EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.6.2018

COM(2018) 467 final

2018/0252(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

{SWD(2018) 343 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Odůvodnění a cíle

Program financování finanční pomoci pro „vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“ (dále jen „program“) předložený podle tohoto návrhu nařízení se zabývá vyřazováním jaderných zařízení z provozu a nakládáním se vzniklým odpadem v rámci společného nástroje k optimalizaci synergií a sdílení znalostí s cílem zajistit plnění příslušných povinností. Tento specifický program financování může přinést dodatečnou přidanou hodnotu EU, neboť se v rámci EU stane měřítkem pro bezpečné řízení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí pro členské státy. Tato finanční pomoc je poskytována na základě hodnocení ex ante, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje přidaná hodnota EU.

V současné době se program zaměřuje na specificky zjištěné potřeby:

Bloky 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj (Kozloduj, Bulharsko) a jaderná elektrárna Bohunice V1 (Jaslovské Bohunice, Slovensko) sestávají z šesti tlakovodních reaktorů (VVER 440), které byly původně vyvinuty v Sovětském svazu. Vyřazování těchto elektráren z provozu přispívá ke zvýšení jaderné bezpečnosti v regionu a v EU jako celku.

Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise vlastní jaderná výzkumná zařízení ve čtyřech areálech: JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku. Některá z těchto zařízení se dodnes používají, zatímco jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety). Jako provozovatel a/nebo vlastník jaderného zařízení 1 odpovídá JRC podle belgických, nizozemských, německých a italských právních předpisů za vyřazování těchto zařízení z provozu a za bezpečné nakládání s výsledným vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení.

Vzhledem k těmto skutečnostem je program dále přirozeně rozdělen na:

i)    dvě opatření na poskytnutí finanční podpory Bulharsku a Slovensku na bezpečné vyřazování z provozu bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj (dále jen „program Kozloduj“) a jaderné elektrárny Bohunice V1 (dále jen „program Bohunice“);

ii)    opatření JRC na bezpečné provádění procesu vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu v areálech JRC a nakládání s výsledným radioaktivním odpadem v uvedených zařízeních (dále jen „program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“, program D&WM).

Hlavním cílem programů Kozloduj a Bohunice je pomáhat Bulharsku a Slovensku s řešením problematiky radiační bezpečnosti při vyřazování z provozu bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj a jaderné elektrárny Bohunice V1.

Program JRC D&WM se zabývá bezpečným vyřazováním jaderných areálů JRC Evropské komise z provozu a zkoumá a vyvíjí možnosti očekávaného převodu závazků týkajících se vyřazování z provozu a nakládání s odpady na hostitelské členské státy JRC.

Program má velký potenciál k vytváření a sdílení znalostí, a může tak členské státy EU podporovat při jejich vlastním procesu vyřazování zařízení z provozu.

Vedení programů Kozloduj a Bohunice probíhalo v rámci několika finančních období a předpokládá se, že tyto programy budou ukončeny do roku 2030, resp. do roku 2025. Očekává se, že programy dosáhnou důležitých milníků s financováním poskytnutým již ve stávajícím víceletém finančním rámci (tj. na období 2014–2020), nicméně požadovány jsou ještě další finanční částky určené k řešení zbývajících klíčových otázek radiační bezpečnosti souvisejících s vyřazováním uvedených zařízení z provozu.

Programy Kozloduj a Bohunice vzešly z jednání o přistoupení Bulharska a Slovenska k EU, přičemž tyto země na sebe vzaly závazek uzavřít a následně vyřadit z provozu své zastaralé jaderné reaktory sovětské konstrukce ke společně dohodnutému termínu. Závazek těchto dvou států uzavřít reaktory, stejně jako závazek EU poskytnout finanční pomoc, byl stanoven v příslušných smlouvách o přistoupení 2 , 3 (Slovensko přistoupilo k EU v roce 2004, Bulharsko v roce 2007). Oba členské státy a EU své příslušné závazky ze Smlouvy o přistoupení splnily.

Na základě článku 203 Smlouvy o Euratomu 4 a v zájmu zajištění kontinuity opatření v oblasti bezpečnosti poskytovala EU finanční pomoc 5 , 6 na vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu i po lhůtě, jež byla stanovena ve smlouvě o přistoupení Slovenska 7 . V obdobném duchu EU poskytovala finanční pomoc6, 8 na bezpečné vyřazování bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu i po období zahrnutém do smlouvy o přistoupení Bulharska 9 .

JRC bylo zřízeno článkem 8 Smlouvy o Euratomu 10 . Při uplatňování tohoto článku byly v období 1960–62 podepsány jednotlivé dohody o areálu mezi Evropským společenství pro atomovou energii a Německem, Belgií, Itálií a Nizozemskem. V případě Itálie a Nizozemska byla vnitrostátní jaderná výzkumná zařízení převedena na Společenství. Od té doby byla ve čtyřech areálech vybudována infrastruktura zaměřená na jaderný výzkum a vývoj, která zahrnovala nová zařízení. Některá zařízení se dosud využívají, neboť mají zásadní význam pro provádění stávajících a budoucích programů Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety) a ve většině případů jsou již zastaralá.

Na základě Smlouvy o Euratomu je JRC povinno spravovat své historické jaderné závazky a vyřazovat svá odstavená jaderná zařízení z provozu. Za tímto účelem a na základě sdělení Komise z roku 1999 11 byl zahájen program týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady (program D&WM) a po dohodě s Evropským parlamentem a Radou 12 byla vytvořena zvláštní ad hoc rozpočtová položka. Od té doby Komise podávala Radě a Evropskému parlamentu zprávy o pokroku v programu D&WM a rovněž aktualizovala rozpočtovou prognózu (v letech 2004, 2008 a 2013 13 ).

Program D&WM se původně zaměřoval na tzv. „historické závazky“ představované především jadernými zařízeními v Ispře, jejichž provoz byl ukončen v uplynulých desetiletích. Jeho součástí je i v minulosti vzniklý odpad, který se nachází v areálech JRC. V současné době program zahrnuje i jaderná zařízení, jež v budoucnu zastarají ve všech čtyřech areálech JRC, a to včetně nakládání s jadernými materiály.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cíl programů Kozloduj a Bohunice prošel v průběhu let vývojem, aby bylo možné lépe reagovat na příslušné potřeby a zajistit bezpečné vyřazování zařízení z provozu: původně a až do roku 2013 byla pomoc EU koncipována na podporu Bulharska a Slovenska v jejich úsilí při odstavení a vyřazování příslušných reaktorů z provozu, nicméně též k řešení důsledků předčasného uzavření těchto jaderných zařízení; později, v roce 2014, se působnost programů omezila na činnosti související s vyřazováním jaderných zařízení z provozu, tj. na opatření v oblasti bezpečnosti; v další fázi se navrhuje, aby se programy dále zaměřovaly na činnosti související s vyřazováním z provozu, do nichž spadá problematika radiační bezpečnosti.

Do působnosti těchto programů nespadá uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště, za něž jsou nadále odpovídají Bulharsko a Slovensko podle směrnice Rady 2011/70/Euratom o odpovědném a bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Jelikož jaderná zařízení JRC v Karlsruhe, Geelu a Pettenu mají stále zásadní význam pro činnost JRC v oblasti výzkumu a odborné přípravy, program D&WM měl doposud vliv především na areál v Ispře, v němž byl provoz většiny jaderných zařízení ukončen před rokem 1999. V budoucnu (mezi lety 2020 a 2060) bude nutno uskutečnit významné činnosti související s vyřazováním z provozu též v areálech JRC v Karlsruhe, Geelu a Pettenu. Program D&WM se má též svou měrou podílet na vnitrostátních programech hostitelských členských států JRC zaměřených na provádění směrnice Rady 2011/70/Euratom o odpovědném a bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

•Soulad s ostatními politikami Unie

V souladu s Římským prohlášením 14 by měl rozpočet EU umožnit vytvořit Evropu, která je bezpečná a chráněná; jde o rozměr, na němž se dosud podílely programy vyřazování jaderných zařízení z provozu a může tomu být i nadále. Po odstavení jaderného zařízení má být dosaženo hlavního pozitivního dopadu v podobě postupného snížení úrovně radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech i v EU jako celku.

