Ve Štrasburku dne 29.5.2018

COM(2018) 375 final

2018/0196(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 2. května 2018 přijala Komise návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 1 . V diskusním dokumentu o financích EU i při následném hodnocení a veřejných konzultacích bylo jako klíčový cíl definováno administrativní zjednodušení. Zkušenosti ukazují, že pravidla jsou příliš složitá a fragmentovaná mezi jednotlivými fondy a formami financování, což má za následek zbytečnou zátěž pro programové manažery a konečné příjemce.

Tento návrh nařízení o společných ustanoveních stanoví společná ustanovení pro sedm fondů se sdíleným řízením. Tento návrh nenahrazuje stávající nařízení (EU) č. 1303/2013, kterým se budou programy přijaté na období 2014–2020 i nadále řídit. Návrh omezuje roztříštěnost pravidel a předkládá společný soubor základních pravidel pro sedm fondů:

·FS:        Fond soudržnosti

·ENRF:        Evropský námořní a rybářský fond

·EFRR:        Evropský fond pro regionální rozvoj

·ESF+:        Evropský sociální fond Plus 2

·AMIF:        Azylový a migrační fond 3

·BMVI:        Nástroj pro správu hranic a víza 4

·ISF:        Fond pro vnitřní bezpečnost

Tyto návrhy stanoví jako datum použití 1. leden 2021 a jsou předkládány pro Unii 27 členských států v souladu s oznámením záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie a z Evropského společenství pro atomovou energii na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že Komise plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy v souladu s finančním nařízením přijatým na základě článku 322 SFEU. V čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU se stanoví právní základ pro přijímání nařízení, kterými se zavádějí finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu. Zásada subsidiarity se nevztahuje na finanční pravidla, u nichž je zřejmé, že jednat může, či dokonce musí pouze Unie.

Činnosti EU v oblasti evropských strukturálních a investičních fondů jsou odůvodněny cíli stanovenými v článku 174 SFEU. Právo jednat je zakotveno v článku 175 SFEU, který výslovně vyzývá k tomu, aby Unie prováděla tuto politiku prostřednictvím strukturálních fondů, ve spojení s článkem 177, v němž je vymezena úloha Fondu soudržnosti. Cíle ESF, EFRR a Fondu soudržnosti jsou vymezeny v článcích 162, 176 a 177 SFEU. Činnosti týkající se zemědělství jsou odůvodněny článkem 39 SFEU.

Článek 174 SFEU stanoví, že zvláštní pozornost se má věnovat venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovou transformací a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Mezi uvedené regiony patří nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 349 SFEU stanoví, že se mají přijímat konkrétní opatření s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, kterou prohlubují určité zvláštní rysy, jež vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj.

Nařízení, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond, vychází z čl. 78 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 a 4 SFEU. Nařízení, kterým se v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, vychází z čl. 77 odst. 2 SFEU. Nařízení, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, vychází z čl. 82 odst. 1, článku 84 a čl. 87 odst. 2 SFEU. Článek 317 SFEU stanoví právní základ pro společný soubor pravidel týkajících se plnění rozpočtu ve spolupráci s členskými státy. Článek 322 SFEU definuje oblast působnosti a postupy jeho vytváření.

Subsidiarita a proporcionalita jednotlivých výše uvedených fondů je uvedena v důvodové zprávě pro každý fond. Nařízení o společných ustanoveních však navíc přispívá:

·k subsidiaritě tak, že podporuje sdílené řízení: programy neřídí přímo Evropská komise, ale místo toho jsou prováděny v partnerství s členskými státy,

·k proporcionalitě tak, že sjednocuje a konsoliduje pravidla (a tím zmírňuje zátěž zúčastněných stran).

Článek 11 SFEU stanoví, že požadavky na ochranu životního prostředí by měly být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje, a tento prvek je v tomto nařízení zohledněn.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Každý z těchto fondů má své vlastní hodnocení a mnoho zjištění se vztahuje právě na jejich příslušná nařízení. Klíčová zjištění týkající se nařízení o společných ustanoveních jsou uvedena níže.

1. Zjednodušení: nutnost zmírnění administrativní zátěže. Jednalo se o klíčové a opakované zjištění při hodnocení všech fondů:

·Při hodnoceních EFRR a Fondu soudržnosti ex post bylo zjištěno, že systémy řízení, kontroly a auditu jsou příliš složité. To bylo zdrojem administrativní nejistoty a prodlev při provádění. Složitost byla problémem především v zemích EU-15, kde bylo financování relativně menší, což poukazuje na potřebu proporcionality,

·Hodnocení ESF dospělo k závěru, že je nutné zjednodušit jak celý systém financování (tj. rozsah a složení nástrojů), tak i proces provádění.

·Vysoká administrativní zátěž byla zjištěna i při hodnocení ENRF. Ve fázi podávání žádostí o podporu tato zátěž působila jako demotivační faktor. Navíc se zdá, že pro potenciální příjemce představovala demotivační faktor i složitost určitých projektů, zejména v případech, kdy se na nich podílela rozsáhlá síť partnerů.

·Při průběžných hodnoceních příslušných prvků AMF, BMVI a ISF byla také zjištěna potřeba zjednodušení. Hlavní doporučení představovalo použití zjednodušeného vykazování nákladů.

Tímto bodem se zabývá celé nařízení o společných ustanoveních. Mezi klasické příklady patří hlava V (např. zjednodušené vykazování nákladů, platby na základě splněných podmínek, eliminace konkrétních pravidel pro velké projekty a investice vytvářející výnosy) a hlava VI (zjednodušená a přiměřenější kontrola a audit).

2. Nutnost flexibility pro reakci na vznikající potřeby:

·Při následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti bylo zjištěno, že úpravy programů během hospodářské krize byly jedním z faktorů vedoucích k úspěchu v letech 2007 až 2013 a je třeba z nich vycházet.

·při následném hodnocení ESF byl učiněn závěr, že flexibilita je jedním z klíčových faktorů pro zlepšování.

·Z průběžných hodnoceních fondů, jež byly předchůdci AMIF, BMVI a ISF, vyplývá, že tyto fondy přiměřeně reagovaly na krize v oblasti migrace a bezpečnosti. Jsou však zapotřebí flexibilnější mechanismy pro přidělování finančních prostředků.

Tímto bodem se zabývá hlava III (která umožňuje relativně malé převody bez potřeby změny programu) a II (prostředky přidělené na program jsou stanoveny na prvních pět let a na poslední dva roky budou prostředky přiděleny na základě přezkumu), přičemž v nařízeních pro jednotlivé fondy jsou vymezena doplňující pravidla pro AMIF, BMVI a ISF. Kromě toho se díky možnosti používat záruční nástroj InvestEU zvýší flexibilita pro členské státy.

3. Potenciál finančních nástrojů:

·při následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti bylo zjištěno, že finanční nástroje mají potenciál v některých oblastech politik fungovat jako ještě efektivnější prostředek financování investic, avšak při provádění dochází k prodlevám a rozšiřování jejich využívání je náročné,

·při přezkumu programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace v polovině období bylo zjištěno, že odlišnost pravidel komplikuje možnost využívat doplňkovosti fondů. Hodnocení doporučilo zefektivnění a sladění pravidel pro finanční nástroje.

Tímto bodem se zabývá hlava V, která zjednodušuje provádění finančních nástrojů a mnoho ustanovení sjednocuje s ustanoveními pro granty.

Veřejné konzultace

Komise provedla tyto veřejné konzultace:

·fondy EU v oblasti politiky soudržnosti (od 10. ledna 2018 do 9. března 2018),

·konzultace zúčastněných stran v souvislosti s následným hodnocením ENRF (od února do května 2016),

·fondy EU v oblasti migrace (od 10. ledna 2018 do 9. března 2018),

·fondy EU v oblasti bezpečnosti (od 10. ledna 2018 do 9. března 2018).

Konzultace zúčastněných stran dospěla k podobnému závěru jako hodnocení ex post – hlavním závěrem relevance pro nařízení o společných ustanoveních je zjednodušení (zejména z pohledu postupů auditu a kontroly), následované flexibilitou:

·při konzultacích na téma politiky soudržnosti došly zúčastněné strany k závěru, že složité postupy jsou zdaleka nejvýznamnější překážkou pro úspěch a následují je náročné požadavky na audit a kontrolu, nedostatečná flexibilita, problémy se zajištěním finanční udržitelnosti a prodlevy při platbách,

·v případě ENRF je jako největší nedostatek vnímáno složité administrativní zajištění a mnoho zúčastněných stran volá po radikálním zjednodušení a flexibilitě. Má se za to, že intervenční logika je příliš neflexibilní a neumožňuje členským státům řešit jejich vlastní specifické problémy,

·při konzultacích v oblasti migrace a bezpečnosti bylo zjištěno, že mezi respondenty má velkou podporu jednodušší realizace a větší flexibilita (konkrétně ve vztahu ke schopnosti reagovat na migrační a bezpečnostní krize).

Obavami zúčastněných stran se zabývají různá zjednodušující opatření v celém nařízení o společných ustanoveních (viz níže).

Odborné znalosti a administrativní náklady

Z hlediska odborných znalostí byla svolána „pracovní skupina na vysoké úrovni“ složená z odborníků, aby projednala zjednodušení politiky soudržnosti. Tato skupina dospěla k následujícím závěrům 5 :

·sladění pravidel mezi jednotlivými fondy EU. Touto otázkou se částečně zabývá oblast působnosti platného nařízení,

·zavedení jasnějších a stručnějších pravidel a snížení jejich počtu. Jak je uvedeno výše, platné nařízení obsahuje mnoho zjednodušení,

·skutečná subsidiarita a proporcionalita: je třeba se mnohem více spoléhat na vnitrostátní systémy a postupy řízení a kontroly. Touto otázkou se zabývá hlava VI (viz níže),

·stabilní, avšak flexibilní rámec: není nutné opětovně jmenovat instituce pro následující programové období. Vedle toho by měly být snazší změny programů. Touto otázkou se zabývají hlavy VI a III,

·zásada jediného auditu: rozšíření zásady jediného auditu. Touto otázkou se zabývá hlava VI.

Existují důkazy o významných administrativních nákladech souvisejících s EFRR a s Fondem soudržnosti, odhadované nedávnou studií 6 na 3 % průměrných nákladů programu pro EFRR a 2,2 % pro Fond soudržnosti. Administrativní zátěž pro příjemce (včetně malých a středních podniků) je vyšší.

Mnoho zjednodušení obsažených v nařízení o společných ustanoveních lze z finančního hlediska předem těžko kvantifikovat, avšak studie odhadla, že:

·větší využívání zjednodušeného vykazování nákladů (nebo plateb na základě splněných podmínek) pro EFRR a Fond soudržnosti by mohlo významně snížit celkové administrativní náklady – o 20 až 25 %, pokud by se toto vykazování používalo paušálně,

·přiměřenější přístup ke kontrole a auditům by přinesl významné snížení počtu kontrol a auditní zátěže u programů s nízkým rizikem, čímž by se snížily celkové administrativní náklady EFRR a Fondu soudržnosti o 2–3 % a náklady na dotčené programy o mnohem více.

Posouzení dopadů

Nařízení o společných ustanoveních samo o sobě není předmětem posouzení dopadů, protože stanoví společná pravidla a mechanismus pro provádění jiných politik. Každý příslušný fond je doprovázen vlastním posouzením dopadů.

E-soudržnost a výměna údajů

Programy v období 2014–2020, kromě předchůdců AMIF, BMVI a ISF, vyžadovaly zřízení systému elektronické výměny údajů mezi příjemci a řídicími orgány i mezi různými orgány systému řízení a kontroly. Stávající nařízení na tuto skutečnost navazuje a dále rozvíjí určité aspekty shromažďování údajů. Veškeré údaje potřebné ke sledování pokroku při provádění včetně výsledků a výkonnosti programů budou nyní předávány elektronicky jednou za dva měsíce Komisi, což znamená, že platforma veřejně přístupných údajů bude aktualizována téměř v reálném čase.

Údaje o příjemcích i provozní údaje budou podobně zveřejňovány v elektronické formě na zvláštních internetových stránkách provozovaných řídicím orgánem. Tím se více zviditelní dosažené výsledky a umožní se lepší komunikace.

Základní práva

Zavedením základní podmínky zajistit dodržování Listiny základních práv EU bude mít toto nařízení pozitivní dopad na dodržování a ochranu všech základních práv při řízení všech sedmi fondů.

Dodržování zásad právního státu je předmětem samostatného nařízení založeného na článku 322 SFEU.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh víceletého finančního rámce předložený Komisí stanoví částku 330 miliard EUR na hospodářskou, sociální a územní soudržnost na období 2021–2027.

Finanční krytí na EFRR, FS a ESF+ na období 2021–27 v milionech

Politika soudržnosti celkem

330 624 

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)

200 629

·Investice pro růst a zaměstnanost

190 752

·Evropská územní spolupráce

8 430

·Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony

1 447

Fond soudržnosti (FS)

41 349

·z toho příspěvek na Nástroj pro propojení Evropy – Doprava

10 000

Evropský sociální fond+ (1)

88 646

(1) Tato částka nezahrnuje částku pro zdraví, zaměstnanost a sociální inovace (1 042 milionů EUR).

Jedná se o největší finanční okruhy, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních. Návrh Komise na financování ENRF, AMIF, BMVI a ISF bude zahrnut do zvláštních nařízení pro jednotlivé fondy.

5.SHRNUTÍ OBSAHU NAŘÍZENÍ

Hlavní cíle architektury a ustanovení navrhovaného nařízení o společných ustanoveních jsou následující:

1.významně snížit zbytečnou administrativní zátěž pro příjemce a řídicí orgány a současně udržet vysokou úroveň zajištění legality a správnosti. To je hlavní zásada reformy a spadá pod ní mnoho procesů zjednodušení a slaďování v celém nařízení – avšak zejména z pohledu:

i.Převzetí systémů řízení a kontroly (a dalších opatření, která zjednodušují zahájení programu). Širší využívání „přiměřených opatření“, kdy se programy s nižším rizikem mohou více opírat o vnitrostátní systémy.

ii.Použití zjednodušeného vykazování nákladů a plateb na základě splněných podmínek.

iii.Finančních nástrojů;

2.zvýšit flexibilitu pro úpravy cílů a zdrojů programů podle měnících se okolností i z hlediska dobrovolných příspěvků na nástroje přímo řízené na úrovni EU;

3.více programy sladit s prioritami EU a zvýšit jejich účinnost. To zahrnuje:

i.Sladění intervenční logiky a podávání zpráv s kapitolami víceletého finančního rámce a zvýšení požadavků na zaměření prioritních oblastí.

ii.Vytvoření pevnější vazby na proces evropského semestru.

iii.stanovení smysluplnějších podmínek umožňujících podporu, které musí být plněny během celého prováděcího období.

Hlava I: Cíle a obecná podpora

Nařízení o společných ustanoveních slučuje sedm evropských fondů pod sdíleným řízením. Cílem je vytvořit společný soubor zjednodušených a konsolidovaných pravidel a snížit administrativní zátěž programových orgánů a příjemců.

Je zde uveden základ pro velký důraz na sdílené řízení a partnerství, ze kterých nařízení vycházejí. Článek 5 obsahuje základ pro sdílené řízení, článek 6 pro partnerství s regionálními a místními orgány, městskými úřady a orgány veřejné správy, ekonomickými a sociálními partnery, občanskou společností a orgány prosazujícími sociální začleňování, základní práva, rovnost žen a mužů, nediskriminaci a práva osob se zdravotním postižením.

Návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložený Komisí stanoví ambicióznější cíl pro zohledňování oblasti klimatu ve všech programech EU, přičemž obecným cílem je, aby 25 % výdajů EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příspěvek tohoto programu k dosahování zmíněného obecného cíle bude sledován prostřednictvím systému klimatických ukazatelů EU na odpovídající úrovni rozčlenění, mimo jiné s využitím přesnějších metodik, pokud budou k dispozici. Komise bude nadále každoročně předkládat informace v podobě prostředků na závazky v souvislosti s návrhem ročního rozpočtu.

Aby Komise podpořila využívání plného potenciálu programu pro plnění cílů v oblasti klimatu, bude se snažit identifikovat příslušná opatření během postupů přípravy, provádění, přezkumu a hodnocení programu.

Hlava II: Strategický přístup

Jedenáct tematických cílů používaných v období 2014–2020 bylo v tomto nařízení zjednodušeno na pět jasně stanovených cílů politiky:

1.inteligentnější Evropa – inovativní a inteligentní ekonomická transformace;

2.zelenější, nízkouhlíková Evropa;

3.propojenější Evropa – mobilita a regionální konektivita k sítím IKT;

4.sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv;

5.Evropa bližší občanům – trvale udržitelný a integrovaný rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí prostřednictvím místních iniciativ.

Kromě toho byly v nařízeních pro jednotlivé fondy stanoveny cíle politik pro AMIF, BMVI a ISF.

Toto zjednodušení umožňuje synergie a flexibilitu mezi různými složkami v rámci daného cíle, a odstraňuje tak umělé rozlišování mezi různými politikami směřujícími ke stejnému cíli. Vedle toho stanoví základy pro tematické zaměření EFRR a ESF.

„Předběžné podmínky“ platné v období 2014–2020 jsou nahrazeny „základními podmínkami“. Je jich méně, více se soustředí na cíle příslušného fondu a – oproti období 2014 až 2020 – jsou monitorovány a uplatňovány v průběhu celého období. Bude posílena tato zásada: členské státy nebudou moci vykazovat výdaje související se specifickými cíli, dokud nebude splněna základní podmínka. Tím se zajistí, že všechny spolufinancované operace budou v souladu s rámcem politiky EU.

Aby bylo možné vycházet z osvědčeného postupu zaměřeného na výkonnost, navrhuje se efektivní a vyjasněná správa výkonnostního rámce. Podobně je zachována i podmíněnost související s evropským semestrem, avšak v jednodušší podobě. Při programování budou především doporučení pro jednotlivé země zohledněna přinejmenším při dvou příležitostech: na začátku programování a během přezkumu v polovině období.

Jsou v platnosti opatření pro podporu řádné správy ekonomických záležitostí. Pozastavení ale budou vázána pouze na závazky, ne na platby, aby nedocházelo k nepříznivým ekonomickým krizím.

Nařízení o společných ustanoveních vytváří flexibilitu pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti. Zpočátku bude program sestaven pouze na prvních pět let. Prostředky na poslední dva roky budou přiděleny na základě důkladného a hloubkového přezkumu v polovině období, který povede k příslušným změnám programu v roce 2025. Toto hodnocení přezkoumá původní priority a cíle programu a zohlední: pokrok při dosahování cílů do konce roku 2024, změny socioekonomické situace; nové úkoly identifikované v doporučeních pro jednotlivé země. To vychází z koncepce výkonnostního rámce a výkonnostní rezervy a dále posiluje výkonnostní prvek politiky, a to i prostřednictvím změn programu. Výkonnostní rezerva je však pozastavena.

Součinnost mezi jednotlivými nástroji EU bude podporována prostřednictvím procesu strategického plánování, který určí společné cíle a společné oblasti činnosti v rámci různých programů, například se společnou zemědělskou politikou (SZP), Horizontem Evropa, Nástrojem pro propojení Evropy, programem Digitální Evropa, programem Erasmus+, fondem InvestEU, programem LIFE, Erasmus+ a vnějším nástrojem.

Hlava III: Programování

Obsah programů bude zefektivněn a bude strategický. Aby se proces programování a provádění na začátku období harmonizoval a urychlil, je k tomuto nařízení připojen společný vzor programu pro programy EFRR, Fondu soudržnosti, ESF+ a ENRF a zvláštní vzor pro AMIF, BMVI a ISF. Pro vyšší flexibilitu při programování bude stanoven 5% finanční limit pro úroveň priority, pod kterým bude možné upravit prostředky přidělené v rámci programu bez nutnosti formální změny programu.

Aby nařízení o společných ustanoveních řešilo konkrétní úkoly na subregionální a místní úrovni, zavádí zjednodušený přístup ke komunitně vedenému místnímu rozvoji (včetně možnosti určit hlavní fond, aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce). Vedle toho nařízení o společných ustanoveních harmonizuje přístup k dalším územním nástrojům, včetně současných integrovaných územních investic.

Nařízení o společných ustanoveních také obsahuje ustanovení, která umožňují dobrovolný převod zdrojů do pěti politických oken nástrojů programu InvestEU, a ty tak budou moci využívat výhod mechanismu rozpočtových záruk na úrovni EU. Členské sáty by navíc mohly požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci sdíleného řízení nebo kteréhokoli nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení. Tím by se mělo usnadnit plnění cílů stanovených pro programy během jejich provádění.

Byl zjednodušen přístup k technické pomoci členských států. Je zaveden mechanismus paušálních sazeb, jenž umožňuje navýšit každou průběžnou platbu o procentní podíl ve výši mezi 2,5 % a 6 %, a tím propojuje úhradu technické pomoci EU s pokrokem při provádění. Kromě toho mohou pokračovat činnosti v rámci budování administrativních kapacit v podobě plateb na základě splněných podmínek.

Hlava IV: Monitorování, hodnocení, informace a komunikace

Elektronická data umožňují současně zjednodušení a transparentnost. V období 2014–2020, kromě předchůdců AMIF, BMVI a ISF, existoval požadavek zřídit systém elektronické výměny údajů mezi příjemci a řídicími orgány i rovněž mezi různými orgány systému řízení a kontroly. Aktuálně platné nařízení na tuto skutečnost navazuje a dále rozvíjí určité aspekty shromažďování údajů. Veškeré údaje nutné pro sledování průběhu provádění, včetně výsledků a výkonnosti programů, budou nyní přenášeny elektronicky a každé dva měsíce, což znamená, že platforma veřejně přístupných údajů bude aktualizována téměř v reálném čase.

Navrhuje se dát monitorovacím výborům významnější úlohu při dohledu na výkonnost programu a na všechny faktory, které na ni mají vliv. Aby se zvýšila transparentnost, budou muset být dokumenty předkládané monitorovacím výborům veřejně přístupné.

U všech fondů bude každoroční přezkum výkonnosti představovat příležitost k politickému dialogu o klíčových otázkách provádění a výkonnosti programu. Častý přenos dat umožňuje zjednodušení procesu přezkumu výkonnosti. V případě fondů politiky soudržnosti tak bude možné eliminovat každoroční zprávu – výroční přezkumné jednání bude vycházet z nejnovějších výsledků a omezeného souboru předložených kvalitativních údajů.

Byla posílena odpovědnost programových orgánů i příjemců za viditelnost a komunikaci. Společné požadavky na komunikaci, transparentnost a viditelnost zajišťují soudržnější, efektivnější a účinnější opatření v oblasti komunikace.

Hodnocení se budou provádět v souladu s odstavci 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 7 , v němž uvedené tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. V rámci hodnocení se budou posuzovat účinky programu v praxi na základě ukazatelů a cílů programu a podrobné analýzy toho, do jaké míry je program relevantní, účinný a efektivní, přináší přidanou hodnotu EU a je v souladu s dalšími politikami EU. Hodnocení se budou zabývat dosavadními zkušenostmi, problémy a příležitostmi k dalšímu zlepšení opatření a jejich dopady.

Hlava V: Finanční podpora

Pro snížení administrativní zátěže nařízení o společných ustanoveních systematizuje a zvyšuje využívání zjednodušeného vykazování nákladů, tj. paušální náhrady, standardní stupnice jednotkových nákladů nebo jednorázové částky. Aby bylo toto vykazování jednodušší, zjednodušuje nařízení o společných ustanoveních pravidla a způsoby výpočtu, a poskytuje tak více dostupných možností vycházejících ze souhrnného návrhu Komise 8 .

Možnost plateb na základě splněných podmínek také přispěje k zaměření na výkonnost, protože umožní platby podle dosažené a ověřené výkonnosti.

Finanční nástroje budou zásadním mechanismem pro provádění investic vytvářející příjmy nebo úspory nákladů v období 2021–2027; ustanovení o jejich používání byla zjednodušena a aktualizována, aby se zajistilo lepší a snadnější provádění, jakož i rychlejší zavedení:

·Finanční nástroje budou lépe začleněny do procesu programování a provádění od samého počátku a předběžné hodnocení bude odpovídajícím způsobem zefektivněno.

·Řídicí orgány budou mít stejné základní možnosti flexibilního provádění – řízení v rámci odpovědnosti řídicího orgánu nebo přímé řízení řídicím orgánem –, ale související podmínky byly zjednodušeny.

·Kombinace zdrojů EU bude možná v rámci jednoho souboru pravidel; nebudou se již přijímat žádná další odlišná pravidla pro obdobné situace.

·Navrhuje se flexibilita pro kombinování grantů s finančními nástroji.

·Pravidla způsobilosti byla vyjasněna a pravidla pro náklady a poplatky za správu byla zjednodušena, avšak v rámci podpory efektivní správy stále vychází z výkonnosti.

·Pravidla týkající se plateb byla značně zjednodušena a zároveň zůstala zachována nesmírně důležitá vazba mezi platbami do finančních nástrojů a odpovídajícími úhradami konečným příjemcům.

·zpětné toky a recyklace fondů mají jednoduché kódování, které umožňuje plynulejší překlápění z jednoho období do druhého.

·Nebude se provádět žádné další samostatné podávání zpráv o finančních nástrojích, jelikož nástroje jsou součástí téhož systému podávání zpráv jako všechny ostatní formy financování.

Mezi další zjednodušení patří:

·kombinace různých fondů – a finančních nástrojů a grantů – je kodifikována jednoduchými pravidly,

·již nebudou stanovena konkrétní pravidla pro investice vytvářející výnosy,

·nebude zaveden proces velkých projektů (místo toho budou strategické projekty sledovány monitorovacím výborem),

·financování bude zjednodušeno, například díky pečeti excelence.

Aby nedošlo k nehospodárné soutěži v oblasti subvencí, byla posílena ustanovení o přemístění podniku.

Hlava VI: Řízení a kontrola

Jsou srozumitelněji stanoveny úkoly a odpovědnosti různých orgánů v rámci systému řízení a kontroly. Není nutné realizovat proces určování; ustanovení podporují převzetí stávajících systémů a jednodušší pravidla pro určování nových subjektů.

Požadavky na způsobilost pomohou zajistit, že k podpoře budou přijaty pouze kvalitní operace s nejvyšším možným přínosem pro dohodnuté cíle a s nejlepším poměrem nákladů a přínosů. Současně se navrhuje systematická kontrola toho, zda je operace finančně udržitelná a zda byl její přezkum z hlediska ochrany životního prostředí založen na nejnovějších požadavcích.

Bude významně snížen počet kontrol a auditů. Tím se sníží administrativní zátěž pro programové orgány i příjemce. Kromě ustanovení uvedených v předchozích hlavách, která snižují auditní zátěž, dále tato hlava snižuje zátěž díky:

·rozšíření zásady jediného auditu,

·menšímu počtu kontrol,

·u programů s nízkou chybovostí díky posílenému přiměřenému přístupu na základě funkčního vnitrostátního systému s minimálními opatřeními pro audit za účelem poskytnutí jistoty.

Návrhy projektů, které obdržely pečeť excelence v rámci programu Horizont Evropa, nebudou muset projít dalším procesem podávání žádosti a výběru, pokud odpovídají strategii pro inteligentní specializaci. Tím se sníží zátěž pro vedoucí pracovníky i příjemce. Tento přístup by podobně mohl být rozšířen i na další nástroje EU, jako je program LIFE+ nebo Erasmus+.

Hlava VII: Finanční řízení, předkládání a kontrola účetní závěrky a finanční opravy

Je zachován systém roční účetní závěrky, včetně zadržení 10 % částek vykázaných v průběžných platbách. Žádosti o platbu budou předkládány podle pravidelného harmonogramu, a to čtyřikrát ročně. Nulové účty nevyžadují příslušný postup.

