EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.5.2018

COM(2018) 353 final

2018/0178(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2018) 257 final}
{SWD(2018) 264 final}
{SWD(2018) 265 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh je součástí širší iniciativy Komise v oblasti udržitelného rozvoje. Vytváří základ pro rámec EU, který klade kritéria týkající se životního prostředí, sociálních věcí a správy (ESG) do středu finančního systému, aby došlo k podpoře transformace evropského hospodářství na ekologičtější, odolnější a cykličtější systém. Aby byly investice udržitelnější, měly by být faktory ESG zvažovány v rámci rozhodovacího procesu týkajícího se investic, přičemž by měly být zohledněny faktory jako emise skleníkových plynů, vyčerpávání zdrojů nebo pracovní podmínky. Tento návrh a souběžně navržené legislativní akty mají za cíl začlenit kritéria ESG do investičního a poradenského procesu důsledně napříč odvětvími. To by mělo zajistit, že účastníci finančního trhu (správcovské společnosti SKIPCP, správci alternativních investičních fondů, pojišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP), správci evropského fondu rizikového kapitálu (EuVECA) a správci evropského fondu sociálního podnikání (EuSEF)), distributoři pojištění nebo investiční poradci, kteří od svých klientů nebo příjemců dostanou mandát přijímat jejich jménem investiční rozhodnutí, začlení kritéria ESG do svých vnitřních procesů a budou své klienty v tomto ohledu informovat. Jako vodítko pro porovnávání uhlíkové stopy investic navíc návrhy zavádí nové kategorie referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem. Tyto vzájemně se podporující návrhy by měly vést ke směrování investic do udržitelných projektů a aktiv v celé EU.

Tento návrh především stanoví jednotná kritéria pro určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná. Dále stanoví proces zahrnující platformu složenou z vícero zúčastněných stran, jehož cílem je zřídit jednotný klasifikační systém EU založený na souboru zvláštních kritérií, aby bylo možné stanovit, které ekonomické činnosti jsou považovány za udržitelné.

To by hospodářským subjektům a investorům ujasnilo, které činnosti jsou považovány za udržitelné, aby mohli na základě těchto informací přijímat svá investiční rozhodnutí. Pomohlo by to zajistit, že investiční strategie jsou zaměřeny na ekonomické činnosti, které podstatně přispívají k dosažení cílů v oblasti životního prostředí (environmentálních cílů), přičemž rovněž splňují minimální standardy v oblasti sociálních věcí a správy. Větší jasnost ohledně toho, co lze považovat za environmentálně udržitelnou investici, usnadní environmentálně udržitelným investicím přístup k přeshraničnímu kapitálovému trhu.

Balíček opatření Komise sleduje celosvětové úsilí směrem k udržitelnějšímu hospodářství. Vlády z celého světa zvolily udržitelnější cestu pro naši planetu a hospodářství tím, že přijaly Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2016 a Agendu Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj 2030. 

EU se zavázala k rozvoji, který naplňuje potřeby současných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby. Udržitelnost je již dlouho jádrem evropského projektu. Smlouvy o EU uznávají její sociální a environmentální rozměry, které by měly být řešeny společně.

Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích k udržitelné budoucnosti Evropy spojuje cíle udržitelného rozvoje 1 obsažené v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 s evropským politickým rámcem, aby se zajistilo, že veškeré akce a politické iniciativy EU, v rámci EU i celosvětově, berou v úvahu cíle udržitelného rozvoje již od počátku. EU je rovněž plně odhodlána dosáhnout cílů EU v oblasti změny klimatu a energetiky do roku 2030 a začlenit udržitelný rozvoj do politik EU, jak oznámil Jean-Claude Juncker v roce 2014 v Politických směrech pro příští Evropskou komisi 2 . Řada politických priorit Evropské komise pro období 2014–2020 proto zahrnuje cíle EU v oblasti klimatu a provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Patří mezi ně Investiční plán pro Evropu, 3  balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, 4  balíček opatření týkajících se energetické unie, 5  aktualizace strategie EU pro biohospodářství, 6  unie kapitálových trhů 7 a rozpočet EU na období 2014–2020, a to včetně Fondu soudržnosti a výzkumných projektů. Kromě toho Komise spustila platformu složenou z vícero zúčastněných stran, aby bylo možné navazovat na osvědčené postupy v oblasti provádění cílů udržitelného rozvoje a vyměňovat si je.

Komise v návaznosti na práci skupiny odborníků na vysoké úrovni vydala dne 8. března 2018 Akční plán: Financování udržitelného růstu 10 . Ten Komisi zavázal k tomu, aby ve druhém čtvrtletí 2018 předložila legislativní návrh, který zajistí postupné vypracování taxonomie EU pro změnu klimatu a environmentálně a sociálně udržitelné činnosti, přičemž bude v relevantních případech vycházet z dosavadní práce. Cílem je začlenit budoucí taxonomii EU do práva EU a poskytnout základ pro použití tohoto klasifikačního systému v různých oblastech (např. normy, označování, referenční hodnoty udržitelnosti).

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•    Soulad s ostatními politikami Unie

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) opravňuje Evropský parlament a Radu k přijímání opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jež souvisejí s vytvořením a fungováním vnitřního trhu. Článek 114 SFEU umožňuje EU přijmout opatření na odstranění stávajících překážek pro výkon základních svobod a na předcházení tomu, aby tyto překážky vznikaly, a to včetně překážek, které hospodářským subjektům včetně investorů ztěžují plné využívání výhod vnitřního trhu.