Program zapadá do regulačního rámce EU pro jadernou bezpečnost; zvlášť důležité pro tento program jsou: i) směrnice Rady 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, ii) směrnice Rady 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, a změna této směrnice ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom; iii) směrnice Rady 2013/59/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření.

Dokud je JRC držitelem povolení, má prvotní odpovědnost (článek 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom) za bezpečné nakládání s vlastním vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (ve všech čtyřech hostitelských členských státech) a v tomto ohledu program JRC D&WM je i nadále nezbytný pro splnění povinností Komise jako držitele povolení pro tato zařízení. Tím, že u všech zastaralých jaderných výzkumných zařízení odstraní co nejdříve radiologické omezení, přispívá k Evropě, která je bezpečná a chráněná, a stanoví v rámci Unie náležité měřítko pro bezpečné a odpovědné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Včasné dokončení tohoto procesu vysokou měrou závisí na hostitelském členském státu; z tohoto důvodu útvary Komise intenzivně spolupracovaly s JRC, aby určily možnosti pro zlepšení správy s cílem zvýšit účinnost provádění programu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Programy Kozloduj a Bohunice původně vzešly v uvedeném pořadí ze smluv o přistoupení Bulharska a Slovenska, z nichž vycházel i příslušný závazek EU vůči oběma zemím. Přidaná hodnota EU u těchto programů byla od jejich počátku vždy vymezena z hlediska jaderné bezpečnosti. Pokud by neexistovalo spolufinancování ze strany EU, mělo by to zřejmě nepříznivý dopad na proces vyřazování zařízení z provozu jako takový, což by mohlo přímo ovlivnit bezpečnost pracovníků a široké veřejnosti. Příspěvek programu k problematice radiační bezpečnosti se přirozeně snižuje s pokrokem procesu vyřazování zařízení z provozu 15 .

Celkový program může přinést další přidanou hodnotu EU v tom ohledu, že se větší měrou zaměří na sdílení znalostí, jež je důležité pro řešení podobných problémů, s nimiž jsou konfrontovány ostatní členské státy při postupné realizaci svých plánů na vyřazování z provozu. V současnosti je v Evropě trvale odstaveno více než 90 jaderných reaktorů, ovšem plně vyřazeny z provozu jsou pouze tři. Úroveň zkušeností s demontáží jaderných reaktorů v Evropě (stejně jako v mezinárodním měřítku) je tudíž omezená. Obdobně je třeba získat další zkušenosti pro vyřazování dalších jaderných zařízení z provozu. Velmi důležité zkušenosti a know-how získané z tohoto programu proto mohou být přínosné i pro další projekty v oblasti vyřazování zařízení z provozu a povedou ke zvýšení úrovně bezpečnosti v EU.

•Proporcionalita

V příštím víceletém finančním rámci se program zaměří na problematiku radiační bezpečnosti při vyřazování zařízení z provozu, kde lze dosáhnout nejvyšší přidané hodnoty EU (tj. postupné snižování úrovně radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech, ale i v celé EU a ukončení programů Kozloduj a Bohunice).

•Volba nástroje

Na základě hodnocení v polovině období programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku (a v Litvě) z provozu se prokázalo, že stávající nastavení, tj. použití specifického výdajového finančního programu, zajišťuje účinné a efektivní provádění programu. Hlavními faktory úspěchu jsou jasné vymezení rolí a odpovědností a posílení rámce pro monitorování. Vzhledem k tomu, že se všechny tři programy týkají vyřazování jaderných zařízení z provozu, tedy průmyslové činnosti o velkém rozsahu, bylo rozhodnuto, že sdružení těchto tří programů by vedlo k lepšímu sdílení znalostí a programy by mohly od sebe navzájem využívat zkušenosti.

Bezešvý nezávislý odborný přezkum programu JRC D&WM v průběhu let ukázal, že jej lze řídit účinněji, je-li zavedena flexibilita v rozpočtové a personální oblasti. V rámci programu jsou též získávány významné znalosti o vyřazování výzkumných zařízení z provozu a program se podílí na programech odborné přípravy v dané oblasti. V rámci interních úvah tak útvary Komise dospěly k závěru, že je vhodné, aby součástí takového nástroje byl program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu. JRC tak jednak dostane potřebné zdroje k provádění svého programu a bude moci využívat flexibility umožněné tímto nástrojem (tj. správa rozpočtu v sedmiletém období oproti stávajícímu ročnímu programovému cyklu, v němž je rozpočet přidělován každoročně na základě žádosti).

Navíc by to posílilo synergie a sdílení znalostí o programu JRC s ostatními programy, které v problematice vyřazování z provozu pokročily ještě dále. Členské státy EU využijí znalostí získaných z obou programů a programy si mohou být vzájemně prospěšné.

Z tohoto důvodu Komise navrhuje pokračovat v rámci jednoho nástroje: i) v provádění programů Kozloduj a Bohunice prostřednictvím nepřímého řízení ze strany prováděcího subjektu posuzovaného v rámci pilíře (tj. Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Bulharsku a Slovenské inovační a energetické agentury (SIEA) na Slovensku); a ii) v provádění programu JRC D&WM prostřednictvím přímého řízení.

Toto řešení by též usnadnilo zahájení jednání s hostitelskými členskými státy JRC v souvislosti s očekávaným převodem jaderných závazků Komise. Takové převody v minulosti v některých dotčených členských státech nastaly. Kterékoli z těchto finančních vypořádání může mít různé podoby, například může být vzhledem k délce procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu vyplaceno v průběhu několika období víceletých finančních rámců.

Je třeba mít na paměti, že současnou situaci je třeba rozlišovat: v Belgii, Německu a Nizozemsku jsou kritéria pro příjem odpadu vymezena, a z tohoto důvodu je tam situace poměrně stabilnější než v Itálii, která nemá ve vnitrostátním programu jasně uvedeny trasy odpadu. Vyšší nejistota ohledně plánu vyřazování zařízení JRC z provozu v Ispře je dána především tím, že v současnosti tam neexistují kritéria pro příjem odpadu ani konečné úložiště odpadu.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Program Kozloduj (Bulharsko) a program Bohunice (Slovensko)

V hodnoceních programů v polovině období se dospělo k závěru, že stávající programy jsou v souladu s politikami EU, jejichž cílem je zajistit nejvyšší úroveň jaderné bezpečnosti. Podpora EU zajišťuje, že v Bulharsku a na Slovensku je trvale uskutečňována strategie okamžité demontáže, a zamezuje tomu, aby byla na příští generace převedena nepatřičná zátěž; zároveň se z historických důvodů částečně odchyluje od toho, aby členské státy měly konečnou odpovědnost zajistit odpovídající finanční zdroje pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem.

Bulharsko a Slovensko účinně a efektivně pokročily s vyřazováním svých reaktorů z provozu podle základu dohodnutého v roce 2014 (tj. plánů na vyřazování z provozu). Z důvodu složitosti programů se vyskytly obtíže a překážky, systém řízení však rostoucí měrou prokázal, že si s nimi dokáže poradit. Díky programům Kozloduj a Bohunice se již významně snížilo radiologické riziko pro širokou veřejnost z toho důvodu, že nejdůležitějšími zdroji radiologického nebezpečí (tj. dekontaminací a demontáží primárních chladicích okruhů a jader reaktoru a dokončením tras pro nakládání s odpady) se zabývá víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

Rozpočtové odhady v rámci víceletého finančního rámce po roce 2020 na pokračování a ukončení programů Kozloduj a Bohunice odpovídají méně než čtvrtině oproti víceletému finančnímu rámci na období 2014–2020 a zajistí dosažení schváleného konečného stavu procesu vyřazování zařízení z provozu.

