EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne13.6.2018

COM(2018) 472 final

2018/0250(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost

{SWD(2018) 347 final}
{SWD(2018) 348 final}
{SEC(2018) 315 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

–podpora specifických akcí, poskytnutí dodatečného financování zvláštních akcí s vysokou přidanou hodnotou na úrovni EU prostřednictvím programů členských států,

–podpora akcí Unie v rámci přímého a nepřímého řízení a

–mimořádnou pomoc.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

i) programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ sestávajícího ze dvou zvláštních programů – „Předcházení organizované trestné činnosti a boj proti ní“ (ISEC) a „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ (CIPS) – v období 2007–2013;

ii) nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí (ISF – policie), který byl zřízen nařízením (EU) č. 513/2014 2 a tvořil součást Fondu pro vnitřní bezpečnost v období 2014–2020, a

iii)části programu Spravedlnost zřízeného nařízením (EU) č. 1382/2013 3 v období 2014–2020, která je věnována protidrogové politice.

Výše uvedené nástroje podporovaly obecné politiky EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, jako je policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti (včetně boje proti terorismu, posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a Europolem), řešení krizí (ochrana osob a kritické infrastruktury) a boj proti pašování drog.

Činnosti vykonávané v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost budou muset být v souladu s činnostmi Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Fond bude fungovat v plné součinnosti s těmito agenturami. Komise ve svém sdělení „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání 4 “ navrhuje vyčlenit částku ve výši 1 128 000 000 EUR (v běžných cenách) na agentury Unie v oblasti bezpečnosti. Toto nařízení se nevztahuje na financování těchto agentur. Jejich financování se stanoví v rámci pravidelného ročního rozpočtového procesu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Bezpečnost v globálních otázkách a při akcích mimo území Unie může mít významný dopad na vnitřní bezpečnost Unie. Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím budou proto i nadále fondem podporována, ale měla by být prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, včetně nástroje předvstupní pomoci, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou. V souvislosti s vnějším rozměrem by fond měl zlepšit spolupráci se třetími zeměmi v oblastech zájmu z hlediska vnitřní bezpečnosti Unie, jako je boj proti terorismu a radikalizaci, spolupráce s donucovacími orgány třetích zemí v boji proti terorismu (včetně detašování a společných vyšetřovacích týmů), závažné a organizované trestné činnosti a korupce, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů. Bezpečnost je rovněž úzce spjata s obranou a v oblasti obrany musí Unie převzít větší odpovědnost za ochranu svých zájmů, hodnot a evropského způsobu života.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Řízení bezpečnostních hrozeb představuje problémy, které nemohou členské státy řešit samostatně. Celkově se jedná o oblast, kde mají intervence Unie a mobilizace rozpočtu EU jasnou přidanou hodnotu.

V oblasti bezpečnosti má závažná a organizovaná trestná činnost, terorismus a jiné hrozby související s bezpečností svou povahou stále více přeshraniční charakter. Nadnárodní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány je zásadní pro úspěšné předcházení těmto trestným činům a pro jejich řešení, např. formou výměny informací, společného vyšetřování, interoperabilních technologií a společného posouzení hrozeb a rizik. Finanční podpora podle tohoto nařízení přispěje zejména k posílení vnitrostátních a evropských kapacit v těchto oblastech politiky, ke snadnějšímu zavedení rámce Unie pro vyjádření solidarity a platformy pro vývoj společných systémů informačních technologií na podporu těchto politik.

K řešení otázky bezpečnosti EU jsou nutné značné zdroje a kapacity členských států. Zlepšená operativní spolupráce a koordinace, jejíž součástí je slučování zdrojů členských států, vytváří úspory z rozsahu a synergie, a tím zaručuje účinnější využívání veřejných prostředků a posiluje solidaritu, vzájemnou důvěru a sdílení odpovědnosti v oblasti společných politik EU. To je mimořádně důležité v oblasti bezpečnosti, kde je finanční podpora všech forem přeshraničních společných operací zásadní pro zlepšení spolupráce mezi policií, celními úřady, pohraniční stráží a soudními orgány.

V souvislosti s vnějším rozměrem oblasti vnitřních věcí je jasné, že pokud budou přijata opatření a sdruženy zdroje na úrovni EU, zvýší se významně vliv EU nezbytný k přesvědčení dalších zemí, aby s EU navázaly vztahy za účelem řešení těch otázek spojených s bezpečností, které jsou v prvé řadě v zájmu EU a členských států.

Tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož většina finančních prostředků bude použita v rámci sdíleného řízení s ohledem na institucionální pravomoci členských států, a návrh současně plně uznává, že intervence by měly probíhat na odpovídající úrovni a že úloha Unie by neměla překračovat rámec toho, co je nezbytné.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I – Obecná ustanovení navrhovaného nařízení stanoví jeho účel, oblast působnosti a klíčové definice. Stanoví rovněž cíle nařízení a rozsah podpory, která má být poskytnuta. Navrhovaný rozsah působnosti těchto článků převážně vychází ze stávajícího nařízení pro Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie, přičemž zohledňuje vývoj nových politik, jako jsou například Evropský program pro bezpečnost, boj proti terorismu, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a nová agenda pro interoperabilitu.

Kapitola II – Finanční a prováděcí rámec stanoví obecné zásady pro podporu poskytovanou podle tohoto nařízení a zdůrazňuje význam souladu a doplňkovosti s příslušnými nástroji financování z EU. Tato kapitola dále stanoví způsoby poskytování podpory v případě akcí podporovaných podle tohoto nařízení: sdílené, přímé a nepřímé řízení. Navrhovaná kombinace způsobů poskytování podpory vychází z kladných zkušeností s touto kombinací při provádění aktuálního nástroje financování.

První oddíl této kapitoly stanoví finanční rámec. Návrh uvádí výši finančního krytí fondu a jeho využívání prostřednictvím různých způsobů provádění.

Druhý, třetí a čtvrtý oddíl popisuje prováděcí rámec pro tento fond, jako jsou například programy Komise a členských států. Stanoveny jsou i podmínky týkající se akcí podporovaných podle tohoto nařízení, například akcí související s nákupem vybavení a odbornou přípravou. V tomto oddílu jsou uvedena podrobná pravidla pro přezkum programů členských států v polovině období i pro provádění specifických akcí, akcí Unie, poskytování mimořádné pomoci a technické pomoci, provádění operací kombinování zdrojů a operační podpory.

Pátý a závěrečný oddíl obsahuje potřebná ustanovení týkající se výročních zpráv o výkonnosti předkládaných členskými státy, monitorování a hodnocení.

Kapitola III – Přechodná a závěrečná ustanovení obsahuje ustanovení týkající se přenesení pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci na Komisi a ustanovení o postupu projednávání ve výborech. Je v ní uvedeno datum vstupu navrhovaného nařízení v platnost a také skutečnost, že toto nařízení bude závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami od 1. ledna 2021.