Členské státy se v současné době liší ve svých výkladech toho, co lze považovat za udržitelnou investici. Některé členské státy mají pro stanovování toho, co je pro investiční účely možno považovat za zelené, zavedeny systémy označování nebo uplatňují trhem řízené iniciativy, zatímco jiné členské státy nemají zavedena žádná pravidla, ale je pravděpodobné, že budou vydávat právní akty v této oblasti na základě své vlastní definice udržitelných investic. Vnitrostátní označování založená na odlišných kritériích pro to, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, investorům ztěžují porovnávání zelených investic, což je následně odrazuje od přeshraničního investování.

Stávající rozdíly představují rovněž zátěž pro hospodářské subjekty, které musejí v různých členských státech dodržovat různé normy. Za účelem řešení stávajících rozdílů a předcházení vzniku dalších překážek vnitřního trhu tento návrh zavádí standardní definici na úrovni EU stanovující, co lze pro investiční účely považovat za environmentálně udržitelnou ekonomickou činnost. Účelem tohoto návrhu je standardizovat koncept environmentálně udržitelné investice v celé Unii a tím usnadnit investování do environmentálně udržitelných ekonomických činností, a to jak vnitrostátně, tak i ve více než jedné zemi EU. Standardizovaný koncept hospodářským subjektům rovněž umožní snáze přilákat investice ze zahraničí.

Článek 114 SFEU poskytuje právní základ, na kterém může EU tento návrh přijmout, jelikož cílem návrhu je usnadnit investice do udržitelných ekonomických činností v celé EU, bez ohledu na hranice států.

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Tato zásada stanoví, že akce na úrovni EU mohou být přijaty pouze tehdy, nelze-li plánovaných cílů dosáhnout na nižší úrovni.

Stávající nejasnost ohledně toho, co představuje environmentálně udržitelnou ekonomickou činnost, by se mohla ještě zhoršit, pokud by se členské státy pokusily přijmout akce v této oblasti souběžně, bez koordinace. Vzhledem k závazkům k politickým cílům v oblasti životního prostředí a klimatu na mezinárodní úrovni (např. Pařížská dohoda) a na úrovni EU je pravděpodobné, že stále více členských států bude zkoumat možnost zavedení označování pro udržitelné finanční produkty za použití jejich vlastních specifických taxonomií. To by zhoršilo vnitrostátní překážky fungování kapitálových trhů pro získávání finančních prostředků na udržitelné projekty. Diverzifikace klasifikačních systémů by zvýšila roztříštěnost trhu a vyvolala problémy týkající se hospodářské soutěže, takže pro investory by bylo obtížnější a nákladnější porozumět tomu, co je a není udržitelné.

Kritéria pro stanovení toho, co pro investiční účely představuje udržitelnou činnost, by proto měla být standardizována na úrovni EU. Následně by měl být v rámci procesu zahrnujícího všechny relevantní zúčastněné strany zřízen jednotný klasifikační systém EU. Pro hospodářské subjekty pak bude snazší přilákat kapitál pro udržitelné investice z celé EU. Bude se jednat o první krok směrem k řešení environmentálních dezinformací (tzv. „greenwashingu“) a pro investory bude snazší identifikovat kritéria uplatněná při klasifikaci finančního produktu jakožto „zeleného“ nebo udržitelného. Návrh je tedy koncipován tak, aby řešil nedostatky stávajícího právního rámce, a to zavedením standardních kritérií pro zjišťování toho, co je považováno za environmentálně udržitelnou investici. Akce na úrovni EU je účinnější při zaručování jednotnosti a právní jistoty, pokud jde o výkon svobod vyplývajících ze Smlouvy.

•    Proporcionalita

•    Volba nástroje

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Názory zúčastněných stran byly shromážděny prostřednictvím veřejné konzultace ohledně předběžné zprávy skupiny odborníků na vysoké úrovni pro udržitelné financování a prostřednictvím cílených rozhovorů s finančními institucemi, které byly provedeny Komisí. Zúčastněné strany byly dotázány, co by měla taxonomie EU pokrývat, zda považují na nutný regulační zásah a jaký rozsah by měla taxonomie EU zpočátku mít. Shromážděné názory týkající se těchto tří témat lze shrnout takto:

·regulační zásah EU – většina respondentů se vyjádřila ve prospěch rozvoje taxonomie (tj. klasifikace udržitelných ekonomických činností) na úrovni EU. Řada z nich uvedla, že taxonomie EU by měla vycházet ze stávajících mezinárodních rámců (např. cíle OSN týkající se udržitelného rozvoje) a klasifikací (např. práce iniciativy klimatických dluhopisů, Evropského fóra pro udržitelné financování (Eurosif), pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem atd.) nebo je alespoň brát v potaz,

·rozsah – většina respondentů uvedla, že taxonomie EU by nakonec měla zahrnovat všechny cíle udržitelnosti (týkající se životního prostředí a sociálních věcí). Někteří respondenti upřednostňovali postupný přístup začínající životním prostředím,

·úroveň podrobnosti – co se týče úrovně podrobnosti, kterou by taxonomie EU měla mít, názory se lišily. Zatímco finanční sektor obecně upřednostňoval nepreskriptivní taxonomii, další zúčastněné strany (soukromé osoby a občanská společnost) upřednostňovaly podrobnější taxonomii, která by poskytla jasné definice a (měřitelná) kritéria.

