V Bruselu dne 3.9.2018

COM(2018) 606 final

2018/0316(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření ujednání s Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Nařízením (EU) č. 1077/2011 se zřídila Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva 1 , často označovaná jako eu-LISA, jejímž úkolem je zajistit provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a systému Eurodac a potenciálně zajistit přípravu, rozvoj a provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, pokud tak stanoví příslušné legislativní nástroje založené na článcích 67 až 89 SFEU. Technická podpora pro samostatný zabezpečený kanál pro elektronický přenos údajů, známý jako DubliNet, který byl zřízen podle článku 18 nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 a který orgány členských států příslušné pro azyl používají pro výměnu informací týkajících se žadatelů o mezinárodní ochranu, byla přenesena z Komise na agenturu eu-LISA na základě dohody na úrovni útvarů ze dne 31. července 2014. Poté, co dne 29. prosince 2017 vstoupilo v platnost nařízení (EU) 2017/2226 2 , odpovídá agentura za rozvoj a provozní řízení Systému vstupu/výstupu (EES). Článek 37 nařízení (EU) 1077/2011 stanoví, že „podle příslušných ustanovení dohod o přidružení se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv“. Zeměmi zmíněnými v článku 37 jsou Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, dále jen „přidružené země“.

Účast přidružených zemí na práci agentury je nezbytným krokem, pokud jde o jejich přidružení k schengenskému acquis a opatřením souvisejícím s dublinským acquis a acquis Eurodacu a jejich zapojení do rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou. Na tomto základě předložila Komise dne 29. února 2012 Radě doporučení za účelem zmocnění Komise k zahájení jednání o ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem na straně druhé o pravidlech účasti těchto států v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Dne 24. července 2012 Komise obdržela zmocnění Rady k zahájení jednání s Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem ohledně ujednání o pravidlech pro účast těchto zemí na činnosti agentury.

Jednání proběhla se všemi přidruženými zeměmi společně. Uskutečnilo se několik kol jednání. Přidruženým zemím bylo dopisem generálního ředitele Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci ze dne 21. dubna 2016 připomenuto, že Norsko a Švýcarsko by před tím, než bude ujednání moci být parafováno, musely formálně přijmout nařízení (EU) č. 1077/2011 ve smyslu příslušných dohod o přidružení. Švýcarsko Radě oznámilo, že dokončilo své ústavní požadavky, pokud jde o přijetí nařízení (EU) č. 1077/2011, dne 11. dubna 2017. Norsko Radě oznámilo, že dokončilo své ústavní požadavky, pokud jde o přijetí dotčeného nařízení, dne 16. srpna 2017. Předloha ujednání poté musela být pozměněna, mimo jiné kvůli přizpůsobení jeho znění po vstupu nařízení o EES v platnost a zahrnutí budoucích systémů souvisejících s Dublinskou úmluvou.

Členské státy byly informovány a konzultovány prostřednictvím příslušných pracovních skupin Rady.

Konečné znění předlohy ujednání bylo parafováno dne 15. června 2018.

2.VÝSLEDKY JEDNÁNÍ

Komise se domnívá, že cílů, které stanovil zákonodárce v článku 37 nařízení (EU) č. 1077/2011 a Rada ve svých směrnicích pro jednání, bylo dosaženo a že předloha ujednání je pro Unii přijatelná.

Konečný obsah ujednání lze shrnout takto:

Předloha ujednání stanoví plnou účast Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska na činnostech agentury [článek 1], zastoupení ve správní radě agentury s omezenými hlasovacími právy u některých rozhodnutí [článek 2], zastoupení v poradních skupinách agentury s omezenými hlasovacími právy u rozhodnutí zmíněných v článku 2 [článek 3], roční finanční příspěvky Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska do rozpočtu agentury, pokud jde o SIS, VIS, DubliNet a EES, formou roční částky vypočtené podle jejich HDP jako procentní podíl HDP všech států účastnících se činnosti agentury a, pokud jde o Eurodac, formou roční částky pevně stanového procentního podílu (zvlášť pro každou přidruženou zemi) příslušných rozpočtový prostředků na rozpočtový rok [článek 4 a příloha I]. Předloha ujednání dále definuje právní postavení agentury na Islandu, v Norsku, Švýcarsku a Lichtenštejnsku [článek 5], odpovědnost agentury vzhledem k Islandu, Norsku, Švýcarsku a Lichtenštejnsku [článek 6], uznání pravomoci Soudního dvora Evropské unie, pokud jde o agenturu, Islandem, Norskem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem [článek 7], výsady a imunity agentury na Islandu, v Norsku, Švýcarsku a Lichtenštejnsku a odchylky od služebního řádu umožňující státním příslušníkům Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska být agenturou zaměstnáni na základě smlouvy [článek 9]. Předloha ujednání rovněž obsahuje ustanovení o boji proti podvodům [článek 10], urovnávání sporů [článek 12], vstupu v platnost [článek 14] a platnosti a ukončení [článek 15].

3.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Tento návrh rozhodnutí Rady se předkládá podle článku 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 SFEU ve spojení s článkem 218 SFEU.

Představuje právní nástroj pro uzavření ujednání. Rada o něm rozhodne kvalifikovanou většinou. 

Pravomoc EU uzavřít toto ujednání explicitně stanoví článek 37 nařízení (EU) č. 1077/2011, který uvádí, že podle příslušných ustanovení dohod o přidružení se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv.

Podle čl. 218 odst. 6 písm. a) bodu v) je pro uzavření tohoto ujednání vyžadován souhlas Evropského parlamentu.

Ujednání umožní účast Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska na činnosti agentury s omezenými hlasovacími právy a zajistí přiměřené finanční příspěvky agentuře.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Článek 4 a příloha I předlohy ujednání popisují ustanovení související s ročními finančními příspěvky Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska do rozpočtu agentury.