Tato kapitola obsahuje také pravidla pro zrušení závazku. Jelikož bude díky zjednodušení snazší zkracovat při programech prodlevy a aby se podpořilo řádné finanční řízení a včasné provádění, obsahuje nařízení o společných ustanoveních pravidlo „n+2“. Ze stejného důvodu byla úroveň předběžného financování snížena na roční platby ve výši 0,5 % celkové podpory z fondů. V této souvislosti může být pro zajištění dostatečných zdrojů nezbytná revize opatření pro roční předběžné financování fondů EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF platných v období 2014–2020.

Hlava VIII: Finanční rámec

Tato hlava stanoví finanční příděly a spolufinancování na základě kategorií regionů a použije se na EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti.

Nařízení o společných ustanoveních také vrací míry spolufinancování pro tyto tři fondy na úrovně před finanční krizí. Míry spolufinancování EU pro tyto tři fondy v období 2007–2013 vzrostly. Šlo o reakci na finanční krizi, aby se podařilo udržet základní investice v době napjatých veřejných rozpočtů. Vysoké míry spolufinancování EU již ale nejsou nutné a nižší míry podporují vlastní odpovědnost. Nižší míry spolufinancování EU také zvyšují celkový rozpočet na politiku soudržnosti s přihlédnutím k národním příspěvkům. Navíc se tak zvyšuje finanční flexibilita členských států, protože lze flexibilně určovat míry spolufinancování na úrovni programu a priority.

Hlava IX: Ustanovení o přenesení pravomoci, prováděcí, přechodná a závěrečná ustanovení

Aby se zajistilo včasné zahájení provádění v příštím období, budou v legislativním balíčku zahrnuta všechna potřebná legislativní ustanovení (buď v nařízení o společných ustanoveních, nebo v nařízeních pro dané fondy).

Zejména je podstatně snížen počet zmocnění, který je nyní na absolutním minimu. Tím se zabrání případným prodlevám při sestavování a přijímání sekundárních právních předpisů. Současně se tak zajistí vnitřní soudržnost legislativních ustanovení a předvídatelnost pro zúčastněné strany, protože všechny platné předpisy EU budou sjednoceny.

Zavádí se podmínky pro operace prováděné po fázích, aby byla zajištěna srozumitelnost a právní jistota okolností v případě, že je toto provádění po fázích přijato.

2018/0196 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177, čl. 322 odst. 1 písm. a) a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 9 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 10 ,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora 11 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Článek 175 SFEU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 SFEU stanoví základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací.

(2)Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie se sdíleným řízením, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, opatření financovaných pod sdíleným řízením v Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Fondu pro integrovanou správu hranic (BMVI), by měla být pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy“) přijata finanční pravidla na základě článku 322 SFEU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by měla být na základě článku 177 SFEU stanovena společná ustanovení, která by se týkala pravidel specifických pro jednotlivé politiky EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF.

(3)Vzhledem ke zvláštnostem jednotlivých fondů by měla být zvláštní pravidla vztahující se na každý fond a na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci EFRR stanovena v samostatných nařízeních (dále jen „nařízení pro jednotlivé fondy“), která doplní ustanovení tohoto nařízení.

(4)Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony by měly požívat zvláštních opatření a dodatečného financování podle článku 349 SFEU a článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

(5)Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU.

(6)Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání zakázek, cen a nepřímého provádění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, jelikož právní stát je zásadním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování ze strany EU.

(7)Pokud je Komisi stanovena lhůta pro přijetí opatření vůči členským státům, měla by Komise včas a efektivně zohlednit všechny nezbytné informace a dokumenty. Pokud jsou údaje předané členskými státy neúplné nebo neodpovídají požadavkům tohoto nařízení a nařízení pro jednotlivé fondy, takže Komisi neumožňují přijmout plně informované opatření, tato lhůta by měla být pozastavena do doby, než členské státy dosáhnou souladu s regulačními požadavky.

(8)Aby fondy přispívaly k prioritám Unie, měla by se jejich podpora zaměřit na omezený počet cílů politiky v souladu se zvláštními úlohami jednotlivých fondů podle jejich cílů stanovených ve Smlouvě. Cíle politik pro AMIF, ISF a BMVI by měly být stanoveny v příslušných nařízeních pro jednotlivé fondy.

(9)S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj budou fondy přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu.

(10)Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] 12 (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace.

(11)Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo by se nadále používat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 13 . 

(12)Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

(13)Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období.

(14)Členské státy by měly zohlednit obsah svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení o správě energetické unie 14 , a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, u svých programů i finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií.

(15)Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů mezi Komisí a dotčeným členským státem. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, mohou být dohody o partnerství zahrnuty jako součást programu.

(16)Každý členský stát by měl mít možnost přispívat do fondu InvestEU za účelem poskytnutí rozpočtových záruk pro investice v daném členském státě.

(17)Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být vytvořen omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Pokud uvedené podmínky nejsou splněny, neměly by být výdaje související s operacemi v rámci souvisejících specifických cílů zahrnuty do žádostí o platby. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, aby splňovaly základní podmínky, a tím zajistit, že všechny spolufinancované operace budou v souladu s rámcem politiky Unie.

(18)Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu.

(19)Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024. Souběžně by Komise v roce 2024 měla, společně s technickou úpravou na rok 2025, přezkoumat celkové příděly všech členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst politiky soudržnosti na roky 2025, 2026 a 2027 a uplatnit metodu přidělování stanovenou v příslušném základním právním aktu. Uvedený přezkum by měl společně s výsledky přezkumu v polovině období vést ke změnám programů spočívajícím v úpravě finančních přídělů pro roky 2025, 2026 a 2027.

(20)Měly by být dále upřesněny mechanismy zajišťující vazbu mezi politikami financování Unie a správou ekonomických záležitostí Unie, přičemž Komise bude mít možnost předložit Radě návrh na pozastavení všech nebo některých závazků v rámci jednoho nebo více programů dotčeného členského státu, pokud uvedený členský stát nepřijme v souvislosti s procesem správy ekonomických záležitostí účinná opatření. Aby se zajistilo jednotné provádění, a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.

(21)Je nezbytné stanovit společné požadavky na obsah programů s přihlédnutím ke konkrétní povaze každého fondu. Uvedené společné požadavky mohou být doplněny zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] 15 (dále jen „nařízení o EÚS“) by mělo stanovit zvláštní ustanovení týkající se obsahu programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(22)Aby byla zajištěna flexibilita při provádění programu a snížila se administrativní zátěž, měly by být mezi prioritami jednoho a téhož programu povoleny omezené finanční převody, aniž by bylo vyžadováno rozhodnutí Komise, kterým by se takový program změnil. Komisi by měly být předloženy revidované finanční tabulky, aby se zajistila dostupnost aktuálních informací o finančních přídělech pro každou prioritu.

(23)Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj nebo jakýkoli jiný územní nástroj v rámci cíle politiky „Evropa bližší občanům“, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem pro investice naplánované z EFRR, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje. Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny.

(24)Pro lepší mobilizaci potenciálu na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat kapacity komunit a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů pro provádění strategií místního rozvoje. Měla by platit základní zásada, že místní akční skupiny zastupující zájmy komunity budou odpovědné za koncepci a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu s hlavním fondem.

(25)Pro snížení administrativní zátěže by měla být technická pomoc z podnětu členského státu prováděna prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu. Uvedená technická pomoc může být doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Činnosti a výstupy i příslušné platby Unie mohou být dohodnuty v plánu a mohou vést k platbám za výsledky přímo na místě.

(26)Je vhodné objasnit, že pokud členský stát navrhne Komisi, že určitá priorita programu nebo jeho část je podporována prostřednictvím systému financování, který není spojen s náklady, dohodnutá opatření, výstupy a podmínky by měly být spojeny s konkrétními investicemi realizovanými v rámci programů v režimu sdíleného řízení v daném členském státě nebo regionu.

(27)Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným politickým dialogem na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které předloží členský stát.

(28)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 16 je třeba fondy hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však omezovat nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi.

(29)Aby se zajistila dostupnost podrobných aktuálních informací o provádění programu, je třeba vyžadovat častější podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje.

(30)Za účelem podpory přípravy souvisejících programů a činností v příštím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů.

(31)Programové orgány, příjemci a zúčastněné strany v členských státech by měly zvyšovat povědomí o úspěších financování Unie a v tomto smyslu informovat širokou veřejnost. Činnosti související s transparentností, komunikací a viditelností mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a měly by vycházet z pravdivých, přesných a aktualizovaných informací. Aby tyto požadavky byly vymahatelné, programové orgány a Komise by měly být schopny uplatnit nápravná opatření v případě, že se nedodržují.

(32)Řídicí orgány by měly zveřejňovat strukturované informace o vybraných operacích a příjemcích na internetových stránkách programu, který operaci podporuje, a současně by měly zohledňovat požadavky na ochranu osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 17 .

(33)S cílem zjednodušit využívání fondů a snížit riziko chyb je vhodné vymezit jak formy příspěvku Unie členským státům, tak i formy podpory poskytnuté členskými státy příjemcům.

(34)Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy stále více využívat zjednodušeného vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá.

(35)Aby bylo možné ihned provádět paušální sazby, měly by být veškeré paušální sazby zavedené členskými státy v období 2014–2020 na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu používány i nadále pro podobné operace podporované v rámci tohoto nařízení, aniž by byla vyžadována nová metoda výpočtu.

(36)V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna součinnost s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE a strategických projektů na ochranu přírody.

(37)Za účelem zajištění právní srozumitelnosti je vhodné stanovit období způsobilosti výdajů nebo nákladů souvisejících s operacemi, kterým fondy poskytují podporu podle tohoto nařízení, a omezit podporu ukončených operací. Kromě toho by mělo být vyjasněno datum, od kterého jsou výdaje způsobilé k podpoře z fondů v případě přijetí nových programů nebo změn programů, včetně výjimečné možnosti prodloužení období způsobilosti do začátku výskytu přírodní katastrofy, pokud panuje naléhavá potřeba mobilizovat zdroje na reakci na takovou katastrofu.

(38)Aby byla zajištěna účinnost, spravedlnost a trvale udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání nepatřičných výhod. Řídicí orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti.

(39)Za účelem zlepšení doplňkovosti a jednoduššího provádění by mělo být možné podporu z Fondu soudržnosti a EFRR kombinovat s podporou z ESF+ ve společných programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

(40)S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem. K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.

(41)Finanční nástroje by neměly být používány na podporu činností souvisejících s refinancováním, jako je nahrazení stávajících smluv o úvěru nebo jiných forem financování investic, které již byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny ke dni, kdy bylo přijato investiční rozhodnutí, nýbrž spíše k podpoře jakéhokoli typu nových investic v souladu s hlavními politickými cíli.

(42)Rozhodnutí o financování podpůrných opatření prostřednictvím finančních nástrojů by mělo být stanoveno na základě předběžného hodnocení. Toto nařízení by mělo stanovit minimální povinné prvky předběžných hodnocení a mělo by umožnit členským státům využívat předběžného hodnocení realizovaného pro období 2014–2020 a jeho případné aktualizace, aby se zamezilo administrativní zátěži a prodlevám při sestavování finančních nástrojů.

(43)Aby se zjednodušilo provádění určitých typů finančních nástrojů v případech, kdy se počítá s doplňkovým grantem, je možné uplatnit na tuto kombinaci pravidla o finančních nástrojích v jedné operaci finančního nástroje. V takových případech by měly být stanoveny zvláštní podmínky k zamezení dvojího financování.

(44)Při plném dodržování platných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která byla objasněna již během programového období 2014–2020, by řídicí orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů.

(45)V souladu se zásadou a pravidly sdíleného řízení by měly být členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu programů a měly by poskytnout jistotu zákonného a řádného využívání fondů. Vzhledem k tomu, že členské státy by měly nést hlavní odpovědnost za řízení a kontrolu a měly by zajistit, aby operace podporované z fondů byly v souladu s platnými právními předpisy, měly by být přesně stanoveny jejich povinnosti v tomto ohledu. V této souvislosti by měly být rovněž stanoveny pravomoci a odpovědnosti Komise.

(46)Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.

(47)Aby se zjednodušily řídicí funkce programu, začlenění účetních funkcí s funkcemi řídicího orgánu by mělo zůstat zachováno pro programy podporované z fondů AMIF, ISF a BMVI a mělo by být k dispozici pro ostatní fondy.

(48)Jelikož řídicí orgán nese hlavní odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondů, a proto zastává značné množství funkcí, měly by být podrobně stanoveny jeho funkce v souvislosti s výběrem projektů, řízením programu a podporou monitorovacího výboru. Vybrané operace by měly odpovídat horizontálním principům.

(49)S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy a přímo řízenými nástroji by mělo být zjednodušeno poskytování podpory operacím, které již obdržely certifikaci pečeť excelence.

(50) Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například druh prováděné operace, příjemce a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech.

(51)Audity by měl provádět auditní orgán, který by měl současně zajistit spolehlivost výroku auditora předloženého Komisi. Uvedený výrok auditora by měl Komisi poskytnout jistotu ve třech bodech, kterými jsou legalita a správnost vykázaných výdajů, účinné fungování systémů řízení a kontroly a úplnost, přesnost a věrohodnost účetní závěrky.

(52)Snížení požadavků na kontroly a audit by mělo být možné, pokud existuje záruka, že program účinně fungoval během posledních dvou po sobě jdoucích let, neboť to svědčí o tom, že fondy jsou v průběhu delšího období prováděny účinně a efektivně.

(53)Aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce a administrativní náklady, mělo by být pro fondy konkrétně stanoveno použití zásad jediného auditu.

(54)Aby se zlepšilo finanční řízení, měl by být stanoven zjednodušený plán předběžného financování. Plán předběžného financování by měl zajistit, že členský stát má k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění programu.

(55)Aby se snížila administrativní zátěž pro členské státy i pro Komisi, měl by být vytvořen závazný harmonogram čtvrtletních žádostí o platby. Nadále by se mělo zadržovat 10 % výše plateb Komise až do úhrady ročních účetních zůstatků, kdy je Komise schopna dospět k závěru, že účetní závěrka je úplná, přesná a věrná.

(56)Aby se snížila administrativní zátěž, měl by být postup ročního schválení účetní závěrky zjednodušen tak, že budou stanoveny snazší způsoby platby a vracení peněz, pokud mezi Komisí a členským státem nebude žádná neshoda.

(57)S cílem zajistit finanční zájmy a rozpočet Unie by měla být stanovena a provedena přiměřená opatření na úrovni členských států a Komise. Pokud jsou splněny příslušné podmínky, Komise by měla mít možnost přerušit platební lhůty, pozastavit průběžné platby a použít finanční opravy. Komise by měla dodržovat zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu, závažnost a četnost nesrovnalostí a jejich finanční důsledky pro rozpočet Unie.

(58)Členské státy by rovněž měly předcházet veškerým nesrovnalostem včetně podvodů ze strany příjemců, odhalovat je a účinně je odstraňovat. Kromě toho v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 18 a nařízeními (Euratom, ES) č. 2988/95 19 a (ES) č. 2185/96 20 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 21 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371 22 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly při ochraně finančních zájmů Unie, udělily nezbytná práva a přístup ke Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistily, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly podat Komisi zprávu o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních, jakož i o opatřeních navazujících na vyšetřování úřadu OLAF.

(59)Za účelem podpory finanční kázně je vhodné stanovit opatření ke zrušení rozpočtových závazků na úrovni programu.

(60)Aby se přispělo k plnění cílů SFEU souvisejících s hospodářskou, sociální a územní soudržností, měl by cíl Investice pro zaměstnanost a růst podporovat všechny regiony. Aby se poskytovala vyrovnaná a postupná podpora a zohlednil se hospodářský a sociální rozvoj, měly by se zdroje v rámci tohoto cíle přidělovat z EFRR a ESF+ na základě klíče pro přidělování, který je založen především na HDP na obyvatele. Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, by měly z Fondu soudržnosti čerpat prostředky v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

(61)Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 23 , ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/2014 24 .

(62)Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg). Jelikož by příděly jednotlivých členských států měly být stanoveny na základě statistických údajů a prognóz dostupných v roce 2018, a s ohledem na nejistoty při prognózování, měla by Komise na základě nejnovějších statistik dostupných v dané době přezkoumat celkové příděly všech členských států v roce 2024 a měla by tyto příděly na roky 2025 až 2027 upravit, pokud bude kumulativní rozdíl činit více než +/– 5 %, aby byly ve změnách programů zároveň zohledněny výsledky přezkumu v polovině období a provedení technických úprav.

(63)Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] 25 budou nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být do Nástroje pro propojení Evropy převedena částka 10 000 000 000 EUR z Fondu soudržnosti.

(64)Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise.

(65)Aby byl zajištěn přiměřený příděl pro kategorie regionů, neměly by být celkové příděly pro členské státy na méně rozvinuté regiony, regiony s přechodnou podporou a rozvinutější regiony mezi kategoriemi v zásadě převoditelné. Aby však členské státy mohly reagovat na nutnost řešit konkrétní problémy, měly by mít možnost požádat o převod svých přídělů pro rozvinutější regiony nebo pro regiony s přechodnou podporou do méně rozvinutých regionů a uvedené rozhodnutí by měly odůvodnit. Aby se zajistil dostatek finančních zdrojů pro méně rozvinuté regiony, měl by být stanoven strop pro převody do rozvinutějších regionů nebo do regionů s přechodnou podporou. Převoditelnost zdrojů mezi cíli by neměla být možná.

(66)Vzhledem k jedinečným a specifickým okolnostem na ostrově Irsko a s cílem podpořit spolupráci mezi severem a jihem podle Velkopáteční dohody by měl pokračovat nový přeshraniční program PEACE PLUS, který by měl vycházet z činností realizovaných předchozími programy Peace a INTERREG mezi pohraničními okresy Irska a Severního Irska. S ohledem na jeho praktický význam by tento program měl být podpořen specifickým přídělem, aby mohl dále podporovat opatření pro zajištění míru a usmíření a na tento program by měl být vyčleněn i vhodný podíl irského přídělu v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(67)Je nutné stanovit míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27.

(68)Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o změnu některých prvků obsažených v přílohách tohoto nařízení, tj. pro dimenze a kódy pro typy intervencí, šablony dohod o partnerství a programů, šablony pro předávání údajů, použití znaku Unie, prvky dohod o financování a strategických dokumentů, auditní stopu, systémy pro elektronickou výměnu údajů, šablony pro popis systému řízení a kontroly, pro prohlášení řídicího subjektu, výrok auditora, výroční kontrolní zprávu, strategii auditu, žádosti o platby, účetní závěrky, jakož i pro určení úrovně finančních oprav.

(69)Kromě toho by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o stanovení kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být vykázány, definice jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady vztahujícího se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků. 

(70)Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(71)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro přijímání dohod o partnerství, přijímání nebo změnu programů a rovněž uplatňování finančních oprav by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se formátu pro podávání zpráv o nesrovnalostech, elektronických údajů, které mají být zaznamenávány a uchovávány, a vzoru závěrečné zprávy o výkonnosti by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 26 . Ačkoliv tyto akty mají obecnou povahu, měl by být použit poradní postup, jelikož pouze stanoví technické aspekty, formuláře a šablony. Prováděcí pravomoci týkající se určení rozdělení finančních přídělů pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti by měly být přijaty bez projednávání ve výborech, jelikož pouze odrážejí použití předem stanovené metodiky výpočtu.

(72)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 27 nebo jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 by se měly i nadále použít na programy a operace podporované z fondů, na něž se vztahuje programové období 2014 až 2020. Jelikož se očekává, že prováděcí období nařízení (EU) č. 1303/2013 bude rozšířeno na programové období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých operací schválených uvedeným nařízením, měla by být zavedena ustanovení týkající se jednotlivých fází. Každá jednotlivá fáze takové vícefázové operace, která sleduje stejný obecný cíl, by měla být prováděna podle pravidel programového období, tj. období, ve kterém jsou přiděleny finanční prostředky,

(73)Cíle tohoto nařízení, tj. posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a stanovit společná finanční pravidla pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí v rámci sdíleného řízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, na jedné straně z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a na druhé straně proto, že je zapotřebí soudržného prováděcího rámce zahrnujícího několik fondů Unie ve sdíleném řízení. Jelikož uvedených cílů tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(74)Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

hlava i
cíle a obecná pravidla podpory

KAPITOLA I
Předmět a definice

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví:

a)finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond plus (dále jen „ESF+“), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (dále jen „ENRF“), Azylový a migrační fond (dále jen „AMIF“), Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“) (dále jen „fondy“);

b)společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRF.

2.Toto nařízení se nepoužije na složky ESF+ Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a na složky ENRF, AMIF, ISF a BMVI s přímým nebo nepřímým řízením, s výjimkou technické pomoci z podnětu Komise.

3.Články 4 a 10, hlava II kapitola III, hlava III kapitola II a hlava VIII se nepoužijí na AMIF, ISF a BMVI.

4.Hlava VIII se nepoužije na ENRF.

5.Hlava II kapitola II čl. 11 a kapitola III čl. 15, hlava III kapitola I, hlava IV kapitola I čl. 33 až 36 a čl. 38 odst. 1 až 4, kapitola II čl. 39 a kapitola III čl. 45 a hlava VI kapitola II čl. 67, 71, 73 a 74 a kapitola III se nepoužijí na programy Interreg.

6.Níže uvedená nařízení pro jednotlivé fondy mohou stanovit doplňující pravidla k tomuto nařízení, která nesmí být v rozporu s tímto nařízením. V případě pochybnosti, zda použít toto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy, má přednost toto nařízení:

a)nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o EFRR a FS“) 28  ;

b)nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o ESF+“) 29  ;

c)nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o EÚS“) 30  ;

d)nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o ENRF“) 31  ;

e)nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o AMIF“) 32  ;

f)nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o ISF“) 33  ;

g)nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o BMVI“) 34  ;

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 SFEU týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, která podle nařízení pro jednotlivé fondy spadají do oblasti působnosti fondů, a příslušná doporučení přijatá v souladu s článkem [XX] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo nového nařízení o správě energetické unie]; 

2)„platným právem“ právo Unie a vnitrostátní právo týkající se jeho uplatňování;

3)„operací“:

a)projekt, smlouva, činnost nebo skupina projektů, které byly vybrány v rámci dotčených programů;

b)v souvislosti s finančními nástroji příspěvek z programu na finanční nástroj a následná finanční podpora, kterou tento finanční nástroj poskytuje konečným příjemcům;

4)„operací strategického významu“ operace, která zásadně přispívá k dosažení cílů programu a která je předmětem zvláštních monitorovacích a komunikačních opatření;

5)„prioritou“ v souvislosti s AMIF, ISF a BMVI specifický cíl; v souvislosti s ENRF typ oblastí podpory podle nomenklatury uvedené v příloze III nařízení o ENRF;

6)„specifickým cílem“ v souvislosti s ENRF oblasti podpory uvedené v příloze III nařízení o ENRF;

7)„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, za jehož činnost odpovídá řídicí orgán, nebo který z pověření takového orgánu vykonává funkce nebo úkoly;

8)„příjemcem“:

a)veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, s právní subjektivitou nebo bez ní, popř. fyzická osoba, odpovědné za zahájení nebo za zahájení a provádění operací;

b)v souvislosti s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (PPP) veřejnoprávní subjekt, který zahájí operaci prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebo soukromý partner vybraný pro její provádění;

c)v souvislosti se systémy státní podpory podnik, který dostává podporu;

d)v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který provádí holdingový fond, nebo, pokud není zavedena struktura holdingového fondu, subjekt, který provádí zvláštní fond, nebo, pokud finanční nástroj spravuje řídicí orgán, samotný řídicí orgán;

9)„fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů omezeného finančního objemu;

10)„cílem“ předem dohodnutá hodnota, které má být dosaženo na konci programového období ve vztahu k ukazateli zahrnutému pod specifický cíl;

11)„milníkem“ průběžná hodnota, které má být dosaženo v daný okamžik během programového období ve vztahu k ukazateli zahrnutému pod specifický cíl;

12)„ukazatelem výstupů“ ukazatel, který měří konkrétní výstupy intervence;

13)„ukazatelem výsledků“ ukazatel, který měří krátkodobé účinky podporovaných zásahů, se zvláštním zřetelem na přímé adresáty, cílovou populaci nebo uživatele infrastruktury;

14)„operací prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru“ operace, která se provádí v rámci partnerství mezi veřejnými orgány a soukromým sektorem v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru a jejímž cílem je poskytovat veřejné služby prostřednictvím sdílení rizik a odborných znalostí soukromého sektoru nebo poskytováním dalších zdrojů kapitálu;

15)„finančním nástrojem“ struktura, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány finanční produkty;

16)„finančním produktem“ kapitálové nebo kvazikapitálové investice, půjčky a záruky podle definice v článku 2 nařízení (EU, Euratom) [...] (dále jen „finanční na nařízení“);

17)„konečným příjemcem“ právnická nebo fyzická osoba, která dostává podporu z fondů prostřednictvím příjemce fondu malých projektů nebo z finančního nástroje;

18)„příspěvkem z programu“ podpora finančního nástroje z fondů a vnitrostátního veřejného a případně soukromého spolufinancování;

19)„subjektem provádějícím finanční nástroj“ subjekt, který se řídí veřejným nebo soukromým právem a vykonává úkoly holdingového fondu nebo zvláštního fondu;

20)„holdingovým fondem“ fond zřízený řídicím orgánem v rámci jednoho nebo několika programů za účelem provádění finančních nástrojů prostřednictvím jednoho nebo více zvláštních fondů;

21)„zvláštním fondem“ fond zřízený řídicím orgánem nebo holdingovým fondem za účelem poskytování finančních produktů konečným příjemcům;

22)„aktivačním účinkem“ podíl objemu návratného financování poskytnutého konečným příjemcům a výše příspěvku z fondů;

23)„multiplikačním poměrem“ v souvislosti se záručními nástroji poměr mezi hodnotou vyplacených podkladových nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic a částky vyčleněné z příspěvku z programu podle ujednání v záručních dohodách na očekávané i neočekávané ztráty z těchto nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

24)„náklady na správu“ přímé či nepřímé náklady na provádění finančních nástrojů, hrazené na základě předloženého výdajového dokladu;

25)„poplatky za správu“ cena poskytnutých služeb stanovená dohodou o financování uzavřenou mezi řídicím orgánem a subjektem provádějícím holdingový fond nebo zvláštní fond; a případně mezi subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond;

26)„přemístěním“ převedení stejné nebo podobné činnosti nebo její části ve smyslu čl. 2 odst. 61a nařízení Komise (EU) č. 651/2014 35 , kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem;

27)„příspěvkem z veřejných zdrojů“ jakýkoli příspěvek na financování operací, jehož zdrojem je rozpočet celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy nebo jakéhokoli evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006  36 , rozpočet Unie, který je vyčleněn pro fondy, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů a který může – pro účely stanovení podílu spolufinancování pro programy ESF+ nebo priority – zahrnovat případné finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci;

28)„účetním obdobím“ období od 1. července do 30. června následujícího roku, s výjimkou prvního účetního období programového období, u nějž se tím rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2022; v případě posledního účetního období se tím rozumí období od 1. července 2029 do 30. června 2030;

29)„nesrovnalostí“ jakékoli porušení platného práva, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění fondů a v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z uvedeného rozpočtu uhrazen neoprávněný výdaj;

30)„závažným nedostatkem“ nedostatek v účinném fungování systému řízení a kontroly programu, který vyžaduje podstatné vylepšení systémů řízení a kontroly a u kterého je kterýkoli z klíčových požadavků 2, 4, 5, 9, 12, 13 a 15 uvedených v příloze X nebo dva či více ostatních klíčových požadavků hodnoceno v kategorii 3 a 4 uvedené přílohy;

31)„celkovou chybovostí“ součet projektovaných náhodných chyb, případných systémových chyb a neopravených anomálií vydělený základním souborem;

32)„zbytkovou chybovostí“ celková chybovost po odečtení finančních oprav uplatněných členským státem, jejichž záměrem je snížit rizika identifikovaná auditním orgánem při auditech operací;

33)„dokončenou operací“ operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byl jim vyplacen odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů;

34)„jednotkou vzorku“ jedna z jednotek, na které je základní soubor rozdělen pro účely výběru vzorku; může jít o operaci, projekt v rámci operace nebo žádost o platbu od příjemce;

35)„účelově vázaným účtem“ v případě operace prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru bankovní účet podle písemné dohody mezi veřejným subjektem, který je příjemcem, a soukromým partnerem schváleným řídicím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem použitý pro platby během období způsobilosti a/nebo po něm;

36)„účastníkem“ fyzická osoba, která má z operace prospěch, ale není příjemcem finanční podpory z fondů;

37)„posouzením klimatické odolnosti“ proces, který zajišťuje, aby byla infrastruktura odolná vůči nepříznivým dopadům klimatu v souladu s vnitrostátními pravidly a pokyny, jsou-li k dispozici, nebo mezinárodně uznávanými normami.