Hodnocení v polovině období ukázalo, že rostoucí míra příspěvku členského státu podporuje větší odpovědnost a povzbuzuje hospodárnější chování ze strany příjemců. Analýza rovněž dospěla k závěru, že zvýšení úrovní příspěvku členského státu je nezbytnou, nikoli však dostatečnou podmínkou k tomu, aby se vytvořily správné pobídky pro včasné a účinné vyřazení zařízení z provozu. Nicméně díky tomu, že v minulosti nebyly v právním rámci vymezeny míry spolufinancování, vyvstala nejistota, jež bude odstraněna v návrhu právního základu pro příští víceletý finanční rámec (2021–2027).

Správní uspořádání zajišťovalo účinné a efektivní provádění programů a vyvažovalo výše uvedenou nejistotu ohledně hledisek spolufinancování. Hlavními faktory úspěchu byla jasná vymezení rolí a odpovědností a posílení rámce pro monitorování. Analýza rovněž určila oblasti, kde je nutné další zlepšení, např.:

i)    větší zapojení členského státu (koordinátora programu a finančního koordinátora) pro posílení jeho odpovědnosti společně s větší odpovědností subjektu, který provádí vyřazování z provozu (konečný příjemce);

ii)    zefektivnění postupů s cílem zlepšit včasnost a účinnost cyklu řízení;

iii)    posílení vzájemné porovnatelnosti s výsledky ostatních programů pro vyřazování z provozu.

Finanční pomoc EU byla od svého počátku prováděna prostřednictvím nepřímého řízení 16 . Komise navrhuje, aby plněním rozpočtu programu (nepřímým řízením) byl i nadále pověřen prováděcí subjekt posuzovaný v rámci pilíře, tj. EBRD v Bulharsku a SIEA na Slovensku.

Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady

JRC pravidelně přezkoumává pokrok a výkonnost programu D&WM a využívá přitom poradenství nezávislých odborníků (odborné skupiny pro program D&WM, externích poradců).

Program od svého zahájení dosáhl významného pokroku i úspěchů při přípravě účinného vyřazování zařízení z provozu a snižování množství jaderného a radioaktivního materiálu nacházejících se v daných areálech.

Program je rovněž předmětem auditu ze strany Útvaru interního auditu Komise. Na základě doporučení z posledního auditu provedeného Útvarem interního auditu 17 ohledně zlepšení odhadů nákladů a vzhledem k očekávanému nárůstu činností souvisejících s vyřazováním zařízení z provozu v různých areálech Společné výzkumné středisko za podpory externích konzultantů opětovně posoudilo inventář odpadu a revidovalo plánování procesu vyřazování zařízení z provozu. Pro stanovení očekávaných nákladů v každém areálu JRC byl uplatněn harmonizovaný přístup, který vycházel z mezinárodních doporučení pro odhad nákladů na vyřazování zařízení z provozu. Nová rozpočtová prognóza (z prosince 2017) též zohledňuje nepředvídané události na základě úrovně nejistoty spojené s příslušnými činnostmi a vnějšími podmínkami na různých místech. Novou strategii a rozpočtovou prognózu přezkoumala odborná skupina pro program D&WM a vydala k ní na konci procesu v roce 2017 kladné stanovisko. Stále však přetrvává značná nejistota, která má vliv na harmonogramy a odhady nákladů v různých areálech a úzce souvisí s dlouhými zaváděcími obdobími pro vyřazování zařízení z provozu i se zpožděními způsobenými hostitelským členským státem.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise zahájila veřejnou konzultaci o finančních prostředcích EU v oblasti bezpečnosti dne 10. ledna 2018 a tato konzultace probíhala do 9. března 2018.

V případě hodnocení programů Kozloduj a Bohunice v polovině období zahájila Komise otevřenou veřejnou konzultaci v červnu 2017 s prodlouženou dobou trvání v délce 14 týdnů. Zájem o konzultaci byl omezený (20 odpovědí). Kromě této konzultace byla v červenci 2017 zahájena konzultace v podobě cíleného elektronického průzkumu; v rámci této konzultace bylo získáno 17 dalších odpovědí (1 z Bulharska, 4 z Litvy a 12 ze Slovenska) z celkem 90 oslovených zúčastněných stran. Obdržené odpovědi se k programu celkově vyjadřovaly v pozitivním duchu, ale k programu v nich nebyly poskytnuty žádné další nové podněty. Obě konzultace byly doplněny cílenými konzultacemi v podobě přibližně 100 rozhovorů se subjekty, které provádí vyřazování z provozu, a příslušnými zúčastněnými stranami.

•Externí odborné konzultace

Jako podklad pro přípravu programu pro příští víceletý finanční rámec byly použity tyto dokumenty:

–„Support to the mid-term evaluation of the Nuclear Decommissioning Assistance Programmes“ (Podpora hodnocení programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v polovině období), EY, hodnocení GŘ pro energetiku Evropské komise, 2018.

–„Nuclear Decommissioning Assistance Programme (NDAP) — Assessment of the robustness of the financing plans considering the economic-financial-budgetary situation in each concerned Member State and of the relevance and feasibility of the detailed decommissioning plans“ (Program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDAP) – Posouzení spolehlivosti finančních plánů s ohledem na hospodářskou, finanční a rozpočtovou situaci v každém dotčeném členském státě a relevance a proveditelnosti podrobných plánů na vyřazování z provozu), Deloitte, NucAdvisor, VVA Europe, studie vypracovaná pro GŘ pro energetiku Evropské komise, 2016.

–Zvláštní zpráva EÚD č. 22/2016 – Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají.“

Společnému výzkumnému středisku při řízení programu D&WM pravidelně poskytuje poradenství skupina nezávislých evropských odborníků na problematiku vyřazování zařízení z provozu (na zasedáních konaných dvakrát do roka a na dalších schůzkách ad-hoc). Její poradenství se týká strategie pro vyřazování zařízení z provozu a zpracování radioaktivního odpadu, technických aspektů organizace a kterýchkoli dalších aspektů souvisejících s programem.

•Posouzení dopadů

V souladu s finančním nařízením a požadavky politiky Komise pro zlepšování právní úpravy byl současný program předmětem posouzení ex ante (v podobě pracovního dokumentu útvarů Komise).

•Zjednodušení

Programy Kozloduj a Bohunice jsou v současnosti prováděny prostřednictvím nepřímého řízení ze strany prováděcích subjektů posuzovaných v rámci pilíře v dotčených členských státech (tj. Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Bulharsku a na Slovensku, jakož i Slovenské inovační a energetické agentury (SIEA) na Slovensku). Hodnocení programu v polovině období potvrdilo, že se prokázalo, že stávající uspořádání zajištuje účinné a efektivní provádění programu a bude se s ním pokračovat i v příštím víceletém finančním rámci, a to s některými zjednodušeními, která vycházejí ze zkušeností získaných z hodnocení v polovině období.

Program například využije víceletého plánu, jak je stanoven v revidovaném finančním nařízení. Bude tak možné co nejlépe využít podrobného víceletého plánu pro vyřazování z provozu jako základu pro plánování a monitorování a zlepšit účinnost a včasnost cyklu plánování. Další příklad se týká zavedení jasnějšího rámce pro spolufinancování, jímž se sníží nejistota ohledně zdroje financování, odstraní se nutnost každoročního vyjednávání a dohod ohledně příspěvku členského státu a posílí se odpovědnost vůči programu ze strany členského státu.

Kromě toho by v Bulharsku a na Slovensku mohla být z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Fondu soudržnosti podporována opatření, která by provázela související transformaci v sociální oblasti a v hospodářství, včetně též opatření týkajících se energetické účinnosti a obnovitelné energie, jakož i některých dalších činností, které nejsou spojeny s procesy z oblasti radiační bezpečnosti. Tyto fondy mohou jako takové pomoci s vytvářením dalších činností v dotčených regionech i s využíváním místně dostupných odborných znalostí jako významné hnací síly pro vznik pracovních míst, udržitelný růst a inovace. V obdobném duchu je třeba prozkoumat synergie s 9. rámcovým programem a/nebo programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu v oblastech, jako jsou rozvoj a testování technologií, jakož i odborná příprava a vzdělávání.

