V Bruselu dne 1.6.2018

COM(2018) 392 final

2018/0216(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013

{SEC(2018) 305 final}
{SWD(2018) 301 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (návrh VFR) 1 stanoví rozpočtový rámec a hlavní orientaci společné zemědělské politiky (SZP). Na tomto základě Komise předkládá soubor nařízení, jimiž se stanoví legislativní rámec pro SZP na období 2021–2027, spolu s posouzením dopadů alternativních scénářů pro rozvoj této politiky. Tyto návrhy stanoví datum použitelnosti od 1. ledna 2021 a jsou předloženy pro Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které bylo doručeno Evropské radě dne 29. března 2017.

Nejnovější reforma společné zemědělské politiky byla dohodnuta v roce 2013 a provedena v roce 2015. Od té doby se kontext, na kterém reforma stavěla, výrazně posunul. Zejména:

Ceny zemědělských produktů se významně snížily – stlačily je makroekonomické faktory, geopolitické tlaky i další síly.

Důraz obchodních jednání se viditelněji přesunul od mnohostranných dohod na dvoustranné dohody a EU se více otevřela světovým trhům.

EU přistoupila k novým mezinárodním závazkům – např. ohledně zmírňování změny klimatu (prostřednictvím COP 21) a široké škály aspektů mezinárodního vývoje (prostřednictvím cílů OSN týkajících se udržitelného rozvoje), jakož i k úsilí v oblasti lepší reakce na ostatní geopolitický vývoj, včetně migrace.

Tyto změny podnítily veřejnou debatu o tom, zda reforma z roku 2013 dostatečně pomůže společné zemědělské politice vypořádat se odpovídajícím způsobem s širokou škálou přetrvávajících výzev spojených s ekonomickou životaschopností zemědělského odvětví, péčí o životní prostředí, bojem se změnami klimatu a s ekonomickou a sociální strukturou venkovských oblastí EU – obzvláště ve světle nadcházejících příležitostí ke krokům v oblastech obchodu, biohospodářství, obnovitelné energie, oběhového hospodářství a digitální ekonomiky.

SZP je třeba modernizovat tak, aby řešila tyto výzvy, zjednodušila jejich řešení prostřednictvím minimální administrativní zátěže a působila ještě uceleněji v souvislosti s ostatními politikami EU, aby se ještě více podílela na plnění 10 priorit Komise a cílů udržitelného rozvoje. Jak Komise připomněla ve svém nedávném sdělení o víceletém finančním rámci, modernizovaná společná zemědělská politika bude muset podporovat přechod k plně udržitelnému zemědělství a rozvoji dynamických venkovských oblastí a zajistit dodávky bezpečných a kvalitních potravin pro více než 500 milionů spotřebitelů. Evropa potřebuje inteligentní, odolné, udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, aby zajistila produkci bezpečných, kvalitních, cenově dostupných, výživných a rozmanitých potravin pro své občany a silnou socioekonomickou strukturu ve venkovských oblastech. Modernizovaná společná zemědělská politika musí zvyšovat svou evropskou přidanou hodnotu tím, že bude odrážet vyšší úroveň ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu a bude reagovat na očekávání občanů ohledně jejich zdraví, životního prostředí a klimatu.

Jak Komise uvádí ve svém pracovním programu na rok 2017, konzultovala rozsáhle zjednodušení a modernizaci SZP tak, aby bylo možné maximalizovat její příspěvek k 10 prioritám Komise a cílům udržitelného rozvoje. Zaměřuje se na konkrétní budoucí politické priority bez ohledu na finanční prostředky, jež budou na SZP přiděleny v příštím víceletém finančním rámci. Součástí procesu byly rozsáhlé konzultace i analýzy dostupných důkazů o provádění SZP včetně relevantních názorů platformy REFIT.

Výsledek byl prezentován ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, které Komise přijala dne 29. listopadu 2017. Sdělení umožňuje strukturovaný dialog o budoucnosti SZP v orgánech Evropské unie i se zúčastněnými stranami. Tento dokument k politice uvádí výzvy, cíle a možné cesty SZP, která obstojí v budoucnu a která musí být jednodušší, chytřejší a modernější a vést k přechodu k udržitelnějšímu zemědělství.

Obzvláště pak Komise identifikovala vyšší ambice spojené s kroky v oblasti životního prostředí a klimatu, cílenější podporu a vyšší závislost na propojení výzkumu-inovací-poradenství jako hlavní prioritu pro SZP po roce 2020. Jako způsob zlepšení výkonnosti SZP také navrhla nový model realizace, ve kterém není politika zaměřena na dodržování předpisů, nýbrž na výkon, a rozděluje povinnosti na úrovni Evropské unie a členských států EU na základě větší subsidiarity. Cílem nového modelu realizace je dosáhnout lépe cílů EU založených na strategickém plánování, rozsáhlých politických intervencích a společných ukazatelích výkonnosti a vylepšit tak soudržnost politiky v rámci budoucí SZP a dalších cílů EU.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Článek 39 SFEU stanovuje cíle SZP:

·zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly,

·zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství,

·stabilizovat trhy,

·zajistit plynulé zásobování,

·zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

Tento návrh je plně v souladu s cíli Smlouvy o SZP. Modernizuje a zjednodušuje způsobu provedení opatření Smlouvy.

Soulad s ostatními politikami Unie

Zemědělství a lesnictví pokrývají 84 % území EU. Tato odvětví na životním prostředí závisí a zároveň jej ovlivňují. Proto velké množství navrhovaných specifických cílů SZP vyvolá environmentální a klimatické kroky v souladu s příslušnými politikami EU.

Je dobře známo, že spotřebitelské vzorce ovlivňují veřejné zdraví. Vzhledem ke svému propojení s potravinami a někdy i se způsoby, jakými jsou vyráběny, dochází k propojování zemědělské a zdravotní politiky. Návrhy posilují propojení se zdravotní politikou a obzvláště pak se zdravým stravováním a snižováním použití antimikrobiálních látek.

EU je významným dovozcem komodit a vývozcem hodnotných zemědělských a potravinářských produktů a má tudíž vliv na potravinové systémy mimo EU. Návrh v souladu s článkem 208 SFEU zohledňuje cíle rozvojové spolupráce EU týkající se vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, zejména prostřednictvím zajištění, aby podpora EU ve prospěch zemědělců neměla žádné či pouze minimální účinky na obchod.

Kromě toho lze stejně jako v ostatních odvětvích i v zemědělství a ve venkovských oblastech lépe využívat nové technologie a znalosti, obzvláště pak digitální technologie. Návrh zřetelně začleňuje organizaci výměny znalostí do modelu realizace politiky a upevňuje tak propojení s politikou výzkumu. Podobným způsobem umožňuje důraz kladený na digitalizaci propojení s Digitální agendou EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Článek 42 a čl. 43 odst. 2 SFEU týkající se nařízení k plánu SZP.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Smlouva o fungování EU stanoví, že pravomoc v oblasti zemědělství sdílí Unie a členské státy, a stanoví společnou zemědělskou politiku se společnými cíli a společným prováděním. Stávající systém provádění SZP se opírá o podrobné požadavky stanovené na úrovni EU, přísné kontroly, sankce a audit. Tato pravidla jsou často příliš normativní a zasahují až na úroveň zemědělských podniků. K dosahování požadovaných výsledků a přidané hodnoty EU ve velmi rozmanitém zemědělském a klimatickém prostředí se však nehodí ani přístup „shora dolů“, ani přístup univerzální.

V  modelu realizace v tomto návrhu stanovuje Unie základní parametry politiky (cíle SZP, obecné typy opatření, základní požadavky), zatímco členské státy by nesly větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým budou cílů dosahovat.

Větší míra subsidiarity umožní lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a v jejich kontextu posuzovat cíle a dílčí cíle. Členské státy ponesou odpovědnost za uzpůsobení intervencí SZP, aby se maximalizoval jejich přínos při plnění cílů EU. Byly by zachovány stávající správní struktury – které musí fungovat i nadále a zajišťovat účinné monitorování a prosazování dosažení všech cílů politiky – a členské státy budou rovněž mít větší pravomoc při koncipování rámce pro dodržování souladu a kontrolu, který se bude vztahovat na příjemce (včetně kontrol a sankcí).

Proporcionalita

Ekonomické, environmentální a sociální výzvy zemědělského odvětví a venkovských oblastí EU vyžadují zásadní reakci, která odpovídá evropskému rozměru těchto výzev. Větší možnost volby, která bude členským státům poskytnuta při výběru a uzpůsobování dostupných nástrojů politiky v rámci SZP pro plnění cílů v modelu zaměřeném více na dosahování výsledků, by měla ještě více snížit pravděpodobnost, že SZP překročí proporcionální úroveň opatření.

Volba nástroje

Protože všechny původní zákony představují nařízení Evropského parlamentu a Rady, musí být v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady představeny pozměňovací návrhy.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

SZP je hluboce zakořeněná v budování a rozvoji Evropské unie (EU). Od svého založení na počátku šedesátých let na základě cílů zakotvených ve Smlouvě prošla několika vlnami reforem směřujících ke zlepšení konkurenceschopnosti v zemědělství, podpoře rozvoje venkova, řešení nových výzev a lepší reakci na požadavky společnosti. Poslední zásadní reforma byla schválena v roce 2013. V reformě z roku 2013 byly obecné cíle SZP rozděleny do tří bloků:

i.    Životaschopná produkce potravin

ii.    Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu

iii.    Vyvážený územní rozvoj

Pro vyhodnocení pokroku v dosahování výše zmíněných cílů a identifikaci budoucích výzev podpořila rozsáhlá konzultační procedura strukturovanou debatu se zúčastněnými stranami včetně aktérů mimo odvětví zemědělství. Dále byly z bohatých zdrojů informací o SZP shromážděny podklady o její výkonnosti (stručně shrnuty v rámečku 1 níže), které posloužily jako základ pro vyhodnocení úspěchů a slabin SZP v minulých letech, obzvláště pak v souvislosti s poslední reformou. Týká se to především:

·Podkladů shromážděných prostřednictvím rámce pro monitorování a hodnocení (CMEF), který slouží k měření výkonnosti SZP 2 .

·Série hodnoticích studií naplánovaných na víceletý finanční rámec (2014–2020) pro vyhodnocení aktuálních cílů SZP, přičemž první zjištění budou k dispozici v roce 2017/18 3 .

Výsledky týkající se pokroku při dosahování cílů a odpovídající finanční krytí dostupné ve výročních zprávách o provádění pro rozvoj venkova.

·Dodatečné podkladové dokumenty, data, fakta, čísla relevantní pro posouzení dopadů byla zveřejněna na internetových stránkách GŘ AGRI 4 .

Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci veřejné konzultace bylo obdrženo více než 322 000 podnětů a součástí byl i strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami, pět odborných workshopů, stanoviska platformy REFIT, příspěvky Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a vnitrostátních parlamentů. Proces bral v úvahu i doporučení pracovní skupiny pro zemědělské trhy (AMTF) 5 a konference o rozvoji venkova (Cork, 2016) 6 .

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V rámci shromažďování podkladů/znalostí od odborníků k záležitostem SZP se v období od března 2017 do února 2018 uskutečnilo několik specializovaných workshopů. Tyto workshopy umožnily výměnu názorů mezi odborníky a úředníky Komise a pokrok ve formulaci klíčových závěrů/otázek, které je třeba brát v potaz v procesu modernizace a zjednodušování.

Pět témat, kterými se workshopy zabývaly, bylo zvoleno tak, aby obsahovaly nejrelevantnější oblastmi, v nichž byly zjištěny mezery ve znalostech a rozdílné programové přístupy. Workshopy byly sestaveny podle podobné metodiky na základě:

(1)shrnutí nejnovějších podkladů dostupných na úrovni odborníků, akademiků, osob z praxe a mezinárodních institucí;

(2)zaměření na praktické zkušenosti v dané oblasti;

(3)vyhodnocení potenciálu nových technologií/přístupů pro vylepšení navrhování budoucí politiky v konkrétní oblasti.

Shrnutí workshopů a prezentací lze nalézt na:

https://ec.europa.eu/agriculture/events/cap-have-your-say/workshops_en

Workshop 1: Osvědčené postupy v oblasti environmentálních a klimatických potřeb  (23.–24. března 2017).

Tohoto dvoudenního workshopu se zúčastnila široká škála odborníků na problematiku životního prostředí a klimatu. Věnoval se:

·dostupným nástrojům pro vyhodnocování environmentálních potřeb;

·metodám zlepšování při přijímání opatření (se zaměřením na roli behaviorálních přístupů).

Workshop 2: Řízení rizik (18.–19. května 2017)

Snahou tohoto dvoudenního workshopu bylo shromáždit podklady v debatě o nástrojích, které mohou pomoci zemědělské komunitě lépe čelit rizikům spojeným s výrobou, cenami a příjmy. Věnoval se:

·výzvám bezpečnostní sítě trhu EU a nejnovějšímu vývoji systému řízení rizik uplatňovanému v USA,

·budoucím trhům v EU, odvětví zemědělského pojištění a zajištění v EU, případu partnerství veřejných a soukromých subjektů a systému pojištění úrody,

·behaviorálním aspektům řízení rizik.

Workshop 3: Potraviny a související problematika (31. května 2017)

Workshop na téma potraviny a související problematika se věnoval sjednocení SZP se zdravotní politikou a její kapacitou usnadnit adaptaci zemědělců na změny ve spotřebitelských vzorcích. Pozornost upoutala problematika antimikrobiální rezistence.

Workshop 4: Socioekonomické otázky (9. června 2017)

Workshop věnovaný socioekonomickým otázkám se zaměřil na analýzu dynamiky růstu a tvorbu pracovních míst v agrárně-potravinářském odvětví EU. Zkoumal souvislosti mezi globálním zemědělstvím a potravinovými hodnotovými řetězci v EU jak z konceptuální, tak z praktické perspektivy, a to na základě případových studií.

Workshop 5: Měření environmentální a klimatické výkonnosti SZP (26. února 2018)

Workshop zkoumal to, jak lze základní cíle politiky nastavit na úrovni EU, jak je lze provádět na úrovni členských států a jak je lze sledovat, kontrolovat a vyhodnocovat.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů, které podporuje návrhy právních předpisů, a stanoviska Výboru pro kontrolu regulace (RSB), jsou k dispozici na této internetové stránce:

Seznam posouzení dopadů a doprovodných stanovisek Výboru pro kontrolu regulace

RSB původně vydal negativní stanovisko. Výbor ocenil ambice modernizovat a zjednodušit SZP a hloubkovou analýzu různých scénářů, které užitečně vyzdvihují kompromisy mezi cíli politiky, ale usoudil, že by zpráva měla lépe vysvětlit důvody, proveditelnost a fungování navrhovaného nového modelu realizace. Tato požadovaná doplnění byla přidána v posouzení dopadů, a to i ve zvláštní příloze k novému modelu realizace. Na tomto základě vydal RSB kladné stanovisko s výhradami. Výbor kvitoval zlepšení zprávy, ale vyžádal si další specifikaci přesných záruk pro zmírnění zjištěných rizik. Příloha 1 zprávy o posouzení dopadů (pracovní dokument útvarů Komise) uvádí úpravy přijaté za účelem splnění požadavků výboru.

Při posuzování dopadů zpráva představuje a rozebírá různé možnosti politiky. Posouzení dopadů neobsahuje preferovanou možnost. Namísto toho byly v rámci různých možností testovány různé kombinace prvků návrhu, aby se zjistilo, jakou optimální kombinaci by bylo možné vybrat.

Tyto možnosti v zásadě testují kontrastní přístupy k dosažení stanovených cílů:

1.různé úrovně environmentálních a klimatických cílů, zaměření na potenciální vliv povinných a dobrovolných systémů provádění;

2.různé způsoby podpory zemědělského příjmu, obzvláště pak její rozdělení mezi jednotlivé zemědělce, zaměření na potenciální vliv na malé a střední podniky;

3.širší socioekonomické intervence, zejména v rámci politiky rozvoje venkova, a průřezové přístupy pro modernizaci.

První možnost testuje možnost zvýšení environmentálních a klimatických ambicí prostřednictvím dobrovolného ekologického schématu. Zkoumá také potenciální roli nástrojů řízení rizik s nižšími přímými platbami v podpoře příjmu zemědělců. Dvě dílčí možnosti reflektují různé environmentální ambice a přístupy členských států k přímým platbám v rámci nového modelu realizace.

Další možnost lépe cílí přímé platby a provádění jejich podmíněnosti je více ambiciózní, aby došlo ke zlepšení společného provádění environmentálních a ekonomických cílů SZP i řešení klimatických výzev. Rozepsány jsou i dílčí možnosti s cílem ilustrovat možné rozdíly v ambicích členských států v oblasti environmentálních a klimatických cílů.

Závěrečná možnost klade silný důraz na environmentální péči a zaměstnanost a za účelem zachování pracovních míst ve venkovských oblastech přesouvá svou pozornost na malé a střední zemědělce. Členské státy mají povinnost přidělit 30 % plateb z pilíře I na doplacení čtyř schémat, která by byla pro zemědělce dobrovolná, a to ekologické zemědělství, trvalé travní porosty, oblasti s přírodními omezeními (ANC) a lineární krajinné prvky, aby docházelo k podpoře klimatických opatření a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji.

Posouzení dopadů poukazuje na obtížné kompromisy, které jsou inherentní součástí politiky, jež se zabývá tolika různorodými cíli, když se zásadně mění základní parametry.

Klíčovým základním parametrem je úroveň podpory SZP. Snížení o 5 %, které navrhla Komise ve svém sdělení z května 2018 pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027, je v rozmezí hodnoceném v posouzení dopadů.

Na zemědělský příjem má vliv výše i rozdělení podpory. Zajištění adekvátní výše podpory, a tedy i zemědělského příjmu, zůstává do budoucna klíčovým prvkem pro zajištění dostatku potravin, ambice v oblasti životního prostředí a klimatu i životaschopnosti venkovských oblastí. Lépe cílená podpora malých a středních zemědělských podniků a oblastí s přírodními omezeními může pomoci udržet více pracovních míst v zemědělských podnicích a v zemědělské činnosti na celém území, a tím posílit socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Distribuci přímých plateb může zlepšit omezení a konvergence. Je zřejmé, že jakákoli možnost, která výrazně přerozděluje přímé platby zemědělským podnikům a regionům s nižší produktivitou, povede z dlouhodobého hlediska ke snížení konkurenceschopnosti EU a zvýší ochranu životního prostředí. Méně zřejmé už však je to, že vhodná kombinace opatření, by mohla snížit negativní vlivy na příjem a zároveň lépe řešit výzvy, které rovněž souvisí se zemědělstvím – například životní prostředí a klima či společenské očekávání. To vyžaduje pobídkové úpravy, které zlepšují jak socioekonomickou, tak environmentální výkonnost tohoto odvětví.

Informace z konzultací a analýz zúčastněných stran ukazují, že toho lze dosáhnout za předpokladu, že nezbytná související opatření věnující se ambicióznějším krokům v oblasti životního prostředí a klimatu umožní přijetí osvědčených postupů (jak v konvenčních, tak v jiných formách zemědělství) zahrnujících znalosti, inovace a nejnovější relevantní technologie.

Na základě předpokladů a voleb obsažených v analýze existují v oblasti dosahování ekonomických, environmentálních a sociálních cílů SZP i v oblasti její požadované modernizace a zjednodušení možné kompromisy. Stručně řečeno, přerozdělování by mohlo vést ke zvládnutelným dopadům příjmu a podporovat požadované zvýšené ambice opatření v oblasti životního prostředí a klimatu a další synergie SZP. To by ovšem vyžadovalo, aby se toto odvětví a politika chopily příležitostí, které nabízejí inovace a technologie, jež už nyní umožňují modernizaci a zjednodušení.

Další předpoklady a volby by zajisté změnily podrobné výsledky, avšak hlavní výchozí poselství by zůstalo stejné – preferovaná možnost pro budoucí SZP by měla kombinovat ty nejvýkonnější prvky jednotlivých možnosti, avšak vyhýbat se jejich slabým místům, a to zavedením nezbytných ochranných opatření zajišťujících rovnost příležitostí v EU. To naznačuje nutnost jasných kritérií pro výši a rozdělování podpory příjmů (např. omezení a/nebo postupné snižování), klimatické a environmentální ambice, podmíněnost, pobídky k modernizaci a přiměřený stupeň decentralizace/zjednodušení.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Komplexnost provádění aktuální politiky je do velké míry spojena s důrazem na dodržování detailních pravidel stanovených na úrovni EU. Navrhovaný nový model realizace odstraní evropská kritéria nároku na podporu, což umožní členským státům definovat podmínky způsobilosti tak, aby co nejvíce vyhovovaly příslušným okolnostem. Od tohoto opatření se očekává, že přinese výrazné zjednodušení.

Z historického hlediska se SZP vyvíjela formou po sobě jdoucích reforem různých nástrojů. Koordinace těchto nástrojů se občas ukázala být složitá. V rámci aktuálního návrhu jsou všechny různé prvky podpory SZP spojeny do jediného uceleného rámce, který redukuje administrativní zátěž provádění SZP.

Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. 

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (COM(2018) 322 final) stanoví, že významná část rozpočtu EU bude i nadále určena na zemědělství, které je společnou politikou strategického významu. Za současných cen se navrhuje, aby se SZP zaměřila na svá klíčová opatření prostřednictvím 286,2 miliardy eur určených pro EZZF a 78,8 miliardy eur pro EZFRV.

Tyto zemědělské fondy dále mají dodatečné finanční prostředky z programu Horizont Evropa, jelikož navrhované finanční krytí pro tento program obsahuje 10 miliard eur na podporu výzkumu a inovací v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. Vytvořena bude i nová zemědělská rezerva EZZF pro další finanční podporu zemědělského odvětví. Nevyužité prostředky rezervy za daný rok budou převedeny do následujícího roku.

Co se týče rozdělování přímých plateb mezi členské státy, navrhuje se, aby všechny členské státy s přímými platbami nižšími než 90 % průměru EU pokračovaly v procesu zahájeném v období 2014–2020 a uzavřely 50 % existující mezery na 90 %. Na financování této externí konvergence úrovní přímých plateb budou přispívat všechny členské státy. Přidělování přímých plateb členským státům je v nařízení strategického plánu SZP vypočteno na této bázi.

U rozvoje venkova je navrženo vyvážit financování mezi rozpočty EU a členských států. V souladu s tím, co se předpokládá pro evropské strukturální a investiční fondy, bude možno díky zvýšení vnitrostátního spolufinancování udržet veřejnou podporu evropským venkovským oblastem z velké části beze změn. Rozdělení podpory EZFRV je založeno na objektivních kritériích spojených s politickými cíli a s ohledem na stávající rozdělení. Stejně jako dnes by méně rozvinuté regiony měly i nadále využívat vyšších sazeb spolufinancování, které se rovněž uplatní na některé intervence, jako je iniciativa LEADER a platby za závazky hospodaření.

Členským státům bude poskytnuta určitá míra flexibility pro převod mezi jednotlivými prostředky. Až 15 % příslušných přímých plateb bude možné převést do prostředků EZFRV a opačně. Vyšší podíl lze do prostředků EZFRV převést z přímých plateb za účelem intervencí v oblasti environmentálních a klimatických cílů a poskytnutí grantům mladým zemědělcům.

Podrobnosti finančního dopadu návrhu SZP jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k návrhu přiložen.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Posun k politice, která je více orientovaná na výkonnost, vyžaduje zavedení náležitého rámce výkonnosti, který na základě souboru společných ukazatelů umožní Komisi vyhodnocovat a sledovat výkonnost politiky. Současný společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF) a současný systém monitorování přímých plateb a rozvoje venkova by se použily jako základ pro monitorování a hodnocení výkonnosti politiky, avšak je potřeba je ještě zjednodušit a doplnit (včetně soudržnosti dvou pilířů). Potřeba je také ještě investovat do určení vhodných ukazatelů a zajistit dostatečný přísun dat.

Nový rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti (PMEF) bude obsahovat veškeré nástroje budoucí SZP: strategické plány SZP včetně těch prvků této politiky, které nejsou obsaženy ve strategických plánech SZP (některé části Společné organizace trhu, specifická schémata). Výkonnost by se měřila v souvislosti se specifickými cíli politiky za použití souboru společných ukazatelů.

Nový realizační model se bude odvíjet od následujících principů:

·Kontextové ukazatele zůstanou zachovány, protože odráží relevantní aspekty všeobecných ekonomických, environmentálních a společenských trendů a budou mít pravděpodobně vliv na výkonnost.

·Výběr souboru ukazatelů bude omezenější, ale cílenější, protože by měl být primárně sestaven tak, aby co možná nejvíce reflektoval to, zda podporovaná intervence přispívá k dosažení cílů při porovnání se stanoveným základem a za použití jasných definic.

·Celková výkonnost politiky bude vyhodnocována na víceleté bázi dle ukazatelů dopadu. Roční následná revize výkonnosti politiky se bude opírat o kompletní seznam ukazatelů výsledků.

·Výstupní ukazatele by na výroční bázi spojovaly výdaje s výkonností provádění politiky. To se provádí jednou ročně a vychází ze seznamu (primárně již dostupných) výstupních ukazatelů.

·Spolehlivost relevantních ukazatelů výkonnosti lze vylepšit synergií mezi statistickými a administrativními údaji, což ale vyžaduje systém kontroly kvality.

V zásadě lze říct, že návrh představuje jasně definovaný a vymahatelný posun povinností a příležitostí společného rámce, aby bylo možné plnit zároveň více než jeden klíčový cíl, obzvláště pak zjednodušení, orientaci na výsledky (spíše než na dodržování) a účinnost a účelnost politiky.

Výroční přezkum výkonnosti je považován za klíčový prvek pokračujícího sledování a řízení provádění politiky. Aby byl výroční přezkum výkonnosti funkční, je třeba ve výroční zprávě o plnění strategického plánu SZP, tzv. výroční zprávě o výkonnosti, uvést společné adekvátní výstupní ukazatele a ukazatele výsledků. Členské státy budou každoročně podávat zprávy o realizovaných výsledcích a výdajích a o tom, jak daleko jsou od cílů stanovených pro celé období a vyjádřených jako hodnoty ukazatelů výsledků.

Hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, v níž tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobná analýza toho, do jaké míry se program dá považovat za relevantní, účinný a efektivní poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu EU a je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané zkušenosti za účelem zjištění nedostatků/problémů nebo jakéhokoli potenciálu k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a za účelem podpory maximalizace jejich využití / dopadu.

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh se týká tří nařízení:

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory strategických plánů vytvářených členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SPZ) a financované Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013(dále jen: nařízení o strategickém plánu SZP)

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (dále jen: horizontální nařízení SZP)

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a nařízení (EU) 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři. (dále jen: pozměňovací nařízení)

Kombinace těchto nařízení upravují SZP propojením jejích cílů s Junkerovými prioritami a cíli udržitelného rozvoje a zároveň zjednodušují provádění politiky. SZP bude více uzpůsobena místním okolnostem, protože z ní budou odstraněny podmínky způsobilosti pro získání podpory na úrovni EU. Členské státy si budou moci určit většinu podmínek způsobilosti na vnitrostátní úrovni tak, aby odpovídaly konkrétním okolnostem. Administrativní zátěž spojená s kontrolami se zároveň zmenší, protože bude omezeno přímé propojení podmínek způsobilosti na úrovni EU a konečného příjemce.

S cílem dalšího zlepšení trvale udržitelného rozvoje zemědělství, potravinářství a venkovských oblastí se obecné cíle SZP zaměřují na ekonomickou životaschopnost, odolnost a příjmy zemědělských podniků, na lepší environmentální a klimatickou výkonnost a na silnější socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Kromě toho je podpora znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a venkovských oblastech průřezovým cílem.

Nová SZP bude sledovat tyto specifické cíle:

a)podporu životaschopného zemědělského příjmu a odolnosti na celém území EU na podporu zajištění potravin;

b)posílení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologii a digitalizaci;

c)zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci;

d)přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii;

e)podporu udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší;

f)přispění k ochraně biologické diverzity, posilování ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny;

g)přilákání mladých zemědělců a usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech;

h)podporu zaměstnanosti, růstu, sociálního začlenění a místního rozvoje ve venkovských oblastech včetně biohospodářství a udržitelného lesnictví;

i)zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

Při dosahování těchto cílů musí členské státy zajistit zjednodušení a plnění podpory SZP. Tím budou stanoveny intervence vhodné za daných podmínek na základě typů intervencí uvedených v nařízení. Členské státy budou muset věnovat zvláštní pozornost cílům specifickým pro oblast životního prostředí a klimatu, obnovy populace a modernizaci provádění politiky pomocí lepšího využívání znalostí, poradenství a nových (digitálních) technologií.

Členské státy představí své navrhované intervence pro dosažení specifických cílů EU ve strategickém plánu SZP. Legislativní předpisy stanoví pravidla pro obsah takovéhoto strategického plánu SZP a Komise tyto plány musí zkontrolovat a schválit. Strategické plány SZP musí kombinovat většinu podpůrných nástrojů SZP financovaných v rámci EZZF (včetně programů odvětví, které až do nynějška určovalo nařízení pro společnou organizaci trhu) a EZFRV. Tímto způsobem si každý členský stát navrhne svou samostatnou soudržnou intervenční strategii. Ve strategickém plánu SZP stanoví členské státy cíle, kterých chtějí v programovém období dosáhnout pomocí společně definovaných ukazatelů výsledků.

Poté, co členské státy vytvoří strategické plány SZP, budou každoročně hlásit pokrok v jeho plnění, a to pomocí systému společných ukazatelů. Členské státy a Komise budou monitorovat pokrok a vyhodnocovat účinnost intervencí.

Níže uvedený oddíl poskytuje informace o konkrétním obsahu tří nařízení.

Nařízení o strategickém plánu SZP

Hlava I stanovuje působnost nařízení a definice.

Hlava II stanovuje obecné a specifické cíle SZP, kterých je třeba dosáhnout prostřednictvím intervencí stanovených členskými státy ve vlastních strategických plánech SZP. Hlava III představuje řadu společných požadavků na strategické plány SZP a prvky, které se vztahují na více intervencí. Společné požadavky zahrnují dodržování všeobecných principů a základních práv, jako je například bránění narušování hospodářské soutěže, respektování vnitřního trhu a rovné zacházení, a dále dodržování pravidel domácí podpory WTO. Zahrnují rovněž požadavky týkající se konkrétních prvků, které mají být definovány v plánech SZP, například co je to zemědělská oblast, zemědělská činnost, skutečný zemědělec nebo mladý zemědělec. Tento oddíl popisuje povinnosti vyplývající z „podmíněnosti“ (požadavky, které musí dodržovat každý příjemce plateb založených na ploše, pokud jde o dobré zemědělské postupy, ale také povinnosti vyplývající z legislativy EU, a potřeba mít dobře fungující poradenské služby pro zemědělské podniky).

Konečně tato hlava představuje typy intervencí, které mohou členské státy použít k provádění svých strategických plánů SZP. Typy intervencí představuji rozsáhlé kategorie intervencí, které mohou členské státy použít ve svých strategických plánech SZP.

Hlava IV stanovuje finanční ustanovení. Zahrnuje především finanční příděly dle členských států a jednotlivých fondů a definuje flexibilitu pro převod příspěvků mezi fondy. Poskytuje sazby příspěvků pro EZFRV ve vztahu k veřejným výdajům v členských státech a stanovuje některé maximální nebo minimální finanční příděly pro konkrétní účely.

Hlava V představuje pravidla pro strategické plány SZP. Zmiňuje prvky, které musí členské státy brát v potaz při vytváření strategických plánů SZP a jejich minimální obsah včetně cílů a finančního plánování. Tato hlava také vysvětluje, jaká pravidla platí pro Komisi při schvalování strategického plánu SZP a jak lze tyto plány upravovat.

Hlava VI stanovuje prvky nezbytné pro koordinaci a správu. Přiděluje orgánům členských států povinnosti v rámci specifických úkolů souvisejících se strategickým plánem SZP. Stanovuje monitorovací výbor sestávající ze všech zúčastněných stran. Dále stanovuje sítě, které musí usnadňovat úspěšné plnění strategického plánu SZP. Tyto sítě budou vytvořeny jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Nakonec pak zavádí evropské inovační partnerství s cílem stimulovat výměnu znalostí a inovací.

Hlava VII přestavuje rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti, který stanovuje pravidla určující, co a kdy musí členské státy hlásit v souvislosti s pokrokem v plnění strategického plánu SZP a pravidla pro způsob sledování a hodnocení tohoto pokroku. Obzvláště pak tato hlava stanovuje pravidla pro výkonnostní bonus za dobrý výkon v oblasti životního prostředí a klimatu.

Hlavy VIII a IX se pak týkají pravidel hospodářské soutěže, která vysvětlují, jak se přesně musí používat pravidla státní podpory, a závěrečná opatření, jež vysvětlují, jaká nařízení se ruší a kdy vstupuje nařízení v platnost.

Horizontální nařízení SZP

Navrhuje se zachovat současnou strukturu SZP postavenou na dvou pilířích, kdy pilíř I obsahuje všeobecně platná jednoletá opatření, která doplňují opatření odrážející vnitrostátní a regionální specifika stanovená víceletým programovým přístupem pilíře II. Nová podoba SZP pro období po roce 2020 ovšem bude poukazovat na zvýšenou subsidiaritu, aby členské státy mohly lépe přizpůsobit prováděcí opatření v rámci obou pilířů vnitrostátním skutečnostem a specifickým okolnostem zemědělců. Větší subsidiarita bude znamenat přerozdělení povinností spojených s řízením SZP a hledání nových vztahů mezi EU, členskými státy a zemědělci.

Na tomto základě je současné horizontální nařízení SZP přizpůsobeno novému realizačnímu modelu a představuje pro členské státy větší flexibilitu při provádění politiky (v souladu s jejich lokálními potřebami), méně byrokracie pro příjemce a posun k politice založené na výkonnosti.

Na úrovni EU vyžaduje přesun od důrazu na dodržování předpisů k důrazu na výkonnost jasnou identifikaci cílů, kterých politika musí dosáhnout: i zde budou tyto cíle stanoveny na úrovni EU. Aby bylo možné pokročit v přechodu na mechanismus politiky, který je poháněn výsledky, je třeba přejít od zajištění legality a pravidelnosti zásadních transakcí k zajištění výkonnosti a respektování základních požadavků EU, jako je integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) nebo správní orgány (platební agentury, koordinační orgány, příslušné orgány a certifikační orgány). Zachovány budou solidní a spolehlivé správní struktury, které charakterizují SZP.

Kromě ustanovení o financování bude horizontální nařízení SZP i nadále obsahovat ustanovení ohledně všeobecných zásad pro kontroly a sankce, kontroly podmíněnosti a IACS. V důsledku toho stanovuje nařízení pravidla pro financování, správu a kontrolní systémy, postupy schvalování (roční finanční závěrka a roční výkonnostní závěrka) a postup ověřování shody.

Nařízení obsahuje různé prvky zjednodušení. Roční výkonnostní závěrka za prvé reflektuje posun od dodržování ustanovení jednotlivých příjemců k výkonu politiky v členských státech.

Kromě toho pak snižuje počet platebních agentur a posiluje roli koordinačního a certifikačního orgánu v souladu s novým realizačním modelem. To přispěje k větší transparentnosti systému a nižší zátěži jak pro vnitrostátní správní orgány, tak pro Komisi. V souladu s finančním nařízením je představen koncept jednotného auditu a počet auditů Komise lze snížit.

Pozměňovací nařízení

Sdělení o budoucnosti potravinářství a zemědělství potvrzuje orientaci na trh jako klíčový prvek SZP, avšak zároveň zdůrazňuje výzvy související s udržitelností životního prostředí a se změnou klimatu. Kromě toho přímo zapojuje zemědělské odvětví do debaty o potravinách a obav občanů v této oblasti a připomíná, že „nejdůležitější úlohou politiky je pomáhat zemědělcům předvídat vývoj ve stravovacích návycích a přizpůsobovat výrobu tržním signálům a požadavkům spotřebitelů“. Vzhledem k tomu, že pravidla, která mohou zabránit nezbytným úpravám, jsou stanovena na úrovni EU, představuje reforma příležitost pro uskutečnění nezbytných změn. SZP by navíc měla řešit obavy občanů v oblasti udržitelné zemědělské produkce.

Předpokládá se tedy udržení struktury a hlavních charakteristik nařízení (EU) č. 1308/2013 při současné úpravě malého množství opatření s ohledem na ekonomický, environmentální a společenský vývoj, k němuž došlo od jeho vstupu v platnost v roce 2014.

Zaprvé se předpokládá zrušení opatření souvisejících s intervencemi v odvětví, které byly dříve stanoveny nařízením (EU) č. 1308/2013, protože tyto intervence budoucí SZP bude upravovat [nařízení plánu SZP] a budou součástí strategických plánů členských států, aby bylo možné zajistit lepší soudržnost intervencí SZP.

Zadruhé po sobě jdoucí reformy v oblasti vína z let 2008 a 2013 dosáhly obecně svých cílů, což mělo za následek ekonomicky pestré vinařské odvětví, avšak objevily se nové ekonomické, environmentální a klimatické výzvy. Proto nařízení předpokládá velké množství specifických úprav současných pravidel, aby bylo možné se s těmito výzvami vypořádat.

Za třetí sdělení o budoucnosti potravinářství a zemědělství vyzvalo k většímu zatraktivnění zeměpisných označení (GI) pro zemědělce a spotřebitele a přispělo ke snadnější správě systému. Navrhuje se proto upravit současná pravidla pro GI, rozšířit čtyři základní akty, zaměřit se na jednodušší systém GI, rychlejší registraci zeměpisných označení a efektivnější schvalování pozměňovacích návrhů pro zeměpisná označení. Cílem těchto změn je zjednodušený systém zeměpisných označení, který by byl pro spotřebitele srozumitelnější, snadněji by se prosazoval a snižoval administrativní náklady na správu systému.

V rámci pravidel pro zeměpisná označení vín by se urychlilo schvalování, zkrátila jeho doba a dosáhlo větší hospodárnosti zdrojů v souladu s dvouvrstvým principem subsidiarity a proporcionality tehdy, pokud by se při zkoumání přihlášek pouze kontroloval výskyt zjevných nesrovnalostí, oddělila se pravidla duševního vlastnictví od dalších požadavků stanovených v produktové specifikaci a pokud by členské státy měly možnost rozhodovat o pozměňovacích návrzích, které nezasahují na úroveň EU. Obdobně se předpokládá zjednodušení některých konkrétních postupů, jako je například námitkové řízení, což by zefektivnilo proces schvalování.

Objasnění definice „chráněného označení původu“ pro vína umožní seskupením producentů používat nová odrůdová vína, což je potřeba i vzhledem ke klimatickým změnám, a dále to umožní řádné opodstatnění přihlášek v souladu s vinohradnickými a vinařskými skutečnostmi. Navrhuje se také posílení ochrany zeměpisného označení proti falešnému zeměpisnému označení na internetu a u zboží v tranzitu.

Navrhované zjednodušení pro zeměpisná označení vína musí rovněž platit pro zemědělské výrobky a potraviny, aby byla zajištěna přiměřená úroveň soudržnosti mezi jednotlivými schématy a výše uvedených výhod mohli využívat i producenti zeměpisných označení v tomto odvětví. Systém zeměpisného označení aromatických vín, které má pouze 5 z 3350 zeměpisných označení, nemůže být funkční a je třeba je sloučit s jiným schématem – vhodné je schéma zemědělských produktů a potravin, protože již obsahuje alkoholické nápoje.

Kromě toho nařízení předkládá opatření, která se začleňují do vnitřních legislativních závazků EU a členských států pouze v kontextu nedávného ministerského rozhodnutí Světové obchodní organizace, konkrétně pak opatření o vývozních dotacích.

Na závěr se navrhuje zrušit několik zastaralých opatření, kromě jiného nařízení pro výrobní systém a požadavky vztahující se na odvětví cukru, která vypršela na konci hospodářského roku 2016/2017.