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

·být v souladu s deklarovanými cíli veřejných politik EU, a to včetně provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje,

·poskytnout účastníkům kapitálového trhu pokyny týkající se významu konkrétních činností nebo příspěvků, které činí,

·parametry taxonomie a údaje, které je podpírají, by měly být volně dostupné a měly by být vypracovány prostřednictvím procesu zahrnujícího vícero zúčastněných stran, aby se zajistilo, že je trh přijme,

·představovat vyvíjející se nástroj. Vědecké poznatky týkající se udržitelnosti představují dynamickou a vyvíjející se oblast, stejně jako sociální očekávání a potřeby investorů a trhu. Taxonomie by proto měla představovat to nejlepší ze současně dostupných vědomostí a bude vyžadovat průběžný přezkum.

·přehled a analýzu celosvětového úsilí o definování „ekologického“ v kontextu ekologických dluhopisů, půjčování a kótovaného kapitálu,

·prostředky a rozsah pro určování „ekologických“ aktiv a činností prostřednictvím koncepčních definic, taxonomií, metodik ratingů a dalších mechanismů,

·seznam dostupných definic a popisů „ekologického“ a posouzení vybraných definic, jakož i srovnání dostupných taxonomií „ekologického“ v rámci jednotlivých odvětví.

•    Posouzení dopadů

Tento návrh zohledňuje stanoviska (jedno kladné stanovisko s výhradami vydané dne 14. května 2018 a dvě předchozí záporná stanoviska) vydaná Výborem pro kontrolu regulace. Návrh a revidované posouzení dopadů řeší připomínky Výboru pro kontrolu regulace, který ve svých stanoviscích dospěl k závěru, že před další prací na tomto podnětu je třeba provést úpravy.

Připomínky obdržené jako součást kladného třetího stanoviska se zaměřovaly na:

·zajištění jasnosti, pokud jde o operacionalizaci pojmů „nepoškozovat“ a „významně přispívat k udržitelnosti“,

·zajištění toho, že rámec monitorování a hodnocení zahrnuje problémy a rizika, které je třeba zohlednit při vypracovávání technických screeningových kritérií,

·zprůhlednění poměru mezi náklady a přínosy při srovnávání možností.

Tyto obavy byly řešeny v konečné a přepracované verzi posouzení dopadů.

Připomínky Výboru pro kontrolu regulace obdržené dříve jsou plně řešeny jak v návrhu, tak v doprovodném přepracovaném posouzení dopadů, a mohou být rozděleny do tří širších oblastí zájmu:

Zaprvé a obecněji, Výbor pro kontrolu regulace navrhuje, že posouzení dopadů by mělo lépe vysvětlovat rozsah, posloupnost a soudržnost různých opatření, a to včetně taxonomie a toho, jak souvisí s jinými návrhy. Konečná verze posouzení dopadů v důsledku toho využila tato zlepšení:

·okamžité a případné budoucí využití taxonomie bylo lépe popsáno, jakož i to, jak bude tato taxonomie operacionalizována,

·bylo objasněno, že povaha a rozsah nákladů pro zúčastněné strany budou před přijetím každého aktu v přenesené pravomoci zavádějícího technická screeningová kritéria podrobeny posouzení dopadů,

·byla vysvětlena soudržnost a doplňkovost se stávajícími politikami a právními akty EU v dalších oblastech (např. životní prostředí a klima, energetika, doprava),

·byla vysvětlena posloupnost a interakce mezi „taxonomií týkající se životního prostředí“ a „taxonomií týkající se sociálních věcí“,

·bylo objasněno, jak bude taxonomie postupem času rozšiřována a aktualizována, a byl proveden odhad souvisejících správních nákladů,

·bylo objasněno, jak budou spolunormotvůrci informováni/zapojeni v průběhu vypracovávání technických screeningových kritérií.

Zadruhé a konkrétněji, Výbor pro kontrolu regulace vyjádřil obavy týkající se okamžitého použití taxonomie a rizik souvisejících s tím, že by bylo používání této taxonomie pro účastníky finančního trhu povinné dříve, než bude taxonomie dostatečně stabilní a vyzrálá. Navrhovaný právní text na základě konečného a přepracovaného posouzení dopadů řeší tyto obavy takto:

·Řada ustanovení tohoto návrhu zajišťuje, že taxonomie bude používána až poté, co bude stabilní a vyzrálá, aby se tak předešlo neúměrným nákladům pro účastníky finančního trhu. Cílem těchto záruk je zajistit, že taxonomie začne být používána až na konci konzultativního procesu se zúčastněnými stranami, který zajistí přijetí a dobré chápání konceptu:

–Článek 18 stanoví, že operativní část tohoto nařízení (články 3 až 12) začne být použitelná šest měsíců po vstoupení aktů v přenesené pravomoci v platnost. To znamená, že se od účastníků finančního trhu nebude vyžadovat, aby uplatňovali kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti dříve, než budou mít dostatek času na přípravu a na to, aby se s pravidly a jejich uplatňováním seznámili.

–Účastníci finančního trhu, kteří uvádějí na trh finanční produkty označené jako environmentálně udržitelné, budou povinni poskytnout odpovídající zveřejnění. Tento návrh však zajišťuje, že příslušné povinnosti zveřejnění jsou takové, že příslušné účastníky finančního trhu neúměrně nezatěžují. Článek 4 požaduje zveřejnění informací, jakým způsobem a v jakém rozsahu byla v rámci rozhodovacích procesů týkajících se investic zohledněna kritéria stanovující environmentální udržitelnost investice, jak jsou stanovena taxonomií. Přesný rozsah této povinnosti zveřejnění bude upřesněn v aktech v přenesené pravomoci, a to na základě důkladného posouzení dopadů.