Článek 3
Výpočet lhůt pro činnost Komise

Pokud je pro opatření Komise stanovena lhůta, tato lhůta začíná plynout v okamžiku, kdy členský stát předloží všechny informace podle požadavků stanovených v tomto nařízení nebo nařízeních pro jednotlivé fondy.

Tato lhůta se přerušuje od dne následujícího po dni, kdy Komise zašle své připomínky nebo žádost o revidované dokumenty členskému státu, do dne, kdy členský stát Komisi odpoví.

KAPITOLA II
Cíle politiky a zásady podpory fondů

Článek 4
Cíle politiky

1.EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRF podporují tyto cíle politiky:

a)inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace;

b)zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik;

c)propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT;

d)sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;

e)Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ.

2.EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti přispívají k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, a to na základě plnění následujících cílů:

a)Investice pro zaměstnanost a růst v členských státech a regionech, který má být podporován z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, a

b)Evropská územní spolupráce (Interreg), který má být podporován z EFRR.

3.Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I.

4.Členské státy a Komise zajistí koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty za účelem zabránění zdvojování úsilí během plánování a provádění.

Článek 5
Sdílené řízení

1.Členské státy a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem [63] nařízení (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“).

2.Částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na InvestEU 37 a technickou pomoc z podnětu Komise však Komise provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a) a c)] finančního nařízení.

3.Komise může provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci nepřímého řízení.

Článek 6
Partnerství a víceúrovňová správa

1.Každý členský stát naváže partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány. Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:

a)městské a jiné orgány veřejné správy;

b)hospodářské a sociální partnery;

c)příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, partnery v oblasti životního prostředí a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

2.V souladu se zásadou víceúrovňové správy zapojí členský stát uvedené partnery do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy a provádění programů, včetně účasti v monitorovacích výborech v souladu s článkem 34.

3.Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 38 .

4.Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů.

hlava ii
strategický přístup

KAPITOLA I
Dohoda o partnerství

Článek 7
Příprava a předložení dohody o partnerství

1.Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

2.Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním.

3.Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem.

4.Členský stát vypracuje dohodu o partnerství podle šablony stanovené v příloze II. Dohodu o partnerství může začlenit do jednoho ze svých programů.

5.Programy Interreg lze Komisi předkládat před předložení dohody o partnerství.

Článek 8
Obsah dohody o partnerství

Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky:

a)vybrané cíle politiky s uvedením toho, které fondy a programy budou tyto cíle plnit, a jejich odůvodnění, a v příslušných případech odůvodnění použití realizačního modelu InvestEU, přičemž se zohlední příslušná doporučení pro jednotlivé země;

b)pro každý z vybraných cílů politiky uvedených v písmenu a):

i) souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý fond, včetně případně použitím InvestEU;

ii) koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy;

iii) doplňkovost mezi fondy a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE;

c)předběžné finanční příděly z každého fondu podle cílů politiky na vnitrostátní úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření;

d)v příslušném případě rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionů v souladu s čl. 102 odst. 2 a výše prostředků, jejichž převod mezi kategoriemi regionů se navrhuje podle článku 105;

e)částky, které se mají přispět do InvestEU, podle fondů a kategorií regionů;

f)seznam plánovaných programů v rámci fondů s příslušnými předběžnými finančními příděly podle fondů a s odpovídajícím národním příspěvkem podle kategorií regionů;

g)souhrn opatření, která dotčený členský stát přijme pro posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů.

Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů.

Článek 9
Schválení dohody o partnerství

1.Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.

2.Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem.

3.Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení partnerské dohody nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení partnerské dohody dotčeným členským státem. Dohoda o partnerství nesmí být měněna.

5.Pokud je podle čl. 7 odst. 4 partnerská dohoda zahrnuta do programu, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení daného programu nejpozději do šesti měsíců ode dne předložení daného programu dotčeným členským státem.

Článek 10
Použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF prostřednictvím InvestEU

1.Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu vyčlenit částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF, kterou se má přispět do InvestEU a poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou se má přispět do InvestEU, nepřekročí 5 % celkového přídělu z každého fondu s výjimkou řádně odůvodněných případů. Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle článku 21.

2.Na dohodu o partnerství mohou být přiděleny zdroje pro běžný rozpočtový rok a pro budoucí kalendářní roky. V případě žádosti o změnu programu mohou být přiděleny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.

3.Částka uvedená v odstavci 1 se použije na tvorbu rezerv části záruky EU v rámci složky pro členský stát.

4.Pokud do 31. prosince 2021 nebyla uzavřena dohoda o přiznání příspěvku podle článku [9] [nařízení o InvestEU], ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v dohodě o partnerství, předloží členský stát žádost o změnu programu nebo programů k použití odpovídající částky.

Dohoda o přiznání příspěvku ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu.

5.Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla uzavřena do devíti měsíců od schválení dohody o přiznání příspěvku, převedou se příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv zpět do programu nebo programů a členský stát předloží příslušnou žádost o změnu programu.

6.Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla plně provedena do čtyř let od jejího podpisu, může členský stát požádat, aby se k částkám, které jsou vázané v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky či jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5.

7.Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly do InvestEU, a poskytnuté prostřednictvím rozpočtových záruk se dají k dispozici členskému státu a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů.

8.Komise opětovně zapíše do rozpočtu příspěvky, které se nepoužily pro InvestEU za rok, ve kterém byla schválena příslušná změna programu. Takové opětovné zapsání nelze provést po roce 2027.

Lhůta pro zrušení závazků v případě částek opětovně zapsaných do rozpočtu v souladu s článkem 99 začíná rokem, ve kterém je závazek opětovně zapsán do rozpočtu.

KAPITOLA II
Základní podmínky a výkonnostní rámec

Článek 11
Základní podmínky

1.Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“).

Příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, Fond soudržnosti a ESF+ a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

2.Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění.

3.Pokud základní podmínka není v okamžiku schválení programu nebo změny programu splněna, uvědomí členský stát Komisi, jakmile považuje takovou základní podmínku za splněnou, a poskytne odůvodnění.

4.Do tří měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede Komise posouzení a uvědomí členský stát, pokud se splněním podmínky souhlasí.

Pokud Komise nesouhlasí s posouzením členského státu, členský stát o tom uvědomí a dá mu příležitost do jednoho měsíce předložit připomínky.

5.Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle nelze zahrnout do žádostí o platbu, dokud Komise neuvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4.

První pododstavec se nevztahuje na operace, které přispívají ke splnění odpovídající základní podmínky.

6.Členský stát zajistí splnění a uplatňování základních podmínek po celé programové období. Uvědomí Komisi o každé změně, jež má dopad na splnění základních podmínek.

Pokud se Komise domnívá, že základní podmínka již není nadále splněna, uvědomí o tom členský stát a dá mu příležitost do jednoho měsíce předložit připomínky. Pokud Komise dojde k závěru, že nesplnění podmínky stále trvá, není možné ode dne, kdy o tom Komise uvědomí členský stát, výdaje související s dotčeným specifickým cílem zahrnovat do žádostí o platbu.

7.Příloha IV se nepoužije na podporované z ENRF.

Článek 12
Výkonnostní rámec

1.Členský stát stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.

Výkonnostní rámec je tvořen:

a)ukazateli výstupů a výsledků souvisejícími se specifickými cíli, které jsou stanoveny v nařízeních pro jednotlivé fondy;

b) pro ukazatele výstupů milníky, kterých je třeba dosáhnout do konce roku 2024, a

c) pro ukazatele výstupů a výsledků cíli, kterých je třeba dosáhnout do konce roku 2029.

2.Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. [4 písm. c) bodě vii)] nařízení o ESF+.

3.Milníky a cíle umožňují Komisi a členskému státu měřit pokrok směrem k dosažení specifických cílů. Musí rovněž splňovat požadavky stanovené v čl. [33 odst. 3] finančního nařízení.

Článek 13
Metodiky pro stanovení výkonnostního rámce

1.Metodiky pro stanovení výkonnostního rámce zahrnují:

a)kritéria uplatňovaná členským státem při výběru ukazatelů;

b)použité údaje nebo podklady, zajištění kvality údajů a způsob výpočtu;

c)faktory, které mohou ovlivnit dosažení milníků a cílů, a způsob jejich zohlednění.

2.Členský stát tyto metodiky na žádost Komise zpřístupní.

Článek 14
Přezkum v polovině období

1.Členský stát přezkoumá všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky:

a)úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024;

b)socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu;

c)pokrok při dosahování milníků;

d)v příslušném případě výsledek technické úpravy, jak je stanoveno v č. 104 odst. 2.

2.Do 31. března 2025 předloží členský stát Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1.

Revidovaný program musí obsahovat:

a)příděly finančních zdrojů podle priorit, včetně částek na roky 2026 a 2027;

b)revidované nebo nové cíle;

c)revidované příděly finančních zdrojů v důsledku technické úpravy stanovené v čl. 104 odst. 2, včetně v příslušných případech částek na roky 2025, 2026 a 2027.

3.Pokud přezkum vede k předložení nového programu, musí plán financování podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu ii) obsahovat celkovou výši finanční podpory pro každý fond platnou od roku schválení programu.

KAPITOLA III
Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí

Článek 15
Opatření propojující účinnost fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady.

Taková žádost může být učiněna z těchto důvodů:

a)na podporu provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 SFEU, které je určeno dotyčnému členskému státu;

b)na podporu provádění příslušných doporučení Rady určených dotyčnému členskému státu, která byla přijata v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 39 , má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekonomické nerovnováhy.

2.Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn.

3.Členský stát předloží svou odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců od jejího obdržení a uvede změny v příslušných programech, které považuje za nezbytné, důvody těchto změn, určí dotčené programy a popíše povahu navrhovaných změn a jejich očekávané účinky na provádění doporučení i na provádění fondů. Komise v případě potřeby sdělí své připomínky do jednoho měsíce od obdržení této odpovědi.

4.Členský stát předloží návrh na změnu příslušných programů do dvou měsíců ode dne předložení odpovědi uvedené v odstavci 3.

5.Pokud Komise žádné připomínky nesdělí nebo pokud je Komise přesvědčena, že připomínky byly řádně zohledněny, přijme rozhodnutí o schválení změn příslušných programů ve lhůtě stanovené v čl. [19 odst. 4].

6.Pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 ve lhůtách stanovených v odstavcích 3 a 4, může Komise zcela nebo částečně pozastavit platby pro dotčené programy nebo priority v souladu s článkem 91.

7.Komise podá návrh Radě, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu v těchto případech:

a)pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku;

b)pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 40 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;

c)pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

d)pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 41 , a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;

e)pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program uvedený v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 42 nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 SFEU.

Upřednostňuje se pozastavení závazků; platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platbu předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Komise může z důvodu výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí nebo doporučení uvedeného v předchozím pododstavci doporučit, aby Rada pozastavení uvedené v témže pododstavci zrušila.

8.Návrh Komise týkající se pozastavení závazků je považován za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne prostřednictvím prováděcího aktu o zamítnutí takového návrhu kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise.

Pozastavení závazků se vztahuje na závazky z fondů pro dotčený členský stát od 1. ledna roku následujícího po přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Rada přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o návrhu Komise uvedeném v odstavci 7 a týkajícím se pozastavení plateb.

9.Rozsah a míra pozastavení ukládaných závazků nebo plateb jsou úměrné, respektují rovné zacházení mezi členskými státy a berou ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti, míru chudoby nebo sociálního vyloučení v dotčeném členském státě ve srovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Dopad pozastavení na programy, které mají zásadní význam pro řešení nepříznivých hospodářských či sociálních podmínek, je specifickým faktorem, který je třeba zohlednit.

10.Výše pozastavených závazků dosahuje maximálně 25 % závazků týkajících se následujícího kalendářního roku u fondů, nebo 0,25 % nominálního HDP, podle toho, která hodnota je nižší, v kterémkoli z těchto případů:

a)v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 7 písm. a);

b)v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 7 písm. b);

c)při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 7 písm. c);

d)v prvním případě neplnění podle odst. 7 písm. d) a e).

V případě přetrvávajícího neplnění může výše pozastavených závazků překročit maximální podíly stanovené v prvním pododstavci.

11.Rada pozastavení závazků zruší na návrh Komise v souladu s postupem podle odstavce 8 v těchto případech:

a)pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 43 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

b)pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;

c)pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský přijal vhodná opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002;

d)pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření k plnění ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení Rady (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady v souladu s čl. 136 odst. 1 SFEU.

Poté, co Rada zruší pozastavení závazků, Komise opětovně zapíše pozastavené závazky do rozpočtu v souladu s článkem [8] nařízení Rady (EU, Euratom) [ […] (nařízení o víceletém finančním rámci)].

Pozastavené závazky nelze opětovně zapsat do rozpočtu po roce 2027.

Lhůta pro zrušení závazků v případě částek opětovně zapsaných do rozpočtu v souladu s článkem 99 začíná rokem, ve kterém je pozastavený závazek opětovně zapsán do rozpočtu.

Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise, pokud jsou splněny platné podmínky stanovené v prvním pododstavci.

12.Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise neprodleně informuje Evropský parlament v případě, kdy některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 7, a sdělí mu podrobnosti o fondech a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení závazků.

Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci.

Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě.

13.Odstavce 1 až 12 se nepoužijí na priority či programy podle čl. [4 písm. c) bodu v) podbodu ii)] nařízení o ESF+.

Hlava III
Programování

KAPITOLA I
Obecná ustanovení o fondech

Článek 16
Příprava a předkládání programů

1.Členské státy připraví programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

2.Členské státy předloží programy Komisi nejpozději do tří měsíců od předložení dohody o partnerství.

3.Členské státy připraví programy v souladu se šablonou programu stanovenou v příloze V.

V případě AMIF, ISF a BMVI připraví členský stát programy v souladu se šablonou stanovenou v příloze VI.

Článek 17
Obsah programů

1.Každý program stanoví strategii svého přispění k dosažení cílů politiky a komunikaci o výsledcích programu.

2.Program se skládá z priorit. Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky nebo technické pomoci. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky může odpovídat více než jedna priorita.

V případě programů podporovaných z ENRF může každá priorita odpovídat jednomu nebo několika cílům politiky. Specifické cíle odpovídají oblastem podpory vymezeným v příloze [III] nařízení o ENRF.

Programy podporované z AMIF, ISF a BMVI se skládají ze specifických cílů.

3.Každý program stanoví:

a)souhrn hlavních úkolů s přihlédnutím k:

i) hospodářským, sociálním a územním rozdílům, s výjimkou programů podporovaných z ENRF;

ii)selháním trhu, investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory;

iii)úkolům uvedeným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a ostatních příslušných doporučeních Unie adresovaných členskému státu;

iv)úkolům v oblasti administrativních kapacit a správy a řízení;

v)poučením vyvozeným z minulých zkušeností;

vi)makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se členské státy a regiony těchto strategií účastní;

vii)v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

b)odůvodnění vybraných cílů politiky, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory;

c)specifické cíle pro každou prioritu, s výjimkou technické pomoci;

d)pro každý specifický cíl:

i)související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

ii)ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)hlavní cílové skupiny;

iv)konkrétní cílová území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

v)meziregionální a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě;

vi)plánované využití finančních nástrojů;

vii)typy intervencí a orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí nebo oblasti podpory;

e)plánované využití technické pomoci v souladu s články 30 až 32 a příslušné typy intervencí;

f)plán financování obsahující:

i)tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každý fond a pro každou kategorii regionu na celé programové období a podle jednotlivých let, včetně částek převedených podle článku 21;

ii)tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každou prioritu podle fondu a podle kategorie regionu a příspěvku členského státu a informace o tom, zda ji tvoří veřejné a soukromé příspěvky;

iii)pro programy podporované z ENRF pouze tabulku, ve které je uvedena pro každý typ intervence nebo oblast podpory celková výše finančních přídělů z fondu, a příspěvek členského státu;

iv)pro programy podporované z AMIF, ISF a BMVI tabulku, ve které jsou uvedeny podle specifických cílů celkové finanční příděly podle typu činnosti, příspěvku členského státu a informace o tom, zda ji tvoří veřejné a soukromé příspěvky;

g)opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů uvedených v článku 6 do přípravy programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení programu;

h)pro každou základní podmínku stanovenou podle článku 11, přílohy III a přílohy IV posouzení skutečnosti, zda je tato základní podmínka ke dni předložení programu splněna;

i)zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;

j)řídicí orgán, auditní orgán a subjekt, který dostává platby od Komise.

Písmena c) a d) tohoto odstavce se nepoužijí na specifické cíle stanovené v čl. [4 písm. c) bodě vii)] nařízení o ESF+.

4.Odchylně od odst. 3 písm. d) se pro každý specifický cíl programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI poskytnou tyto náležitosti:

a)popis výchozí situace, úkolů a reakcí podporovaných fondem;

b)informace o provozních cílech;

c)orientační seznam činností a jejich očekávané přispění k dosažení specifických a operačních cílů;

d)v příslušném případě odůvodnění operační podpory, specifických akcí, mimořádné pomoci a opatření uvedených v článcích [16 a 17] nařízení o AMIF;

e)ukazatele výstupů a výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

f)orientační rozdělení programových zdrojů pro podle typu intervencí.

5.Typy intervencí vycházejí z nomenklatury stanovené v příloze I. V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI vycházejí typy intervencí z nomenklatury stanovené v nařízeních pro jednotlivé fondy.

6.V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) pouze částky na roky 2021 až 2025.

7.Členský stát sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 3 písm. j), aniž by bylo nutné program měnit.

Článek 18
Schvalování programů

1.Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.

2.Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem.

3.Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do šesti měsíců ode dne předložení programu členským státem.

Článek 19
Změna programů

1.Členský stát může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

2.Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do tří měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.

3.Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise.

4.Komise schválí změnu programu nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.

5.Členský stát může během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.

Takové převody se nedotýkají předchozích let. Nepovažují se za podstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Členský stát předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 3 písm. f) bodech ii), iii) nebo případně iv).

6.V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto úpravách uvědomí Komisi.

7.V případě programů podporovaných z ENRF nevyžadují změny programů týkající se zavedení ukazatelů schválení Komise.

Článek 20
Společná podpora z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti

1.Z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

2.Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění.

Článek 21
Převod zdrojů

1. Členské sáty mohou požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci sdíleného řízení nebo kteréhokoli nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení.

2. Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých se zdroje převedou a v případě převodů do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení ve prospěch dotčeného členského státu.

3.V žádostech podle odstavce 1 se uvede celková částka převedená každý rok podle fondu a případně kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní a přiloží se k nim revidovaný program nebo revidované programy, ze kterých mají být zdroje převedeny v souladu s článkem 19, přičemž se uvede, do kterého jiného fondu nebo nástroje se částky převádějí.

4. Komise může vznést námitky proti žádosti o převod v související změně programu, pokud by to ohrozilo dosažení cílů programu, ze kterého se mají zdroje převést.

5. Mohou být převedeny pouze zdroje budoucích kalendářních roků.

KAPITOLA II
Územní rozvoj

Článek 22
Integrovaný územní rozvoj

Členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje v kterékoli z těchto forem:

a)integrované územní investice;

b)komunitně vedený místní rozvoj;

c)jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem a naplánované pro podporu z EFRR v rámci cíle politiky uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. e).

Článek 23
Územní strategie

1.Územní strategie prováděné podle čl. 22 písm. a) nebo c) obsahují tyto prvky:

a)zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje;

b)analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

c)popis integrovaného přístupu, který se zabývá identifikovanými rozvojovými potřebami a potenciálem;

d)popis zapojení partnerů v souladu s článkem 6 do přípravy a provádění strategie.

Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány.

2.Územní strategie se připravují pod vedením příslušných městských, místních či jiných územních orgánů či subjektů.

3.Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské, místní nebo jiné územní orgány či subjekty.

Vybrané operace jsou v souladu s územní strategií.

4.Pokud městský, místní nebo jiný územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt.

5.Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií.

Článek 24
Integrované územní investice

1.Pokud strategie prováděná podle článku 23 zahrnuje investice financované z jednoho nebo několika fondů, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné vykonávat činnosti jako integrovanou územní investici.

2.Řídicí orgán zajistí, aby elektronický systém pro program či programy umožňoval určení operací, výstupů a výsledků přispívajících k integrované územní investici.

Článek 25
Komunitně vedený místní rozvoj

1.Z EFRR, ESF+ a ENRF lze podporovat komunitně vedený místní rozvoj.

2.Členský stát zajistí, aby komunitně vedený místní rozvoj:

a)byl zaměřen na subregionální oblasti;

b)byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování kontrolováno jednou zájmovou skupinou;

c)se uskutečňoval na základě integrovaných strategií v souladu s článkem 26;

d)podporoval vytváření sítí, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními subjekty.

3.Pokud je k dispozici podpora strategií podle odst. 2 písm. c) z více než jednoho fondu, zajistí příslušné řídicí orgány společnou výzvu k výběru těchto strategií a sestaví společný výbor pro všechny dotčené fondy, který má monitorovat provádění uvedených strategií. Příslušné řídicí orgány mohou vybrat jeden z dotčených fondů na podporu nákladů na přípravu, řízení a oživení podle čl. 28 odst. 1 písm. a) a c), které souvisejí s těmito strategiemi.

4.Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídicí orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond.

5.Pro tuto strategii se použijí pravidla hlavního fondu. Orgány jiných fondů se spoléhají na rozhodnutí a řídicí kontroly vykonávané příslušným orgánem hlavního fondu.

6.Orgány hlavního fondu předávají orgánům ostatních fondů informace nezbytné pro monitorování a hrazení plateb v souladu s pravidly stanovenými v nařízení pro daný fond.

Článek 26
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

1.Příslušné řídicí orgány zajistí, aby každá strategie podle čl. 25 odst. 2 písm. c) obsahovala tyto prvky:

a)zeměpisnou oblast a počet obyvatel, na něž se daná strategie vztahuje;

b)postup zapojení komunity do vypracování této strategie;

c)analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

d)cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a souvisejících plánovaných činností;

e)opatření pro řízení, monitorování a hodnocení, která prokáží schopnost místní akční skupiny tuto strategii provádět;

f)plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého dotčeného fondu a programu.

2.Příslušné řídicí orgány stanoví kritéria pro výběr těchto strategií, zřídí výbor pro realizaci tohoto výběru a schválí strategie vybrané tímto výborem.

3.Příslušné řídicí orgány dokončí první kolo výběru strategií a zajistí, aby vybrané místní akční skupiny mohly plnit své úkoly podle čl. 27 odst. 3 do dvanácti měsíců ode dne schválení příslušného programu nebo, v případě strategií podporovaných z více než jednoho fondu, do dvanácti měsíců ode dne schválení posledního dotčeného programu.

4.V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů.

Článek 27
Místní akční skupiny

1.Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. c).

2.Řídicí orgány zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.

3.Všechny následující úkoly vykonávají výhradně místní akční skupiny:

a)zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;

b)vypracování nediskriminačního a transparentního procesu a kritérií výběru, jež brání střetu zájmů a zajišťují, že rozhodnutí o výběru nebude kontrolovat jedna zájmová skupina;

c)příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů;

d)výběr operací a stanovení výše podpory a předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;

e)sledování pokroku směrem k dosažení cílů strategie;

f)hodnocení provádění strategie.

4.Pokud místní akční skupiny plní úkoly, na něž se odstavec 3 nevztahuje a které spadají do odpovědnosti řídicího orgánu či platební agentury, jsou tyto místní akční skupiny označeny řídicím orgánem jako zprostředkující subjekty v souladu s pravidly pro daný fond.

5.Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií.

Článek 28
Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů

1.Členský stát zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na:

a)budování kapacit a přípravné činnosti na podporu návrhu a budoucího provádění strategií;

b)provádění operací, včetně činností v rámci spolupráce a jejich přípravy, vybraných v rámci strategie místního rozvoje;

c)řízení, monitorování a hodnocení strategie a její oživení.

2.Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) je způsobilá bez ohledu na to, zda je následně strategie vybrána k financování.

Podpora uvedená v odst. 1 písm. c) nepřekročí 25 % celkového příspěvku na strategii z veřejných zdrojů.

KAPITOLA III
Technická pomoc

Článek 29
Technická pomoc z podnětu Komise

1.Z fondů mohou být z podnětu Komise financována opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, která jsou zaměřena na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení, komunikaci včetně komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, viditelnost a veškerou správní a technickou pomoc, případně i ve spolupráci se třetími zeměmi.

2.Taková opatření se mohou vztahovat na budoucí i předchozí programová období.

3.Komise stanoví své plány, pokud se předpokládá příspěvek z fondů v souladu s článkem [110] finančního nařízení.

4.V závislosti na účelu mohou být opatření uvedená v tomto článku financována jako operační výdaje nebo jako správní výdaje.

Článek 30
Technická pomoc členských států

1.Z fondů lze z podnětu členského státu financovat opatření, která se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytná pro účinnou správu a využívání těchto fondů.

2.Z každého fondu lze podpořit činnosti technické pomoci způsobilé pro podporu z kteréhokoli jiného fondu.

3.V rámci každého programu má technická pomoc podobu priority týkající se jednoho fondu.

Článek 31
Financování technické pomoci členských států paušální sazbou

1.Technická pomoc pro každý program je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. 85 odst. 3 písm. a) nebo případně c).

2.Jako technická pomoc je vyplácen tento procentní podíl z fondů:

a)v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 2,5 %;

b)v případě podpory z ESF+: 4 % a pro programy podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+: 5 %;

c)v případě podpory z ENRF: 6 %;

d)v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 6 %.

3.Zvláštní pravidla pro technickou pomoc pro programy Interreg se stanoví v nařízení o EÚS.

Článek 32
Financování nesouvisející s náklady na technickou pomoc členských států

Nad rámec článku 31 může členský stát navrhnout provedení dalších opatření technické pomoci na posílení kapacit orgánů členského státu, příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů.

Podpora pro tato opatření se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89.

Hlava IV
Monitorování, hodnocení, komunikace a viditelnost

KAPITOLA I
Monitorování

Článek 33
Monitorovací výbor

1.Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).

Členský stát může zřídit jediný monitorovací výbor pro více programů.

2.Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád.

3.Monitorovací výbor zasedá nejméně jednou ročně a posuzuje všechny otázky, které mají vliv na pokrok směrem k dosažení cílů programu.

4.Členský stát zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a veškeré údaje a informace předávané monitorovacímu výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

5.Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy podle čl. [4 písm. c) bodu vi)] nařízení o ESF+.

Článek 34
Složení monitorovacího výboru

1.Členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v článku 6.

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas.

Členský stát zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

2.Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradci.

Článek 35
Funkce monitorovacího výboru

1.Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)pokrok při provádění programu a dosahování milníků a cílů;

b)veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

c)přispění programu k řešení úkolů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;

d)prvky předběžného hodnocení uvedené v čl. 52 odst. 3 a strategického dokumentu uvedeného v čl. 53 odst. 2;

e)pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

f)provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

g)pokrok při provádění případných operací strategického významu;

h)plnění základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období;

i)pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní.