5.ZÁVĚR

S ohledem na výše uvedené výsledky jednání Komise navrhuje, aby Rada poté, co obdrží souhlas Evropského parlamentu, schválila ujednání mezi Evropskou unií a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2018/0316 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření ujednání s Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s rozhodnutím Rady 2018/XX ze dne {…} bylo dne {….} {…} podepsáno Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, s výhradou jeho uzavření.

(2)Jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 3 , Spojené království se uvedeného nařízení účastní a je jím vázáno. Irsko požádalo v souladu s Protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Protokol o schengenském acquis“) a Protokolem č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, aby se na něho uvedené nařízení po jeho přijetí vztahovalo. Proto by měly naplnit ustanovení článku 37 daného nařízení prostřednictvím účasti na tomto rozhodnutí. Spojené království a Irsko se proto účastní tohoto rozhodnutí.

(3)Jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1077/2011, Dánsko se uvedeného nařízení neúčastní a není jím vázáno. Dánsko se proto tohoto rozhodnutí neúčastní. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí v míře, v níž se týká Schengenského informačního systému (SIS II) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 4 a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV 5 , Vízového informačního systému (VIS) zřízeného rozhodnutím Rady 2004/512/ES 6 a Systému vstupu/výstupu (EES) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 7 , navazuje na schengenské acquis, se Dánsko rozhodne v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy 8 má Dánsko Komisi oznámit, zda provede obsah tohoto rozhodnutí, pokud jde o Eurodac a DubliNet,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tímto se jménem Unie schvaluje ujednání mezi Evropskou unií a Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Znění ujednání se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Unie listinu o schválení uvedenou v čl. 14 odst. 4 ujednání.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).
(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).
(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).
(5)    Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63).
(6)    Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).
(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
(8)    Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.

V Bruselu dne 3.9.2018

COM(2018) 606 final

PŘÍLOHA

návrhu ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření ujednání s Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva


PŘÍLOHA

UJEDNÁNÍ

mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států v

Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

dále jen „Norsko“,

ISLANDSKÁ REPUBLIKA,

dále jen „Island“,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE,

dále jen „Švýcarsko“, a

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

dále jen „Lichtenštejnsko“

na straně druhé

s ohledem na Dohodu uzavřenou mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 1 (dále jen „dohoda o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis“),

S ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku 2 (dále jen „dohoda o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu“),

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 3 (dále jen „dohoda o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis“),

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku 4 (dále jen „dohoda o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu“),

s ohledem na Protokol mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 5 (dále jen „protokol o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis“),

s ohledem na Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku 6 (dále jen „protokol o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu“),

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

(1)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011 (dále jen „nařízení“) zřídila Evropská unie Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva 7 (dále jen „agentura“).

(2)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II, VIS a EES, ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis. Pokud jde o Eurodac a DubliNet, stanoví nařízení nová opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

(3)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II, VIS a EES, ve smyslu dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis. Pokud jde o Eurodac a DubliNet, stanoví nařízení nová opatření ve smyslu dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

(4)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II, VIS a EES, ve smyslu protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis. Pokud jde o Eurodac a DubliNet, stanoví nařízení nová opatření ve smyslu protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

(5)Nařízení stanoví, že podle příslušných ustanovení dohod o přidružení se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a acquis Eurodacu na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv.

(6)Dohody o přidružení neupravují pravidla pro přidružení Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska k činnostem nových subjektů zřízených Evropskou unií v rámci dalšího rozvoje schengenského acquis a opatření souvisejících s acquis Eurodacu a některé aspekty přidružení k agentuře by měly být vymezeny v doplňujícím ujednání mezi smluvními stranami dohod.

(7)Eurostat již neshromažďuje údaje o hrubém národním produktu, finanční příspěvky Norska a Islandu by tudíž měly být vypočítány na základě údajů o hrubém národním produktu, jako je tomu v případě příspěvků Švýcarska a Lichtenštejnska, navzdory odkazu na hrubý národní produkt uvedený v dohodě o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis a dohodě o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1
Rozsah účasti

Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko se plně účastní činností agentury, jak jsou popsány v nařízení, a v souladu s podmínkami stanovenými tímto ujednáním.

Článek 2
Správní rada

1.Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko jsou zastoupeny ve správní radě agentury, jak stanoví čl. 13 odst. 5 nařízení.

2.V rozsahu omezeném na informační systémy, do nichž se zapojují, mají hlasovací práva:

·při rozhodování o testování a technických specifikacích, pokud jde o rozvoj a provozní řízení systémů a komunikační infrastruktury;

·při rozhodování o úkolech souvisejících s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systémů SIS II, VIS, Eurodac a EES podle článků 3, 4, 5 a 5a nařízení s výjimkou zavedení společných hlavních osnov;

·při rozhodování o úkolech souvisejících s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání jiných rozsáhlých informačních systémů podle článku 6 nařízení s výjimkou zavedení společných hlavních osnov;

·při rozhodování o přijímání zpráv o technickém fungování SIS II, VIS a EES podle čl. 12 odst. 1 písm. t) nařízení;

·při rozhodování o přijímání výroční zprávy o činnosti ústřední jednotky Eurodacu podle čl. 12 odst. 1 písm. u) nařízení;

·při rozhodování o přijímání zpráv o vývoji systému EES podle čl. 12 odst. 1 písm. sa) nařízení;

·při rozhodování o zveřejňování statistik souvisejících se SIS II podle čl. 12 odst. 1 písm. w) nařízení;

·při rozhodování o vypracovávání statistik o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 12 odst. 1 písm. x) nařízení;

·při rozhodování o zveřejňování statistik souvisejících se systémem EES podle čl. 12 odst. 1 písm. xa) nařízení;

·při rozhodování o každoročním zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, podle čl. 12 odst. 1 písm. y) nařízení;