2018/0216 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 7 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 8 ,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost potravin a zemědělství“ ze dne 29. listopadu 2017 uvádí výzvy, cíle a směry budoucí společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. Tyto cíle obsahují – kromě jiného – nutnost, aby byla SZP více zaměřena na výsledky, docházelo k rychlejší modernizaci a zvýšení ekonomické, sociální, environmentální a klimatické udržitelnosti v oblasti zemědělství, lesnictví a venkova a aby SZP pomáhala snižovat unijní administrativní zátěž kladenou na příjemce v souvislosti s legislativou.

(2)Jelikož SZP potřebuje zdůraznit své reakce na výzvy a příležitosti, které se objevují na úrovni Unie i na mezinárodní, národní, regionální a místní úrovni a na úrovni zemědělských podniků, je nezbytné zeštíhlit správu SZP a zlepšit realizaci unijních cílů a výrazně snížit administrativní zátěž. Ve SZP založené na realizaci výkonu („model realizace“) by měla Unie stanovit základní parametry politiky, jako jsou cíle SZP a základní požadavky, a členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým se bude cílů dosahovat. Vyšší subsidiarita umožňuje lépe zohlednit lokální podmínky a potřeby a uzpůsobovat podporu tak, aby docházelo k maximálnímu plnění unijních cílů.

(3)Použití společných definic plně stanovených na úrovni Unie způsobilo členským státům určité obtíže při řešení jejich vlastních specifik na národní, regionální i místní úrovni. Členským státům by proto měla být poskytnuta flexibilita specifikovat určité definice v jejich vlastních strategických plánech SZP. Aby se však zajistilo rovné prostředí, musí být na unijní úrovni stanoven určitý rámec představující nezbytné základní prvky, jež je třeba do uvedených definic („rámcové definice“) zahrnout.

(4)Aby se zajistilo, že Unie dokáže dodržovat své mezinárodní závazky ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství a obzvláště to, aby podpora základního příjmu pro udržitelnost a související typy opatření byly i nadále uváděny v zelené skupině „Green Box“, která nemá žádný nebo má nanejvýše minimální deformující dopad na obchod nebo na produkci, měla by rámcová definice „zemědělské činnosti“ upravovat výrobu zemědělských produktů nebo údržbu zemědělské plochy. V rámci přizpůsobování se místním podmínkám by měly členské státy do svých strategických plánů ZSP zahrnout skutečné definice zemědělské činnosti.

(5)Pro udržení základních celounijních prvků zajišťujících srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie musí být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být definovány natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek. Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé produkční formy včetně takových systémů, jako je agrolesnictví a orná plocha s keři a stromy, které vyžadují zahrnutí úhorů, aby bylo možné zavádět intervence povahy oddělené od produkce. Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla obsahovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy nevyužívané, ale i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, které si budou definovat členské státy. Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby umožňovala členským státům specifikovat bližší kritéria a umožnila jim zahrnout jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, které lze spásat nebo které mohou vytvářet krmivo pro zvířata, ať už budou použity pro skutečnou produkci či nikoli.

(6)Synergie mezi EZFRV a inovací Horizont Evropa by měly podněcovat k tomu, aby EZFRV optimálně využíval výsledků výzkumu a inovací, zejména výsledků vyplývajících z projektů financovaných z inovace Horizont Evropa a z evropského inovačního partnerství (EIP) pro „zemědělskou produktivitu a udržitelnost“, jež vedou k inovacím v odvětví zemědělství a ve venkovských oblastech.

(7)Za účelem zajištění právní jistoty, že podpora se vyplácí na zemědělskou plochu, kterou má zemědělec k dispozici a kde se odehrává zemědělská aktivita, by se měla stanovit rámcová definice pro způsobilý hektar se základními prvky. Aby se předešlo dvojitým žádostem, měly by pak členské státy obzvláště stanovit podmínky určující to, zda je pozemek zemědělci k dispozici. S ohledem na pravděpodobnost občasného a dočasného využití zemědělské půdy pro aktivitu, která není přísně zemědělská, a vzhledem k potenciálu určitých nezemědělských aktivit přispět k diverzifikaci příjmu zemědělských podniků by měly členské státy stanovit přiměřené podmínky tak, aby se jako způsobilé hektary zahrnuly plochy rovněž využívané pro nezemědělské činnosti.

(8)Co se týče ploch používaných pro produkci konopí, mělo by být v rámci zachování veřejného zdraví a zajištění soudržnosti s ostatními legislativními orgány součástí definice způsobilého hektaru využití odrůd semínek konopí s obsahem tetrahydrokanabinolu menším než 0,2 %.

(9)Vzhledem k dalšímu zlepšování výkonu SZP by měla být podpora příjmu cílena na skutečné zemědělce. K zajištění společného přístupu na úrovni Unie pro cílení této podpory by měla být stanovena rámcová definice významu „skutečný zemědělec“, která obsahuje základní prvky. Za základě tohoto rámce by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP definovat, který zemědělec není považován za skutečného zemědělce na základě podmínek, jako je test příjmů, vynaložená práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis v rejstřících. Neměla by také vést k odpírání podpory mnohostranně aktivním zemědělcům, kteří se aktivně věnují zemědělské činnosti, ale také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity nabízí posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí.

(10)Aby byla zajištěna konzistentnost mezi typy intervencí ve formě přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle obnovy populace, měla by být na unijní úrovni stanovena definice výrazu „mladý zemědělec“ se základními prvky.

(11)Pro naplnění cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jakož i v zájmu toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů reflektujících směry vytýčené ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“. Soubor specifických cílů by měl být hlouběji definován na unijní úrovni a zahrnut členskými státy do jejich strategických plánů SZP. Při navození rovnováhy mezi rozmanitými rozměry udržitelného rozvoje by v souladu s hodnocením dopadů tyto specifické cíle měly převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit a zohlednit relevantní právní předpisy Unie, zejména v oblasti klimatu, energie a životního prostředí.

(12)Chytřejší, modernizovaná a udržitelná SZP musí počítat s výzkumem a inovacemi, aby bylo možné sloužit multifunkčnosti unijních systémů zemědělství, lesnictví a potravinářství, investovat do technologického rozvoje a digitalizace a zlepšovat přístup k nestranným, spolehlivým, relevantním a novým znalostem.

(13)Jestliže v rámci modelu provádění SZP by měla Unie stanovit cíle Unie a vymezit typy intervencí, jakož i základní požadavky Unie použitelné pro členské státy, měly by být členské státy pověřeny převáděním tohoto rámce Unie do režimů podpory použitelných na příjemce. V této souvislosti by členské státy měly jednat v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, obecnými zásadami práva Unie a zajistit, aby byl právní rámec pro poskytování podpory Unie příjemcům založen na jejich strategických plánech SZP a byl v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v tomto nařízení a [horizontálním nařízení].

(14)Pro rozvoj chytrého a odolného zemědělského odvětví tvoří přímé platby i nadále zásadní součást záruky spravedlivého příjmu na podporu zemědělců. Stejně tak jsou pro zlepšení pozice zemědělců na trhu nezbytné investice do restrukturalizace zemědělských podniků, modernizace, inovací, diverzifikace a zavádění nových technologií.

(15)V kontextu širší tržní orientace SZP nastíněné ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ mohou intenzivnější působení trhu, klimatické změny a s nimi spojené častější a silnější klimatické události, ale i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku nestálých cen a zvýšeného tlaku na příjmy. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků zodpovědní samotní zemědělci, měl by být vytvořen pevný rámec zajišťující vhodné řízení rizik. Z tohoto důvodu mohou členské státy a zemědělci vycházet z unijní platformy řízení rizik pro budování kapacity, aby zemědělcům mohly být poskytnuty adekvátní finanční nástroje pro investice a přístup k pracovnímu kapitálu, školení a přenosu znalostí a rad.

(16)Podpora péče o životní prostředí a klima a podíl na dosahování unijních cílů souvisejících s oblastmi životního prostředí a klimatu je pro budoucnost zemědělství a lesnictví v Unii vysokou prioritou. Architektura SZP by proto měla mít v oblasti těchto cílů větší ambice. Na základě modelu realizace by měla být opatření na řešení degradace životního prostředí a změny klimatu zaměřena na výsledky a článek 11 Smlouvy o fungování EU by měl být pro tento účel považován za povinně dosažitelný.

Jelikož mnohé venkovské oblasti v Unii trpí strukturálními problémy, např. nedostatkem atraktivních pracovních příležitostí, nedostatkem dovedností, nedostatkem investic v oblasti konektivity, infrastruktury a základních služeb, jakož i odlivem mladých lidí, je nezbytné posílit v souladu s prohlášením Cork 2.0 sociální a hospodářskou strukturu v těchto oblastech, zejména vytvářením pracovních míst a generační obměnou, vnášením pracovních míst a růstu podporovaných Komisí do venkovských oblastí, podporou sociálního začleňování, generační obnovy a rozvoje „inteligentních vesnic“ po celém evropském venkově. Jak je uvedeno ve sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“, mohou ve venkovských oblastech přispět k růstu a vzniku pracovních míst hodnotové řetězce, například energie z obnovitelných zdrojů, nastupující biohospodářství, oběhové hospodářství a ekoturistika. V tomto kontextu mohou hrát finanční nástroje a využívání záruky InvestEU zásadní roli pro zajištění přístupu k financování a pro podporu rozšiřování kapacity zemědělských hospodářství a podniků. Ve venkovských oblastech je potenciál pro pracovní příležitosti pro legálně pobývající státní příslušníky třetích zemí, čímž se podpoří jejich sociální a ekonomická integrace, zejména v rámci strategií místního rozvoje vedených Společenstvím.

(17)SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám v každou dobu. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na nové společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, potravinového odpadu a dobrých životních podmínek zvířat. SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnosti a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat svou produkci signálům trhu a požadavkům spotřebitelů.

(18)S ohledem na rozsah reformy, která je nezbytná k dosažení cílů a reakci na obavy, je vhodné stanovit nový právní rámec do jednoho jediného nařízení, které se vztahuje na podporu Unie financovanou z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a nahrazuje stávající režimy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 9 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 10 .

(19)Tímto nařízením by měla být stanovena pravidla použitelná pro unijní podporu financovanou z EZZF a EZFRV a poskytovanou ve formě typů intervencí specifikovaných ve strategickém plánu SZP vypracovaném členskými státy a schváleném Komisí.

(20)Aby se zajistilo, že Unie dokáže dodržovat mezinárodní povinnosti ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství, měly by určité typy intervencí stanovené v tomto nařízení být i nadále oznamovány jako podpora v zelené skupině „Green Box“, která nemá žádný nebo má nanejvýše minimální deformující dopad na obchod nebo na produkci, nebo být oznamovány jako podpora v modré skupině „Blue Box“, která podléhá programům omezujícím produkci, a je tak vyňata ze závazků snižování. Ačkoli opatření stanovená v tomto nařízení pro takové typy intervencí jsou již v souladu s požadavky zelené skupiny „Green Box“, požadavky stanovenými v příloze 2 Dohody WTO o zemědělství nebo požadavky v modré skupině „Blue Box“ stanovenými v článku 6.5 uvedené dohody, mělo by být zajištěno, aby intervence plánované členskými státy v jejich strategických plánech SZP u těchto typů intervencí nadále respektovaly tyto požadavky.

(21)V návaznosti na předchozí systém podmíněnosti realizovaný do roku 2020 se dle nového systému podmíněnosti podpora SZP plně váže na to, že příjemce dodržuje základní normy v oblasti životního prostředí, změny klimatu, veřejného zdraví, zdraví zvířat, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Základní normy v zeštíhlené formě zahrnují seznam povinných požadavků na hospodaření a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES). Tyto základní normy by měly lépe zohledňovat výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu a novou environmentální architekturu SZP, a zajistit tak vyšší úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, jak Komise oznámila ve sdělení s názvem „Budoucnost výživy a zemědělství“ a ve víceletém finančním rámci (VFR). Cílem podmíněnosti je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství prostřednictvím zvyšování povědomí příjemců o potřebě respektovat tyto základní normy. Jejím cílem je rovněž přispět k tomu, aby SZP více naplňovala očekávání společnosti tím, že se zlepší soudržnost této politiky s cíli v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Podmíněnost by také měla tvořit nedílnou součást environmentální architektury SZP jako součást východiska pro ambicióznější závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a měla by být důsledně dodržována po celé Unii. U zemědělců, kteří tyto požadavky nesplňují, by členské státy měly zajistit, aby byly v souladu s [horizontálním nařízením] uplatňovány přiměřené, účinné a odrazující sankce.

(22)Cílem rámce norem DZES je přispět ke zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se těmto změnám, řešení výzev spojených s dostatkem vody, ochranou a kvalitou půdy a ochranou a kvalitou biologické rozmanitosti. Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především praxi stanovenou do roku 2020 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování klimatických změn a potřebu vylepšit udržitelnost zemědělských podniků, obzvláště pak hospodaření s živinami. Uznává se, že každá DZES přispívá k realizaci více cílů. Za účelem implementace rámce by měly členské státy definovat národní normu pro každou normu stanovenou na úrovni Unie a přitom zohlednit specifické vlastnosti příslušné oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, existujících podmínek v zemědělství, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praxe a struktur zemědělských podniků. Členské státy mohou kromě toho také definovat další národní normy související s hlavními cíli stanovenými v příloze III s cílem zlepšit realizaci environmentálních a klimatických norem rámce DZES. Jako součást rámce DZES budou za účelem podpory agronomického i environmentálního výkonu zemědělských podniků za pomoci speciálně určeného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, v oblasti živin který bude dostupný jednotlivým zemědělcům členských zemí, stanoveny plány hospodaření s živinami. Nástroj by měl přímo v zemědělském podniku poskytovat podporu při rozhodování počínaje minimálními funkcemi hospodaření s živinami. Rozsáhlá interoperabilita a modularita by také měla zajistit možnost přidávat další elektronické aplikace pro zemědělce a elektronickou správu. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce po celé Unii může Komise poskytnout členským státům podporu s navrhováním nástroje i s požadovanými službami ukládání a zpracování údajů.

(23)Důvodem pro to, aby členské státy plně implementovaly povinné požadavky na hospodaření, je to, aby byly na úrovni zemědělských podniků operativní a zajistily rovné zacházení se zemědělci. S cílem zajistit soudržnost pravidel o podmíněnosti ve zvyšování udržitelnosti politiky by povinné požadavky na hospodaření (PPH) měly zahrnovat hlavní právní předpisy Unie týkající se životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínky zvířat, jejich provádění na vnitrostátní úrovni stanoví přesné povinnosti jednotlivých zemědělců, včetně povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS 11 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 12 nebo směrnice Rady 91/676/EHS 13 . V návaznosti na společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady připojeného k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 14 jsou relevantní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 15 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES 16 začleněna jako povinné požadavky na hospodaření (PPH) do oblasti působnosti podmíněnosti a seznam norem DZES se odpovídajícím způsobem přizpůsobuje.

(24)Členské státy by měly za tímto účelem, a také a za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP vytvořit poradenské služby pro zemědělství pro vylepšení udržitelného hospodaření a celkového výkonu zemědělských a venkovských podniků zahrnující ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemců podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o určitých normách, požadavcích a informacích na straně druhé. Seznam těchto norem, požadavků a informací obsahuje normy, které se na zemědělce a další příjemce SZP vztahují a jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, a také normy, které vyplývají z legislativy pro vodu, udržitelné používání pesticidů a z iniciativ boje proti antimikrobiální odolnosti a pro řízení rizik. Aby bylo možné vylepšit kvalitu a efektivitu poradenství, měly by členské státy začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) poradce, aby bylo možné zprostředkovávat aktuální technologické a vědecké informace vyvinuté v rámci výzkumu a inovací.

(25)V zájmu zajištění spravedlivějšího rozdělování podpory by výše přímých plateb nad určitý limit měly být sníženy a rozdíl by měl být buďto používán na přímé platby oddělené od produkce, a to přednostně na doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost, nebo by měl být převeden do EZFRV. Aby se předešlo negativním účinkům na zaměstnanost, měla by se při používání mechanismu zohlednit pracovní síla.

(26)Unijní legislativa by měla stanovit, že členské státy by ve svých strategických plánech SZP měly stanovit požadavky ohledně minimální plochy pro příjem platby oddělené od produkce. Takové požadavky by se měly vztahovat na potřebu vyhnout se nadměrné administrativní zátěži způsobené správou četných vyplácení malých částek a na potřebu zajistit, aby podpora efektivně přispívala k plnění cílů SZP, k nimž přímé platby oddělené od produkce přispívají. Za účelem garance minimální výše podpory zemědělského příjmu pro všechny skutečné zemědělce a za účelem dodržování cílů Smlouvy při zajišťování spravedlivé životní úrovně zemědělské komunity by měla být na základě plochy stanovena roční platba oddělená od produkce, a to jako typ „podpory základního příjmu pro udržitelnost“. Za účelem zlepšení cílenosti této podpory by se částky těchto plateb měly lišit v jednotlivých územních skupinách a na základě socioekonomických a/nebo agronomických podmínek. S ohledem na předcházení negativním dopadům na příjmy zemědělců se mohou členské státy rozhodnout, že podporu základního příjmu pro udržitelnost budou provádět na základě platebních nároků. V tomto případě by hodnota platebních nároků před dalším sbližováním měla být úměrná k jejich hodnotě stanovené v rámci základních platebních režimů podle nařízení (EU) č. 1307/2013, rovněž s přihlédnutím k platbám na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Členské státy by rovněž měly dosáhnout dalšího sbližování, aby dále docházelo k rychlejšímu upouštění od historických hodnot.

(27)Při poskytování přímé podpory oddělené od produkce na základě systému platebních nároků by členské státy měly i nadále spravovat národní rezervu nebo rezervy na každou skupinu území. Takové rezervy by měly být prioritně použity pro mladé zemědělce a zemědělce zahajující zemědělskou činnost. Za účelem zaručení hladkého fungování systému jsou také nezbytná pravidla používání a převodu platebních nároků.

(28)Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti venkova a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazení vyrovnanějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek by měly mít členské státy možnost nabízet malým zemědělcům možnost nahradit další přímé platby jednorázovou platbou pro malé zemědělce.

(29)Vzhledem ke všeobecně uznávané nutnosti prosadit vyváženější podporu směřující k malým a/nebo středně velkým zemědělcům viditelným a měřitelným způsobem by se na unijní úrovni měla zavést specifická platba na hektar oddělená od produkce – doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost. Aby bylo možné lepší cílení této doplňkové podpory a vzhledem k uznávání existence rozdílů zemědělských struktur po celé Unii by členské státy měly mít možnost poskytovat na různě velkou hektarovou plochu různé částky.

(30)Zavádění a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství jsou pro mladé zemědělce finančně náročné a představují prvek, který je třeba zohlednit při přidělování přímých plateb a jejich zacílení. Tento rozvoj je zásadní pro konkurenceschopnost zemědělského odvětví v Unii, a proto mohou členské státy zřídit doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce. Tento typ intervencí by měl být zaveden, aby mladým zemědělcům poskytoval doplňkový příjem po zahájení činnosti.

(31)SZP by měla zajistit, že členské státy zlepší realizaci environmentálních cílů při současném respektování místních potřeb a skutečných okolností zemědělců. Členské státy by měly v rámci přímých plateb ve strategickém plánu SZP stanovit ekorežimy dobrovolné pro zemědělce, jež by měly být plně koordinovány s dalšími relevantními intervencemi. Ty by měly být členskými státy definovány jako platby poskytované buď jako stimuly a náhrady za veřejně prospěšná opatření zemědělských postupů přínosných pro životní prostředí a klima, nebo jako kompenzace za zavedení těchto postupů. V obou případech by měly cílit na vylepšení environmentálního a klimatického plnění SZP a měly by být následně vnímány tak, že přesahují povinné požadavky, které jsou již předepsané v systému podmíněnosti. Členské státy mohou rozhodnout, že zřídí ekorežimy pro zemědělské postupy, např. lepší obhospodařování trvalých pastvin a krajinných prvků a ekologické zemědělství. Tyto režimy mohou rovněž zahrnovat „vstupní režímy“, které mohou být podmínkou pro vytvoření ambicióznějších závazků rozvoje venkova.

(32)Členské státy by měly smět použít část svých dostupných finančních stropů na přímé platby na podporu příjmu vázanou na produkci za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti a/nebo kvality v určitých odvětvích a produkcích, které jsou obzvláště důležité ze společenských, ekonomických nebo environmentálních důvodů a potýkají se s obtížemi. Navíc by členské státy také měly smět použít dodatečnou část svého finančního stropu dostupnou pro přímé platby k poskytnutí vázané podpory příjmu konkrétně na podporu produkce bílkovinných plodin s cílem snížit deficit Unie v této oblasti.

(33)Mělo by být zajištěno dodržení souladu podpory příjmu vázané na produkci s mezinárodními závazky Unie. To zahrnuje zejména požadavky memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT 17 v znění platném po změnách oddělené základní plochy pro olejnatá semena v EU následujících po změnách ve složení EU. V tomto ohledu by Komise měla mít pravomoc přijímat prováděcí akty ohledně detailních pravidel pro tyto účely.

(34)V souladu s cíli stanovenými v protokolu č. 4 o bavlně, který je přílohou aktu o přistoupení z roku 1979, je nezbytné pokračovat v „platbách za specifické plodiny“ na způsobilý hektar určený k pěstování bavlny, a také v podpoře mezioborových organizací v regionech pěstujících bavlnu. Avšak vzhledem k tomu, že rozpočtový příděl pro bavlnu je fixní a nelze ho využít pro další účely, a protože realizace tohoto programu se odehrává na právním základě Smlouvy, neměla by být platba za bavlnu součástí intervencí schválených ve strategickém plánu SZP. Za účelem zajištění efektivního uplatňování a správy plateb za specifické plodiny u bavlny je třeba, aby byla pravomoc přijímat konkrétní akty delegována na Komisi.

(35)Je třeba, aby odvětvové typy intervencí přispívaly k plnění cílů SZP a posilovaly synergii v rámci dalších nástrojů SZP. V souladu s modelem realizace by měly být na úrovni Unie vytvořeny minimální požadavky na obsah a cíle takových odvětvových typů intervencí, které by zajistily rovné podmínky na vnitřním trhu a zabránily vzniku podmínek nerovné a nekalé soutěže. Členské státy by měly obhájit jejich zahrnutí do strategických plánů SZP a zajistit konzistentnost s dalšími intervencemi na odvětvové úrovni. Obecné typy intervencí zřízené na úrovni Unie by měly zahrnovat odvětví ovoce a zeleniny, vína, včelařských produktů, olivový olej a stolní olivy, chmel a další odvětví, jež budou definována a pro která je vytvoření odvětvových programů považováno za prospěšné pro dosažení některých nebo všech obecných i specifických cílů SZP sledovaných tímto nařízením.

(36)Aby se udržela specifičnost intervencí a usnadnilo naprogramování odvětvových intervencí pro odvětví vína, olivového oleje a stolních oliv, chmele a dalších zemědělských produktů, jež budou definovány v tomto nařízení, je potřeba národních finančních krytí nebo dalších omezení ve formě zastropování. Kromě toho by však měla být v odvětví ovoce, zeleniny a včelařství nadále poskytována unijní finanční podpora v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 18 , a to proto, aby nedocházelo k maření doplňkových cílů, které jsou specifické pro tyto typy intervencí. Pakliže by členské státy zavedly ve svých strategických plánech SZP podporu pro „další odvětvové intervence“, měl by být odpovídající finanční příděl odečten od přídělu pro daný typ intervence ve formě přímých plateb daného členského státu, aby se zachovala finanční neutralita. Pokud se členský stát rozhodne nezavádět odvětvové intervence pro odvětví chmele a olivového oleje, pak by měly být příslušné příděly pro uvedený stát zpřístupněny jako dodatečné příděly pro typy intervencí v podobě přímých plateb.

(37)Pro intervence na rozvoj venkova jsou zásady definovány na úrovni EU, a to obzvláště s ohledem na základní požadavky, aby členské státy používaly výběrová kritéria. Členské státy by však měly mít možnost dle vlastního výhradního uvážení definovat specifické podmínky vycházející z jejich potřeb. Typy intervencí na rozvoj venkova zahrnují platby za environmentální, klimatické a další závazky hospodaření, které by členské státy měly podporovat na svých územích v souladu se svými národními, regionálními a místními specifickými potřebami. Členské státy by měly poskytnout platby zemědělcům a jiným správcům půdy, kteří dobrovolně vstoupí do závazků hospodaření, které přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí a k ochraně a zlepšování životního prostředí včetně kvality vody a ovzduší, půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, včetně dobrovolných závazků v oblastech sítě Natura 2000 a podpory genetické rozmanitosti. Podpora v rámci plateb za závazky hospodaření může být rovněž udělena ve formě místně řízených integrovaných nebo kooperativních metod nebo intervencí založených na dosažených výsledcích.

(38)Podpora na závazky hospodaření může zahrnovat prémie na ekologické hospodaření na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod na ekologicky obhospodařovanou půdu; platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, např. ekologického zemědělství, ochranného zemědělství a integrované produkce; lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů; prémie pro lesy a závody s agrolesnickými systémy; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Členské státy mohou na základě svých potřeb vyvinout další režimy v rámci tohoto typu intervencí. Tento typ plateb by měl krýt pouze vícenáklady a ušlý příjem, jež vyplývají ze závazků přesahujících povinné normy a požadavky stanovené unijním a národním právem a podmíněnost stanovenou ve strategickém plánu SZP. Závazků souvisejících s tímto typem intervencí se lze chopit na předem stanovené jednoleté nebo víceleté období, a pokud budou řádně opodstatněné, mohou probíhat po více než sedm let.

(39)Opatření v lesnictví by měla přispívat k provádění strategie Unie v oblasti lesnictví a měla by být založena na národních nebo subnárodních programech lesnictví členských států nebo jejich rovnocenných nástrojích, které by měly navazovat na závazky vyplývající z nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví [nařízení o LULUCF] a na závazky, které byly přijaty na ministerských konferencích o ochraně lesů v Evropě. Intervence by měly vycházet z plánů obhospodařování lesů nebo z rovnocenných dokumentů a mohou zahrnovat rozvoj zalesněné oblasti a udržitelné obhospodařování lesa včetně zalesňování půdy a vytváření a regenerace agrolesnických systémů; ochranu, obnovu a zlepšení lesních zdrojů, a to s ohledem na potřeby spojené s přizpůsobením se; investice do záruk a zlepšování ochrany a odolnosti lesa a vytváření lesních ekosystémů a klimatických služeb a opatření a investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů a biohospodářství.

(40)Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví napříč územími EU mohou členské státy přidělit podporu zemědělcům v oblastech čelících přírodním a jiným specificky regionálním omezením. Co se týče plateb za oblasti s přírodními omezeními, mělo by pokračovat vymezení politiky rozvoje venkova 2014-2020. Aby SZP přinesla maximální přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílila se její součinnost s financováním investic do přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat zvláštní opatření zaměřená na platby kompenzující příjemcům znevýhodnění související s realizací sítě Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod, které vyplývají z provádění směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekorežimy. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.

(41)Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně. Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, konsolidací půdy a jejím zlepšováním, agrolesnickými postupy a dodávkami a úsporami energie a vody. Za účelem lepšího zajištění souladu strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek všech členských států je součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí.

(42)S ohledem na potřebu zaplnění investiční mezery v unijním zemědělském odvětví a potřebu zlepšit prioritním skupinám, obzvláště pak mladým zemědělcům a nováčkům s rizikovějším profilem, přístup k finančním nástrojům by měly být podporovány využívání záruky InvestEU a kombinace grantů a finančních nástrojů. Protože se finanční nástroje v jednotlivých členských státech výrazně liší v důsledku odlišného přístupu k financím, rozvoji bankovního sektoru, přítomnosti rizikového kapitálu, obeznámenosti s veřejnou administrativou a potenciální škálou příjemců, měly by členské státy ve strategickém plánu SZP stanovit vhodné cíle, příjemce a preferenční podmínky a další možná pravidla způsobilosti.

(43)Mladí zemědělci a nováčci stále čelí výrazným bariérám, co se týče přístupu k půdě, vysokým cenám a přístupu k úvěrům. Jejich podniky jsou více ohroženy nestálostí cen (vstupních prostředků i produktů) a mají vysoké potřeby v oblasti získávání obchodních dovedností a dovedností pro řízení rizik. Je proto důležité pokračovat v podpoře zakládání nových podniků a nových hospodářství. Členské státy by měly zastávat strategický postoj a určit jasný a soudržný soubor intervencí pro obnovu populace, a to v rámci specifických cílů věnovaných této problematice. Z tohoto důvodu mohou členské státy stanovit ve svých strategických plánech SZP preferenční podmínky finančních nástrojů pro mladé zemědělce a nováčky a měly by do svých strategických plánů SZP zahrnout vyčlenění částky odpovídající alespoň 2% krytí ročních přímých plateb. Ustanoveno by mělo být zvýšení maximální částky pomoci pro zahájení činnosti mladých zemědělců a venkovských podnikatelských startupů až na 100 000 eur, které lze dosáhnout také prostřednictvím nebo kombinací finančního nástroje podpory.

(44)S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by mělo být uchováno pojistné a vzájemné fondy financované EZFRV. Kategorie vzájemných fondů zahrnuje jak fondy spojené s produkčními ztrátami, tak obecné nástroje a nástroje na stabilizaci příjmů specifické pro toto odvětví a spojené se ztrátami příjmů.

(45)Vzhledem k plnění cílů SZP by podpora měla umožňovat stanovení a realizaci spolupráce mezi alespoň dvěma subjekty. Podpora může obnášet všechny aspekty takové spolupráce, jako je zavádění plánů kvality; kolektivní environmentální a klimatické kroky; prosazování krátkého dodavatelského řetězce a lokálních trhů; pilotní projekty; projekty operační skupiny v rámci EIP (evropského inovačního partnerství) pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost, chytré vesnice, nákupní kluby a strojní sdružení; partnerství zemědělských podniků; plány obhospodařování lesů; sítě a klastry; sociální zemědělství; zemědělství podporované komunitou; akce v rámci iniciativy LEADER a zakládání seskupení producentů a organizací producentů, jakož i další formy spolupráce považované za nezbytné pro dosažení specifických cílů SZP.

(46)Sdělení „Budoucnost potravin a zemědělství“ zmiňuje výměnu znalostí a zaměření na inovace jako průřezový cíl nové SZP. SZP by měla i nadále podporovat interaktivní inovační model, který zlepšuje spolupráci mezi účastníky tak, aby byly co nejlépe využívány doplňkové typy znalostí s ohledem na šíření praktických řešení. Zemědělské poradní služby by měly být posíleny v rámci zemědělského a systému AKIS. Strategický plán SZP by měl poskytovat informace o tom, jak budou poradní služby a výzkumné a venkovské sítě vzájemně spolupracovat. Každý členský stát nebo dle potřeby i region může zahájit různé akce zaměřené na výměnu znalostí a inovací za pomoci těch typů intervencí, které jsou uvedeny v tomto nařízení.

(47)EZZF by měl i nadále financovat typy intervencí ve formě přímých plateb i odvětvové typy intervencí, přičemž EZFRV by měl i nadále financovat typy intervencí pro rozvoj venkova, jak jsou popsány v tomto nařízení. Pravidla pro finanční řízení SZP by měla být pro oba fondy a jimi podporované aktivity stanovená samostatně a zohledněna by přitom měla být skutečnost, že nový model realizace poskytuje členským státům větší flexibilitu a decentralizaci při dosahování jejich cílů. Typy intervencí podle tohoto nařízení by se měly vztahovat na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

(48)Podpora přímých plateb v rámci strategických plánů SZP by měla být zaručena v rámci národních přídělů, které budou upraveny tímto nařízením. Tyto národní příděly by měly odrážet pokračování změn, oproti tomu příděly členským státům s nejnižším stupněm podpory na hektar se postupně zvyšují, aby se uzavřelo 50 % rozdílu vzhledem k 90 % průměru EU. Pro zohlednění snížení mechanismu plateb a použití jeho výsledku v členském státě by mělo být umožněno, aby celkové roční orientační finanční příděly ve strategickém plánu SZP členského státu směly překročit národní příděl.

(49)Aby se usnadnila správa fondů EZFRV, měla by se ve vztahu k veřejným výdajům členských států stanovit jednotná příspěvková sazba podpory z EZFRV. Aby se zohlednil zvláštní význam nebo povaha určitých druhů operací, měly by být ve vztahu k nim stanoveny zvláštní sazby příspěvku. Ke zmírnění zvláštních omezení vyplývajících z úrovně rozvoje, odlehlosti a izolovanosti by měl být stanoven vhodný příspěvek EZFRV pro méně rozvinuté regiony a nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a menší ostrovy v Egejském moři.

(50)EZFRV by neměl poskytovat podporu na investice, které by poškozovaly životní prostředí. Z toho důvodu je nutné stanovit v tomto nařízení řadu pravidel pro vyloučení, jakož i možnost dalšího rozvoje těchto záruk v aktech v přenesené pravomoci. EZFRV by zejména neměl financovat investice do zavlažování, které nepřispívají k dosažení nebo zachování dobrého stavu souvisejícího vodního útvaru nebo útvarů, a investice v oblasti zalesňování, které nejsou v souladu s klimatickými a environmentálními cíli a v souladu se zásadami trvale udržitelného obhospodařování lesů.

(51)Pro zajištění odpovídajícího financování pro některé priority by měla být stanovena pravidla pro minimální finanční příděly na tyto priority u podpory v rámci EZFRV. V zájmu zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže mezi zemědělci by měl být rovněž stanoven maximální příděl prostředků pro podporu vázanou na produkci v rámci přímých plateb. Navíc by členské státy také měly smět použít dodatečnou část svého finančního stropu dostupnou pro přímé platby k poskytnutí podpory příjmu vázané na produkci konkrétně na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti a/nebo kvality produkce bílkovinných plodin.

(52)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že opatření v rámci SZP přispějí 40 % celkového finančního rámce SZP na cíle v oblasti klimatu. Relevantní opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a přehodnocena v rámci relevantních procesů hodnocení a přezkumu.

(53)Přenos zodpovědnosti za vyhodnocování potřeb a dosahování cílů na členské státy jde ruku v ruce se zvýšením flexibility zavádět kombinaci obou typů intervencí ve formě přímých plateb, odvětvových typů intervencí i typů intervencí pro rozvoj venkova. To by mělo být podpořeno flexibilitou upravovat relevantní národní příděly finančních prostředků. Jestliže členský stát vyhodnotí, že předem určené krytí je příliš nízké na to, aby mohlo obsáhnout všechna zamýšlená opatření, je určitý stupeň flexibility ospravedlnitelný, ovšem takový stát se musí zároveň vyhnout výrazné fluktuaci výše výroční přímé podpory příjmu v porovnání s částkami dostupnými pro víceleté intervence spadající pod EZFRV.

(54)Pro vylepšení přidané hodnoty Unie a zachování funkčního zemědělského vnitřního trhu, ale i pro dosažení výše zmíněných obecných i specifických cílů by členské státy neměly činit rozhodnutí dle tohoto nařízení izolovaně, ale v rámci strukturovaného postupu, který by měl uskutečňovat strategický plán SZP. Pravidla Unie stanovená shora dolů by měla stanovit specifické cíle pro celou EU v rámci SZP, hlavní typy intervencí, výkonnostní rámec a strukturu řízení. Cílem takového rozložení úkolů je zajistit celkovou shodu investovaných zdrojů a dosažených výsledků.

(55)S cílem zajistit jasnou strategickou povahu těchto strategických plánů SZP a usnadnit propojení s ostatními politikami Unie, a zejména se zavedenými dlouhodobými vnitrostátními odvozenými z právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, např. dohod týkajících se změny klimatu, lesů, biologické rozmanitosti a vody, je vhodné, aby na každý členský stát existoval jediný strategický plán SZP.

(56)Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly analyzovat svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, avšak zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátních a specifických regionálních souvislostí, včetně nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie i s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP.

(57)S cílem zajistit, aby stanovení cílů členskými státy a koncepce intervencí byly vhodné a maximalizovaly přínos k cílům SZP, je nutné, aby strategie strategických plánů SZP vycházela z předchozí analýzy místních souvislostí a z posouzení potřeb ve vztahu k cílům SZP.

(58)Strategické plány SZP by měly mít za cíl zajistit větší soudržnost četných nástrojů SZP, neboť by se měly vztahovat na typy intervencí v podobě přímých plateb, odvětvové typy intervencí i typy intervencí pro rozvoj venkova. Měly by rovněž zajistit a prokázat, že rozhodnutí členského státu jsou přiměřená a v souladu s prioritami a cíli Unie. Je tudíž vhodné, aby obsahovaly intervenční strategie zaměřené na výsledky a strukturované kolem specifických cílů SZP, včetně kvantifikovaných dílčích cílů v souvislosti s těmito cíli. Aby se umožnilo jejich sledování na ročním základě, je vhodné, aby tyto cíle byly založeny na ukazatelích výsledku.

(59)Strategie by měla rovněž zdůraznit doplňkovost mezi nástroji SZP a ostatními politikami Unie. Každý strategický plán SZP měl zohlednit právní předpisy v oblasti životního prostředí a případně klimatu a vnitrostátní plány vycházející z těchto právních předpisů by měly být popsány jako součást analýzy současné situace („analýza SWOT“). Je třeba stanovit seznam právních nástrojů, které by měly být konkrétně uvedeny ve strategickém plánu SZP.

(60)Vzhledem k tomu, že členským státům by měla být poskytnuta flexibilita v oblasti rozhodnutí delegovat část plnění strategického plánu SZP na regionální úroveň na základě národního rámce, a to s cílem usnadnit při řešení celonárodních výzev koordinaci mezi regiony, je vhodné, aby strategické plány SZP stanovily popis interakce mezi národními a regionálními intervencemi.

(61)Jelikož strategické plány SZP by měly umožnit, aby se Komise chopila své odpovědnosti za řízení rozpočtu Unie a poskytla členským státům právní jistotu ohledně určitých prvků plánu, je vhodné, aby tyto plány obsahovaly konkrétní popis jednotlivých intervencí, včetně podmínek způsobilosti, přidělování rozpočtových prostředků, plánovaných výstupů a jednotkových nákladů. Je nezbytný finanční plán, který má podávat přehled o veškerých rozpočtových aspektech a pro každou intervenci, spolu s plánem cílů.

(62)V zájmu zajištění okamžitého zahájení a účinného provádění strategických plánů SZP by podpora z EZZF a EZFRV měla být založena na existenci solidních správních rámcových podmínek. Každý strategický plán SZP by měl tudíž zahrnovat identifikaci všech struktur správy a koordinace strategického plánu SZP, včetně kontrolních systémů a sankcí a struktur pro sledování a podávání zpráv.

(63)Vzhledem k tomu, jaký význam má obecný cíl modernizace odvětví zemědělství, s ohledem na jeho průřezový charakter je vhodné, aby členské státy do svých strategických plánů SZP zahrnuly zvláštní popis příspěvku daného plánu pro splnění tohoto cíle.

(64)Vzhledem k obavám souvisejícím s administrativní zátěží v rámci sdíleného řízení by rovněž mělo být ve strategickém plánu SZP předmětem zvláštní pozornosti zjednodušení.

(65)Jelikož není vhodné, aby Komise schvalovala informace, které lze považovat za kontextuální nebo za historické nebo které spadají do odpovědnosti členských států, měly by být některé informace předloženy jako přílohy strategického plánu SZP.

(66)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit fondy na základě informací získaných zvláštními monitorovacími požadavky, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení dopadů těchto fondů v praxi.

(67)Schválení strategických plánů SZP Komisí je zásadním krokem pro to, aby bylo zajištěno, že je politika prováděna v souladu se společnými cíli. V souladu s principem subsidiarity by měla Komise poskytnout členským státům vhodný návod na předložení soudržné a ambiciózní intervenční logiky.