Kromě toho se bude používat jednotný soubor pravidel a kdykoli to bude možné, se budou využívat dodatečné synergie a doplňkovost mezi programy.

Společné výzkumné středisko bude pokračovat v provádění programu v rámci systému přímého řízení a v plné šíři zužitkuje své odborné znalosti v jaderné oblasti do doby, než bude dokončeno předání zařízení a povinností hostitelskému členskému státu. Program JRC D&WM bude plně prováděn podle nového nástroje. JRC bude dále zlepšovat a zefektivňovat stávající systém plánování, monitorování a kontroly, posilovat své projektové řízení zavedením analýzy realizované hodnoty a vymezením základu (plánu na konečné vyřazení z provozu), z něhož bude vycházet monitorování pokroku. Součástí tohoto úsilí je i přijetí víceletého pracovního programu a rozhodnutí o financování, průběžné hodnocení (po čtyřech letech) a závěrečné hodnocení po roce 2027. Tím by se též měla zvýšit transparentnost programu v souladu s obecným cílem Komise.

•Základní práva

Návrh nemá žádný dopad na základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Sdružení rozpočtů do jediného programu financování umožní větší finanční flexibilitu mezi opatřeními, je tedy nástrojem k převedení rozpočtu k potřebnému účelu a v potřebném okamžiku v návaznosti na dosažený pokrok.

Společné výzkumné středisko od roku 1999 pokrývalo náklady na činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu ze zvláštní rozpočtové položky, kterou lze použít pro externě zajišťované služby a práce. Náklady na interní lidské zdroje nezbytné pro provádění programu (za účelem řízení a dohledu) nejsou v rámci uvedené rozpočtové položky způsobilé; jsou proto financovány z rámcového programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu.

Program Kozloduj (Bulharsko) a program Bohunice (Slovensko)

Opatření spolufinancovaná v rámci navrhovaného finančního programu se zakládají na příslušném plánu na vyřazování z provozu vytvořeném podle nařízení Rady 2013/1368/Euratom. V uvedených plánech již byla vymezena oblast působnosti daných programů, konečné stavy vyřazení a konečné lhůty; zahrnují činnosti související s vyřazováním z provozu, připojený harmonogram těchto činností, náklady a požadované lidské zdroje.

Rozpočtové příděly na období 2021–2027 jsou vymezeny na základě každoročně vyplacených finančních prostředků stanovených v plánech na vyřazování z provozu s přihlédnutím k navrhovaným limitům pro spolufinancování ze strany EU. K programu Bohunice by mělo být naplánováno zbývající financování v počáteční fázi víceletého finančního rámce v zájmu dokončení programu do roku 2025. V případě programu Kozloduj je v jeho základu vymezena takřka lineární křivka pokroku, takže se počítá s téměř konstantními ročními plány závazků a plateb, jak je uvedeno v legislativním finančním výkazu.

Požadované lidské a správní zdroje na řízení programu ze strany Komise zůstávají oproti předchozímu programu beze změny.

Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady

Variabilní a obtížně předvídatelná úroveň výdajů v daném roce (související v současnosti se zdlouhavými schvalovacími postupy ze strany vnitrostátních orgánů a složitým řízením zakázek a smluv) komplikuje správu programu podle stávajícího rozpočtového a finančního uspořádání založeného na zásadě ročního rozpočtu, jelikož není vždy možné předvídat, jaké platby bude nutné v konkrétním roce realizovat. Například v posledních letech byly platby nižší, než se očekávalo.

Vzhledem s nejistotě ohledně programu D&WM, jež může vést k navýšení objemu prostředků, a nejistotě v souvislosti s rozpočtovými potřebami bude zapotřebí větší rozpočtová flexibilita.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Systém plánování, monitorování a kontroly bude oproti stávajícímu systému dále zlepšen a zefektivněn. Aby bylo zajištěno zjednodušené a neustálé zlepšování, využijí se zkušenosti získané v hodnoceních.

V roce 2014 Komise pozměnila zejména v případě programů Kozloduj a Bohunice správu programů na víceletý finanční rámec 2014–2020, aby jasně stanovila role a odpovědnosti a ve vztahu k příjemcům zavedla větší požadavky na plánování, monitorování a podávání zpráv. V souladu s revidovaným správním přístupem jmenoval každý dotčený členský stát koordinátora programu (náměstka ministra nebo státního tajemníka), jenž má odpovídat za plánování, koordinaci a monitorování programu vyřazování zařízení z provozu na vnitrostátní úrovni. Je zřízen výbor, který vykonává funkce monitorování a podávání zpráv a jehož společnými předsedy jsou zástupce Komise a koordinátor programu.

U programů Kozloduj a Bohunice plánuje Komise plněním jejich rozpočtu i nadále pověřit prováděcí subjekt posuzovaný v rámci pilíře, tj. Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Bulharsku a Slovenskou inovační a energetickou agenturu (SIEA) na Slovensku. Útvary Komise budou navíc nadále pokračovat v pečlivém sledování toho, jak je projekt prováděn, prostřednictvím přezkumů dokumentace a přezkumů na místě realizovaných dvakrát ročně, a budou pravidelný, monitorovací a kontrolní cyklus i nadále doplňovat tematickými ověřováními na základě přezkumu rizik.

Tato hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 18 , kde tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobná analýza toho, do jaké míry se program dá považovat za relevantní, účelný a účinný, poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu EU a je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané zkušenosti za účelem zjištění nedostatků/problémů nebo jakéhokoli potenciálu k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a za účelem podpory maximalizace jejich využití/dopadu.

Program JRC D&WM je prováděn v rámci přímého řízení a spravuje jej řídící výbor na vysoké úrovni (za předsednictví generálního ředitele JRC) 19 . Tento řídící výbor na vysoké úrovni zasedá třikrát ročně, aby přijímal strategická rozhodnutí, stanovoval cíle a sledoval pokrok v daném programu. Mezi strategická rozhodnutí patří například stanovení harmonogramu odstávky jaderných zařízení JRC s patřičným zohledněním potřeb programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu týkajících se infrastruktury.

Řídicí výbor na vysoké úrovni je podporován řídícím výborem na provozní úrovni, který tvoří zástupci programu D&WM z jednotlivých areálů a úředníci odpovědní za právní a finanční podporu programu D&WM i za podporu tohoto programu v rámci zadávání veřejných zakázek. Tento výbor zasedá třikrát ročné a má koordinovat a monitorovat činnosti programu D&WM v jednotlivých areálech. Projednává technické, právní a finanční záležitosti programu D&WM, jakož i související problematiku veřejných zakázek, a sleduje u tohoto programu jak technický pokrok, tak i plnění rozpočtu.

Podle usnesení Evropského parlamentu z roku 1999 20 poskytuje Společnému výzkumnému středisku od zahájení programu D&WM pravidelně poradenství skupina nezávislých evropských odborníků na problematiku vyřazování zařízení z provozu (na zasedáních konaných dvakrát do roka a na dalších schůzkách ad-hoc), odborná skupina pro program D&WM. Její poradenství se týká strategie pro vyřazování zařízení z provozu a zpracování odpadu, technických aspektů organizace a kterýchkoli dalších aspektů souvisejících s programem. Až do roku 2016 byli odborníci jmenováni Komisí na návrh členů správní rady Společného výzkumného střediska nebo na návrh přímo tohoto střediska. Při výběru těchto odborníků věnovala Komise patřičnou péči tomu, aby zabránila každému střetu zájmů, zajistila nezávislost analýzy a podporovala rozmanitost z hlediska pohlaví i zeměpisnou rozmanitost. V návaznosti na nové rozhodnutí Komise o ustavování odborných skupin Komise 21 zahájilo JRC novou výzvu pro odborníky a zřídilo odbornou skupinu v plném souladu s novými pravidly Komise.