2018/0250 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 9 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Zajištění vnitřní bezpečnosti, které je v pravomoci členských států, představuje sdílené úsilí, na němž by se měly společně podílet instituce EU, příslušné agentury Unie a členské státy. Komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament definovaly pro období od roku 2015 do roku 2020 společné priority stanovené v Evropském programu pro bezpečnost z dubna 2015 10 , které byly znovu potvrzeny Radou v obnovené strategii vnitřní bezpečnosti z června 2015 11 a Evropským parlamentem v jeho usnesení z července 2015 12 . Cílem uvedené společné strategie bylo poskytnout strategický rámec pro práci na úrovni EU v oblasti vnitřní bezpečnosti a definovat hlavní akční priority, aby se pro období let 2015–2020 zajistila účinná reakce EU na bezpečnostní hrozby, a to konkrétně boj proti terorismu a předcházení radikalizaci, narušení organizované trestné činnosti a boj proti kyberkriminalitě.

(2)V Římském prohlášení podepsaném dne 25. září 2017 vedoucí představitelé 27 členských států potvrdili své odhodlání zajistit bezpečnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti.

(3)Evropská rada dne 15. prosince 2016 vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází EU. Dne 23. června 2017 zdůraznila Evropská rada potřebu zlepšovat interoperabilitu databází a dne 12. prosince 2017 přijala Komise návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace) 13 .

(4)Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní a rovněž prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, jakož i s příslušnými agenturami Unie a dalšími příslušnými subjekty Unie a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(5)V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijata opatření na ochranu osob a veřejných statků proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, závažná a organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané přemísťujícími se zločineckými skupinami, obchod s drogami, korupce, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a se zbraněmi a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie.

(6)Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. V souladu s článkem 84 a čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování EU by financování mělo podporovat pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti a policejní spolupráce, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, týkající se zejména výměny informací, intenzivnější operativní spolupráce a podpory úsilí o posílení schopností pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Fond by neměl podporovat provozní náklady a činnosti související se základními funkcemi členských států, pokud jde o udržování práva a pořádku a o ochranu vnitřní a vnitrostátní bezpečnosti, jak je uvedeno v článku 72 Smlouvy o fungování EU.

(7)V zájmu zachování schengenského acquis a posílení jeho fungování jsou členské státy ode dne 6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů EU, kteří překračují vnější hranice EU. Kromě toho Komise vydala pro členské státy doporučení, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci. Klíčovými zásadami, kterými se řídí opatření Unie a členských států vedoucí k rozvoji účinné a skutečné bezpečnostní Unie, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a na nezbytnou soudržnost s vnějším rozměrem bezpečnosti.

(8)V zájmu přispění k rozvoji a provádění účinné a skutečné bezpečnostní unie, jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v celé Evropské unii, by měla být členským státům poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie v podobě zřízení a správy Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).

(9)Při provádění tohoto fondu by měly být plně dodržovány práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie týkající se základních práv.

(10)Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by měl fond podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Fond by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.

(11)V souladu se společnými prioritami stanovenými na úrovni Unie za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii bude fond podporovat opatření zaměřená na řešení hlavních bezpečnostních hrozeb, a zejména na boj proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a na poskytování pomoci a ochrany obětem trestné činnosti. Fond zajistí, že Unie a její členské státy jsou s ohledem na provádění skutečné bezpečnostní Unie dobře vybaveny také pro řešení vyvíjejících se a vznikajících hrozeb. O to by se mělo usilovat prostřednictvím finanční pomoci na podporu lepší výměny informací, na zvýšení operativní spolupráce a na zlepšení vnitrostátních a kolektivních kapacit.

(12)V rámci komplexního rámce fondu by finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím fondu měla podporovat zejména policejní a justiční spolupráci a prevenci v oblastech závažné a organizované trestné činnosti, nedovoleného obchodu se zbraněmi, korupce, praní peněz, obchodování s drogami, trestné činnosti proti životnímu prostředí, výměny informací a přístupu k nim, terorismu, obchodování s lidmi, vykořisťování nelegálních přistěhovalců, pohlavního vykořisťování dětí, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie a kyberkriminality. Fond by měl rovněž podporovat ochranu osob, veřejných prostor a kritické infrastruktury před událostmi souvisejícími s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, a to i prostřednictvím rozvoje společných politik (strategií, politických cyklů, programů a akčních plánů), právních předpisů a praktické spolupráce.

(13)Fond by měl navazovat na výsledky a investice svých předchůdců: programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní (ISEC) a programu Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností (CIPS) v období 2007–2013 a nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost pro období 2014–2020 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 14 , a měl by je rozšířit tak, aby zohledňovaly nový vývoj.

(14)Je nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude docíleno jejich pákového účinku. Fond by měl v souvislosti se svým cílem podporovat a prosazovat aktivní a smysluplnou účast a zapojení občanské společnosti, včetně nevládních organizací, a průmyslového odvětví do rozvoje a provádění bezpečnostní politiky, a to případně včetně zapojení dalších příslušných subjektů, agentur a dalších subjektů Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací.

(15)V rámci komplexní protidrogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto fondu měla sloužit na podporu veškerých opatření zaměřených na předcházení obchodování s drogami a boj proti němu (snižování nabídky a poptávky), a zejména opatření zaměřená na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz a vývoz nelegálních drog, včetně jejich držení a nabytí s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami. Fond by měl pokrývat zejména aspekty drogové politiky týkající se prevence. Za účelem vnesení další součinnosti a jasnosti do oblasti související s drogami by měly být tyto prvky cílů souvisejících s drogami – které byly v období 2014–2020 zahrnuté v programu Spravedlnost – začleněny do fondu.

(16)Aby bylo zajištěno, že fond účinně přispěje k vyšší úrovni vnitřní bezpečnosti v celé Evropské unii a k rozvoji skutečné bezpečnostní Unie, měl by být využíván tak, aby opatřením členských států přidával co největší hodnotu.

(17)V zájmu solidarity s Unií a v duchu sdílené odpovědnosti za její bezpečnost by v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky či rizika, a to zejména v důsledku schengenského hodnocení, měly dotčené členské státy záležitost příslušným způsobem řešit za pomocí zdrojů v rámci svého programu na provádění doporučení přijatých podle nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 15 .

(18)S cílem přispět k dosažení cílů fondu by členské státy měly zajistit, aby se priority jejich programů zaměřovaly na specifické cíle fondu, aby byly zvolené priority v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v příloze II a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle zajišťovalo splnění ústředního politického cíle.

(19)Je třeba usilovat o součinnost, soulad a efektivnost ve vztahu k jiným fondům EU a zabránit překrývání akcí.