(68)Je také nezbytné poskytnout možnost vytvářet a upravovat strategické plány SZP v souladu s podmínkami stanovenými tímto nařízením.

(69)Za správu a provádění každého strategického plánu SZP by měl být zodpovědný řídicí orgán. Jeho povinnosti by měly být stanoveny v tomto nařízení. Řídicí orgán by měl mít možnost přenést část svých povinností a ponechat si odpovědnost za účinnost a správnost řízení. Členské státy by měly zajistit, aby při řízení a provádění strategických plánů SZP byly finanční zájmy Unie chráněny v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) X] [nové finanční nařízení] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) X [nové horizontální nařízení].

(70)V souladu se zásadou sdílené správy jsou Komisi při plnění SZP nápomocny výbory tvořené zástupci členských států. S ohledem na zjednodušení systému a zeštíhlení pozice členských států se pro plnění tohoto nařízení stanovuje pouze jeden monitorovací výbor, který vznikne spojením výboru „Rozvoj venkova“ a výboru „Přímé platby“, které byly založeny v rámci programového období 2014–2020. O povinnost asistovat členským státům při plnění strategických plánů SZP se dělí řídící orgán a tento monitorovací výbor. Komisi by také měl nápomocen „Výbor pro společnou zemědělskou politiku“, a to v souladu s ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

(71)EZFRV by měl technickou pomocí podporovat, a to z podnětu Komise, opatření týkající se plnění úkolů uvedených v [článku 7 horizontálního nařízení]. Na podnět členských států lze poskytnout i odbornou podporu za účelem plnění úkolů nezbytných pro účinnou správu a plnění podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP. Zvýšení prostředků na technickou pomoc z podnětu členských států je k dispozici pouze pro Maltu.

(72)V situaci, kdy budou moci členské státy využít mnohem větší flexibility a subsidiarity při koncipování intervencí, budou sítě klíčovým nástrojem pohonu a směřování politiky a k tomu, aby byla této věci v členských státech věnována dostatečná pozornost a kapacita. Jednotná síť by měla zajistit lepší vzájemnou koordinaci networkingových aktivit na unijní, národní a regionální úrovni. Evropská a národní síť pro SZP nahrazují současnou Evropskou síť pro rozvoj venkova a síť EIP pro„zemědělskou produktivitu a udržitelnost“ a národní sítě pro rozvoj venkova, a to formou platformy umožňující větší výměnu znalostí s cílem zaznamenat výsledky a přidanou hodnotu politiky na evropské úrovni, obzvláště pak evropské politiky Horizont Evropa. Se stejným cílem, tj. zlepšováním výměny znalostí a inovací, je zřízena EIP pro „zemědělskou produktivitu a udržitelnost“, která realizuje interaktivní inovativní model v souladu s metodikou nastíněnou v tomto nařízení.

(73)Každý strategický plán SZP by měl podléhat pravidelnému monitoringu realizace a pokroku při plnění stanovených cílů. Za účelem prokázání pokroku a vyhodnocení dopadu a efektivity plnění politiky by měl být vytvořen rámec pro sledování a hodnocení výkonnosti strategických plánů SZP.

(74)Orientace na trh vyvolaná modelem realizace vyžaduje pevný rámec plnění, a to obzvláště proto, že strategické plány SZP přispívají k rozšíření všeobecných cílů dalších politik se sdílenou správou. Politika postavená na výkonnosti vyžaduje každoroční i víceleté vyhodnocování na základě zvolených ukazatelů výstupů, výsledků a dopadu vymezených v rámci pro sledování a hodnocení výkonnosti („PMEF“). Za tímto účelem by měl být vybrán omezený a cílený soubor ukazatelů způsobem, který odráží co nejtěsněji, zda podpořená intervence přispívá k dosažení stanovených cílů. Ukazatele výsledku a výstupu související a cíli v oblastech souvisejících s klimatem a životním prostředím mohou zahrnovat intervence stanovené v národních environmentálních nástrojích a nástrojích v oblasti plánů ohledně klimatu vycházejících z právních předpisů Unie.

(75)Jako součást rámce pro monitorování a hodnocení výkonnosti by měly členské státy monitorovat dosažený pokrok a každoročně o něm podávat Komisi zprávu. Informace poskytované členskými státy představují základ, z něhož by měla vycházet Komise ve zprávě o pokroku při dosahování specifických cílů během celého programového období, a k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů.

(76)Je třeba zavést mechanismus k podnikání kroků na ochranu finančních zájmů Unie v případě, že by se provádění strategického plánu SZP významně odchýlilo od stanovených cílů. Od členských států je proto nutné v případě významného a neopodstatněného neplnění požadovat vytvoření akčních plánů. Nesplnění plánovaných výsledků by mohlo vést k pozastavení a nakonec i omezení unijních prostředků. Nadto se stanoví celková výkonností prémie jako součást pobídkového mechanismu založeného na přidělení výkonnostní prémie, s cílem podpořit řádnou výkonnost v oblasti životního prostředí a klimatu.

(77)V souladu s principem sdíleného řízení by měly být členské státy zodpovědné za vyhodnocování svých strategických plánů SZP, a naopak Komise pak zodpovídá za syntézu členských států na unijní úrovni Unie ex ante a za ex post vyhodnocování na unijní úrovni.

(78)Pro účely použití tohoto nařízení a pro účely monitorování, analýzy a správy finančních nároků se od členských států vyžadují oznámení. Pro zajištění řádného uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení a pro zajištění toho, aby tato oznámení byla rychlá, účinná, přesná, nákladově efektivní a slučitelná s ochrannou osobních údajů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod, a pokud jde o další pravidla týkající se povahy a druhu oznamovaných informací, kategorií zpracovávaných údajů a lhůt pro jejich uchovávání, přístupových práv k informacím nebo informačním systémům a o podmínky zveřejnění informací.

(79)Na podporu typů intervencí v rámci tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke specifickým vlastnostem zemědělského odvětví by se však uvedená ustanovení Smlouvy o fungování EU neměla vztahovat na typy intervencí v podobě přímých plateb a na typy intervencí pro rozvoj venkova, která se týkají operací spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a která jsou prováděna podle tohoto nařízení a v souladu s ním, nebo na platby prováděné členskými státy a určené na doplňkové vnitrostátní financování typů intervencí na rozvoj venkova, pro které se poskytuje podpora Unie a které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

(80)Zemědělci ve stále větší míře čelí rizikům nestálosti příjmů, k čemuž dochází částečně vzhledem k působení trhu, částečně kvůli extrémnímu počasí a častým sanitárním a fytosanitárním krizím ovlivňujícím unijní živočišný a agronomický hmotný majetek. Aby se u zemědělců podporovalo spoření v dobrých letech na horší léta a zmírnily se tak účinky nestálosti příjmů, měla by národní daňová opatření, podle kterých se vypočítává daň z příjmu platná pro zemědělce na základě víceletého období, vyňata z pravidel pro státní podporu.

(81)Osobní údaje shromážděné za účelem uplatnění jakéhokoli opatření zakotveného v tomto nařízení by měly být zpracovány způsobem, který odpovídá těmto účelům. Údaje by také měly být anonymizovány, při zpracování za účelem monitoringu nebo evaluace by měly být úhrnné a měly by být chráněny v souladu s právem Unie ohledně ochrany jedinců při zpracování osobních údajů a volném pohybu dat, obzvláště pak v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 19 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 20 . Subjekty údajů by měly být informovány o tomto zpracování, jakož i o svých právech na ochranu údajů.

(82)Za účelem doplnění některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 21 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(83)V zájmu zajištění právní jistoty, ochrany práv zemědělců a zaručení hladkého, soudržného a účinného fungování typů intervencí v podobě přímých plateb by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv určitých odrůd konopí a postup při určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách; pravidla pro dobrý zemědělský a environmentální stav a některé související prvky v souvislosti s požadavky způsobilosti a pravidla týkající se obsahu ohlášení a požadavků na aktivaci platebních nároků; další pravidla pro ekorežimy; opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci podpory příjmu vázané na produkci, byli postiženi strukturální nerovnováhou na trhu v daném odvětví, včetně rozhodnutí, že taková podpora může být i nadále vyplácena až do roku 2027 na základě produkčních jednotek, na něž byla poskytnuta v minulém referenčním období; pravidla a podmínky schvalování půdy a odrůd pro účely specifické platby za bavlnu a pravidla pro podmínky pro přiznání této platby.

(84)S cílem zajistit, aby odvětvové typy intervencí přispívaly k plnění cílů SZP a posilovaly synergie s dalšími nástroji SZP, a s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a zamezit nerovné a nekalé soutěži měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o kritéria pro schvalování mezioborových organizací a pravidla upravující situaci, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje tato kritéria a povinnosti pro producenty; pravidla pro řádné fungování odvětvových typů intervencí, základ pro výpočet finanční podpory Unie, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uváděné na trh a maximální výše finanční podpory Unie na stažení produktů z trhu; pravidla pro vytvoření stropu výdajů na znovuvysazování vinic a pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů. Zejména pro zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro intervence v odvětví včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o další požadavky týkající se oznamovací povinnosti a stanovení minimálního příspěvku Unie na výdaje na provedení těchto typů intervencí.

(85)Za účelem zajištění právní jistoty a záruky, že intervence na rozvoj venkova splní své cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o podporu na závazky hospodaření, na investice a na spolupráci.

(86)Za účelem změny některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o částky přidělené členským státům pro typy intervencí v podobě přímých plateb a pravidla týkající se obsahu strategického plánu SZP.

(87)Pro zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a zabránění nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení referenčních ploch pro podporu na olejnatá semena, pravidla pro schválení půdy a povolení odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a související oznámení, výpočet snížení, pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou přesáhne základní plochu, finanční podporu Unie pro destilaci vedlejších produktů vinifikace, roční rozpis, podle členských států, celkové výše podpory Unie pro typy intervencí na rozvoj venkova, pravidla pro předkládání prvků, které mají být zahrnuty do strategického plánu SZP, pravidla pro postupy a lhůty pro schvalování strategických plánů SZP a předkládání a schvalování žádostí o změnu strategických plánů SZP, jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace týkající se možností nabízených v rámci strategických plánů SZP, pravidla týkající se výkonnosti, monitorovacího a hodnotícího rámce, pravidla pro předkládání obsahu výroční zprávy o provádění, pravidla pro informace zasílané členskými státy pro posouzení výkonnosti ze strany Komise, jakož i pravidla týkající se potřeby údajů a synergií mezi možnými zdroji údajů a opatření za účelem zajištění jednotného přístupu k určování přidělení výkonnostní prémie členským státům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 22 .

(88)Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v náležitě odůvodněných případech týkajících se řešení konkrétních problémů a při současném zajištění kontinuity režimu přímých plateb v případě mimořádných okolností vyžadují závažné naléhavé důvody. S cílem vyřešit naléhavé problémy v jednom nebo několika členských státech by nadto Komise měla při současném zajištění kontinuity systému přímých plateb přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty v řádně odůvodněných případech, v nichž mají mimořádné okolnosti dopad na poskytování podpory a ohrožují účinné provádění plateb v rámci režimů podpory uvedených v tomto nařízení.

(89)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 23 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 24 by měla zůstat mimo oblast působnosti tohoto nařízení, ledaže některá z jejich ustanovení jsou výslovně uvedena.

(90)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale vzhledem k rozdílnostem různorodých venkovských oblastí a omezeným finančním zdrojům členských států jich lze lépe dosáhnout na unijní úrovni prostřednictvím víceleté záruky financování a zaměřením se na jasně identifikované priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(91)Nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 by proto měla být zrušena.

(92)S cílem usnadnit přechod od režimů stanovených v nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o opatření na ochranu veškerých nabytých práv a oprávněných očekávání příjemců.

(93)Aby se zajistila právní jistota a kontinuita, speciální opatření pro Chorvatsko ohledně postupného zavádění přímých plateb a doplňkových národních přímých plateb v rámci zaváděcího mechanismu by měla platit až do 1. ledna 2021.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI, POUŽITELNÁ USTANOVENÍ A DEFINICE

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Tímto nařízením se stanoví pravidla pro:

a)obecné a specifické cíle, kterých je třeba dosáhnout prostřednictvím podpory Unie financované z Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci společné zemědělské politiky (SZP), jakož i související ukazatele;

c)typy intervencí a společné požadavky sloužící členským státům k dosahování těchto cílů, jakož i související finanční opatření;

d)strategické plány SZP, které vypracují členské státy, stanovení cílů, vymezení intervencí a přidělení finančních zdrojů v souladu se specifickými cíli a zjištěnými potřebami;

e)koordinaci a správu, jakož i pro sledování, vykazování a hodnocení.

2.Toto nařízení se použije na podporu Unie financovanou z EZZF a EZFRV a určenou na intervence uvedené ve strategickém plánu SZP vypracovaném jednotlivými členskými státy a schváleném Komisí, který se vztahuje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Článek 2
Použitelná ustanovení

1.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 25 [horizontální nařízení] a opatření přijatá podle uvedeného nařízení se použijí na podporu poskytovanou podle tohoto nařízení.

2.Ustanovení kapitoly III hlavy II, kapitoly II hlavy III a článků 41 a 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o společných ustanoveních] 26 se použijí na podporu financovanou z EZFRV podle tohoto nařízení.

Článek 3
Definice

Pro účely poskytování podpory podle tohoto nařízení se rozumí:

a)„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu této skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a která vykonává zemědělskou činnost, jak ji vymezují členské státy;

b)„zemědělským podnikem“ soubor všech jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;

c)„intervencí“ se rozumí nástroj podpory spolu se souborem podmínek způsobilosti, který je uveden členskými státy ve strategických plánech SZP na základě typu intervence stanoveného v tomto nařízení

d)„mírou podpory“ míra veřejného příspěvku na operaci. V případě finančních nástrojů se jí rozumí hrubý grantový ekvivalent podpory vymezený v čl. 2 bodě 20 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 27 ;

e)„vzájemným fondem“ systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se uvedeným zemědělcům poskytuje v případě, že utrpěli hospodářské ztráty;

f)„operací“:

i)projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů vybraných v rámci dotčených programů;

ii)v souvislosti s finančními nástroji programový příspěvek na finanční nástroj a následná finanční podpora poskytnutá z tohoto finančního nástroje konečným příjemcům;

g)„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, který jedná na odpovědnost řídicího orgánu nebo který vykonává povinnosti jménem tohoto orgánu;

h)V případě typů intervencí pro rozvoj venkova se „příjemcem“ rozumí:

i)veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právnickou osobou či bez právnické osoby nebo fyzická osoba, která je odpovědná za zahájení nebo za zahájení i provádění operace;

ii)v souvislosti s režimy státní podpory subjekt, který získává podporu;

iii)v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který spravuje podílový fond, nebo subjekt, který spravuje zvláštní fond, neexistuje-li struktura podílového fondu, nebo řídicí orgán, je-li správcem finančního nástroje řídicí orgán;

i)„cíli“ předem schválené hodnoty, kterých je třeba dosáhnout na konci období v souvislosti s ukazateli výsledku zahrnutými do specifického cíle;

j)„milníky“ průběžné cíle, kterých je třeba dosáhnout ve stanoveném okamžiku v průběhu období strategického plánu SZP v souvislosti s ukazateli zahrnutými do specifického cíle.

Článek 4
Definice formulované ve strategických plánech SZP

1.Členské státy uvedou ve svém strategickém plánu SZP definici zemědělské činnosti, zemědělské plochy, způsobilého hektaru, skutečného zemědělce a mladého zemědělce:

a)definice „zemědělské činnosti“ je podána tak, aby zahrnovala jak výrobu zemědělských produktů uvedených v příloze I SFEU, včetně bavlny a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, tak údržbu zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů;

b)definice „zemědělské plochy“ je podána tak, aby tato plocha sestávala z orné půdy, trvalých kultur a trvalých travních porostů. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

i)„ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale jsou ponechány ladem, včetně ploch, které byly vyčleněny v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 28 , s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 29 , s článkem 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 a s článkem 65 tohoto nařízení;

ii)„trvalými kulturami“ se rozumí kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a které poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

iii)„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně označovanými jako „trvalé travní porosty“) se rozumí půda, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti či více let a která je využívána k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách; Lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny nebo stromy, které mohou být spásány nebo které mohou produkovat krmivo;

c)pro účely typů intervencí v podobě přímých plateb je definice „způsobilého hektaru“ podána tak, aby zahrnovala jakoukoli zemědělskou plochu zemědělského podniku:

i)která je během roku, na nějž je podpora požadována, využívána k zemědělské činnosti nebo která je v případě, že je využívána i k činnosti nezemědělské, využívána převážně k zemědělské činnosti a kterou má zemědělec k dispozici. Z řádně opodstatněných environmentálních důvodů může způsobilý hektar zahrnovat i některé plochy, které jsou k zemědělským činnostem využívány pouze každý druhý rok;

ii)ke které vzniklo právo na platby podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 tohoto nařízení nebo v režimu základní platby či režimu jednotné platby na plochu stanoveném v hlavě III nařízení (EU) č. 1307/2013 a která:

již není v souladu s definicí „způsobilého hektaru“ stanovenou v písmeni a) nařízení (EU) č. 1307/2013 v důsledku provádění směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES nebo směrnice 2000/60/ES,

je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce zalesněnou plochou podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo spadá do vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článkem 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo s články 65 a 67 tohoto nařízení,

je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce plochou vyňatou z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo článku 65 tohoto nařízení.

Plochy využívané k produkci konopí je možné považovat za způsobilé hektary pouze tehdy, pokud obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,2 %;

d)definice „skutečného zemědělce“ je podána tak, aby podpora nemohla poskytnuta osobám, jejichž zemědělská činnost tvoří jen nevýznamnou část jejich celkové hospodářské činnosti nebo jejichž hlavním předmětem podnikání není zemědělství, přičemž z poskytnutí podpory nejsou vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci. Z definice musí být možné určit, které zemědělce nelze považovat za skutečné zemědělce na základě takových podmínek, jako jsou příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku, předmět podnikání nebo zápis v rejstřících;

e)definice „mladého zemědělce“ je podána tak, aby zahrnovala:

i)maximální věkovou hranici, která nesmí přesáhnout 40 let;

ii)podmínky, za nichž lze být „vedoucím zemědělského podniku“;

iii)vhodnou odbornou přípravu nebo dovednosti, které se požadují.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje za účelem ochrany veřejného zdraví o pravidla podmiňující poskytování plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a postupem pro určování odrůd konopí a ověřování jejich obsahu tetrahydrokanabinolu podle odst. 1 písm. c).

HLAVA II
CÍLE A UKAZATELE

Článek 5
Obecné cíle

Cílem podpory z EZZF a EZFRV je dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravin a venkovských oblastí a přispívat k dosažení těchto obecných cílů:

a)podporovat chytré, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství zajišťující bezpečnost potravin;

b)zintenzívnit ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu;

c)posilovat sociálně-ekonomickou strukturu venkovských oblastí.

Tyto cíle jsou doplněny průřezovým cílem spočívajícím v modernizaci odvětví podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáháním k jejich přijímání.

Článek 6
Specifické cíle

1.Obecných cílů musí být dosaženo prostřednictvím následujících specifických cílů:

a)podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin;

b)zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci;

c)zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

d)přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energii;

e)podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi;

f)přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny;

g)získávat mladé zemědělce a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech;

h)podporovat zaměstnanost, růst, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství;

i)zlepšovat reakci zemědělství EU na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin, potravinového odpadu, jakož i dobrých životních podmínek zvířat.

2.Při dosahování specifických cílů členské státy zajistí zjednodušení a výkonnost podpory poskytované v rámci SZP.

Článek 7
Ukazatele

3.Dosažení cílů podle článku 5 a čl. 6 odst. 1 je posuzováno na základě společných ukazatelů týkajících se výstupu, výsledku a dopadu. Soubor společných ukazatelů zahrnuje:

a)ukazatele výstupu, které se týkají realizovaného výstupu podporovaných intervencí;

b)ukazatele výsledku, které se týkají dotčených specifických cílů, které se používají ke stanovení kvantifikovaných milníků a cílů, jež s těmito specifickými cíli ve strategických plánech SZP souvisejí, a s jejichž pomocí je posuzován pokrok dosažený při plnění cílů. Ukazatele týkající se cílů v oblasti životního prostředí a klimatu se mohou vztahovat na intervence zahrnuté do příslušných vnitrostátních nástrojů pro plánování opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, jež vycházejí z právních předpisů Unie uvedených v příloze XI;

c)ukazatele dopadu, které se týkají cílů stanovených v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a které se používají v souvislosti se strategickými plány SZP a se SZP.

Společné ukazatele výstupu, výsledku a dopadu jsou stanoveny v příloze I.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se mění příloha I za účelem přizpůsobení společných ukazatelů výstupu, výsledku a dopadu zkušenostem s jejich uplatňováním a jejich případného doplnění o ukazatele nové.

HLAVA III
SPOLEČNÉ POŽADAVKY A TYPY INTERVENCÍ

KAPITOLA I
SPOLEČNÉ POŽADAVKY

Oddíl 1
Obecné principy

Článek 8
Volba intervencí

Členské státy dosahují cílů stanovených v hlavě II tak, že určí intervence vycházející z typů intervencí stanovených v kapitolách II, III a IV této hlavy v souladu se společnými požadavky stanovenými v této kapitole.

Článek 9
Obecné principy

Členské státy navrhnou intervence svých strategických plánů SZP v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými principy unijního práva.

Členské státy zajistí, aby byly intervence stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby byly slučitelné s vnitřním trhem a aby nenarušovaly hospodářskou soutěž.

Členské státy stanový právní rámec, kterým se řídí přidělování podpory Unie příjemcům na základě strategického plánu SZP a v souladu s principy a požadavky stanovenými v tomto nařízení a nařízení (EU) [horizontální nařízení].

Článek 10
Domácí podpora v rámci WTO

1.Členské státy zajistí, aby se intervence vycházející z typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení, včetně definic stanovených v článku 3 a definic formulovaných ve strategických plánech SZP stanovených v článku 4, řídily ustanoveními bodu 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství.

Tyto intervence rovněž dodržují opatření v dalších bodech přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v příloze II tohoto nařízení. Intervence patřící k jiným typům intervencí, než je základní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce a režimy pro klima a životní prostředí, se místo toho mohou řídit jinými odstavci přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, je-li to odůvodněno ve strategickém plánu SZP.

2.Členské státy zajistí, aby se intervence vycházející ze zvláštní podpory pro bavlnu stanovené v pododdílu 2 oddílu 3 kapitoly II této hlavy řídily ustanoveními čl. 6 odst. 5 Dohody WTO o zemědělství.

Oddíl 2
Podmíněnost

Článek 11
Princip a rozsah působnosti

1.Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, v jehož rámci ukládají správní sankce příjemcům přímých plateb podle kapitoly II této hlavy nebo příjemcům ročních prémií podle článků 65, 66 a 67, kteří nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle práva Unie a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovené ve strategickém plánu SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem:

a)klima a životní prostředí;

b)veřejné zdraví a zdraví zvířat a rostlin;

c)dobré životní podmínky zvířat.

2.Pravidla pro ukládání správních sankcí zahrnutá do strategického plánu SZP se řídí požadavky stanovenými v kapitole IV hlavy IV nařízení (EU) [horizontální nařízení].

3.Právní předpisy uvedené v příloze III, které se týkají povinných požadavků na hospodaření, se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

4.Pro účely tohoto oddílu se „povinným požadavkem na hospodaření“ rozumí každý jednotlivý povinný požadavek na hospodaření, který je v rámci daného právního aktu stanoven právním předpisem Unie uvedeným v příloze III a který se svou podstatou liší od jakýchkoli dalších požadavků ve stejném aktu.

Článek 12
Povinnosti členských států související s dobrým zemědělským a environmentálním stavem

1.Členské státy zajistí, aby veškerá zemědělská plocha, včetně půdy, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Členské státy vymezí na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální normy pro příjemce, které se týkají dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy v souladu s hlavním cílem norem uvedených v příloze III a které zohledňují zvláštní charakteristiky dotčených oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek, stávajících způsobů hospodaření, využívání půdy, střídání plodin, zemědělských postupů a struktury zemědělských podniků.

2.Pokud jde o hlavní cíle stanovené v příloze III, mohou členské státy určit další normy, které normy stanovené v uvedené příloze s ohledem na tyto hlavní cíle doplňují. Členské státy však nevymezují minimální normy pro jiné hlavní cíle než hlavní cíle stanovené v příloze III.

3.Členské státy zřídí systém pro zavedení nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin uvedený v příloze III, který obsahuje alespoň prvky a funkce v této příloze vymezené, příjemcům, kteří tento nástroj používají.

Komise může členským státům poskytnout podporu při navrhování tohoto nástroje a nezbytných služeb ukládání a zpracování dat.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro dobrý zemědělský a environmentální stav, včetně vymezení prvků systému pro stanovení poměru trvalých travních porostů, referenčního roku a míry přeměny podle normy DZES 1 uvedené v příloze III, jakož i o formát a doplňující minimální prvky a funkce nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin.

Oddíl 3
Poradenské služby pro zemědělství

Článek 13
Poradenské služby pro zemědělství

1.Členské státy začlení do strategického plánu SZP systém pro zajištění poradenských služeb pro zemědělce a další příjemce podpory poskytované v rámci SZP, pokud jde o obhospodařování půdy a řízení zemědělského podniku („poradenské služby pro zemědělství“).

2.Poradenské služby pro zemědělství mají ekonomický, environmentální a společenský rozměr a poskytují aktuální technologické a vědecké informace získané prostřednictvím výzkumu a inovací. Jsou začleněny do vzájemně propojených služeb zemědělských poradců, výzkumných pracovníků, organizací zemědělců a dalších příslušných zúčastněných stran, které tvoří znalostní a inovační systémy v zemědělství (AKIS).

3.Členské státy zajistí, aby poskytované zemědělské poradenství bylo nestranné a aby poradci nebyli ve střetu zájmů.

4.Poradenský systém pro zemědělství pokrývá alespoň tyto oblasti:

a)veškeré požadavky, podmínky a závazky hospodaření vztahující se na zemědělce a jiné příjemce stanovené ve strategickém plánu SZP, včetně požadavků a norem v rámci podmíněnosti a podmínek pro režimy podpor, jakož i informace o finančních nástrojích a podnikatelských plánech stanovených v rámci strategického plánu SZP;

b)požadavky vymezené členskými státy pro provádění směrnice 2000/60/ES, směrnice 92/43/EHS , směrnice 2009/147/ES, směrnice 2008/50/ES, směrnice (EU) 2016/2284, nařízení (EU) 2016/2031, nařízení (EU) 2016/429, článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 30 a směrnice 2009/128/ES;

c)zemědělské postupy bránící rozvoji antimikrobiální rezistence podle sdělení „Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci“ 31 ;

d)řízení rizik podle článku 70;

e)podpora inovací, zejména pro přípravu a provádění projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 114;

f)rozvoj digitálních technologií v zemědělství a venkovských oblastech podle čl. 102 písm. b).

KAPITOLA II
TYPY INTERVENCÍ V PODOBĚ PŘÍMÝCH PLATEB

Oddíl 1
Typy intervencí a snížení

Článek 14
Typy intervencí v podobě přímých plateb

1.Typy intervencí podle této kapitoly mohou mít podobu přímých plateb oddělených od produkce a přímých plateb vázaných na produkci.

2.Přímé platby oddělené od produkce jsou tyto:

a)základní podpora příjmu pro udržitelnost;

b)doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost;

c)doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce;

d)režimy pro klima a životní prostředí.

3.Přímé platby vázané na produkci jsou tyto:

a)podpora příjmu vázaná na produkci;

b)zvláštní podpora pro bavlnu.

Článek 15
Snížení plateb

1.Členské státy sníží částku přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle této kapitoly za daný kalendářní rok a která přesahuje 60 000 EUR, takto:

a)nejméně o 25 % za částku v rozmezí od 60 000 EUR do 75 000 EUR;

b)nejméně o 50 % za částku v rozmezí od 75 000 EUR do 90 000 EUR;

c)nejméně o 75 % za částku v rozmezí od 90 000 EUR do 100 000 EUR;

d)o 100 % za částku přesahující 100 000 EUR.

2.Dříve než členské státy uplatní odstavec 1, odečtou od částky přímých plateb, která má být zemědělci za daný kalendářní rok podle této kapitoly poskytnuta:

a)mzdy související se zemědělskou činností vykázané zemědělcem, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost a

b)ekvivalent nákladů na pravidelnou a neplacenou práci související se zemědělskou činností vykonávanou osobami, které pracují v dotčeném zemědělském podniku a které nepobírají mzdu nebo kterým jsou vypláceny nižší náhrady než částka, jež je za poskytované služby obvyklá, ale které jsou odměňovány na základě hospodářského výsledku zemědělského podniku.

Pro výpočet částek podle písmen a) a b) použijí členské státy průměrnou standardní mzdu související se zemědělskou činností na vnitrostátní nebo regionální úrovni vynásobenou počtem ročních pracovních jednotek vykázaných dotčeným zemědělcem.

3.Odhadovaný výsledek snížení plateb se použije především k financování doplňkové redistributivní podpory příjmu pro udržitelnost a následně k financování dalších intervencí, které jsou součástí přímých plateb oddělených od produkce.

Členské státy rovněž mohou celý tento výsledek nebo jeho část použít k financování typů intervencí v rámci EZFRV uvedených v kapitole IV prostřednictvím převodu. Tento převod do EZFRV je součástí finančních tabulek strategického plánu SZP a v roce 2023 ho lze v souladu s článkem 90 přezkoumat. Nepodléhá maximálním mezním hodnotám pro převody prostředků z EZZF do EZFRV stanoveným v článku 90.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb stanovených v odstavci 1, za účelem zajištění správného rozdělení finančních prostředků oprávněným příjemcům.

Oddíl 2
Přímé platby oddělené od produkce

Pododdíl 1
Obecná ustanovení

 Článek 16
Minimální požadavky na získání přímých plateb oddělených od produkce

1.Členské státy poskytují přímé platby oddělené od produkce za podmínek stanovených v tomto oddíle a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy stanoví prahovou hodnotu týkající se plochy a přidělí přímé platby oddělené od produkce pouze skutečným zemědělcům, jejichž způsobilá plocha zemědělského podniku, na niž tito zemědělci o přímou platbu oddělenou od produkce žádají, tuto prahovou hodnotu přesahuje.

Při stanovení prahové hodnoty týkající se plochy se členské státy soustředí na zajištění toho, aby přímé platby oddělené od produkce mohly být skutečným zemědělcům poskytnuty, pouze pokud:

a)správa příslušných plateb nezpůsobuje přílišnou administrativní zátěž a

b)příslušné částky jsou účinným příspěvkem k plnění cílů stanovených v čl. 6 odst. 1, k nimž přímé platby oddělené od produkce přispívají.

3.Dotčené členské státy mohou rozhodnout, že odstavec 1 nepoužijí na nejvzdálenější regiony a na menší ostrovy v Egejském moři.

Pododdíl 2
Základní podpora příjmu pro udržitelnost

Článek 17
Obecná pravidla

1.Členské státy poskytují základní podporu příjmu pro udržitelnost („základní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto pododdíle a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy poskytují základní podporu příjmu v podobě roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

3.Aniž jsou dotčeny články 19 až 24, je základní podpora příjmu poskytnuta za každý způsobilý hektar ohlášený skutečným zemědělcem.

Článek 18
Výše podpory na hektar

1.Pokud se členské státy nerozhodnou poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků podle článku 19, je podpora vyplácena v podobě jednotné částky na hektar.

2.Členské státy se mohou rozhodnout rozdělit částku základní podpory příjmu na hektar mezi různé skupiny území čelící obdobným socioekonomickým nebo agronomickým podmínkám.

Článek 19
Platební nároky

1.Členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v oddíle 1 kapitoly I hlavy III nařízení (EU) č. 1307/2013, se mohou rozhodnout, že poskytnou základní podporu příjmu na základě platebních nároků v souladu s články 20 až 24 tohoto nařízení.

2.Pokud se členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v oddíle 1 kapitoly I hlavy III nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnou, že základní podporu příjmu na základě platebních nároků neposkytnou, platební nároky přidělené podle nařízení (EU) č. 1307/2013 pozbudou platnosti ke dni 31. prosince 2020.

Článek 20
Hodnota platebních nároků a jejich sbližování

1.Členské státy určí jednotkovou hodnotu platebních nároků před jejich sblížením v souladu s tímto článkem tak, že hodnotu platebních nároků upraví poměrně k jejich hodnotě stanovené v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 na rok podání žádosti 2020 a k související platbě na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí stanovené v kapitole III hlavy III uvedeného nařízení na rok podání žádosti 2020.

2.Členské státy se mohou rozhodnout odlišit hodnotu platebních nároků v souladu se zásadami stanovenými v čl. 18 odst. 2.

3.Členské státy stanoví nejpozději do roku podání žádosti 2026 maximální výši hodnoty platebních nároků pro členský stát nebo pro jednotlivé skupiny území vymezené v souladu s čl. 18 odst. 2.

4.Pokud hodnota platebních nároků určených v souladu s odstavcem 1 není v rámci členského státu nebo v rámci skupiny území vymezené v souladu s čl. 18 odst. 2 jednotná, členské státy zajistí nejpozději do roku podání žádosti 2026 sblížení hodnoty platebních nároků s jednotnou jednotkovou hodnotou.

5.Pro účely odstavce 4 členské státy zajistí, aby nejpozději v roce podání žádosti 2026 měly veškeré platební nároky hodnotu alespoň 75 % průměrné plánované jednotkové částky základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP předloženém v souladu s čl. 106 odst. 1 za členský stát nebo za území vymezená v souladu s čl. 18 odst. 2.

6.Členské státy financují navýšení hodnoty platebních nároků nezbytných ke splnění požadavků odstavců 4 a 5 s využitím jakéhokoliv možného výsledku plynoucího z uplatnění odstavce 3 a podle potřeby prostřednictvím snížení rozdílu jednotkové hodnoty platebních nároků určené v souladu s odstavcem 1 a průměrné plánované jednotkové částky základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP předloženém v souladu s čl. 106 odst. 1 za členský stát nebo za území vymezená v souladu s čl. 18 odst. 2.

Členské státy se mohou rozhodnout, že snížení uplatní na všechny platební nároky nebo část platebních nároků o hodnotě určené v souladu s odstavcem 1, jež převyšuje průměrnou plánovanou jednotkovou částku základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP předloženém v souladu s čl. 106 odst. 1 za členský stát nebo za území vymezená v souladu s čl. 18 odst. 2.

7.Snížení uvedená v odstavci 6 jsou založena na objektivních a nediskriminačních kritériích. Aniž je dotčena minimální hodnota stanovená v souladu s odstavcem 5, mohou tato kritéria zahrnovat stanovení maximální míry snížení, která nesmí být nižší než 30 %.

Článek 21
Aktivace platebních nároků

1.Členské státy poskytnou skutečným zemědělcům, kteří jsou držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků, základní podporu příjmu po aktivaci těchto platebních nároků. Členské státy zajistí, aby za účelem aktivace platebních nároků skuteční zemědělci ohlásili způsobilé hektary, k nimž se platný nárok váže.

2.Členské státy zajistí, aby platební nároky, včetně případů dědictví nebo předpokládaného dědictví, byly aktivovány pouze v členském státě nebo v rámci skupiny území vymezené v souladu s čl. 18 odst. 2, ve kterých byly přiděleny.

3.Členské státy zajistí, aby aktivované platební nároky poskytovaly právo na platbu na základě částky v nich stanovené.

Článek 22
Rezervy na platební nároky

1.Každý členský stát, který se rozhodne poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků, spravuje vnitrostátní rezervu.

2.Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud se členské státy rozhodnou odlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 18 odst. 2, mohou se rozhodnout vytvořit rezervu pro jednotlivé skupiny území vymezené v souladu s uvedeným článkem.

3.Členské státy zajistí, aby byly platební nároky z rezervy přidělovány pouze skutečným zemědělcům.

4.Členské státy svou rezervu přednostně využívají k přidělování platebních nároků těmto zemědělcům:

a)mladým zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik;

b)zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku a mají vhodnou odbornou přípravu nebo získali nezbytné dovednosti, jež členské státy pro mladé zemědělce stanovily.

5.Členské státy přidělí platební nároky skutečným zemědělcům nebo zvýší hodnotu stávajících platebních nároků skutečných zemědělců, kteří mají na jejich získání nárok na základě konečného rozhodnutí soudu nebo konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu. Členské státy zajistí, aby tito skuteční zemědělci získali počet a hodnotu platebních nároků, které jsou v uvedeném rozhodnutí nebo aktu stanoveny, ke dni, který určí členský stát.

6.Členské státy zajistí, aby byla rezerva doplněna lineárním snížením hodnoty všech platebních nároků, pokud nestačí na pokrytí přidělených platebních nároků v souladu s odstavci 4 a 5.

7.Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla pro využívání rezervy a případy, v nichž je zahájen proces jejího doplnění lineárním snížením hodnoty veškerých platebních nároků.

8.Členské státy stanoví hodnotu nových platebních nároků přidělených z rezervy na úrovni vnitrostátní průměrné hodnoty platebních nároků v roce přidělení nebo na úrovni průměrné hodnoty platebních nároků pro jednotlivé skupiny území vymezené v souladu s čl. 18 odst. 2 v roce přidělení.

9.Členské státy se mohou rozhodnout, že hodnotu stávajících platebních nároků zvýší až na úroveň vnitrostátní průměrné hodnoty v roce přidělení nebo až na úroveň průměrné hodnoty pro jednotlivé skupiny území vymezené v souladu s čl. 18 odst. 2.

Článek 23
Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující:

a)vytvoření rezervy;

b)přístup k rezervě;

c)obsah ohlášení a požadavky na aktivaci platebních nároků.

Článek 24
Převody platebních nároků

1.Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na skutečného zemědělce.

2.Pokud se členské státy rozhodnou odlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 18 odst. 2, jsou platební nároky převáděny pouze v rámci skupiny území, ve které byly přiděleny.

Článek 25
Jednorázové platby pro malé zemědělce

Členské státy mohou poskytovat platby malým zemědělcům vyhovujícím definici členských států formou jednorázové částky, které nahrazují přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Členské státy navrhnou ve svém strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, které je pro zemědělce volitelná.

Pododdíl 3
Doplňková podpora příjmu

Článek 26
Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost

1.Členské státy poskytují doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost („redistributivní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy zajišťují přerozdělení podpory od větších zemědělských podniků menším nebo středním zemědělským podnikům tím, že poskytují redistributivní podporu příjmu v podobě roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 17.

3.Členské státy stanoví částku na hektar nebo různé částky za různý počet hektarů, jakož i maximální počet hektarů na zemědělce, za který je redistributivní podpora příjmu vyplácena.

4.Částka na hektar plánovaná na daný rok podání žádosti nepřesáhne vnitrostátní průměrnou částku přímých plateb na hektar za uvedený rok podání žádosti.

5.Vnitrostátní průměrná částka přímých plateb na hektar je definována jako poměr vnitrostátního stropu pro přímé platby na daný rok podání žádosti stanoveného v příloze IV a celkových plánovaných výstupů pro základní podporu příjmu na uvedený rok podání žádosti vyjádřených počtem hektarů.

Článek 27
Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce

1.Členské státy mohou poskytovat doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.V rámci své povinnosti přispívat k plnění cíle „získávat mladé zemědělce a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech“, stanoveného v čl. 6 odst. 1 písm. g), a vyčlenit alespoň 2 % svých přídělů určených pro přímé platby na tento cíl v souladu s čl. 86 odst. 4 mohou členské státy poskytovat doplňkovou podporu příjmu mladým zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 17.

3.Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce má podobu roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

Pododdíl 4
Režimy pro klima a životní prostředí

Článek 28
Režimy pro klima a životní prostředí

1.Členské státy poskytují podporu na dobrovolné režimy pro klima a životní prostředí za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy v rámci tohoto typu intervence podporují skutečné zemědělce, kteří se zaváží k tomu, že na ploše způsobilých hektarů budou dodržovat zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí.