–Správci referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice nebo pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem budou moci navrhnout své vlastní metodiky a související povinnosti zveřejnění, aniž by byli povinni používat taxonomii, která bude představovat pouze referenci pro výběr podkladových aktiv hodnot.

Zatřetí, Výbor pro kontrolu regulace měl obavy týkající se způsobu, jakým bude šest environmentálních cílů taxonomie uvedených v článku 5 operacionalizováno, zejména s ohledem na pojem „nepoškozovat“ a jeho interakci se stávajícími právními předpisy Unie, jakož i s ohledem na pojem „významně přispívat k udržitelnosti“. S tím souvisela obava týkající se případných problémů ohledně narušení hospodářské soutěže, pokud by byla pro různá dílčí odvětví stanovena rozdílná kritéria. Tyto obavy byly zohledněny v posouzení dopadů a právní text je řeší takto:

·Body odůvodnění zdůrazňují, že akty v přenesené pravomoci stanovující technická screeningová kritéria pro každý že šesti environmentálních cílů budou podrobeny důkladnému posouzení dopadů. Zmocnění Komise stanoví, že oba soubory kritérií – tedy kritéria splňující požadavek „nepoškozovat“ a kritéria stanovující, že činnost „významně přispívá k udržitelnosti“, – budou v jednotlivých aktech v přenesené pravomoci řešeny pro každý ze šesti environmentálních cílů společně.

·Ustanovení čl. 14 odst. 1 písm. d) požaduje, aby vývoj technických screeningových kritérií zohledňoval veškeré příslušné stávající právní předpisy EU. 

·Ustanovení čl. 14 odst. 1 písm. h) požaduje, aby technická screeningová kritéria uznávala riziko uvízlých aktiv a případný dopad navrhovaných opatření na likviditu trhu. Tato rizika, stejně jako další možná rizika poskytování nesourodých pobídek, budou při vypracovávání technických screeningových kritérií v rámci aktů v přenesené pravomoci důsledně posuzována, jak je popsáno v článku 14.

·Ustanovení čl. 14 odst. 1 písm. i) stanoví, že akty v přenesené pravomoci budou pro všechna příslušná odvětví vypracovávány cíl po cíli, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže. 27. bod odůvodnění toto ustanovení podporuje.

·Článek 18 stanoví dodatečné záruky pro používání taxonomie účastníky finančního trhu při odkladu uplatňování operativních ustanovení uvedených v tomto nařízení. To zajišťuje, že účastníkům finančního trhu nebudou ukládány další povinnosti, dokud nebude existovat dostatečná jasnost ohledně obsahu taxonomie a souladu s ní.

Tento návrh je v souladu se závěry posouzení dopadů upřednostňované možnosti.

Obecné politické alternativy zkoumané v rámci posouzení dopadů tvořily tyto možnosti:

·žádná akce EU (možnost 1),

·taxonomie EU týkající se životního prostředí se středním stupněm rozčlenění (možnost 2),

·taxonomie EU týkající se životního prostředí s vysokým stupněm rozčlenění (možnost 3).

V rámci první možnosti je pravděpodobné, že by byly dále rozvíjeny iniciativy řízené trhem nebo založené na trhu, které by v budoucnu soutěžily s klasifikacemi vypracovanými veřejnými orgány (např. EIB), čímž by došlo k tomu, že by ve střednědobém až dlouhodobém horizontu nevznikl žádný soudržný a jednoznačný klasifikační systém udržitelných činností. To by pravděpodobně omezilo možnost přesměrovávat kapitálové toky směrem k cílům v oblasti udržitelnosti. Možnost 2 na druhou stranu předpokládá identifikaci šesti environmentálních cílů EU a určení a klasifikaci ekonomických činností (uspořádaných podle makroodvětví, odvětví a dílčích odvětví), které jednoznačně přispívají ke kterémukoli z těchto cílů. Absence strukturovanějších technických screeningových kritérií však vzbuzuje obavy ohledně toho, i) nakolik je taxonomie v rámci možnosti 2 skutečně „zelená“ (jelikož může upřednostňovat ekonomické činnosti v rámci dílčího odvětví definovaného jako „zelené“, i když je vliv těchto činností na životní prostředí slabý), a ii) jaké je přispění k danému environmentálnímu cíli EU (např. při absenci měřitelných dopadů je rovněž obtížnější shromažďovat a monitorovat údaje).

Upřednostňovanou možností je možnost 3 – která namísto toho předpokládá vývoj technických screeningových kritérií pro konkrétní dílčí odvětví a pro environmentální cíle EU, k nimž dílčí odvětví přispívají, – jelikož plně objasňuje, které činnosti jsou environmentálně udržitelné, a to rovněž tím, že zároveň překonává hlavní nedostatky identifikované v rámci méně strukturované taxonomie (možnost 2). Z hlediska hospodářských dopadů by jednotná klasifikace na úrovni EU pomohla stanovit, které činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, a vyslala by odpovídající signály hospodářským subjektům, jelikož by politické cíle EU „přeložila“ do hmatatelných pokynů, jak identifikovat příslušné projekty nebo investice. Mohla by tedy pomoci přeorientovat více kapitálových toků směrem k udržitelným investicím. Toto nařízení představuje důležitý první krok směrem k objasnění toho, co představuje udržitelnou investici, samotná taxonomie však bude vypracována prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Dopady na zúčastněné strany závisí na konečném využívání taxonomie a na jejích podrobnostech. Z hlediska nákladů bude vypracování takové taxonomie vyžadovat čas a zdroje, což bude mít rovněž dopad na rozpočet EU (viz oddíl rozpočtové důsledky níže).