(20)Fond by měl být konzistentní s ostatními finančními programy Unie v oblasti bezpečnosti a doplňovat je. Mělo by se usilovat o zajištění součinnosti zejména s Azylovým a migračním fondem, Fondem pro integrovanou správu hranic sestávajícím z nástroje pro správu hranic a víza zřízeného nařízením (EU) X a z nástroje pro vybavení pro celní kontroly zřízeného nařízením (EU) X, jakož i s ostatními fondy politiky soudržnosti, na něž se vztahuje nařízení (EU) X (nařízení o společných ustanoveních), částí programu Horizont Evropa zavedeného nařízením (EU) X věnovanou výzkumu v oblasti bezpečnosti, programem Práva a hodnoty zavedeným nařízením X, programem Spravedlnost zavedeným nařízením X, programem Digitální Evropa zavedeným nařízením X a programem InvestEU zavedeným nařízením X. O součinnost by se mělo usilovat zejména v oblasti bezpečnosti infrastruktury a veřejných prostor, kybernetické bezpečnosti a prevence radikalizace. Účinné koordinační mechanismy jsou nezbytné pro maximalizaci účinnosti při dosahování cílů politiky, pro využití úspor z rozsahu a pro zamezení překrývání jednotlivých kroků.

(21)Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná fondem by měla být prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou. V souvislosti s vnějším rozměrem by fond měl zlepšit spolupráci se třetími zeměmi v oblastech zájmu z hlediska vnitřní bezpečnosti Unie, jako je boj proti terorismu a radikalizaci, spolupráce s donucovacími orgány třetích zemí v boji proti terorismu (včetně detašování a společných vyšetřovacích týmů), závažné a organizované trestné činnosti a korupce, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů.

(22)Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Bezpečnost má ze své podstaty přeshraniční rozměr, a proto je zapotřebí silné a koordinované reakce Unie. Finanční podpora poskytovaná v rámci tohoto nařízení přispěje zejména k posilování vnitrostátních a unijních kapacit v oblasti bezpečnosti.

(23)Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, pokud jde o využívání operační podpory z tohoto fondu, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblasti bezpečnosti, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se bezpečnosti nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(24)Fond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení.

(25)Toto nařízení by mělo stanovit počáteční částky pro členské státy vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I.

(26)Tyto počáteční částky by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států do bezpečnosti. Aby se zohlednily změny v bezpečnostních hrozbách nebo ve výchozí situaci, měla by být členským státům v polovině období přidělena dodatečná částka, a to na základě nejnovějších dostupných statistických údajů, jak je stanoveno v distribučním klíči, přičemž bude zohledněn stav provádění programu.

(27)Jelikož se výzvy v oblasti bezpečnosti neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování finančních prostředků změnám bezpečnostních hrozeb a financování směrovat na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Za účelem reakce na náhlé potřeby, změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii bude část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a na mimořádnou pomoc.

(28)Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.

(29)Část prostředků dostupných v rámci fondu by mohla být přidělena rovněž na provádění specifických akcí, jež od členských států vyžadují snahu o spolupráci, nebo v případě, kdy nový vývoj v Unii vyžaduje, aby byly jednomu nebo více členským státům poskytnuty dodatečné finanční prostředky. Tyto specifické akce by měla definovat Komise ve svých pracovních programech.

(30)Fond by měl přispívat k podpoře provozních nákladů souvisejících s vnitřní bezpečností a umožnit členským státům udržovat si kapacity, které jsou nezbytné pro Unii jako celek. Tato podpora spočívá v plné náhradě vybraných zvláštních nákladů souvisejících s cíli fondu a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(31)S cílem doplnit provádění svého politického cíle na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl fond rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence fondu v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.

(32)Za účelem posílení kapacity Unie k okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení. Mimořádná pomoc by proto neměla být poskytována na podporu pouhých opatření pro nepředvídané události a dlouhodobých opatření či na řešení situací, kde je nutnost jednat výsledkem neodpovídající správní organizace a nedostatečného operačního plánování na straně příslušných orgánů.

(33)V zájmu zajištění nezbytné flexibility opatření a reakce na vznikající potřeby by mělo být umožněno, aby byly decentralizovaným agenturám poskytnuty vhodné dodatečné finanční prostředky pro provádění určitých mimořádných úkolů. V případech, kdy je úkol, který je třeba provést, natolik naléhavý, že by nebylo možné dokončit změny jejich rozpočtů včas, by měly být decentralizované agentury způsobilé stát se příjemci mimořádné pomoci, a to i ve formě grantů, je-li to v souladu s prioritami a iniciativami identifikovanými institucemi EU na úrovni Unie.

(34)Politický cíl tohoto fondu bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky programu InvestEU. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(35)Toto nařízení stanoví finanční krytí Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), které má představovat hlavní referenční částku ve smyslubodu X interinstitucionální dohody ze dne X mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 16 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(36)Na tento fond se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] 17 (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Aby byla zajištěna soudržnost při provádění unijních programů financování, finanční nařízení se použije na akce, které mají být prováděny v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci ISF.

(37)Za účelem provádění akcí v rámci sdíleného řízení by měl být fond součástí soudržného rámce tvořeného tímto nařízením, finančním nařízením a nařízením o společných ustanoveních (EU) č. X 18 .

(38)Nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních] zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a nástroje pro správu hranic a víza (BMVI), který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF), a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů EU prováděných v rámci sdíleného řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle Fondu pro vnitřní bezpečnost a stanovit zvláštní ustanovení pro činnosti, které mohou být z tohoto fondu financovány.

(39)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Při tom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(40)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 19 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 20 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 21 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 22 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 23 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(41)Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(42)Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 24 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(43)Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ 25 , které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich programy řešily specifické výzvy, jimž čelí nejvzdálenější regiony. Fond podpoří tyto členské státy prostřednictvím odpovídajících zdrojů, aby mohly zmíněným regionům případně poskytovat pomoc.

(44)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 26 je třeba tento fond hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl fondu.

(45)S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude tento fond přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění fondu a znovu posouzeny v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(46)Prostřednictvím těchto ukazatelů a finančních zpráv by měla Komise a členské státy monitorovat provádění fondu v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních] a tohoto nařízení.

(47)Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování, jak jsou uvedeny v příloze IV, operační podporu a další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

(48)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí 27 . Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména informační povinnost vůči Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví způsoby poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup.

(49)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(50)V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko [neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro něj není závazné ani použitelné / oznámilo své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení].

(51)Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. X, kterým se stanoví víceletý finanční rámec 28 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).