3.Členské státy stanoví seznam zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí.

4.Tyto postupy jsou navrženy tak, aby splňovaly jeden nebo více specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f).

5.V rámci tohoto typu intervencí členské státy poskytují platby kryjící pouze závazky, které:

a)jdou nad rámec povinných požadavků na hospodaření a norem pro dobrý zemědělský a environmentální stav stanovených v oddílu 2 kapitoly I této hlavy;

b)jdou nad rámec minimálních požadavků na používání hnojiv a produktů na ochranu rostlin, dobré životní podmínky zvířat, jakož i dalších povinných požadavků stanovených vnitrostátními a unijními právními předpisy;

c)jdou nad rámec podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a);

d)se liší od závazků, na které jsou poskytovány platby podle článku 65.

6.Podpora na ekorežimy má podobu roční platby na způsobilý hektar a je poskytována buď jako:

a)doplňková platba k základní podpoře příjmů stanovené v pododdíle 2 tohoto oddílu, nebo

b)platba kompenzující příjemcům zcela či částečně dodatečně vzniklé náklady a příjmy ušlé v důsledku plnění závazků stanovených v článku 65.

7.Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi poskytovanými podle článku 65.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující ekorežimy.

Oddíl 3
Přímé platby vázané na produkci

Pododdíl 1
Podpora příjmu vázaná na produkci

Článek 29
Obecná pravidla

1.Členské státy mohou poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci skutečným zemědělcům za podmínek stanovených v tomto pododdíle a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým typům zemědělství uvedeným v článku 30 řešit obtíže, kterým čelí, zlepšováním jejich konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo kvality.

3.Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu roční platby na hektar nebo zvíře.

Článek 30
Oblast působnosti

Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické typy zemědělství, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bourec morušový, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a jiné nepotravinářské plodiny, kromě stromů, používané pro výrobu produktů, které mají potenciál nahradit fosilní materiály.

Článek 31
Způsobilost

1.Členské státy mohou podporu příjmu vázanou na produkci poskytovat v podobě platby na hektar určené pro plochy, které vymezily jako způsobilý hektar.

2.Pokud se podpora příjmu vázaná na produkci týká skotu nebo ovcí a koz, členské státy stanoví jako podmínky způsobilosti pro získání podpory požadavky na identifikaci a evidenci zvířat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 32 nebo nařízením Rady (ES) č. 21/2004 33 . Aniž jsou však dotčeny další použitelné podmínky způsobilosti, považují se skot nebo ovce a kozy za způsobilé pro podporu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na identifikaci a evidenci k určitému dni dotčeného roku podání žádosti, který určí členské státy.

Článek 32
Opatření zamezující tomu, aby příjemci podpory příjmu vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterým se doplňuje toto nařízení, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci podpory příjmu vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Na základě těchto aktů v přenesené pravomoci se mohou členské státy rozhodnout, že budou podporu příjmu vázanou na produkci vyplácet průběžně až do roku 2027 na základě jednotek produkce, na něž byla tato podpora poskytována v minulém referenčním období.

Článek 33
Provádění memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech

1.Pokud se intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci týká některých nebo všech olejnatých semen uvedených v příloze memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech 34 , celková podporovaná plocha vycházející z plánovaných výstupů zahrnutých do strategických plánů SZP dotčených členských států nepřesáhne za účelem dodržení mezinárodních závazků Unie maximální podporovanou plochu stanovenou pro celou Unii.

Nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví orientační referenční podporovanou plochu pro jednotlivé členské státy, vypočtenou na základě podílu jednotlivých členských států na průměrné pěstební ploše v Unii během pěti let předcházejících roku vstupu tohoto nařízení v platnost. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 139 odst. 2.

2.Každý členský stát, která má v úmyslu poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci na olejnatá semena, na něž se vztahuje memorandum o porozumění uvedené v prvním odstavci, uvede v návrhu svého strategického plánu SZP podle čl. 106 odst. 1 příslušné plánované výstupy v hektarech.

Pokud z oznámení všech plánovaných výstupů členských států vyplyne, že byla překročena maximální podporovaná plocha stanovená pro celou Unii, Komise u jednotlivých členských států, které oznámily překročení své referenční plochy, vypočítá redukční koeficient, který je úměrný překročení jejich plánovaných výstupů. Tím se maximální podporovaná plocha stanovená pro celou Unii podle odstavce 1 upraví. Každý dotčený členský stát je o tomto redukčním koeficientu informován v připomínkách Komise ke strategickému plánu SZP v souladu s čl. 106 odst. 3. Redukční koeficient pro každý členský stát je stanoven v prováděcím aktu, kterým Komise schválí jeho strategický plán SZP podle čl. 106 odst. 6.

Členské státy nesmějí svou podporovanou plochu z vlastního podnětu změnit po dni uvedeném v čl. 106 odst. 1.

3.Pokud mají členské státy v úmyslu své plánované výstupy podle prvního odstavce, které Komise schválila ve strategických plánech SZP, zvýšit, oznámí Komisi revidované plánované výstupy prostřednictvím žádosti o změnu strategického plánu SZP v souladu s článkem 107, a to před 1. lednem roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

Aby Komise předešla překročení maximální podporované plochy stanovené pro celou Unii podle odst. 1 prvního pododstavce, provede podle potřeby revizi redukčních koeficientů uvedených v tomtéž odstavci u členských států, které ve svém strategickém plánu SZP svou referenční plochu překročily.

Komise dotčené členské státy o revizi redukčního koeficientu informuje před 1. únorem roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

Každý dotčený členský stát předloží odpovídající žádost o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s revidovaným redukčním koeficientem uvedeným ve druhém pododstavci před 1. dubnem roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti. Revidovaný redukční koeficient je stanoven v prováděcím aktu, kterým se schvaluje změna strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 8.

4.S ohledem na olejnatá semena, na něž se vztahuje memorandum o porozumění uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, členské státy sdělí Komisi celkový počet hektarů, na něž byla skutečně vyplacena podpora, ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 121.

Pododdíl 2
Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 34
Rozsah působnosti

Členské státy poskytují zvláštní podporu pro bavlnu skutečným zemědělcům pěstujícím bavlnu kódu KN 5201 00 za podmínek stanovených v tomto pododdíle.

Článek 35
Obecná pravidla

1.Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na způsobilý hektar plochy oseté bavlnou. Na plochu lze poskytnout podporu, pouze pokud se tato plocha nachází na zemědělské půdě schválené členským státem pro pěstování bavlny, je oseta odrůdami povolenými členským státem a skutečně sklizena za běžných vegetačních podmínek.

2.Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

3.Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 v souladu s pravidly a podmínkami, které mají být přijaty podle odstavce 4.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla a podmínky pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu.

5.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a pro oznamování informací producentům v souvislosti s tímto schválením a povolením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 139 odst. 2.

Článek 36
Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1.Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:

Bulharsko: 3 342 ha,

Řecko: 250 000 ha,

Španělsko: 48 000 ha,

Portugalsko: 360 ha.

2.Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:

Bulharsko: 1,2 tuny/ha,

Řecko: 3,2 tuny/ha,

Španělsko: 3,5 tuny/ha,

Portugalsko: 2,2 tuny/ha.

3.Částka zvláštní podpory na způsobilý hektar plochy se vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

Bulharsko: 624,11 EUR,

Řecko: 225,04 EUR,

Španělsko: 348,03 EUR,

Portugalsko: 219,09 EUR.

4.Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se částka uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující podmínky pro poskytování zvláštní podpory pro bavlnu, požadavky na způsobilost a agronomické postupy.

6.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro výpočet snížení podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 139 odst. 2.

Článek 37
Schválené mezioborové organizace

1.Pro účely tohoto pododdílu se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, který provádí například tyto činnosti:

a)pomoc v zájmu lepší koordinace způsobu uvádění bavlny na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumů trhu;

b)vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie;

c)orientaci produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele;

d)aktualizaci metod a prostředků zlepšování jakosti produktu;

e)rozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti.

2.Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí mezioborové organizace, které splňují kritéria, jež budou stanovena podle odstavce 3.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující:

a)kritéria pro schválení mezioborových organizací;

b)povinnosti pro producenty;

c)situace, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje kritéria podle písmene a).

Článek 38
Poskytování podpory

1.Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na způsobilý hektar, jak je stanoveno v článku 36.

2.V případě zemědělců, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se zvláštní podpora pro bavlnu na způsobilý hektar v rámci základní plochy stanovené v čl. 36 odst. 1 zvýší o částku 2 EUR.

KAPITOLA III
ODVĚTVOVÉ TYPY INTERVENCÍ

Oddíl 1
Obecná ustanovení

Článek 39
Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví pravidla týkající se typů intervencí v těchto odvětvích:

a)odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)odvětví produktů včelařství podle čl. 1 odst. 2 písm. v) nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)odvětví vína podle čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)odvětví chmele podle čl. 1 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013;

e)odvětví olivového oleje a stolních oliv podle čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013;

f)ostatních odvětvích podle čl. 1 odst. 2 písm. a) až h), k), m), o) až t) a w) nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 40
Povinné a volitelné odvětvové typy intervencí

1.Odvětvové typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 39 písm. a) a v odvětví včelařství podle čl. 39 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy.

2.Odvětvový typ intervence v odvětví vína podle čl. 39 písm. c) je povinný pro členské státy uvedené v příloze V.

3.Členské státy si mohou ve svém strategickém plánu SZP zvolit, že provedou odvětvové typy intervencí podle čl. 39 písm. d), e) a f).

4.Členský stát uvedený v čl. 82 odst. 3 smí v odvětví chmele provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tento členský stát ve svém strategickém plánu SZP rozhodne neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. d).

5.Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 4 smějí v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. f), pouze pokud se tyto členské státy ve svém strategickém plánu SZP rozhodnou neprovést odvětvový typ intervence podle čl. 39 písm. e).

Článek 41
Přenesené pravomoci pro další požadavky na odvětvové typy intervencí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v této kapitole, zejména pokud jde o:

a)zajištění správného fungování typů intervencí stanovených v této kapitole;

b)základ pro výpočet finanční podpory Unie podle této kapitoly, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uvedené na trh;

c)maximální míru finanční podpory Unie pro stažení z trhu podle čl. 46 odst. 4 písm. a) a pro typy intervencí podle čl. 52 odst. 3;

d)pravidla stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic podle čl. 52 odst. 1 písm. a);

e)pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů.

Oddíl 2
Odvětví ovoce a zeleniny

Článek 42
Cíle v odvětví ovoce a zeleniny

V odvětví ovoce a zeleniny jsou sledovány tyto cíle:

a)plánování produkce, přizpůsobování produkce poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic a zajištění stálosti cen producentů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a i);

b)soustředění nabídky a uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) a c);

c)výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, inovativních postupů posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), c) a i);

d)vývoj, zavádění a podpora metod produkce respektujících životní prostředí, pěstitelských postupů a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména s ohledem na ochranu vody, půdy, ovzduší, biologické rozmanitosti a dalších přírodních zdrojů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. e) a f);

e)přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně podle čl. 6 odst. 1 písm. d);

f)zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují vnitrostátní režimy jakosti; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b);

g)propagace produktů odvětví ovoce a zeleniny v čerstvém i zpracovaném stavu a jejich uvádění na trh; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a c);

h)zvyšování spotřeby produktů odvětví ovoce a zeleniny v čerstvém i zpracovaném stavu; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. i);

i)prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích s ovocem a zeleninou; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c).

Článek 43
Typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny

1.Pokud jde o cíle uvedené v čl. 42 písm. a) až h), členské státy si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)investice do hmotného a nehmotného majetku, zejména se zaměřením na úsporu vody, úsporu energií, ekologické obaly a snižování objemu odpadu;

b)výzkum a experimentální výroba se zvláštním zaměřením na úsporu vody, úsporu energií, ekologické obaly, snižování objemu odpadu, odolnost vůči škůdcům, snižování rizik a dopadů používání pesticidů, prevenci vzniku škod způsobených nepříznivými klimatickými událostmi a intenzivnější využívání odrůd ovoce a zeleniny přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám;

c)ekologická produkce;

d)integrovaná produkce;

e)opatření k ochraně půdy a zvětšování zásoby uhlíku v půdě;

f)opatření k vytváření a zachovávání stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost nebo k údržbě krajiny, včetně ochrany jejích historických prvků;

g)opatření k úspoře energie, ke zvyšování energetické účinnosti a ke zvyšování míry využívání energie z obnovitelných zdrojů;

h)opatření ke zlepšování odolnosti vůči škůdcům;

i)opatření k lepšímu využívání vody a hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování;

j)opatření a ke snižování produkce odpadů a k lepšímu nakládání s odpady;

k)opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů odvětví ovoce a zeleniny;

l)opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů;

m)provádění unijních a vnitrostátních režimů jakosti;

n)propagace a komunikace, včetně opatření a činností zaměřených na diverzifikaci a konsolidaci trhů s ovocem a zeleninou a na informování o přínosech spotřeby ovoce a zeleniny pro lidské zdraví;

o)poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům, udržitelným používáním pesticidů a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

p)odborná příprava a výměna osvědčených postupů, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům, udržitelným používáním pesticidů a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně.

2.Pokud jde o cíl uvedený v čl. 42 písm. i), členské státy si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)zakládání nebo doplňování vzájemných fondů organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)investice do hmotných a nehmotných aktiv zajišťující účinnější řízení objemů uváděných na trh;

c)opětovná výsadba sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

d)stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělování nebo dalšího určení;

e)zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, napadení chorobou nebo z jiných důvodů;

f)nesklízení ovoce a zeleniny spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou;

g)pojištění sklizně, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci a současně zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům;

h)poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů a sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo jednotlivým producentům;

i)provádění a správa fytosanitárních protokolů třetích zemí na území Unie za účelem usnadnění přístupu na trhy třetích zemí;

j)provádění unijních a vnitrostátních režimů jakosti;

k)poradenské služby a technická pomoc, zejména v oblasti udržitelných metod ochrany proti škůdcům a udržitelného používání pesticidů.

3.Členské státy ve svém strategickém plánu SZP definují intervence odpovídající typům intervencí zvoleným v souladu s odstavci 1 a 2.

Článek 44
Operační programy

1.Cíle uvedené v článku 42 a intervence v odvětví ovoce a zeleniny stanovené členskými státy v jejich strategickém plánu SZP se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Sledují cíle uvedené v čl. 42 písm. d) a e) a alespoň dva další cíle stanovené v uvedeném článku.

3.Ke každému zvolenému cíli operační programy popisují intervence zvolené z intervencí, které si členský stát stanovil ve svém strategickém plánu SZP.

4.Operační programy jsou předkládány organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 členským státům ke schválení.

5.Operační programy mohou být prováděny pouze organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

6.Operační programy sdružení organizací producentů se nesmějí vztahovat na stejné intervence jako operační programy členských organizací. Členské státy posuzují operační programy sdružení organizací producentů společně s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

a)intervence v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byly plně financovány z příspěvků členských organizací tohoto sdružení a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z provozních fondů těchto členských organizací;

b)intervence a jim odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu jednotlivých členských organizací.

7.Členské státy zajistí, aby:

a)se alespoň 20 % výdajů v rámci operačních programů vztahovalo na typy intervencí související s cíli podle čl. 42 písm. d) a e);

b)se alespoň 5 % výdajů v rámci operačních programů vztahovalo na typy intervencí související s cílem podle čl. 42 písm. c);

c)intervence v rámci typů intervencí podle čl. 43 odst. 2 písm. d), e) a f) nepřesáhly třetinu celkových výdajů v rámci operačních programů.

Článek 45
Provozní fondy

1.Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo jejich sdružení mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

a)z finančních příspěvků pocházejících od:

i)    členů organizace producentů nebo dané organizace producentů nebo

ii)    sdružení organizací producentů prostřednictvím členů těchto sdružení;

b)z finanční podpory Unie, kterou lze poskytnout organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tato sdružení předkládají operační program.

2.Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly schváleny členskými státy.

Článek 46
Finanční podpora Unie pro odvětví ovoce a zeleniny

1.Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 45 odst. 1 písm. a), které byly skutečně vyplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2.Finanční podpora Unie je omezena na:

a)4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů;

b)4,5 % hodnoty produkce uvedené na trh každým sdružením organizací producentů;

c)5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů nebo nadnárodním sdružením organizací producentů.

Odchylně od prvního pododstavce může být finanční podpora Unie zvýšena takto:

a)v případě organizací producentů může být procentní podíl zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije výhradně na jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 42 písm. c), d), e), g), h) a i);

b)v případě sdružení organizací producentů může být procentní podíl zvýšen na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,5 % hodnoty produkce uvedené na trh použije výhradně na jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 42 písm. c), d), e), g), h) a i), které sdružení organizací producentů provádí jménem svých členů;

c)v případě nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodního sdružení organizací producentů může být procentní podíl zvýšen na 5,5 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 5 % hodnoty produkce uvedené na trh použije výhradně na jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 42 písm. c), d), e), g), h) a i), které nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů provádí jménem svých členů.

3.Na žádost organizace producentů se omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 zvýší operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a)organizace producentů působící v různých členských státech provádějí intervence související s cíli podle čl. 42 písm. b) a e) na nadnárodním základě;

b)jedna nebo více organizací producentů jsou zapojeny do intervencí prováděných na mezioborovém základě;

c)operační program zahrnuje pouze zvláštní podporu na produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 35 ;

d)operační program je poprvé prováděn sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

e)na organizace producentů v členském státě připadá méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

f)organizace producentů působí v jednom z nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 SFEU;

g)operační program obsahuje intervence související s cíli podle čl. 42 písm. c), d), e), h) a i).

4.Omezení ve výši 50% stanovené v odstavci 1 se zvýší na 100 % v těchto případech:

a)stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se se staženými produkty naloží takto:

i)    bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

ii)    bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení, zařízení uvedená v článku 22 nařízení (EU) č. 1308/2013, dětské prázdninové tábory, nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

b)opatření související s poskytováním odborného vedení ostatním organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud tyto organizace producentů pocházejí z regionů členských států uvedených v čl. 47 odst. 2 tohoto nařízení, nebo jednotlivým producentům.

Článek 47
Vnitrostátní finanční podpora

1.V regionech členských států, kde se stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny pohybuje výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. a) a až 10 % hodnoty produkce uvedené jakoukoli z těchto organizací producentů na trh. Vnitrostátní finanční podpora doplňuje provozní fond.

2.Stupeň organizovanosti producentů v regionu členského státu se pokládá za stupeň pohybující se výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrný stupeň organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Stupeň organizovanosti se vypočte jako hodnota produkce ovoce a zeleniny v dotčeném regionu, která byla uvedena na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny v tomto regionu.

Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o tom, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.

Oddíl 3
Odvětví včelařství

Článek 48
Cíle v odvětví včelařství

Členské státy sledují v odvětví včelařství alespoň jeden ze specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1.

Článek 49
Typy intervencí v odvětví včelařství a finanční podpora Unie

1.Členské státy si ve svém strategickém plánu SZP zvolí v odvětví včelařství k jednotlivým specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)technická pomoc včelařům a organizacím včelařů;

b)opatření k boji proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze;

c)opatření k racionalizaci sezónního přesunu včelstev;

d)opatření k podpoře laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů;

e)obnova úlů v Unii;

f)spolupráce se subjekty specializovanými na provádění výzkumných programů v oblasti včelařství a včelařských produktů;

g)opatření ke sledování trhu;

h)opatření ke zlepšení jakosti produktů.

2.Členské státy odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí ve svém strategickém plánu SZP. V rámci zvolených typů intervencí členské státy vymezí jednotlivé intervence.

3.Členské státy stanoví ve svém strategickém plánu SZP finanční prostředky, které na typy intervencí zvolené ve svém strategickém plánu SZP poskytnou.

4.Finanční podpora Unie na intervence uvedené v odstavci 2 představuje nejvýše 50 % výdajů. Zbývající část výdajů nesou členské státy.

5.Při vytváření strategických plánů SZP si členské státy vyžádají poradenství zástupců organizací v oblasti včelařství.

6.Členské státy každoročně oznamují Komisi počet úlů na svém území.

Článek 50
Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v tomto oddíle, pokud jde o:

a)povinnost členských států oznamovat každoročně Komisi počet úlů na svém území stanovenou v čl. 49 odst. 6;

b)definici úlu a metody stanovení počtu úlů;

c)minimální příspěvek Unie na výdaje spojené s prováděním typů intervencí a jednotlivých intervencí podle článku 49.

Oddíl 4
Odvětví vína

Článek 51
Cíle v odvětví vína

Členské státy sledují v odvětví vína jeden nebo více těchto cílů:

a)zlepšovat konkurenceschopnost unijních producentů vína včetně příspěvku ke zlepšování udržitelných produkčních systémů a snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) až f) a h);

b)zlepšovat výkonnost vinařských podniků Unie a jejich schopnost přizpůsobovat se požadavkům trhu a zvyšovat jejich konkurenceschopnost, pokud jde o produkci výrobků z révy vinné a jejich uvádění na trh, včetně úspor energie, celkové energetické účinnosti a udržitelných procesů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) až e), g) a h);

c)přispívat k obnovení rovnováhy nabídky a poptávky na unijním trhu s vínem, a předcházet tak krizím na trhu; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a);

d)přispívat k zabezpečení příjmů unijních producentů vína v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení zvěří, chorobami nebo škůdci; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a);

e)zvyšovat prodejnost a konkurenceschopnost unijních výrobků z révy vinné, zejména vývojem inovativních produktů, procesů a technologií a dodáváním přidané hodnoty v jakémkoli článku dodavatelského řetězce, včetně přenosu znalostí; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c), e) a i);

f)používat vedlejší produkty vinifikace pro průmyslové a energetické účely a zároveň zajišťovat jakost vína Unie a chránit životní prostředí; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d) a e);

g)přispívat ke zvyšování povědomí spotřebitelů o odpovědné spotřebě vína a o režimech jakosti Unie pro víno; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a i);

h)zlepšovat konkurenceschopnost unijních výrobků z révy vinné ve třetích zemích; tento cíl se vztahuje k cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a h);

i)přispívat ke zvyšování odolnosti producentů vůči výkyvům trhu; tento cíl se vztahuje k cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a).

Článek 52
Typy intervencí v odvětví vína

1.K jednotlivým cílům zvoleným z cílů stanovených v článku 51 si členské státy ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)restrukturalizace a přeměna vinic včetně opětovné výsadby vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu, avšak s výjimkou běžné obnovy vinic spočívající v opětovném osázení téhož pozemku stejnou odrůdou révy vinné v rámci stejného systému pěstování révy vinné po skončení přirozené životnosti révy;

b)hmotné a nehmotné investice do zpracovatelských zařízení a infrastruktury vinařského závodu, jakož i struktur a nástrojů pro uvádění na trh;

c)zelená sklizeň, kterou se rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu, s výjimkou nesklizení spočívajícího v ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu;

d)pojištění sklizně proti ztrátám příjmů v důsledku nepříznivých klimatických jevů, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám, nepříznivých klimatických jevů a napadení zvěří, chorobami rostlin nebo škůdci;

e)hmotné a nehmotné investice do inovací spočívajících ve vývoji inovativních produktů a vedlejších produktů vinifikace, procesů a technologií a jiné investice, které přidávají hodnotu v jakémkoli článku dodavatelského řetězce, včetně přenosu znalostí;

f)destilace vedlejších produktů vinifikace prováděná v souladu s omezeními stanovenými v příloze VIII části II oddíle D nařízení (EU) č. 1308/2013;

g)informační opatření týkající se vín Unie prováděná v členských státech na podporu odpovědné konzumace vína nebo za účelem propagace režimů jakosti Unie týkajících se označení původu a zeměpisných označení;

h)propagace prováděná ve třetích zemích v jedné nebo ve více těchto oblastí:

i)    opatření v oblasti styku s veřejností, propagace či reklamy, která především zdůrazňují vysokou kvalitu produktů Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin či životní prostředí;

ii)    účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

iii)    informační kampaně zaměřené zejména na režimy jakosti Unie týkající se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

iv)    studie o nových trzích potřebných pro rozšiřování odbytu;

v)    studie vyhodnocující výsledky informačních a propagačních opatření;

vi)    příprava technické dokumentace, včetně laboratorních zkoušek a posudků, týkající se enologických postupů, fytosanitárních a hygienických pravidel, jakož i dalších požadavků třetích zemí na dovoz produktů odvětví vína, která má usnadnit přístup na trhy třetích zemí;

i)dočasná a klesající podpora na pokrytí správních nákladů na založení vzájemných fondů.

2.Členské státy odůvodní svou volbu cílů a typů intervencí v odvětví vína ve svém strategickém plánu SZP. V rámci zvolených typů intervencí vymezí jednotlivé intervence.

3.Kromě požadavků stanovených v hlavě V členské státy ve svém strategickém plánu SZP stanoví harmonogram provádění zvolených typů intervencí, jednotlivé intervence a obecnou finanční tabulku s uvedením zdrojů, které mají být použity, a předpokládané přidělení zdrojů na zvolené typy intervencí a na jednotlivé intervence v souladu s finančními příděly stanovenými v příloze V.

Článek 53
Finanční podpora Unie pro odvětví vína

1.Finanční podpora Unie na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 52 odst. 1 písm. a) nepřesáhne 50 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo 75 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech.

Podpora se může poskytovat pouze v podobě náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence a příspěvku na náklady na restrukturalizaci a přeměnu. Náhrada producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence může pokrýt až 100 % příslušné ztráty.

2.Finanční podpora Unie na investice podle čl. 52 odst. 1 písm. b) nepřesáhne tyto mezní hodnoty:

a)50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

b)40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

c)75 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 SFEU;

d)65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

Finanční podpora Unie v maximální výši uvedené v prvním pododstavci se poskytuje pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES 36 ; může být však poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 SFEU a na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální mezní hodnoty uvedené v prvním pododstavci snižují na polovinu.

Podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích 37 se neposkytuje žádná finanční podpora Unie.

3.Finanční podpora Unie na zelenou sklizeň podle čl. 52 odst. 1 písm. c) nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené s tímto zničením nebo odstraněním.

4.Finanční podpora Unie na pojištění sklizně podle čl. 52 odst. 1 písm. d) nepřesáhne:

a)80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám;

b)50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti:

i)ztrátám uvedeným v písmeni a) a proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy;

ii)ztrátám způsobeným napadením zvěří, chorobami rostlin nebo škůdci.

Finanční podporu Unie na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem. Pojistné smlouvy ukládají příjemcům povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

5.Finanční podpora Unie na inovace podle čl. 52 odst. 1 písm. e) nepřesáhne tyto mezní hodnoty:

a)50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

b)40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

c)75 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 SFEU;

d)65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

Finanční podpora Unie v maximální výši uvedené v prvním pododstavci se použije pouze na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES; může se však použít na všechny podniky v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 SFEU a na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální mezní hodnota podpory uvedená v prvním pododstavci sníží na polovinu.

6.Finanční podpora Unie na informační opatření a propagaci podle čl. 52 odst. 1 písm. g) a h) nepřesáhne 50 % způsobilých výdajů.

7.Finanční podporu Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace podle čl. 52 odst. 1 písm. f) určí Komise v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 54 odst. 3 prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 139 odst. 2.

Článek 54
Zvláštní pravidla finanční podpory Unie pro odvětví vína

1.Dotčené členské státy zajistí, aby finanční podpora Unie na pojištění sklizně nenarušovala hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

2.Dotčený členský stát vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby zelená sklizeň nevedla k náhradě pro jednotlivé producenty vína, která přesahuje mezní hodnotu stanovenou v čl. 53 odst. 3.

3.Výše podpory Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace se stanoví na procento objemové a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsaženého ve vedlejších produktech určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se neposkytuje žádná finanční podpora Unie .

Dotčené členské státy zajistí, aby finanční podpora Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace byla vyplácena lihovarům, které zpracovávají vedlejší produkty vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemových.

Finanční podpora Unie zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších produktů vinifikace. Tato částka se z lihovaru převede na producenta, pokud příslušné náklady nese producent.

Dotčené členské státy zajistí, aby se alkohol získaný destilací vedlejších produktů vinifikace podle čl. 52 odst. 1 písm. f), na kterou byla poskytnuta finanční podpora Unie, použil výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, které nenarušují hospodářskou soutěž.

4.Dotčené členské státy ve svém strategickém plánu SZP stanoví minimální procentní podíl výdajů na opatření zaměřená na ochranu životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu, zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a procesů, snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii, úspory energie a zvyšování celkové energetické účinnosti v odvětví vína.

Oddíl 5
Odvětví chmele

Článek 55
Cíle a typy intervencí v odvětví chmele

1.Členské státy uvedené ve čl. 82 odst. 3 sledují v odvětví chmele jeden nebo více těchto cílů:

a)plánování produkce, přizpůsobování produkce poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c);

b)soustředění nabídky a uvádění produktů odvětví chmele na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) a c);

c)optimalizace výrobních nákladů a návratnosti investic v odpovědi na ekologické normy a stabilizaci producentských cen; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) a c);

d)výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, inovativních postupů posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), c) a i);

e)podpora, vývoj a zavádění metod produkce respektujících životní prostředí, pěstitelských postupů a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména s ohledem na ochranu vody, půdy a dalších přírodních zdrojů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. e) a f);

f)přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně podle čl. 6 odst. 1 písm. d).

2.Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 3 vymezí ve svém strategickém plánu SZP jeden nebo více typů intervencí podle článku 60 za účelem sledování zvolených cílů stanovených v odstavci 1. V rámci zvolených typů intervencí vymezí jednotlivé intervence. Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 3 odůvodní volbu cílů, typů intervencí a jednotlivých intervencí ke splnění těchto cílů ve svém strategickém plánu SZP.

Oddíl 6
Odvětví olivového oleje a stolních oliv

Článek 56
Cíle v odvětví olivového oleje a stolních oliv

Členské státy uvedené v čl. 82 odst. 4 sledují v odvětví olivového oleje a stolních oliv jeden nebo více těchto cílů:

a)posílení organizace a řízení produkce olivového oleje a stolních oliv; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b);

b)zlepšování střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti odvětví olivového oleje a stolních oliv, zejména prostřednictvím modernizace; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. c);

c)snižování dopadu pěstování oliv na životní prostředí a přispívání k opatřením v oblasti klimatu prostřednictvím pěstování oliv; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d) a e);

d)zlepšování jakosti olivového oleje a stolních oliv; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. f);

e)výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, inovativních postupů posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), c) a i);

f)prevence a řízení krizí se zaměřením na zlepšování odolnosti vůči škůdcům a na předcházení krizím a jejich řešení na trzích s olivovým olejem a stolními olivami; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. h).

Článek 57
Typy intervencí a jejich provádění v odvětví olivového oleje a stolních oliv

1.Ke sledování cílů podle článku 56 si členské státy uvedené v čl. 82 odst. 4 zvolí ve svém strategickém plánu SZP jeden nebo více typů intervencí uvedených v článku 60. V rámci zvolených typů intervencí vymezí jednotlivé intervence.

2.Intervence vymezené členskými státy uvedenými v čl. 82 odst. 4 se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Za tímto účelem se použijí články 61 a 62 tohoto nařízení.

Článek 58
Finanční podpora Unie

1.Finanční podpora Unie na způsobilé náklady nepřesáhne:

a)75 % skutečně vynaložených nákladů na intervence spojené s cíli uvedenými v čl. 56 písm. a), b), c) a e);

b)75 % skutečně vynaložených nákladů na investice do dlouhodobých aktiv a 50 % na jiné intervence spojené s cílem uvedeným v čl. 56 písm. d);

c)50 % skutečně vynaložených nákladů na intervence spojené s cílem uvedeným v čl. 56 písm. f);

d)75 % skutečně vynaložených nákladů na typy intervencí uvedených v čl. 60 odst. 1 písm. f) a h), pokud je operační program prováděn nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech organizacemi producentů nejméně ze dvou producentských členských států, a 50 % skutečných nákladů, není-li tato podmínka u tohoto typu intervence splněna.

2.Finanční podpora Unie je omezena na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo sdružením organizací producentů.

3.Členské státy zajistí doplňkové financování až do výše 50 % nákladů, které finanční podpora Unie nepokrývá.

Oddíl 7
Ostatní odvětví

Článek 59
Cíle v ostatních odvětvích

Členské státy sledují v ostatních odvětvích uvedených v čl. 39 písm. f) jeden nebo více těchto cílů:

a)plánování produkce, přizpůsobování produkce poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic a zajištění stálosti cen producentů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a i);

b)soustředění nabídky a uvádění dotčených produktů na trh; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) a c);

c)výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), c) a i);

d)propagace, vývoj a zavádění metod produkce respektujících životní prostředí a normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, pěstitelských postupů a technologií a metod produkce odolných vůči škůdcům a šetrných k životnímu prostředí, využívání vedlejších produktů a odpadů a nakládání s nimi způsobem šetrným k životnímu prostředí a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména s ohledem na ochranu vodních, půdních a dalších přírodních zdrojů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. e) a f);

e)přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně podle čl. 6 odst. 1 písm. d);

f)zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují vnitrostátní režimy jakosti; tyto cíle se vztahují ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. b);

g)propagace produktů jednoho nebo více odvětví uvedených v čl. 40 písm. f) a jejich uvádění na trh; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a c);

h)prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích v jednom nebo více odvětvích uvedených v čl. 39 písm. f); tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c).

Článek 60
Typy intervencí

1.Pokud jde o cíle podle čl. 59 písm. a) až g), členské státy si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)investice do hmotných a nehmotných aktiv; výzkum a experimentální výroba, jakož i jiná opatření včetně opatření týkajících se:

i)    ochrany půdy, včetně zvětšování zásoby uhlíku v půdě;

ii)    lepšího využívání vody a hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování;

iii)    prevence vzniku škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy a podpory využívání odrůd a postupů hospodaření přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám;

iv)    zvyšování úspory energie a energetické účinnosti;

v)    ekologických obalů;

vi)    zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;

vii)    snižování produkce odpadů a lepšího využívání vedlejších produktů a odpadů a nakládání s nimi;

viii)    zlepšování odolnosti vůči škůdcům;

ix)    snižování rizik a dopadů používání pesticidů;

xi)    vytváření a zachovávání stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost;

b)poradenské služby a technická pomoc, zejména pokud jde o přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování;

c)odborná příprava včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů;

d)ekologická produkce;

e)opatření ke zvýšení udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů jednoho nebo více odvětví uvedených v čl. 40 písm. f);

f)propagace, komunikace a marketing včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci trhů;

g)provádění unijních a vnitrostátních režimů jakosti;

h)zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům.

2.Pokud jde o cíl podle čl. 59 písm. h), členské státy se ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)založení nebo doplnění vzájemných fondů organizacemi producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013; 

b)investice do hmotných a nehmotných aktiv zajišťující účinnější řízení objemů uváděných na trh;

c)společné skladování produktů vyrobených organizací producentů nebo členy organizace producentů;

d)opětovná výsadba sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu nebo za účelem přizpůsobování se změně klimatu;

e)stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělování nebo dalšího určení;

f)zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, napadení chorobou nebo z jiných důvodů;

g)nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou;

h)pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci a současně zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům.

3.Členské státy si ve strategickém plánu SZP zvolí odvětví, ve kterých provádějí typy intervencí stanovené v tomto článku. Pro každé odvětví si zvolí jeden nebo více cílů z cílů stanovených v článku 59 a typy intervencí stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Pro každý typ intervence definují členské státy intervence. Členské státy svůj výběr odvětví, cílů, typů intervencí a jednotlivých intervencí odůvodní.

Článek 61
Operační programy

1.V jednotlivých dotčených odvětvích se cíle a intervence stanovené členskými státy v jejich strategickém plánu SZP provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Operační programy v odvětvích uvedených v čl. 39 písm. f) jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté.

3.Operační programy popisují intervence zvolené z intervencí, které si členský stát stanovil ve svém strategickém plánu SZP.

4.Operační programy jsou předkládány organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 členským státům ke schválení.

5.Operační programy mohou být prováděny pouze organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

6.Operační programy sdružení organizací producentů se nesmějí vztahovat na stejné intervence jako operační programy členských organizací. Členské státy posuzují operační programy sdružení organizací producentů společně s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

a)intervence v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byly plně financovány z příspěvků členských organizací tohoto sdružení a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z provozních fondů těchto členských organizací;

b)intervence a jim odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu jednotlivých členských organizací a

c)nedocházelo k dvojímu financování projektů.

7.Členské státy zajistí, aby intervence spojené s cílem uvedeným v čl. 59 písm. h) nepřekročily jednu třetinu celkových výdajů v rámci operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů.

Článek 62
Provozní fondy

1.Organizace producentů nebo jejich sdružení v odvětvích uvedených v čl. 39 písm. f) mohou založit operační fond. Tento fond je financován:

a)z finančních příspěvků pocházejících od:

i)    členů organizace producentů nebo samotné organizace producentů nebo

ii)    sdružení organizací producentů prostřednictvím členů těchto sdružení;

b)z finanční podpory Unie, kterou lze poskytnout organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tato sdružení předkládají operační program.

2.Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly schváleny členskými státy.

Článek 63
Finanční podpora Unie

1.Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 62 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2.Finanční podpora Unie je omezena na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo sdružením organizací producentů.

KAPITOLA IV
TYPY INTERVENCÍ PRO ROZVOJ VENKOVA

Oddíl 1
Typy intervencí

Článek 64
Typy intervencí pro rozvoj venkova

Typy intervencí podle této kapitoly jsou tyto:

a)závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření;

b)přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti;

c)znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků;

d)investice;

e)založení činnosti mladého zemědělce a venkovských podnikatelských startupů;

f)nástroje řízení rizik;

g)spolupráce;

h)výměna znalostí a informaci.

Článek 65
Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření

1.Členské státy mohou přidělit platby za závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy do svých strategických plánů SZP zahrnou agroenvironmentálně-klimatické závazky.

3.Členské státy mohou v rámci tohoto typu intervence poskytovat podporu na celém svém území podle svých zvláštních potřeb určených na celostátní, regionální nebo místní úrovni.

4.Členské státy budou přidělovat platby pouze zemědělcům a dalším příjemcům, kteří dobrovolně převezmou závazky hospodaření považované za přínos k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1.

5.V rámci tohoto typu intervencí členské státy poskytují platby kryjící pouze závazky, které:

a)jdou nad rámec povinných požadavků na hospodaření a norem pro dobrý zemědělský a environmentální stav stanovených v oddílu 2 kapitoly I této hlavy;

b)jdou nad rámec minimálních požadavků na používání hnojiv a produktů na ochranu rostlin, dobré životní podmínky zvířat, jakož i dalších povinných požadavků stanovených vnitrostátními a unijními právními předpisy;

c)jdou nad rámec podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a);

d)se liší od závazků, na které jsou poskytovány platby podle článku 28.

6.Členské státy nahradí příjemcům náklady vzniklé a příjmy ušlé v důsledku plnění závazků. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy přidělit paušální nebo jednorázovou platbu za jednotku. Platby budou přidělovány jednou ročně.

7.Členské státy mohou propagovat a podporovat kolektivní systémy a systémy plateb podle dosažených výsledků, aby zemědělce motivovaly k výraznému zlepšování kvality životního prostředí, a to ve větší míře a měřitelným způsobem.

8.Závazky se přijímají na období pěti až sedmi let. Je-li to však nezbytné k dosažení či zachování určitých požadovaných přínosů pro životní prostředí, mohou členské státy ve svých strategických plánech SZP u určitých druhů závazků stanovit období delší, včetně toho, že povolí, aby byly po uplynutí počátečního období o jeden rok prodlouženy. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, a u nových závazků bezprostředně následujících po závazcích splněných během počátečního období, mohou členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit období kratší.