·při rozhodování o každoročním zveřejnění seznamu určených útvarů podle čl. 27 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013, podle čl. 12 odst. 1 písm. z) nařízení;

·při rozhodování o seznamu příslušných orgánů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226;

·při rozhodování o zprávách o technickém fungování jiných rozsáhlých informačních systémů, jež jsou svěřeny agentuře na základě nového legislativního aktu nebo opatření, které rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis nebo na základě nového legislativního aktu nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu;

·při rozhodování o zveřejnění statistik souvisejících s jinými rozsáhlými informačními systémy, jež jsou svěřeny agentuře na základě nového legislativního aktu nebo opatření, které rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis nebo na základě nového legislativního aktu nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu;

·při rozhodování o každoročním zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které mají přístup k údajům obsaženým v jiných rozsáhlých informačních systémech, jež jsou svěřeny agentuře na základě nového legislativního aktu nebo opatření, které rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis nebo na základě nového legislativního aktu nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

Jsou-li výše uvedená rozhodnutí přijata v rámci víceletého a/nebo ročního pracovního programu, zajišťují postupy hlasování ve správní radě, aby Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko mohly hlasovat.

3.Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko mohou vyjadřovat stanoviska ohledně veškerých záležitostí, o nichž nemohou hlasovat.

Článek 3
Poradní skupiny

1.Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko jsou zastoupeny v poradních skupinách agentury, jak stanoví čl. 19 odst. 2 nařízení.

2.Mají hlasovací práva, pokud jde o stanoviska poradních skupin ohledně rozhodnutí uvedených v článku 2.

3.Mohou vyjadřovat stanoviska ohledně veškerých záležitostí, o nichž nemohou hlasovat.

Článek 4
Finanční příspěvky

1.Jednotlivé příspěvky Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska k příjmům agentury se omezují na informační systémy, do nichž jsou příslušné státy zapojeny.

2.Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o SIS II a VIS, každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich hrubého domácího produktu k hrubému domácímu produktu všech zúčastněných zemí v souladu se vzorcem uvedeným v příloze I, podle čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, a odchylně od čl. 12 odst. 1 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, který odkazuje na hrubý domácí produkt.

3.Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o EES, každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich hrubého domácího produktu k hrubému domácímu produktu všech zúčastněných zemí v souladu se vzorcem uvedeným v příloze I, podle čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, a odchylně od čl. 12 odst. 1 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, který odkazuje na hrubý domácí produkt.

4.Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o Eurodac, každoročně částkou vypočítanou v souladu se vzorcem uvedeným v příloze I v souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, čl. 8 odst. 1 prvním pododstavcem dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a článkem 6 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

5.Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o DubliNet, každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich hrubého domácího produktu k hrubému domácímu produktu všech zúčastněných zemí vypočtenou v souladu se vzorcem uvedeným v příloze I, podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, a odchylně od čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na hrubý domácí produkt.

6.Pokud jde o hlavy 1 a 2 rozpočtu agentury, finanční příspěvek zmíněný v odstavcích 2 a 4 se vyžaduje ode dne 1. prosince 2012, kdy agentura zahájila činnost. Finanční příspěvek zmíněný v odstavci 5 se vyžaduje ode dne 31. července 2014, kdy byla na agenturu přenesena technická podpora provozního řízení DubliNet. Finanční příspěvek zmíněný v odstavci 3 se vyžaduje ode dne 29. prosince 2017, kdy agentura převzala odpovědnost za rozvoj a provozní řízení systému EES. Finanční příspěvky jsou splatné ode dne následujícího po vstupu tohoto ujednání v platnost, včetně částek vyžadovaných za období mezi 1. prosincem 2012 a datem jeho vstupu v platnost.

Pokud jde o hlavu 3 rozpočtu agentury, finanční příspěvek zmíněný v odstavcích 2 a 4 se vyžaduje a je splatný ode dne 1. prosince 2012, finanční příspěvek zmíněný v odstavci 5 ode dne 31. července 2014 a finanční příspěvek zmíněný v odstavci 3 ode dne 29. prosince 2017 na základě příslušných dohod o přidružení.

7.Pokud je na základě nového legislativního aktu nebo opatření, které rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis rozšířen mandát agentury tím, že je jí svěřen rozvoj a/nebo provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů, přispívají Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko k příjmům agentury každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich hrubého domácího produktu k hrubému domácímu produktu všech zúčastněných zemí vypočtenou v souladu se vzorcem uvedeným v příloze I, podle čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, a odchylně od čl. 12 odst. 1 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, který odkazuje na hrubý domácí produkt.

8.Pokud je na základě nového legislativního aktu nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu rozšířen mandát agentury tím, že je jí svěřen rozvoj a/nebo provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů, přispívají Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko k příjmům agentury každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich hrubého domácího produktu k hrubému domácímu produktu všech zúčastněných zemí vypočtenou v souladu se vzorcem uvedeným v příloze I, podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, a odchylně od čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na hrubý domácí produkt.

9.Pokud Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko již na rozvoj nebo provozní řízení rozsáhlého informačního systému přispěly prostřednictvím jiných finančních nástrojů EU nebo pokud je rozvoj a/nebo provozní řízení rozsáhlého informačního systému financován z poplatků a jiných účelově vázaných příjmů, jsou příslušné příspěvky těchto zemí agentuře odpovídajícím způsobem upraveny.

Článek 5
Právní postavení

Agentura má právní subjektivitu podle norského, islandského, švýcarského a lichtenštejnského práva a má v těchto státech nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou tato práva přiznávají právnickým osobám podle práva těchto zemí. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

Článek 6
Odpovědnost

Odpovědnost agentury se řídí čl. 24 odst. 1, 3 a 5 nařízení.