2.Stanoví cíle fondu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

b) „předcházením trestné činnosti“ se rozumí veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak uvádí čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2009/902/SVV 29 ;

c)„kritickou infrastrukturou“ se rozumí prostředky, sítě, systémy nebo jejich části, které mají zásadní význam pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního blahobytu občanů a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát nebo Unii závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí;

d)„kyberkriminalitou“ se rozumí trestné činy závislé na kybernetické činnosti, tj. trestné činy, které mohou být spáchány pouze za použití zařízení a systémů informačních a komunikačních technologií (IKT), přičemž tato zařízení nebo systémy jsou buď nástrojem pro spáchání trestné činnosti, nebo primárním cílem této trestné činnosti; a trestné činy umožněné kybernetickou činností, tj. tradiční trestné činy, jako je sexuální vykořisťování dětí, jejichž rozsah nebo dosah může být umocněn používáním počítačů, počítačových sítí a jiných forem IKT;

e)„opatřeními EMPACT“ se rozumí opatření přijatá v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) 30 . EMPACT je strukturovaná multidisciplinární platforma pro spolupráci příslušných členských států, institucí a agentur EU, jakož i třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších veřejných a soukromých partnerů za účelem řešení prioritních hrozeb organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti v rámci politického cyklu EU;

f)„politickým cyklem EU“ se rozumí multidisciplinární iniciativa založená na zpravodajských informacích, která si klade za cíl bojovat proti nejvýznamnějším závažným hrozbám a hrozbám spojeným s organizovanou trestnou činností v Unii, a to prostřednictvím podpory spolupráce mezi členskými státy, orgány Unie, agenturami a případně příslušnými třetími zeměmi a organizacemi;

g)„výměnou informací a přístupem k informacím“ se rozumí bezpečné shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna informací relevantních pro orgány uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU a pro Europol při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční organizovanou trestnou činnost;

h)„justiční spoluprací“ se rozumí justiční spolupráce v trestních věcech;

i)„LETS“ se rozumí evropský systém vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva, jehož cílem je poskytnout pracovníkům donucovacích orgánů znalosti a dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli účinně předcházet přeshraniční trestné činnosti a bojovat proti ní prostřednictvím efektivní spolupráce, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 27. března 2013 o zřízení evropského systému LETS 31 a jak se dále odkazuje v nařízení CEPOL 32 ;

j)„organizovanou trestnou činností“ se rozumí trestné jednání související s účastí na zločinném spolčení, jak je vymezeno v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/841/SVV 33 ;

k) „připraveností“ se rozumí opatření zaměřená na prevenci nebo omezení rizik spojených s možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností;

l) „schengenským hodnotícím a monitorovacím mechanismem“ se rozumí ověřování správného uplatňování schengenského acquis, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1053/2013, a to včetně oblasti policejní spolupráce;

m)„potíráním korupce“ se rozumí veškeré oblasti uvedené v Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti korupci, a to včetně opatření zaměřených na předcházení korupci, kriminalizaci a prosazování práva a včetně mezinárodní spolupráce, vyhledávání majetku, technické pomoci a výměny informací;

n)„terorismem“ se rozumí úmyslná jednání a trestné činy definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 o boji proti terorismu 34 ;

Článek 3

Cíle fondu

1.Politickým cílem fondu je přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii, a to zejména prostřednictvím boje proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a prostřednictvím poskytování pomoci a ochrany obětem trestné činnosti.

2.V rámci politického cíle stanoveného v odstavci 1 přispěje fond k těmto specifickým cílům:

a)zlepšit výměnu informací mezi donucovacími orgány Unie a jinými příslušnými orgány a dalšími příslušnými subjekty Unie, jakož i se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

b)zintenzivnit společné přeshraniční operace mezi donucovacími orgány Unie a jinými příslušnými orgány v souvislosti se závažnou a organizovanou trestnou činností s přeshraničním rozměrem a

c)podpořit úsilí o posílení kapacit v oblasti potírání a předcházení trestné činnosti, včetně terorismu, zejména prostřednictvím užší spolupráce mezi veřejnými orgány, občanskou společností a soukromými partnery ve všech členských státech.

3.V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se fond provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.

4.Financovaná opatření musí být prováděna v plném souladu se základními právy a s ohledem na lidskou důstojnost. Opatření musí být zejména v souladu s ustanoveními Listiny základních práv Unie, právními předpisy Unie na ochranu údajů a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Zvláštní pozornost při provádění opatření věnují členské státy pokud možno zejména podpoře a ochraně zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu.

Článek 4

Rozsah podpory

1.V rámci cílů uvedených v článku 3 a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II jsou prostřednictvím fondu podporovány zejména akce vyjmenované v příloze III.

2.Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení může fond v souladu s článkem 5 případně podporovat akce prováděné v třetích zemích a ve vztahu k nim, které jsou v souladu s prioritami Unie podle přílohy III.

3.Způsobilé nejsou tyto akce:

a)akce omezené na zachování veřejného pořádku na vnitrostátní úrovni;

b)akce pokrývající nákupy nebo údržbu běžného vybavení, běžných dopravních prostředků nebo běžných zařízení donucovacích a jiných příslušných orgánů uvedených v článku 87 Smlouvy o fungování EU;

c)akce s vojenským nebo obranným účelem;

d)vybavení, jehož alespoň jedním účelem je celní kontrola;

e)donucovací vybavení včetně zbraní, munice, výbušnin a obušků, s výjimkou případů, kdy je toto vybavení určeno pro odbornou přípravu;

f)odměny informátorům a peníze sloužící jako návnada 35 mimo rámec opatření EMPACT.

V případě mimořádné situace lze nezpůsobilé akce uvedené v tomto odstavci považovat za způsobilé.

Článek 5

Způsobilé subjekty

1.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

i)členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

ii)třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek v něm stanovených;

b)jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

2.Fyzické osoby nejsou způsobilé.

3.Právní subjekty usazené ve třetí zemi jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

4.Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně dvou nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo územích spojených s těmito státy nebo ve třetích zemích, jsou způsobilé.

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 6

Obecné zásady

1.Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty cílům tohoto nařízení.

2.Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná podle tohoto nařízení a členskými státy byla v souladu s příslušnými činnostmi, politikami a prioritami Unie a doplňovala jiné nástroje Unie.

3.Fond se provádí v rámci sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c) finančního nařízení.

Článek 7

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění fondu na období 2021–2027 činí 2 500 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Finanční krytí se použije takto:

a)částka ve výši 1 500 000 000 EUR se přidělí na programy prováděné v rámci sdíleného řízení;

b)částka ve výši 1 000 000 000 EUR se přidělí na tematický nástroj.

3.Až 0,84 % finančního krytí se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise za účelem provádění fondu.

Článek 8

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1.Finanční krytí uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b) se přiděluje pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé a nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na jeho složky:

a)specifické akce;

b)akce Unie a

c)mimořádnou pomoc.

Technická pomoc z podnětu Komise je z finančního krytí pro tematický nástroj rovněž podporována.

2.Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby, a to v souladu se schválenými prioritami Unie vymezenými v příloze II.

3.Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v režimu přímého nebo nepřímého řízení, zajistí se, aby se na vybrané projekty nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů.

4.Pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje používány v režimu sdíleného řízení, Komise posoudí pro účely článku 18 a čl. 19. odst. 2 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], zda se na plánované akce nevztahuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů.

5.Komise stanoví celkovou částku, jež bude pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok. Komise přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odstavci 1. V rozhodnutích o financování se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

6.Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 3 může Komise provést příslušné změny v programech prováděných v rámci sdíleného řízení.

7.Tato rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou se týkat jedné nebo více složek tematického nástroje.