9.V případech, kdy je v rámci tohoto typu intervence přidělována podpora na agroenvironmentálně-klimatické závazky, závazky přechodu na ekologické hospodaření a metody nebo na jejich udržování dle nařízení (ES) č. 834/2007 a na služby v oblasti lesního životního prostředí a klimatu, stanoví členské státy platby na hektar.

10.Členské státy zajistí, aby osoby provádějící operace v rámci tohoto typu intervence měly přístup ke znalostem a informacím požadovaným k realizaci takových operací.

11.Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi poskytovanými podle článku 28.

Článek 66
Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti

1.Členské státy mohou přidělit platby na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, aby přispěly k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1.

2.Tyto platby budou přiděleny skutečným zemědělcům na plochy vymezené podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013.

3.Členské státy mohou v rámci tohoto typu intervence přidělit platby pouze za účelem kompenzace příjemců za zcela či částečně dodatečně vzniklé náklady a příjmy ušlé v důsledku přírodních omezení nebo jiných omezení specifických pro danou oblast.

4.Dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 3 se vypočítají jako důsledek přírodních omezení nebo jiných omezení specifických pro danou oblast na základě srovnání s oblastmi, jichž se přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti netýkají.

5.Platby budou přidělovány jednou ročně na hektar plochy.

Článek 67
Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků

1.Členské státy mohou přidělit platby na znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z provádění směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES nebo směrnice 2000/60/ES za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, aby přispěly k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1.

2.Tyto platby lze přidělit zemědělcům, držitelům lesů a jiným správcům půdy na plochy, jichž se týkají znevýhodnění uvedená v odstavci 1.

3.Mezi znevýhodněné oblasti mohou členské státy při jejich definování zahrnout následující oblasti:

a)zemědělské a lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;

b)jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesy, která přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti v rámci jednoho strategického plánu SZP nepřekročí 5 % oblastí sítě Natura 2000, na které se vztahuje jeho územní působnost;

c)zemědělské plochy zahrnuté v plánech povodí podle směrnice 2000/60/ES.

4.Členské státy mohou v rámci tohoto typu intervence přidělit platby pouze za účelem kompenzace příjemců za zcela či částečně dodatečně vzniklé náklady a příjmy ušlé v důsledku znevýhodnění specifických pro danou oblast.

5.Dodatečné náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 4 se vypočtou:

a)ve vztahu k omezením vyplývajícím ze směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES v souvislosti s nevýhodami vyplývajícími z požadavků, které překračují normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené dle oddílu 2 kapitoly 1 této hlavy tohoto nařízení, jakož i podmínky údržby zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení;

b)ve vztahu k omezením vyplývajícím ze směrnice 2000/60/ES v souvislosti s nevýhodami vyplývajícími z požadavků, které překračují příslušné povinné požadavky na hospodaření, kromě PPH 2 uvedených v příloze III, a normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené dle oddílu 2 kapitoly 1 této hlavy tohoto nařízení, jakož i podmínky údržby zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

6.Platby se přidělují jednou ročně na hektar plochy.

Článek 68
Investice

1.Členské státy mohou poskytnout podporu nástrojů na investice za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy mohou poskytnout podporu v rámci tohoto typu intervence pouze na hmotné nebo nehmotné investice, které přispívají k plnění specifických cílů uvedených v článku 6. Podpora lesnictví se odvíjí od lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje.

3.Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií nákladů zahrnující přinejmenším:

a)nákup zemědělských produkčních práv;

b)nákup platebních nároků;

c)nákup pozemků s výjimkou nákupu pozemků za účelem zachování životního prostředí nebo nákupu pozemků mladými zemědělci za využití finančních nástrojů;

d)nákup zvířat, jednoletých rostlin a jejich výsadba za jiným účelem, než je obnovení zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodní katastrofě a katastrofické události;

e)úrokové sazby z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

f)investice do zavlažování, které nejsou v souladu s dosažením dobrého stavu vodních útvarů podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES, včetně rozšíření zavlažování, které má vliv na vodní útvary, jejichž stav byl v relevantním plánu povodí definován jako méně než dobrý;

g)investice do rozsáhlé infrastruktury, která není součástí strategie místního rozvoje;

h)investice do zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci principů udržitelného obhospodařování lesů stanovených v celoevropských pokynech pro zalesňování a obnovu lesů.

Písmena a), b), d) a g) prvního pododstavce neplatí, pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančních nástrojů.

4.Členské státy omezí podporu na maximální sazbu 75 % způsobilých nákladů.

Maximální míru podpory je možné zvýšit u následujících investic:

a)zalesňování a neproduktivní investice spojené se specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu dle čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

b)investice do základních služeb ve venkovských oblastech;

c)investice do obnovy zemědělského nebo lesního potenciálu po přírodní katastrofě nebo katastrofické události a investice do vhodných preventivních opatření v lesích a venkovském prostředí.

Článek 69
Založení činnosti mladého zemědělce a venkovského podnikatelského startupu

1.Členské státy mohou přidělit podporu na založení činnosti mladého zemědělce a venkovského podnikatelského startupu za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, aby přispěly k dosažení specifických cílů stanovených v článku 6.

2.Členské státy mohou poskytnout podporu v rámci tohoto typu intervence pouze na to, aby pomohly:

a)založení činnosti mladých zemědělců, kteří splňují podmínky uvedené v definici v čl. 4 odst. 1 písm. e);

b)založení venkovské podnikatelské činnosti spojené se zemědělstvím a lesnictvím nebo diverzifikací příjmů domácností zemědělců;

c)založení podnikatelské činnosti s nezemědělskou aktivitou ve venkovských oblastech jako součást strategie místního rozvoje.

3.Členské státy stanoví podmínky předložení a obsah podnikatelského plánu.

4.Členské státy udělí podporu formou jednorázové částky. Podpora je omezena maximální částkou 100 000 EUR a lze ji kombinovat s finančními nástroji.

Článek 70
Nástroje řízení rizik

1.Členské státy udělí podporu na nástroje řízení rizik za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy udělí podporu v rámci tohoto typu intervence za účelem podpory nástrojů řízení rizik, které pomáhají skutečným zemědělcům s řízením rizik spojených s produkcí a příjmy v rámci jejich zemědělské činnosti, jež jsou mimo jejich kontrolu, a které přispívají k dosažení specifických cílů uvedených v článku 6.

3.Členské státy mohou udělit zejména tuto podporu:

a)finanční příspěvky na pojistné;

b)finanční příspěvky vzájemným fondům včetně administrativních nákladů na jejich založení.

4.Členské státy stanoví následující podmínky způsobilosti:

a)typy a krytí způsobilého systému pojištění a vzájemných fondů;

b)metodika výpočtu ztrát a faktory aktivující kompenzaci;

c)pravidla zakládání a správy vzájemných fondů.

5.Členské státy zajistí, aby se podpora udělovala pouze na krytí ztrát alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

6.Členské státy omezí podporu na maximální sazbu 70 % způsobilých nákladů.

7.Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace intervencí podle tohoto článku s dalšími veřejnými nebo soukromými systémy řízení rizik.

Článek 71
Spolupráce

1.Členské státy mohou udělit podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP, a to za účelem přípravy a realizace projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 114 a v rámci iniciativy LEADER, označované jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních], a za účelem propagace systémů jakosti, organizací producentů nebo seskupení producentů či jiných forem spolupráce.

2.Členské státy mohou udělit podporu v rámci tohoto typu intervence pouze na takové formy spolupráce, které zahrnují alespoň dva subjekty a přispívají k plnění specifických cílů uvedených v článku 6.

3.Členské státy mohou v rámci tohoto typu intervence pokrýt náklady související se všemi aspekty spolupráce.

4.Členské státy mohou udělit podporu jako úhrnnou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na realizované projekty a operace nebo mohou pokrýt pouze náklady na spolupráci a použít fondy z ostatních typů intervencí nebo vnitrostátních či unijních nástrojů podpory na realizaci projektů.

5.V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla dodržována unijní pravidla a požadavky vztahující se na podobné akce v rámci jiných typů intervencí. Tento odstavec se netýká iniciativy LEADER označované jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].

6.Členské státy prostřednictvím tohoto typu intervencí nepodporují spolupráci výhradně výzkumných orgánů.

7.V případě spolupráce v kontextu předávání zemědělských podniků z generace na generaci mohou členské státy udělit podporu pouze zemědělcům, kteří dle vnitrostátní legislativy dosáhli důchodového věku.

8.Členské státy omezí podporu na maximální délku sedmi let, s výjimkou společných akcí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu v řádně odůvodněných případech s cílem dosáhnout specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f).

Článek 72
Výměna znalostí a informací

1.Členské státy mohou udělit podporu na výměnu znalostí a informací v oblasti zemědělství, lesnictví a podnikání na venkově za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších údajů uvedených v jejich strategickém plánu SZP.

2.Členské státy mohou v rámci tohoto typu intervencí hradit náklady na jakoukoli relevantní akci na propagaci inovací, přístupu k odborné přípravě a poradenství a na výměnu a šíření znalostí a informací, která přispěje ke splnění specifických cílů uvedených v článku 6.

3.Členské státy omezí podporu na maximální částku 75 % způsobilých nákladů.

Odchylně od prvního pododstavce může členský stát v případě zřizování poradenských služeb pro zemědělství udělit podporu ve formě pevné částky ve výši maximálně 200 000 EUR.

4.Odchylně od pododstavce 3 může členský stát v nejvzdálenějších regionech a v jiných řádně odůvodněných případech využít vyšší sazbu nebo vyšší částku, než je stanoveno v daném pododstavci, a to za účelem splnění specifických cílů uvedených v článku 6.

5.V případě podpory na zřízení poradenských služeb pro zemědělství členské státy zajistí, aby podpora byla časově omezená.

6.Členské státy zajistí, aby akce podporované v rámci tohoto typu intervence vycházely z popisu systému AKIS poskytnutého ve strategickém plánu SZP dle čl. 102 písm. a) bodu i) a byly s ním v souladu.

Oddíl 2
Prvky platné pro několik typů intervencí

Článek 73
Výběr operací

1.Řídicí orgán strategického plánu SZP nebo jiný určený zprostředkující subjekt definuje kritéria výběru pro následující typy intervencí: investice, založení činnosti mladého zemědělce a venkovského podnikatelského startupu, spolupráce, výměna znalostí a informací, následné konzultace s monitorovacím výborem uvedeným v článku 111. Kritéria výběru by měla zajistit rovné zacházení s žadateli, lepší využívání finančních prostředků a zacílení podpory v souladu se záměrem intervencí.

Členské státy se mohou rozhodnout, že na investiční intervence s jasným zaměřením na životní prostředí nebo realizované v souvislosti s činnostmi zaměřenými na obnovu se kritéria výběru nevztahují.

2.Zodpovědnost řídicího orgánu stanovená v odstavci 1 nemá vliv na úkoly místní akční skupiny stanovené v článku 27 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].

3.Odstavec 1 se nepoužije, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.

4.Kritéria výběru nemusí být definována pro operace, které získaly pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo Horizont Evropa nebo byly zvoleny v rámci programu LIFE+, pokud jsou v souladu se strategickým plánem SZP.

5.Operace nesmí být vybrány k udělení podpory, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně realizovány předtím, než byla žádost o jejich financování v rámci strategického plánu SZP předložena řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny související platby.

Článek 74
Obecná pravidla pro finanční nástroje

1.Pokud je podpora v rámci typu intervence uvedeného v této kapitole udělena formou finančního nástroje dle článku 52 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních], uplatní se definice „finančního nástroje“, „finančního produktu“, „konečného příjemce“, „holdingového fondu“, „zvláštního fondu, „aktivačního účinku“, „multiplikačního poměru“, „nákladů na správu“ a „poplatků za správu“ uvedené v článku 2 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] a ustanovení oddílu 2 kapitoly II hlavy V uvedeného nařízení.

Kromě toho se použijí ustanovení odstavců 2 až 5.

2.Pokud je podpora v rámci typu intervence uvedeného v této kapitole udělena formou finančního nástroje dle článku 52 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních], řídí se členské stát požadavky stanovenými v následujících odstavcích.

3.V souladu s čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] a odchylně od čl. 62 odst. 2 tohoto nařízení může provozní kapitál, ať už samostatně nebo jako součást operace, být způsobilým nákladem.

U činností spadajících do působnosti článku 42 SFEU může být provozní kapitál způsobilým výdajem s hrubým grantovým ekvivalentem ve výši až 200 000 EUR po libovolné období tří účetních let, aniž by tím byly dotčeny míry podpory stanovené v tomto nařízení.

4.Pokud operace získá kombinovanou podporu ve formě finančních nástrojů a grantů, platí pro danou kombinovanou podporu maximální uplatnitelná sazba podpory a kombinované způsobilé výdaje vykázané členským státem nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů na operaci.

5.Způsobilé výdaje finančního nástroje představují celkovou zaplacenou částku příspěvků strategického plánu SZP nebo v případě záruk částku vyčleněnou dle dohody ve smlouvách o zárukách finančním nástrojem v rámci způsobilého období, která odpovídá:

a)platbám koncovým příjemcům nebo v jejich prospěch, a to v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

b)rozpočtovým prostředkům vyčleněným dle dohody ve smlouvách o zárukách, bez ohledu na to, zda jsou dosud nesplacené nebo již splatné, aby bylo možno vyplatit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny na základě multiplikačního poměru zahrnujícího více částek příslušných vyplacených nových úvěrů nebo kapitálových investic do konečných příjemců;

c)platbám koncovým příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s dalším unijním příspěvkem do operace jediného finančního nástroje v souladu s čl. 52 odst. 5 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních];

d)poplatkům za správu a úhradám nákladů na správu vzniklých orgánům provádějícím finanční nástroj.

Pro účely písmene b) tohoto odstavce se multiplikační poměr stanoví na základě obezřetného předběžného posouzení rizik a schválí v příslušné dohodě o financování. Multiplikační poměr lze přehodnotit, pokud to odůvodní následné změny tržních podmínek. Takové přehodnocení nebude mít zpětnou působnost.

Pro účely písmene d) tohoto odstavce budou poplatky za správu záviset na výkonnosti. Pokud jsou orgány provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, vztahuje se na výši nákladů a poplatků za správu vyplacených těmto orgánům, které lze vykázat jako způsobilé náklady, limit ve výši [až 5 %] celkových příspěvků strategického plánu SZP vyplacených koncovým příjemcům v rámci úvěrů, kapitálových nebo kvazikapitálových investic či vyčleněných dle smluv o zárukách.

Tento limit se neuplatní, pokud jsou orgány provádějící finanční nástroje zvoleny v nabídkovém řízení v souladu s příslušnými právními předpisy, v jehož rámci jsou stanoveny vyšší náklady a poplatky za správu.

Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nevykazují se jako způsobilé výdaje.

Článek 75
Využití EZFRV prostřednictvím nebo v kombinaci s InvestEU

1.V souladu s článkem 10 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] a požadavky stanovenými v tomto článku mohou členské státy ve svém strategickém plánu SZP vyčlenit částku, která bude poskytnuta prostřednictvím fondu InvestEU. Částka, která bude poskytnuta prostřednictvím fondu InvestEU, s výjimkou řádně odůvodněných případů nepřekročí 5 % celkového přídělu z EZFRV. Ve strategickém plánu SZP budou zahrnuty důvody použití rozpočtových záruk fondu InvestEU.

Kromě přídělů uvedených v prvním pododstavci mohou členské státy do fondu InvestEU na odpovídající asistenci InvestEU určenou na činnosti vymezené v dohodě o přiznání příspěvku uvedené v článku [9] [nařízení o fondu InvestEU] přidělit část technické pomoci uvedené v článku 112.

2.Pro účely žádostí o změnu strategického plánu SZP v souladu s článkem 107 lze uvádět pouze rozpočtové prostředky příštích let.

Rozpočtové zdroje let 2026 a 2027 se na příděly podle odstavce 1 nepoužijí.

3.Částka uvedená v odst. 1 prvním pododstavci se použije k tvorbě opravných položek a rezerv k části záruky EU na podúčtu členského státu.

4.Pokud dohoda o přiznání příspěvku podle článku [9] [nařízení o fondu InvestEU] na částku uvedenou v odstavci 1 není uzavřena do 31. prosince 2021, předloží členský stát žádost o změnu strategického plánu SZP v souladu s článkem 107, aby mohl příslušnou částku použít.

Dohoda o přiznání příspěvku ve výši uvedené v odstavci 1 a vyčleněné v žádosti o změnu strategického plánu SZP bude uzavřena současně s přijetím rozhodnutí o změně strategického plánu SZP.

5.Pokud dohoda o záruce podle článku [9] [nařízení o fondu InvestEU] není uzavřena do [9] měsíců od schválení dohody o přiznání příspěvku, převedou se příslušné částky zaplacené do společného rezervního fondu na tvorbu opravných položek a rezerv zpět do strategického plánu SZP a členský stát předloží odpovídající žádost o změnu strategického plánu SZP.

6.Pokud dohoda o záruce podle článku [9] [nařízení o fondu InvestEU] není do [čtyř let] od podpisu zcela naplněna, může členský stát požádat, aby s částkami, které byly v dohodě o záruce přislíbeny a které nekryjí podkladové úvěry nebo jiné nástroje nesoucí riziko, bylo naloženo v souladu s odstavcem 5.

7.Prostředky generované příspěvky do fondu InvestEU nebo jež lze těmto příspěvkům připsat, které byly poskytnuty prostřednictvím rozpočtových záruk, budou dány k dispozici danému členskému státu a použity na vratné formy podpory v souladu se strategickým plánem SZP.

Článek 76
Přiměřenost a přesnost výpočtu plateb

V případech, kdy se podpora uděluje na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s články 65, 66 a 67, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a byly stanoveny předem na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu. Za tímto účelem provede výpočty nebo potvrdí jejich přiměřenost a přesnost subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění strategického plánu SZP a který má potřebné odborné znalosti.

Článek 77
Zjednodušené vykazování nákladů

1.Aniž jsou dotčeny články 65, 66, 67 a 69, podpora udělená na základě této kapitoly může kteroukoliv z těchto forem:

a)proplacení skutečně vynaložených způsobilých nákladů příjemce;

b)jednotkové náklady;

c)jednorázové částky;

d)financování paušální sazbou.

2.Částky forem grantů uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se stanoví jedním z těchto způsobů:

a)pomocí přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu založené na:

i) statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku; nebo

(ii) ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let; nebo

iii) použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

b)návrhy rozpočtu;

c)v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace;

d) v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci režimů pro granty financované výhradně dotčeným členským státem na podobný druh operace.

Článek 78
Přenesené pravomoci pro dodatečné požadavky na typy intervencí pro rozvoj venkova

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o dodatečné požadavky k požadavkům stanoveným v této kapitole a týkající se podmínek udělování podpory na následující typy intervencí pro rozvoj venkova:

a)závazky hospodaření podle článku 65;

b)investice podle článku 68;

c)spolupráce podle článku 71.

HLAVA IV
FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 79
Výdaje EZZF a EZFRV

1.Z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) jsou financovány typy intervencí týkající se:

a)přímých plateb podle článku 14;

b)odvětvových intervencí podle kapitoly III hlavy III.

2.Z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) jsou financovány typy intervencí uvedené v kapitole IV hlavy III.

Článek 80
Způsobilost výdajů

1.Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZZF a EZFRV počínaje 1. lednem roku následujícího po roce, v němž Komise schválila strategický plán SZP.

2.Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV od data, kdy byla žádost o změnu předložena Komisi.

Odchylně od čl. 73 odst. 5 a prvního pododstavce může strategický plán SZP v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu stanovit, že výdaje financované z EZFRV spojené se změnami strategického plánu SZP jsou způsobilé ode dne, kdy k dotyčné události došlo.

3.Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV, pokud příjemci vznikly a byly zaplaceny do 31. prosince [2029]. Kromě toho jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byla příslušná podpora platební agenturou skutečně vyplacena do 31. prosince [2029].

Článek 81
Finanční příděly na typy intervencí v podobě přímých plateb

1.Aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) [horizontální nařízení], celková částka na typy intervencí ve formě přímých plateb, které jsou členským státem v příslušném kalendářním roce přiděleny na základě kapitoly II hlavy III tohoto nařízení, nesmí překročit finanční příděl daného členského státu podle přílohy IV.

Aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) [horizontální nařízení], maximální částka, která je členským státem přidělena v příslušném kalendářním roce na základě pododdílu 2 oddílu 2 kapitoly II hlavy III tohoto nařízení a před uplatněním článku 15 tohoto nařízení, nesmí překročit finanční příděl daného členského státu podle přílohy VI.

Pro účely čl. 86 odst. 5 stanoví příloha VII finanční příděl členského státu uvedený v prvním pododstavci po odečtení částek stanovených v příloze VI a před jakýmkoli převodem podle článku 15.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se mění příděly členských států stanovené v přílohách IV a VII tak, aby zohledňovaly změny související s celkovou maximální částkou přímých plateb, které lze přidělit, a to včetně převodů uvedených v článcích 15 a 90, převodů finančních přídělů uvedených v čl. 82 odst. 5 a jakýchkoli odpočtů potřebných k financování typů intervencí v jiných odvětvích uvedených v čl. 82 odst. 6.

Odchylně od prvního pododstavce úprava přílohy VII nezohlední žádné převody podle článku 15.

3.Výše orientačních finančních přídělů na intervenci podle článku 88 na typy intervencí v podobě přímé platby podle článku 14, které za daný kalendářní rok členský stát přidělí, může překročit příděl daného členského státu stanovený v příloze IV o částku odhadovaného snížení plateb podle strategického plánu SZP v souladu s čl. 100 odst. 2 písm. d) druhým pododstavcem.

Článek 82
Finanční příděly na určité odvětvové typy intervencí

1.Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví vína je členským státům přidělována v souladu s přílohou V.

2.Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví včelařství je členským státům přidělována v souladu s přílohou VIII.

3.Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví chmele určená Německu činí 2 188 000 EUR ročně.

4.Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví olivového oleje a stolních oliv je přidělována takto:

a)10 666 000 EUR ročně Řecku;

b)554 000 EUR ročně Francii; a

c)34 590 000 EUR ročně Itálii.

5.Dotčené členské státy se mohou ve svých strategických plánech SZP rozhodnout převést celkový finanční příděl podle odstavců 3 a 4 na své příděly určené pro přímé platby. Toto rozhodnutí nelze přehodnotit.

Finanční příděly členských států převedené na příděly určené pro přímé platby nadále nelze použít pro typy intervencí uvedené v odstavcích 3 a 4.

6.Členské státy se ve svých strategických plánech SZP mohou rozhodnout použít až 3 % svých přídělů určených pro přímé platby uvedených v příloze IV, po odečtení částek dostupných pro bavlnu dle přílohy VI, pro typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v oddíle 7 kapitoly III hlavy III.

7.Členské státy mohou v roce 2023 v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s článkem 107 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 6.

8.Částky uvedené ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění odstavce 6 a 7 jsou pro dotčený členský stát závazné.

Článek 83
Finanční příděly na typy intervencí pro rozvoj venkova

1.Celková výše podpory Unie pro typy intervencí pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2021 až 2027 38 činí 78 811 milionů EUR v běžných cenách.

2.Z prostředků uvedených v odstavci 1 je 0,25 % určeno na financování činností technické pomoci z podnětu Komise, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU) [horizontální nařízení], včetně Evropské sítě společné zemědělské politiky uvedené v čl. 113 odst. 2 tohoto nařízení a evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 114 tohoto nařízení. Tyto činnosti se mohou týkat předchozích i následných období strategického plánu SZP.

3.Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 po odečtení částky uvedené v odstavci 2 podle jednotlivých členských států je uveden v příloze IX.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se mění příloha IX za účelem přezkumu ročního rozpisu podle jednotlivých členských států tak, aby zohledňoval příslušné změny, včetně převodů uvedených v článku 15 a 90, aby byly provedeny technické úpravy, aniž by se změnily celkové příděly, nebo aby byly zohledněny jakékoli další změny vyplývající z legislativního aktu po přijetí tohoto nařízení.

Článek 84
Příspěvek z EZFRV

Prováděcí akt Komise, kterým se schvaluje strategický plán SZP podle čl. 106 odst. 6, stanoví maximální příspěvek z EZFRV na daný plán. Příspěvek z EZFRV se vypočítává na základě částky způsobilých veřejných výdajů.

Článek 85
Sazby příspěvku z EZFRV

1.Strategický plán SZP stanoví jedinou sazbu příspěvku z EZFRV platnou pro všechny intervence.

2.Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí:

a)70 % způsobilých veřejných výdajů v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013;

b)70 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech;

c)65 % způsobilých výdajů na platby podle článku 66;

d)43 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %.

3.Odchylně od odstavce 2 činí maximální sazba příspěvku z EZFRV:

a)80 % v případě závazků hospodaření podle článku 65 tohoto nařízení, plateb podle článku 67 tohoto nařízení, neproduktivních investic podle článku 68 tohoto nařízení, podpory pro evropské inovační partnerství podle článku 71 tohoto nařízení a iniciativy LEADER označované jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních];

b)100 % v případě operací financovaných z fondů převedených do EZFRV v souladu s článkem 15 a 90 tohoto nařízení.

Článek 86
Minimální a maximální finanční příděly
 

1.Nejméně 5 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX je vyhrazeno pro iniciativu LEADER označovanou jako komunitně vedený místní rozvoj v článku 25 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].

2.Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX je vyhrazeno na intervence zaměřené na plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení, s výjimkou intervencí na základě článku 66.

První pododstavec se nevztahuje na nejvzdálenější regiony.

3.Maximálně 4 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy IX lze použít k financování akcí technické pomoci z podnětu členských států podle článku 112.

Příspěvek z EZFRV lze zvýšit na 6 % v případě strategických plánů SZP, u nichž celková částka podpory Unie na rozvoj venkova činí až 90 milionů EUR.

Technická pomoc se proplácí formou financování paušální sazbou na základě čl. 125 odst. 1 písm. e) nařízení (EU/Euratom) …/…[nové finanční nařízení] v rámci průběžných plateb podle článku 30 nařízení (EU) [horizontální nařízení]. Tato paušální sazba představuje procentní podíl stanovený ve strategickém plánu SZP pro technickou pomoc z celkových vykázaných výdajů.

4.Pro každý členský stát je minimální částka stanovená v příloze X vyhrazena na příspěvek na specifický cíl „získávat mladé zemědělce a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech“ podle čl. 6 odst. 1 písm. g). Na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb („analýza SWOT“) a identifikace potřeb, které je třeba řešit, bude tato částka použita na následující typy intervencí:

a)doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce podle článku 27;

b)založení činnosti mladého zemědělce podle definice v článku 69.

5.Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v pododdíle 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III jsou omezeny na maximálně 10 % z částek stanovených v příloze VII.

Odchylně od prvního pododstavce se mohou členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, rozhodnout, že pro účely podpory příjmu vázané na produkci použijí více než 10 % částky stanovené v příloze VII. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise.

Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci lze zvýšit maximálně o 2 % za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 10 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin podle pododdílu 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III.

Částka uvedená ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění prvního a druhého pododstavce je závazná.

6.Aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) [horizontální nařízení], maximální částka, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok před uplatněním článku 15 tohoto nařízení přidělit podle pododdílu 1 oddílu 2 kapitoly II hlavy III tohoto nařízení, nesmí překročit částky stanovené ve strategickém plánu SZP v souladu s odstavcem 6.

7.Členské státy se ve svých strategických plánech SZP mohou rozhodnout použít určitou část příspěvku z EZFRV k maximalizaci podpory a rozšíření integrovaných strategických projektů na ochranu přírody definovaných v [nařízení LIFE] a k financování akcí nadnárodní vzdělávací mobility osob v oblasti zemědělství a rozvoje venkova zaměřených na mladé zemědělce podle [nařízení o programu Erasmus].

Článek 87
Sledování výdajů v oblasti klimatu

1.Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise pomocí jednoduché a běžné metodiky vyhodnotí přínos politiky k plnění cílů v oblasti změny klimatu.

2.Přínos, pokud jde o plnění výdajových cílů, se posoudí přiřazením specifických vah diferencovaných podle toho, zda podpora k plnění cílů v oblasti změny klimatu přispívá výrazně, nebo mírně. Váhy jsou následující:

a)40 % v případě výdajů na základní podporu příjmu pro udržitelnost a doplňkovou podporu příjmu podle pododdílu 2 a 3 oddílu 2 kapitoly II hlavy III;

b)100 % v případě výdajů na režimy pro klima a životní prostředí podle pododdílu 4 oddílu 2 kapitoly II hlavy III;

c)100 % v případě výdajů na intervence podle čl. 86 odst. 2 prvního pododstavce;

d)40 % v případě výdajů spojených s přírodními omezeními nebo jinými omezeními specifickými pro určité oblasti podle článku 66.

Článek 88
Orientační finanční příděly

1.Členské státy ve svém strategickém plánu SZP stanoví orientační finanční příděly pro každou intervenci. Pro každou intervenci se bude tento orientační finanční příděl rovnat násobku plánované jednotkové částky bez uplatnění procenta odchylky uvedeného v článku 89 a plánovaných výstupů.

2.Pokud jsou v rámci intervence plánovány odlišné jednotkové částky, pak se bude orientačnímu finančnímu přídělu uvedenému v odstavci 1 rovnat násobek plánované jednotkové částky bez uplatnění procenta odchylky podle článku 89 a odpovídajících plánovaných výstupů.

Článek 89
Odchylka jednotkové částky

1.Aniž je dotčen článek 15, členské státy stanoví maximální částku podpory na jednotku nebo procento odchylky pro každou intervenci tohoto typu:

a)přímé platby oddělené od produkce a podpora příjmu vázané na produkci podle kapitoly II hlavy III;

b)platby na závazky hospodaření podle článku 65;

c)platby na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti podle článku 66 a 67.

Procento odchylky je procento, o které může realizovaná průměrná nebo jednotná jednotková částka překročit plánovanou průměrnou nebo jednotnou jednotkovou částku uvedenou ve strategickém plánu SZP.

Realizovaná průměrná nebo jednotná jednotková částka nesmí být u žádné intervence ve formě přímých plateb nikdy nižší než plánovaná jednotková částka, s výjimkou případů, kdy počet realizovaných výstupů překročil počet plánovaných výstupů stanovených ve strategickém plánu ZSP.

Pokud jsou v rámci jedné intervence definovány různé jednotkové částky, platí tento pododstavec pro každou jednotnou nebo průměrnou jednotkovou částku takové intervence.

2.Pro účely tohoto článku se realizovaná průměrná nebo jednotná jednotková částka vypočte vydělením zaplacené částky ročních výdajů odpovídajícími realizovanými výstupy za každou intervenci.

Článek 90
Flexibilita mezi příděly přímých plateb a příděly z EZFRV

1.Členské státy se mohou v rámci návrhů svých strategických plánů SZP podle čl. 106 odst. 1 rozhodnout převést:

a)až 15 % svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze IV po odečtení přídělů na bavlnu dle přílohy VI na kalendářní roky 2021 až 2026 do svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2022–2027; nebo

b)až 15 % svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2022–2027 do svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze IV na kalendářní roky 2021 až 2026.

Procento převáděných prostředků z přídělu členského státu na přímé platby do přídělu na EZFRV uvedené v prvním pododstavci lze zvýšit o:

a)až 15 procentních bodů, pokud členský stát odpovídající navýšení použije na intervence financované EZFRV zaměřené na plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

b)až 2 procentní body, pokud členský stát odpovídající navýšení použije v souladu s čl. 86 odst. 4 písm. b).

2.Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 stanoví procentní podíl uvedený v odstavci 1, který se může v každém kalendářním roce lišit.

3.Členské státy mohou v roce 2023 v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s článkem 107 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 1.

HLAVA V
STRATEGICKÝ PLÁN SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY

KAPITOLA I
OBECNÉ POŽADAVKY

Článek 91
Strategický plán SZP

Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v článku 6.

Do svých strategických plánů SZP členské státy zahrnou intervenční strategii uvedenou v článku 97 a vypracovanou na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 103 odst. 2 a vyhodnocení potřeb uvedeného v článku 96, ve které budou stanoveny množstevní cíle a milníky plnění specifických cílů stanovených v článku 6. Cíle budou definovány za pomoci společného souboru ukazatelů výsledku uvedených v příloze I.

Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy intervence založené na typech intervencí uvedených v hlavě III.

Strategické plány SZP se budou vztahovat na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Článek 92
Ambicióznější cíle v oblasti životního prostředí a klimatu

1.Členské státy budou usilovat o to, aby ve srovnání s celkovým přispěním k plnění cílů stanovených v čl. 110 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) 1306/2013, jehož se dosáhlo prostřednictvím podpory z EZZF a EZFRV v období 2014 až 2020, prostřednictvím svých strategických plánů SZP, a zejména složek svých intervenčních strategií uvedených v čl. 97 odst. 2 písm. a), celkově více přispívaly k dosažení specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f).

2.Členské státy ve svých strategických plánech SZP na základě dostupných informací vysvětlí, jak navrhují celkového většího přispění uvedeného v odstavci 1 dosáhnout. Vysvětlení bude vycházet z relevantních informací, jako jsou prvky uvedené v čl. 95 odst. 1 písm. a) až f) a v čl. 95 odst. 2 písm. b).

Článek 93
Struktura strategického plánu SZP

Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území.

Pokud členský stát vypracuje prvky svého strategického plánu SZP na regionální úrovni, zajistí jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP na národní úrovni.

Článek 94
Procedurální náležitosti

1.Členské státy vypracují strategické plány SZP transparentním způsobem v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.

2.Vnitrostátní orgán odpovědný za vypracování strategického plánu SZP zajistí, aby se na přípravě environmentálních a klimatických aspektů plánu efektivním způsobem podílely orgány příslušné pro otázky životního prostředí a klimatu.

3.Členské státy si zorganizují partnerství s příslušnými regionálními a místními orgány. Mezi členy partnerství budou přinejmenším:

a)relevantní orgány veřejné správy;

b)hospodářští a sociální partneři;

c)relevantní orgány zastupující občanskou společnost a případně relevantní orgány odpovědné za prosazování sociálního začleňování, základních práv, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

Tyto partnery by členské státy měly zapojit do přípravy svých strategických plánů SZP.

4.Členské státy a Komise budou spolupracovat, aby zajistily efektivní koordinaci implementace strategických plánů SZP a zohlednily přitom zásady proporcionality a sdíleného řízení.

KAPITOLA II
OBSAH STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 95
Obsah strategického plánu SZP

1.Každý strategický plán SZP musí obsahovat následující oddíly:

a)vyhodnocení potřeb;

b)intervenční strategii;

c)popis prvků společných pro několik intervencí;

d)popis intervencí ve formě přímých plateb, odvětvových intervencí a intervencí pro rozvoj venkova uvedených ve strategii;

e)cíle a finanční plány;

f)popis správní a koordinační struktury;

g)popis prvků, které zajistí modernizaci SZP;

h)popis prvků souvisejících se zjednodušením a snížením administrativní zátěže konečných příjemců.

2.Každý strategický plán SZP musí obsahovat následující přílohy:

a)Příloha I – předběžné hodnocení a strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA);

b)Příloha II – analýza SWOT;

c)Příloha III – konzultace s partnery;

d)Příloha IV – zvláštní podpora pro bavlnu;

e)Příloha V – doplňkové vnitrostátní financování poskytované v rámci strategického plánu SZP.

3.Podrobné požadavky na obsah jednotlivých oddílů a příloh strategického plánu SZP uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou uvedeny v článcích 96 až 103.

Článek 96
Vyhodnocení potřeb

Vyhodnocení potřeb uvedené v čl. 95 odst. 1 písm. a) zahrnuje následující:

a)shrnutí analýzy SWOT uvedené v čl. 103 odst. 2;

b)identifikaci potřeb pro každý specifický cíl podle článku 6 na základě důkazů z analýzy SWOT. Popsány musí být všechny potřeby, bez ohledu na to, zda je jejich řešení součástí strategického plánu SZP či nikoli;

c)vyhodnocení potřeb v souvislosti s řízením rizik pro specifický cíl podpory příjmů a odolnosti životaschopných zemědělských podniků podle čl. 6 odst. 1 písm. a);

d)v relevantních případech analýzu specifických potřeb ohrožených zeměpisných oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony;

e)stanovení priorit a žebříček potřeb včetně řádného odůvodnění učiněných rozhodnutí, a pokud je to relevantní, tak i vysvětlení, proč strategický plán SZP určité identifikované potřeby neřeší nebo je řeší jen částečně.

V případě specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) by vyhodnocení mělo zohlednit vnitrostátní plány v oblasti životního prostředí a klimatu vycházející z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI.

K tomuto vyhodnocení použijí členské státy nejnovější a nejspolehlivější dostupné údaje.

Článek 97
Intervenční strategie

1.Intervenční strategie uvedená v čl. 95 odst. 1 písm. b) stanoví pro každý specifický cíl uvedený v čl. 6 odst. 1, jehož řešení je součástí strategického plánu SZP:

a)cíle pro všechny relevantní ukazatele výsledků a související milníky, jak společné, tak specifické pro strategický plán SZP. Hodnota těchto cílů je z hlediska vyhodnocení potřeb uvedeného v článku 96 opodstatněná. Co se týče specifických cílů podle čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), vyvodí se cíle z prvků vysvětlení podaného v odst. 2 písm. a) a b);

b)intervence, vycházející z typů intervencí definovaných v hlavě III, kromě zvláštní podpory pro bavlnu podle pododdílu 2 oddílu 3 kapitoly II hlavy III, budou navrženy tak, aby řešily specifickou situaci v dotčené oblasti na základě spolehlivé intervenční logiky podložené předběžným hodnocením uvedeným v článku 125, analýzou SWOT uvedenou v čl. 103 odst. 2 a vyhodnocením potřeb uvedeným v článku 96;

c)prvky ukazující, jak intervence pomáhají dosáhnout cílů a jak jsou vzájemně soudržné a slučitelné;

d)prvky prokazující, že finanční prostředky přidělené na intervence ve strategickém plánu SZP jsou odůvodněné a adekvátní k dosažení stanovených cílů a v souladu s finančním plánem podle článku 100.

2.Intervenční strategie také bude zahrnovat následující prvky prokazující konzistentnost strategie a komplementaritu intervencí napříč specifickými cíli podle čl. 6 odst. 1:

a)přehled struktury strategického plánu SZP z hlediska environmentální a klimatické tématiky popisující komplementaritu a výchozí podmínky mezi podmíněností a různými intervencemi řešícími specifické cíle v oblasti životního prostředí a klimatu uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), jakož i způsob, jakým bude dosaženo většího celkového přispění uvedeného v článku 92;

b)vysvětlení, jakým způsobem přispívá struktura strategického plánu SZP z hlediska environmentální a klimatické tématiky k plnění již zavedených dlouhodobých vnitrostátních cílů stanovených v legislativních nástrojích uvedených v příloze XI nebo z nich vycházejících;

c)přehled relevantních intervencí a specifických podmínek strategického plánu SZP, jako jsou ty, které jsou vymezeny v čl. 22 odst. 4, článku 27, článku 69 a čl. 71 odst. 7, souvisejících se specifickým cílem „získávat mladé zemědělce a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech“ podle čl. 6 odst. 1 písm. g). Členské státy při prezentaci finančního plánu souvisejícího s typy intervencí uvedenými v článku 27 a 69 odkazují především na čl. 86 odst. 5. Přehled také v zájmu zlepšení konzistentnosti mezi unijními a vnitrostátními akcemi v této oblasti vysvětlí interakci s vnitrostátními nástroji;

d)přehled odvětvových intervencí, včetně podpory příjmu vázané na produkci podle pododdílu 1 oddílu 3 kapitoly II hlavy III a odvětvových intervencí uvedených v kapitole III hlavy III, zahrnující důvody pro zaměření na dotyčná odvětví, seznam intervencí dle odvětví, jejich komplementaritu, a také možné specifické doplňkové cíle související s intervencemi na základě odvětvových typů intervencí uvedených v kapitole III hlavy III;

e)vysvětlení, které intervence přispějí k zajištění uceleného a integrovaného přístupu k řízení rizik;

f)popis vzájemného působení mezi vnitrostátními a regionálními intervencemi, včetně rozdělení finančních přídělů na intervenci a na fond.