Z hlediska dopadů na životní prostředí se očekává, že jakmile bude taxonomie EU zprovozněna, bude mít v rámci EU kladný nepřímý dopad na životní prostředí. Objasněním toho, co je „zelené“, by usnadnila investování do udržitelných projektů a aktiv v celé EU. To by přispělo k dosažení environmentálních cílů EU, jako jsou např. snížení emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou a přesun směrem k oběhovému hospodářství založenému na účinném využívání zdrojů. Dodatečné investice vyplývající ze zvýšené transparentnosti a harmonizace trhu by mohly pomoci zajistit dalekosáhlou udržitelnou transformaci stanovenou politikami v oblasti životního prostředí, které jsou již zavedeny na úrovni EU a členských států. Investice do zelených odvětví (např. obnovitelná energie, energetická účinnost, nakládání s odpady, obnova životního prostředí) by se tak promítly do okamžitých a dlouhodobějších přínosů pro životní prostředí, jako jsou například snížené úrovně znečištění (např. ovzduší, vody a půdy) se souvisejícími zdravotními přínosy, snížené emise skleníkových plynů zmírňující nebezpečné změny klimatu a zachování a navýšení přírodního kapitálu a ekosystémových služeb.

Co se týče sociálních dopadů, tak jelikož návrh obsahuje minimální záruky týkající se také sociálních aspektů, lze očekávat rovněž určité kladné minimální sociální dopady. Významnější sociální dopady lze očekávat, až bude navrhovaný podnět přezkoumán, aby nakonec zahrnoval také cíle v oblasti sociálních věcí a sociálně udržitelné činnosti, jak je uvedeno v doložce o přezkumu.

Návrh vzhledem k povinnosti, že identifikovaná environmentálně udržitelná ekonomická činnost musí být prováděna při dodržování určitých minimálních záruk v oblasti sociálních věcí a správy, ctí základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie.

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh obsahuje článek týkající se vytvoření platformy pro udržitelné finance. Tato platforma bude nápomocna Komici při postupném vývoji a aktualizaci klasifikačního systému EU. Bude provádět další úkoly nezbytné pro dosažení cílů akčního plánu pro udržitelné financování, a zejména poskytovat Komisi poradenství ohledně potřeby změnit rámec stanovený tímto návrhem. Bude rovněž pověřena monitorováním kapitálových toků na udržitelné investice a pravidelným podáváním zpráv o těchto tocích Komisi.

Klíčovou úlohu při rozvoji unijní taxonomie udržitelnosti budou hrát evropské orgány dohledu, aby se zajistilo, že ji mohou používat finanční instituce, že je použitelná na finanční produkty a že je v souladu s finančními právními předpisy EU. Evropské orgány dohledu budou hrát důležitou úlohu při zajišťování toho, že unijní taxonomie udržitelnosti je rozvíjena způsobem, který je užitečný pro analýzy scénářů v oblasti klimatu a v pozdější fázi pro zátěžové testování klimatu. Za účelem vykonávání těchto a dalších úkolů bude každý orgán od roku 2020, kdy se očekává, že začnou být použitelná různá ustanovení tohoto návrhu, potřebovat 1 dodatečného zaměstnance na plný pracovní úvazek.

Je třeba uvést, že veškeré finanční potřeby evropských orgánů dohledu budou i nadále podléhat veškerým mechanismům týkajícím se odpovědnosti a auditů, které byly zavedeny nařízeními evropských orgánů dohledu pro přípravu, přijímání a plnění jejich ročních rozpočtů. Každoroční rozhodnutí o vyrovnávacím příspěvku EU pro evropské orgány dohledu a jejich pracovní místa podle plánu pracovních míst (např. rozhodnutí o personálním stavu) bude navíc dále schvalováno Evropský parlamentem a Radou a bude předmětem absolutoria uděleného Evropským parlamentem na doporučení Rady.

Do práce na udržitelných financích bude úzce zapojena rovněž Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), a to zejména poskytováním svých odborných znalostí v různých oblastech životního prostředí, aby bylo možné vypracovat a udržovat unijní taxonomii udržitelnosti pro veškeré otázky související s klimatem a životním prostředím. Agentura EEA bude rovněž shromažďovat a poskytovat údaje o investičních potřebách a tocích v členských státech EU, a to jako součást Observatoře udržitelného financování, a poskytovat poradenství členským státům, aby mohly vypracovat své nízkouhlíkové strategie a strategie týkající se udržitelného financování. Za účelem vykonávání těchto a dalších úkolů bude agentura EEA od roku 2020 potřebovat 2 dodatečné zaměstnance na plný pracovní úvazek.

Evropská komise bude odpovědná za řízení platformy (např. organizování jejího zasedání a zasedání dalších dílčích skupin, podávání zpráv o výsledcích, příprava legislativních návrhů, spolupráce s evropskými orgány dohledu a agenturou EEA, udržování IT nástrojů spolupráce, hrazení nákladů na odborníky, provádění dalších sekretářských prací atd.). Za účelem vykonávání těchto a dalších úkolů bude Evropská komise od roku 2020 potřebovat 10 zaměstnanců na plný pracovní úvazek (8 AD a 2 AST).