ODDÍL 2

Podpora a provádění v rámci sdíleného řízení

Článek 9

Oblast působnosti

1.Tento oddíl se vztahuje na část finančního krytí uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být provedeny v rámci sdíleného řízení podle rozhodnutí Komise týkajícího se tematického nástroje podle článku 8.

2.Podpora podle tohoto oddílu se provádí v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) se přidělují na národní programy prováděné členskými státy v rámci sdíleného řízení (dále jen „programy“) orientačně takto:

a)1 250 000 000 EUR členským státům v souladu s kritérii uvedenými v příloze I;

b)250 000 000 EUR členským státům na úpravu přídělů na programy podle čl. 13 odst. 1.

2.Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) přidělena, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b).

Článek 11

Míra spolufinancování

1.Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.

2.V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

3.V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

4.V případě operační podpory lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

5.V případě mimořádné pomoci lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

6.Míra spolufinancování a maximální výše podpory z tohoto fondu se pro typy akcí uvedené v odstavcích 1 až 5 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu.

7.U každého specifického cíle se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se má míra spolufinancování pro daný specifický cíl vztahovat na:

a)celkový příspěvek včetně příspěvků z veřejných a soukromých zdrojů, nebo

b)pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 12

Programy

1.Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programech odpovídaly prioritám Unie v oblasti bezpečnosti, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie. Při vymezování priorit svých programů zajistí členské státy, aby byla v programu náležitě zohledněna prováděcí opatření stanovená v příloze II.

2.Komise zajistí, aby Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) byly zapojeny do rozvoje programů v počáteční fázi, pokud jde o oblast jejich působnosti. Konkrétně to znamená, že členské státy konzultují návrh svých opatření s Europolem, zejména zahrnují-li jejich programy politický cyklus EU nebo opatření EMPACT nebo opatření koordinovaná společnou pracovní skupinou pro kyberkriminalitu (Joint Cybercrime Action Taskforce, J-CAT). Před tím, než členské státy začlení do svých programů odbornou přípravu, koordinují svou činnost s agenturou CEPOL, aby se zabránilo překrývání činností.

3.Komise může Agenturu Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) ve vhodných případech zapojit do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, a to zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

4.Na pořízení vybavení, dopravních prostředků nebo na výstavbu zařízení důležitých pro bezpečnost může být použito maximálně 15 % finančních prostředků přidělených na program členského státu. Tento strop smí být překročen pouze v řádně odůvodněných případech.

5.Členské státy by měly ve svých programech prioritně řešit:

a)priority Unie a acquis v oblasti bezpečnosti, zejména výměnu informací a interoperabilitu systémů IT; 

b)doporučení s finančními důsledky učiněná v rámci nařízení (EU) č. 1053/2013 o schengenském hodnotícím a monitorovacím mechanismu v oblasti policejní spolupráce;

c)nedostatky týkající se jednotlivých zemí s finančními důsledky, které byly identifikovány v rámci posouzení potřeb, jako zejména v doporučeních evropského semestru v oblasti korupce.

6.V případě potřeby se program změní, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 5. V závislosti na dopadu dané úpravy může revidovaný program schvalovat Komise.

7.Členské státy prosazují zejména akce uvedené v příloze IV. V případě nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 28 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy IV.

8.Kdykoli se členský stát rozhodne pro provádění projektů s podporou fondu společně s třetí zemí nebo ve třetí zemi, konzultuje tuto skutečnost před zahájením projektu s Komisí.

9.Programování, jak stanoví čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních], vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI.

Článek 13

Přezkum v polovině období

1.V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečné finanční prostředky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodu 2 přílohy I. Toto financování se použije se na období od kalendářního roku 2025.

2.Pokud nejméně 10 % původního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) nebylo pokryto žádostmi o průběžné platby předloženými v souladu s článkem 85 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních], není dotčený členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v odstavci 1.

3.V rámci přídělu prostředků z tematického nástroje od roku 2025 se případně zohlední pokrok při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 12 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] a zjištěné nedostatky při provádění.

Článek 14

Specifické akce

1.Specifické akce jsou nadnárodní nebo vnitrostátní projekty v souladu s cíli tohoto nařízení, na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů.

2.Členské státy mohou kromě svého přídělu vypočteného v souladu s čl. 10 odst. 1 získat finanční prostředky na specifické akce za předpokladu, že jsou tyto prostředky jako takové označeny v programu a jsou použity jako příspěvek k provádění cílů tohoto nařízení, a to včetně pokrytí nově vznikajících hrozeb.

3.Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

Článek 15

Operační podpora

1.Operační podpora je část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které pro Unii představují veřejnou službu.

2.Členský stát může využít až 10 % částky přidělené v rámci fondu na svůj program na financování operační podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které představují pro Unii veřejnou službu.

3.Členský stát využívající operační podporu musí jednat v souladu s acquis Unie v oblasti bezpečnosti.

4.Členské státy odůvodní v programu a ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 26 využití operační podpory na dosažení cílů tohoto nařízení. Před schválením programu posoudí Komise výchozí situaci v členských státech, které naznačily svůj úmysl žádat o operační podporu, přičemž zohlední informace poskytnuté těmito členskými státy, jakož i doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou například schengenský hodnotící mechanismus a další mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality.

5.Operační podpora se soustředí na specifické úkoly a služby stanovené v příloze VII.

6.Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 28 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny specifických úkolů a služeb uvedených v příloze VII.

Oddíl 3

Podpora a provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 16

Oblast působnosti

Podpora podle tohoto oddílu je prováděna buď přímo Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku.

Článek 17

Akce Unie

1.Akce Unie jsou nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou v souladu s cíli tohoto nařízení.

2.Z podnětu Komise může být fond použit k financování akcí Unie, jež se týkají cílů tohoto nařízení, které jsou uvedeny v článku 3 a jsou v souladu s přílohou III.

3.Akce Unie mohou poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň mohou poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

4.Granty prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

5.Hodnotící výbor, který posuzuje návrhy, může být složen z externích odborníků.

6.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení X [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 18

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto fondu se provádějí v souladu s nařízením o InvestEU 36 a hlavou X finančního nařízení.

Článek 19

Technická pomoc z podnětu Komise

Z fondu lze podpořit opatření technické pomoci prováděná z podnětu nebo jménem Komise. Tato opatření mohou být financována ve výši 100 %.

Článek 20

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 nařízení (EU) [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie].

Článek 21

Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k fondu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na fond rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení.

Oddíl 4

Podpora a provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 22

Mimořádná pomoc

1.Fond bude poskytovat finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě mimořádné situace, jež byla způsobena událostí související s bezpečností nebo novou hrozbou v oblasti působnosti tohoto nařízení, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů v jednom či více členských státech.

2.Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo decentralizovaným agenturám.

3.Mimořádná pomoc může být programům členských států přidělena navíc k jejich přídělu vypočtenému v souladu s čl. 10 odst. 1 za předpokladu, že je v tomto programu jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

4.Granty prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 23

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Na akci, na niž byl získán příspěvek z fondu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady akce a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.Akce, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle fondu;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c)nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení;

mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) X [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) X [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož se podpora poskytne.