Od zahájení programu D&WM Komise podává Radě a Evropskému parlamentu zprávy o pokroku v tomto programu a jeho stavu a rovněž aktualizovala rozpočtovou prognózu (v letech 2004, 2008 a 2013)13.

JRC navíc podává každoročně zprávy o střednědobých cílech a o dosaženém pokroku (plán řízení JRC, zpráva o činnosti JRC) 22 .

V příštím finančním období se v souladu s plánovaným novým finančním nařízením zohlední víceletá povaha procesu vyřazování zařízení z provozu u programů Kozloduj a Bohunice a programu JRC D&WM přijetím víceletého pracovního programu a rozhodnutí o financování. Toto plánování bude zjevně synchronizováno s fázemi hodnocení (průběžným hodnocením po čtyřech letech a závěrečným hodnocením po roce 2027, kdy se očekává dokončení úkolů v dané oblasti).

Zůstane zachována stávající praxe podávání výročních zpráv Evropskému parlamentu a Radě.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 3 navrhovaného základního aktu vymezuje cíle programu na víceletý finanční rámec 2021–2027. Článek odráží dvojí charakter obecného cíle programu, v němž se odráží přidaná hodnota EU jednak posílením jaderné bezpečnosti a jednak získáním větších znalostí o procesu vyřazování zařízení z provozu pro členské státy EU.

Články 3, 6 a 7 společně vymezují rámec, který by měl zajistit, aby se financování z prostředků EU zaměřilo na opatření, jež skutečně plní cíle programů. Upřesňují úroveň společného úsilí ze strany EU a dotčených členských států při vyřazování bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj a jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu. Tato ustanovení a náklady na podrobný plán na vyřazování z provozu podle nařízení Rady 2013/1368/Euratom tvoří rámec příspěvku EU na vyřazování bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj a jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu.

Článkem 8 se ve vztahu ke stávajícím programům zavádí hlavní zjednodušení, tj. použití víceletého pracovního plánu, který zohledňuje povahu programů vyřazování zařízení z provozu. Ačkoli je pro úroveň plánování přijat víceletý přístup, je, jak je popsáno v článku 9, zachována praxe podávat každoročně zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

V článku 10 je vymezen postup pro revizi víceletého pracovního programu po období přiměřené povaze programu a jsou v něm Komisi poskytnuty vhodné nástroje k zavedení nápravných opatření v případě potřeby.

2018/0252 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s Římským prohlášením 23 by měl rozpočet Unie umožnit vytvořit Evropu, která je bezpečná a chráněná; jde o rozměr, na němž se dosud podílely programy vyřazování jaderných zařízení z provozu a může tomu být i nadále. Po odstavení jaderných zařízení má být dosaženo hlavního pozitivního dopadu v podobě postupného snížení úrovně radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech i v Unii jako celku.

(2)Specifický výdajový finanční program může přinést dodatečnou přidanou hodnotu Unie, neboť se v rámci Unie stane měřítkem pro bezpečné řízení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí. Tato finanční pomoc by měla být poskytována na základě hodnocení ex ante, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje přidaná hodnota Unie s cílem podpory vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem.

(3)Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly odpovídat platným právním předpisům Unie a jednotlivých států. Tato finanční pomoc by měla být i nadále výjimečná, aniž jsou dotčeny zásady a cíle vyplývající z právních předpisů v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně směrnice Rady 2009/71/Euratom 24 , jakož i v oblasti nakládání s odpady, totiž směrnice Rady 2011/70/Euratom 25 . Konečná odpovědnost za jadernou bezpečnost a za bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem zůstává na dotčených členských státech.

(4)Podle Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie 26 se Bulharsko zavázalo k uzavření bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloků 3 a 4 téže elektrárny do 31. prosince 2006, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. V souladu se svými závazky odstavilo Bulharsko všechny dotčené bloky v příslušných lhůtách.

(5)Podle Protokolu č. 9 o bloku 1 a bloku 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku 27 , který je přílohou aktu o přistoupení z roku 2003, se Slovensko zavázalo uzavřít blok 1 a blok 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 do 31. prosince 2006, resp. do 31. prosince 2008, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. V souladu se svými závazky odstavilo Slovensko všechny příslušné bloky ve stanovených lhůtách.

(6)V souladu se svými závazky obsaženými ve smlouvě o přistoupení a s podporou Unie Bulharsko a Slovensko významně pokročily k vyřazení jaderných elektráren Kozloduj a Bohunice V1 z provozu. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby byl bezpečně dosažen konečný stav vyřazení z provozu. Na základě současných plánů na vyřazování z provozu se plánuje, že by vyřazování z provozu mělo být dokončeno v případě jaderné elektrárny Kozloduj do konce roku 2030 a v případě jaderné elektrárny Bohunice V1 do roku 2025.

(7)Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise bylo zřízeno článkem 8 Smlouvy o Euratomu. Při uplatňování tohoto článku byly v období 1960–62 podepsány mezi Společenstvím, Německem, Belgií, Itálii a Nizozemskem dohody o areálu. V případě Itálie a Nizozemska byla vnitrostátní jaderná zařízení převedena na Společenství. Ve čtyřech areálech byla vybudována infrastruktura zaměřená na jaderný výzkum, která zahrnovala nová zařízení. Některá z těchto zařízení se dodnes používají, zatímco jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety) a vesměs jsou zastaralá.

(8)Na základě článku 8 Smlouvy o Euratomu a v souladu s článkem 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom24 by JRC mělo spravovat své historické jaderné závazky a vyřazovat svá odstavená jaderná zařízení z provozu. V obdobném duchu byl v roce 1999 sdělením Evropskému parlamentu a Radě 28 zahájen program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a Komise od té doby pravidelně aktualizuje své informace o pokroku daného programu 29 .

(9)Evropská komise ve svém posouzení dospěla k závěru, že nejlepší možností, jak splnit požadavky uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f) a článku 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom, podle nichž má JRC pro splnění svých povinností souvisejících s bezpečností při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem zajistit a udržovat odpovídající zdroje, je provádět strategii ve dvou rovinách, jež kombinuje činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady s jednáními s hostitelskými členskými státy JRC za účelem předjímání závazků z oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem.

(10)Toto nařízení reaguje na potřeby zjištěné pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a stanoví finanční krytí na programy pomoci pro vyřazování z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku (dále jen „program Kozloduj“) a jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku (dále jen „program Bohunice“), jakož i na vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu a související nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 30 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(11)Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [nové finanční nařízení 31 ] (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(12)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 32 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 33 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 34 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 35 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 36 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(13)Tímto nařízením nejsou dotčeny výsledky budoucích postupů týkajících se státní podpory, které mohou být zahájeny v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(14)Výši prostředků přidělených programu, jakož i programové období a rozdělení prostředků v rámci opatření je možno na základě výsledků hodnotící zprávy v polovině období a na základě závěrečné hodnotící zprávy přezkoumat. Přerozdělením finančních prostředků v rámci opatření lze v případě potřeby v průběhu daných opatření docílit dodatečné rozpočtové flexibility.

(15)V rámci programu by též mělo být zajištěno šíření znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu v Unii, jelikož tato opatření skýtají nejvyšší přidanou hodnotu Unie a přispívají k bezpečnosti pracovníků i široké veřejnosti.

(16)Vyřazování jaderných zařízení z provozu, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace zařízení, jež mají být vyřazena z provozu, aby byla zajištěna bezpečnost a nejvyšší možná účinnost, čímž se zohlední mezinárodní osvědčené postupy.

(17)Bulharsko, Slovensko a Komise by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečnou odpovědnost za vyřazení jaderných zařízení z provozu nesou oba dotčené členské státy. Zahrnuje to i účinné měření výkonnosti a přijetí nápravných opatření, je-li to zapotřebí.

(18)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. V příslušných případech mohou tyto požadavky zahrnovat i měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(19)Opatření v rámci programů Kozloduj a Bohunice by měla být určena v mezích, jež byly stanoveny v plánech na vyřazování z provozu předložených Bulharskem a Slovenskem podle nařízení Rady 2013/1368/Euratom. Plány stanovily oblast působnosti uvedených programů, konečné stavy vyřazení a konečné lhůty; zahrnují činnosti související s vyřazováním z provozu, připojený harmonogram těchto činností, náklady a požadované lidské zdroje.