2.Monitorovací výbor schvaluje:

a)metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po konzultaci s Komisí podle čl. 67 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 27 odst. 3 písm. b), c) a d);

b)výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z ENRF, AMF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti;

c)plán hodnocení a veškeré jeho změny;

d)jakýkoli návrh řídicího orgánu na změnu programu včetně návrhu převodů v souladu s čl. 19 odst. 5 a článkem 21.

Článek 36
Výroční přezkum výkonnosti

1.Každý rok se uspořádá přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů.

Výročnímu přezkumnému jednání předsedá Komise nebo, požaduje-li to členský stát, spolupředsedají mu členský stát a Komise.

2.V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI se přezkumné jednání uspořádá alespoň dvakrát během programového období.

3.V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti poskytne členský stát nejpozději jeden měsíc před výročním přezkumným jednáním Komisi informace o prvcích uvedených v čl. 35 odst. 1.

V případě programů podle čl. [4 odst. 1 písm. c) bodu vii)] nařízení o ESF+ se poskytují pouze informace podle čl. 35 odst. 1 písm. a), b), e), f) a h).

4.Závěry výročního přezkumného jednání se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

5.Členský stát přijme opatření v návaznosti na otázky vznesené Komisí a do tří měsíců Komisi o těchto přijatých opatřeních informuje.

6.V případě programů podporovaných z ENRF, AMF, ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu se nařízeními pro jednotlivé fondy.

Článek 37
Předávání údajů

1.Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku předá řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII.

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu.

2.Údaje jsou rozčleněny pro každou prioritu podle specifického cíle a kategorie regionů a zahrnují:

a)počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;

b)hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi.

3.V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)způsobilých výdajích podle typu finančního produktu;

b)výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů podle článku 54 a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů podle článku 56.

4.Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být spolehlivé a aktuální ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.Řídicí orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

6.V případě programů podporovaných z ENRF přijme Komise prováděcí akt poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 za účelem stanovení šablony, která se má použít pro provedení tohoto článku.

Článek 38
Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti předloží každý řídicí orgán Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti programu.

2.Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v čl. 35 odst. 1, s výjimkou informací uvedených v čl. 35 odst. 1 písm. d).

3.Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídicímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky vysloveny, poskytne řídicí orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje členské státy o akceptaci uvedené zprávy.

4.Řídicí orgán zveřejní závěrečné zprávy o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

5.Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví šablona závěrečné zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v článku 108.

KAPITOLA II
Hodnocení

Článek 39
Hodnocení vypracovaná členským státem

1.Řídicí orgán provádí hodnocení programu. Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění programu.

2. Řídicí orgán kromě toho provede do 30. června 2029 hodnocení každého programu za účelem posouzení jeho dopadů.

3.Řídicí orgán svěří provedení hodnocení funkčně nezávislým odborníkům.

4.Řídicí orgán nebo členský stát zajistí nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.

5.Řídicí orgán nebo členský stát vypracuje plán hodnocení. Plán hodnocení se může vztahovat na více než jeden program. V případě AMIF, ISF a BMVI tento plán obsahuje hodnocení v polovině období, které se vypracuje do 31. března 2024.

6.Řídicí orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od schválení programu.

7.Řídicí orgán zveřejní všechna hodnocení na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

Článek 40
Hodnocení vypracované Komisí

1.Komise provede do konce roku 2024 hodnocení v polovině období ohledně účinnosti, efektivity, relevance, soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni EU. Komise může využít všechny již dostupné související informace v souladu s článkem [128] finančního nařízení.

2.Komise provede zpětné hodnocení účinnosti, efektivity, relevance a soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni EU do 31. prosince 2031.

KAPITOLA III
Viditelnost, transparentnost a komunikace

Oddíl I
Viditelnost podpory z fondů

Článek 41
Viditelnost

Každý členský stát zajistí:

a)viditelnost podpory při všech činnostech souvisejících s operacemi podporovanými z fondů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost operacím strategického významu;

b)poskytování informací o úloze a úspěších fondů všem občanům Unie prostřednictvím jediného internetového portálu, který umožňuje přístup ke všem programům týkajícím se daného členského státu.

Článek 42
Znak Unie

Při provádění činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace použijí členské státy, řídicí orgány a příjemci znak Evropské unie v souladu s přílohou VIII.

Článek 43
Komunikační pracovníci a sítě

1.V souvislosti s podporou z fondů, včetně programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg), u kterých v členském státu působí řídicí orgán, určí každý členský stát koordinátora komunikace pro činnosti v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace. Koordinátor komunikace koordinuje opatření v oblasti komunikace a viditelnosti v rámci všech programů.

Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace tyto subjekty:

a)zastoupení Evropské komise a kontaktní kanceláře Evropského parlamentu v členských státech a také informační střediska Europe Direct a další sítě a vzdělávací a výzkumné instituce;

b)další příslušné partnery a subjekty.

2.Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program (dále jen „komunikační pracovník programu“).

3.Komise zajišťuje provoz sítě koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků programů a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace.

Oddíl II
Transparentnost provádění fondů a komunikace týkající se programů

Článek 44
Odpovědnost řídicího orgánu

1.Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, dostupných možností financování a výsledků.

2.Nejpozději jeden měsíc před začátkem platnosti výzvy k podávání návrhů zveřejní řídicí orgán na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 stručný souhrn plánovaných i zveřejněných výzev, který obsahuje tyto údaje:

a)zeměpisnou oblast, které se výzva k podávání návrhů týká;

b)dotčený cíl politiky nebo specifický cíl;

c)druh způsobilých žadatelů;

d)celkovou výši podpory v rámci výzvy;

e)datum zahájení a ukončení platnosti výzvy.

3.Řídicí orgán zveřejní na internetových stránkách seznam operací vybraných pro poskytnutí podpory z fondů alespoň v jednom úředním jazyce Unie a tento seznam aktualizuje minimálně každé tři měsíce. Každá operace má jedinečný kód. Seznam obsahuje tyto údaje:

a)v případě právních subjektů název příjemce;

b)pokud je příjemcem fyzická osoba, křestní jméno a příjmení;

c)v případě operací v rámci ENRF, které souvisejí s rybářským plavidlem, identifikační číslo uvedené v rejstříku rybářského loďstva Unie podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 44 ;

d)název operace;

e)účel operace a její výsledky;

f)datum zahájení operace;

g)očekávané nebo skutečné datum ukončení operace;

h)celkové náklady na operaci;

i)dotčený fond;

j)dotčený specifický cíl;

k)míru spolufinancování Unie;

l)ukazatel místa nebo zeměpisnou polohu operace a dotčenou zemi;

m)v případě mobilních operací nebo operací prováděných na více místech umístění příjemce, pokud je příjemcem právnická osoba, nebo region na úrovni NUTS 2, pokud je příjemcem fyzická osoba;

n)typ intervence v případě operací podle čl. 67 odst. 3 písm. g).

Pokud jde o údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b), c) a k), tyto údaje se po dvou letech ode dne původního zveřejnění na internetových stránkách odstraní.

V případě programů podporovaných z ENRF se údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) zveřejní pouze tehdy, pokud je takové zveřejnění v souladu s vnitrostátním právem týkajícím se ochrany osobních údajů.

4.Údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 se zveřejní na internetových stránkách v otevřených a strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES 45 , které umožňují třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů.

5.Řídicí orgán vyrozumí příjemce, že údaje budou zveřejněny, ještě před jejich zveřejněním v souladu s tímto článkem.

6.Řídicí orgán zajistí, aby byly všechny materiály týkající se komunikace a viditelnosti, včetně na úrovni příjemců, dány k dispozici na požádání orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie a aby byla Unii udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k použití takových materiálů a jakýchkoli dříve založených práv k nim v souladu s přílohou VIII.

Článek 45
Odpovědnost příjemců

1.Příjemci a subjekty provádějící finanční nástroje dávají najevo, že na operaci obdrželi podporu z fondů, včetně zdrojů použitých opakovaně v souladu s článkem 56, a to tím, že:

a)zveřejní na svých pracovních internetových stránkách nebo na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Unie;

b)uvedou v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace, určených pro veřejnost nebo pro příjemce, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu z fondů;

c)veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, pokud jde o:

i)operace podporované z EFRR a Fondu soudržnosti, jejichž celkové náklady přesahují 500 000 EUR;

ii)operace podporované z ESF+, ENRF, ISF, AMIF a BMVI, jejichž celkové náklady přesahují 100 000 EUR;

d)v případě operací, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů;

e)v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 000 000 EUR, uspořádají komunikační akci a včas přizvou Komisi a příslušný řídicí orgán.

V případě operací podporovaných v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii) nařízení o ESF+ se tento požadavek neuplatňuje.

2.V případě fondů malých projektů příjemce zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odstavci 1.

V případě finančních nástrojů příjemce zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odst. 1 písm. c).

3.Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku 42 nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku, uplatní členský stát finanční opravu zrušením až 5 % podpory z fondů na dotčenou operaci.

Hlava V
Finanční podpora z fondů

KAPITOLA I
Formy příspěvku Unie

Článek 46
Formy příspěvku Unie na programy

Příspěvek Unie může mít některou z těchto forem:

a)financování nesouvisející s náklady na příslušné operace v souladu s článkem 89 a na základě:

i)splnění podmínek, nebo

ii)dosažení výsledků;

b)úhrada způsobilých nákladů, které příjemcům nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací;

c)jednotkové náklady v souladu s článkem 88, pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny jako určitá částka na jednotku;

d)jednorázové částky v souladu s článkem 88, obecně pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny;

e)financování paušální sazbou v souladu s článkem 88, pokrývající konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny procentní částkou;

f)kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).

KAPITOLA II
Formy podpory od členských států

Článek 47
Formy podpory

Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace.

Oddíl I
formy grantů

Článek 48
Formy grantů

1.Granty poskytované členskými státy mohou být poskytnuty v jedné z těchto forem:

a)úhrada způsobilých nákladů, které příjemci nebo soukromému partnerovi při operacích prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací, včetně věcných příspěvků a odpisů;

b)jednotkové náklady;

c)jednorázové částky;

d)financování paušální sazbou;

e)kombinace forem uvedených v písmenech a) až d) za předpokladu, že se každá forma vztahuje na jiné kategorie nákladů, nebo pokud se použijí pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo na jednotlivé po sobě jdoucí fáze operace.

Jestliže celkové náklady na operaci nepřekročí 200 000 EUR, má příspěvek poskytnutý příjemci z EFRR, ESF+, AMIF, ISF a BMVI formu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb, s výjimkou operací, u kterých má podpora formu státní podpory. Pokud je použito financování paušální sazbou, mohou být uhrazeny pouze kategorie nákladů, na které se vztahuje paušální sazba, v souladu s prvním pododstavcem písm. a).

Vedle toho by měly být uhrazeny příspěvky a mzdy vyplacené účastníkům v souladu s prvním pododstavcem písm. a).

2.Částky u forem grantů uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:

a)přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

i) statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii) ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let;

iii) použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

b)návrhem rozpočtu individuálně sestaveným a předběžně odsouhlaseným subjektem, který vybírá operaci, jestliže celkové náklady operace nepřekračují 200 000 EUR;

c)v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace;

d)v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace;

e)paušálními sazbami a zvláštními metodami stanovenými tímto nařízením nebo nařízeními pro jednotlivé fondy.

Článek 49
Financování nepřímých nákladů týkajících se grantů paušální sazbou

Pokud se na pokrytí nepřímých nákladů použije paušální sazba, zakládá se na jedné z těchto možností:

a)paušální sazba až do výše 7 % způsobilých přímých nákladů, v případě které se od členského státu nepožaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

b)paušální sazba až do výše 15 % způsobilých nepřímých nákladů na zaměstnance, v případě které se od členského státu nepožaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

c)paušální sazba až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 48 odst. 2 písm. a).

A pokud členský stát vypočítal paušální sazbu v souladu s čl. 67 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, může se uvedená paušální sazba použít na podobnou operaci pro účely písmene c).

Článek 50
Přímé náklady na zaměstnance týkající se grantů

1.Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci operace, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby, za předpokladu, že přímé náklady v rámci operace nezahrnují veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky nebo služby, které překračují finanční limity uvedené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU  46 nebo v článku 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU  47 .

V případě AMIF, ISF a BMVI se do základu pro výpočet paušální sazby nezahrnují žádné náklady související se zadáváním veřejných zakázek ani přímé náklady na zaměstnance uvedené operace.

2.Pro účely stanovení přímých nákladů na zaměstnance může být hodinová sazba vypočtena jedním z těchto způsobů:

a)poslední doložené roční hrubé mzdové náklady se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek;

b)poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě.

3.Při použití hodinové sazby v souladu s odstavcem 2 nesmí celkový počet hodin vykázaných na osobu v daném roce nebo měsíci překročit počet hodin použitých k výpočtu této hodinové sazby.

4.Pokud roční hrubé mzdové náklady nejsou k dispozici, lze je odvodit z dostupných doložených hrubých mzdových nákladů nebo z pracovní smlouvy s náležitou úpravou pro období dvanácti měsíců.

5.Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se mohou vypočítat jako pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci za měsíc, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby. Zaměstnavatel vydá zaměstnancům doklad uvádějící příslušný pevně stanovený procentní podíl.

Článek 51
Financování jiných způsobilých nákladů než přímých nákladů na zaměstnance týkajících se grantů paušální sazbou

1.Paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance lze použít ke krytí zbývajících způsobilých nákladů operace. Od členského státu se nepožaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby.

2.V případě operací podporovaných z AMIF, ISF, BMVI, ESF+ a EFRR se platy a příspěvky vyplacené účastníkům považují za dodatečné způsobilé náklady nezahrnuté do paušální sazby.

3.Paušální sazba uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nepoužije na náklady na zaměstnance vypočítané na základě paušální sazby, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1.

Oddíl II
Finanční nástroje

Článek 52
Finanční nástroje

1.Řídicí orgány mohou poskytnout příspěvek z programu, v rámci jednoho nebo více programů, na finanční nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní či přeshraniční úrovni a spravované řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost, které přispívají k dosažení specifických cílů.

2.Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů.

3.Podpora z fondů prostřednictvím finančních nástrojů je založena na předběžném hodnocení vypracovaném pod vedením řídicího orgánu. Předběžné hodnocení ale musí být dokončeno dříve, než řídicí orgány rozhodnou, že finanční nástroje obdrží příspěvky z programu.

Předběžné hodnocení obsahuje alespoň tyto prvky:

a)navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a očekávaný aktivační účinek;

b)navrhované finanční produkty, které mají být nabízeny, včetně případné potřeby rozdílného zacházení s investory;

c)navrhovanou cílovou skupinu konečných příjemců;

d)očekávané přispění finančního nástroje k dosažení specifických cílů.

Předběžné hodnocení může být přezkoumáváno či aktualizováno, může se vztahovat na celé území členského státu nebo jeho část a může vycházet ze současných nebo aktualizovaných předběžných hodnocení.

4.Podpora pro konečné příjemce může být kombinována s libovolnou formou příspěvku Unie, včetně příspěvku z téhož fondu, a může se týkat stejné položky výdajů. V takovém případě se podpora z finančního nástroje fondů, jež je součástí operace finančního nástroje, nesmí vykázat Komisi za účelem získání podpory v rámci jiné formy, jiného fondu nebo jiného unijního nástroje.

5.Finanční nástroje lze kombinovat s doplňkovou podporou z programu ve formě grantů jako jedinou operaci finančního nástroje v rámci jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V takových případech se pravidla platná pro finanční nástroje použijí i pro tuto jedinou operaci finančního nástroje.

6.V případě kombinované podpory podle odstavců 4 a 5 jsou vedeny samostatné záznamy pro každý jednotlivý zdroj podpory.

7.Úhrn všech forem kombinované podpory nepřekročí celkovou částku dotčené výdajové položky. Granty se nepoužijí na proplacení podpory obdržené z finančních nástrojů. Finanční nástroje se nepoužijí na předběžné financování grantů.

Článek 53
Provádění finančních nástrojů

1.Z finančních nástrojů spravovaných řídicím orgánem lze poskytovat pouze půjčky nebo záruky. Řídicí orgán stanoví ve strategickém dokumentu podmínky příspěvku z programu na finanční nástroj, včetně všech prvků stanovených v příloze IX.

2.Finanční nástroje spravované v rámci odpovědnosti řídícího orgánu mohou být zřízeny jako jedno z následujícího:

a)investování zdrojů programu do kapitálu právnické osoby;

b)samostatné bloky finančních prostředků nebo svěřenské účty v rámci instituce.

Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj.

Jestliže subjekt vybraný řídicím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštního fondu.

3.Podmínky příspěvků z programu na finanční nástroje prováděné v souladu s odstavcem 2 se stanoví v dohodách o financování:

a) v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu a subjektem provádějícím holdingový fond;

b)mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu, nebo v příslušných případech subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond.

Uvedené dohody o financování obsahují všechny prvky stanovené v příloze IX.

4.Finanční odpovědnost řídicího orgánu nepřekročí částku vloženou řídicím orgánem do finančního nástroje v rámci příslušných dohod o financování.

5.Dotčené subjekty provádějící finanční nástroje, nebo v kontextu záruk subjekt poskytující podkladovou půjčku, vyberou konečné příjemce, přičemž náležitě zohlední cíle programu a potenciál rentability investice odůvodněné v podnikatelském plánu nebo rovnocenném dokumentu. Proces výběru konečných příjemců musí být transparentní a podložený povahou činnosti a nesmí vést ke střetu zájmů.

6.Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídicím orgánem, nebo na úrovni holdingových fondů, nebo na úrovni zvláštních fondů, nebo na úrovni investic do konečných příjemců v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto na úrovni investice do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost podkladových výdajů.

7.Řídicí orgán v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 2 nebo subjekt provádějící finanční nástroj v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 3 vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu a každou kategorii regionu u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 54, respektive článku 56.

Článek 54
Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů

1.Podpora z fondů poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na úročené účty vedené u finančních institucí se sídlem v členských státech a spravuje se v souladu se zásadami aktivní správy pokladny a řádného finančního řízení.

2.Úroky a jiné výnosy vztahující se k podpoře z fondů poskytovanou na finanční nástroje se používají v rámci stejného cíle nebo cílů jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo po skončení dotčeného finančního nástroje v rámci jiných finančních nástrojů nebo forem podpory až do konce období způsobilosti.

3.Úrok a další výnosy uvedené v odstavci 2, nepoužité v souladu s jeho ustanovením, se odečtou od způsobilých výdajů.

Článek 55
Rozdílné zacházení s investory

1.Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími v souladu se zásadou tržní ekonomiky prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků.

2.Úroveň takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo nezávislým posouzením. 

Článek 56
Opětovné využití zdrojů vztahující se k podpoře z fondů

1. Zdroje vložené zpět před koncem období způsobilosti do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných podle ustanovení smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou být připsány podpoře z fondů, se použijí znovu na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců v rámci stejného specifického cíle nebo specifických cílů a k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se zdroje uvedené v odstavci 1 a vložené zpět do finančních nástrojů během období nejméně osmi let po skončení období způsobilosti opětovně využívaly v souladu s cíli politiky programu nebo programů, na základě kterých byly stanoveny, buď v rámci téhož finančního nástroje nebo poté, co tyto zdroje opustí finanční nástroj, u jiných finančních nástrojů nebo v rámci jiných forem podpory.

KAPITOLA III
Pravidla způsobilosti

Článek 57
Způsobilost

1.Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v nařízeních pro jednotlivé fondy či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních pravidel.

2.Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2029.

V případě nákladů hrazených podle čl. 48 odst. 1 písm. b) a c) musí být opatření, která tvoří základ pro poskytnutí náhrady, provedena v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2029.

3.V případě EFRR se výdaje související s operacemi, které se vztahují na více než jednu kategorii regionu, jak je stanoveno v čl. 102 odst. 2, v členském státě přidělí na dotčené kategorie regionů poměrně na základě objektivních kritérií.

V případě ESF+ výdaje související s operacemi přispějí k dosažení specifických cílů programu.

4.Celou operaci nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k cílům programu.

5.V případě grantů v některé z forem uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d) se výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů rovnají částkám vypočítaným podle čl. 48 odst. 2. 

6.Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby či nikoli.

7.Výdaje způsobilé v důsledku změny programu jsou způsobilé ode dne předložení příslušné žádosti Komisi.

V případě EFRR a Fondu soudržnosti je tomu tak, pokud se do programu přidá nový typ intervence uvedený v tabulce 1 přílohy I, nebo v případě AMIF, ISF a BMVI uvedený v nařízeních pro jednotlivé fondy.

Pokud dojde ke změně programu za účelem reakce na přírodní katastrofy, může program stanovit, že způsobilost výdajů souvisejících s takovou změnou počíná dnem výskytu přírodní katastrofy.

8.Pokud je v kontextu přezkumu v polovině období podle článku 14 schválen nový program, jsou výdaje způsobilé ode dne podání příslušné žádosti Komisi.

9.Operace může získat podporu z jednoho nebo více fondů nebo z jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie. V takových případech se výdaje vykázané v žádosti o platbu z jednoho z fondů nevykážou pro žádnou z těchto podpor:

a)podpora z jiného fondu nebo nástroje Unie;

b)podpora z téhož fondu v rámci jiného programu.

Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu z fondu lze pro každý fond a pro dotčený program či dotčené programy vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

Článek 58
Nezpůsobilé náklady

1.Pro příspěvek z fondů nejsou způsobilé tyto náklady:

a)úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

b)nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci; v případě opuštěných ploch a ploch dříve využívaných k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy, se tento strop zvýší na 15 %; v případě záruk se tyto procentní podíly vztahují na částku příslušné půjčky;

c)daň z přidané hodnoty (DPH) s výjimkou operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR.

V případě písmene b) se limity nepoužijí na operace týkající se zachování životního prostředí.

2.Nařízení pro jednotlivé fondy mohou určit další náklady, které nejsou způsobilé pro příspěvek z jednotlivých fondů.

Článek 59
Trvalost operací

1.Členský stát vrátí příspěvek z fondů na operaci představující investici do infrastruktury nebo produktivní investici, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u této operace k:

a)zastavení nebo převodu výrobní činnosti;

b)změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje nepatřičnou výhodu;

c)podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.

2.U operací podporovaných z ESF+ se podpora z ESF+ vrací pouze tehdy, pokud se na tyto operace vztahuje povinnost zachování investice podle pravidel pro státní podporu.

3.Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

Článek 60
Přemístění

1.Výdaje podporující přemístění podle definice v čl. 2 bodě 26 nejsou způsobilé pro příspěvek z fondů.

2.Pokud příspěvek z fondů představuje státní podporu, přesvědčí se řídicí orgán, že příspěvek nepodporuje přemístění podle čl. 14 odst. 16 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

Článek 61
Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

1.Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)podpora z veřejných zdrojů poskytnutá na operaci, jejíž součástí jsou věcné příspěvky, nesmí s výjimkou věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci operace;

b)hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na dotyčném trhu;

c)hodnotu a poskytnutí příspěvku v podobě věcného plnění lze nezávisle posoudit a ověřit;

d)v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí může být učiněna platba za účelem plnění smlouvy o pronájmu, jejíž roční nominální hodnota nepřesahuje jednotku měny členského státu;

e)v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje s přihlédnutím k ověřenému objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci.

Hodnotu pozemků nebo nemovitostí uvedenou v prvním pododstavci písm. d) tohoto článku osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit stanovený v čl. 58 odst. 1 písm. b).

2.Odpisy, u kterých nebyla provedena platba podložená fakturami, lze za způsobilé považovat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)umožňují to pravidla způsobilosti programu;

b)jsou-li způsobilé náklady proplaceny ve formě uvedené v čl. 48 odst. 1 písm. a), je výše výdajů doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám na tyto náklady;

c)náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daná operace podporována;

d)na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů.

Článek 62
Zvláštní pravidla způsobilosti pro finanční nástroje

1.Způsobilé výdaje z finančního nástroje představují celkovou výši příspěvku z programu vyplacenou na finanční nástroj nebo, v případě záruk, vyčleněnou podle ustanovení záručních dohod finančním nástrojem během období způsobilosti, přičemž tato částka odpovídá:

a)platbám konečným příjemcům v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

b)zdrojům vyčleněným podle ustanovení záručních dohod bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda se již staly splatnými, aby bylo umožněno čerpání záruky za ztráty; zdroje se vypočítají na základě multiplikačního poměru zahrnujícího více částek příslušných vyplacených nových půjček, kapitálových či kvazikapitálových investic do konečných příjemců;

c)platbám konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s jiným příspěvkem Unie do jedné operace finančního nástroje v souladu s čl. 52 odst. 5;

d)platbám poplatků za správu a náhradám nákladů na správu vynaloženým orgány provádějícími finanční nástroj.

2.Pro účely odst. 1 písm. b) se multiplikační poměr stanoví obezřetným předběžným posouzením rizik a uvede se v příslušné dohodě o financování. Multiplikační poměr se může přezkoumat, pokud je to odůvodněno následnými změnami tržních podmínek. Tento přezkum nemá zpětnou účinnost.

3.Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti. Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond a/nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, podléhá výše nákladů na správu a poplatků za správu vyplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, finančnímu limitu až 5 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v půjčkách, kapitálových nebo kvazikapitálových investicích nebo vyčleněných podle ustanovení záručních dohod. 

Tento finanční limit se nepoužije, pokud je výběr subjektů provádějících finanční nástroje proveden prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s platným právem a při tomto nabídkovém řízení je stanovena potřeba vyšší úrovně nákladů na správu a poplatků za správu.

4.Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nesmí být vykázány jako způsobilé výdaje.

5.Způsobilé výdaje vykázané v souladu s odstavcem 1 nepřekročí součet celkové výše podpory z fondů vyplacené pro účely uvedeného odstavce a příslušného vnitrostátního spolufinancování.

Hlava VI
řízení a kontrola

KAPITOLA I
Obecné zásady řízení a kontroly

Článek 63
Odpovědnost členských států

1.Členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly pro své programy v souladu s touto hlavou a zajišťují jejich fungování v souladu se zásadou řádného finančního řízení a klíčovými požadavky uvedenými v příloze X.

2.Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich.

3.Členské státy na žádost Komise přijmou opatření nezbytná k zajištění účinného fungování svých systémů řízení a kontroly a legality a správnosti výdajů předložených Komisi. Pokud je tímto opatřením audit, mohou se jich úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci účastnit.

4.Členské státy zajistí kvalitu a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích.

5.Členské státy mají zavedeny systémy a postupy k zajištění toho, aby se všechny dokumenty vyžadované pro auditní stopu podle přílohy XI uchovávaly v souladu s požadavky stanovenými v článku 76.

6.Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích tohoto prošetření.

Pro účely tohoto článku se stížností rozumí veškeré spory mezi potenciálními a vybranými příjemci s ohledem na navrhované nebo vybrané operace a veškeré spory se třetími stranami týkající se provádění programu nebo operací v jejich rámci bez ohledu na kvalifikaci prostředku právní nápravy podle vnitrostátního práva.

7.Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII.

V případě programů podporovaných z ENRF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2023.

První pododstavec se nepoužije na programy podle čl. [4 písm. odst. 1 písm. c) bodu vii)] nařízení o ESF+.

8.Členské státy zajistí, aby veškerá oficiální výměna informací s Komisí probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XIII.

9.Každý členský stát po schválení programu a nejpozději v době předložení konečné žádosti o platbu za první účetní období a ne později než 30. června 2023 vypracuje popis systému řízení a kontroly podle šablony stanovené v příloze XIV. Tento popis se aktualizuje tak, aby odrážel veškeré pozdější změny.