Oddíl 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1 Společná ustanovení

Článek 24

Monitorování a podávání zpráv

1.Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. [43 odst. 3 písm. h) bodů i) a iii)] finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou V.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy V, pokud jde o provedení nezbytných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě. 

3.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů fondu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

4.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

5.K zajištění účinného posouzení pokroku fondu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VIII s cílem přezkoumat a doplnit ukazatele, pokud je to nutné, a doplnit toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení mimo jiné informací o projektech, které mají poskytovat členské státy.

Článek 25

Hodnocení

1.Komise provede hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení tohoto nařízení, včetně akcí prováděných v rámci fondu.

2.Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu ve lhůtě stanovené v článku 40 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].

Pododdíl 2 Pravidla pro sdílené řízení

Článek 26

Výroční zprávy o výkonnosti

1.Do 15. února 2023 a ke stejnému datu každého následujícího roku až do roku 2031 předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Zpráva předložená v roce 2023 se bude týkat provádění programu do 30. června 2022.

2.Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:

a)pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované v článku 37 nařízení (EU)[nařízení o společných ustanoveních];

b)veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu, a opatřeních přijatých za účelem jejich vyřešení;

c)doplňkovosti akcí podporovaných fondem a podpory poskytované z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k těmto zemím;

d)přispění programu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

e)provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období.

3.Komise může vznést připomínky k výroční zprávě o výkonnosti do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud Komise nesdělí v této lhůtě své připomínky, považuje se zpráva za schválenou.

4.Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 27

Monitorování a podávání zpráv

1.Monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] vycházejí z typů intervencí uvedených v tabulkách 1, 2 a 3 přílohy VI. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 28 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.

2.Ukazatele se použijí v souladu s čl. 12 odst. 1 a s články 17 a 37 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 12, 15, 24 a 27 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 12, 15, 24 a 27 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12, 15, 24 a 27 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víza. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme. Toto se nepoužije na prováděcí akt uvedený v čl. 26 odst. 4.

Článek 30

Přechodná ustanovení

1.Nařízení (EU) č. 513/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2.Aniž je dotčen odstavec 1, tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje policejní nástroj, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

3.Finanční krytí fondu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k fondu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, policejního nástroje jakožto součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost, zřízeného nařízením (EU) č. 513/2014.

Článek 31

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 37

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti.

–Relevance, oblast působnosti a velikost

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

☑ Časově omezená doba trvání

–☑    s platností od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027,

–☑    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 38

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur 39 .

☑ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–☑ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–☑ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–☑ EIB a Evropský investiční fond,

–☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–☑ veřejnoprávní subjekty,

–☑ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–☑ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Operační prostředky (v členění podle rozpočtových položek uvedených v bodě 3.1)	Závazky	(1)	224,811	341,107	345,694	384,921	389,693	394,560	398,214	—	2 479,000
	Platby	(2)	23,212	51,821	105,901	265,329	373,387	371,677	369,230	918,443	2 479,000
Prostředky správní povahy financované z krytí programu 45	Závazky = Platby	(3)	2,827	2,884	2,941	3,000	3,060	3,121	3,167	—	21,000
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	=1+3	227,638	343,991	348,635	387,921	392,753	397,681	401,381	—	2 500,000
	Platby	=2+3	26,039	54,705	108,842	268,329	376,447	374,798	372,397	918,443	2 500,000

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu , která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	5,942	6,943	6,943	6,943	6,943	6,943	6,943	47,600
Ostatní správní výdaje	0,202	0,202	0,202	0,202	0,202	0,202	0,202	1,412
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	6,144	7,145	7,145	7,145	7,145	7,145	7,145	49,012

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	2,827	2,884	2,941	3,000	3,060	3,121	3,167	21,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2,827	2,884	2,941	3,000	3,060	3,121	3,167	21,000

CELKEM

8,971

10,029

10,086

10,145

10,205

10,266

10,312

70,012

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

[Pokyny týkající se možného přenesení úkolů souvisejících s prováděním programu na výkonné agentury viz s. 8/9 výše].

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–☑    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2018) 321 final ze dne 2. května 2018.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2014 až 2020.

(4)    COM(2018) 321 final (2.5.2018).

(5)    „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“, COM(2018) 321, 2.5.2018.

(6)    COM(2018) 375 ze dne 29. května 2018.

(7)    Nařízení (EU) X

(8)    COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015.

(9)    Závěry Rady ze dne 16. června 2015 o obnovené strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie 2015–2020.

(10)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Evropském programu pro bezpečnost (2015/2697 (RSP)).

(11)    COM(2017) 794 final.

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93).

(13)    Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(14)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC

(15)    úplný odkaz

(16)    úplný odkaz

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(18)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(19)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(20)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(22)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(23)    COM(2017) 623 final.

(24)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(25)    Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(26)

   Nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXX.

(27)    Rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUCPN) a o zrušení rozhodnutí 2001/427/SVV (Úř. věst. L 321, 8.12.2009, s. 44).

(28)    Závěry zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 8. a 9. listopadu 2010.

(29)    COM(2013) 172, Zřízení evropského systému vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva (LETS).

(30)    Nařízení (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL).

(31)    Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

(32)    Směrnice (EU) 2017/741 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(33)    Peníze sloužící jako návnada představují skutečnou hotovost (předloženou) během trestního vyšetřování jako důkaz likvidity a solventnosti podezřelým nebo jiným osobám, které mají informace o dostupnosti či dodání, nebo které vystupují jako prostředníci, aby bylo možné provést fiktivní nákup, jehož cílem je zatknout podezřelé osoby, identifikovat nelegální výrobní místa či jinak rozbít organizovanou zločineckou skupinu.

(34)    Úplný odkaz.

(35)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(36)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:     https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx

(37)    Program může být (částečně) přenesen na výkonnou agenturu, s výhradou výsledku analýzy nákladů a přínosů a souvisejících rozhodnutí, která mají být přijata, a náležité úpravy správních prostředků na provádění programu v Komisi a výkonné agentuře.

(38)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 ze dne 25. července 2014, příloha I; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1973 ze dne 8. července 2015.

(39)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(40)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(41)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(42)    V rámci CIS navrhl GŘ BUDG další rozdělení podle specifických cílů. Vzhledem k existenci tematického nástroje nesouhlasí GŘ HOME v této fázi s přijetím tohoto návrhu.