Článek 98
Prvky společné pro několik intervencí

Popis prvků společných pro několik intervencí uvedených v čl. 95 odst. 1 písm. c) musí obsahovat:

a)definice předložené členskými státy v souladu s čl. 4 odst. 1, jakož i minimální požadavky na intervence ve formě přímých plateb oddělených od produkce podle článku 16;

b)popis systému podmíněnosti, sestávající z:

i)popis způsobu implementace jednotlivých norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) uvedených v příloze III, včetně těchto prvků: shrnutí postupů v zemědělském podniku, územní rozsah, typy dotčených zemědělců a doložení, že dané postupy přispívají k hlavnímu cíli;

ii)popis celkového přispění k plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

a)popis použití „technické pomoci“ podle čl. 83 odst. 2, čl. 86 odst. 3 a článku 112 a sítě SZP podle článku 113;

b)další informace o provádění, zejména:

i)krátký popis stanovení hodnoty platebních zákroků a v relevantních případech fungování rezervy;

ii)využití odhadovaného výsledku snížení přímých plateb podle článku 15;

iii)přehled koordinace, odlišení a komplementarity fondu EZFRV a jiných fondů Unie působících ve venkovských oblastech.

Článek 99
Intervence

Popis každé intervence specifikované ve strategii podle čl. 95 odst. 1 písm. d) musí obsahovat:

a)typ intervence, do které spadá;

b)územní rozsah;

c)konkrétní koncepce nebo požadavky dané intervence, které zajišťují její efektivní přispění k plnění specifického cíle (specifických cílů) podle čl. 6 odst. 1. U intervencí v oblasti životního prostředí a klimatu pak soulad s požadavky podmíněnosti musí prokazovat, že se jednotlivé postupy nepřekrývají;

d)podmínky způsobilosti;

e)u každé intervence vycházející z typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení informaci, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení, a u každé intervence nevycházející z typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení informaci, zda, a pokud ano, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství;

f)každoroční plánované výstupy intervence a v relevantních případech rozpis podle jednotné nebo průměrné jednotkové částky podpory;

g)každoroční plánovanou jednotkovou částku podpory, její odůvodněnost a odůvodněnou maximální horní odchylku od jednotkové částky podle článku 89. V relevantních případech budou poskytnuty také následující informace:

i)forma a míra podpory;

ii)výpočet jednotkové částky podpory a její potvrzení podle článku 76;

iii)jednotlivé jednotné jednotkové částky podpory v rámci dané intervence, obzvláště pak pro skupiny území definované v čl. 18 odst. 2;

iv) pokud se členské státy rozhodnou rozdělit částku základní podpory příjmu na hektar v souladu s čl. 18 odst. 2 pro každou skupinu území;

h)výsledný roční finanční příděl na danou intervenci podle článku 88. V příslušných případech bude předložen rozpis částek plánovaných na granty a částek plánovaných pro finanční nástroje;

i)informaci, zda intervence spadá mimo rozsah působnosti článku 42 SFEU a vztahuje se na ni posouzení státní podpory.

Článek 100
Cíle a finanční plány

1.Plán cílů uvedený v čl. 95 odst. 1 písm. e) tvoří souhrnná tabulka zobrazující cíle podle čl. 97 odst. 1 písm. a) spolu s rozpisem ročních milníků.

2.Plán financování uvedený ve čl. 95 odst. 1 písm. e) obsahuje tabulky odpovídající čl. 99 písm. f) a h), které obsahují:

a)příděly členských států na intervence ve formě přímých plateb podle čl. 81 odst. 1, na odvětvové intervence v odvětví vína podle čl. 82 odst. 1, ve včelařství podle čl. 82 odst. 2 a na intervence pro rozvoj venkova dle čl. 83 odst. 3;

b)převody prostředků mezi typy intervencí ve formě přímých plateb a intervencemi pro rozvoj venkova v souladu s článkem 90 a veškeré odečty přídělů členských států na typy intervencí ve formě přímých plateb za účelem uvolnění částek na typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v oddíle 7 kapitoly III hlavy III v souladu s čl. 82 odst. 7;

c)příděly členských států na odvětvové typy intervencí pro olivový olej podle čl. 82 odst. 4 a chmel podle čl. 82 odst. 3, a pokud tyto typy intervencí nejsou uplatňovány, pak rozhodnutí zahrnout příslušné přidělené prostředky do přídělů členského státu na přímé platby v souladu s čl. 82 odst. 5;

d)rozpis přídělů členského státu na typy intervencí ve formě přímých plateb po provedení převodů podle písmene b) a c), a to podle orientačních finančních přídělů na typ intervence a na intervenci a s uvedením plánovaných výstupů, průměrné nebo jednotné jednotkové částky a maximální odchylky podle článku 89. V příslušných případech rozpis obsahuje částku rezervy platebních nároků.

Uvede se celkový odhadovaný výsledek snížení plateb.

S ohledem na použití výsledku snížení plateb uvedeného v článku 15 a čl. 81 odst. 3 se tyto orientační finanční příděly, související plánované výstupy a odpovídající průměrné jednotkové částky nebo jednotné jednotkové částky stanoví před snížením plateb;

f)rozpis přídělů na odvětvové typy intervencí podle oddílu 7 kapitoly III hlavy III podle jednotlivých intervenci a s uvedením plánovaných výstupů a průměrné jednotkové částky;

g)rozpis přídělů členského státu na rozvoj venkova po provedení převodů do a z přímých plateb, jak je uvedeno v písmeni b), podle jednotlivých typů intervencí a jednotlivých intervencí včetně celkových částek za dané období, přičemž se uvede také příslušná sazba příspěvku z EZFRV rozepsaná v příslušných případech podle intervence a typu regionu. V případě převodu prostředků z přímých plateb se uvede intervence nebo část intervence, jež je z převodu financovaná. Tabulka dále obsahuje plánované výstupy na intervenci a průměrné nebo jednotné jednotkové částky a v příslušných případech také rozpis částek plánovaných na granty a částek plánovaných pro finanční nástroje. Uvedou se rovněž částky prostředků na technickou pomoc;

h)údaje o intervencích přispívajících k plnění minimálních požadavků na výdaje podle článku 86.

Prvky uvedené tomto odstavci se stanoví na každý rok.

Článek 101
Správní a koordinační struktura

Popis správní a koordinační struktury podle čl. 95 odst. 1 písm. f) musí obsahovat:

a)identifikaci všech správních orgánů uvedených v kapitole II hlavy II nařízení (EU) [horizontální nařízení];

b)identifikaci a roli pověřených a zprostředkujících subjektů neuvedených v nařízení (EU) [horizontální nařízení];

c)informace o kontrolních systémech a sankcích uvedených v hlavě IV nařízení (EU) [horizontální nařízení], včetně:

i)integrovaného administrativního a kontrolního systému podle kapitoly II hlavy IV nařízení (EU) [horizontální nařízení];

ii)systému kontroly a sankcí v oblasti podmíněnosti podle kapitoly IV hlavy IV nařízení (EU) [horizontální nařízení];

iii)příslušných kontrolních orgánů odpovědných za kontroly;

d)popisu struktury sledování a vykazování.

Článek 102
Modernizace

Popis prvků, které zajistí modernizaci SZP, uvedený v čl. 95 odst. 1 písm. g) musí zdůrazňovat prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci odvětví zemědělství a SZP, a obsahovat zejména:

a)přehled toho, jak strategický plán SZP přispěje k plnění průřezového obecného cíle souvisejícího s podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace a napomáháním k jejich přijímání podle čl. 5 druhého pododstavce, a to především prostřednictvím:

i)popisu organizačního nastavení systému AKIS navrženého jako kombinovaný organizační a znalostní tok mezi osobami, organizacemi a institucemi, které využívají a vytváří znalosti pro zemědělství a související obory;

ii)popisu, jak budou v rámci systému AKIS vzájemně spolupracovat poradenské služby podle článku 13, výzkumné sítě a sítě SZP a jak jsou poskytovány poradenské služby a služby podpory inovací;

b)popis strategie rozvoje digitálních technologií v zemědělství a venkovských oblastech a využití těchto technologií ke zlepšení účinnosti a účelnosti intervencí na základě strategického plánu SZP.

Článek 103
Přílohy

1.Příloha I strategického plánu SZP uvedená v čl. 95 odst. 2 písm. a) obsahuje shrnutí hlavních výsledků předběžného hodnocení podle článku 125 a strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 39 a informace o tom, jak jsou řešeny, případně odůvodnění, proč nebyly zohledněny, a dále odkaz na kompletní zprávu o předběžném hodnocení zprávu SEA.

2.Příloha II strategického plánu SZP uvedená v čl. 95 odst. 2 písm. b) obsahuje analýzu SWOT aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká.

Analýza SWOT vychází z aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, a pro každý specifický cíl podle čl. 6 odst. 1 obsahuje obecný popis aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, založený na společných kontextových ukazatelích a dalších aktuálních kvantitativních a kvalitativních informacích, jako jsou studie, minulé zprávy o hodnocení, odvětvová analýza a poučení z předchozích zkušeností.

Kromě toho jsou v popisu v souvislosti s každým obecným a specifickým cílem uvedeným v článku 5 a čl. 6 odst. 1 zvlášť zdůrazněny:

a)silné stránky zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

b)slabé stránky zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

c)příležitosti zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

d)hrozby zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

e)v relevantních případech analýza územních aspektů s důrazem na území, na která se intervence speciálně zaměřují;

f)v relevantních případech analýza odvětvových aspektů, především pak pro ta odvětví, která podléhají specifickým intervencím nebo odvětvovým programům.

V případě specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) analýza SWOT odkazuje na vnitrostátní plány vycházející z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI.

U specifického cíle získávání mladých zemědělců uvedeného v čl. 6 odst. 1 písm. g) analýza SWOT obsahuje krátkou analýzu přístupu k půdě, půdní mobility a restrukturalizace půdy, přístupu k financím a úvěrům a přístupu ke znalostem a poradenství.    

U obecného průřezového cíle souvisejícího s podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace a napomáháním k jejich přijímání podle čl. 5 druhého pododstavce analýza SWOT uvede také relevantní informace o fungování systému AKIS a souvisejících struktur.

3.Příloha III strategického plánu SZP uvedená v čl. 95 odst. 2 písm. c) obsahuje výstupy konzultací s partnery a stručný popis, jak konzultace probíhaly.

4.Příloha IV strategického plánu SZP uvedená v čl. 95 odst. 2 písm. d) obsahuje stručný popis zvláštní podpory pro bavlnu a její komplementarity s dalšími intervencemi na základě strategického plánu SZP.

5.Příloha V strategického plánu SZP uvedená v čl. 95 odst. 2 písm. e) obsahuje následující:

a)krátký popis doplňkového vnitrostátního financování, které je poskytnuto v rozsahu působnosti strategického plánu SZP, včetně částek na opatření a informací o souladu s požadavky tohoto nařízení;

b)vysvětlení komplementarity intervencí strategického plánu SZP; a

c)informaci, zda doplňkové vnitrostátní financování spadá mimo rozsah působnosti článku 42 SFEU a vztahuje se na ni posouzení státní podpory.

Článek 104
Přenesené pravomoci ve vztahu k obsahu strategického plánu SZP

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se mění tato kapitola, pokud jde o obsah strategického plánu SZP a jeho příloh.

Článek 105
Prováděcí pravomoci ve vztahu k obsahu strategického plánu SZP

Komise je oprávněna přijímat prováděcí akty stanovující pravidla předkládání prvků popsaných v článku 96 až 103 ve strategických plánech SZP. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

KAPITOLA III
SCHVÁLENÍ A ZMĚNY STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 106
Schválení strategického plánu SZP

1.Každý členský stát předloží Komisi návrh strategického plánu SZP obsahující informace uvedené v článku 95 nejpozději do 1. ledna 2020.

2.Komise posoudí návrhy strategických plánů SZP z hlediska jejich úplnosti, konzistentnosti a souladu s obecnými principy práva Unie, s tímto nařízením a s opatřeními přijatými v souvislosti s ním a s horizontálním nařízením, jejich efektivního přispění k plnění specifických cílů podle čl. 6 odst. 1, dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a stupně administrativní zátěže kladené na příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na adekvátnost strategického plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků za účelem splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a předběžného hodnocení.

3.V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců od data předložení strategického podat své připomínky.

Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný plán upraví.

4.Komise návrh strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že se plán slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení].

5.Ke schválení strategického plánu SZP dojde nejpozději osm měsíců poté, co jej příslušný členský stát předloží.

Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 101 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 95 odst. 2 písm. a) až d).

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny náležité prvky. V takovém případě dotčený členský stát poukáže na chybějící části strategického plánu SZP a předloží orientační cíle a finanční plány podle článku 100 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží formou návrhu na změnu plánu v souladu s článkem 107.

6.Každý strategický plán SZP Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139.

7.Strategické plány SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí.

Článek 107
Změny strategického plánu SZP

1.Členské státy mohou Komisi předložit žádost o změnu svého strategického plánu SZP.

2.Žádost o změnu strategického plánu SZP musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1. K žádosti se připojí pozměněný plán včetně případných aktualizovaných příloh.

3.Komise posoudí soulad změn s tímto nařízením a opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení], jakož i jeho efektivní přínos k plnění specifických cílů.

4.Komise schválí žádost o změnu strategického plánu SZP za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a Komise se přesvědčila, že pozměněný plán se slučuje s obecnými zásadami práva Unie, požadavky stanovenými v tomto nařízení a s opatřeními přijatými v souvislosti s tímto nařízením a s nařízením (EU) [horizontální nařízení].

5.Komise se může k žádosti o změnu strategického plánu vyjádřit do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.

6.Ke schválení žádosti o změnu strategického plánu SZP dojde nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem za předpokladu, že veškeré případné připomínky Komise byly adekvátně zohledněny.

7.Žádost o změnu strategického plánu SZP lze podat nejvýše jednou za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 109.

8.Každý pozměněný strategický plán SZP Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139.

9.Aniž je dotčen článek 80, změny strategického plánu SZP nabývají právního účinku teprve poté, co je Komise schválí.

10.Opravy čistě úřední nebo redakční povahy nebo zjevných chyb, které nemají vliv na provádění politiky a na intervence, se nepovažují za žádost o změnu. Členské státy Komisi o takových opravách uvědomí.

Článek 108
Výpočet lhůt pro akce Komise

Pokud je pro akci Komise stanovena časová lhůta, začíná tato lhůta pro účely této kapitoly běžet okamžikem, kdy jsou předloženy všechny informace splňující požadavky stanovené v tomto nařízení a opatřeních přijatých v souvislosti s ním.

Do této časové lhůty se nezapočítává období, které začíná datem následujícím po datu, kdy Komise zašle členskému státu své připomínky nebo žádost o přepracované dokumenty, a končí datem, kdy členský stát Komisi odpoví.

Článek 109
Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se mění tato kapitola, pokud jde o:

a)postupy a časové lhůty pro schvalování strategických plánů SZP;

b)postupy a časové lhůty pro podávání a schvalování žádostí o změnu strategických plánů SZP;

c)četnost předkládání žádostí o změnu strategického plánu SZP během programového období, včetně stanovení výjimečných případů, pro něž maximální počet změn podle čl. 107 odst. 7 neplatí.

HLAVA VI
KOORDINACE A SPRÁVA

Článek 110
Řídicí orgán

1.Členské státy jmenují pro strategický plán SZP řídicí orgán.

Členské státy zajistí, aby byl odpovídající systém řízení a kontroly zřízen způsobem, který zaručí, že funkce řídicího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systému během celého období strategického plánu SZP.

2.Řídicí orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění strategického plánu SZP. Zejména pak zajistí, aby:

a)existoval vhodný a bezpečný elektronický systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o plánu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely sledování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a záměrů;

b)příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění intervencí:

i)byli informováni o svých povinnostech vyplývajících z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo vhodný účetní kód;

ii)si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídicímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;

c)dotčeným příjemcům (ve vhodných případech v elektronické podobě) byl poskytnut seznam povinných požadavků na hospodaření a minimální normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené podle oddílu 2 kapitoly I hlavy III, které platí na úrovni zemědělského podniku, a také jasné a přesné informace s tímto související;

d)předběžné hodnocení podle článku 125 bylo v souladu se systémem sledování a hodnocení a bylo předloženo Komisi;

e)byl zaveden plán hodnocení podle článku 126, aby následné hodnocení programu uvedené ve stejném článku bylo provedeno v časových lhůtách podle tohoto nařízení, a tato hodnocení byla v souladu se systémem hodnocení a sledování a byla předložena monitorovacímu výboru uvedenému v článku 111 a Komisi;

f)monitorovacímu výboru byly poskytnuty informace a dokumenty potřebné ke sledování provádění strategického plánu SZP z hlediska jeho specifických cílů a priorit;

g)byla vyhotovena výroční zpráva o výkonnosti včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po konzultaci s monitorovacím výborem byla předložena Komisi;

h)byly realizovány relevantní následné kroky navazující na připomínky Komise k výroční zprávě o výkonnosti;

i)platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s intervencemi vybranými pro financování;

j)příjemci z intervencí financovaných z EZFRV, kromě intervencí týkajících se plochy nebo zvířat, o tom, že obdrželi finanční podporu, informovali, a to i použitím znaku Unie v souladu s pravidly stanovenými Komisí, jak je uvedeno v odstavci 5;

k)byla strategickému plánu zajištěna propagace, i prostřednictvím národní sítě SZP, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které strategický plán SZP nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování v rámci strategického plánu SZP a rovněž informováním příjemců a široké veřejnosti o podpoře Unie pro zemědělství a rozvoj venkova prostřednictvím strategického plánu SZP.

3.Členský stát nebo řídicí orgán mohou pro účely řízení a provádění intervencí na základě strategického plánu SZP jmenovat jeden nebo více zprostředkujících subjektů z řad místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací.

4.Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídicí orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídicí orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla uplatňování požadavků na informace, publicitu a zviditelnění uvedených v odst. 2 písm. j) a k).

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

Článek 111
Monitorovací výbor

1.Členské státy předtím než předloží svůj strategický plán SZP, zřídí pro účely sledování jeho provádění výbor („monitorovací výbor“).

Monitorovací výbor přijme svůj jednací řád.

Monitorovací výbor se schází nejméně jednou ročně a přezkoumává veškeré skutečnosti, jež mají vliv na to, zda strategický plán SZP dosahuje svých cílů.

Členské státy zveřejní jednací řád svého monitorovacího výboru a veškeré údaje a informace, jež si s ním vyměňují, na internetu.

2.Členské státy rozhodují o složení monitorovacího výboru a zajišťují, aby v něm byly rovnoměrně zastoupeny relevantní orgány veřejné správy a zprostředkující subjekty i zástupci partnerů uvedených v čl. 94 odst. 3.

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas.

Členské státy zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetu.

Zástupci Komise se podílejí na práci monitorovacího výboru jakožto poradci.

3.Monitorovací výbor posuzuje zejména:

a)pokrok v provádění strategického plánu SZP a plnění cílů a milníků;

b)skutečnosti, které mají vliv na plnění strategického plánu SZP a opatření přijatá k jejich nápravě;

c)prvky předběžného posouzení uvedené v čl. 52 odst. 3 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] a strategický dokument uvedený v čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních];

d)pokrok v provádění hodnocení, souhrnů hodnocení a následných opatřeních navazujících na případná zjištění;

e)provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)budování administrativních kapacit orgánů veřejné správy a příjemců, pokud je to relevantní.

4.Monitorovací výbor podává své stanovisko k:

a)návrhu strategického plánu SZP;

b)metodice a kritériím výběru operací;

c)výročním zprávám o výkonnosti;

d)plánu hodnocení a jeho případným změnám;

e)návrhům řídicího orgánu na změnu strategického plánu SZP.

Článek 112
Technická pomoc z podnětu členských států

1.Z podnětu členského státu může EZFRV podpořit opatření, jež jsou nezbytná pro účinnou správu a implementaci podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP, včetně zřízení a provozování národní sítě SZP uvedené v čl. 113 odst. 1. Opatření uvedená v tomto odstavci se mohou týkat předchozích i následných období strategického plánu SZP.

2.Podporovat lez rovněž opatření orgánu hlavního fondu v souladu s čl. 25 odst. 4, 5 a 6 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].

3.Technická pomoc z podnětu členských států nesmí financovat certifikační orgány ve smyslu článku 11 nařízení (EU) [horizontální nařízení].

Článek 113
Evropská a národní síť společné zemědělské politiky
 

1.Každý členský stát zřídí nejpozději do dvanácti měsíců ode dne, kdy Komise schválí jeho strategický plán SZP, národní síť společné zemědělské politiky (národní síť SZP) pro účely vzájemného navazování kontaktů mezi organizacemi a správními orgány, poradci, výzkumnými pracovníky a dalšími inovátory v oblasti zemědělství a rozvoje venkova na vnitrostátní úrovni.

2.Evropská síť společné zemědělské politiky (evropská síť SZP) je určena k vzájemnému navazování kontaktů mezi národními sítěmi, organizacemi a správními orgány v oblasti zemědělství a rozvoje venkova na unijní úrovni.

3.Navazování kontaktů prostřednictvím sítí SZP má mít následující cíle:

a)zvýšit zapojení všech zúčastněných stran do koncipování a provádění strategických plánů SZP;

b)provázet správní orgány z členských států při provádění strategických plánů SZP a při přechodu na realizační model založený na výkonu;

c)usnadnit vzájemné učení od osob na stejné pozici a interakci mezi všemi zúčastněnými stranami v oblasti zemědělství a venkova;

d)podporovat inovace a zapojit všechny zúčastněné strany do procesu výměny znalostí a budování znalostí;

e)podporovat monitorovací a hodnoticí kapacitu všech zúčastněných stran;

f)přispět k šíření výsledků strategického plánu SZP.

4.Úkolem sítí SZP při dosahování cílů stanovených v odstavci 3 je:

a)sběr, analýza a šíření informací o akcích podporovaných v rámci strategických plánů ZSP;

b)přínos pro budování kapacit správních orgánů členských států a dalších aktérů zapojených do implementace strategického plánu SZP včetně procesu monitorování a hodnocení;

c)sběr a šíření dobré praxe;

d)sběr informací – včetně statistických a administrativních informací – a analýza vývoje v zemědělství a venkovských oblastech, které jsou relevantní pro specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1;

e)vytváření platforem, fór a akcí usnadňujících výměnu zkušeností mezi zúčastněnými stranami a vzájemné učení se od osob na stejné pozici, a to včetně případné výměny v rámci sítí ve třetích zemích;

f)sběr informací a usnadnění vytváření sítí financovaných struktur a projektů, například místních akčních skupin uvedených v článku 27 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních], operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti uvedených v čl. 114 odst. 4 a obdobných struktur a projektů;

g)podpora projektů spolupráce místních akčních skupin nebo podobných struktur místního rozvoje, včetně nadnárodní spolupráce;

h)vytváření vazeb s dalšími strategiemi nebo sítěmi financovanými z Unie;

i)podíl na dalším rozvoji SZP a příprava následných období strategického plánu SZP;

j)v případě národních sítí účast a podíl na aktivitách evropské sítě SZP.

Článek 114
Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

1.Komise zřídí evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti.

2.Účelem partnerství je stimulovat inovace a zlepšovat výměnu poznatků.

3.Evropské inovační partnerství se podílí na plnění specifických cílů podle čl. 6 odst. 1

4.Evropské inovační partnerství podporuje systém AKIS uvedený v čl. 13 odst. 2 propojováním politik a nástrojů s cílem urychlit inovace. Zejména:

a)vytváří přidanou hodnotu lepším propojováním výzkumu a zemědělské praxe a pobízením k širšímu využívání dostupných inovačních opatření;

b)propojuje inovátor a projekty;

c)podporuje rychlejší a širší zavádění inovativních řešení do praxe; a

d)informuje vědeckou obec o potřebách zemědělské praxe v oblasti výzkumu.

Součástí evropského inovačního partnerství jsou operační skupiny evropského inovačního partnerství. Skupiny vypracovávají plány inovativních projektů, jež budou vytvořeny, testovány, upraveny nebo implementovány a jež budou vycházet z interaktivního inovačního modelu, jehož hlavní zásady jsou:

a)rozvoj inovativních řešení zaměřených na potřeby zemědělců či lesníků a současně případně řešících interakci napříč dodavatelským řetězcem;

b)propojování partnerů se vzájemně se doplňujícími znalostmi, jako jsou zemědělci, poradci, výzkumní pracovníci, podniky a nevládní organizace, do cílené kombinace, která je nejlepší pro dosažení cílů projektu; a

c)spolurozhodování a spoluvytváření všeho, co s projektem souvisí.

Zamýšlené inovace mohou být založeny jak na nových, tak na tradičních praktikách v novém geografickém nebo environmentálním kontextu.

Operační skupiny šíří plány a výsledky svých projektů, zejména prostřednictvím sítí SZP.

HLAVA VII
SLEDOVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A HODNOCENÍ

KAPITOLA I
VÝKONNOSTNÍ RÁMEC

Článek 115
Zřízení výkonnostního rámce

1.Členské státy zřídí výkonnostní rámec, který umožní podávání zpráv, sledování a hodnocení výkonnosti strategického plánu SZP během jeho provádění.

2.Výkonnostní rámec obsahuje následující prvky:

a)soubor společných ukazatelů kontextu, dopadu, výsledku a výstupu, včetně těch uvedených v článku 7, jenž slouží jako základ pro sledování, hodnocení a přípravu výroční zprávy o výkonnosti;

b)cíle a roční milníky stanovené ve vztahu k příslušnému specifickému cíli s použitím ukazatele výsledků;

c)sběr údajů, jejich uchovávání a předávání;

d)pravidelné podávání zpráv o výkonnosti a sledovací a hodnoticí činnosti;

e)mechanismy pro odměňování dobré výkonnosti a řešení slabé výkonnosti;

f)předběžné, průběžné a následné hodnocení a veškeré další hodnoticí činnosti spojené se strategickým plánem SZP.

3.Výkonnostní rámec se vztahuje na:

a)obsah strategických plánů SZP;

b)tržní opatření a další intervence uvedené v nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 116
Cíle výkonnostního rámce

Cílem výkonnostního rámce je:

a)posoudit dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie SZP;

b)stanovit milníky a cíle pro specifické cíle uvedené v článku 6;

c)sledovat pokrok v dosahování cílů strategického plánu SZP;

d)posoudit dopad, účinnost, účelnost, význam a soudržnost intervencí na základě strategického plánu SZP;

e)podporovat společný vzdělávací proces v souvislosti se sledováním a hodnocením.

Článek 117
Elektronický informační systém

Členské státy zřídí elektronický informační systém, v němž se budou zaznamenávat a uchovávat klíčové informace o provádění strategického plánu SZP, zejména o jednotlivých intervencích vybraných k financování a o dokončených intervencích, jež jsou nezbytné ke sledování a hodnocení, včetně informací o každém příjemci a operaci.

Článek 118
Poskytování informací

Členské státy zajistí, aby se příjemci podpory v rámci intervencí na základě strategického plánu SZP a místní akční skupiny zavázali poskytovat řídicímu orgánu nebo jiným orgánům pověřeným vykonávat funkce jménem řídicího orgánu veškeré informace nezbytné k sledování a hodnocení strategického plánu SZP.

Členské státy zajistí, aby byly k dispozici vyčerpávající, kompletní, aktuální a spolehlivé zdroje údajů, aby bylo možné účinně sledovat pokrok politiky v plnění cílů za použití ukazatele dopadu, výsledku a výstupu.

Článek 119
Postupy sledování

Řídicí orgán a monitorovací výbor sledovat provádění strategického plánu SZP a pokrok v plnění jeho cílů na základě ukazatelů výstupu a výsledku.

Článek 120
Prováděcí pravomoci ve vztahu k výkonnostnímu rámci

Komise přijme prováděcí akty ve vztahu k obsahu výkonnostního rámce. Tyto akty zahrnují seznam kontextových ukazatelů, další ukazatele nezbytné k odpovídajícímu sledování a hodnocení politiky, metody výpočtu ukazatelů a nezbytná ustanovení zaručující přesnost a spolehlivost údajů shromažďovaných členskými státy. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

KAPITOLA II
VÝROČNÍ ZPRÁVY O VÝKONNOSTI

Článek 121
Výroční zprávy o výkonnosti

1.Do 15. února 2023 a do 15. února každého následujícího roku až do roku 2030 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti provádění strategického plánu SZP za předchozí rozpočtový rok. Zpráva předložená v roce 2023 bude zahrnovat rozpočtové roky 2021 a 2022. Pro přímé platby dle kapitoly II hlavy III bude zpráva zahrnovat pouze rozpočtový rok 2022.

2.Poslední výroční zpráva o výkonnosti, která má být předložena 15. února 2030, bude obsahovat souhrn hodnocení uskutečněných během prováděcího období.

3.Aby byla výroční zpráva o výkonnosti přípustná, musí obsahovat veškeré informace požadované v odstavci 4, 5 a 6. O tom, že určitá výroční zpráva o výkonnosti není přípustná, vyrozumí Komise dotyčný členský stát do patnácti pracovních dnů ode, kdy ji obdrží; pokud tak Komise neučiní, má se za to, že je dotyčná zpráva přípustná.

4.Výroční zpráva o výkonnosti stanoví klíčové kvalitativní a kvantitativní informace o plnění strategického plánu SZP, a to v podobě finančních údajů, ukazatele výstupu a výsledku a v souladu s čl. 118 druhým odstavcem. Bude také obsahovat informace o realizovaných výstupech, realizovaných výdajích, realizovaných výsledcích a o tom, jak daleko zbývá k dosažení příslušných cílů.

Pro typy intervencí, které nepodléhají článku 89 tohoto nařízení, a v případech, kdy se poměr realizovaného výstupu a realizovaných výdajů odchyluje o 50 % od plánovaného ročního výstupu a výdajů, předloží členský stát odůvodnění takové odchylky.

5.Předané údaje musí souviset s dosaženými hodnotami ukazatelů částečně a plně realizovaných intervencí. Dále bude uvádět syntézu stavu plnění strategického plánu SZP realizovaného v předchozím rozpočtovém roce, jakékoli okolnosti, které mají vliv na výkonnost strategického plánu SZP, obzvláště pak s ohledem na odchylky od milníků, jejich odůvodnění a v relevantních případech i podniknutá opatření.

6.Pro finanční nástroje je nutné kromě údajů uvedených v odstavci 4 uvést i informace o:

a)způsobilých výdajích dle typu finančního produktu;

b)výši nákladů a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)výši soukromých a veřejných zdrojů mobilizovaných navíc k EZFRV dle typu finančního produktu;

d)úrocích a dalších výnosech generovaných podporou z příspěvku EZFRV na finanční nástroje podle článku 54 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] a vrácených zdrojích, které lze přičíst podpoře z EZFRV podle článku 56 uvedeného nařízení.

7.Komise na základě informací poskytnutých ve výročních zprávách o výkonnosti provede výroční přezkum výkonnosti a výroční schvalování výkonnosti podle článku [52] nařízení (EU) [horizontální nařízení].

8.Ve výročním přezkumu výkonnosti může Komise uvést své připomínky k výročním zprávám o výkonnosti, a to do jednoho měsíce od jejich předložení. Pokud Komise nesdělí své připomínky v dané lhůtě, považují se zprávy za schválené.

Článek 108 o výpočtu lhůt pro akce Komise se použije obdobně.

9.Pokud vykázaná hodnota u jednoho nebo více ukazatelů výsledku odhalí za vykazovaný rok odchylku o více než 25 % od příslušného milníku, může Komise členský stát požádat o předložení akčního plánu v souladu s čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) [horizontální nařízení], ve kterém budou popsána zamýšlená nápravná opatření a předpokládaný časový rámec.

10.Výroční zprávy o výkonnosti, jakož i shrnutí jejich obsahu pro veřejnost, budou zpřístupněny veřejnosti.

11.Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla předkládání obsahu výroční zprávy o výkonnosti. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

Článek 122
Výroční přezkumné jednání

1.Členské státy každý rok zorganizují výroční přezkumné jednání s Komisí, kterému předsedají obě strany společně nebo jen Komise a které se uskuteční nejdříve dva měsíce po předložení výroční zprávy o výkonnosti.

2.Výroční přezkumné jednání bude zaměřeno na přezkum výkonnosti každého plánu včetně pokroku v plnění stanovených cílů, veškerých okolností ovlivňujících výkonnost a minulých či budoucích opatření k jejich řešení.

KAPITOLA III
SYSTÉM POBÍDEK ZA DOBRÝ VÝKON V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KLIMATU

Článek 123
Výkonnostní bonus

1.V roce 2026 může být členskému státu připsán výkonnostní bonus jako odměna za uspokojivý výkon při plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, a to za předpokladu, že členský stát splnil podmínku uvedenou v čl. 124 odst. 1.

2.Výkonnostní bonus se rovná 5 % částky na členský stát ve finančním roce 2027 stanovené v příloze IX.

Prostředky převedené mezi EZZF a EZFRV v souladu s článkem 15 a 90 se do výpočtu výkonnostního bonusu nezahrnují.

Článek 124
Přidělení výkonnostního bonusu

1.Na základě přezkumu výkonnosti v roce 2026 se výkonnostní bonus zadržený z přídělu členského státu na základě článku 123 druhého odstavce tomuto členskému státu přidělí, pokud ukazatele výsledku uplatňované na specifické cíle v oblasti životního prostředí a klimatu podle čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) v jeho strategickém plánu SZP dosáhly alespoň 90 % své cílové hodnoty pro rok 2025.

2.Komise do dvou měsíců od přijetí výroční zprávy o výkonnosti v roce 2026 přijme prostřednictvím prováděcího aktu bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 139 rozhodnutí o tom, zda strategický plán SZP každého příslušného členského státu dosáhl cílových hodnot uvedených v odstavci 1.

3.V případech, kdy cílové hodnoty uvedené v odstavci 1 byly dosaženy, udělí Komise těmto členským státům výkonnostní bonus, který bude považován za přidělený s konečnou platností na rozpočtový rok 2027 na základě rozhodnutí Komise uvedeného v odstavci 2.

4.V případech, kdy nebylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 1, Komise dotčeným členským státům na rozpočtový rok 2027 finanční závazky související s výkonnostním bonusem neuvolní.

5.O přidělení výkonnostního bonusu může Komise rozhodnout s ohledem na případy vyšší moci a vážných sociálně-ekonomických krizí, jež dosažení příslušných milníků znemožnily.

6.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná opatření zajišťující konzistentní přístup při rozhodování o přidělení výkonnostního bonusu členským státům. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

KAPITOLA IV
HODNOCENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 125
Předběžné hodnocení

1.Členské státy provádí předběžné hodnocení, aby zlepšily kvalitu koncepce svého strategického plánu SZP.

2.Za provedení předběžného hodnocení odpovídá orgán odpovědný za přípravu strategického plánu SZP.

3.Předběžné hodnocení hodnotí:

a)přispění strategického plánu SZP k dosažení specifických cílů SZP, přičemž zohledňuje vnitrostátní a regionální potřeby a potenciál rozvoje, jakož i zkušenosti získané z provádění strategického plánu SZP v předchozích programových obdobích;

b)vnitřní soudržnost navrhovaného strategického plánu SZP a jeho vztah k ostatním relevantním nástrojům;

c)konzistentnost přidělených rozpočtových prostředků se specifickými cíli strategického plánu SZP;

d)jakým způsobem očekávané výstupy přispějí k výsledkům;

e)zda jsou kvantifikované cílové hodnoty výsledků vzhledem k předpokládané podpoře z EZZF a EZFRV realistické;

f)adekvátnost personální a administrativní kapacity k řízení strategického plánu SZP;

g)vhodnost postupů sledování strategického plánu SZP a sběru údajů nezbytných k provedení hodnocení;

h)vhodnost milníků zvolených pro výkonnostní rámec;

i)plánovaná opatření ke zmírnění administrativní zátěže příjemců;

j)důvody pro použití finančních nástrojů financovaných z EZFRV.

4.V předběžném hodnocení jsou zahrnuty požadavky na strategické posouzení vlivů na životní prostředí uvedené ve směrnici 2001/42/ES s přihlédnutím k potřebám zmírňování změny klimatu.

Článek 126
Hodnocení strategických plánů SZP během prováděcího období a po něm

1.Členské státy provádí hodnocení strategických plánů SZP za účelem zlepšení kvality koncepce a plnění plánů, a také za účelem vyhodnocování jejich účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti, přidané hodnoty Unie a dopadů z hlediska jejich podílu na plnění obecných a specifických cílů SZP podle článku 5 a čl. 6 odst. 1.

2.Členské státy svěří hodnocení funkčnosti nezávislým odborníkům.

3.Členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy k získávání a shromažďování údajů nezbytných pro hodnocení.

4.Členské státy odpovídají za vyhodnocení adekvátnosti intervencí strategického plánu SZP pro dosažení specifických cílů podle čl. 6 odst. 1.

5.Členské státy vytvoří plán hodnocení, který bude obsahovat hodnoticí činnosti zamýšlené pro dané prováděcí období.

6.Členské státy předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od přijetí strategického plánu SZP.

7.Řídicí orgán odpovídá za to, že komplexní hodnocení strategického plánu SZP bude dokončeno do 31. prosince 2031.

8.Členské státy zpřístupní veškerá hodnocení veřejnosti.

KAPITOLA V
POSOUZENÍ VÝKONNOSTI KOMISÍ

Článek 127
Posouzení a hodnocení výkonnosti

1.Komise vytvoří víceletý plán hodnocení SZP, za jehož plnění ponese sama odpovědnost.

2.Komise do konce třetího roku od začátku provádění strategického plánu SZP provede průběžné hodnocení, v jehož rámci posoudí dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie EZZF a EZFRV, přičemž zohlední ukazatele uvedené v příloze I. Komise přitom může využít veškeré již dostupné relevantní informace v souladu s článkem [128] [nového finančního nařízení].

3.Komise provede následné hodnocení, v jehož rámci posoudí dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie EZZF a EZFRV.

4.Po dokončení průběžného hodnocení Komise na základě důkazů předložených v hodnocení SZP, včetně vyhodnocení strategických plánů SZP, jakož i dalších relevantních informačních zdrojů, předloží Evropskému parlamentu a Radě výchozí zprávu o plnění tohoto článku včetně prvních výsledků výkonnosti SZP. Druhou zprávu včetně hodnocení výkonnosti SZP předloží nejpozději do 31. prosince 2031.

Článek 128
Podávání zpráv na základě základního souboru ukazatelů

V souladu s požadavkem na podávání práv uvedeným v č. [38 odst. 3 písm. e) bodě i)] [nového finančního nařízení] Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti stanovené v uvedeném článku a měřené daným základním souborem ukazatelů uvedeným v příloze XII.

Článek 129
Obecná ustanovení

1.Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace, které jí umožní sledování a hodnocení SZP.

2.Údaje potřebné pro kontextové ukazatele a ukazatele dopadu musí primárně pocházet ze zavedených zdrojů, jako jsou zemědělská účetní datová síť a Eurostat. Pokud nejsou údaje pro tyto ukazatele dostupné nebo úplné, doplní se v z evropského statistického programu zřízeného na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 40 , právního rámce, jím že se řídí zemědělská účetní datová síť nebo na základě formální dohody s dalšími poskytovateli údajů, jako jsou Společné výzkumné středisko a Evropská agentura pro životní prostředí.

3.Existující administrativní rejstříky, jako jsou integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), systém evidence půdy (LPIS) a rejstříky zvířat a vinic se povedou i nadále. Systémy IACS a LPIS budou dále rozvíjeny, aby lépe odpovídaly statistickým potřebám SZP. Údaje z administrativních rejstříků budou využívány co nejvíce pro statistické účely ve spolupráci se statistickými orgány členských států a s Eurostatem.