10.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107 k doplnění odstavce 2 tohoto článku stanovením kritérií určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, a údajů, jež je třeba poskytnout.

11.Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt, který stanoví formát, jenž se má použít pro podávání zpráv o nesrovnalostech.

Článek 64
Pravomoci a odpovědnost Komise

1.Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně. Komise vypracuje strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik.

Komise a auditní orgány své plány auditu koordinují.

2.Audity Komise se provádějí po dobu až tří kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Toto období se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod.

3.Úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci musí mít pro účely svých auditů přístup ke všem potřebným záznamům, dokumentům a metadatům, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy, které se týkají operací podporovaných z fondů nebo systémů řízení a kontroly a obdržet kopie v požadovaném formátu.

4.Pro audity na místě se uplatňují také tato ustanovení:

a)Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň dvanáct pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

b)Pokud uplatnění vnitrostátních ustanovení vyhrazuje určitá jednání pro pověřené osoby specificky určené vnitrostátními právními předpisy, musí mít úředníci a pověření zástupci Komise přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů, a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů.

c)Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu.

d)Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu.

Komise může prodloužit lhůty stanovené v písmenech c) a d) o další tři měsíce. 

Článek 65
Programové orgány

1.Pro účely čl. [63 odst. 3] finančního nařízení určí členský stát pro každý program řídicí orgán a auditní orgán. Jestliže členský stát využije možnosti uvedené v čl. 66 odst. 2, je dotčený subjekt označen za programový orgán. Tytéž orgány mohou být odpovědné za více než jeden program.

2.Auditním orgánem je orgán veřejné správy funkčně nezávislý na auditovaných subjektech.

3.Řídicí orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů k vykonávání určitých úkolů spadajících do jeho působnosti. Ujednání mezi řídicím orgánem a zprostředkujícími subjekty se zaznamenají písemně.

4.Členské státy zajistí dodržování zásady oddělení funkcí mezi programovými orgány a v rámci nich.

5.Subjekt provádějící spolufinancování programů podle článku [11] nařízení EU (…) [pravidla pro účast v programu Horizont Evropa] je určen řídicím orgánem jako zprostředkující subjekt v souladu s odstavcem 3.

KAPITOLA II
Standardní systémy řízení a kontroly

Článek 66
Funkce řídicího orgánu

1.Řídicí orgán odpovídá za řízení programu tak, aby bylo dosaženo jeho cílů. Vykonává zejména tyto funkce:

a)vybírá operace v souladu s článkem 67;

b)plní úkoly v oblasti řízení programu v souladu s článkem 68;

c)podporuje práci monitorovacího výboru v souladu s článkem 69;

d)dohlíží na zprostředkující subjekty;

e)zaznamenává a uchovává v elektronickém systému údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů.

2.Členský stát může účetní funkci uvedenou v článku 70 svěřit řídicímu orgánu nebo jinému subjektu.

3.V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI vykonává účetní funkci řídicí orgán nebo za ni nese odpovědnost.

4.Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zaznamenávání a uchovávání elektronických údajů uvedených v odst. 1 písm. e) přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2.

Článek 67
Výběr operací řídicím orgánem

1.Pro výběr operací řídicí orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU.

Kritéria a postupy zajistí stanovení priorit u vybraných operací s cílem maximalizovat přispění financování Unie k dosažení cílů programu.

2.Řídicí orgán konzultuje Komisi na její žádost a zohlední její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru a před jakoukoli následnou změnou těchto kritérií.

3.Při výběru operací řídicí orgán:

a)zajistí, aby vybrané operace odpovídaly programu a představovaly účinné přispění k dosažení jeho specifických cílů;

b)zajistí, aby vybrané operace byly v souladu s příslušnými strategiemi a plánovacími dokumenty vytvořenými za účelem splnění podmínek umožňujících podporu;

c)zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;

d)ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na operaci a údržbu;

e)zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU  48 , podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení, a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU  49 ;

f)ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;

g)zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti dotyčného fondu a aby byly přiřazeny určitému typu intervence nebo oblasti podpory v případě ENRF;

h)zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace, jež byla přemístěna v souladu s článkem 60 nebo by představovala převod výrobní činnosti v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a);

i)zajistí, aby se na vybrané operace nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise s ohledem na nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU, které stanoví, že je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací;

j)zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let.

4.Řídicí orgán zajistí, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví všechny podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, plánu jejího financování a lhůty pro její provedení a popřípadě metody, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

5.V případě operací, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo operací vybraných v rámci spolufinancování programů pod programem Horizont Evropa může řídicí orgán udělit podporu z EFRR, ESF+ přímo, pokud jsou uvedené operace v souladu s cíli daného programu.

Uplatňuje se míra spolufinancování nástroje zajišťujícího certifikaci „pečeť excelence“ nebo spolufinancování programů, která se stanoví v dokumentu uvedeném v odstavci 4.

6.Pokud řídicí orgán vybere operaci strategického významu, bezodkladně o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace.

Článek 68
Řízení programu řídicím orgánem

1.Řídicí orgán:

a)provádí řídicí kontroly a ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s platným právem, programem a podmínkami podpory operace, a:

i)mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 48 odst. 1 písm. a), že byla proplacena částka výdajů vykázaných příjemci ve vztahu k těmto nákladům a že příjemci vedou oddělené účetní záznamy u všech transakcí souvisejících s operací;

ii)mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;

b)zajistí, s ohledem na dostupnost financování, aby příjemce obdržel splatnou částku v plné výši a nejpozději do devadesáti dnů ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem;

c)má zavedena účinná a přiměřená opatření a postupy proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

d)předchází nesrovnalostem, zjišťuje a napravuje je;

e)potvrzuje legalitu a správnost výdajů uvedených v účetní závěrce;

f)vypracovává prohlášení řídicího subjektu v souladu se šablonou stanovenou v příloze XV;

g)stanoví odhady částky na žádosti o platbu, které mají být předloženy ve stávajícím kalendářním roce a v následujících kalendářních letech do 31. ledna a 31. července, v souladu s přílohou VII.

V případě písmene b) prvního pododstavce se žádná částka neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.

V případě operací prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru provádí řídicí orgán platby na účelově vázaný účet, zřízený k tomuto účelu na jméno příjemce a určený k použití v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.Řídicí kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) jsou prováděny na základě rizik a jsou přiměřené zjištěným rizikům podle definice ve strategii řízení rizik.

Řídicí kontroly zahrnují správní kontroly žádostí o platbu od příjemců a kontroly operací na místě. Provádějí se nejpozději před vypracováním účetní závěrky v souladu s článkem 92.

3.Je-li v rámci programu řídicí orgán rovněž příjemcem, zajišťují opatření týkající se řídicích kontrol oddělení funkcí.

4.Odchylně od odstavce 2 může nařízení o EÚS stanovit zvláštní pravidla pro řídicí kontroly vztahující se na programy Interreg.

Článek 69
Podpora práce monitorovacího výboru řídicím orgánem

Řídicí orgán:

a)předává monitorovacímu výboru včas veškeré informace nezbytné pro plnění jeho úkolů;

b)zajišťuje činnosti v návaznosti na rozhodnutí a doporučení monitorovacího výboru.

Článek 70
Účetní funkce

1.Účetní funkce sestává z těchto úkolů:

a)příprava a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 85 a 86;

b)příprava účetní závěrky v souladu s článkem 92 a vedení záznamů o všech prvcích účetní závěrky v elektronickém systému;

c)přepočet výše výdajů vynaložených v jiné měně na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž je výdaj zaúčtován v účetních systémech subjektu odpovědného za plnění úkolů uvedených v tomto článku.

2.Účetní funkce nezahrnuje kontroly na úrovni příjemců.

3.Odchylně od odst. 1 písm. c) může nařízení o EÚS stanovit odlišnou metodu převodu výše výdajů vzniklých v jiné měně na eura.

Článek 71
Funkce auditního orgánu

1.Auditní orgán je odpovědný za provádění auditů systému, auditů operací a auditů účetních závěrek s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, pokud jde o účinné fungování systémů řízení a kontroly a legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi.

2.Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

3.Auditní orgán vypracuje a předloží Komisi:

a)výroční výrok auditora v souladu s čl. [63 odst. 7] finančního nařízení a šablonou stanovenou v příloze XVI založený na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnující všechny tyto složky:

i)úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky;

ii)legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi;

iii)účinné fungování systému řízení a kontroly;

b)výroční kontrolní zprávu, která splňuje požadavky čl. [63 odst. 5 písm. b)] finančního nařízení, v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVII, a která podporuje výrok auditora uvedený v písmenu a) a stanoví shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výslednou celkovou chybovost a zbytkovou chybovost pro výdaje zapsané do účetní závěrky předložené Komisi.

4. Pokud jsou programy seskupeny pro účely auditů operací podle čl. 73 odst. 2, je možné informace požadované podle odst. 3 písm. b) seskupit do jediné zprávy.

Pokud auditní orgán použije tuto možnost pro programy podporované z fondů AMIF, ISF a BMVI, vykáže informace požadované podle odst. 3 písm. b) příslušný fond.

5.Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

6.Komise a auditní orgány se scházejí pravidelně, nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily strategii auditu, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 72
Strategie auditu

1.Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 63 odst. 9 vypracuje auditní orgán strategii auditu, která se zabývá audity systémů a audity operací. Strategie auditu zahrnuje audity systémů nově určených řídicích orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci do devíti měsíců následujících po prvním roce jejich fungování. Strategie auditu se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů.

2.Strategie auditu se na žádost předkládá Komisi.

Článek 73
Audity operací

1.Audity operací se zabývají výdaji vykázanými Komisi za účetní období na základě výběru vzorku. Vzorek musí být reprezentativní a zakládat se na statistických metodách výběru vzorků.

2.Pokud základní soubor zahrnuje méně než 300 jednotek vzorku, lze pro odborný úsudek auditního orgánu použít metodu nestatistického výběru vzorků. V těchto případech musí být velikost vzorku dostatečná k tomu, aby auditnímu orgánu umožnila vypracovat platný výrok auditora. Metoda nestatistického výběru vzorků musí zahrnovat minimálně 10 % náhodně vybraných jednotek vzorku v základním souboru za účetní období.

Statistický vzorek může zahrnovat jeden nebo více programů, které přijímají podporu z EFRR, Fondu soudržnosti a ESF+, a s ohledem na případnou stratifikaci jeden nebo více programových období podle odborného úsudku auditního orgánu.

Vzorek operací podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a ENRF se vztahuje na operace podporované každým fondem zvlášť.

3.Audity operací zahrnují kontroly na místě fyzického provádění operace, pouze pokud to typ dotčené operace vyžaduje.

Nařízení o ESF+ může stanovit zvláštní ustanovení pro programy podle čl. [4 písm. odst. 1 písm. c) bodu vii)] nařízení o ESF+.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107 za účelem doplnění tohoto článku stanovením standardizovaných metodik a způsobů výběru vzorků k pokrytí jednoho nebo několika programových období.

Článek 74
Opatření pro jediný audit

1.Komise a auditní orgány při provádění auditů náležitě zohlední zásady jediného auditu a proporcionality ve vztahu k úrovni rizika pro rozpočet Unie. Zamezí zdvojování auditů stejných výdajů vykázaných Komisi s cílem minimalizovat náklady na řídicí kontroly a audity a administrativní zátěž pro příjemce.

Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy dostupné v elektronickém systému uvedeném v čl. 66 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a požadují a získávají další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k vyvození jednoznačných auditních závěrů.

2.V případě programů, u kterých dojde Komise k závěru, že výrok auditního orgánu je spolehlivý, a jestliže je dotčený členský stát zapojen do posílené spolupráce v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou vlastní audity Komise omezeny na auditování práce auditního orgánu.

3.Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují v případě EFRR a Fondu soudržnosti 400 000 EUR, v případě ESF+ 300 000 EUR nebo v případě ENRF, AMIF, ISF a BMVI 200 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace.

Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní období provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace. Operace nepodléhají auditu ze strany Komise nebo auditního orgánu v roce, kdy audit již provedl Evropský účetní dvůr, pokud mohou být výsledky uvedeného auditu provedeného Účetním dvorem s ohledem na tyto operace použity auditním orgánem nebo Komisí za účelem splnění jejich příslušných povinností.

4.Odchylně od ustanovení odstavce 3 může být jakákoli operace předmětem více než jednoho auditu, pokud auditní orgán na základě svého odborného úsudku dojde k závěru, že není možné vypracovat platný výrok auditora.

5.Odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě, že:

a)existuje zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu;

b)je potřebné zopakovat práci auditního orgánu, aby byla získána jistota o jeho účinném fungování;

c)existují známky závažných nedostatků v práci auditního orgánu.

Článek 75
Řídicí kontroly a audity finančních nástrojů

1.Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 68 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.

2.Řídicí orgán neprovádí kontroly na místě na úrovni Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají řídicímu orgánu kontrolní zprávy na podporu žádostí o platby.

3.Auditní orgán provádí řídicí audity systémů a audity operací v souladu s články 71, 73 nebo 77 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.

4.Auditní orgán neprovádí audity na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát, v případě finančních nástrojů, které EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce provádějí.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají Komisi a auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční zprávu o auditu vypracovanou jejich externími auditory. Tato zpráva se zabývá prvky uvedenými v příloze XVII.

5.EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce poskytují programovým orgánům všechny nezbytné dokumenty, aby jim umožnily plnit jejich povinnosti.

Článek 76
Dostupnost podkladů

1.Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídicí orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu pěti let od 31. prosince roku, ve kterém řídicí orgán provedl poslední platbu příjemci.

2.Tato lhůta se přeruší buď v případě soudního řízení, nebo na základě žádosti Komise.

KAPITOLA III
Spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení

Článek 77
Posílená přiměřená opatření

Členský stát může pro systém řízení a kontroly programu použít následující přiměřená opatření, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 78:

a)odchylně od čl. 68 odst. 1 písm. a) a čl. 68 odst. 2 může řídicí orgán používat pro provádění řídicích kontrol pouze vnitrostátní postupy;

b)odchylně od čl. 73 odst.1 a 3 může řídicí orgán omezit svou auditní činnost pro dotčený program nebo skupinu programů na statistický vzorek 30 jednotek;

c)pokud dostupné informace nepoukazují na závažný nedostatek v práci auditního orgánu, omezí Komise své vlastní audity pouze na přezkum práce auditního orgánu ve formě opětovného vykonání této práce na své úrovni.

V případě písmena b), jestliže má základní soubor méně než 300 jednotek vzorku, může auditní orgán použít metodu nestatistického výběru vzorků v souladu s čl. 73 odst. 2.

Článek 78
Podmínky použití posílených přiměřených opatření

1.Členský stát může použít posílená přiměřená opatření stanovená v článku 77 kdykoli během programového období, jestliže Komise ve svých zveřejněných výročních zprávách o činnosti za poslední dva roky předcházející rozhodnutí členského státu uplatňovat ustanovení tohoto článku potvrdila, že systém řízení a kontroly daného programu funguje účinně a že celková chybovost v každém roce je nižší než 2 %. Komise při posuzování účinného fungování systému řízení a kontroly uvedeného programu zohlední zapojení dotčeného členského státu do posílené spolupráce v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce.

Pokud se členský stát rozhodne tuto možnost využít, vyrozumí Komisi o použití posílených přiměřených opatření stanovených v článku 77 a tato opatření se použijí od začátku následujícího účetního období.

2.Na začátku programového období může členský stát použít opatření uvedená v článku 77 za předpokladu, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny v souvislosti s podobným programem prováděným v období let 2014–2020 a jestliže opatření pro řízení a kontrolu stanovená pro program v období let 2021–2027 vycházejí převážně z opatření pro předchozí programové období. V takových případech se posílená přiměřená opatření použijí od začátku programového období.

3.Členský stát vypracuje nebo odpovídajícím způsobem aktualizuje popis systému řízení a kontroly a strategii auditu popsanou v čl. 63 odst. 9 a článku 72.

Článek 79
Úprava během programového období

1.Pokud Komise nebo auditní orgán dospěje na základě provedených auditů a výroční kontrolní zprávy k závěru, že podmínky stanovené v článku 78 již nejsou splněny, požádá Komise auditní orgán, aby vykonal další auditní činnost v souladu s čl. 63 odst. 3 a přijal nápravná opatření.

2.Pokud následná výroční kontrolní zpráva potvrdí, že podmínky nejsou i nadále plněny, čímž se omezuje platnost ujištění daného Komisi o účinném fungování systémů řízení a kontroly a o legalitě a správnosti výdajů, požádá Komise auditní orgán o provedení auditů systémů.

3.Komise poskytne členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky, a následně může členský stát informovat o tom, že posílená přiměřená opatření uvedená v článku 77 se již nadále nepoužijí.

Hlava VII
finanční řízení, předkládání a kontrola účetní závěrky a finanční opravy

KAPITOLA I
Finanční řízení

Oddíl I
Všeobecná účetní pravidla

Článek 80
Rozpočtové závazky

1.Rozhodnutí o schválení programu v souladu s článkem 18 je rozhodnutím o financování ve smyslu [čl. 110 odst. 3] finančního nařízení a oznámení o něm předané dotčenému členskému státu tvoří právní závazek.

Uvedené rozhodnutí přesně stanoví příspěvek Unie na každý fond a každý rok.

2.Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňuje Komise v ročních splátkách.

3.Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení následují rozpočtové závazky na první splátku po přijetí programu Komisí.

Článek 81
Použití eura

Veškeré částky uvedené v programech, ohlášené nebo vykázané Komisi členskými státy, se vyjadřují v eurech.

Článek 82
Vrácení platby

1.Každá částka, která má být vrácena do rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s [článkem 98 finančního nařízení]. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

Oddíl II
Pravidla pro platby členským státům

Článek 83
Druhy plateb

Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a výplaty zůstatků na účtech za účetní období.

Článek 84
Předběžné financování

1.Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z fondů, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení programu podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu i).

2.Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto:

a)2021: 0,5 %;

b)2022: 0,5 %;

c)2023: 0,5 %;

d)2024: 0,5 %;

e)2025: 0,5 %;

f)2026: 0,5 %.

Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

3.Odchylně od odstavce 2 se pro programy Interreg stanoví zvláštní pravidla týkající se předběžného financování v nařízení o EÚS.

4.Částku vyplacenou v rámci předběžného financování Komise zúčtuje nejpozději v posledním účetním období.

5.Veškeré úrokové výnosy z předběžného financování se použijí pro dotčený program stejným způsobem jako fondy a zahrnou se do účetní závěrky za poslední účetní období.

Článek 85
Žádosti o platbu

1.Členský stát předloží maximálně čtyři žádosti o platbu na jeden program a jedno účetní období. Každá žádost o platbu musí být předložena vždy do 30. dubna, 31. července, 31. října a 26. prosince každého roku.

Poslední žádost o platbu předložená do 31. července se považuje za konečnou žádost o platbu za účetní období končící 30. června.

2.Žádosti o platbu nejsou přípustné, pokud nebyl předložen nejnovější balíček pro poskytnutí jistoty.

3.Žádosti o platbu se předkládají Komisi v souladu se šablonou stanovenou v příloze XIX a pro každou prioritu a podle kategorie regionu obsahují tyto údaje:

a)celkovou výši způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací, zanesenou v systému subjektu provádějícího účetní funkci;

b)výši technické pomoci vypočtené v souladu s čl. 31 odst. 2;

c)celkovou výši příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny, zanesenou v účetních systémech subjektu provádějícího účetní funkci.

4.Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla:

a)pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. a), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám vázaným na pokrok při plnění podmínek nebo dosažení výsledků v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 89 odst. 2;

b)pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. c), d) a e), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám určeným v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 88 odst. 3;

c) v případě forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky obsažené v žádosti o průběžnou platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném základě.

5.Odchylně od odst. 3 písm. c) vyplácí příjemcům v případě režimů podpor podle článku 107 SFEU příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající výdajům uvedeným v žádosti o platbu orgán poskytující podporu.

Článek 86
Zvláštní prvky pro finanční nástroje v žádostech o platbu

1.Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 53 odst. 2, zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XIX celkové vyplacené částky nebo, v případě záruk, částky vyčleněné podle ustanovení záručních dohod, řídicím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c).

2.Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 3, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:

a)částka zahrnutá do první žádosti o platbu byla do finančních nástrojů vyplacena a může případně dosahovat až 25 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování v souladu s příslušnou prioritou a kategorií regionu;

b)částka zahrnutá do následných žádostí o platbu předložených během období způsobilosti zahrnuje způsobilé výdaje uvedené v čl. 62 odst. 1.

3.Částku zahrnutou do první žádosti o platbu podle odst. 2 písm. a) Komise zúčtuje nejpozději poslední účetní období.

V žádostech o platbu se částka uvádí odděleně.

Článek 87
Společná pravidla pro platby

1.V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžné platby nejpozději do šedesáti dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží.

2.Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotčeného fondu a kategorie regionu. Jako průběžné platby uhradí Komise 90 % z částek zahrnutých v žádosti o platbu, která vyplyne z uplatnění míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu podle situace buď na celkové způsobilé výdaje, nebo na příspěvek z veřejných zdrojů. Komise určí výši zbývajících prostředků, které mají být vyplaceny nebo získány zpět, při výpočtu zůstatků na účtech v souladu s článkem 94.

3.Podpora poskytnutá z fondů na prioritu v průběžných platbách nesmí být vyšší než výše podpory z fondů pro prioritu stanovená v rozhodnutí Komise o schválení daného programu.

4.Pokud má příspěvek Unie podobu podle čl. 46 písm. a) nebo granty mají formu podle čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d), vyplatí Komise maximálně částku, o kterou členský stát žádá.

5.Podpora poskytovaná z fondů na prioritu výplatou zůstatku za poslední účetní období navíc nepřekročí tyto částky:

a)příspěvek z veřejných zdrojů vykázaný v žádostech o platbu;

b)podporu z fondů vyplacenou příjemcům;

c)částku, o kterou členský stát požádá.

6. Na žádost členského státu lze průběžné platby navýšit o 10 % nad míru spolufinancování platnou pro jednotlivé priority v rámci fondů, pokud členský stát splňuje jednu z následujících podmínek po [datum přijetí tohoto nařízení]:

a)členský stát obdrží půjčku od Unie na základě nařízení Rady (EU) č. 407/2010;

b)členský stát obdrží střednědobou finanční pomoc v rámci ESM zřízeného smlouvou o vytvoření ESM ze dne 2. února 2012 nebo podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 50 pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu;

c)členský stát má přístup k finanční pomoci pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 51 .

Vyšší míra, která nesmí přesáhnout 100 %, se uplatňuje na platby do konce kalendářního roku, v němž je související finanční pomoc ukončena.

7. Odstavec 6 se nepoužije na programy Interreg.

Článek 88
Úhrada způsobilých výdajů na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

1.Komise může uhradit příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb k úhradě příspěvku Unie na program.

2.Aby mohly členské státy využívat příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb podle článku 46, předloží Komisi v rámci programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI.

Částky a sazby navrhované členským státem se stanoví na základě aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 nebo na základě tohoto:

a)spravedlivých, přiměřených a ověřitelných metod výpočtu založených na:

i) statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii) ověřených historických údajích;

iii) použití obvyklých postupů účtování nákladů;

b)návrzích rozpočtu;

c)pravidel pro odpovídající jednotkové náklady a jednorázové částky platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace;

d)pravidel pro odpovídající jednotkové náklady a jednorázové částky, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace.

3.Rozhodnutí Komise o schválení programu nebo jeho změny stanoví druhy operací, na které se úhrada založená na jednotkových nákladech, jednorázových částkách a paušálních sazbách vztahuje, definici a výši krytou jednotkovými náklady, jednorázovými částkami a paušálními sazbami a způsoby úpravy těchto částek.

Členské státy použijí jednu z forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 na podporu operací, u kterých Komise hradí výdaje na základě tohoto článku.

Cílem auditů Komise nebo členských států je výhradně ověřit, že byly splněny podmínky pro úhradu vyplacenou Komisí.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107, kterými se doplní tento článek, pokud jde o stanovení jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb, jejich výše a metod úpravy způsoby uvedenými v odst. 2 druhém pododstavci.

Článek 89
Financování nesouvisející s náklady

1.Aby mohl členský stát využívat příspěvek Unie na celou prioritu programu nebo její část na základě financování nesouvisejícího s náklady, předloží Komisi v rámci programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI. Návrh musí obsahovat tyto informace:

a)označení dotčené priority a celkovou částku krytou financováním nesouvisejícím s náklady; popis části programu a druhu operací krytých financováním nesouvisejícím s náklady;

b)popis podmínek, které mají být splněny, nebo výsledků, kterých má být dosaženo, a harmonogram;

c)průběžné výstupy podmiňující úhradu ze strany Komise;

d)jednotky měření;

e)harmonogram úhrad Komise a související částky vázané na pokrok při plnění podmínek nebo dosahování výsledků;

f)opatření pro ověření průběžných výstupů a splnění podmínek nebo dosažení výsledků;

g)způsoby případných úprav částek;

h)opatření pro zajištění auditní stopy v souladu s přílohou XI, která prokáže splnění podmínek nebo dosažení výsledků.

2.Rozhodnutí Komise o schválení programu nebo žádosti o její změnu stanoví všechny prvky uvedené v odstavci 1.

3.Členské státy použijí jednu z forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 na podporu operací, u kterých Komise hradí výdaje na základě tohoto článku.

Cílem auditů Komise nebo členských států je výhradně ověřit, že byly splněny podmínky nebo dosaženy výsledky pro úhradu vyplacenou Komisí.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107, kterými se doplní tento článek, pokud jde o stanovení částek pro financování nesouvisející s náklady podle druhu operace, metody úprav částek a podmínky, které je třeba splnit, nebo výsledky, kterých je třeba dosáhnout.

Oddíl III
Přerušení a pozastavení

Článek 90
Přerušení platební lhůty

1.Komise může přerušit lhůtu pro platbu, s výjimkou předběžného financování, na maximální dobu šesti měsíců, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)existují důkazy o možných závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření;

b)Komise musí provést dodatečné ověření poté, kdy obdrží informace o tom, že výdaje v žádosti o platbu mohou souviset s nesrovnalostí.

2.Členský stát může souhlasit s prodloužením doby přerušení o tři měsíce.

3.Komise omezí přerušení platební lhůty pouze na část výdajů ovlivněnou situacemi uvedenými v odstavci 1, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Komise písemně informuje členský stát o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve jej k nápravě situace. Komise přerušení ukončí, jakmile jsou přijata opatření pro nápravu prvků uvedených v odstavci 1.

4.Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro přerušení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

Článek 91
Pozastavení plateb

1.Komise poskytne členskému státu příležitost předložit připomínky a následně může pozastavit všechny nebo některé platby, jestliže je splněna některá z těchto podmínek:

a)členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 90;

b)existuje závažný nedostatek;

c)výdaje v žádostech o platbu souvisejí s nesrovnalostí, která nebyla napravena;

d)existuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů;

e)členský stát nepřijal nezbytná opatření podle čl. 15 odst. 6.

2.Komise ukončí pozastavení všech plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme opatření, která napraví prvky uvedené v odstavci 1.

3.Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro pozastavení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

KAPITOLA II
Předkládání a kontrola účetní závěrky

Článek 92
Obsah a předložení účetní závěrky

1.Pro každé účetní období, ve kterém byly předloženy žádosti o platbu, předloží členský stát Komisi do 15. února tyto dokumenty (dále jen „balíček pro poskytnutí jistoty“), které se týkají předcházejícího účetního období podle definice v čl. 2 bodě 28:

a)účetní závěrku v souladu se šablonou stanovenou v příloze XX;

b)prohlášení řídicího subjektu uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. f) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XV;

c)výrok auditora uvedený v čl. 71 odst. 3 písm. a) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVI;

d)výroční kontrolní zprávu uvedenou v čl. 71 odst. 3 písm. b) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVII.

2.Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.