Článek 7
Soudní dvůr

Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko uznávají pravomoc Soudního dvora Evropské unie rozhodovat ve věcech týkajících se agentury, jak je stanoveno v čl. 24 odst. 2 a 4 nařízení.

Článek 8
Výsady a imunity

Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko uplatňují na agenturu a její zaměstnance pravidla upravující výsady a imunity stanovená v příloze II tohoto ujednání, jež vycházejí z Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, a rovněž veškerá pravidla přijatá podle protokolu, který se týká personálních záležitostí agentury.

Článek 9
Zaměstnanci agentury 

1.V souladu s čl. 20 odst. 1 a článkem 37 nařízení se na norské, islandské, švýcarské a lichtenštejnské státní příslušníky zaměstnané agenturou vztahují služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie a pravidla společně přijatá orgány Evropské unie pro uplatňování tohoto služebního řádu a pravidla přijatá agenturou podle čl. 20 odst. 8 nařízení.

2.Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 3 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie může výkonný ředitel agentury zaměstnávat na základě smlouvy norské, islandské, švýcarské a lichtenštejnské státní příslušníky, kteří požívají veškerých občanských práv, podle stávajících pravidel pro výběr a přijímání zaměstnanců přijatých agenturou.

3.Ustanovení čl. 20 odst. 6 nařízení se obdobně vztahuje na státní příslušníky Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska.

4.Norští, islandští, švýcarští a lichtenštejnští státní příslušníci však nesmějí být jmenováni do funkce výkonného ředitele agentury.

Článek 10
Dočasně přidělení úředníci a odborníci

Pokud jde o dočasně přidělené úředníky a odborníky, použijí se následující ustanovení:

i) veškeré služební požitky, odměny a jiné platby vyplácené agenturou jsou osvobozeny od vnitrostátních daní;

ii) dokud se na ně vztahuje systém sociálního zabezpečení země, z níž byli k agentuře přiděleni, jsou osvobozeni od všech povinných příspěvků organizacím sociálního zabezpečení hostitelských zemí agentury. V důsledku toho se na ně po tuto dobu nevztahují předpisy o sociálním zabezpečení hostitelské země agentury, v níž pracují, pokud se do sociálního systému dané země dobrovolně nezapojí.

Ustanovení tohoto pododstavce se použijí obdobně na rodinné příslušníky přidělených odborníků, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou nebo pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od hostitelské země agentury.

Článek 11
Boj proti podvodům

1.Pokud jde o Norsko, uplatňuje se článek 35 nařízení a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetní dvůr mohou vykonávat pravomoci, které jim byly svěřeny.

O záměru provést kontroly na místě či audity OLAF a Účetní dvůr včas informují Riksrevisjonen, a pokud si to norské orgány přejí, lze tyto kontroly na místě či audity provádět společně s Riksrevisjonen.

2.Pokud jde o Island, uplatňuje se článek 35 nařízení a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetní dvůr mohou vykonávat pravomoci, které jim byly svěřeny.

O záměru provést kontroly na místě či audity OLAF a Účetní dvůr včas informují Ríkisendurskoðun a pokud si to islandské orgány přejí, lze tyto kontroly na místě či audity provádět společně s Ríkisendurskoðun. 

3.Pokud jde o Švýcarsko, ustanovení ohledně článku 35 nařízení vztahující se na finanční kontrolu prováděnou EU ve Švýcarsku, která se týká švýcarských účastníků činností agentury, jsou uvedeny v příloze III.

4.Pokud jde o Lichtenštejnsko, ustanovení ohledně článku 35 nařízení vztahující se na finanční kontrolu prováděnou EU v Lichtenštejnsku, která se týká lichtenštejnských účastníků činností agentury, jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 12
Urovnávání sporů

1.V případě sporu ohledně použití tohoto ujednání je záležitost úředně zapsána jako předmět sporu na program jednání smíšeného výboru na ministerské úrovni.

2.Smíšený výbor urovná spor ve lhůtě 90 dní od přijetí programu jednání, na který byl předmět sporu zapsán.

3.Pokud spor týkající se záležitostí souvisejících s schengenským acquis nemůže být urovnán smíšeným výborem ve lhůtě 90 dní stanovené v odstavci 2, prodlužuje se lhůta pro konečné urovnání sporu o dalších 30 dnů. Nedosáhne-li se konečného urovnání sporu, ukončí se toto ujednání, pokud jde o stát, jehož se spor týká, šest měsíců po skončení třicetidenní lhůty.

4.Pokud spor týkající se záležitostí souvisejících s Eurodacem nemůže být urovnán smíšeným výborem ve lhůtě 90 dní stanovené v odstavci 2, prodlužuje se lhůta pro konečné urovnání sporu o dalších 90 dnů. Nerozhodne-li smíšený výbor ani do konce této lhůty, považuje se toto ujednání ve vztahu ke státu, jehož se spor týká, za ukončené uplynutím posledního dne této lhůty.

Článek 13
Přílohy

Přílohy tohoto ujednání tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 14
Vstup v platnost

1.Depozitářem tohoto ujednání je generální tajemník Rady Evropské unie.

2.Evropská unie, Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko schválí toto ujednání v souladu s vlastními postupy.

3.Vstup tohoto ujednání v platnost vyžaduje schválení Evropskou unií a alespoň jednou další stranou tohoto ujednání.

4.Toto ujednání vstoupí v platnost ve vztahu k jakékoli straně tohoto ujednání prvním dnem měsíce následujícího po dni uložení její schvalovací listiny u depozitáře.

Článek 15
Platnost a ukončení platnosti

1.Toto ujednání se uzavírá na dobu neurčitou.

2.Pokud jde o Island a Norsko, toto ujednání pozbývá platnosti šest měsíců po vypovězení dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis Islandem nebo Norskem anebo rozhodnutím Rady Evropské unie nebo po zrušení jiným způsobem v souladu s postupy uvedenými v čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 3 nebo článku 16 uvedené dohody. Platnost skončí rovněž šest měsíců po ukončení či vypovězení dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu v souladu s postupy popsanými v čl. 4 odst. 7, čl. 8 odst. 3 nebo článku 15 uvedené dohody.