(20)Opatření v rámci programů Kozloduj a Bohunice by měla být realizována v rámci společného finančního úsilí Unie, Bulharska a Slovenska. Maximální limit pro spolufinancování ze strany Unie by měl být stanoven podle praxe spolufinancování zavedené v rámci předchozích programů.

(21)Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 37 by mělo být zrušeno.

(22)Řádně byla zohledněna zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2016 o finanční pomoci Unie na vyřazování jaderných elektráren z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku, doporučení v ní uvedená a odpověď Komise.

(23)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení článku 3 tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 38 .

(24)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem řádného finančního řízení a účinného financování Unie.

(25)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou určována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(26)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Předmět

Toto nařízení zavádí specifický program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“ (dále jen „program“), který se zaměřuje na potřeby zjištěné na stávajícím základě. Na období víceletého finančního rámce 2021–2027 program podporuje Bulharsko a Slovensko za účelem bezpečného vyřazování jejich jaderných reaktorů první generace z provozu a provádění procesu, jakož i vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu v areálech Společného výzkumného střediska (JRC) a nakládání s radioaktivním odpadem v uvedených zařízeních.

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Evropského společenství pro atomovou energii a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„vyřazováním z provozu“ správní a technická opatření, díky nimž je možné v jaderném zařízení odstranit některé nebo všechny dozorné kontroly a jejichž cílem je zajistit dlouhodobou ochranu obyvatelstva a životního prostředí, včetně omezování úrovně reziduálních radionuklidů v materiálech a v areálu daného zařízení;

2)„plánem na vyřazování z provozu“ dokument, který obsahuje podrobné informace o navrhovaném vyřazování z provozu a zahrnuje: vybranou strategii vyřazování z provozu; harmonogram, druh a posloupnost činností souvisejících s vyřazováním z provozu; uplatněnou strategii pro nakládání s odpadem, včetně uvolnění; navrhovaný konečný stav; skladování a ukládání odpadu vzniklého při vyřazování z provozu; časový rámec k vyřazování z provozu; odhady nákladů na dokončení vyřazování z provozu, jakož i cíle, očekávané výsledky, milníky, lhůty pro splnění cílů a odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti, včetně ukazatelů založených na realizované hodnotě. Plán připraví držitel povolení a zohlední se ve víceletých pracovních programech programu;

3)„programem Bohunice“ část programu, která se týká vyřazování z provozu bloků 1 a 2 reaktorů jaderné elektrárny Bohunice V1, nacházející se v Jaslovských Bohunicích na Slovensku;

4)„programem Kozloduj“ část programu, která se týká vyřazování z provozu bloků 1, 2, 3 a 4 reaktorů jaderné elektrárny Kozloduj, nacházející se v Kozloduji v Bulharsku;

5)„programem JRC týkajícím se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ část programu, která se týká vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v areálech Komise provozovaných jejím generálním ředitelstvím Společné výzkumné středisko (JRC).

Článek 3
Cíle programu

1.Obecným cílem programu je poskytovat financování pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v souladu se zjištěnými potřebami.

2.Na základě stávajících potřeb na období 2021–2027 má program zejména pomáhat Bulharsku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Kozloduj a Slovensku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Bohunice, se zvláštním důrazem na řešení problematiky radiační bezpečnosti v uvedených programech, jakož i provádět program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a zároveň zajišťovat rozsáhlé šíření takto získaných znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu pro všechny členské státy EU.

Má tyto specifické cíle:

a)v souladu s příslušným plánem na vyřazování z provozu provádět demontáž a dekontaminaci reaktorů Kozloduj a Bohunice a usilovat o jejich vynětí z dozorné kontroly;

b)podporovat plán na vyřazování z provozu s cílem demontovat a dekontaminovat jaderná zařízení, která se nacházejí v jaderných areálech Komise, a převést související jaderné závazky na hostitelské členské státy JRC;

c)v souvislosti s vyřazováním jaderných zařízení z provozu rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii s cílem rozvíjet případné synergie Unie.

3.Podrobný popis specifických cílů je stanoven v přílohách I, II a III. Na základě výsledků hodnocení uvedeného v článku 10 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů změnit přílohy I nebo II v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.

Článek 4
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 466 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)63 000 000 EUR na opatření v rámci programu Kozloduj;

b)55 000 000 EUR na opatření v rámci programu Bohunice;

c)348 000 000 EUR na opatření v rámci programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady.

3.Částka uvedená v odstavci 1 může pokrývat výdaje na technickou a správní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

Článek 5
Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.

Článek 6
Způsobilá opatření

Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 a v přílohách I, II a III.

Článek 7
Míry spolufinancování

Z programu lze financovat způsobilé náklady na opatření až do maximální míry stanovené v přílohách I a II. Maximální použitelná míra spolufinancování ze strany Unie v rámci programu Kozloduj nebo programu Bohunice nesmí být vyšší než 50 %. Zbývající spolufinancování musí zajistit Bulharsko, resp. Slovensko.

Článek 8
Pracovní programy

1.Program Bohunice a program Kozloduj se provádějí prostřednictvím víceletých pracovních programů v souladu s článkem 110 finančního nařízení. V uvedených víceletých pracovních programech se zohlední plány na vyřazování z provozu, které se použijí jako základ pro monitorování a hodnocení programu.

2.Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady se provede prostřednictvím víceletých pracovních programů v souladu s postupem podle článku 4 rozhodnutí Komise 96/282/Euratom o reorganizaci Společného výzkumného střediska.

Článek 9
Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze IV.

2.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.Na konci každého roku vypracuje Komise zprávu o pokroku v provádění prací vykonaných v předchozích letech a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 10
Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku období uvedeného v článku 1. Průběžné hodnocení se též zabývá možností změn víceletého pracovního programu uvedeného v článku 8.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do pěti let po skončení období uvedeného v článku 1 tohoto nařízení provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 11
Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie a příspěvku členských států prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 12
Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 13
Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 14
Zrušení

Nařízení (Euratom) č. 1368/2013 se zrušuje.

Článek 15
Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení (Euratom) č. 1368/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programům Kozloduj a Bohunice od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (Euratom) č. 1368/2013.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 16

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

☑ nová akce 

◻ nová akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 39  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

☑ Časově omezená doba trvání

–☑    s platností od roku 2021 do roku 2027

–☑    finanční dopad od roku 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do 2033 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 40  

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení programu Kozloduj a programu Bohunice, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–☑ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–☑ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Subjekt	Náklady na kontrolu na úrovni Komise	Kontrolovaná částka
EBRD	0,32 milionu EUR (+ uhrazené poplatky ve výši 2,14 milionu EUR)	239,8 milionu EUR
SIEA	0,13 milionu EUR (+ uhrazené poplatky ve výši 0,84 milionu EUR)	26,72 milionu EUR

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. ze strategie proti podvodům.

·Pravidelná účast na zasedáních sítě pro prevenci a odhalování podvodů a výboru zabývajícího se podvody a nesrovnalostmi, jakož i kontakt s ostatními generálními ředitelstvími a útvary.

·Zprovoznění funkce místního korespondenta pro boj proti podvodům v souladu se společným akčním plánem pro oblast výzkumu.