3.Na úrovni každé priority a případně fondu a kategorie regionu účetní závěrka uvádí:

a)celkovou výši způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu provádějícího účetní funkci, která byla zahrnuta do konečné žádosti o platbu za dané účetní období, a celkovou výši odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl uhrazen nebo má být uhrazen;

b)částky čerpané během účetního období;

c)výši příspěvků z veřejných zdrojů vyplacených na každý finanční nástroj;

d)pro každou prioritu vysvětlení veškerých rozdílů mezi částkami vykázanými podle písmena a) a částkami vykázanými v žádostech o platbu za totéž účetní období.

4.Účetní závěrka není přípustná, jestliže členské státy neprovedly nezbytné opravy za účelem snížení zbytkových rizik pro legalitu a správnost výdajů obsažených v účetní závěrce na hodnotu nižší než 2 %.

5.Členské státy z účtů odečtou zejména:

a)výdaje s nesrovnalostmi, u kterých byly provedeny finanční opravy v souladu s článkem 97;

b)výdaje, které jsou předmětem probíhajícího posuzování legality a správnosti;

c)jiné částky podle potřeby snížit zbytkovou chybovost u výdajů vykázaných v účetní závěrce na 2 %.

Členský stát může zahrnout výdaje podle prvního pododstavce písm. b) do žádosti o platbu v následujících účetních obdobích, jakmile bude potvrzena jejich legalita a správnost.

6.Aniž je dotčen článek 98, může členský stát nahradit nesprávné částky, které zjistil po předložení účetní závěrky, provedením odpovídajících úprav v účetní závěrce za účetní období, v němž jsou nesrovnalosti odhaleny.

7.V rámci balíčku pro poskytnutí jistoty předloží členský stát za poslední účetní období závěrečnou zprávu o výkonnosti uvedenou v článku 38 nebo v případě ENRF, AMIF, ISF a BMVI poslední výroční zprávu o provádění.

Článek 93
Kontrola účetní závěrky

Komise se do 31. května roku následujícího po konci účetního období přesvědčí, že účetní závěrka je úplná, přesná a věrná, pokud se nepoužije článek 96.

Článek 94
Výpočet zůstatku

1.Při stanovení částky k tíži fondů za účetní období a vyplývajících úprav ve vztahu k platbám pro členský stát Komise zohlední:

a)zaúčtované částky uvedené v čl. 95 odst. 2 písm. a) a částky, u kterých se použije míra spolufinancování pro každou prioritu;

b)celkovou částku průběžných plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního období.

2.Pokud existuje částka, která má být získána zpět od členského státu, musí být předmětem inkasního příkazu vydaného Komisí, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu v rámci následných plateb na stejný program. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Částka získaná zpět představuje v souladu s čl. [177 odst. 3 finančního nařízení] účelově vázaný příjem.

Článek 95
Postup kontroly účetní závěrky

1.Postup stanovený v článku 96 se použije v kterémkoli z těchto případů:

a)auditní orgán předložil výrok auditora s výhradou nebo záporný výrok auditora z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrností účetní závěrky;

b)Komise má důkazy zpochybňující spolehlivost výroku auditora bez výhrad.

2.Ve všech ostatních případech vypočítá Komise částky k tíži fondů v souladu s článkem 94 a provede příslušné platby nebo zpětné získání finančních prostředků do 1. července. Taková platba nebo zpětné získání finančních prostředků představuje schválení účetní závěrky.

Článek 96
Řízení o sporných otázkách při kontrole účetní závěrky

1.Pokud auditní orgán předloží výrok auditora s výhradou z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrností účetní závěrky, požádá Komise členský stát o revizi účetní závěrky a opětovné předložení dokumentů uvedených v čl. 92 odst. 1 do jednoho měsíce.

Pokud ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci:

a)je výrok auditora bez výhrad, použije se článek 94 a Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků do dvou měsíců;

b)je výrok auditora stále s výhradou nebo členský stát opětovně nepředloží požadované dokumenty, použijí se odstavce 2, 3 a 4.

2.Pokud výrok auditora zůstane s výhradou z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrností účetní závěrky nebo pokud zůstane výrok auditora nespolehlivý, vyrozumí Komise členský stát o částce k tíži fondů za dané účetní období.

3.Pokud členský stát odsouhlasí tuto částku do jednoho měsíce, uhradí Komise veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 94 do dvou měsíců.

4.Pokud členský stát nesouhlasí s částkou uvedenou v odstavci 2, stanoví Komise částku k tíži fondů za dané účetní období. Takový akt nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 94 do dvou měsíců.

5.Pokud jde o poslední účetní období, Komise uhradí nebo zpětně získá roční zůstatek účtů programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti nejpozději do dvou měsíců ode dne přijetí závěrečné zprávy o výkonnosti uvedené v článku 38.

KAPITOLA III
Finanční opravy

Článek 97
Finanční opravy prováděné členskými státy

1.Členské státy chrání rozpočet Unie a používají finanční opravy tak, že zruší veškerou podporu z fondů na operaci či program nebo její část, jestliže jsou zjištěny nesrovnalosti ve výdajích vykázaných Komisi.

2.Finanční opravy se zaznamenají do účetní závěrky za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.Zrušenou podporu z fondů může členský stát znovu použít v rámci dotčeného programu, s výjimkou operace, která byla předmětem příslušné opravy, nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti – operace ovlivněné touto systémovou nesrovnalostí.

4.Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné členskými státy v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

5.Odchylně od odstavců 1 až 3 lze u operací zahrnujících finanční nástroje příspěvek zrušený v souladu s tímto článkem v důsledku jednotlivé nesrovnalosti opětovně použít v rámci stejné operace za těchto podmínek:

a)je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni konečného příjemce: pouze pro jiné konečné příjemce v rámci téhož finančního nástroje;

b)je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury zahrnující holdingový fond: pouze pro jiné subjekty provádějící zvláštní fondy.

Je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího holdingový fond nebo na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury nezahrnující holdingový fond, zrušený příspěvek se znovu nepoužije v rámci téže operace.

V případě uložení finanční opravy v důsledku systémové nesrovnalosti se zrušený příspěvek znovu nepoužije na operaci dotčenou touto systémovou nesrovnalostí.

6.Subjekty provádějící finanční nástroje uhradí členským státům příspěvky z programu vykazující nesrovnalosti spolu s úrokem a dalšími výnosy z těchto příspěvků.

Subjekty provádějící finanční nástroje neuhradí členským státům částky uvedené v prvním pododstavci, doloží-li v případě jednotlivé nesrovnalosti splnění těchto kumulativních podmínek:

a)nesrovnalost se vyskytla na úrovni konečných příjemců nebo, v případě holdingového fondu, na úrovni subjektů provádějících zvláštní fondy či konečných příjemců;

b)subjekty provádějící finanční nástroje plnily své povinnosti ve vztahu k příspěvkům z programu dotčeným nesrovnalostí v souladu s platným právem a postupovaly s úrovní odborné péče, transparentnosti a náležité péče očekávané od profesního sdružení se zkušenostmi s prováděním finančních nástrojů;

c)částky vykazující nesrovnalost nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že subjekty provádějící finanční nástroje s náležitou péčí podnikly veškerá použitelná smluvní a právní opatření.

Článek 98
Finanční opravy prováděné Komisí

1.Komise provede finanční opravy snížením podpory poskytnuté na program z fondů, jestliže dojde k závěru, že:

a)existuje závažný nedostatek, který ohrožuje podporu z fondů již uhrazenou do programu;

b)ve výdajích obsažených v přijaté účetní závěrce jsou nesrovnalosti a členský stát je nezjistil a neohlásil;

c)členský stát nesplnil před zahájením postupu finančních oprav Komisí své povinnosti podle článku 91.

Pokud Komise uplatní paušální nebo extrapolované finanční opravy, musí to být provedeno v souladu s přílohou XXI. 

2.Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě vyrozumí Komise členský stát o svých závěrech a dá mu příležitost do dvou měsíců předložit připomínky.

3.Nepřijme-li členský stát závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěrů Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

4.Komise přijme rozhodnutí o finanční opravě prostřednictvím prováděcího aktu do dvanáct měsíců ode dne slyšení nebo od předložení dalších informací vyžadovaných Komisí.

Při rozhodování o finančních opravách Komise zohlední veškeré předložené informace a připomínky.

Jestliže členský stát odsouhlasí finanční opravu v případech uvedených v odst. 1 písm. a) a c) ještě před přijetím rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, může členský stát dotčené částky opětovně použít. Tato možnost se nepoužije na finanční opravu v případech uvedených v odst. 1 písm. b).

5.Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

KAPITOLA IV
Zrušení závazků

Článek 99
Zásady a pravidla pro zrušení závazků

1.Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 26. prosince druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.

2.Pokud jde o rozpočtový závazek na rok 2021, představují částky, které mají být pokryty předběžným financováním nebo žádostmi o platbu ve lhůtě stanovené v odstavci 1, 60 % daného závazku. Pro účely výpočtu částek, které se mají pokrýt, se 10 % rozpočtového závazku na rok 2021 přiřadí ke každému rozpočtovému závazku pro roky 2022 až 2025.

3.Část závazků, která je k 31. prosinci 2029 stále otevřená, se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z ESF+, EFRR a Fondu soudržnosti do lhůty stanovené v čl. 38 odst. 1.

Článek 100
Výjimky z pravidel pro zrušení závazků

1.Částka, jíž se zrušení týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:

a)operace byly pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, nebo

b)nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části.

Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.

2.Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 1 písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se má vykázat do 26. prosince.

Článek 101
Postupy zrušení závazků

1.Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát o výši zrušeného závazku podle těchto informací.

2.Členský stát má jeden měsíc, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.

3.Do 30. června předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený kalendářní rok pro jednu nebo více priorit programu. V případě programů podporovaných z více než jednoho fondu se výše podpory sníží podle fondu úměrně částkám, kterých se zrušení závazků dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán financování snížením příspěvku z fondů na dotčený kalendářní rok. Toto snížení se přidělí ke každé prioritě úměrně částkám, kterých se zrušení závazků dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

4.Komise pozmění rozhodnutí o schválení programu nejpozději do 31. října.

Hlava VIII
Finanční rámec

Článek 102
Zeměpisné pokrytí podpory pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst

1.EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení Komise (ES) č. 868/2014.

2.Prostředky z EFRR a ESF+ pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

a)méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v EU-27 (dále jen „méně rozvinuté regiony“);

b)přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP v EU-27 (dále jen „přechodové regiony“);

c)rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 100 % průměru HDP v EU-27 (dále jen „rozvinutější regiony“).

Zařazení regionů do jedné z těchto tří kategorií se určí na základě vztahu HDP na obyvatele každého regionu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (dále jen „PPS“) a vypočteného na základě údajů Unie za období let 2014–2016, k průměru HDP v zemích EU-27 za stejné referenční období.

3.Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž HND na obyvatele, vyjádřený v PPS a vypočtený na základě údajů Unie za období let 2014–2016, je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v zemích EU-27 za stejné referenční období.

4.Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria jedné ze tří kategorií regionů, a členských států, jež splňují kritéria odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Článek 103
Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

1.Celkové prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2021–2027, činí 330 624 388 630 EUR v cenách roku 2018. 

Pro účely programování a následného zahrnutí do rozpočtu Unie se částka indexuje sazbou 2 % ročně.

2.Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII.

Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

3.Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se po odečtení podpory pro Nástroj pro propojení Evropy podle čl. 104 odst. 4 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 104
Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 97,5 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 322 194 388 630 EUR) a přidělí se takto:

a)61,6 % (tzn. celkem 198 621 593 157 EUR) pro méně rozvinuté regiony;

b)14,3 % (tzn. celkem 45 934 516 595 EUR) pro přechodové regiony;

c)10,8 % (tzn. celkem 34 842 689 000 EUR) pro rozvinutější regiony;

d)12,8 % (tzn. celkem 41 348 556 877 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

e)0,4 % (tzn. celkem 1 447 034 001 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

2.V roce 2024 Komise ve své technické úpravě na rok 2025 v souladu s článkem [6] nařízení (EU, Euratom) […] (nařízení o víceletém finančním rámci) přezkoumá celkové příděly v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každý členský stát na období let 2025 až 2027.

Komise ve svém přezkumu použije metodu přidělování stanovenou v příloze XXII na základě nejnovějších dostupných statistik.

Po technické úpravě Komise změní prováděcí akt, kterým se stanoví revidovaný roční rozpis uvedený v čl. 103 odst. 2.

3.Výše zdrojů, které jsou k dispozici pro ESF+ v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, činí 88 646 194 590 EUR.

Výše dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených ESF+ činí 376 928 934 EUR.

4.Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 10 000 000 000 EUR. Využije se na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením (EU) [číslo nového nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu z Fondu soudržnosti do Nástroje pro propojení Evropy a která se určí na poměrném základě na celé období.

Příděl z Fondu soudržnosti pro každý stát se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory z Fondu soudržnosti zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek Nástroje pro propojení Evropy od rozpočtového procesu pro rok 2021.

30 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy je bezprostředně po převodu k dispozici všem členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy].

Na specifické výzvy uvedené ve prvním pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]. Do 31. prosince 2023 se s ohledem na 70 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy provádí výběr projektů způsobilých pro financování při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti.

Od 1. ledna 2024 se zdroje převedené do Nástroje pro propojení Evropy, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem ostatním členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy].

5.Částka ve výši 500 000 000 EUR z prostředků určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na Evropskou městskou iniciativu v rámci přímého či nepřímého řízení Komisí.

6.Částka ve výši 175 000 000 EUR z prostředků ESF+ určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení.

7.Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 2,5 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 8 430 000 000 EUR).

Článek 105
Převoditelnost zdrojů

1.Komise může přijmout návrh členského státu v rámci jeho předložení dohody o partnerství nebo v rámci přezkumu v polovině období na převod:

a) nejvýše 15 % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony na přechodové regiony nebo rozvinutější regiony a z přechodových regionů na rozvinutější regiony;

b)z přídělů pro rozvinutější regiony nebo přechodové regiony na méně rozvinuté regiony.

2.Celkové příděly každému členskému státu na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a na cíl Evropská územní soudržnost (Interreg) nelze mezi těmito cíli převádět.

Článek 106
Určení míry spolufinancování

1.V rozhodnutí Komise o schválení programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu.

2.U každé priority se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se míra spolufinancování pro danou prioritu má vztahovat na některý z těchto příspěvků:

a)celkový příspěvek, včetně příspěvků z veřejných zdrojů a soukromých příspěvků;

b)příspěvek z veřejných zdrojů.

3.Míra spolufinancování na cíl Investice pro zaměstnanost a růst na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než:

a)70 % pro méně rozvinuté regiony;

b)55 % pro přechodové regiony;

c)40 % pro vyspělejší regiony.

Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony.

Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 70 %.

Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [14] uvedeného nařízení.

4.Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 70 %.

Nařízení o EÚS může stanovit vyšší míry spolufinancování u programů vnější přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

5.Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100 % výši.

Hlava IX
Přenesení pravomoci, prováděcí, přechodná a závěrečná ustanovení

KAPITOLA I
Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 107
Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny příloh s cílem přizpůsobit se změnám méně podstatných prvků tohoto nařízení, k nimž dojde během programového období, s výjimkou příloh III, IV, X a XXII.

Článek 108
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4 a čl. 89 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 109
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA II
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 110
Přechodná ustanovení

Nařízení (ES) č. 1303/2013 nebo jakýkoli jiný právní akt platný pro programové období let 2014–2020 se i nadále použijí pro programy a operace podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF během uvedeného období.

Článek 111
Podmínky pro operace prováděné po fázích

1.Řídicí orgán může přistoupit k výběru operace, která spočívá v druhé fázi operace vybrané k podpoře a zahájené podle nařízení (ES) č. 1303/2013, za předpokladu, že jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)operace vybraná k podpoře podle nařízení (ES) č. 1303/2013 má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze s oddělenými auditními stopami;

b)celkové náklady operace převyšují 10 milionů EUR;

c)výdaje zahrnuté do žádosti o platbu v souvislosti s první fází nejsou zahrnuty do žádné žádosti o platbu týkající se druhé fáze;

d)druhá fáze operace je v souladu s platným právem a je způsobilá k podpoře z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti podle ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy;

e)členský stát se zaváže dokončit během programového období a zprovoznit druhou a závěrečnou fázi v závěrečné zprávě o provádění předložené v souladu s článkem 141 nařízení (ES) č. 1303/2013.

2.Ustanovení tohoto nařízení se použijí na druhou fázi operace.

Článek 112
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda / předsedkyně    předseda / předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Soudržnost a hodnoty

1.3.Návrh/podnět se týká:

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 52  

X  rozšíření stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

Během roku 2019 přijetí nařízení

Během roku 2020 vyjednávání programů

1. ledna 2021 zahájení nových programů

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex ante)

Akce EU týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, EMFF, AMIF, ISF a BMVI jsou odůvodněny na základě cílů stanovených v článku 174 SFEU. Právo jednat je zakotveno v článku 175 SFEU, který výslovně vyzývá Unii k provádění této politiky prostřednictvím strukturálních fondů, ve spojení s článkem 177, který definuje úlohu Fondu soudržnosti. Cíle ESF, EFRR a Fondu soudržnosti jsou definovány v článcích 162, 176 a 177 Smlouvy o fungování EU. Akce týkající se rybolovu jsou odůvodněny článkem 39 SFEU.

Článek 174 SFEU stanoví, že je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Těmito znevýhodněnými regiony jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 349 SFEU stanoví, že je třeba přijmout konkrétní opatření, která zohlední strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, kterou prohlubují určité zvláštní rysy, jež vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Účinnost a efektivnost: kde akce EU dále vede k dosažení výsledků. Například v mnoha zemích politika soudržnosti představuje zhruba 50 % (nebo více) veřejných investic - tyto členské státy by jinak neměly finanční způsobilost k takovým investicím. Strategie pro inteligentní specializaci (RIS3) by navíc ve většině regionů neexistovaly, ať už jsou více či méně rozvinuté, ani by nebyly zachovány bez EFRR.

Příspěvek k cílům, které jsou pro občany EU důležité. Podpora zaměstnanosti a růstu, zelený a nízkouhlíkový růst, sociální začlenění a integrace migrantů, dobrá správa hranic - to vše je pro občany důležité. Podmínky umožňující podporu podporují strukturální reformy a modernizaci správy.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1) Zjednodušení: potřeba snížit administrativní zátěž. Toto bylo klíčové a opakované zjištění. Složité systémy řízení a kontroly a audity byly zdrojem administrativní nejistoty a zpoždění při provádění a odrazovaly od žádosti o podporu. Zejména se doporučuje používání zjednodušeného vykazování nákladů.

2) Flexibilita při řešení nově vznikajících potřeb. Například hodnocení ex post EFRR a Fondu soudržnosti zjistilo, že přizpůsobení programů v době hospodářské krize bylo jedním z úspěchů v období 2007–2013 a mělo by se na něm stavět.

3) Potenciál finančních nástrojů (FI). Z vyhodnocení vyplývá, že finanční nástroje mohou být účinnějším prostředkem financování investic v některých oblastech politiky, avšak při jejich provádění dochází ke zpoždění a je problémem rozšířit jejich využívání.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji.

Vzhledem k povaze podpory jsou nejvýznamnější synergie s programem Horizont Evropa a Nástrojem pro propojení Evropy:

Horizont Evropa se zaměří na „evropskou excelenci“ (vytváření a využívání nových znalostí, výzkum předního okruhu), EFRR na „regionální význam“ (šíření stávajících znalostí a technologií na místa, které ji potřebují, včlenění na místní úrovni prostřednictvím strategií pro inteligentní specializaci, vytváření místních inovačních systémů).

Existuje posílená synergie a doplňkovost za účelem zajištění soudržnosti s Nástrojem pro propojení Evropy tam, kde se tento nástroj zaměří zejména na „hlavní síť“, zatímco EFRR a Fond soudržnosti rovněž poskytnou podporu „globální síti“, včetně zajištění regionálního a místního přístupu k nim, jakož i dopravních spojení v městských oblastech.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezená doba trvání

   s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

X    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2029 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 53  

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

X   Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Monitorovací systém vychází z osvědčených postupů v rozpočtovém období 2014–2020 a bude nadále založen na systému sdíleného řízení. Monitorovací výbory vytvořené pro každý program budou mít významnější úlohu při dohledu nad výkonností programu a všemi faktory, které ovlivňují jeho výkon. Pro zajištění transparentnosti se bude požadovat, aby byly dokumenty předkládané monitorovacím výborům veřejně dostupné. Každoroční jednání mezi Komisí a členskými státy týkající se přezkumu výkonnosti doplňují systém. Požadavek na výroční zprávy o provádění bude zrušen výměnou za častější a aktuální zasílání údajů. Požadavek na závěrečnou zprávu o výkonnosti bude zachován.

Definice společně použitelných ukazatelů přispěje k dostupnosti monitorovacích informací, které lze agregovat na úrovni Unie.

Elektronická data umožňují kombinaci zjednodušení a transparentnosti. V období let 2014–2020 se jednalo o vytvoření systému elektronické výměny údajů mezi příjemci a řídicími orgány, jakož i mezi různými subjekty systému řízení a kontroly. Současná regulace na tom staví a dále rozvíjí určité aspekty, pokud jde o shromažďování údajů. Veškeré údaje nezbytné pro sledování pokroku v provádění, včetně výsledků a výkonnosti programů, budou nyní předávány elektronicky. Každé dva měsíce bude aktualizována platforma otevřených dat, což znamená, že téměř bude odrážet výkonnost v reálném čase.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

Vzhledem k pozitivním výsledkům snížení míry chyb zjištěných Evropským účetním dvorem (a nejistotě, která vyplývá z toho, že nebyl zaveden po celý cyklus provádění programů, nelze proto vyvodit konečné závěry o všech jeho aspektech), je nezbytné zachovat stávající základní zásady systému řízení a kontroly a pravidla pro finanční řízení zavedená pro období 2014–2020.

Je však také nutné uznat zpožděný začátek realizace v letech 2014–2020 a někdy i zbytečnou administrativní zátěž některých zavedených požadavků. Navrhuje se proto, aby úkoly a odpovědnosti jednotlivých subjektů v systému řízení a kontroly byly jasněji formulovány, zejména pokud jde o výběr operací a požadavky na zajištění souladu se zásadami řádného finančního řízení.

Všechny podrobnosti a sekundární pravidla, které byly dříve stanoveny v sekundárních právních předpisech, jsou zahrnuty do legislativního textu, aby byla zajištěna předvídatelnost. Neexistuje požadavek na provedení procesu určení; ustanovení podporují převzetí stávajících systémů. Pro programy s dobře fungujícím systémem řízení a kontroly a dobrými výsledky je navržen vyšší stupeň zjednodušení. Také se objasňují požadavky, pokud jde o řídicí kontroly na základě rizika, opatření pro jediný audit, stejně jako v oblasti minimálních požadavků na menší programy, u nichž může být nezbytné použít metody nestatistického vzorkování.

.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

Změny a možnosti zjednodušení, které Komise pro období po roce 2020 zvažuje, zohledňují jednotlivá doporučení Účetního dvora k přípravě právních předpisů pro období po roce 2020, zejména těch, které požadují přehodnocení koncepce mechanismu poskytování finančních prostředků (doporučení 1 auditu 2015/AUD/0195) s přihlédnutím k návrhům skupiny na vysoké úrovni.

Vysoké míry chyb v minulosti byly často spojeny s nedostatečnou právní jistotou a různými interpretacemi stejných platných pravidel, jako například v oblasti zadávání veřejných zakázek. Komise zavádí v novém návrhu nařízení o společných ustanoveních několik aspektů, jako jsou řídicí kontroly založené na rizicích, strategii auditu založenou na rizicích, pravidla týkající se přiměřené potřeby statistického výběru vzorků a zvláštní ustanovení o proporcionalitě kontrol a spoléhání se na vnitrostátní systémy atd.

Podrobné přílohy o příslušných aspektech systémů řízení a kontroly mají za cíl poskytnout právní jistotu, aniž by byly nutné následné sekundární legislativní akty nebo zdlouhavé pokyny, které obvykle následují po přijetí nařízení o společných ustanoveních.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

Současný mechanismus plnění v rámci sdíleného řízení je občas kritizován, a to i Účetním dvorem, za to, že je příliš složitý a náchylný k chybám, s vysokými náklady na všech úrovních kontroly. Komise všechny tyto kritické prvky pečlivě zvážila s cílem nalézt správnou rovnováhu mezi odpovědností, zjednodušením a výkonností.

Byla zavedena zjednodušení, která zabraňují riziku překrývání kontrol prováděných na různých úrovních u příjemců a překrývání různých funkcí řízení a kontroly. Například po roce 2020 budou certifikační orgány (v současnosti více než 210) nahrazeny účetní funkcí, která nebude moci v budoucnu duplikovat kontroly. Navíc je navrženo zjednodušení auditních činností omezováním auditů operací prováděných na úrovni příjemců. Zvláštní ustanovení o posílených přiměřených opatřeních se stanoví s přihlédnutím k minulému účinnému fungování systému řízení a kontroly programu.

Pokud jde o cílenou míru jistoty, ve stádiu legislativních návrhů je cílem zachovat míru chyb pod prahem významnosti 2 %. Jiný práh významnosti by mohl být projednán pouze případ od případu s ohledem na legislativní rozpravu, zejména pokud by legislativní orgán (zcela) neschvaloval navrhovaná zjednodušení programu a/nebo by omezil kontroly, což by mělo důsledky pro očekávanou míru chyb.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Komise nadále usiluje o další posílení všech opatření zavedených řídicími orgány pro předcházení podvodům a nesrovnalostem po roce 2020.

Řídicí orgány budou muset zavádět účinná a přiměřená opatření a postupy boje proti podvodům, zejména s ohledem na zjištěná rizika podvodu.

Systémy elektronické soudržnosti a interaktivních informačních systémů zůstávají i nadále hlavními požadavky pro budoucnost. Řídicí orgány budou moci převzít již zavedené procesy a systémy v oblasti nesrovnalostí a předcházení podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 54

zemí ESVO 55

kandidátských zemí 56

třetích zemí

ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení

02. Soudržnost a hodnoty

05.02: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)

05.03: Fond soudržnosti (FS)

05.03.YY Příspěvek do Nástroje pro propojení Evropy (CEF)

07.02: Evropský sociální fond (ESF)

RP

NE

NE

NE

NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

02.