(43)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(44)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po příslušném odečtení nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne13.6.2018

COM(2018) 472 final

PŘÍLOHY

Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost

{SWD(2018) 347 final}
{SWD(2018) 348 final}
{SEC(2018) 315 final}

PŘÍLOHA I

Kritéria pro přidělování finančních prostředků na programy v rámci sdíleného řízení

Finanční krytí uvedené v článku 10 bude na programy členských států přiděleno takto:

1)na začátku programového období bude každému členskému státu přidělena jednorázová pevně stanovená částka ve výši 5 000 000 EUR v zájmu zajištění kritického objemu finančních prostředků pro každý program a pokrytí potřeb, které nejsou přímo vyjádřeny prostřednictvím kritérií uvedených níže;

2)zbývající zdroje budou rozděleny podle těchto kritérií:

a)45 % nepřímo úměrně k jejich hrubému domácímu produktu (standard kupní síly na obyvatele);

b)40 % v poměru k velikosti jejich populace;

c)15 % v poměru k rozloze jejich území.

Počáteční příděl se provede na základě nejaktuálnějších ročních statistických údajů vypracovaných Komisí (Eurostatem) za předchozí kalendářní rok. V rámci přezkumu v polovině období jsou referenčními hodnotami nejaktuálnější statistické údaje vypracované Komisí (Eurostatem) za předchozí kalendářní rok, které budou k dispozici v době přezkumu v polovině období v roce 2024.

PŘÍLOHA II

Prováděcí opatření

Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)zajistit jednotné uplatňování acquis Unie v oblasti bezpečnosti podporujícího výměnu informací, například pomocí systému Prüm, směrnice EU o jmenné evidenci cestujících a systému SIS II, a to i prostřednictvím provádění doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou například schengenský hodnotící mechanismus a další mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality;

b)zřizovat, upravovat a udržovat příslušné bezpečnostní informační systémy a komunikační sítě Unie včetně jejich interoperability a vyvíjet vhodné nástroje pro řešení zjištěných nedostatků;

c)zvýšit aktivní využívání nástrojů, systémů a databází Unie pro výměnu informací, které jsou důležité pro bezpečnost, a zajistit, aby do nich byly vkládány vysoce kvalitní údaje;

d)podporovat příslušná vnitrostátní opatření, jsou-li relevantní pro provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a).

Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)zintenzivnit operace vymáhání práva mezi členskými státy a případně i s jinými příslušnými subjekty, a zejména usnadnit a zlepšit využívání společných vyšetřovacích týmů, společných hlídek, pronásledování, utajeného sledování a jiných mechanismů pro operativní spolupráci v kontextu politického cyklu EU (EMPACT), přičemž zvláštní důraz se klade na přeshraniční operace;

b)zlepšit koordinaci a spolupráci donucovacích a jiných příslušných orgánů v rámci členských států i mezi nimi, a také koordinaci a spolupráci s dalšími příslušnými subjekty, a to například prostřednictvím sítí specializovaných národních jednotek, sítí a struktur spolupráce Unie nebo středisek Unie;

c)zlepšit spolupráci mezi agenturami a na úrovni Unie mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými institucemi a subjekty Unie na straně druhé, jakož i na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě.

Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. c) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)zintenzivnit vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, cvičení, vzájemné učení, specializované výměnné programy a sdílení osvědčených postupů, a to i ve třetích zemích a s těmito zeměmi a jinými příslušnými subjekty;

b)využít synergie sdružováním zdrojů a vědomostí mezi členskými státy a dalšími příslušnými subjekty včetně občanské společnosti, a to například prostřednictvím vytvoření společných center excelence, rozvoje společných posouzení rizik nebo společných center pro operativní podporu pro společně prováděné operace;

c)podporovat a rozvíjet opatření, záruky, mechanismy a osvědčené postupy pro včasnou identifikaci svědků, oznamovatelů a obětí trestné činnosti, včetně obětí terorismu, a na jejich ochranu a podporu, a za tímto účelem rozvíjet partnerství mezi veřejnými orgány a jinými příslušnými subjekty;

d)pořídit příslušné vybavení a zřídit nebo modernizovat specializovaná školicí zařízení a další základní infrastrukturu důležitou pro bezpečnost, a to za účelem zvýšení připravenosti a odolnosti, informovanosti veřejnosti a zlepšování přiměřených reakcí na hrozby pro bezpečnost.

PŘÍLOHA III

Akce, které bude fond podporovat v souladu s článkem 4

·Informační systémy a sítě přispívající k dosažení cílů tohoto nařízení, odbornou přípravu týkající se používání těchto systémů, testování a zlepšování interoperability těchto systémů a kvality jejich údajů,

·monitorování provádění práva Unie a plnění cílů politiky Unie v členských státech v oblasti bezpečnostních informačních systémů,

·provádění akcí EMPACT nebo usnadňování provádění politického cyklu EU,

·akce podporující účinnou a koordinovanou reakci na krize, která propojí stávající kapacity v rámci jednotlivých odvětví, odborná střediska a informační střediska pro různé situace, jež se týkají mimo jiné zdraví, civilní ochrany a terorismu,

·akce, které rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaného Unií,

·podpora tematických sítí specializovaných národních jednotek nebo sítí jdoucích napříč různými tématy, aby došlo ke zlepšení vzájemné důvěry, výměny a šíření know-how, informací, zkušeností a osvědčených postupů, slučování zdrojů a odborných znalostí ve společných centrech excelence,

·vzdělávání a odborná příprava zaměstnanců a odborníků příslušných donucovacích a soudních orgánů a správních agentur, a to na základě systému LETS a ve spolupráci s agenturou CEPOL a případně s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání, přičemž budou zohledněny operativní potřeby a analýzy rizik,

·spolupráce se soukromým sektorem za účelem vybudování důvěry a zlepšení koordinace, plánování pro nepředvídané události a za účelem výměny a šíření informací a osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými subjekty podílejícími se mimo jiné na ochraně veřejných prostor a kritické infrastruktury,

·akce pro posílení komunit k rozvíjení lokálních přístupů a politiky prevence a akce pro zvyšování povědomí a informování zúčastněných stran a široké veřejnosti o bezpečnostních politikách Unie;

·vybavení, dopravní prostředky, komunikační systémy a základní zařízení důležitá pro bezpečnost;

·náklady na zaměstnance podílející se na akcích, které jsou financovány z fondu, nebo na akcích, které vyžadují zapojení zaměstnanců z technických nebo bezpečnostních důvodů.

PŘÍLOHA IV

Akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování v souladu s čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 6

·Projekty, jejichž cílem je předcházet radikalizaci a bojovat proti ní.

·Projekty, jejichž cílem je zlepšit interoperabilitu informačních systémů a komunikačních sítí 1 .