Finanční a rozpočtové důsledky tohoto návrhu jsou podrobně vysvětleny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

Je třeba uvést, že informace uvedené v legislativním finančním výkazu jsou slučitelné s návrhem víceletého finančního rámce pro období po roce 2020.

5.    OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a postupy monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Jednotná kritéria pro určení environmentálně udržitelných ekonomických činností budou vypracována a operacionalizována prostřednictvím následných aktů v přenesené pravomoci, které budou definovat technická screeningová kritéria. Tyto akty v přenesené pravomoci budou podrobeny řádnému posouzení dopadů. Vypracování technických screeningových kritérií bude zohledňovat zejména jejich dopad na hospodářskou soutěž v rámci průmyslových odvětví a mezi nimi, na stávající zelené finanční produkty a trhy a na likviditu na finančních trzích, jakož i případná rizika vytváření nesourodých pobídek.

Hodnocení a podávání zpráv je předpokládáno každé tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která zhodnotí pokrok v jeho uplatňování na vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti a případnou potřebu revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro to, aby bylo možné považovat ekonomickou činnost za environmentálně udržitelnou.

Komise by měla rovněž posoudit, zda je vhodné zavést mechanismus pro ověřování, aby bylo možné ověřit dodržování uplatňování kritérií pro stanovení environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti.

A konečně, Komise by měla zhodnotit, zda je vhodné rozšířit působnost tohoto nařízení, aby pokrývalo další cíle udržitelnosti, zejména cíle v oblasti sociálních věcí, jakož i používání společného pojmu environmentálně udržitelná investice v právních předpisech Unie a na úrovni členských států.

Veškeré budoucí legislativní návrhy Komise stanovující závazné používání unijní klasifikace environmentálně udržitelných činností v dalších oblastech budou v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy podrobeny posouzení dopadů.

Komise předloží svou zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise má povinnost předkládat návrhy na případné změny tohoto nařízení.

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Odkládá použitelnost tohoto nařízení na datum po přijetí aktů v přenesené pravomoci, kterými se zavádějí technická screeningová kritéria pro každý z environmentálních cílů. Ustanovení týkající se každého z těchto environmentálních cílů se tak stanou použitelnými až šest měsíců poté, co budou zavedena technická screeningová kritéria, aby měli dotčení účastníci trhu dostatek času na přípravu

2018/0178 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 18 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ustanovení čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii si klade za cíl vytvořit vnitřní trh, který usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený mimo jiné na vyváženém hospodářském růstu a vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí.

(2)Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj: Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 20 , jehož základem jsou cíle udržitelného rozvoje vztahující se na tři pilíře udržitelného rozvoje: environmentální, sociální a ekonomický/správní. Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti 21 spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie tak, aby bylo zajištěno, že všechna opatření a politické iniciativy Unie, a to v rámci Unie i globálně, přijmou cíle udržitelného rozvoje za své již na samém začátku. Evropská rada v závěrech ze dne 20. června 2017 22 potvrdila závazek Unie a členských států k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 úplným, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v úzké spolupráci s partnery i dalšími zúčastněnými stranami.

(3)V roce 2016 uzavřela Rada jménem Unie Pařížskou dohodu o klimatu 23 . Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody o klimatu stanoví cíl zlepšit reakci na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(4)Pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky Unie jsou klíčové udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, které účinněji využívá zdroje. Udržitelnost je již dlouho ve středu zájmu politiky Evropské unie a její sociální a environmentální rozměr je uznán ve Smlouvách.

(5)V prosinci 2016 Komise pověřila skupinu odborníků na vysoké úrovni, aby vypracovala zastřešující a komplexní strategii Unie pro udržitelné financování. Zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni, která byla zveřejněna dne 31. ledna 2018 24 , vyzývá k vytvoření technicky důkladně zajištěného klasifikačního systému na úrovni Unie, aby bylo zřejmé, které činnosti jsou „zelené“ nebo „udržitelné“, přičemž se má začít činnostmi v oblasti zmírňování změny klimatu.

(6)V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“ 25 na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému pro udržitelné činnosti je nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné chápání toho, co znamená pojem „udržitelný“. V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. V pozdější fázi mohou být vypracovány další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních cílů.

(7)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU 26 požadovalo zvýšit finanční prostředky soukromého sektoru na výdaje související s životním prostředím a oblastí klimatu, zejména zavedením pobídek a metodik, které budou stimulovat společnosti k měření environmentálních nákladů jejich podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

(8)Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. Je rovněž důležité zajistit, aby kapitálové toky nasměrované na udržitelné investice nebyly na vnitřním trhu narušeny.

(9)Účinným způsobem, jak směrovat soukromé investice do udržitelných činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů, zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria tudíž zvýší náklady a vytvoří pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria pro určení, zda se jedná o ekonomickou činnost, která je environmentálně udržitelná, by proto měla být harmonizována na úrovni EU, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své zelené činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií, aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší.

(10)Kromě toho, pokud účastníci trhu neposkytnou investorům žádné vysvětlení ohledně toho, jak činnosti, do nichž investují, přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je „udržitelná“ ekonomická činnost, používat rozdílné pojmy, bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do „zelených“ finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat investiční příležitosti šetrné k životnímu prostředí přes hranice. Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu.

(11)Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci environmentálně udržitelných investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů.