Dohoda uvedená v článku 17 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis zahrnuje rovněž důsledky ukončení tohoto ujednání.

3.Pokud jde o Švýcarsko, toto ujednání pozbývá platnosti šest měsíců po vypovězení dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis Švýcarskem anebo rozhodnutím Rady Evropské unie nebo po zrušení jiným způsobem v souladu s postupy uvedenými v čl. 7 odst. 4, čl. 10 odst. 3 nebo článku 17 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis. Platnost skončí rovněž šest měsíců po ukončení či vypovězení dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu v souladu s postupy popsanými v čl. 4 odst. 7, čl. 7 odst. 3 nebo článku 16 uvedené dohody.

4.Pokud jde o Lichtenštejnsko, toto ujednání pozbývá platnosti šest měsíců po vypovězení protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis Lichtenštejnskem anebo rozhodnutím Rady Evropské unie nebo po zrušení jiným způsobem v souladu s postupy uvedenými v článku 3, čl. 5 odst. 4, čl. 11 odst. 1 nebo čl. 11 odst. 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis. Platnost skončí rovněž šest měsíců po ukončení či vypovězení protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu v souladu s postupy popsanými v článku 3, čl. 5 odst. 7, čl. 11 odst. 1 nebo čl. 11 odst. 3 uvedeného protokolu.

5.Toto ujednání je sepsáno v jednom vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském, islandském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.



PŘÍLOHA I

Vzorec pro výpočet příspěvku

1.Finanční příspěvky Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska k příjmům agentury uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení se vypočítávají takto:

Hlava 3

1.1.Pokud je o SIS II, VIS a EES a jiné rozsáhlé informační systémy, jež jsou svěřeny agentuře na základě legislativního aktu nebo opatření, které rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, nejaktuálnější konečné údaje o výši hrubého domácího produktu každé přidružené země dostupné v době, kdy se provádí vyúčtování v roce n+1 za rok n, se vydělí součtem údajů o výši HDP všech států zapojených do agentury dostupných za rok n. Získaný procentní podíl se vynásobí celkovými platbami do hlavy 3 rozpočtu agentury na výše uvedené systémy provedenými v roce n, čímž se získá výše příspěvku jednotlivých přidružených zemí.

1.2.Pokud jde o Eurodac, příspěvek jednotlivých přidružených zemí sestává z roční pevně stanovené procentní částky (u Lichtenštejnska je to 0,071 %, u Norska 4,995 %, u Islandu 0,1 % a u Švýcarska 7,286 %) příslušných rozpočtových prostředků na rozpočtový rok. Příspěvek každé přidružené země se vypočítá v roce n+1 a získá se vynásobením pevně stanoveného procentního podílu celkovými platbami do hlavy 3 rozpočtu agentury na Eurodac provedenými v roce n.

1.3.Pokud je o DubliNet a veškeré jiné rozsáhlé informační systémy, jež jsou svěřeny agentuře na základě legislativního aktu nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, nejaktuálnější konečné údaje o výši hrubého domácího produktu každé přidružené země dostupné v době, kdy se provádí vyúčtování v roce n+1 za rok n, se vydělí součtem údajů o výši HDP všech států zapojených do agentury dostupných za rok n. Získaný procentní podíl se vynásobí celkovými platbami do hlavy 3 rozpočtu agentury na výše uvedené systémy provedenými v roce n, čímž se získá výše příspěvku jednotlivých přidružených zemí.

Hlavy 1 a 2

1.4.Příspěvek každé přidružené země do hlav 1 a 2 rozpočtu agentury na systémy uvedené v bodech 1.1, 1.2 a 1.3 se získá vydělením nejaktuálnějších konečných údajů o výši hrubého domácího produktu každé přidružené země dostupné v době, kdy se provádí vyúčtování v roce n+1 za rok n, součtem údajů o výši HDP všech států zapojených do agentury dostupných za rok n. Získaný procentní podíl se vynásobí celkovými platbami do hlav 1 a 2 rozpočtu agentury na systémy uvedené v bodech 1.1, 1.2 a 1.3 provedenými v roce n.

1.5.Budou-li agentuře svěřeny jakékoli další rozsáhlé informační systémy, na nichž by se přidružené země nepodílely, výpočet příspěvku přidružených zemí do hlav 1 a 2 bude odpovídajícím způsobem upraven.

2.Finanční příspěvek se hradí v eurech.

3.Každá přidružená země uhradí svůj finanční příspěvek nejpozději 45 dní po obdržení výzvy k úhradě. V případě prodlení s úhradou příspěvku se účtují úroky z prodlení z částky dlužné ke dni splatnosti. Jako úroková sazba se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíců splatnosti, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

4.Finanční příspěvky jednotlivých přidružených zemí se upraví v souladu s touto přílohou v případě změny finančního příspěvku Evropské unie zapsaného do souhrnného rozpočtu Evropské unie v souladu s článkem 41 finančního nařízení 8 .



PŘÍLOHA II

Výsady a imunity

1.Prostory a budovy agentury jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky agentury se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora.

2.Archivy agentury jsou nedotknutelné.

3.Agentura, její pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

Na zboží a služby určené pro úřední potřebu agentury a vyvážené z Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska se neuplatňují žádná nepřímá cla ani daně.

Pokud se jedná o zboží a služby dodané agentuře v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku pro její úřední potřebu, uplatní se osvobození od DPH prostřednictvím vrácení nebo prominutí daně.

Pokud se jedná o zboží dodané agentuře v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku pro její úřední potřebu, uplatní se osvobození od spotřební daně prostřednictvím vrácení či prominutí daně.