·Zajištění odpovídající úrovně spolupráce s úřadem OLAF.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo 1 „Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“	RP/NRP 41	zemí ESVO 42	kandidátských zemí 43	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
5	program Kozloduj [12.04.01]	RP	NE	NE	NE	NE
5	program Bohunice [12.04.02]	RP	NE	NE	NE	NE
5	program JRC D&WM [12.04.03]	RP	NE	NE	NE	NE
5	program JRC D&WM [12.01.02]	NRP	NE	NE	NE	NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 44  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

5

„Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“

			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Operační prostředky 12.04.01 {program Kozloduj}	Závazky	(1)	9,000	9,000	9,000	9,000	9,000	9,000	9,000	-	63,000
	Platby	(2)	-	-	-	-	-	-	21,000	42,000	63,000
Operační prostředky 12.04.02 {program Bohunice}	Závazky	(3)	27,500	27,500	-	-	-	-	-	-	55,000
	Platby	(4)	-	-	27,500	27,500	-	-	-	-	55,000
Operační prostředky 12.04.03 {program JRC D&WM}	Závazky	(5)	44,545	45,436	46,345	47,272	48,217	49,181	50,167	-	331,163
	Platby	(6)	8,909	23,342	34,054	40,526	44,900	47,580	48,532	83,321	331,163
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(7) = 1+3+5	81,045	81,936	55,345	56,272	57,217	58,181	59,167	-	449,163
	Platby	(8) = 2+4+6	8,909	23,342	61,554	68,026	44,900	47,580	69,532	125,321	449,163
Prostředky správní povahy financované z krytí programu 45   12.01.02	Závazky = Platby	(9)	2,265	2,310	2,356	2,404	2,451	2,500	2,551		16,837
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	=7+9	83,310	84,246	57,701	58,676	59,668	60,681	61,718		466,000
	Platby	=8+9	11,174	25,652	63,910	70,430	47,351	50,080	72,083	125,321	466,000

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V vnitřních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Lidské zdroje		1,001	1,001	1,001	1,573	2,574	3,289	4,004		14,443
Ostatní správní výdaje		0,105	0,105	0,105	0,105	0,105	0,105	0,105		0,735
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM	(Závazky celkem = platby celkem)	1,106	1,106	1,106	1,678	2,679	3,394	4,509		15,178

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Prostředky ze všech OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	84,416	85,352	58,807	60,354	62,347	64,075	66,227		481,578
	Platby	12,280	26,758	65,016	72,108	50,030	53,474	76,592	125,321	481,578

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce	GŘ ENER / JRC
Lidské zdroje	1,001	1,001	1,001	1,573	2,574	3,289	4,004	14,443
Ostatní správní výdaje	0,105	0,105	0,105	0,105	0,105	0,105	0,105	0,735
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	1,106	1,106	1,106	1,678	2,679	3,394	4,109	15,178

Mimo OKRUH 7 46 víceletého finančního rámce	JRC
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	2,265	2,310	2,356	2,404	2,451	2,500	2,551	16,837
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2,265	2,310	2,356	2,404	2,451	2,500	2,551	16,837

CELKEM

3,371

3,416

3,462

4,082

5,130

5,894

7,060

32,015

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

V případě JRC budou pracovní místa v plánu pracovních míst v okruhu pro správní výdaje kompenzována rovnocenným omezením plánu pracovních míst a souvisejících položek na akce přímého výzkumu.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
Ústředí a zastoupení Komise			7	7	7	11	18	23	28
Delegace
Výzkum
•Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD  47 Okruh 7
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	– v ústředí
	– při delegacích
Financovaní z krytí programu  48	– v ústředí
	– při delegacích
Výzkum
Jiné (upřesněte)
CELKEM		7		7	7	11	18	23	28

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

V případě JRC budou pracovní místa v plánu pracovních míst v okruhu pro správní výdaje kompenzována rovnocenným omezením plánu pracovních míst a souvisejících položek na akce přímého výzkumu.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Programy Kozloduj a Bohunice Monitorování provádění obou programů Program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady Monitorování a provádění programu
Externí zaměstnanci

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

––    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran;

––    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

––    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

––    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

-na vlastní zdroje

-na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:		Dopad návrhu/podnětu 49
	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Stávajícím držitelem povolení k provozu jaderného zařízení v Pettenu je soukromá společnost NRG (zaměřující se na produkci lékařských radioizotopů), ovšem za vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady odpovídá Komise jako vlastník daného zařízení.

(2)    Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33 a s. 954.

(3)    Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s.11 a s. 38.

(4)    „Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření“ (článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii).

(5)    Nařízení Rady (Euratom) č. 549/2007 ze dne 14. května 2007 o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku připojeného k aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 ze dne 13. prosince 2013 o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku z provozu (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1).

(7)    Ustanovení čl. 2 odst. 1: „V období 2004–2006 bude Společenství poskytovat Slovensku finanční pomoc na podporu jeho úsilí při vyřazování bloků 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu a na řešení důsledků jejich uzavření a vyřazení z provozu“ (akt o přistoupení, protokol č. 9, Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 954).

(8)    Nařízení Rady (Euratom) č. 647/2010 ze dne 13. července 2010 o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku („program Kozloduj“) (Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 9).

(9)    Ustanovení čl. 30 odst. 2: „V období 2007–2009 poskytne Společenství Bulharsku finanční pomoc na podporu jeho úsilí při vyřazování bloků 1 až 4 Jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a na řešení důsledků jejich uzavření a vyřazení z provozu“ (akt o přistoupení z roku 2005, Protokol o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie, Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 38).

(10)    „1. Po konzultaci s Výborem pro vědu a techniku zřídí Komise Společné středisko jaderného výzkumu. Středisko zajišťuje plnění výzkumných programů a jiných úkolů, jimiž je Komise pověří. Středisko mimo jiné zajišťuje vytvoření jednotné terminologie v oblasti jaderné energie a jednotné soustavy měr a vah. Středisko zřídí centrum pro metrologii v oblasti jaderné energie.    
2. Středisko může ze zeměpisných nebo organizačních důvodů vyvíjet svou činnost v různých zařízeních“ (článek 8 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii).

(11)    Historické závazky vyplývající z jaderných aktivit Společného výzkumného střediska v rámci Smlouvy o Euratomu – Vyřazování zastaralých jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady, KOM(1999) 114 v konečném znění.

(12)    Usnesení Evropského parlamentu o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o historických závazcích vyplývajících z jaderných aktivit Společného výzkumného střediska v rámci Smlouvy o Euratomu (KOM(1999) 114 + C5-0214/1999 + 1999/2169(COS)) (Úř. věst. C 67, 1.3.2001, s. 167).

(13)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování z provozu jaderných zařízení a nakládání s jadernými odpady – Úprava odpovědnosti v oblasti jaderné energie vyplývající z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, SEK(2004) 621 v konečném znění.    
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, KOM(2008) 903 v konečném znění.    
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (JRC) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, COM(2013) 734 final.

(14)    Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise (25. března 2017).http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/pdf

(15)    Program Bohunice má být ukončen v roce 2025, program Kozloduj v roce 2030.

(16)    Článek 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie.

(17)    Audit k programu týkajícímu se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady v JRC – Finanční aspekty, IA – 14 – 06 (224); závěrečná zpráva.

(18)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(19)    Řídicí výbor na vysoké úrovni programu D&WM tvoří zástupci generálního ředitele JRC, jakož i zástupci ředitelství JRC, na něž má program D&WM vliv (ředitelství pro jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení, jež je odpovědno za provádění programu D&WM, ředitelství pro strategii a koordinaci pracovního programu, jakož i ředitelé odpovědní za problematiku zdraví a bezpečnosti, tj. ředitelé areálů v Karlsruhe, Geelu, Pettenu a Ispře). Právní podporu poskytuje oddělení JRC pro právní poradenství.

(20)    Usnesení Evropského parlamentu COM(1999) – 114 – C5-0214/1999 – 1999/2169(COS): „... zajistit, aby členové výboru odborníků z členských států, kteří mají napomáhat Společnému výzkumnému středisku v jeho činnosti, byli nezávislí a řádně kvalifikovaní“ (Úř. věst. C 67, 1.3.2001, s. 167).

(21)    Rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise, C(2016) 3301 final.

(22)    Nejnovější zveřejnění: Plán řízení 2017, Ares(2017) 118361; Výroční zpráva o činnosti za rok 2016, Ares(2017) 1877780.

(23)    Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise (25. března 2017).http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/pdf

(24)    Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

(25)    Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

(26)    Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 29.

(27)    Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 954.