(12)Stanovení kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti může přimět podniky, aby dobrovolně zveřejňovaly na svých internetových stránkách informace o environmentálně udržitelných ekonomických činnostech, které provádějí. Tyto informace pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit, které podniky provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, ale usnadní to těmto podnikům i získávání finančních prostředků na jejich zelené činnosti.

(13)Unijní klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností by měla umožnit rozvoj budoucích politik Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na umožnění těchto investic.

(14)V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii se při nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím ukázala jako účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 27 stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností by mohla být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na podporu investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle.

(15)Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí „zelené“ finanční produkty, a nefinanční společnosti vydávající „zelené“ podnikové dluhopisy.

(16)Aby se zabránilo poškozování zájmů spotřebitelů, měli by správci fondů a institucionální investoři nabízející finanční produkty jako environmentálně udržitelné zveřejňovat, jak a do jaké míry byla při určování environmentální udržitelnosti investic použita kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Zveřejněné informace by měly pomoci investorům pochopit, jaký je procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi, a tudíž do jaké míry jsou investice environmentálně udržitelné. Komise by měla upřesnit, jaké informace mají být pro tento účel zveřejňovány. Uvedené informace by měly umožnit příslušným vnitrostátním orgánům snadno ověřit splnění povinnosti zveřejnění a vynucovat tuto povinnost v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

(17)Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit i v případě, že jsou finanční produkty nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Měli by být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že by nějaká ekonomická činnost, která nesplňuje technická screeningová kritéria nebo pro kterou taková kritéria dosud nebyla stanovena, měla být považována za environmentálně udržitelnou, a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat.

(18)Pro účely určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů.

(19)Environmentální cíl ochrany zdravých ekosystémů by měl být interpretován s ohledem na příslušné legislativní i nelegislativní nástroje Unie, mimo jiné na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 28 , směrnici Rady 92/43/EHS 29 , nařízení Evropského parlamentu a Rady 1143/2014 30 , strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 31 , strategii EU v oblasti zelené infrastruktury, směrnici Rady 91/676 32 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 33 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 34 , akční plán týkající se prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví 35 a akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy 36 .

(20)Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria, podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem.

(21)S ohledem na společný závazek Evropského parlamentu, Rady a Komise plnit zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv ve prospěch udržitelného růstu podporujícího začlenění a uznání významu mezinárodních minimálních lidských a pracovních práv a norem by měl být soulad s minimálními zárukami podmínkou pro to, aby mohly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné. Z tohoto důvodu by měly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné, pokud je při jejich provádění dodržována Deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci a osm základních úmluv MOP. Základní úmluvy MOP definují lidská a pracovní práva, která by podniky měly dodržovat. Některé z těchto mezinárodních norem jsou rovněž zakotveny v Listině základních práv Evropské unie, zejména zákaz otroctví a nucených prací a zásada nediskriminace. Těmito minimálními zárukami není dotčeno uplatňování případných přísnějších požadavků na životní prostředí, zdraví a bezpečnost i sociální udržitelnost stanovených v právních předpisech Unie.

(22)Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií by se měla kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byla kritéria aktualizovaná, zakládala se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance.

(23)Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví. Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad konkrétní ekonomické činnosti.

(24)Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud namísto přínosů životní prostředí spíše poškozuje. Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla založena na dostupných vědeckých poznatcích a aby byla pravidelně aktualizována. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 SFEU.

(25)Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 37 , systému EU pro environmentální řízení podniků a audit 38 , kritérií EU pro zelené veřejné zakázky 39 a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací 40 . Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA) 41 .

(26)Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž zohlednit specifika odvětví infrastruktury a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 42 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU 43 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU 44 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 45 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU 46 a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN 47 , ve všech fázích životního cyklu projektu.

(27)Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v konkrétním odvětví mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení. Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo v kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé.

(28)Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit, zda by přijetí těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedlo k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám a zda by mělo negativní dopad na likviditu na finančních trzích.

(29)K zamezení nadměrně zatěžujících nákladů na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty by měla Komise stanovit technická screeningová kritéria, která budou dostatečně srozumitelná z právního hlediska, proveditelná, snadno použitelná a u nichž bude možno ověřit soulad v rámci přiměřených nákladů na dodržování právních předpisů.

(30)Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů.

(31)Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu 48 , odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu.

(32)Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena z odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor. Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí, evropských orgánů dohledu a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního trhu, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií, včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za zelená aktiva. Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda jsou technická screeningová kritéria vhodná pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic.

(33)Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.

(34)Aby měli příslušní aktéři dostatek času na seznámení se s kritérii pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovenými v tomto nařízení a měli možnost připravit se na jejich uplatňování, měly by se povinnosti stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé environmentální cíle začít uplatňovat šest měsíců po přijetí příslušných technických screeningových kritérií.

(35)Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti.

(36)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví kritéria pro určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investice.

2.Toto nařízení se vztahuje na:

a)opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako environmentálně udržitelné;

b)účastníky finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi.