Soudržnost a hodnoty

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

05.02: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)

Závazky

29 440,110

30 327,771

31 279,590

35 259,611

33 267,540

34 307,819

35 425,598

226 308,000

Platby

1 164,755

1 341,699

12 834,033

16 236,551

29 081,391

38 297,376

38 210,997

89 204,236

226 308,000

05.03: Fond soudržnosti (FS)

Závazky

4 522,388

4 684,978

4 862,038

5 044,652

5 232,977

5 428,152

5 631,603

35 407,000

Platby

175,643

200,023

3 490,734

3 019,315

4 914,058

5 243,048

4 989,748

13 374,217

35 407,000

05.03.YY Příspěvek do Nástroje pro propojení Evropy (CEF)

Závazky

1 441,457

1 493,281

1 549,717

1 607,923

1 667,949

1 730,159

1 795,007

11 285,000

Platby

83,293

504,603

528,852

548,807

569,400

590,655

612,703

7 847,181

11 285,000

07.02: Evropský sociální fond (ESF)

Závazky

12 983,946

13 384,351

13 814,025

14 256,194

14 711,141

15 181,257

15 669,085

100 000,000 57

Platby

511,825

592,614

5 940,557

7 241,014

12,930766

16 995,138

16 806,577

38 981,508

100 000,000

Z toho prostředky správní povahy financované z krytí programu 58  

Závazky = Platby

40,300

40,600

35,900

36,200

36,500

36,800

37,100

263,400

Prostředky na krytí programu CELKEM 59

Závazky

48 388,000

49 891,000

51 506,000

53 169,000

54 880,000

56 648,000

58 522,000

373 000,000

Platby

1 935,516

2 638,939

22 794,176

27 045,687

47 432,616

61 126,217

60 620,025

149 407,142

373 000,000



Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ EMPL

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje 60  

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

599,599

Ostatní správní výdaje 61  

CELKEM prostředky z OKRUHU 7 – DG EMPL

(Závazky celkem = platby celkem)

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

599,599

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ REGIO

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje

80,506

82,116

83,758

85,433

87,141

88,883

90,660

598,497

Ostatní správní výdaje

2,370

2,417

2,465

2,514

2,564

2,615

2,667

17,612

CELKEM prostředky z OKRUHU 7 – DG REGIO

(Závazky celkem = platby celkem)

82,876

84,533

86,223

87,947

89,705

91,498

93,327

616,019

v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

EMPL A REGIO CELKEM

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje

166,163

167,773

169,415

171,090

172,798

174,540

176,317

1 198,006

Ostatní správní výdaje

2,370

2,417

2,465

2,514

2,564

2,615

2,667

17,612

Rozpočtové položky OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

168,533

170,190

171,880

173,604

175,362

177,155

178,984

1 215,618

v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

CELKEM prostředky
ze všech OKRUHŮ
víceletého finančního rámce
 

Závazky

48 556,533

50 061,190

51 677,880

53 332,604

55 055,362

56 825,155

58 700,984

374 215,618

Platby

2 104,049

2 809,129

22 966,056

27 219,291

47 607,978

61 303,372

60 799,009

149 407,142

374 215,618

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

GŘ EMPL

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje 62  

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

599,599

Ostatní správní výdaje 63

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

85,657

599,599

GŘ REGIO

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

80,506

82,116

83,758

85,433

87,141

88,883

90,660

598,497

Ostatní správní výdaje

2,370

2,417

2,465

2,514

2,564

2,615

2,667

17,612

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

82,876

84,533

86,223

87,947

89,705

91,498

93,327

616,019

EMPL A REGIO CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

166,163

167,773

169,415

171,090

172,798

174,540

176,317

1 198,006

Ostatní správní výdaje

2,370

2,417

2,465

2,514

2,564

2,615

2,667

17,612

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

168,533

170,190

171,880

173,604

175,362

177,155

178,984

1.215.618

GŘ EMPL

Mimo OKRUH 7 64
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

 5,000

 5,000

 5,000

 5,000

 5,000

 5,000

 5,000

35,000

Ostatní výdaje
správní povahy

20,000

20,000

15,000

15,000

15,000

15,000

15,000

115,000

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

25,000

25,000

20,000

20,000

20,000

20,000

20,000

150,000

GŘ REGIO

Mimo OKRUH 7 65
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

4,400

4,500

4,600

4,700

4,800

4,900

5,000

32,900

Ostatní výdaje
správní povahy

10,900

11,100

11,300

11,500

11,700

11,900

12,100

80,600

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

15,300

15,600

15,900

16,200

16,500

16,800

17,100

113,400

EMPL A REGIO CELKEM

Mimo OKRUH 7 66
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

9,400

9,500

9,600

9,700

9,800

9,900

10,000

67,900

Ostatní výdaje
správní povahy

30,900

31,100

26,300

26,500

26,700

26,900

27,100

195,500

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

40,300

40,600

35,900

36,200

36,500

36,800

37,100

263,400

CELKEM

208,833

210,790

207,780

209,804

211,862

213,955

216,084

1 479,108

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídicímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

EMPL

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise 67  

599

599

599

599

599

599

599

Delegace

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 68

Okruh 7

Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

– při delegacích

Financováno z obálky programu 69

– v ústředí

99

99

99

99

99

99

99

– při delegacích

Výzkum

Jiné (upřesněte)

CELKEM

698

698

698

698

698

698

698

REGIO

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise 70  

542

542

542

542

542

542

542

Delegace

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 71

Okruh 7

Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

38,5

38,5

38,5

38,5

38,5

38,5

38,5

– při delegacích

Financováno z obálky programu 72

– v ústředí

71

71

71

71

71

71

71

– při delegacích

Výzkum

Jiné (upřesněte)

CELKEM

651,5

651,5

651,5

651,5

651,5

651,5

651,5

EMPL a REGIO CELKEM

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) CELKEM

Ústředí a zastoupení Komise

1141

1141

1141

1141

1141

1141

1141

Delegace

0

0

0

0

0

0

0

Výzkum

0

0

0

0

0

0

0

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky) CELKEM

208,5

208,5

208,5

208,5

208,5

208,5

208,5

CELKOVÝ SOUČET

1349,5

1349,5

1349,5

1349,5

1349,5

1349,5

1349,5

Požadované lidské zdroje budou pokryty zaměstnanci z GŘ, kteří jsou již pověřeni řízením akce a/nebo byli převedeni v rámci generálního ředitelství, případně společně s dalšími příděly, která mohou být udělena řídicímu generálnímu ředitelství v rámci ročních přídělů a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů, které mají být provedeny:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

·Účastní se činností souvisejících s analýzou, projednáváním, úpravami a/nebo vypracováváním návrhů ke schválení týkajících se programů a/nebo projektů v členských státech.

·Účastní se řízení, monitorování a hodnocení provádění schválených programů/projektů.

·Zajišťují dodržování pravidel platných pro programy.

Externí zaměstnanci

·Taktéž a/nebo administrativní podpora

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

X Návrh/podnět nemá žádné finanční dopady na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Dopad návrhu/podnětu 73

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2018) 322 final, 2. května 2018.
(2)    S výjimkou programu „Zaměstnanost a sociální inovace“ a otázek zdraví.
(3)    Pouze složky se sdíleným řízením.
(4)    Fond pro integrovanou správu hranic se skládá z Nástroje pro správu hranic a víza a Nástroje pro vybavení pro celní kontroly.
(5)    Úplný text doporučení pracovní skupiny na vysoké úrovni:     http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/newsroom/pdf/simplification_proposals_key.pdf
(6)    Spatial Foresight & t33, Nové hodnocení administrativních nákladů a zátěže v ESI fondech, předběžné výsledky.
(7)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(8)    http://ec.europa.eu/budget/mff/lib/COM-2016-603/COM-2016-605_en.pdf
(9)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(10)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(11)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(12)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(13)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
(14)    [Nařízení o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (COM/2016/0759 final/2 – 2016/0375 (COD)].
(15)    Nařízení (EU) [...] o zvláštních ustanoveních pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), který je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L […], […], s. […]).
(16)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.
(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(19)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(20)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(21)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(24)    Nařízení Komise (EU) č. 868/2014 ze dne 8. srpna 2014, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 241, 13.8.2014, s. 1).
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] ze dne […] o [Nástroji pro propojení Evropy] (Úř. věst. L […], […], s. […]).
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(28)    Úř. věst. L , , s. .
(29)    Úř. věst. L , , s. .
(30)    Úř. věst. L , , s. .
(31)    Úř. věst. L , , s. .
(32)    Úř. věst. L , , s. .
(33)    Úř. věst. L , , s. .
(34)    Úř. věst. L , , s. .
(35)    Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).
(37)    [Nařízení (EU) č. […] o […] (Úř. věst. L […], […], s. […])].
(38)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).
(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).
(41)    Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002).
(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).
(43)    Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).
(44)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).
(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).
(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(47)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).
(50)    Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).
(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).
(52)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(53)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(54)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(55)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(56)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(57)    Tato částka nezahrnuje částku na zdravotnictví, zaměstnanost a sociální inovace (1 174 milionů EUR).
(58)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum. Tato částka je zahrnutá ve výše uvedených částkách podle fondu; pokrývá pouze technickou pomoc REGIO. Pokud jde o EMPL, viz podrobnosti v samostatném návrhu COM(2018) 382 final. Technická pomoc pro CEF není zahrnuta v tomto finančním výkazu.
(59)    Celkové součty se v důsledku zaokrouhlení neshodují s jednotlivými částkami.
(60)    Stejné údaje jsou také uvedeny v samostatném návrhu COM(2018) 382 final.
(61)    Viz samostatný návrh COM(2018) 382 final.
(62)    Stejné údaje jsou také uvedeny v samostatném návrhu COM(2018) 382 final.
(63)    Viz samostatný návrh COM(2018) 382 final.
(64)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(65)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(66)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(67)    Číselné údaje vycházejí z přídělu poskytnutého v roce 2018 (SEC(2017) 528), z něhož se odečtou zaměstnanci přidělení do Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, s výhradou samostatné výzvy (COM(2018) 382 final).
(68)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(69)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(70)    Číselné údaje vycházejí z přídělu poskytnutého v roce 2018 (SEC(2017) 528). Pokud jde o zaměstnance přidělené na NPP III, viz samostatný návrh (COM(2018) 382 final.
(71)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(72)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(73)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), uvedené částky musí být čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

Ve Štrasburku dne 29.5.2018

COM(2018) 375 final

PŘÍLOHY

Návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza


PŘÍLOHA I

Dimenze a kódy pro typy intervencí pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti – čl. 17 odst. 5

TABULKA 1: KÓDY PRO DIMENZI OBLASTI INTERVENCE

OBLAST INTERVENCE

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

Koeficient pro výpočet podpory na plnění environmentálních cílů

Cíl politiky 1: Inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace

001

Investice do fixních aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

002

Investice do fixních aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

003

Investice do fixních aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

004

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

005

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

006

Investice do nehmotných aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

007

Výzkumné a inovační činnosti v mikropodnicích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

008

Výzkumné a inovační činnosti v malých a středních podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

009

Výzkumné a inovační činnosti ve veřejných výzkumných střediscích, vysokoškolském vzdělávání a odborných střediscích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

010

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

011

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace

0 %

0 %

012

IT služby a aplikace pro digitální dovednosti a digitální začlenění

0 %

0 %

013

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

0 %

0 %

014

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů)

0 %

0 %

015

Rozvoj podnikání a internacionalizace malých a středních podniků

0 %

0 %

016

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

0 %

0 %

017

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)

0 %

0 %

018

Inkubace, podpora podniků typu „spin offs“ a „spin outs“ a startupů

0 %

0 %

019

Podpora inovačních klastrů a podnikatelských sítí, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky

0 %

0 %

020

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce)

0 %

0 %

021

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem

0 %

0 %

022

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

100 %

40 %

023

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na oběhové hospodářství

40 %

100 %

Cíl politiky 2: Zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik

024

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích a podpůrná opatření

100 %

40 %

025

Renovace zvyšující energetickou účinnost stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření

100 %

40 %

026

Renovace zvyšující energetickou účinnost veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

100 %

40 %

027

Podpora podniků, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

028

Energie z obnovitelných zdrojů: větrná

100 %

40 %

029

Energie z obnovitelných zdrojů: solární

100 %

40 %

030

Energie z obnovitelných zdrojů: biomasa

100 %

40 %

031

Energie z obnovitelných zdrojů: mořská

100 %

40 %

032

Jiné obnovitelné zdroje energie (včetně geotermální energie)

100 %

40 %

033

Inteligentní systémy distribuce energie středního a nízkého napětí (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

100 %

40 %

034

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení

100 %

40 %

035

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)

100 %

100 %

036

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: požáry (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)

100 %

100 %

037

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: jiné, např. bouře a sucha (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)

100 %

100 %

038

Předcházení rizikům a řízení přírodních rizik nesouvisejících se změnou klimatu (zemětřesení) a rizik souvisejících s lidskou činností (např. technologických nehod), včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof

0 %

100 %

039

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (čerpání, zpracování, skladování a distribuční infrastruktura, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody)

0 %

100 %

040

Hospodaření s vodou a ochrana vodních zdrojů (včetně správy povodí, zvláštních opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, opětovného využívání a snižování úniků)

40 %

100 %

041

Odvádění a čištění odpadních vod

0 %

100 %

042

Nakládání s odpady v domácnostech: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění a recyklace

0 %

100 %

043

Nakládání s odpady v domácnostech: mechanicko-biologické zpracování, tepelné ošetření

0 %

100 %

044

Nakládání s živnostenskými, průmyslovými nebo nebezpečnými odpady

0 %

100 %

045

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin

0 %

100 %

046

Sanace průmyslových objektů a kontaminované půdy

0 %

100 %

047

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích

40 %

40 %

048

Kvalita ovzduší a opatření ke snižování hluku

40 %

100 %

049

Ochrana, obnova a udržitelné využívání lokalit sítě Natura 2000

40 %

100 %

050

Ochrana přírody a biologické rozmanitosti, zelená infrastruktura

40 %

100 %

Cíl politiky 3: Propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT

051

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (backhaul / síť páteřního propojení)

0 %

0 %

052

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro vícebytové budovy)

0 %

0 %

053

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

0 %

0 %

054

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci)

0 %

0 %

055

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

0 %

0 %

056

Nově postavené dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

057

Nově postavené dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

058

Nově postavené vedlejší silniční napojení na silniční síť a uzly TEN-T

0 %

0 %

059

Nově postavené další vnitrostátní, regionální a místní přístupové silnice

0 %

0 %

060

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

061

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

062

Ostatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, vnitrostátní, regionální či místní silnice)

0 %

0 %

063

Digitalizace dopravy: silnice

40 %

0 %

064

Nově postavené železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

065

Nově postavené železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

066

Jiné nově postavené železnice

100 %

40 %

067

Rekonstruované nebo modernizované železnice – hlavní síť TEN-T

0 %

40 %

068

Rekonstruované nebo modernizované železnice – globální síť TEN-T

0 %

40 %

069

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice

0 %

40 %

070

Digitalizace dopravy: železnice

40 %

0 %

071

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

0 %

40 %

072

Mobilní majetek železnic

40 %

40 %

073

Infrastruktura čisté městské dopravy

100 %

40 %

074

Kolejová vozidla čisté městské dopravy

100 %

40 %

075

Cyklistická infrastruktura

100 %

100 %

076

Digitalizace městské dopravy

40 %

0 %

077

Infrastruktura pro alternativní paliva

100 %

40 %

078

Multimodální doprava (TEN-T)

40 %

40 %

079

Multimodální doprava (mimo městské dopravy)

40 %

40 %

080

Námořní přístavy (TEN-T)

40 %

0 %

081

Ostatní námořní přístavy

40 %

0 %

082

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T)

40 %

0 %

083

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní)

40 %

0 %

084

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

40 %

0 %

Cíl politiky 4: Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv

085

Infrastruktura pro předškolní vzdělávání a péči

0 %

0 %

086

Infrastruktura pro primární a sekundární vzdělávání

0 %

0 %

087

Infrastruktura pro terciární vzdělávání

0 %

0 %

088

Infrastruktura pro odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých

0 %

0 %

089

Bytová infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

090

Bytová infrastruktura (nikoli pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají)

0 %

0 %

091

Jiná sociální infrastruktura přispívající k sociálnímu začlenění do komunity

0 %

0 %

092

Zdravotní infrastruktura

0 %

0 %

093

Zdravotní vybavení

0 %

0 %

094

Mobilní majetek zdravotnických zařízení

0 %

0 %

095

Digitalizace ve zdravotní péči

0 %

0 %

096

Dočasná přijímací infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

097

Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání

0 %

0 %

098

Opatření na podporu přístupu k zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných

0 %

0 %

099

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

0 %

0 %

100

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

0 %

0 %

101

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

0 %

0 %

102

Opatření na modernizaci a posílení institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předjímat poptávku po dovednostech a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc

0 %

0 %

103

Podpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a přechodů na trhu práce

0 %

0 %

104

Podpora pracovní mobility

0 %

0 %

105

Opatření na podporu účasti žen na trhu práce a snížení segregace podle pohlaví na trhu práce

0 %

0 %

106

Opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby

0 %

0 %

107

Opatření na podporu zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí se zohledněním rizik pro zdraví, včetně podpory fyzické aktivity

0 %

0 %

108

Podpora rozvoje digitálních dovedností

0 %

0 %

109

Podpora přizpůsobení se pracovníků, podniků a podnikatelů změnám

0 %

0 %

110

Opatření na podporu aktivního a zdravého stárnutí

0 %

0 %

111

Podpora předškolního vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

112

Podpora primárního až sekundárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

113

Podpora terciárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

114

Podpora vzdělávání dospělých (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

115

Opatření na podporu rovných příležitostí a aktivního zapojení do společnosti

0 %

0 %

116

Cesty k integraci a opětovnému nástupu znevýhodněných osob do zaměstnání

0 %

0 %

117

Opatření na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin, například Romů, ke vzdělání, zaměstnání a na podporu jejich sociálního začleňování

0 %

0 %

118

Podpora občanské společnosti pracující s marginalizovanými komunitami, například s Romy

0 %

0 %

119

Zvláštní opatření na zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti

0 %

0 %

120

Opatření k integraci státních příslušníků třetích zemí do společnosti

0 %

0 %

121

Opatření na zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám

0 %

0 %

122

Opatření na zlepšování poskytování služeb v rodině a služeb komunitní péče

0 %

0 %

123

Opatření na zlepšování dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

124

Opatření na zlepšování přístupu k dlouhodobé péči (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

125

Opatření na modernizaci systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně

0 %

0 %

126

Podpora sociální integrace osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí

0 %

0 %

127

Řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření

0 %

0 %

Cíl politiky 5: Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ 1

128

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a souvisejících služeb cestovního ruchu

0 %

0 %

129

Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb

0 %

0 %

130

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky

0 %

100 %

131

Fyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství

0 %

0 %

Ostatní kódy týkající se cílů politiky 1–5

132

Zlepšení kapacity programových orgánů a subjektů spojených s prováděním fondů

0 %

0 %

133

Zlepšování spolupráce s partnery v rámci členského státu i mimo něj

0 %

0 %

134

Křížové financování v rámci EFRR (podpora opatření typu ESF nezbytných pro provádění části operace týkající se EFRR a přímo spojené s EFRR)

0 %

0 %

135

Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran provádět projekty a iniciativy územní spolupráce v přeshraničním, nadnárodním, námořním a meziregionálním kontextu

0 %

0 %

136

Nejvzdálenější regiony: kompenzace veškerých dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území

0 %

0 %

137

Nejvzdálenější regiony: zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu

0 %

0 %

138

Nejvzdálenější regiony: podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem

40 %

40 %

139

Nejvzdálenější regiony: letiště

0 %

0 %

Technická pomoc

140

Informace a komunikace

0 %

0 %

141

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

0 %

0 %

142

Hodnocení a studie, sběr údajů

0 %

0 %

143

Posilování kapacity orgánů členských států, příjemců a příslušných partnerů

0 %

0 %

TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI FORMY FINANCOVÁNÍ

FORMA FINANCOVÁNÍ

01

Grant

02

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: vlastní kapitál nebo kvazikapitál

03

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: půjčka

04

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: záruka

05

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: doplňková podpora

06

Cena

TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI MECHANISMU ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍHO ZAMĚŘENÍ

MECHANISMUS ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍ ZAMĚŘENÍ

Integrované územní investice (ITI)

ITI zaměřené na udržitelný rozvoj měst

11

Městské okrajové oblasti

x

12

Velkoměsta, města a předměstí

x

13

Funkční městské oblasti

x

14

Horské oblasti

15

Ostrovy a pobřežní oblasti

16

Řídce osídlené oblasti

17

Ostatní druhy cílových území



Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

CLLD zaměřený na udržitelný rozvoj měst



21

Městské okrajové oblasti

x

22

Velkoměsta, města a předměstí

x

23

Funkční městské oblasti

x

24

Horské oblasti

25

Ostrovy a pobřežní oblasti

26

Řídce osídlené oblasti

27

Ostatní druhy cílových území




Jiný druh územního nástroje v rámci cíle politiky 5

Jiný druh územního nástroje zaměřeného na udržitelný rozvoj měst



31

Městské okrajové oblasti

x

32

Velkoměsta, města a předměstí

x

33

Funkční městské oblasti

x

34

Horské oblasti

35

Ostrovy a pobřežní oblasti

36

Řídce osídlené oblasti

37

Ostatní druhy cílových území

Jiné přístupy 2  

41

Městské okrajové oblasti

42

Velkoměsta, města a předměstí

43

Funkční městské oblasti

44

Horské oblasti

45

Ostrovy a pobřežní oblasti

46

Řídce osídlené oblasti

47

Ostatní druhy cílových území

48

Žádné územní zaměření



TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST

01

Zemědělství a lesnictví

02

Rybolov

03

Akvakultura

04

Jiná odvětví modré ekonomiky

05

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

06

Výroba textilií a textilních výrobků

07

Výroba dopravních prostředků a zařízení

08

Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení

09

Ostatní nespecifikovaná výrobní odvětví

10

Stavebnictví

11

Těžba a dobývání

12

Elektřina, plyn, pára, horká voda a klimatizace

13

Zásobování vodou, kanalizace, činnosti související s nakládáním s odpady a sanacemi

14

Doprava a skladování

15

Informační a komunikační činnosti, včetně telekomunikací

16

Velkoobchod a maloobchod

17

Ubytování, stravování a pohostinství

18

Peněžnictví a pojišťovnictví

19

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání nemovitostí a služby pro podniky

20

Veřejná správa

21

Vzdělávání

22

Činnosti související se zdravotní péčí

23

Činnosti v oblasti sociální práce, komunitní, sociální a osobní služby

24

Činnosti týkající se životního prostředí

25

Umělecké, zábavní, tvůrčí odvětví a rekreační činnosti

26

Jiné nespecifikované služby



TABULKA 5: KÓDY PRO DIMENZI POLOHY

POLOHA

Kód

Poloha

Kód regionu nebo oblasti, kde je operace umístěna / kde se provádí, podle klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 3 , naposledy pozměněného nařízením Komise (EU) č. 868/2014

TABULKA 6: KÓDY PRO VEDLEJŠÍ TÉMATA ESF

VEDLEJŠÍ TÉMATA ESF

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

01

Podpora zelených dovedností a pracovních míst a zelené ekonomiky

100 %

02

Rozvoj digitálních dovedností a pracovních míst

0 %

03

Investice do výzkumu a inovací a inteligentní specializace

0 %

04

Investice do malých a středních podniků

0 %

05

Zákaz diskriminace

0 %

06

Rovnost žen a mužů

0 %

07

Budování kapacit sociálních partnerů

0 %

08

Budování kapacit organizací občanské společnosti

0 %

09

Nepoužije se

0 %

TABULKA 7: KÓDY PRO MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGIE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

11

Strategie pro jadransko-jónský region

12

Strategie pro alpský region

13

Strategie pro region Baltského moře

14

Strategie pro dunajský region

21

Severní ledový oceán

22

Strategie pro oblast Atlantiku

23

Černé moře

24

Středozemní moře

25

Severní moře

26

Strategie pro západní Středomoří

30

Žádný příspěvek k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti

PŘÍLOHA II

Šablona dohody o partnerství – čl. 7 odst. 4

CCI

[15 znaků]

Název

[255]

Verze

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Číslo rozhodnutí Komise

Datum rozhodnutí Komise

1. Výběr cílů politiky

Odkaz: čl. 8 písm. a), nařízení o spol. ustanoveních, článek 3 nařízení o AMIF, ISF a BMVI

Tabulka 1: Výběr cíle politiky s odůvodněním

Vybraný cíl politiky

Program

Fond

Odůvodnění výběru cíle politiky

[3 500 na cíl politiky]

2. Výběr politik, koordinace a doplňkovost

Odkaz: čl. 8 písm. b) body i)–iii), nařízení o spol. ustanoveních

Textové pole [60 000]

3. Příspěvek na rozpočtovou záruku v rámci InvestEU s odůvodněním

Odkaz: čl. 8 písm. e) nařízení o spol. ustanoveních, čl. 10 písm. a) nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 2: Převod do InvestEU

Kategorie regionů*

Okno 1

Okno 2

Okno 3

Okno 4

Okno 5

Částka

a)

b)

c)

d)

e)

f)=a)+b)+c)+d)+e)

EFRR

Více rozvinuté

Méně rozvinuté

Přechodové

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

ESF+

Více rozvinuté

Méně rozvinuté

Přechodové

Nejvzdálenější

FS

ENRF

AMIF

ISF

BMVI

Celkem

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

4. Převod mezi kategoriemi regionů s odůvodněním

Odkaz: čl. 8 písm. d). článek 105 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 3: Převod mezi kategoriemi regionů

Kategorie regionu

Příděly podle kategorie regionu*

Převod do:

Částka převodu

Podíl původního převedeného přídělu

Příděl podle kategorie regionu po převodu

a)

b)

c)

d)

g)=d)/b)

h)=b)–d)

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Více rozvinuté

Méně rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

*Původní příděl podle kategorie regionu oznámený Komisí po převodech uvedených v tabulkách 2–4 použitelný pouze na EFRR a ESF +.

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

5. Předběžné finanční příděly podle cíle politiky

Odkaz: čl. 8 písm. c) nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 4: Předběžné finanční příděly z EFRR, FS, ESF+, ENRF podle cíle politiky*

Cíle politiky

EFRR

Fond soudržnosti

ESF+

ENRF

Celkem

Cíl politiky 1

Cíl politiky 2

Cíl politiky 3

Cíl politiky 4

Cíl politiky 5

Technická pomoc

Příděl na období 2026–2027

Celkem

*Cíle politiky podle čl. 4 odst. 1 nařízení o spol. ustanoveních. Pro EFRR, FS a ESF+ na období 2021–2025; pro ENRF na období 2021–2027.

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

Tabulka 5: Předběžné finanční příděly z AMIF, ISF a BMVI podle cíle politiky*

Cíl politiky

Příděl

Cíl politiky uvedený v článku 3 [nařízení o AMIF]

Cíl politiky uvedený v článku 3 [nařízení o ISF]

Cíl politiky uvedený v článku 3 [nařízení o BMVI]

Technická pomoc

Celkem

*Cíle politiky podle nařízení pro jednotlivé fondy (ENRF, AMIF, ISF a BMVI); příděl na období 2021–2027

6. Seznam programů

Odkaz: čl. 8 písm. f) nařízení o spol. ustanoveních, článek 104

Tabulka 6: Seznam programů s předběžnými finančními příděly*

Název [255]

Fond

Kategorie regionů

Příspěvek EU

Příspěvek členských států**

Celkem

Program 1

EFRR

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

Program 1

FS

Program 1

ESF+

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější

Celkem

EFRR, FS, ESF+

Program 2

ENRF

Program 3

AMIF

Program 4

ISF

Program 5

BMVI

Celkem

Všechny fondy

*Cíle politiky podle čl. 4 odst. 1 nařízení o spol. ustanoveních. Pro EFRR, FS a ESF+ na období 2021–2025; pro ENRF na období 2021–2027.

**V souladu s čl. 106 odst. 2 o určení míry spolufinancování.

Odkaz: článek 8 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 7: Seznam programů Interreg

Program 1

Název 1 [255]

Program 2

Název 1 [255]

7. Shrnutí opatření k posílení správní kapacity

Odkaz: čl. 8 písm. g), nařízení o spol. ustanoveních

Textové pole [4 500]



PŘÍLOHA III

Základní horizontální podmínky – čl. 11 odst. 1

Platné pro všechny specifické cíle

Název základních podmínek

Kritéria pro splnění

Účinné mechanismy monitorování trhu s veřejnými zakázkami

Jsou zavedeny mechanismy monitorování, které se vztahují na všechna řízení podle vnitrostátních právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, které zahrnují:

1.Opatření k sestavování účinných, spolehlivých a úplných údajů a ukazatelů v rámci jednoho IT systému nebo sítě interoperabilních systémů s cílem zavést zásadu „pouze jednou“ a usnadnit oznamovací povinnosti podle čl. 83 odst. 3 směrnice 2014/24/EU v souladu s požadavky na elektronické zadávání zakázek a podle článku 84 směrnice 2014/24/EU. Údaje a ukazatele zahrnují alespoň tyto prvky:    

a.Kvalitu a intenzitu hospodářské soutěže: názvy vítězných i počátečních uchazečů, počet počátečních uchazečů, počet vybraných uchazečů, smluvní cena – oproti původnímu rozpočtovému přídělu a kdykoli to je možné prostřednictvím registrů smluv, konečná cena po dokončení;

b.Účast malých a středních podniků jako přímých uchazečů;

c.Odvolání proti rozhodnutím veřejných zadavatelů, včetně přinejmenším jejich počtu, čas potřebný k vydání rozhodnutí v prvním stupni a počet rozhodnutí předkládaných druhému stupni;

d.Seznam všech zakázek zadaných podle pravidel o vyloučení ze zadávání veřejných zakázek s uvedením konkrétního použitého ustanovení.