Jakékoli další nepřímé daně, jež by měla agentura platit v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, se vrátí nebo prominou.

Žádosti o vrácení DPH se vyřizují zpravidla do tří měsíců.

Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.

Podmínky osvobození od DPH, spotřební daně a jiných nepřímých daní v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku jsou stanoveny v dodatcích k této příloze. Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko oznámí Komisi a agentuře veškeré změny jejich příslušných dodatků. Takové oznámení se provede pokud možno dva měsíce před vstupem změn v platnost. Evropská komise o změnách informuje členské státy Unie.

4.Agentura je osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou zcizeny úplatně ani bezúplatně na území země, na něž budou dovezeny, jinak než za podmínek schválených vládou příslušné země.

Agentura je rovněž osvobozena od veškerých cel a od zákazu a omezení při dovozu a vývozu svých publikací.

5.Agentura požívá pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů na území všech přidružených zemí stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace agentury nepodléhá cenzuře.    

6.Zástupci členských států Unie a také zástupci Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska, kteří se účastní práce agentury, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.

7.Zaměstnanci agentury ve smyslu článku 1 nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 ze dne 25. března 1969 9 bez ohledu na jejich státní příslušnost na území Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska:

a)jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Unii a jednak o příslušnosti Soudního dvora Evropské unie rozhodovat spory mezi agenturou a jejími zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b) požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací.

8.Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje agentura svým zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch Unie, v souladu s podmínkami a postupy stanovenými Evropským parlamentem a Radou.

Zaměstnanci agentury ve smyslu článku 2 nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 ze dne 25. března 1969 jsou osvobozeni od národních, federálních, kantonálních, regionálních a obecních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje agentura. Pokud jde o Švýcarsko, toto osvobození se udílí v souladu se zásadami vnitrostátního práva.

Zaměstnanci agentury nejsou povinni účastnit se norského, islandského, švýcarského nebo lichtenštejnského systému sociálního pojištění, pokud se na ně již vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie. Na rodinné příslušníky zaměstnanců agentury, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, se vztahuje Společný systém zdravotního pojištění EU, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou a pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od členského státu nebo Norska, Islandu, Švýcarska či Lichtenštejnska.

9.Se zaměstnanci agentury ve smyslu článku 3 nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 ze dne 25. března 1969, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách agentury zřizují bydliště na území členského státu Unie jiného, než jehož jsou daňovými rezidenty v době, kdy vstupují do služeb agentury, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi Norskem, Islandem, Švýcarskem nebo Lichtenštejnskem a členskými státy Unie, zacházeno jak ve státě, v němž pobývají, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členem Unie nebo je to Norsko, Island, Švýcarsko či Lichtenštejnsko. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto ustanovení a v jejich péči.

Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v předchozím pododstavci, který se nachází na území členského státu Unie pobytu, je osvobozen od dědické daně v tomto státě; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití dvou předchozích pododstavců se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.

10.Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány zaměstnancům agentury výhradně v zájmu agentury.

Výkonný ředitel agentury je povinen zbavit zaměstnance imunity ve všech případech, kdy by imunita bránila výkonu spravedlnosti a kdy podle jeho názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy agentury nebo Unie.

11.Při uplatňování ustanovení této přílohy spolupracuje agentura s odpovědnými úřady přidružených zemí nebo příslušných členských států.

Dodatek 1 k příloze II

Norsko:

Osvobození od DPH probíhá formou vrácení daně.

Vrácení DPH se uplatňuje na základě předložení příslušných norských formulářů hlavnímu oddělení finančního úřadu (Skatt Øst) norské daňové správy. Žádosti o vrácení DPH se vyřizují zpravidla do tří měsíců ode dne podání spolu s příslušnými doklady.

Osvobození od spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou vrácení daně. Stejný postup se použije pro vrácení DPH.

Dodatek 2 k příloze II

Island:

Osvobození od DPH probíhá formou vrácení daně.

Osvobození od DPH lze uplatnit, pokud skutečná nákupní cena zboží a služeb, která je uvedena na faktuře nebo na rovnocenném dokladu, činí nejméně 36 400 islandských korun (včetně daně).

Vrácení DPH lze uplatňovat na základě předložení příslušných islandských formulářů islandské daňové správě (Ríkisskattstjóri). Žádosti o vrácení DPH se vyřizují zpravidla do tří měsíců ode dne podání spolu s příslušnými doklady.

Osvobození od spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou vrácení daně. Stejný postup se použije pro vrácení DPH.

Dodatek 3 k příloze II

Švýcarsko:

Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných švýcarských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

Osvobození od DPH lze uplatnit, pokud skutečná nákupní cena zboží a služeb, která je uvedena na faktuře nebo na rovnocenném dokladu, činí nejméně 100 švýcarských franků (včetně daně).

Dodatek 4 k příloze II

Lichtenštejnsko:

Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných lichtenštejnských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

Osvobození od DPH lze uplatnit, pokud skutečná nákupní cena zboží a služeb, která je uvedena na faktuře nebo na rovnocenném dokladu, činí nejméně 100 švýcarských franků (včetně daně).



PŘÍLOHA III

Finanční kontrola švýcarských účastníků činností agentury

Článek 1
Přímá komunikace

Agentura a Evropská komise komunikují přímo se všemi osobami nebo subjekty usazenými ve Švýcarsku, které se účastní činností agentury, a to jako smluvní strany, účastníci programů agentury, příjemci plateb z rozpočtu agentury nebo EU nebo jako subdodavatelé. Tyto osoby mohou Evropské komisi a agentuře přímo poskytnout veškeré příslušné informace a dokumentaci, jež jsou povinny sdělovat na základě nástrojů, na které odkazuje toto ujednání, a uzavřených smluv nebo dohod a rozhodnutí přijatých v rámci těchto aktů.