4.Komise je oprávněna přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se informací, které mají poskytovat členské státy, přičemž zohlední potřebu zamezit jakékoli zbytečné administrativní zátěži, jakož i pravidla týkající se potřeby údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

HLAVA VIII
USTANOVENÍ O HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI

Článek 130
Pravidla vztahující se na podniky

Poskytuje-li se podpora podle hlavy III tohoto nařízení formám spolupráce mezi podniky, lze ji poskytnout pouze těm formám spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže uplatňovanými na základě článků 206 až 209 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 131
Státní podpora

1.Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podporu na základě tohoto nařízení články 107, 108 a 109 SFEU.

2.Články 107, 108 a 109 SFEU se nepoužijí na platby členských států uskutečněné podle tohoto nařízení a v souladu s ním nebo na doplňkové vnitrostátní financování podle článku 132 tohoto nařízení v rámci působnosti článku 42 SFEU.

3.Odchylně od odstavce 2 se články 107, 108 a 109 SFEU použijí pro podporu operací, jež spadá do působnosti článku 42 SFEU i mimo ni, s výjimkou případů, kdy je podpora na provozní kapitál poskytována prostřednictvím finančního nástroje.

Článek 132
Doplňkové vnitrostátní financování

Platby v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 SFEU, které mají zajistit doplňkové financování intervencí, na něž je kdykoli během prováděcího období strategického plánu SZP poskytnuta podpora z finančních prostředků Unie, mohou členské státy uskutečnit, pouze pokud platby splňují požadavky tohoto nařízení, jsou uvedeny v příloze V strategického plánu SZP v souladu s čl. 103 odst. 5 a byly schváleny Komisí.

Článek 133
Vnitrostátní fiskální opatření

Články 107, 108 a 109 SFEU se nevztahují na vnitrostátní fiskální opatření, kterými se členské státy rozhodnou odchýlit se od obecných daňových pravidel a umožní, aby základ daně z příjmu platný pro zemědělce byl vypočten na základě víceletého období.

HLAVA IX
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 134
Opatření k řešení konkrétních problémů

1.K řešení konkrétních problémů přijme Komise prováděcí akty, které jsou v mimořádných situacích nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

2.Pokud to vyžadují řádně odůvodněné závažné a naléhavé případy, Komise v zájmu řešení konkrétních problémů podle odstavce 1 a při současném zajištění kontinuity režimu přímých plateb v případě mimořádných okolností přijme postupem podle čl. 139 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3.Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy uvedené v daných odstavcích přetrvávají, může Komise v zájmu trvalého řešení předložit odpovídající legislativní návrhy.

4.Komise informuje Evropský parlament a Radu o jakémkoli opatření přijatém podle odstavce 1 nebo 2 do dvou pracovních dnů po jeho přijetí.

Článek 135
Použití na nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

1.Pro přímé platby poskytované v nejvzdálenějších regionech Unie v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 228/2013 platí pouze čl. 3 odst. 2 písm. a) a b), čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a d), oddíl 2 kapitoly I hlavy III, článek 16 a hlava IX tohoto nařízení. Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a d), oddíl 2 kapitoly I hlavy III, článek 16 a hlava IX se použijí bez jakýchkoli povinností týkajících se strategického plánu SZP.

2.Pro přímé platby poskytované menším ostrovům v Egejském moři v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 229/2013 platí pouze čl. 3 odst. 2 písm. a) a b), článek 4, oddíl 2 kapitoly I hlavy III, oddíl 1 a 2 kapitoly II hlavy III a hlava IX tohoto nařízení. Ustanovení článku 4, oddíl 2 kapitoly I hlavy III, oddíl 1 a 2 kapitoly II hlavy III a hlava IX se použijí bez jakýchkoli povinností týkajících se strategického plánu SZP.

KAPITOLA II
INFORMAČNÍ SYSTÉM A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 136
Výměna informací a dokumentů

1.Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí informační systém s cílem umožnit bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

2.Komise zajistí, aby existoval vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu hlavních informací a podávání zpráv o sledování a hodnocení.

3.Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla provozování systému podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 139 odst. 2.

Článek 137
Zpracování a ochrana osobních údajů

1.Aniž jsou dotčeny články [96, 97 a 98] nařízení (EU) [horizontální nařízení], shromažďují členské státy a Komise osobní údaje za účelem plnění svých závazků týkajících se řízení, kontroly, sledování a hodnocení podle tohoto nařízení, a zejména závazků uvedených v hlavě VI a VII, a zpracovávají je pouze způsobem slučitelným s tímto účelem.

2.Pokud se osobní údaje zpracovávají za účelem sledování a hodnocení podle hlavy VII za použití bezpečného elektronického systému uvedeného v článku 136, musejí být anonymizovány a zpracovávány pouze v souhrnné podobě.

3.Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4.Členské státy informují dotčené subjekty o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv na ochranu údajů, která jsou stanovena v nařízení (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679.

KAPITOLA III
PŘENESENÍ PRAVOMOCÍ A PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

Článek 138
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 4, 7, 12, 15, 23, 28, 32, 35, 36, 37, 41, 50, 78, 81, 104 a 141 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomocí nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Přenesení pravomocí podle článku 4, 7, 12, 15, 23, 28, 32, 35, 36, 37, 41, 50, 78, 81, 104 a 141 mohou Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4, 7, 12, 15, 23, 28, 32, 35, 36, 37, 41, 50, 78, 81, 104 a 141 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 139
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro společnou zemědělskou politiku“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 140
Zrušení

1.Nařízení (EU) č. 1305/2013 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2021.

Zůstává však nadále v platnosti ve vztahu k operacím prováděným na základě programů rozvoje venkova schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2021.

Článek 32 a příloha III nařízení (EU) č. 1305/2013 zůstávají v platnosti ve vztahu k vymezování oblastí čelících přírodním nebo dalším specifickým omezením. Odkazy na programy rozvoje venkova se považují za odkazy na strategické plány SZP.

2.Nařízení (EU) č. 1307/2013 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2021.

Zůstává však nadále v platnosti ve vztahu k žádostem o podporu týkajícím se roků podání žádosti začínajícím před 1. lednem 2021.

Články 17 a 19 nařízení (EU) č. 1307/2013, jakož i příloha I uvedeného nařízení ve vztahu k Chorvatsku, zůstávají v platnosti do 31. prosince 2021.

Článek 141
Přechodná opatření

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, kterým se doplňuje toto nařízení o opatření na ochranu veškerých nabytých práv a legitimních očekávání příjemců, a to v míře nezbytné pro přechod od ustanovení nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 k ustanovením tohoto nařízení. Tato přechodná pravidla stanoví obzvláště podmínky, za kterých může být podpora schválená Komisí v rámci nařízení (EU) č. 1305/2013 začleněna do podpory poskytované na základě tohoto nařízení včetně technické pomoci a následných hodnocení.

Článek 142
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh(y) víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU

1.1.Název návrhu

a) nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013;

b) nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory strategických plánů vytvářených členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SPZ) a financované Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a rušíc nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013;

c) nařízení Evropského parlamentu a Rady měnící nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a nařízení (EU) 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři.

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Skupina programů 8 – Zemědělství a námořní politika v rámci okruhu 3 víceletého finančního rámce 2021–2027 – přírodní zdroje a životní prostředí

1.3.Návrh/podnět se týká:

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 41  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

Cíli společné zemědělské politiky (SZP), stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie, je:

a) zvýšit produktivitu zemědělství (a to i prostřednictvím technického pokroku a optimálního využití výrobních činitelů);

b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva (a to i zvýšením individuálních příjmů);

c) stabilizovat trhy;

d) zajistit plynulé zásobování;

e) zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

Ty jsou přizpůsobeny a formulovány pro výzvy uvedené níže v části 1.4.2, aby bylo zdůrazněno 10 priorit Komise pro období 2015–2019 a cílů udržitelného rozvoje OSN a aby byly naplněny výše uvedené návrhy, jež mají stanovit legislativní rámec pro společnou zemědělskou politiku pro období 2021–2027 – jednodušší, chytřejší, moderní a udržitelnou SZP.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Tato přeshraniční a globální povaha klíčových výzev, kterým čelí zemědělské a venkovské oblasti v EU, vyžaduje společnou politiku na úrovni EU. SZP řeší tyto výzvy:

● zajištění jednotného trhu a rovných podmínek prostřednictvím společného systému bezpečnostních sítí nabízejícího podporu příjmů, který podporuje bezpečnost potravin a zabraňuje potenciálnímu narušení hospodářské soutěže,

● podpora odolnosti odvětví zemědělství EU, která je nezbytná pro využití globalizace,

● plnění klíčových aspektů výzev udržitelnosti, jako je změna klimatu, využívání vody, kvalita ovzduší a biologická diverzita, prostřednictvím environmentální struktury SZP.

V jiných oblastech je silný evropský rozměr nutno kombinovat s větším množstvím subsidiarity. Mezi tyto oblasti patří bezpečnost potravin (např. sladění norem), výzvy pro venkovské oblasti (s velkými rozdíly nezaměstnanosti na venkově mezi členskými státy), špatná infrastruktura a služby na venkově, nedostatky ve výzkumu a inovacích a problémy týkající se kvality potravin, veřejného zdraví a výživy. Přiměřená reakce na tyto výzvy na úrovni EU umožňuje při kombinaci s větším množstvím flexibility na úrovni členského státu efektivnější a účinnější akci.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Na základě hodnocení současného rámce politiky byla provedena rozsáhlá konzultace se zúčastněnými stranami a analýza budoucích výzev a potřeb, komplexní posouzení dopadů. Další podrobnosti naleznete v posouzení dopadů a v důvodové zprávě, které jsou součástí legislativních návrhů.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Převážně pokud jde o SZP, bude dosaženo významných synergií a zjednodušení tím, že bude provádění intervencí financovaných z EZZF a EZFRV zařazeno pod jeden strategický rámec strategického plánu SZP. Stávající struktury v členských státech budou zachovány a pravidla pro řízení a kontrolu budou zjednodušena a přizpůsobena konkrétním intervencím prováděným členskými státy.

SZP zachovává silné synergie s politikami v oblasti klimatu a životního prostředí, bezpečnosti potravin a otázkami souvisejícími se zdravím, digitální agendou ve venkovských oblastech a rozšiřováním znalostí a inovací, politikou sousedství, obchodními a rozvojovými politikami a programem Erasmus+.

SZP bude fungovat v synergii a doplňkově s ostatními politikami a fondy EU, jako jsou opatření prováděná v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, fondu InvestEU, devátým rámcovým programem pro výzkum a politikami souvisejícími se životním prostředím a klimatem. V případě potřeby budou stanovena společná pravidla s cílem maximalizovat soudržnost a komplementárnost mezi fondy za současného respektování specifik těchto politik.

Synergie s rámcovým programem (RP) pro výzkum budou zajištěny ve skupině RP9 „Potraviny a přírodní zdroje“, jejímž cílem je zajistit, aby byly zemědělské a potravinářské systémy zcela bezpečné, udržitelné, odolné, oběhové, rozmanité a inovativní. SZP vytvoří ještě silnější vazby na politiku EU v oblasti výzkumu a inovací zavedením biohospodářství jako své priority. V rámci skupiny „Potraviny a přírodní zdroje“ je rovněž kladen důraz na využívání výhod digitální revoluce, aby mohly činnosti v rámci výzkumu a inovací přispívat k digitální transformaci zemědělských a venkovských oblastí.

Legislativní návrhy, kterých se týká tento finanční výkaz, by měly být chápány v širším kontextu návrhu na nařízení o společných ustanoveních, které stanoví jednotný rámec společných pravidel pro fondy, jako je EZFRV, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond a další. Toto rámcové nařízení významně přispěje ke snížení administrativní zátěže, k efektivnímu vynakládání prostředků EU a zjednodušení praxe.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

Časově omezená doba trvání

   v účinnosti od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

   Finanční dopad od 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od 2021 do 2027 u prostředků na platby.

 časově neomezená doba trvání u nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a nařízení (EU) 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři.

Provádění od roku 2021 (rozpočtový rok).

1.6.Předpokládaný způsob řízení 42  

 Přímé řízení Komisí

   prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

EIB a Evropský investiční fond;

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení;

veřejnoprávní subjekty;

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Žádné podstatné změny ve srovnání se současnou situací, tj. většina výdajů, kterých se týkají legislativní návrhy ohledně SZP, budou řízeny sdíleným řízením s členskými státy. Velmi malá část ale bude i nadále spadat přímo pod řízení Komise.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Musí být vytvořen rámec pro výkonnost, sledování a hodnocení za účelem:

a)    vyhodnocení dopadu, účinnosti, účelnosti, významu, soudržnosti a přidané unijní hodnoty SZP;

b)    stanovení milníků a cílů pro specifické cíle strategických plánů SZP;

c)    sledování pokroku v dosahování cílů strategického plánu SZP;

d)    hodnocení dopadu, účinnosti, účelnosti, významu a soudržnosti intervencí strategického plánu SZP;

e)    podpora společného vzdělávacího procesu v souvislosti se sledováním a hodnocením.

Řídící orgán a monitorovací výbor budou sledovat provádění strategického plánu SZP a pokrok v dosahování cílů strategického plánu SZP.

Výroční zprávy o výkonnosti

Do 15. února 2023 a do 15. února každého následujícího roku až do roku 2030 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti provádění strategického plánu SZP za předchozí finanční rok. Tyto zprávy musí stanovit klíčové kvalitativní a kvantitativní informace o plnění strategického plánu SZP, a to v podobě finančních údajů ukazatelů výstupů. Musí také obsahovat informace o realizovaných výstupech, realizovaných výdajích, realizovaných výsledcích a jak daleko zbývá k dosažení příslušných cílů.

Předané údaje musí souviset s dosaženými hodnotami ukazatelů částečně a plně splněných intervencí. Musí také uvádět syntézu stavu plnění strategického plánu SZP realizovaného v předchozím rozpočtovém roce, jakékoli okolnosti, které mají vliv na výkonnost strategického plánu SZP, obzvláště pak s ohledem na odchylky od milníků, zásadní důvody a v relevantních případech i podniknutá opatření.

Komise na základě informací poskytnutých ve výroční zprávě o výkonnosti provede výroční přezkum výkonnosti a výroční výkonnostní závěrku.

Vyhodnocení strategického plánu SZP

Členské státy provedou hodnocení ex ante včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb relevantních pro příslušný strategický plán SZP, a to za účelem identifikace potřeb, kterými je třeba se ve strategickém plánu SZP zabývat.

Členské státy musí provádět vyhodnocení strategických plánů SZP za účelem zlepšení kvality a návrhu a plnění plánů, a také za účelem vyhodnocování účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti, přidané hodnoty EU a dopadů v souvislosti s podílem na plnění obecných a specifických cílů SZP.

Posouzení výkonnosti Komisí

Komise vytvoří víceletý plán vyhodnocování SZP, za jehož plnění ponese zodpovědnost Komise.

Komise provede průběžné hodnocení účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU u fondů a zohlední při tom ukazatele stanovené v příloze VII. Komise může využít veškeré již dostupné informace v souladu s článkem 128 finančního nařízení.

Komise provede u fondů retrospektivní vyhodnocení účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU.

Na základě důkazů předložených ve vyhodnocení SZP včetně vyhodnocení strategických plánů SZP, jakož i dalších relevantních informačních zdrojů, předloží Komise Evropskému parlamentu a radě do 31. prosince 2025 výchozí zprávu o plnění tohoto článku včetně prvních výsledků výkonnosti SZP. Druhou zprávu včetně hodnocení úspěšnosti SZP předloží nejpozději do 31. prosince 2031.

Podávání zpráv dle základního souboru ukazatelů

Základem, na němž bude Komise podávat zprávy o pokroku při dosahování specifických cílů v průběhu celého programového období, jsou informace poskytované členskými státy. K tomuto účelu slouží základní soubor ukazatelů.

V souladu s požadavkem na podávání zpráv dle čl. 38 odst. 3 písm. e) bodu i) finančního nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti uvedené v tomto článku měřené základním souborem ukazatelů.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

SZP se provádí především v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Stávající rozhodovací orgány zřízené v členských státech, zejména platební agentury a certifikační orgány, prokázaly svou efektivitu při ochraně rozpočtu EU a zajišťování řádného finančního řízení. Ustálené nízké míry chybovosti v rámci SZP v posledních letech ukazují, že řídicí a kontrolní systémy zavedené členskými státy fungují správně a poskytují přiměřenou jistotu.

Nový realizační model v rámci SZP této situaci napomáhá tím, že členským státům uděluje více subsidiarity při rozhodování a řízení zavedených kontrolních systémů v rámci obecnějšího souboru pravidel na úrovni Unie. Kromě toho bude SZP v souladu se strategií pro sestavování rozpočtu zaměřenou na výsledky a platby orientované na výkonnost spojovat způsobilost plateb se skutečnou realizací na místě. Jádrem finančního řízení a modelu poskytování záruk v legislativních návrzích pro SZP po roce 2020 je proto výkonnost.

Kontrolní strategie pro nové období bude plně v souladu s jednotným přístupem k auditu, aby bylo zajištěno, že akreditované platební agentury a certifikační orgány poskytnout potřebnou jistotu. Komise bude věnovat zvláštní pozornost účinnému fungování zavedených řídicích systémů a spolehlivosti podávání zpráv o výkonnosti. Dle aktuální úpravy bude na počátku období a víceletého pracovního programu vypracována strategie auditu.

Závěrem lze shrnout, že Komise zajistí, aby řídicí systémy vytvořené v členských státech fungovaly efektivně, bude proplácet platby akreditovaných platebních agentur a bude provádět roční zúčtování výkonnosti, jež hodnotí dosažené výstupy oznámené členskými státy.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

Existuje více než sedm milionů příjemců SZP, kteří dostávají podporu v rámci celé řady různých režimů podpory. Klesající trend snižování chybovosti v oblasti SZP ukazuje na robustní a spolehlivé řídicí a kontrolní systémy v platebních agenturách.

SZP byla dosud prováděna prostřednictvím podrobných pravidel způsobilosti na úrovni příjemce, která zvyšovala složitost, administrativní zátěž a riziko chyb. Náklady na řídicí a kontrolní systém, který měl mírnit toto riziko, byly považovány za poněkud nepřiměřené.

Legislativní balíček pro SZP po roce 2020 podstatně snižuje prvek souladu s pravidly a zvyšuje důraz na výkonnost. Povinnosti vyplývající z pravidel EU musí plnit členské státy, které by pak měly zavést vhodný řídicí a kontrolní systém. Členské státy budu mít větší flexibilitu při navrhování schémat a opatření, která lépe odpovídají jejich konkrétní realitě. Financování SZP tak bude podmíněno strategickou realizací politiky směrem ke společným cílům definovaným na úrovni EU. Plán SZP bude dohodou mezi členskými státy a Komisi, kterou bude stanovena a schválena strategie na 7 let, cíle, intervence a plánované výdaje.

Návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky přizpůsobuje současný stav tomuto novému realizačnímu modelu, ale zachovává dobře fungující řídicí orgány (platební agentury a certifikační orgány). Za současné situace je každý rok ředitel každé platební agentury povinen předložit prohlášení řídicího subjektu o úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádném fungování struktur řízení, včetně plnění základních požadavků EU, a spolehlivosti podávání zpráv o výkonnosti. Stanovisko k těmto prvkům poskytne nezávislý auditní orgán (certifikační orgán).

Pokud členský stát nedodá výstupy dle dohodnutých standardů, výdaje budou sníženy. I nadále budou prováděny audity souladu s předpisy za účelem hodnocení fungování struktur řízení. Komise bude i nadále provádět audity zemědělských výdajů a využívat přístupu založeného na riziku, aby zajistila, že jsou její audity v souladu s principem jednotného auditu cíleny na oblasti nejvyššího rizika. Kromě toho existují jasné mechanismy pro zastavení plateb v případech vážných nedostatků ve strukturách řízení nebo významných trendů nízké výkonnosti.

Hlavním rizikem předpokládaným pro nové období je, že zmírnění konkrétních a podrobných pravidel toho, jak by v členských státech měly být na úrovni platebních agentur vytvořeny řídicí a kontrolní systémy, může mít v případech, kdy nejsou pravidla způsobilosti stanovená členskými státy respektována, pro Komisi dopad na pověst. Je třeba zdůraznit, že Komise zajistí, aby byly zavedeny řídicí systémy a aby bylo dosahováno výstupů a výsledků. V duchu rozpočtování zaměřeného na výsledky se Komise zaměří na to, co politika přináší.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

Nový realizační model pro SZP by měl výrazně snížit náklady na kontroly, a to jak členským státům, tak příjemcům.

Požadavky na úrovni EU byly výrazně omezeny a byly nastaveny na úrovni členských států, které by měly využít této příležitosti, aby přizpůsobily závazky, jež mají příjemci splnit, konkrétní situaci v daném státě nebo regionu.

Členské státy definují řídicí a kontrolní systémy v rámci zjednodušeného rámce EU stanoveného v legislativních návrzích. Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), odpovědný přibližně za 88 % plateb v rámci SZP, je zachován, i když některé prvky, které byly dosud stanoveny na úrovni EU, budou ponechány na členských státech. Na úrovni EU tak již není definována intenzita a rozsah kontrol, které jsou hlavní nákladovou položkou.

Zaměření na výkonnost vyžaduje věrohodný a spolehlivý systém pro podávání zpráv, který, jak bylo uvedeno v předchozích oddílech, bude podléhat nezávislým auditům. Neočekává se však, že by to mělo významný dopad na administrativní zátěž členských států, jelikož většina ukazatelů výstupu již je v akreditovaných platebních agenturách k dispozici.

Členské státy mají potenciál zjednodušit a omezit administrativní zátěž spojenou s řízením a kontrolou SZP, jelikož si budou moct pravidla způsobilosti upravovat na úrovni příjemců a budou moci rozhodovat o nejvhodnějším způsobu kontroly (nikoli univerzálně). Jak je uvedeno v kapitole o zjednodušování v posouzení dopadů, které je připojeno k legislativním návrhům SZP, neočekává se, že by realizační náklady na novou SZP byly vyšší (aktuálně jsou ve výši 3,6 %), i když vezmeme v úvahu větší zaměření na podávání zpráv o výkonnosti.

Pokud jde o očekávanou chybovost, dle nového realizačního modelu se způsobilost výdajů hodnotí z hlediska dosažených výstupů. Chyby by tak neměly být počítány z hlediska zákonnosti a správnosti jednotlivých transakcí, ale na úrovni výstupů dosažených ve vztahu k proplaceným výdajům. Výdaje, které nemají odpovídající výstup, budou sníženy v rámci ročního zúčtování výkonnosti, aby zůstal rozpočet EU chráněn.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Legislativní balíček předpokládá, že členské státy zajistí účinné předcházení podvodům, zejména v oblastech s vyšší mírou rizika, předcházení, odhalování a nápravu nesrovnalostí a podvodů. Členské státy musí ukládat účinné, odrazující a přiměřené sankce, jak je stanoveno v právních předpisech Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech, a vymáhat veškeré neoprávněné platby zvýšené o úroky.

Tyto základní požadavky EU jsou součástí řídících struktur, které budou ověřovány certifikačními orgány na přístupu založeném na rizicích a rovněž Komisí na základě principu jednotného auditu.

Podrobnosti budou v případě potřeby řešeny v revidované strategii AGRI pro boj proti podvodům. Neočekává se ale, že by se typologie podvodů a dalších závažných nesrovnalostí v budoucnu ve srovnání se současným stavem podstatně měnila.

Aktuální přístup poskytování cíleného školení členským státům ohledně prevence, odhalování a nápravy podvodů a dalších závažných nesrovnalostí, bude pravděpodobně rozšířen na budoucí SZP. To stejné platí pro tematické pokyny pro členské státy týkající se specifických oblastí s vysokým rizikem.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU

Částky uvedené v tomto finančním výkazu jsou vyjádřeny v běžných cenách.

Kromě změn vyplývajících z legislativních návrhů uvedených v níže uvedených doprovodných tabulkách obsahují legislativní návrhy další změny, které nemají žádný finanční dopad.

Pokud jde o výdaje související s trhem, je třeba zdůraznit, že částky zohledněné u výdajů souvisejících s trhem jsou založeny na předpokladu, že nedojde k žádnému veřejnému intervenčnímu nákupu ani jiným opatřením souvisejícím s krizovou situací v jakémkoli odvětví.

V rámci EZZF bude vytvořena nová zemědělská rezerva, která poskytne dodatečnou podporu zemědělskému odvětví pro účely opatření bezpečnostní sítě v rámci řízení nebo stabilizace trhu a/nebo v případě krizí ovlivňujících zemědělskou produkci nebo distribuci. Částka rezervy činí na začátku každého rozpočtového roku nejméně 400 milionů eur. Nevyužité částky rezervy na zemědělskou krizi v rozpočtovém roce 2020 budou převedeny do rozpočtového roku 2021 na vytvoření rezervy; v období 2021–2027 budou nevyužité částky převedeny na následující rok. Pokud bude tato rezerva použita, bude doplněna stávajícími rozpočtovými disponibilními prostředky nebo novými prostředky. V případě překročení konkrétního dílčího stropu pro EZZF stanoveného ve víceletém finančním rámci 2021–2027 se na pokrytí všech potřeb nad tímto dílčím stropem, včetně potřeb na doplnění rezervy, uplatní finanční kázeň. Opakované použití finanční kázně pro účely vytvoření rezervy tak není pro období 2021–2027 předpokládáno. Mechanismus finanční kázně zůstane za účelem zajištění dodržování dílčího stropu pro EZZF.

Pokud jde o intervence ve formě přímých plateb, čisté stropy pro rozpočtový rok 2021 (kalendářní rok 2020) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 jsou vyšší než částky přidělené na intervence ve formě přímých plateb uvedených v doprovodných tabulkách a následně budou muset být upraveny v souladu s konečnou dohodou o finančním krytí SZP s termíny nutnými pro včasné provedení v členských státech.

Návrh obsahuje pokračování procesu vnější konvergence přímých plateb: Členské státy s průměrnou úrovní podpory pod 90 % průměru EU uzavřou 50 % mezery na 90 % průměru EU v 6 postupných krocích od roku 2022. Na financování této konvergence budou přispívat všechny členské státy. To se odráží v přídělech členských států na přímé platby v příloze IV nařízení o strategických plánech SZP.

Dopad omezení plateb přímé podpory pro zemědělce je pro přidělování přímých plateb rozpočtově neutrální, neboť produkt omezení plateb bude použit na financování přerozdělovacích plateb v rámci téhož členského státu. V případě, že by produkt omezení plateb nebyl vhodný pro financování intervencí ve formě přímých plateb, bude převeden na příspěvek EZFRV daného členského státu. Částky takovéhoto možného převodu v této fázi nelze kvantifikovat.

Pokud jde o příjmy přidělené EZZF, odhad odráží vliv poskytnutých odkladů a splátek na předchozí rozhodnutí o schválení, které budou inkasovány po roce 2020, a odhadované účelově vázané příjmy ze schválení a nesrovnalostí, které mají být vybrány. Předpokládá se, že účelově vázané příjmy po zavedení nového realizačního modelu ve srovnání s aktuálními úrovněmi poklesnou.

Pokud jde o EZFRV, návrh předpokládá snížení míry spolufinancování EU podobně, jako tomu je u jiných evropských strukturálních a investičních fondů. To společně s přidělením prostředků pro intervence ve formě plateb z EZFRV umožní udržet veřejnou podporu evropským venkovským oblastem z velké části beze změn. Rozdělení mezi členské státy je založeno na objektivních kritériích a minulých výkonech.

Návrhy reforem obsahují ustanovení dávající členským státům určitou míru flexibility ve vztahu k jejich přiděleným prostředkům na intervence ve formě přímých plateb a intervence ve formě rozvoje venkova a dále mezi přidělené prostředky na intervence ve formě přímých plateb a na určité odvětvové intervence. Pokud se členské státy rozhodnou použít tuto flexibilitu, bude to mít finanční důsledky v rámci daných finančních částek, které nelze v této fázi kvantifikovat.

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a předběžný seznam nových výdajových rozpočtových položek 43  

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Typ
výdaje

Příspěvek

Okruh 3:

Přírodní zdroje a životní prostředí

RP/NRP 44

zemí ESVO 45

kandidátských zemí 46

třetích zemí

ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení

3

[08.01.RR] EZZF Neprovozní technická pomoc

NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.01. RR] EZFRV Neprovozní technická pomoc

NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.01. RR] Výkonné agentury

NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.02. RR] Zemědělská rezerva

NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.02. RR] Odvětvové intervence dle plánu SZP

NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.02. RR] Výdaje související s trhem mimo plán SZP

RP/NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.02. RR] Intervence ve formě přímých plateb dle plánu SZP

NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.02. RR] Přímé platby mimo plán SZP

NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.02. RR] EZZF Provozní technická pomoc

RP/NRP

NE

NE

NE

NE

3

[08.03. RR] Intervence ve formě rozvoje venkova dle plánu SZP 2021–2027

RP

NE

NE

NE

NE

3

[08.03. RR] EZFRV Provozní technická pomoc

RP

NE

NE

NE

NE

7

[08.01. RR] Výdaje na úředníky a dočasné zaměstnance v oblasti politiky „Zemědělství a rozvoj venkova“

NRP

NE

NE

NE

NE

7

[08.01. RR] Externí pracovníci a další výdaje na řízení na podporu oblasti politiky „Zemědělství a rozvoj venkova“

NRP

NE

NE

NE

NE

7

[08.01. RR] Výdaje související s vybavením informačními a komunikačními technologiemi a službami v oblasti politiky „Zemědělství a rozvoj venkova“

NRP

NE

NE

NE

NE

Seznam rozpočtových položek v tabulce výše je předběžný a nepředjímá konkrétní rozpočtovou nomenklaturu, kterou Komise navrhne v kontextu ročního rozpočtového procesu.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

3

Přírodní zdroje a životní prostředí

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

08 02 RR – Zemědělská rezerva

Závazky = Platby

(1)

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

08 02 RR – Odvětvové intervence dle plánu SZP  47

Závazky = Platby

(2)

2 044,116

2 066,584

2 091,060

2 115,010

2 139,737

2 165,443

2 192,347

14 814,294

08 02 RR – Výdaje související s trhem mimo plán SZP

Závazky

(3)

638,309

638,309

638,309

638,309

638,309

638,309

638,309

4 468,163

Platby

(4)

605,136

611,601

623,808

627,643

629,770

630,334

630,314

109,558

4 468,164

08 02 RR – Intervence ve formě přímých plateb

Závazky = Platby

(5)

37 392,689

37 547,129

37 686,679

37 802,859

37 919,038

38 035,217

38 151,396

 

264 535,007

08 02 RR – Přímé platby mimo plán SZP

Závazky = Platby

(6)

421,321

421,321

421,321

421,321

421,321

421,321

421,321

 

2 949,249

08 02 RR – EZZF Provozní technická pomoc 48

Závazky = Platby 49

(7)

71,000

71,000

71,000

71,000

71,000

71,000

71,000

497,000

08 01 YY – Příspěvky administrativní povahy financované EZZF 50

Závazky = Platby

(8)

13,000

13,000

13,000

13,000

13,000

13,000

13,000

91,000

67 01 a 67 02 – Příjem přidělený EZZF

Závazky = Platby

(9)

280,000

230,000

130,000

130,000

130,000

130,000

130,000

1 160,000

DÍLČÍ SOUČET – EZZF

Závazky

(10)=(1+2+3+5+6+7+8-9)

40 300,435

40 527,343

40 791,369

40 931,499

41 072,405

41 214,290

41 357,373

 

286 194,715

Platby

11)=(1+2+4+5+6+7+8-9)

40 267,262

40 500,635

40 776,868

40 920,833

41 063,866

41 206,315

41 349,378

109,558

286 194,715

08 03 RR – Intervence ve formě rozvoje venkova

Závazky

(12)

11 230,561

11 230,561

11 230,561

11 230,561

11 230,561

11 230,561

11 230,561

 

78 613,927

Platby

(13)

786,139

3 703,699

6 314,312

7 860,977

9 356,414

10 331,700

11 025,236

29 235,450

78 613,927

08 03 RR – EZFRV Provozní technická pomoc EU

Závazky = Platby 51

(14)

22,147

22,147

22,147

22,147

22,147

22,147

22,147

 

155,029

08 01 YY – Příspěvky administrativní povahy financované EZFRV

Závazky = Platby

(15)

6,000

6,000

6,000

6,000

6,000

6,000

6,000

 

42,000

DÍLČÍ SOUČET – EZFRV

Závazky

(16)=(12+14+15)

11 258,708

11 258,708

11 258,708

11 258,708

11 258,708

11 258,708

11 258,708

 

78 810,955

Platby

(17)=(13+14+15)

814,286

3 731,846

6 342,459

7 889,124

9 384,561

10 359,847

11 053,383

29 235,450

78 810,955

CELKEM příspěvků pro SZP

Závazky

=10+16

51 559,143

51 786,051

52 050,077

52 190,207

52 331,113

52 472,998

52 616,081

 

365 005,670

Platby

=11+17

41 081,548

44 232,481

47 119,327

48 809,957

50 448,427

51 566,162

52 402,761

29 345,008

365 005,670

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.



Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje

125,678

125,678

125,678

125,678

125,678

125,678

125,678

879,746

Ostatní správní výdaje

6,008

6,008

6,008

6,008

6,008

6,008

6,008

42,056

CELKEM: Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce

Závazky = Platby

131,686

131,686

131,686

131,686

131,686

131,686

131,686

921,802

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

CELKEM prostředky
z OKRUHŮ
víceletého finančního rámce
 

Závazky

51 690,829

51 917,737

52 181,763

52 321,893

52 462,799

52 604,684

52 747,767

 

365 927,472

Platby

41 213,234

44 364,167

47 251,013

48 941,643

50 580,113

51 697,848

52 534,447

29 345,008

365 927,472

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

125,678

125,678

125,678

125,678

125,678

125,678

125,678

879,746

Ostatní správní výdaje

6,008

6,008

6,008

6,008

6,008

6,008

6,008

42,056

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

131,686

131,686

131,686

131,686

131,686

131,686

131,686

921,802

Mimo OKRUH 7 52
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

1,850

1,850

1,850

1,850

1,850

1,850

1,850

12,950

Ostatní výdaje
správní povahy

17,150

17,150

17,150

17,150

17,150

17,150

17,150

120,050

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

19,000

19,000

19,000

19,000

19,000

19,000

19,000

133,000

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

CELKEM

150,686

150,686

150,686

150,686

150,686

150,686

150,686

1 054,802

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise

845

845

845

845

845

845

845

Delegace

3

3

3

3

3

3

3

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD  53

Okruh 7

Financování z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

57,75

57,75

57,75

57,75

57,75

57,75

57,75

– při delegacích

1

1

1

1

1

1

1

Financovaní z krytí programu  54

– v ústředí

29

29

29

29

29

29

29

– při delegacích

Výzkum

Jiné (upřesněte)

CELKEM

935,75

935,75

935,75

935,75

935,75

935,75

935,75

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Dopad návrhu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

67 01 a 67 02

280

230

130

130

130

130

130

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

08 02 RR – Odvětvové intervence

08 02 RR – Intervence ve formě přímých plateb

Ostatní poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

Viz komentáře u bodu 3

(1)    [COM(2018) 322 final – nařízení o VFR].
(2)    Podle článku 110 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady  (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008), jakož i prováděcího nařízení Komise (EU) č. 834/2014 ze dne 22. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro uplatňování společného rámce pro sledování a hodnocení společné zemědělské politiky.
(3)     Plán hodnocení a studií 2017–2021 Evropské komise (2017), Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova .
(4)    Viz: https://ec.europa.eu/agriculture/statistics/facts-and-figures_en https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/consultations/cap-modernising/eco_background_final_en.pdf https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/consultations/cap-modernising/env_background_final_en.pdf https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/consultations/cap-modernising/soc_background_final_en.pdf
(5)    Zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy (zpráva AMTF) (2016), „ Zlepšování výsledků na trhu:   posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci .
(6)    Evropská komise (2016) Cork 2.0: Evropská konference o rozvoji venkova , https://ec.europa.eu/agriculture/events/rural-development-2016en .
(7)    Úř. věst. C , , s. .
(8)    Úř. věst. C , , s. .
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).
(11)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(13)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1):
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).
(17)    Memorandum o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT (Úř. věst. L 147, 18.6.1993).
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).  
(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(21)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013 , kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013 , kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch malých ostrovů v Egejském moři (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] ze dne [datum] [celý název] (Úř. věst L ).
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] ze dne [datum] [celý název] (Úř. věst L ).
(27)    Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).
(28)    Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).
(29)    Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).
(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(31)    „Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“ (COM(2017) 339 final).
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).
(33)    Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).
(34)    Memorandum o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT (Úř. věst. L 147, 18.6.1993).
(35)    Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).
(36)    Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(37)    Sdělení Komise Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích ze dne 31. července 2014 (2014/C 249/01).
(38)    Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM (2018) 322 final.
(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
(41)    Jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(42)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(43)    Bude zachována řada stávajících rozpočtových položek a číslování se přizpůsobí nové rozpočtové nomenklatuře (např. aktuální kapitoly 05 07 a 05 08). Nomenklatura by mohla být upravena po vytvoření návrhu SZP.
(44)    RP.= rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(45)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(46)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(47)    Nárůst odvětvových intervencí dle plánu SZP je vysvětlen přidělením prostředků navrhovaných na podporu odvětví včelařství ve výši 60 milionů eur a vývojem výdajů v odvětví ovoce a zeleniny, které není omezeno finančním krytím na úrovni EU, na základě zjištěné úrovně provádění v minulosti.
(48)    Zahrnuje rovněž částky aktuálně financované v rámci kapitol 05 07 (Audit zemědělských výdajů) a 05 08 (Politická strategie a koordinace v oblasti politiky Zemědělství a rozvoj venkova).
(49)    Pro zjednodušení jsou prostředky na technickou pomoc EZZF považovány za nediferencované. Výše RAL má tendenci být nevýznamná ve srovnání s celkovými částkami, kterých se týká tento finanční výkaz.
(50)    Včetně částek aktuálně financovaných v rámci položky 05 01 04 01 – Podpůrné výdaje na Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) – Neprovozní technická pomoc a 05 01 06 01 – Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny – Příspěvek z programu na podporu zemědělství
(51)    Pro zjednodušení jsou prostředky na technickou pomoc EZFRV považovány za nediferencované. Výše RAL má tendenci být nevýznamná ve srovnání s celkovými částkami, kterých se týká tento finanční výkaz.
(52)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(53)    SZ = smluvní zaměstnanci, MZ = místní zaměstnanci, VNO = vyslaný národní odborník, ZAP = zaměstnanec agentury práce, MOD = mladý odborník při delegaci
(54)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

V Bruselu dne1.6.2018

COM(2018) 392 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013

{SEC(2018) 305 final}
{SWD(2018) 301 final}


PŘÍLOHA I

UKAZATELE DOPADU, VÝSLEDKU A VÝSTUPU PODLE ČLÁNKU 7

Posouzení výkonnosti politiky (víceleté) – DOPAD

Výroční přezkum výkonnosti – VÝSLEDEK*

Výroční schvalování výkonnosti – VÝSTUP

Cíle a jejich příslušné ukazatele dopadu*

Obecné typy intervencí a jejich ukazatele výstupu*

Průřezový cíl EU: Modernizace

Ukazatel

Ukazatele výsledku

(pouze na základě intervencí podporovaných v rámci SZP)

Znalostní a inovační systémy v zemědělství (AKIS)

Ukazatele výstupu

Podporovat znalosti, inovace a digitalizaci v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhat k jejich přijímání

I.1 Sdílení znalostí a inovací: podíl rozpočtu SZP určený na sdílení znalostí a inovací

R.1 Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací: podíl zemědělců čerpajících podporu na poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účast v operačních skupinách za účelem posilování výkonnosti v oblasti hospodářství, životního prostředí, klimatu a účinného využívání zdrojů.