PŘÍLOHA V

Hlavní ukazatele výkonnosti uvedené v čl. 24 odst. 1

Specifický cíl č. 1:    Lepší výměna informací

1)Využití mechanismů EU pro výměnu informací.

zdroj údajů: Europol, EU-LISA, Rada, členské státy

Specifický cíl č. 2:    Zvýšení operativní spolupráce

1)Počet společných operačních opatření podpořených z fondu.

zdroj údajů: Europol, Eurojust, členské státy

2)Odhadovaná hodnota zmrazených prostředků, odhadovaná hodnota prostředků zkonfiskovaných s pomocí fondu.

zdroj údajů: členské státy

3)Hodnota nedovolených drog zabavených se zapojením přeshraniční spolupráce donucovacích agentur.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie

4)Počet doporučení schengenského hodnocení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky, které byly řešeny s podporou fondu, ve srovnání s celkovým počtem doporučení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky.

zdroj údajů: členské státy

Specifický cíl č. 3:    Posílení schopnosti bojovat proti trestné činnosti a předcházet jí

5)Počet úředníků donucovacích orgánů, kteří dokončili odbornou přípravu, cvičení, programy vzájemného učení nebo specializované výměnné programy týkající se témat souvisejících s přeshraniční problematikou, které byly poskytnuty s podporou fondu.

zdroj údajů: členské státy

6)Počet kritických infrastruktur a veřejných prostor, jejichž ochrana před událostmi souvisejícími s bezpečností byla zlepšena díky fondu.

zdroj údajů: členské státy

7)Počet iniciativ pro předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu.

zdroj údajů: RAN

PŘÍLOHA VI

Typy intervencí

TABULKA 1:   KÓDY PRO DIMENZI OBLASTI INTERVENCE

TABULKA 2:   KÓDY PRO DIMENZI TYPU AKCE

TABULKA 3:   KÓDY PRO DIMENZI ZPŮSOBŮ PROVÁDĚNÍ

PŘÍLOHA VII

Akce způsobilé k operační podpoře

V souladu se specifickým cílem lepší výměna informací operační podpora v rámci programů pokrývá:

·údržbu a helpdesk pro unijní a případně národní informační systémy, které přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení,

·náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

V souladu se specifickým cílem zvýšení operativní spolupráce operační podpora v rámci národních programů pokrývá:

·údržbu technického vybavení nebo dopravních prostředků, které se používají v oblasti předcházení závažné organizované trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jejího odhalování a vyšetřování,

·náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

V souladu se specifickým cílem posílení schopnosti předcházet trestné činnosti a bojovat proti ní operační podpora v rámci národních programů pokrývá:

·údržbu technického vybavení nebo dopravních prostředků, které se používají v oblasti předcházení závažné organizované trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jejího odhalování a vyšetřování,

·náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

Na akce, které nejsou způsobilé podle čl. 4 odst. 3, se podpora nevztahuje.

PŘÍLOHA VIII

Ukazatele výstupů a výsledků uvedené v čl. 24 odst. 3

Specifický cíl č. 1:    Lepší výměna informací

1)Využití mechanismů EU pro výměnu informací měřené prostřednictvím:

a)počtu vyhledávání provedených v Schengenském informačním systému (SIS);

b)počtu vyhledávání v systémech pro mezinárodní výměnu forenzních údajů (DNA, otisky prstů, registrační značky) mezi členskými státy (systém pro automatickou výměnu údajů Prüm);

c)počtu zpráv vyměněných prostřednictvím Aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA);

d)počtu vyhledávání provedených v informačním systému Europolu (EIS);

e)celkového počtu cestujících, u nichž byly shromážděny a vyměněny údaje v rámci jmenné evidence cestujících EU (PNR).

zdroj údajů: Europol, EU-LISA, Rada, členské státy

2)Počet nových propojení mezi databázemi důležitými pro bezpečnost provedených s podporou fondu:

a)s unijními a případně mezinárodními databázemi;

b)v rámci členského státu;

c)s jedním nebo více členskými státy;

d)s jednou nebo více třetími zeměmi.

zdroj údajů: členské státy

3)Počet aktivních uživatelů unijních a případně vnitrostátních nástrojů, systémů a databází pro výměnu informací důležitých pro bezpečnost, kteří ve srovnání s celkovým počtem uživatelů přibyli díky podpoře z fondu.

zdroj údajů: členské státy

Specifický cíl č. 2:    Zvýšení operativní spolupráce

4)Počet společných operačních opatření podpořených z fondu, a to včetně zúčastněných členských států a orgánů, rozdělených dle oblastí (boj proti terorismu, organizovaná trestná činnost obecně, organizovaná trestná činnost týkající se palných zbraní, kyberkriminalita, jiné):

a)počet společných vyšetřovacích týmů (SVT);

b)počet operačních projektů v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT);

c)jiná společná operační opatření.

zdroj údajů: Europol, Eurojust, členské státy

5)Účast v mezinárodních sítích fungujících s podporou fondu.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie nebo EMAS

6)Odhadovaná hodnota zmrazených prostředků, odhadovaná hodnota prostředků zkonfiskovaných s pomocí fondu.

zdroj údajů: členské státy

7)Hodnota nedovolených drog zabavených se zapojením přeshraniční spolupráce donucovacích agentur.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie

8)Počet výstupů stávajících mezinárodních sítí vytvořených s pomocí fondu, jako jsou například příručky o osvědčených postupech, workshopy, společná cvičení.

zdroj údajů: příjemci grantů v rámci akcí Unie

9)Počet doporučení schengenského hodnocení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky, které byly řešeny s podporou fondu, ve srovnání s celkovým počtem doporučení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky.

zdroj údajů: členské státy

Specifický cíl č. 3:    Posílení schopnosti bojovat proti trestné činnosti a předcházet jí

10)Počet úředníků donucovacích orgánů, kteří dokončili odbornou přípravu, cvičení, programy vzájemného učení nebo specializované výměnné programy týkající se témat souvisejících s přeshraniční problematikou, které byly poskytnuty s podporou fondu, rozdělených podle následujících oblastí:

a)boj proti terorismu;

b)organizovaná trestná činnost;

c)kyberkriminalita;

d)jiné oblasti operativní spolupráce.

zdroj údajů: členské státy

11)Počet příruček o osvědčených postupech a vyšetřovacích technikách, standardních operačních postupech a jiných nástrojích, které byly vypracovány s podporou fondu jakožto výsledek interakce mezi různými organizacemi v rámci EU.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie nebo EMAS

12)Počet obětí trestných činů, kterým byla s podporou fondu poskytnuta pomoc, rozdělených dle typu trestné činnosti (obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, terorismus, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita, pohlavní vykořisťování dětí).

zdroj údajů: členské státy

13)Počet kritických infrastruktur a veřejných prostor, jejichž ochrana před událostmi souvisejícími s bezpečností byla zlepšena díky fondu.

zdroj údajů: členské státy

14)Počet iniciativ na předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu:

a)počet návštěv na internetových stránkách sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN);

b)počet účastníků sítě RAN rozdělených dle druhu odbornosti;

c)počet studijních návštěv, školení, workshopů a poradenství dokončených v členských státech v úzké koordinaci s vnitrostátními orgány rozdělených dle příjemců (donucovací orgány, jiné).

zdroj údajů: RAN

15)Počet partnerství navázaných s podporou fondu, která přispívají ke zlepšení podpory svědků, oznamovatelů a obětí trestné činnosti:

a)se soukromým sektorem;

b)s občanskou společností.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie nebo EMAS

(1)    V souladu se sdělením Komise o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost – COM(2016) 205.