Článek 2
Audity

1.V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 10 , s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 11 , jakož i ostatními nástroji, na které odkazuje toto ujednání, mohou smlouvy nebo úmluvy uzavřené a rozhodnutí přijatá s příjemci usazenými ve Švýcarsku stanovit, že úředníci agentury a Evropské komise nebo jiné osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mohou v prostorách příjemců a jejich subdodavatelů kdykoli provádět vědecké, finanční, technologické nebo jiné audity.

2.Úředníci agentury a Evropské komise, jakož i ostatní osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mají přiměřený přístup do míst, k pracím, dokumentům a ke všem ostatním informacím – včetně jejich elektronické podoby – potřebným pro výkon takových auditů. Toto přístupové právo musí být jasně stanoveno ve smlouvách nebo dohodách uzavřených s cílem provádět nástroje, na které odkazuje toto ujednání.

3.Evropský účetní dvůr má stejná práva jako Evropská komise.

4.Audity lze provádět až do pěti let po skončení platnosti tohoto ujednání nebo podle podmínek uzavřených smluv nebo dohod a přijatých rozhodnutí.

5.O auditech prováděných na švýcarském území musí být předem informován Švýcarský federální kontrolní úřad. Předání této informace není právní podmínkou pro provádění těchto auditů.

Článek 3
Kontroly na místě

1.V rámci tohoto ujednání je Evropská komise (OLAF) oprávněna provádět vyšetřování, včetně kontrol na místě a inspekcí, na švýcarském území v souladu s podmínkami a náležitostmi stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Evropské unie.

2.Kontroly a inspekce na místě připravuje a provádí úřad OLAF v úzké spolupráci se Švýcarským federálním kontrolním úřadem nebo s jinými příslušnými švýcarskými orgány určenými Švýcarským federálním kontrolním úřadem, které jsou včas informovány o předmětu, účelu a právním základě kontrol a inspekcí, aby mohly poskytnout veškerou požadovanou pomoc. Za tímto účelem se úředníci příslušných švýcarských orgánů mohou kontrol a inspekcí na místě účastnit.

3.Pokud si to dotčené švýcarské orgány přejí, provádí kontroly a inspekce na místě OLAF společně s těmito orgány.

4.Pokud se účastníci programu brání kontrole nebo inspekci na místě, poskytnou švýcarské orgány vyšetřovatelům úřadu OLAF v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytnou podporu, která provedení kontroly nebo inspekce na místě umožní.

5.OLAF neprodleně podá Švýcarskému federálnímu kontrolnímu úřadu nebo jiným příslušným švýcarským orgánům jmenovaným Švýcarským federálním kontrolním úřadem zprávu o všech skutečnostech nebo podezřeních týkajících se nesrovnalostí, které objevily v průběhu kontroly nebo inspekce na místě. Úřad OLAF je povinen v každém případě informovat výše uvedené orgány o výsledku těchto kontrol a inspekcí.

Článek 4
Informace a konzultace

1.Pro účely řádného provádění této přílohy si příslušné švýcarské orgány a orgány EU pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze smluvních stran provádějí konzultace.

2.Příslušné švýcarské orgány neprodleně informují agenturu a Komisi o všech skutečnostech či podezřeních, které objevily a které se týkají nesrovnalostí v oblasti uzavírání a provádění smluv nebo dohod uzavřených za použití nástrojů, na které odkazuje toto ujednání.

Článek 5
Důvěrnost informací

Informace sdělené nebo získané v jakékoli formě na základě této přílohy podléhají služebnímu tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jakým jsou chráněny obdobné informace švýcarským právem a příslušnými ustanoveními použitelnými pro orgány EU.

Tyto informace nelze sdělovat jiným osobám kromě osob v orgánech EU, členských státech nebo ve Švýcarsku, pro něž je jejich znalost vzhledem k jejich funkci nezbytná, a nelze je využívat k jiným účelům než k zajištění účinné ochrany finančních zájmů smluvních stran.

Článek 6
Správní opatření a sankce

Aniž je dotčena platnost švýcarského trestního práva, agentura nebo Evropská komise může uložit správní opatření a sankce v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 12 , nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie 13 a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství 14 .

Článek 7
Náhrada a vykonatelnost

Rozhodnutí agentury či Evropské komise přijatá v oblasti působnosti tohoto ujednání, která ukládají peněžitý závazek jiným osobám než státům, jsou vykonatelná ve Švýcarsku. Příkaz k výkonu vydá bez jakékoliv další kontroly s výjimkou ověření pravosti aktu orgán určený švýcarskou vládou, který o tom uvědomí agenturu či Evropskou komisi. Výkon rozhodnutí se provádí v souladu se švýcarským procesním řádem. Legalita rozhodnutí o výkonu podléhá kontrole Soudního dvora Evropské unie.

Pro vykonatelnost rozsudků Soudního dvora Evropské unie vynesených na základě rozhodčí doložky platí stejné podmínky.



PŘÍLOHA IV

Finanční kontrola účastníků činností agentury z Lichtenštejnska

Článek 1
Přímá komunikace

Agentura a Evropská komise komunikují přímo se všemi osobami nebo subjekty usazenými v Lichtenštejnsku, které se účastní činností agentury, a to jako smluvní strany, účastníci programů agentury, příjemci plateb z rozpočtu agentury nebo EU nebo jako subdodavatelé. Tyto osoby mohou Evropské komisi a agentuře přímo poskytnout veškeré příslušné informace a dokumentaci, jež jsou povinny sdělovat na základě nástrojů, na které odkazuje toto ujednání, a uzavřených smluv nebo dohod a rozhodnutí přijatých v rámci těchto aktů.