Evropské inovační partnerství pro znalosti a inovace v zemědělství (EIP)**

O.1 Počet operačních skupin EIP

R.2 Propojování poradenských a znalostních systémů: počet poradců zapojených do systémů AKIS (vzhledem k celkovému počtu zemědělců)

O.2 Počet poradců, kteří vytvářejí operační skupiny EIP nebo se těchto skupin účastní

R.3 Digitalizace zemědělství: podíl zemědělců, kteří jsou příjemci podpory na technologii přesného zemědělství prostřednictvím SZP





Specifické cíle EU

Ukazatele dopadu

Ukazatele výsledku

(pouze na základě intervencí podporovaných v rámci SZP)

Obecný typ intervence

Ukazatele výstupu (podle intervence)

Podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin

I.2 Snižování nerovnosti příjmů: vývoj zemědělských příjmů v porovnání se všeobecným hospodářstvím

R.4 Propojení podpory příjmu s normami a osvědčenými postupy: podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti

Podpora poskytovaná v rámci SZP

O.3 Počet příjemců podpory poskytované v rámci SZP

I.3 Omezování kolísavosti příjmů zemědělských podniků: vývoj zemědělských příjmů

R.5 Řízení rizik: podíl zemědělských podniků s nástroji pro řízení rizik v rámci SZP

Přímá podpora oddělená od produkce

O.4 Počet hektarů pro přímou podporu oddělenou od produkce

I.4 Podpora příjmů životaschopných zemědělských podniků: vývoj úrovně zemědělských příjmů podle jednotlivých odvětví (v porovnání s průměrem v zemědělství)

R.6 Přerozdělování menším zemědělským podnikům: procentní podíl dodatečné podpory na hektar určené způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem)

 

O.5 Počet příjemců pro přímou podporu oddělenou od produkce

I.5 Příspěvek k územní rovnováze: vývoj zemědělských příjmů v oblastech s přírodními omezeními (ve srovnání s průměrem)

R.7 Posilování podpory zemědělským podnikům v oblastech se zvláštními potřebami: procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem)

O.6 Počet hektarů, na něž se vztahuje posílená podpora příjmu pro mladé zemědělce

O.7 Počet příjemců, na něž se vztahuje posílená podpora příjmu pro mladé zemědělce

Zlepšovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci

I.6 Zvyšování produktivity zemědělských podniků: souhrnná produktivita faktorů

R.8 Zaměření na zemědělské podniky v odvětvích, která se potýkají s obtížemi: 

podíl zemědělců, kteří jsou příjemci podpory vázané na produkci určené na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti

Nástroje řízení rizik

O.8 Počet zemědělců, na něž se vztahují podporované nástroje řízení rizik

I.7 Využívání zemědělsko-potravinářského obchodu: dovozy a vývozy v rámci zemědělsko-potravinářského obchodu

R.9 Modernizace zemědělských podniků: podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů

Podpora vázaná na produkci

O.9 Počet hektarů, na něž je čerpána podpora vázaná na produkci

Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci

I.8 Zlepšovat postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce: přidaná hodnota pro prvovýrobce v rámci potravinového řetězce

R.10 Lepší organizace dodavatelského řetězce: podíl zemědělců účastnících se podporovaných seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti

O.10 Počet osob, na něž je čerpána podpora vázaná na produkci

R.11 Koncentrace nabídky: podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů s operačními programy

Platby za přírodní omezení a jiná omezení specifická pro určité regiony

O.11 Počet hektarů, na něž je čerpána doplňková platba na oblast s přírodními omezeními (3 kategorie)

Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energii

 

I.9 Zvyšování odolnosti zemědělských podniků: index

R.12 Přizpůsobování se změně klimatu: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu

O.12 Počet hektarů, na něž je čerpána podpora v rámci sítě Natura 2000 nebo podle rámcové směrnice o vodě

I.10 Přispívat ke zmírňování změny klimatu: snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství

I.11 Podpora ukládání uhlíku: zvýšení obsahu organického uhlíku v půdě

I.12 Zvýšení podílu udržitelné energie v zemědělství: výroba energie z obnovitelných zdrojů v zemědělství a lesnictví

R.13 Snižování emisí v odvětví živočišné výroby: podíl velkých dobytčích jednotek, na něž se vztahuje podpora na snižování emisí skleníkových plynů nebo amoniaku, včetně hospodaření se statkovými hnojivy

R.14 Ukládání uhlíku v půdě a biomase: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se snižování emisí a zachovávání nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (trvalé travní porosty, zemědělská půda v rašeliništích, lesích atd.)

R.15 Zelená energie ze zemědělství a lesnictví: investice do kapacit pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně biologických (MW)

R.16 Zvyšování energetické účinnosti: úspory energie v zemědělství

R.17 Zalesněná půda: oblasti, na něž se vztahuje podpora na zalesňování a zakládání lesů, včetně agrolesnictví

Platby na závazky hospodaření (životní prostředí a klima, genetické zdroje, dobré životní podmínky zvířat)

O.13 Počet hektarů (zemědělské plochy), na něž se vztahují závazky v oblasti životního prostředí / klimatu nad rámec povinných požadavků





Specifické cíle EU

Ukazatele dopadu

Ukazatele výsledku

(pouze na základě intervencí podporovaných v rámci SZP)

Obecný typ intervence

Ukazatele výstupu (podle intervence)

Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi

I.13 Snižování eroze půdy: procentní podíl zemědělské půdy postižené mírnou a silnou erozí

R.18 Zlepšování kvality půdy: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření přínosné pro hospodaření s půdou

O.14 Počet hektarů (lesní půdy), na něž se vztahují závazky v oblasti životního prostředí / klimatu nad rámec povinných požadavků

I.14 Zlepšování kvality ovzduší: snižování emisí amoniaku ze zemědělství

R.19 Zlepšování kvality ovzduší: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se snižování emisí amoniaku

O.15 Počet hektarů, na něž se vztahuje podpora na ekologické zemědělství

I.15 Zlepšování kvality vod: hrubá bilance živin v zemědělské půdě

R.20 Ochrana kvality vod: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se kvality vod

O.16 Počet velkých dobytčích jednotek, na něž se vztahuje podpora na dobré životní podmínky a zdraví zvířat nebo zvýšená opatření v oblasti biologické bezpečnosti

I.16 Omezování úniku živin: dusičnany v podzemní vodě – procentní podíl vzorkovacích stanic podzemních vod, v nichž je koncentrace dusíku vyšší než 50 mg/l podle směrnice o dusičnanech

R.21 Udržitelné hospodaření s živinami: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami

O.17 Počet projektů podporujících genetické zdroje

I.17 Snižování tlaku na vodní zdroje: index spotřeby vody plus (WEI+)

R.22 Udržitelné využívání vody: podíl zavlažované půdy, na niž se vztahují závazky týkající se zlepšení vodní bilance

Investice

O.18 Počet podporovaných produktivních investic uskutečňovaných v zemědělském podniku

R.23 Výkonnost v oblasti životního prostředí / klimatu prostřednictvím investic: podíl zemědělců, kteří jsou příjemci podpory na investice související s péčí o životní prostředí nebo klima

O.19 Počet podporovaných místních infrastruktur

R.24 Výkonnost v oblasti životního prostředí / klimatu prostřednictvím znalostí: podíl zemědělců čerpajících podporu na poradenství / odbornou přípravu týkající se výkonnosti v oblasti životního prostředí / klimatu

O.20 Počet podporovaných neproduktivních investic

O.21 Počet podporovaných produktivních investic uskutečňovaných mimo zemědělský podnik





Specifické cíle EU

Ukazatele dopadu

Ukazatele výsledku

(pouze na základě intervencí podporovaných v rámci SZP)

Obecný typ intervence

Ukazatele výstupu (podle intervence)

Přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny

I.18 Zvýšení populace polního ptactva: index polního ptactva

R.25 Podpora udržitelného obhospodařování lesů: podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se podpory ochrany a obhospodařování lesů

Granty na zahájení činnosti

O.22 Počet zemědělců, kteří získali grant na zahájení činnosti

I.19 Větší ochrana biologické rozmanitosti: procentní podíl druhů a stanovišť v zájmu Společenství, který souvisí se zemědělstvím, se stabilní nebo rostoucí tendencí

R.26 Ochrana lesních ekosystémů: podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se podpory krajiny, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb

O.23 Počet podnikatelů na venkově, kteří získali grant na zahájení činnosti

I.20 Větší poskytování ekosystémových služeb: podíl využívané zemědělské půdy s krajinnými prvky

R.27 Zachovávání stanovišť a druhů: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky hospodaření týkající se podpory zachování nebo obnovy biologické rozmanitosti

Spolupráce

O.24 Počet podporovaných seskupení/organizací producentů

O.25 Počet zemědělců čerpajících podporu na účast v režimech jakosti EU

R.28 Podpora sítě Natura 2000: oblast v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují závazky týkající se ochrany, zachovávání a obnovy

O.26 Počet projektů generační obměny (mladí/starší zemědělci)

R.29 Zachovávání krajinných prvků: podíl zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se údržby krajinných prvků, včetně živých plotů

O.27 Počet strategií místního rozvoje (LEADER)

O.28 Počet jiných skupin spolupráce (kromě EIP vykázaného v ukazateli O.1)

Získávat mladé zemědělce a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech

I.21 Získávat mladé zemědělce: vývoj počtu nových zemědělců

R.30 Generační obměna: počet mladých zemědělců, kteří založili zemědělský podnik s využitím podpory poskytované v rámci SZP

Výměna znalostí a informace

O.29 Počet zemědělců, kteří prošli odbornou přípravou / získali poradenství





Specifické cíle EU

Ukazatele dopadu

Ukazatele výsledku

(pouze na základě intervencí podporovaných v rámci SZP)

Obecný typ intervence

Ukazatele výstupu (podle intervence)

Podporovat zaměstnanost, růst, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství

I.22 Příspěvek k tvorbě pracovních míst ve venkovských oblastech: vývoj míry zaměstnanosti v převážně venkovských oblastech

R.31 Růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech nová pracovní místa v podporovaných projektech 

O.30 Počet nezemědělců, kteří prošli odbornou přípravou / získali poradenství

I.23 Příspěvek k růstu ve venkovských oblastech: vývoj HDP na hlavu v převážně venkovských oblastech

R.32 Rozvoj biohospodářství na venkově: počet biohospodářských podniků vytvořených s využitím podpory

Horizontální ukazatele

O.31 Počet hektarů, na něž se vztahují environmentální postupy (syntetický ukazatel fyzické plochy, na niž se vztahuje podmíněnost, ekorežimy, agroenvironmentálně-klimatická opatření, lesnická opatření, ekologické zemědělství)

I.24 Spravedlivější SZP: zlepšit rozdělování podpory poskytované v rámci SZP

R.33 Digitalizace hospodářství venkova: venkovské obyvatelstvo, na které se vztahuje podporovaná strategie inteligentních vesnic

O.32 Počet hektarů, na něž se vztahuje podmíněnost (v členění podle postupů dobré zemědělské a environmentální praxe)

I.25 Podpora začleňování venkovských oblastí: vývoj indexu chudoby ve venkovských oblastech

R.34 Propojení evropského venkova: podíl venkovského obyvatelstva, které využívá výhod lepšího přístupu ke službám a infrastruktuře prostřednictvím podpory poskytované v rámci SZP

Odvětvové programy

O.33 Počet organizací producentů, které zřídily provozní fond / operační program

R.35 Podpora sociálního začleňování: počet osob z menšinových nebo ohrožených skupin, které využívají výhod podporovaných projektů sociálního začleňování

O.34 Počet propagačních a informačních opatření a sledování trhu

Zlepšovat reakci zemědělství EU na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin, jakož i dobrých životních podmínek zvířat

 

I.26 Omezování míry používání antibiotik v zemědělství: prodej/použití u zvířat určených k produkci potravin

R.36 Omezování míry používání antibiotik: podíl velkých dobytčích jednotek dotčených podporovanými opatřeními k omezování míry používání antibiotik (prevence/snižování)

O.35 Počet opatření k zachování/zlepšení podmínek včelařství

I.27 Udržitelné používání pesticidů: snižovat rizika a dopady pesticidů**

R.37 Udržitelné používání pesticidů: podíl zemědělské půdy dotčené podporovanými zvláštními opatřeními, která vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů

I.28 Reakce na poptávku spotřebitelů po kvalitních potravinách: hodnota produkce v rámci režimů jakosti EU (včetně ekologického zemědělství)

R.38 Zlepšování dobrých životních podmínek zvířat: podíl velkých dobytčích jednotek, na něž se vztahují opatření ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat

* Většina ukazatelů dopadu již byla shromážděna prostřednictvím jiných kanálů (evropské statistiky, JRC, EEA, ...) a použita v rámci jiných právních předpisů EU nebo cílů udržitelného rozvoje. Údaje nemusí být pokaždé shromažďovány každý rok, ale i jednou za dva nebo tři roky. ** Směrnice o udržitelném používání pesticidů.

* Výsledky v podobě zástupných hodnot. Údaje každoročně oznamují členské státy za účelem sledování pokroku dosaženého při plnění cílů, které si stanovily v plánu SZP.

* Údaje každoročně oznamované k vykázaným výdajům.

** Na podporu operačních skupin v rámci EIP se vztahují ustanovení o spolupráci.

PŘÍLOHA II

DOMÁCÍ PODPORA V RÁMCI WTO PODLE ČLÁNKU 10

Typ intervence

Odkaz v tomto nařízení

Bod přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství („zelená kategorie podpor“)

Základní podpora příjmu pro udržitelnost

hlava III kapitola 2 oddíl 1 pododdíl 2

5 (pokud není provádění založeno na platebních nárocích)

6 (pokud je provádění založeno na platebních nárocích)

Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost

hlava III kapitola 2 oddíl 1 pododdíl 3

5 (pokud není provádění související základní podpory příjmu pro udržitelnost založeno na platebních nárocích)

6 (pokud je provádění související základní podpory příjmu pro udržitelnost založeno na platebních nárocích)

Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce

článek 27

5 (pokud není provádění související základní podpory příjmu pro udržitelnost založeno na platebních nárocích)

6 (pokud je provádění související základní podpory příjmu pro udržitelnost založeno na platebních nárocích)

Režimy pro klima a životní prostředí („ekorežimy“)

článek 28

5 (pokud jsou poskytovány pouze zemědělcům, kteří mají nárok na základní podporu příjmu pro udržitelnost, a provádění související základní podpory příjmu pro udržitelnost není založeno na platebních nárocích)

6 (pokud jsou poskytovány pouze zemědělcům, kteří mají nárok na základní podporu příjmu pro udržitelnost, a provádění související základní podpory příjmu pro udržitelnost je založeno na platebních nárocích)

12 (pokud nejsou poskytovány zemědělcům, kteří mají nárok na základní podporu příjmu pro udržitelnost)

Ovoce a zelenina – investice

čl. 43 odst. 1 písm. a)

2, 11 nebo 12

Ovoce a zelenina – výzkum a experimentální produkce

čl. 43 odst. 1 písm. b)

2

Ovoce a zelenina – ekologická produkce

čl. 43 odst. 1 písm. c)

12

Ovoce a zelenina – integrovaná produkce

čl. 43 odst. 1 písm. d)

12

Ovoce a zelenina – ochrana půdy a zvětšování zásoby uhlíku v půdě

čl. 43 odst. 1 písm. e)

12

Ovoce a zelenina – vytváření a zachovávání stanovišť nebo údržba krajiny

čl. 43 odst. 1 písm. f)

12

Ovoce a zelenina – úspora energie a energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů

čl. 43 odst. 1 písm. g)

11 nebo 12

Ovoce a zelenina – odolnost proti škůdcům

čl. 43 odst. 1 písm. h)

2, 11 nebo 12

Ovoce a zelenina – využívání vody a hospodaření s vodou

čl. 43 odst. 1 písm. i)

2 nebo 11

Ovoce a zelenina – snižování produkce odpadů a nakládání s odpady

čl. 43 odst. 1 písm. j)

11 nebo 12

Ovoce a zelenina – přeprava a skladování

čl. 43 odst. 1 písm. k)

11

Ovoce a zelenina – přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování

čl. 43 odst. 1 písm. l)

11 nebo 12

Ovoce a zelenina – režimy jakosti

čl. 43 odst. 1 písm. m) a odst. 2 písm. j)

2

Ovoce a zelenina – propagace a komunikace

čl. 43 odst. 1 písm. n)

2

Ovoce a zelenina – poradenské služby a technická pomoc

čl. 43 odst. 1 písm. o)

2

Ovoce a zelenina – odborná příprava a výměna osvědčených postupů

čl. 43 odst. 1 písm. p)

2

Ovoce a zelenina – vzájemné fondy

čl. 43 odst. 2 písm. a)

8

Ovoce a zelenina – investice

čl. 43 odst. 2 písm. b)

11

Ovoce a zelenina – opětovná výsadba sadů

čl. 43 odst. 2 písm. c)

8

Ovoce a zelenina – odborné vedení

čl. 43 odst. 2 písm. h)

2

Ovoce a zelenina – provádění a správa fytosanitárních protokolů třetích zemí

čl. 43 odst. 2 písm. i)

2

Ovoce a zelenina – poradenské služby a technická pomoc

čl. 43 odst. 2 písm. k)

2

Včelařství – technická pomoc

čl. 49 odst. 1 písm. a)

2

Včelařství – boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly

čl. 49 odst. 1 písm. b)

2

Včelařství – podpora laboratoří

čl. 49 odst. 1 písm. d)

2

Včelařství – výzkumné programy

čl. 49 odst. 1 písm. f)

2

Včelařství – sledování trhu

čl. 49 odst. 1 písm. g)

2

Včelařství – zlepšení jakosti produktů

čl. 49 odst. 1 písm. h)

2

Víno – restrukturalizace a přeměna

čl. 52 odst. 1 písm. a)

8

Víno – investice do zpracovatelských zařízení a infrastruktury vinařského závodu

čl. 52 odst. 1 písm. b)

11

Víno – investice do inovací

čl. 52 odst. 1 písm. e)

11

Víno – informační opatření

čl. 52 odst. 1 písm. g)

2

Víno – propagace

čl. 52 odst. 1 písm. h)

2

Víno – správní náklady na vzájemné fondy

čl. 52 odst. 1 písm. i)

2

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – investice, výzkum a experimentální produkce

čl. 60 odst. 1 písm. a)

2, 11 nebo 12

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – poradenské služby a technická pomoc

čl. 60 odst. 1 písm. b)

2

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – odborná příprava a výměna osvědčených postupů

čl. 60 odst. 1 písm. c)

2

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – ekologická produkce

čl. 60 odst. 1 písm. d)

12

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – udržitelná přeprava a skladování

čl. 60 odst. 1 písm. e)

2 nebo 12

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – propagace a komunikace

čl. 60 odst. 1 písm. f)

2

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – režimy jakosti

čl. 60 odst. 1 písm. g)

2

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – systémy sledování a certifikace

čl. 60 odst. 1 písm. h)

2

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – vzájemné fondy

čl. 60 odst. 2 písm. a)

2 nebo 8

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – investice do řízení objemů

čl. 60 odst. 2 písm. b)

11

Ostatní odvětví (a chmel, olivový olej a stolní olivy, pokud se pro tato odvětví použije) – opětovná výsadba sadů

čl. 60 odst. 2 písm. d)

8

Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření

článek 65

12

Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti; znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků

články 66, 67

13

Investice

článek 68

11

Spolupráce

článek 71

2

Výměna znalostí a inovace

článek 72

2

PŘÍLOHA III

PRAVIDLA PODMÍNĚNOSTI PODLE ČLÁNKU 11

PPH: povinné požadavky na hospodaření

DZES: normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy

Oblasti

Hlavní téma

Požadavky a normy

Hlavní cíl normy

Klima a životní prostředí

Změna klimatu

(její zmírňování a přizpůsobování se jí)

DZES 1

Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše

Obecná ochrana proti přeměně na zemědělskou půdu s jiným využitím za účelem zachování zásob uhlíku

DZES 2

Vhodná ochrana mokřadů a rašelinišť

Ochrana půd bohatých na uhlík

DZES 3

Zákaz vypalování strnišť na orné půdě vyjma případů odůvodněných zdravím rostlin 

Zachování úrovně organických složek půdy

Voda

PPH 1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky:

čl. 11 odst. 3 písm. e) a odst. 3 písm. h), pokud jde o povinné požadavky na omezování difúzních zdrojů znečištění fosforečnany

PPH 2

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1):

články 4 a 5

DZES 4

Zřízení ochranných pásů podél vodních toků 1  

Ochrana říčních toků před znečištěním a povrchovým stékáním

DZES 5

Použití nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin 2

Udržitelné hospodaření s živinami

Půda

(ochrana a kvalita)

DZES 6

Provádění orby způsobem, který snižuje riziko degradace půdy, mimo jiné s ohledem na svahy

Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky k omezování eroze

DZES 7

Žádná holá půda v nejcitlivějším období či obdobích

Ochrana půd v zimě

DZES 8

Střídání plodin

Zachovávání půdního potenciálu

Biologická rozmanitost a krajina

(ochrana a kvalita)

PPH 3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7):

čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4

PPH 4

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7):

čl. 6 odst. 1 a 2

DZES 9

·Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční prvky nebo oblasti

·Zachování krajinných prvků

·Zákaz ořezu živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu mláďat

·Jako možnost – opatření proti invazivním druhům rostlin

Zachování neprodukčních prvků a oblastí ke zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích

DZES 10

Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů v lokalitách sítě Natura 2000

Ochrana stanovišť a druhů

Veřejné zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin

Bezpečnost potravin

PPH 5

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1):

články 14 a 15, čl. 17 odst. 1 3 a články 18, 19 a 20

PPH 6

Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3):

čl. 3 písm. a), b), d) a e) a články 4, 5 a 7

Identifikace a evidence zvířat

PPH 7

Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31):

články 3, 4 a 5

PPH 8

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1):

články 4 a 7

PPH 9

Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8):

články 3, 4 a 5

Nákazy zvířat

PPH 10

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1):

články 7, 11, 12, 13 a 15

PPH 11

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1):

čl. 18 odst. 1 s omezením na slintavku a kulhavku, vezikulární chorobu prasat a katarální horečku ovcí

Přípravky na ochranu rostlin

PPH 12

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1):

čl. 55 první a druhá věta

PPH 13

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71):

čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 až 5

článek 12, pokud jde o omezení používání pesticidů v chráněných oblastech vymezených na základě rámcové směrnice o vodě a právních předpisů týkajících se sítě Natura 2000

čl. 13 odst. 1 a 3 týkající se nakládání s pesticidy a jejich skladování a likvidace jejich zbytků 

Dobré životní podmínky zvířat

Dobré životní podmínky zvířat

PPH 14

Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7):

články 3 a 4

PPH 15

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5):

články 3 a 4

PPH 16

Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23):

článek 4

PŘÍLOHA IV

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ NA PŘÍMÉ PLATBY PODLE ČL. 81 ODST. 1 PRVNÍHO PODODSTAVCE

(v běžných cenách v EUR)

Kalendářní rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027 a následující roky

Belgie

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

Bulharsko

776 281 570

784 748 620

793 215 670

801 682 719

810 149 769

818 616 819

818 616 819

Česká republika

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

Dánsko

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

Německo

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

Estonsko

167 721 513

172 667 776

177 614 039

182 560 302

187 506 565

192 452 828

192 452 828

Irsko

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

Řecko

2 036 560 894

2 036 560 894

2 036 560 894

2 036 560 894

2 036 560 894

2 036 560 894

2 036 560 894

Španělsko

4 768 736 743

4 775 898 870

4 783 060 997

4 790 223 124

4 797 385 252

4 804 547 379

4 804 547 379

Francie

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

Chorvatsko

344 340 000

367 711 409

367 711 409

367 711 409

367 711 409

367 711 409

367 711 409

Itálie

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

Kypr

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

Lotyšsko

299 633 591

308 294 625

316 955 660

325 616 694

334 277 729

342 938 763

342 938 763

Litva

510 820 241

524 732 238

538 644 234

552 556 230

566 468 227

580 380 223

580 380 223

Lucembursko

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

Maďarsko

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

Malta

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

Nizozemsko

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

Rakousko

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

Polsko

2 972 977 807

3 003 574 280

3 034 170 753

3 064 767 227

3 095 363 700

3 125 960 174

3 125 960 174

Portugalsko

584 824 383

593 442 972

602 061 562

610 680 152

619 298 742

627 917 332

627 917 332

Rumunsko

1 856 172 601

1 883 211 603

1 910 250 604

1 937 289 605

1 964 328 606

1 991 367 607

1 991 367 607

Slovinsko

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

Slovensko

383 806 378

388 574 951

393 343 524

398 112 097

402 880 670

407 649 243

407 649 243

Finsko

505 999 667

507 783 955

509 568 242

511 352 530

513 136 817

514 921 104

514 921 104

Švédsko

672 760 909

672 984 762

673 208 615

673 432 468

673 656 321

673 880 175

673 880 175

PŘÍLOHA V

ROČNÍ PŘÍDĚLY ČLENSKÝM STÁTŮM NA TYPY INTERVENCÍ V ODVĚTVÍ VÍNA PODLE ČL. 82 ODST. 1

EUR

(v běžných cenách)

Bulharsko

25 721 000

Česká republika

4 954 000

Německo

37 381 000

Řecko

23 030 000

Španělsko

202 147 000

Francie

269 628 000

Chorvatsko

10 410 000

Itálie

323 883 000

Kypr

4 465 000

Litva

43 000

Maďarsko

27 970 000

Rakousko

13 155 000

Portugalsko

62 670 000

Rumunsko

45 844 000

Slovinsko

4 849 000

Slovensko

4 887 000

PŘÍLOHA VI

 

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ NA BAVLNU PODLE ČL. 81 ODST. 1 DRUHÉHO PODODSTAVCE

(v běžných cenách v EUR)

Kalendářní rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027 a následující roky

Bulharsko

2 509 615

2 509 615

2 509 615

2 509 615

2 509 615

2 509 615

2 509 615

Řecko

180 532 000

180 532 000

180 532 000

180 532 000

180 532 000

180 532 000

180 532 000

Španělsko

58 565 040

58 565 040

58 565 040

58 565 040

58 565 040

58 565 040

58 565 040

Portugalsko

174 239

174 239

174 239

174 239

174 239

174 239

174 239

PŘÍLOHA VII

 

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ NA PŘÍMÉ PLATBY BEZ BAVLNY A PŘED PŘEVODEM ZASTROPOVANÝCH PROSTŘEDKŮ PODLE ČL. 81 ODST. 1 TŘETÍHO PODODSTAVCE

(v běžných cenách v EUR)

Kalendářní rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027 a následující roky

Belgie

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

485 603 954

Bulharsko

773 771 955

782 239 005

790 706 055

799 173 104

807 640 154

816 107 204

816 107 204

Česká republika

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

838 844 295

Dánsko

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

846 124 520

Německo

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

4 823 107 939

Estonsko

167 721 513

172 667 776

177 614 039

182 560 302

187 506 565

192 452 828

192 452 828

Irsko

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

1 163 938 279

Řecko

1 856 028 894

1 856 028 894

1 856 028 894

1 856 028 894

1 856 028 894

1 856 028 894

1 856 028 894

Španělsko

4 710 171 703

4 717 333 830

4 724 495 957

4 731 658 084

4 738 820 212

4 745 982 339

4 745 982 339

Francie

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

7 147 786 964

Chorvatsko

344 340 000

367 711 409

367 711 409

367 711 409

367 711 409

367 711 409

367 711 409

Itálie

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

3 560 185 516

Kypr

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

46 750 094

Lotyšsko

299 633 591

308 294 625

316 955 660

325 616 694

334 277 729

342 938 763

342 938 763

Litva

510 820 241

524 732 238

538 644 234

552 556 230

566 468 227

580 380 223

580 380 223

Lucembursko

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

32 131 019

Maďarsko

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

1 219 769 672

Malta

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

4 507 492

Nizozemsko

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

703 870 373

Rakousko

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

664 819 537

Polsko

2 972 977 807

3 003 574 280

3 034 170 753

3 064 767 227

3 095 363 700

3 125 960 174

3 125 960 174

Portugalsko

584 650 144

593 268 733

601 887 323

610 505 913

619 124 503

627 743 093

627 743 093

Rumunsko

1 856 172 601

1 883 211 603

1 910 250 604

1 937 289 605

1 964 328 606

1 991 367 607

1 991 367 607

Slovinsko

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

129 052 673

Slovensko

383 806 378

388 574 951

393 343 524

398 112 097

402 880 670

407 649 243

407 649 243

Finsko

505 999 667

507 783 955

509 568 242

511 352 530

513 136 817

514 921 104

514 921 104

Švédsko

672 760 909

672 984 762

673 208 615

673 432 468

673 656 321

673 880 175

673 880 175

PŘÍLOHA VIII

ROČNÍ PŘÍDĚLY ČLENSKÝM STÁTŮM NA TYPY INTERVENCÍ V ODVĚTVÍ VČELAŘSTVÍ PODLE ČL. 82 ODST. 2

EUR
(v běžných cenách)

Belgie

422 967

Bulharsko

2 063 885

Česká republika

2 121 528

Dánsko

295 539

Německo

2 790 875

Estonsko

140 473

Irsko

61 640

Řecko

6 162 645

Španělsko

9 559 944

Francie

6 419 062

Chorvatsko

1 913 290

Itálie

5 166 537

Kypr

169 653

Lotyšsko

328 804

Litva

549 828

Lucembursko

30 621

Maďarsko

4 271 227

Malta

14 137

Nizozemsko

295 172

Rakousko

1 477 188

Polsko

5 024 968

Portugalsko

2 204 232

Rumunsko

6 081 630

Slovinsko

649 455

Slovensko

999 973

Finsko

196 182

Švédsko

588 545

PŘÍLOHA IX

ROZPIS PODPORY UNIE NA TYPY INTERVENCÍ PRO ROZVOJ VENKOVA (2021–2027) PODLE ČL. 83 ODST. 3

(v běžných cenách v EUR)

Rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM ZA OBDOBÍ 2021–2027

Belgie

67 178 046

67 178 046

67 178 046

67 178 046

67 178 046

67 178 046

67 178 046

470 246 322

Bulharsko

281 711 396

281 711 396

281 711 396

281 711 396

281 711 396

281 711 396

281 711 396

1 971 979 772

Česká republika

258 773 203

258 773 203

258 773 203

258 773 203

258 773 203

258 773 203

258 773 203

1 811 412 421

Dánsko

75 812 623

75 812 623

75 812 623

75 812 623

75 812 623

75 812 623

75 812 623

530 688 361

Německo

989 924 996

989 924 996

989 924 996

989 924 996

989 924 996

989 924 996

989 924 996

6 929 474 972

Estonsko

87 875 887

87 875 887

87 875 887

87 875 887

87 875 887

87 875 887

87 875 887

615 131 209

Irsko

264 670 951

264 670 951

264 670 951

264 670 951

264 670 951

264 670 951

264 670 951

1 852 696 657

Řecko

509 591 606

509 591 606

509 591 606

509 591 606

509 591 606

509 591 606

509 591 606

3 567 141 242

Španělsko

1 001 202 880

1 001 202 880

1 001 202 880

1 001 202 880

1 001 202 880

1 001 202 880

1 001 202 880

7 008 420 160

Francie

1 209 259 199

1 209 259 199

1 209 259 199

1 209 259 199

1 209 259 199

1 209 259 199

1 209 259 199

8 464 814 393

Chorvatsko

281 341 503

281 341 503

281 341 503

281 341 503

281 341 503

281 341 503

281 341 503

1 969 390 521

Itálie

1 270 310 371

1 270 310 371

1 270 310 371

1 270 310 371

1 270 310 371

1 270 310 371

1 270 310 371

8 892 172 597

Kypr

15 987 284

15 987 284

15 987 284

15 987 284

15 987 284

15 987 284

15 987 284

111 910 988

Lotyšsko

117 307 269

117 307 269

117 307 269

117 307 269

117 307 269

117 307 269

117 307 269

821 150 883

Litva

195 182 517

195 182 517

195 182 517

195 182 517

195 182 517

195 182 517

195 182 517

1 366 277 619

Lucembursko

12 290 956

12 290 956

12 290 956

12 290 956

12 290 956

12 290 956

12 290 956

86 036 692

Maďarsko

416 202 472

416 202 472

416 202 472

416 202 472

416 202 472

416 202 472

416 202 472

2 913 417 304

Malta

12 207 322

12 207 322

12 207 322

12 207 322

12 207 322

12 207 322

12 207 322

85 451 254

Nizozemsko

73 151 195

73 151 195

73 151 195

73 151 195

73 151 195

73 151 195

73 151 195

512 058 365

Rakousko

480 467 031

480 467 031

480 467 031

480 467 031

480 467 031

480 467 031

480 467 031

3 363 269 217

Polsko

1 317 890 530

1 317 890 530

1 317 890 530

1 317 890 530

1 317 890 530

1 317 890 530

1 317 890 530

9 225 233 710

Portugalsko

493 214 858

493 214 858

493 214 858

493 214 858

493 214 858

493 214 858

493 214 858

3 452 504 006

Rumunsko

965 503 339

965 503 339

965 503 339

965 503 339

965 503 339

965 503 339

965 503 339

6 758 523 373

Slovinsko

102 248 788

102 248 788

102 248 788

102 248 788

102 248 788

102 248 788

102 248 788

715 741 516

Slovensko

227 682 721

227 682 721

227 682 721

227 682 721

227 682 721

227 682 721

227 682 721

1 593 779 047

Finsko

292 021 227

292 021 227

292 021 227

292 021 227

292 021 227

292 021 227

292 021 227

2 044 148 589

Švédsko

211 550 876

211 550 876

211 550 876

211 550 876

211 550 876

211 550 876

211 550 876

1 480 856 132

EU-27 celkem

11 230 561 046

11 230 561 046

11 230 561 046

11 230 561 046

11 230 561 046

11 230 561 046

11 230 561 046

78 613 927 322

Technická pomoc (0,25 %)

28 146 770

28 146 770

28 146 770

28 146 770

28 146 770

28 146 770

28 146 770

197 027 390

Celkem

11 258 707 816

11 258 707 816

11 258 707 816

11 258 707 816

11 258 707 816

11 258 707 816

11 258 707 816

78 810 954 712

PŘÍLOHA IXa

ROZPIS PODPORY UNIE NA TYPY INTERVENCÍ PRO ROZVOJ VENKOVA (2021–2027) PODLE ČL. 83 ODST. 3

(v cenách roku 2018 4 v EUR)

Rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM ZA OBDOBÍ 2021–2027

Belgie

63 303 373

62 062 131

60 845 226

59 652 182

58 482 532

57 335 815

56 211 584

417 892 843

Bulharsko

265 462 940

260 257 785

255 154 691

250 151 658

245 246 723

240 437 964

235 723 494

1 752 435 255

Česká republika

243 847 768

239 066 440

234 378 862

229 783 198

225 277 645

220 860 437

216 529 840

1 609 744 190

Dánsko

71 439 928

70 039 145

68 665 828

67 319 440

65 999 451

64 705 344

63 436 611

471 605 747

Německo

932 828 433

914 537 679

896 605 568

879 025 067

861 789 281

844 891 452

828 324 953

6 158 002 433

Estonsko

82 807 411

81 183 737

79 591 899

78 031 273

76 501 248

75 001 224

73 530 611

546 647 403

Irsko

249 405 348

244 515 047

239 720 635

235 020 230

230 411 990

225 894 108

221 464 812

1 646 432 170

Řecko

480 199 552

470 783 875

461 552 818

452 502 763

443 630 160

434 931 529

426 403 460

3 170 004 157

Španělsko

943 455 836

924 956 702

906 820 296

889 039 505

871 607 358

854 517 018

837 761 782

6 228 158 497

Francie

1 139 511 952

1 117 168 580

1 095 263 314

1 073 787 562

1 052 732 904

1 032 091 083

1 011 854 003

7 522 409 398

Chorvatsko

265 114 382

259 916 061

254 819 668

249 823 204

244 924 709

240 122 264

235 413 984

1 750 134 272

Itálie

1 197 041 834

1 173 570 426

1 150 559 241

1 127 999 256

1 105 881 623

1 084 197 670

1 062 938 892

7 902 188 942

Kypr

15 065 175

14 769 779

14 480 176

14 196 251

13 917 893

13 644 993

13 377 444

99 451 711

Lotyšsko

110 541 260

108 373 784

106 248 808

104 165 498

102 123 037

100 120 625

98 157 475

729 730 487

Litva

183 924 845

180 318 475

176 782 819

173 316 489

169 918 127

166 586 399

163 319 999

1 214 167 153

Lucembursko

11 582 043

11 354 944

11 132 298

10 914 018

10 700 017

10 490 213

10 284 523

76 458 056

Maďarsko

392 196 885

384 506 750

376 967 402

369 575 884

362 329 298

355 224 802

348 259 610

2 589 060 631

Malta

11 503 233

11 277 679

11 056 548

10 839 753

10 627 209

10 418 832

10 214 541

75 937 795

Nizozemsko

68 932 004

67 580 397

66 255 291

64 956 167

63 682 517

62 433 840

61 209 647

455 049 863

Rakousko

452 754 814

443 877 269

435 173 793

426 640 974

418 275 464

410 073 985

402 033 318

2 988 829 617

Polsko

1 241 877 681

1 217 527 138

1 193 654 057

1 170 249 075

1 147 303 015

1 124 806 877

1 102 751 840

8 198 169 683

Portugalsko

464 767 377

455 654 291

446 719 893

437 960 679

429 373 215

420 954 132

412 700 130

3 068 129 717

Rumunsko

909 815 361

891 975 844

874 486 121

857 339 335

840 528 760

824 047 803

807 890 003

6 006 083 227

Slovinsko

96 351 317

94 462 075

92 609 878

90 793 998

89 013 723

87 268 356

85 557 212

636 056 559

Slovensko

214 550 513

210 343 640

206 219 255

202 175 740

198 211 510

194 325 010

190 514 716

1 416 340 384

Finsko

275 178 124

269 782 474

264 492 622

259 306 492

254 222 051

249 237 305

244 350 299

1 816 569 367

Švédsko

199 349 116

195 440 310

191 608 147

187 851 124

184 167 769

180 556 636

177 016 310

1 315 989 412

EU-27 celkem

10 582 808 505

10 375 302 457

10 171 865 154

9 972 416 815

9 776 879 229

9 585 175 716

9 397 231 093

69 861 678 969

Technická pomoc (0,25 %)

26 523 330

26 003 264

25 493 396

24 993 526

24 503 457

24 022 997

23 551 958

175 091 928

Celkem

10 609 331 835

10 401 305 721

10 197 358 550

9 997 410 341

9 801 382 686

9 609 198 713

9 420 783 051

70 036 770 897

PŘÍLOHA X

MINIMÁLNÍ ČÁSTKY VYHRAZENÉ PRO CÍL „ZÍSKÁVAT MLADÉ ZEMĚDĚLCE A USNADŇOVAT ROZVOJ PODNIKÁNÍ“ PODLE ČL. 86 ODST. 5

(v běžných cenách v EUR)

Kalendářní rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027 a následující roky

Belgie

9 712 079

9 712 079

9 712 079

9 712 079

9 712 079

9 712 079

9 712 079

Bulharsko

15 475 439

15 644 780

15 814 121

15 983 462

16 152 803

16 322 144

16 322 144

Česká republika

16 776 886

16 776 886

16 776 886

16 776 886

16 776 886

16 776 886

16 776 886

Dánsko

16 922 490

16 922 490

16 922 490

16 922 490

16 922 490

16 922 490

16 922 490

Německo

96 462 159

96 462 159

96 462 159

96 462 159

96 462 159

96 462 159

96 462 159

Estonsko

3 354 430

3 453 356

3 552 281

3 651 206

3 750 131