(28)    Historické závazky vyplývající z jaderných aktivit Společného výzkumného střediska v rámci Smlouvy o Euratomu – Vyřazování zastaralých jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady, KOM(1999)114 v konečném znění.

(29)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování z provozu jaderných zařízení a nakládání s jadernými odpady – Úprava odpovědnosti v oblasti jaderné energie vyplývající z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, SEK(2004) 621 v konečném znění.        
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, KOM(2008)903 v konečném znění.    
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (JRC) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu, COM(2013)734 final.

(30)    Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).

(31)    [celý název; odkaz na Úř. věst.].

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(33)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(34)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(35)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(37)    Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 ze dne 13. prosince 2013 o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku z provozu a o zrušení nařízení (Euratom) č. 549/2007 a (Euratom) č. 647/2010 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(39)    Uvedená v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(40)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(41)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(42)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(43)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(44)    Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení nemusí shodovat.

(45)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(46)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(47)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(48)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(49)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne13.6.2018

COM(2018) 467 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Rady,

kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013

{SWD(2018) 343 final}

PŘÍLOHA I

1.Hlavním obecným cílem programu Kozloduj je pomáhat Bulharsku s řešením problematiky radiační bezpečnosti při vyřazování z provozu bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj. Hlavními problémy v oblasti bezpečnosti, jimiž se mají programy zabývat, jsou:

a)demontáž a dekontaminace primárních okruhů a velkých součástí reaktorů v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu odstraněných materiálů i realizované hodnoty;

b)bezpečné nakládání s odpady pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu a se starým odpadem po dočasné skladování či po uložení (podle kategorie odpadu), včetně dokončení infrastruktury pro nakládání s odpady, je-li to zapotřebí. Tohoto cíle musí být dosaženo v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu i realizované hodnoty;

c)další snižování radiologického rizika; tento cíl je nutno měřit prostřednictvím hodnocení bezpečnosti činností a zařízení, přičemž se určí způsoby, jimiž by mohla nastat potenciální ozáření, a učiní se odhad pravděpodobnosti a rozsahu potenciálního ozáření. V případě programu Kozloduj se plánuje vynětí zařízení z dozorné kontroly do roku 2030.

2.Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje maximální míra spolufinancování ze strany EU, jež je stanovena na 50 %.

3.Hlavní obecný cíl programu je doplněn cílem posilovat přidanou hodnotu EU šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je nutno dosáhnout těchto výsledků:

3.1.rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

3.2.zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o správních otázkách vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách s cílem rozvíjet případné synergie EU.

Uvedené činnosti lze financovat z prostředků Unie až do výše 100 %.

Pokrok bude měřen počtem vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

4.Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště do působnosti programu nespadá a Bulharsko musí tento postup zapracovat do svého vnitrostátního programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje příslušná směrnice Rady 2011/70/Euratom.

PŘÍLOHA II

1.Hlavním obecným cílem programu Bohunice je pomáhat Slovensku s řešením problematiky radiační bezpečnosti při vyřazování z provozu bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1. Hlavními problémy v oblasti bezpečnosti, jimiž se mají programy zabývat, jsou:

a)demontáž primárních okruhů a velkých součástí reaktorů v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu odstraněných materiálů i realizované hodnoty;

b)bezpečné nakládání s odpady pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu a se starým odpadem po dočasné skladování či po uložení (podle kategorie odpadu), včetně dokončení infrastruktury pro nakládání s odpady, je-li to zapotřebí. Tohoto cíle musí být dosaženo v souladu s plánem na vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu i realizované hodnoty;

c)další snižování radiologického rizika; tento cíl je nutno měřit prostřednictvím hodnocení bezpečnosti činností a zařízení, přičemž se určí způsoby, jimiž by mohla nastat potenciální ozáření, a učiní se odhad pravděpodobnosti a rozsahu potenciálního ozáření. V případě programu Bohunice se plánuje vynětí zařízení z dozorné kontroly do roku 2025.

2.Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje maximální míra spolufinancování ze strany EU, jež je stanovena na 50 %.

3.Hlavní obecný cíl programů je doplněn cílem posilovat přidanou hodnotu EU šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je nutno dosáhnout těchto výsledků:

3.1.rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

3.2.zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o správních otázkách vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách s cílem rozvíjet případné synergie EU.

Uvedené činnosti lze financovat z prostředků Unie až do výše 100 %.

Pokrok bude měřen počtem vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

4.Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště do působnosti programu nespadá a Slovensko musí tento postup zapracovat do svého vnitrostátního programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje příslušná směrnice Rady 2011/70/Euratom.

PŘÍLOHA III

1.Hlavním obecným cílem programu JRC D&WM je uskutečnit vyřazení zařízení JRC Komise z provozu ve čtyřech areálech: JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku a bezpečně nakládat s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem až do převodu povinností na hostitelský členský stát. Při činnostech financovaných v rámci tohoto programu v období 2021–2027 je nutno dosáhnout těchto výsledků:

1.1.Ve všech areálech:

1.1.1.průzkum a vývoj možností očekávaného převodu závazků týkajících se vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady na hostitelský členský stát.

1.2. V areálu JRC-Ispra (podle udělení příslušných povolení italskými bezpečnostními orgány):

1.2.1.znovuvyzvednutí, zpracování a bezpečné skladování odpadu vzniklého v minulosti až do převodu vlastnictví na hostitelský členský stát;

1.2.2.znovuvyzvednutí, zpracování a bezpečné skladování jaderného materiálu a vyhořelého paliva až do převodu vlastnictví na hostitelský členský stát;

1.2.3.vyřazování z provozu jaderných zařízení, jimž bylo uděleno povolení;

1.2.4.bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu.

1.3.V areálu JRC-Karlsruhe:

1.3.1.vyřazování zastaralého zařízení z provozu;

1.3.2.bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu;

1.3.3.snížení zásob zastaralého jaderného materiálu a vyhořelého paliva;

1.3.4.vyřazování odstavených zařízení z provozu;

1.3.5.přípravné fáze k vyřazování částí budov z provozu.

1.4.V areálu JRC-Petten:

1.4.1.bezpečné nakládání s odpadem a materiály vzniklými v minulosti a odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu;

1.4.2.snížení zásob zastaralého jaderného materiálu a vyhořelého paliva,

1.4.3.přípravné fáze k vyřazování reaktoru s vysokým tokem neutronů (HFR) z provozu.

1.5.V areálu JRC-Geel:

1.5.1.vyřazování zastaralého zařízení z provozu;

1.5.2.bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a materiály pocházejícími z vyřazování zařízení z provozu;

Pokrok je případně nutno měřit podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu, podle množství a druhu bezpečně skladovaného nebo uloženého jaderného materiálu a vyhořelého paliva, podle množství a druhu odstraněných materiálů. Pokrok programu je nutno obecně měřit i podle realizované hodnoty.

2.Hlavní obecný cíl programu je doplněn cílem posilovat přidanou hodnotu EU šířením znalostí (získaných v rámci programu) o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu do všech členských států EU. V období financování zahájeném v roce 2021 je v rámci programu nutno dosáhnout těchto výsledků:

2.1.rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, provozovateli veřejných služeb a subjekty, které provádí vyřazování z provozu);

2.2.zdokumentovat explicitní znalosti a zpřístupnit je prostřednictvím vícestranného předávání znalostí o správních otázkách vyřazování zařízení z provozu a nakládání s odpady, o manažerských osvědčených postupech a technologických výzvách s cílem rozvíjet případné synergie EU.

Pokrok bude měřen počtem vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.

3.Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do hlubinného geologického úložiště spadá do působnosti programu, jak to vyžaduje příslušná směrnice Rady 2011/70/Euratom.

PŘÍLOHA IV

Ukazatele

1)Nakládání s radioaktivním odpadem:

a)množství a druh bezpečně skladovaného nebo uloženého odpadu.

2)Demontáž a dekontaminace:

a)množství a druh odstraněných materiálů.

3)Šíření znalostí:

a)počet vytvořených znalostních produktů a jejich dosah.