Článek 2
Audity

1.V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 15 , s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 16 , jakož i ostatními nástroji, na které odkazuje toto ujednání, mohou smlouvy nebo úmluvy uzavřené a rozhodnutí přijatá s příjemci usazenými v Lichtenštejnsku stanovit, že úředníci agentury a Evropské komise nebo jiné osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mohou v prostorách příjemců a jejich subdodavatelů kdykoli provádět vědecké, finanční, technologické nebo jiné audity.

2.Úředníci agentury a Evropské komise, jakož i ostatní osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mají přiměřený přístup do míst, k pracím, dokumentům a ke všem ostatním informacím – včetně jejich elektronické podoby – potřebným pro výkon takových auditů. Toto přístupové právo musí být jasně stanoveno ve smlouvách nebo dohodách uzavřených s cílem provádět nástroje, na které odkazuje toto ujednání.

3.Evropský účetní dvůr má stejná práva jako Evropská komise.

4.Audity lze provádět až do pěti let po skončení platnosti tohoto ujednání nebo podle podmínek uzavřených smluv nebo dohod a přijatých rozhodnutí.

5.O auditech prováděných na území Lichtenštejnska musí být předem informován národní kontrolní úřad Lichtenštejnska. Předání této informace není právní podmínkou pro provádění těchto auditů.

Článek 3
Kontroly na místě

1.V rámci tohoto ujednání je Evropská komise (OLAF) oprávněna provádět vyšetřování, včetně kontrol na místě a inspekcí, na území Lichtenštejnska v souladu s podmínkami a náležitostmi stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Evropské unie.

2.Kontroly a inspekce na místě připravuje a vede OLAF v úzké spolupráci s národním kontrolním úřadem Lichtenštejnska nebo jinými příslušnými orgány Lichtenštejnska určenými národním kontrolním úřadem, které jsou včas informovány o předmětu, účelu a právním základu kontrol a inspekcí, aby mohly poskytnout veškerou nezbytnou podporu. Za tímto účelem se úředníci příslušných orgánů v Lichtenštejnsku mohou kontrol a inspekcí na místě účastnit.

3.Pokud si to dotčené orgány Lichtenštejnska přejí, provádí kontroly a inspekce na místě OLAF společně s těmito orgány.

4.Pokud se účastníci programu brání kontrole nebo inspekci na místě, poskytnou orgány Lichtenštejnska vyšetřovatelům úřadu OLAF v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytnou podporu, která provedení kontroly nebo inspekce na místě umožní.

5.OLAF neprodleně podá národnímu kontrolnímu úřadu Lichtenštejnska nebo jiným příslušným lichtenštejnským orgánům jmenovaným Lichtenštejnským národním kontrolním úřadem zprávu o všech skutečnostech nebo podezřeních týkajících se nesrovnalostí, které objevily v průběhu kontroly nebo inspekce na místě. Úřad OLAF je povinen v každém případě informovat výše uvedené orgány o výsledku těchto kontrol a inspekcí.

Článek 4
Informace a konzultace

1.Pro účely řádného provádění této přílohy si příslušné orgány Lichtenštejnska a EU pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze smluvních stran provádějí konzultace.

2.Příslušné orgány Lichtenštejnska neprodleně informují agenturu a Evropskou komisi o všech skutečnostech či podezřeních, které zjistily a které se týkají případných nesrovnalostí v oblasti uzavírání a provádění smluv nebo dohod uzavřených v rámci použití nástrojů, na které odkazuje toto ujednání.

Článek 5
Důvěrnost informací

Informace sdělené nebo získané v jakékoli formě na základě této přílohy podléhají služebnímu tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jakým jsou chráněny obdobné informace lichtenštejnským právem a příslušnými ustanoveními použitelnými pro orgány EU. Tyto informace nelze sdělovat jiným osobám kromě osob v orgánech EU, členských státech nebo v Lichtenštejnsku, pro něž je jejich znalost vzhledem k jejich funkci nezbytná, a nelze je využívat k jiným účelům než k zajištění účinné ochrany finančních zájmů smluvních stran.

Článek 6
Správní opatření a sankce

Aniž je dotčena platnost lichtenštejnského trestního práva, agentura nebo Evropská komise může uložit správní opatření a sankce v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 17 , nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie 18 a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství 19 .

Článek 7
Náhrada a vykonatelnost

Rozhodnutí agentury či Evropské komise přijatá v oblasti působnosti tohoto ujednání, která ukládají peněžitý závazek jiným osobám než státům, jsou vykonatelná v Lichtenštejnsku. Příkaz k výkonu vydá bez jakékoliv další kontroly s výjimkou ověření pravosti aktu orgán určený vládou Lichtenštejnska, který o tom uvědomí agenturu či Evropskou komisi. Výkon rozhodnutí se provádí v souladu s procesním řádem Lichtenštejnska. Legalita rozhodnutí o výkonu podléhá kontrole Soudního dvora Evropské unie.

Pro vykonatelnost rozsudků Soudního dvora Evropské unie vynesených na základě rozhodčí doložky platí stejné podmínky.

(1)    Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(2)    Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40.
(3)    Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(4)    Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 5.
(5)    Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(6)    Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 39.
(7)    Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s.1, naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
(8)    Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(9)    Nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 ze dne 25. března 1969, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1969 s. 1), naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 371/2009 (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 1).
(10)    Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(11)    Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72, naposledy pozměněné nařízením Komise (ES, Euratom) č. 652/2008, Úř. věst. L 181, 10.7.2008, s. 23.
(12)    Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(13)    Úř. věst L 362, 31.12.2012, s. 1.
(14)    Úř. věst L 312, 23.12.1995, s. 1.
(15)    Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(16)    Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72, naposledy pozměněné nařízením Komise (ES, Euratom) č. 652/2008, Úř. věst. L 181, 10.7.2008, s. 23.
(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
(18)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29.10.2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
(19)    Úř. věst L 312, 23.12.1995, s. 1.