2.Opatření k zajištění dostatečné kapacity pro monitorování a analýzu údajů ze strany určených příslušných vnitrostátních orgánů.

3.Opatření zajišťující dostupnost údajů a ukazatelů a rovněž výsledku analýzy pro veřejnost prostřednictvím uživatelsky přístupných otevřených dat.

4.Opatření zajišťující, aby veškeré informace poukazující na podezření z kartelové dohody mezi uchazeči o veřejnou zakázku byly systematicky sdělovány příslušným vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž.

Nástroje a kapacita pro účinné uplatňování pravidel státní podpory

Řídicí orgány mají nástroje a kapacitu ověřovat soulad s pravidly státní podpory prostřednictvím:

1.Snadného a úplného přístupu k průběžně aktualizovaným informacím o podnicích v obtížích a o podnicích, na něž se vztahuje požadavek navrácení podpory.

2.Přístup k odbornému poradenství a pokynům ohledně záležitostí státní podpory poskytovaným místním nebo vnitrostátním odborným centrem za koordinace vnitrostátních orgánů v oblasti státní podpory s pracovními postupy zajišťujícími účinnou konzultaci se zúčastněnými stranami.



Účinné provádění a uplatňování Listiny základních práv EU.

Jsou zavedeny účinné mechanismy k zajištění souladu s Listinou základních práv EU, které zahrnují:

1.Opatření k zajištění ověření souladu operací podporovaných z fondů s Listinou základních práv.

2.Opatření k oznamování souladu operací podporovaných z fondů s listinou monitorovacímu výboru.

Provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES

Je zaveden vnitrostátní rámec pro provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje:

1.Měřitelné cíle, mechanismus sběru údajů a monitorování.

2.Opatření zajišťující, že politika, právní předpisy a normy týkající se přístupnosti jsou řádně zohledňovány při přípravě a provádění programů.

PŘÍLOHA IV

Základní tematické podmínky platné pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti – čl. 11 odst. 1

Cíl politiky

Specifický cíl

Název základní podmínky

Kritéria pro splnění základní podmínky

1. Inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace

EFRR:

Všechny specifické cíle v rámci tohoto cíle politiky

Řádná správa vnitrostátní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci

Strategie pro inteligentní specializaci se opírá (opírají) o:

1.Aktuální analýzy překážek pro šíření inovací, včetně digitalizace

2.Příslušnou regionální/vnitrostátní instituci nebo subjekt odpovědný za řízení strategie pro inteligentní specializaci

3.Nástroje monitorování a hodnocení na měření výsledků vzhledem k cílům strategie

4.Účinné fungování procesu objevování podnikatelského potenciálu

5.Opatření nezbytná ke zlepšení vnitrostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací

6.Opatření ke zvládnutí průmyslové transformace

7.Opatření pro mezinárodní spolupráci

2. Zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik

EFRR a Fond soudržnosti:

2.1 Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti

Strategický rámec politiky na podporu renovace zvyšující energetickou účinnost obytných a nebytových budov

1.Je přijata dlouhodobá vnitrostátní strategie renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a nebytových budov, která je v souladu s požadavky směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a která:

a.Obsahuje orientační milníky pro rok 2030, 2040 a cíle pro rok 2050

b.Stanoví orientační přehled rozpočtových zdrojů na podporu provádění strategie

c.Definuje účinné mechanismy na podporu investic do renovace budov

2.Uvádí opatření na zvýšení energetické účinnosti k dosažení požadovaných úspor energie

EFRR a Fond soudržnosti:

2.1 Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti

2.2 Podpora energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím investic do výrobní kapacity

Správa a řízení odvětví energetiky

Je přijat vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který zahrnuje:

1.Všechny prvky požadované v šabloně v příloze I nařízení o správě energetické unie 4

2.Orientační přehled plánovaných finančních zdrojů a mechanismů pro opatření na podporu nízkouhlíkové energetiky

EFRR a Fond soudržnosti:

2.2 Podpora energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím investic do výrobní kapacity

Účinná podpora využívání obnovitelné energie v různých odvětvích a v celé EU

Jsou zavedena opatření, která zajišťují:

1.Soulad se závazným vnitrostátním cílem v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2020 a s tímto základním scénářem až do roku 2030 v souladu s přepracovaným zněním směrnice 2009/28/ES 5

2.Nárůst podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení o jeden procentní bod do roku 2030

EFRR a Fond soudržnosti:

2.4 Podpora přizpůsobení se změnám klimatu, předcházení rizikům a odolnosti vůči katastrofám

Rámec účinného řízení rizik katastrof

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální plán řízení rizik katastrof, který je v souladu se stávajícími strategiemi přizpůsobení se změně klimatu a který zahrnuje:

1.Popis klíčových rizik posuzovaných v souladu s čl. 6 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, který odráží současné a dlouhodobé hrozby (25–35 let). Posouzení vychází z rizik souvisejících s klimatem, z prognóz a scénářů týkajících se změny klimatu

2.Popis opatření pro předcházení katastrofám, připravenost a reakci pro řešení hlavních zjištěných rizik. Priorita opatření musí být stanovena úměrně k rizikům a jejich hospodářskému dopadu, nedostatkům v kapacitách 6 , jejich účinnosti a efektivnosti s přihlédnutím k možným alternativám

3.Informace o rozpočtových a finančních zdrojích a dostupných mechanismech pro pokrytí nákladů na provoz a údržbu souvisejících s prevencí, připraveností a reakcí

EFRR a Fond soudržnosti:

2.5 Podpora účinného hospodaření s vodou

Aktualizovaný plán pro nezbytné investice do odvětví vodního hospodářství a odpadních vod

Je zaveden vnitrostátní investiční plán, který zahrnuje:

1.Posouzení současného stavu provádění směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS a směrnice o pitné vodě (98/83/ES)

2.Identifikaci a plánování veškerých veřejných investic, včetně orientačního finančního odhadu

a.Požadované k dosažení souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod, včetně stanovení priorit s ohledem na velikost aglomerací a dopadu na životní prostředí, s rozdělením investic podle každé aglomerace odpadních vod

b.Požadované k provádění směrnice o pitné vodě 98/83/ES

c.Požadované ke sladění potřeb vycházejících z navrhovaného přepracovaného znění (COM(2017)753 final), zejména pokud jde o revidované ukazatele jakosti uvedené v příloze I

3.Odhad investic potřebných k obnově stávající infrastruktury pro odpadní vody a pro zásobování vodou, včetně sítí, na základě jejího stáří a plánů amortizace

4.Uvedení potenciálních zdrojů financování z veřejných zdrojů, je-li potřeba coby doplnění poplatků za užívání



EFRR a Fond soudržnosti:

2.6 Rozvoj oběhového hospodářství nebo přechod na oběhové hospodářství prostřednictvím investic do odvětví zpracování odpadů a efektivního využívání zdrojů

Aktualizované plány pro nakládání s odpady

Je zaveden plán (plány) pro nakládání s odpady v souladu s článkem 28 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice EU 2018/xxxx, který pokrývá celé území členského státu a zahrnuje:

1.Analýzu stávající situace v nakládání s odpady v dotčené zeměpisné jednotce, včetně druhu, množství a zdroje vzniklého odpadu a posouzení jejich budoucího vývoje s přihlédnutím k očekávaným dopadům opatření stanovených v programech předcházení vzniku odpadů vypracovaných v souladu s článkem 29 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice 2018/xx/EU

2.Posouzení stávajících systémů sběru odpadů, včetně materiálového a územního pokrytí tříděného sběru a opatření na zlepšení jeho fungování a potřeby nových systémů sběru

3.Posouzení investiční mezery odůvodňující potřebu dodatečné nebo modernizované infrastruktury pro nakládání s odpady obsahující informace o zdrojích příjmů, které jsou k dipozici pro pokrytí nákladů na provoz a údržbu

4.Informace o kritériích pro umístění s cílem určit místo a kapacitu budoucích zařízení na zpracování odpadu

EFRR a Fond soudržnosti

2.6 Podpora zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění

Akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit pro nezbytná opatření pro zachování zahrnující spolufinancování ze strany Unie

Je zaveden akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit podle článku 8 směrnice 92/43 EHS, který zahrnuje:

1.Všechny prvky požadované v šabloně pro rámec prioritních činností na období 2021–2027 schválený Komisí a členskými státy

2.Určení prioritních opatření a odhad potřeb financování

3. Propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT

EFRR:

3.1 Zvýšení digitálního propojení

Vnitrostátní nebo regionální plán pro širokopásmový přístup

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální plán pro širokopásmový přístup, který zahrnuje:

1.Posouzení investiční mezery, kterou je třeba řešit, aby byly splněny cíle gigabitového připojení EU 7 , na základě:

o aktuálního zmapování 8 stávající soukromé a veřejné infrastruktury a kvality služeb pomocí standardních ukazatelů mapování širokopásmového přístupu

okonzultací o plánovaných investicích

2.Odůvodnění plánované veřejné intervence na základě udržitelných investičních modelů, které:

oposilují cenovou dostupnost a přístup k otevřené kvalitní infrastruktuře a službám, které budou fungovat i v budoucnu

opřizpůsobují formy finanční pomoci zjištěným selháním trhu

oumožňují komplementární využívání různých forem financování z unijních, vnitrostátních nebo regionálních zdrojů

3.Opatření na podporu poptávky a využívání vysokokapacitních sítí, včetně opatření na usnadnění jejich zavádění, zejména prostřednictvím účinného provádění směrnice EU o snížení nákladů na budování širokopásmového přístupu 9

4.Mechanismy technické pomoci, včetně poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení na posílení kapacit místních zúčastněných stran a poradenství pro předkladatele projektů

5.Mechanismus monitorování založený na standardních ukazatelích mapování širokopásmového přístupu

EFRR a Fond soudržnosti:

3.2 Rozvoj udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

Komplexní plánování dopravy na příslušné úrovni

Je zavedeno multimodální mapování stávajících a plánovaných infrastruktur do roku 2030, které:

1.Zahrnuje hospodářské zdůvodnění plánovaných investic podložené důkladnou analýzou poptávky a modelováním dopravy, které by měly zohlednit předpokládaný dopad liberalizace železnic

2.Zohledňuje plány kvality ovzduší s přihlédnutím k příslušným vnitrostátním plánům dekarbonizace

3.Zahrnuje investice do koridorů hlavní sítě TEN-T definovaných v nařízení (EU) 1316/2013 v souladu s příslušnými pracovními plány TEN-T

4.V případě investic mimo hlavní sítě TEN-T zajišťuje komplementaritu pomocí dostatečného propojení regionů a místních komunit s hlavní sítí TEN-T a jejími uzly

5.Zajišťuje interoperabilitu železniční sítě prostřednictvím zavedení ERTMS v souladu se základní specifikací 3 zahrnující alespoň evropský prováděcí plán

6.Podporuje multimodalitu, identifikuje potřeby multimodální či překládkové dopravy a terminálů pro cestující a aktivních módů

7.Zahrnuje opatření zaměřená na podporu alternativních paliv v souladu s příslušnými vnitrostátními rámci politiky

8.Zahrnuje posouzení rizik bezpečnosti silničního provozu v souladu se stávajícími vnitrostátními strategiemi bezpečnosti silničního provozu spolu s mapováním příslušných silnic a úseků stanovením priorit odpovídajících investic

9.Poskytuje informace o rozpočtových a finančních zdrojích pro příslušné plánované investice a potřebných k pokrytí nákladů na provoz a údržbu stávajících a plánovaných infrastruktur

3.3. Udržitelná, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobilita odolná vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

4. Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv

EFRR:

4.1 Zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje infrastruktury

ESF:

4.1.1 Zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče, včetně mladých a neaktivních osob a podpora samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky

4.1.2 Modernizace institucí trhu práce a služeb s cílem zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc a podporu souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, přechodů na trhu práce a mobility

Strategický rámec politiky pro aktivní politiky na trhu práce

Je zaveden strategický rámec politiky pro aktivní politiky na trhu práce s ohledem na hlavní směry politiky zaměstnanosti, který zahrnuje:

1.Opatření pro profilování uchazečů a posouzení jejich potřeb, včetně možností podnikání

2.Informace o volných místech a nabídkách práce s ohledem na potřeby trhu práce

3.Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami

4.Opatření pro monitorování, hodnocení a přezkum aktivních politik na trhu práce

5.V případě intervencí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí jsou opatření zaměřená na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně terénní práce, podložena důkazy a vychází z požadavků na kvalitu s přihlédnutím ke kritériím pro kvalitní učňovskou přípravu a stáže, včetně kontextu provádění systémů záruk pro mladé lidi

EFRR:

4.1 Zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje infrastruktury

ESF:

4.1.3 Podpora lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a zdravému a dobře uzpůsobenému pracovnímu prostředí, kde jsou řešena zdravotní rizika, přizpůsobování pracovníků změnám a zdravé a aktivní stárnutí

Vnitrostátní strategický rámec pro rovnost žen a mužů

Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro rovnost žen a mužů, který zahrnuje:

1.Identifikaci překážek pro rovnost žen a mužů podloženou důkazy

2.Opatření na řešení genderových rozdílů v zaměstnanosti, mzdách a důchodech, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně podpory přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, se stanovenými cíli

3.Opatření na monitorování, hodnocení a přezkum strategického rámce politiky a metod sběru údajů

4.Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s orgány pro rovné zacházení, sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti

EFRR:

4.2 Zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje infrastruktury

ESF:

4.2.1    Zvyšování, kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce

4.2.2    Podpora flexibilních příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, včetně usnadnění kariérních změn a podpory profesní mobility

4.2.3 Podpora rovného přístupu, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělání a přípravě, od předškolního vzdělávání a péče přes obecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň

Strategický rámec politiky pro systém vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních

Je zaveden vnitrostátní a/nebo regionální strategický rámec politiky pro systém vzdělávání a odborné přípravy, který zahrnuje:

1.Systémy pro předjímání a prognózu dovedností založené na důkazech a rovněž mechanismy pro sledování uplatnění absolventů a služby pro kvalitní a účinné poradenství pro studující všech věkových skupin

2.Opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu, relevantnímu, inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, k účasti na něm i jeho dokončení a k získání klíčových kompetencí na všech úrovních, včetně vysokoškolského vzdělávání

3.Koordinační mechanismus na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně terciárního vzdělávání, a jasné rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými celostátními a/nebo regionálními subjekty

4.Opatření na monitorování, hodnocení a přezkum strategického rámce politiky

5.Opatření zaměřená na osoby s nedostatečnými dovednostmi, dospělé osoby s nízkou kvalifikací a osoby ze znevýhodněného socioekonomického prostředí a cesty prohlubování dovedností

6.Opatření na podporu učitelů, školitelů a akademických pracovníků, pokud jde o vhodné učební metody, posuzování a validaci klíčových kompetencí

7.Opatření na podporu mobility studentů a zaměstnanců a nadnárodní spolupráce poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, včetně uznávání výsledků učení a kvalifikace

EFRR:

4.3 Posílení socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

ESF:

4.3.1    Podpora aktivního začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti

Vnitrostátní strategický rámec politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby

Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby, který zahrnuje:

1.Fakticky podloženou analýzu problémů chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, bezdomovectví, územní a vzdělávací segregace, omezeného přístupu k základním službám a infrastruktuře a specifických potřeb zranitelných osob

2.Opatření pro prevenci segregace ve všech oblastech a boje proti ní, včetně adekvátní podpory příjmu, inkluzivního trhu práce a přístupu ke kvalitním službám pro zranitelné osoby, včetně migrantů

3.Opatření pro přechod od institucionální ke komunitní péči

4.Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti

ESF:

4.3.2    Podpora socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, například Romů

Vnitrostátní strategie integrace Romů

Je zavedena vnitrostátní strategie integrace Romů, která zahrnuje:

1.Opatření ke zrychlení integrace Romů, prevenci a odstraňování segregace s přihlédnutím k hledisku rovnosti žen a mužů a situaci mladých Romů a stanoví základní a měřitelné milníky a cíle

2.Opatření na monitorování, hodnocení a přezkum opatření pro integraci Romů

3.Opatření k prosazování začleňování Romů na regionální a místní úrovni

4.Opatření zajišťující, že její koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s romskou občanskou společností a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, a to na regionální i místní úrovni

EFRR:

4.4 Zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje infrastruktury, včetně primární péče

ESF:

4.3.4    Zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče; zlepšení přístupu ke službám dlouhodobé péče

Strategický rámec politiky v oblasti zdraví

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje:

1.Mapování potřeb v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, a to i pokud jde o zdravotnický personál, s cílem zajistit udržitelná a koordinovaná opatření

2.Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, včetně zvláštního zaměření na osoby vyloučené ze systémů zdravotní a dlouhodobé péče

3.Opatření a podporu komunitních služeb, včetně prevence a primární péče a služeb domácí péče a komunitní péče

PŘÍLOHA V

Šablona pro programy podporované z EFRR (cíl Investice pro zaměstnanost a růst), ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF – čl. 16 odst. 3

CCI

Název v angličtině

[255 znaků 10 ]

Název v národním jazyce (národních jazycích)

[255]

Verze

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

Způsobilý do

Číslo rozhodnutí Komise

Datum rozhodnutí Komise

Č. rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

Datum vstupu v platnost rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

Nepodstatný převod (čl. 19 odst. 5)

Ano/Ne

Regiony NUTS, na něž se program vztahuje (netýká se ENRF)

Dotčený fond

 EFRR

 Fond soudržnosti

 ESF+

 ENRF

1.Strategie programu: hlavní problémy související s rozvojem a politické reakce

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. a) body i) až vii) a čl. 17 odst. 3 písm. b)

Textové pole [30 000]

Pro cíl zaměstnanost a růst

Tabulka 1

Cíl politiky

Specifický cíl nebo priorita*

Odůvodnění (shrnutí)

[2 000 na specifický cíl nebo prioritu]

*Specifické priority podle nařízení o ESF+

Pro ENRF

Tabulka 1A

Cíl politiky

Priorita

Analýza SWOT (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) (pro každou prioritu)

Odůvodnění (shrnutí)

Silné stránky

[10 000 na každou prioritu]    

[20 000 na každou prioritu]

Slabé stránky

[10 000 na každou prioritu]

Příležitosti

[10 000 na každou prioritu]

Hrozby

[10 000 na každou prioritu]

Určení potřeb na základě analýzy SWOT a s přihlédnutím k prvkům stanoveným v čl. 6 odst. 6 nařízení o ENRF

[10 000 na každou prioritu]

2.Priority jiné než technická pomoc

Odkaz: čl. 17 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 písm. c)

Tabulka 1 T: Struktura programu*

ID

Název [300]

TP

Základ pro výpočet

Fond

Kategorie podporovaného regionu

Vybraný specifický cíl

1

Priorita 1

Ne

EFRR

Více

SC 1

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 2

Nejvzdálenější a řídce osídlené

Více

SC 3

2

Priorita 2

Ne

ESF+

Více

SC 4

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 5

Nejvzdálenější

3

Priorita 3

Ne

FS

Nepoužije se

3

Priorita technická pomoc

Ano

Nepoužije se

..

Specifická priorita zaměstnanost mladých lidí

Ne

ESF+

..

Specifická priorita doporučení pro jednotl. země

Ne

ESF+

..

Specifická priorita inovativní opatření

Ne

ESF+

SC 8

Specifická priorita materiální deprivace

Ne

ESF+

SC 9

*Informace v této tabulce budou sloužit jako technické podklady k předvyplnění dalších polí a tabulek v této šabloně v elektronickém formátu. Nevztahuje se na ENRF.

2.1 Název priority [300] (opakuje se u každé priority)

Jedná se o prioritu věnovanou příslušnému doporučení pro jednotlivé země

Jedná se o prioritu věnovanou zaměstnanosti mladých lidí

Jedná se o prioritu věnovanou inovativním opatřením

Jedná se o prioritu věnovanou materiální deprivaci**

*Tabulka pro priority ESF+.

**Je-li zaškrtnuto, přejděte k oddílu 2.1.2

2.1.1 Specifický cíl 11 (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF) – opakuje se u každého vybraného specifického cíle nebo oblasti podpory, u všech priorit kromě technické pomoci

2.1.1.1 Intervence fondů

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d) body i),iii),iv),v),vi);

Související druhy činností – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i):

Textové pole [8 000]

Seznam plánovaných operací strategického významu – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i):

Textové pole [2 000]

Hlavní cílové skupiny – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii):

Textové pole [1 000]

Konkrétní cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iv)

Textové pole [2 000]

Meziregionální a nadnárodní činnosti – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v):

Textové pole [2 000]

Plánované využití finančních nástrojů – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi)

Textové pole [1 000]

2.1.1.2 Ukazatele 12

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii)

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Priorita

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Fond

Kategorie regionu

ID [5]

Ukazatel [255]

Jednotka měření

Milník (2024)

Cíl (2029)

Tabulka 3: Ukazatele výsledků

Priorita

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Fond

Kategorie regionu

ID [5]

Ukazatel [255]

Jednotka měření

Základní nebo referenční hodnota

Referenční rok

Cíl (2029)

Zdroj údajů [200]

Poznámky [200]

2.1.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence 13 (nevztahuje se na ENRF)

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vii)

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

Tabulka 5: Dimenze 2 – forma financování

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

Tabulka 6: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

Tabulka 7: Dimenze 6 – vedlejší témata ESF+

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

2.1.2 Specifický cíl zaměřený na materiální deprivaci

Odkaz: čl. 17 odst. 3; nařízení o spol. ustanoveních

Typy podpory

Textové pole [2 000 znaků]

Hlavní cílové skupiny

Textové pole [2 000 znaků]

Popis vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory

Textové pole [2 000 znaků]

Kritéria pro výběr operací 14

Textové pole [4 000 znaků]

2.T. Priorita Technická pomoc

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e); článek 29, článek 30, článek 31, článek 89 nařízení o spol. ustanoveních;

Popis technické pomoci v rámci paušálních plateb – článek 30

Textové pole [5 000]

Popis technické pomoci v rámci plateb nesouvisejících s náklady – článek 31

Textové pole [3 000]

Tabulka 8: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

Tabulka 9: Dimenze 5 – vedlejší témata ESF+

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

3.Finanční plán

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) body i)– iii), čl. 106 odst. 1–3, článek 10, článek 21, nařízení o spol. ustanoveních,



3.A Převody a příspěvky 15

Odkaz: článek 10, článek 21, nařízení o spol. ustanoveních

Změna programu vztahující se k článku 10 nařízení o společných ustanoveních (příspěvek do Invest EU)

Změna programu vztahující se k článku 21 nařízení o společných ustanoveních (převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení mezi fondy se sdíleným řízením)

Tabulka 15: Příspěvky do InvestEU*

Kategorie regionů

Okno 1

Okno 2

Okno 3

Okno 4

Okno 5

částka

a)

b)

c)

d)

e)

f)=a)+b)+c)+d)+e)

EFRR

Více rozvinuté

Méně rozvinuté

Přechodové

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

ESF+

Více rozvinuté

Méně rozvinuté

Přechodové

Nejvzdálenější

FS

ENRF

Celkem

*Kumulativní částky pro všechny příspěvky během programového období.

Tabulka 16: Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení* 

Fond

Kategorie regionů

Nástroj 1

Nástroj 2

Nástroj 3

Nástroj 4

Nástroj 5

Částka převodu

a)

b)

c)

d)

e)

f)=a)+b)+c)+d)+e)

EFRR

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

ESF+

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější

FS

ENRF

Celkem

*Kumulativní částky pro všechny převody během programového období.

Tabulka 17: Převody mezi fondy se sdíleným řízením*

EFRR

ESF+

FS

ENRF

AMIF

ISF

BMVI

Celkem

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější

EFRR

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

ESF+

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější

FS

ENRF

Celkem

*Kumulativní částky pro všechny převody během programového období.

3.1 Finanční prostředky podle roku

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod i)

Tabulka 10: Finanční prostředky podle roku

Fond

Kategorie regionu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

Celkem

ESF+

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Nejvzdálenější

Celkem

Fond soudržnosti

Nepoužije se

ENRF

Nepoužije se

Celkem

3.2 Celková výše finančních prostředků podle fondu a vnitrostátního spolufinancování 16

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod ii) a čl. 17 odst. 6

Pro cíl zaměstnanost a růst

Tabulka 11: Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování

Č. cíle politiky nebo technická pomoc

Priorita

Základ pro výpočet podpory EU (celkem nebo z veřejných zdrojů)

Fond

Kategorie regionu*

Příspěvek EU

Příspěvek členského státu

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

Míra spolufinancování

veřejná

soukromá

a)

b)=c)+d)

c)

d)

e)=a)+b)**

f)=a)/e)**

Priorita 1

z veřejných výdajů / celkem

EFRR

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

Priorita 2

ESF+

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Nejvzdálenější

Priorita 3

FS

TP

Tech. pomoc článek 29 nařízení o spol. ustanoveních

EFRR nebo ESF+ nebo FS

Tech. pomoc článek 30 nařízení o spol. ustanoveních

EFRR nebo ESF+ nebo FS

EFRR celkem

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

ESF+ celkem

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější

FS celkem

Nepoužije se

Celkový součet

* U EFRR: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté a případně zvláštní příděl pro nejvzdálenější a severní řídce osídlené regiony. U ESF+: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté a případně dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony. U FS: nepoužije se. U technické pomoci závisí uplatnění kategorií regionu na volbě fondu.

**V příslušných případech u všech kategorií regionů.

U ENRF:

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod iii)

Tabulka 11 A

Priorita

Typ oblastí podpory (nomenklatura stanovená v nařízení o ENRF)

Základ pro výpočet

podpory EU

Příspěvek EU

Vnitrostátní veřejné

Celkem

Míra spolufinancování

Priorita 1

1.1

Veřejná

1.2

Veřejná

1.3

Veřejná

1.4

Veřejná

1.5

Veřejná

Priorita 2

2.1

Veřejná

Priorita 3

3.1

Veřejná

Priorita 4

4.1

Veřejná

Technická pomoc

5.1

Veřejná

4.Základní podmínky

Odkaz: čl. 19 odst. 3 písm. h)

Tabulka 12: Základní podmínky

Základní podmínky

Fond

Specifický cíl

(nepoužije se na ENRF)

Splnění základní podmínky

Kritéria

Plnění kritérií

Odkaz na příslušné dokumenty

Odůvodnění

Ano/Ne

Kritérium 1

Ano/Ne

[500]

[1 000]

Kritérium 2

Ano/Ne

5.Programové orgány

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. j), článek 65, článek 78 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 13: Programové orgány

Programové orgány

Název instituce [500]

Jméno kontaktní osoby [200]

E-mail [200]

Řídicí orgán

Auditní orgán

Subjekt, který dostává platby od Komise

6.Partnerství

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. g)

Textové pole [10 000]

7.Komunikace a viditelnost

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. i) nařízení o spol. ustanoveních, čl. 42 odst. 2 nařízení o spol. ustanoveních

Textové pole [4 500]

8.Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Odkaz: články 88 a 89 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 14: Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Indikace použití článků 88 a 89:*

Číslo priority

Fond

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Úhrada způsobilých výdajů na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb podle priority v souladu s článkem 88 nařízení o spol. ustanoveních

Priorita 1

EFRR

SC 1

SC 2

Priorita 2