Článek 2
Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)„environmentálně udržitelnou investicí“ se rozumí investice, kterou se financuje jedna nebo více ekonomických činností, které lze podle tohoto nařízení pokládat za environmentálně udržitelné;

b)„účastníky finančního trhu“ se rozumí účastníci finančního trhu, jak jsou vymezeni v čl. 2 písm. a) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];

c)„finančními produkty“ se rozumí finanční produkty, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. j) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];

d)„zmírňováním změny klimatu“ se rozumí udržení zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a omezení nárůstu teploty tak, aby nepřekročila hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami;

e)„přizpůsobováním se změně klimatu“ se rozumí proces přizpůsobování se skutečnému a očekávanému klimatu a jeho vlivům;

f)„skleníkovým plynem“ se rozumí skleníkový plyn uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 49 ;

g)„oběhovým hospodářstvím“ se rozumí zachování hodnoty výrobků, materiálů a zdrojů v hospodářství po co nejdelší dobu a minimalizace odpadů, mj. uplatňováním hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 50 ;

h)„znečištěním“ se rozumí:

i)lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla, hluku nebo jiných znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí;

ii)v souvislosti s mořským prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 51 ;

i)„zdravým ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který je v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu nebo dobré fyzikální, chemické a biologické kvality;

j)„energetickou účinností“ se rozumí účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce od výroby až po konečnou spotřebu;

k)„dobrým stavem prostředí“ se rozumí dobrý stav prostředí, jak je vymezen v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

l)„mořskými vodami“ se rozumí mořské vody, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES;

m)„povrchovými vodami“, „vnitrozemskými vodami“, „brakickými vodami“, „pobřežními vodami“ se rozumí totéž jako v čl. 2 bodech 1, 3, 6 a 7 směrnice 2000/60/ES 52 ;

n)„udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.

Kapitola II

Environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Článek 3
Kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Pro účely stanovení míry environmentální udržitelnosti investice je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, splňuje-li tato činnost všechna níže uvedená kritéria:

a)ekonomická činnost významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 5 v souladu s články 6 až 11;

b)ekonomická činnost vážně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 5 v souladu s článkem 12;

c)ekonomická činnost je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 13;

d)ekonomická činnost splňuje technická screeningová kritéria, pokud je Komise stanovila v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.

Článek 4
Použití kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

1.Členské státy použijí kritéria pro stanovení environmentálně udržitelných ekonomických činností uvedených v článku 3 pro účely veškerých opatření, kterými se stanovují požadavky na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako „environmentálně udržitelné“.

2.Účastníci finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, zveřejní informace o tom, jak a do jaké míry jsou při určování environmentální udržitelnosti dané investice používána kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovená v článku 3. Pokud se účastníci finančního trhu domnívají, že ekonomická činnost, která nesplňuje technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením nebo pro kterou tato technická screeningová kritéria dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, mohou informovat Komisi.

3.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění odstavce 2, v nichž upřesní informace potřebné pro soulad s uvedeným odstavcem, přičemž zohlední technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením. Uvedené informace umožní investorům zjistit:

a)procentní podíl vlastnictví investic připadající na společnosti, které provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi.

4.Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. Komise může změnit tento akt v přenesené pravomoci, a to zejména s ohledem na změny aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.

Článek 5
Environmentální cíle

Pro účely tohoto nařízení se za environmentální cíle považují:

1)zmírňování změny klimatu;

2)přizpůsobování se změně klimatu;

3)udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

4)přechod k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace;

5)prevence a omezování znečištění;

6)ochrana zdravých ekosystémů.

Článek 6
Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.Za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zamezuje nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém tím, že zabraňuje emisím skleníkových plynů, snižuje tyto emise nebo zvyšuje pohlcování skleníkových plynů některým z následujících způsobů, mj. i inovací procesů nebo výrobků:

a)výrobou, skladováním nebo používáním energie z obnovitelných zdrojů nebo energie klimaticky neutrální (včetně uhlíkově neutrální energie), a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jež mají potenciál pro budoucí významné úspory, nebo prostřednictvím nezbytného posilování rozvodných sítí;

b)zvyšováním energetické účinnosti;

c)zvyšováním čisté nebo klimaticky neutrální mobility;

d)přechodem na používání obnovitelných materiálů;

e)zvýšením zachycování a ukládání uhlíku;

f)postupným odstraňováním antropogenních emisí skleníkových plynů, včetně emisí z fosilních paliv;

g)zřizováním energetické infrastruktury potřebné pro dekarbonizaci energetických systémů;

h)výrobou čistých a účinných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebo z uhlíkově neutrálních zdrojů.

2.Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci:

a)k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu;

b)k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.

Článek 7
Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke snížení negativních dopadů současného a očekávaného budoucího klimatu nebo k prevenci nárůstu nebo přesouvání negativních dopadů změny klimatu, a to prostřednictvím:

a)prevence nebo omezení negativních dopadů změny klimatu specifických v dané souvislosti nebo v daném místě, které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů, na ekonomické činnosti;

b)prevence nebo omezení negativních dopadů, které může změna klimatu mít na přírodní a zastavěné prostředí, v němž se ekonomická činnost uskutečňuje, a které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů.

2.Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu;

b)k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.

Článek 8
Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, se považuje taková činnost, která významně přispívá k dobrému stavu vod, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo k dobrému stavu prostředí mořských vod některým z následujících způsobů:

a)ochranou vodního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění městských a průmyslových odpadních vod prostřednictvím odvádění a čištění městských a průmyslových odpadních vod v souladu s články 3, 4, 5 a 11 směrnice Rady 91/271/EHS 53 ;

b)ochranou lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění pitné vody zajištěním, aby neobsahovala žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by představovaly případné ohrožení lidského zdraví, a aby splňovala minimální požadavky stanovené v příloze I částech A a B směrnice Rady 98/83/ES 54 , a zvýšením přístupu občanů k čisté pitné vodě;

c)odběrem vody v souladu s cílem dobrého kvantitativního stavu, jak je vymezen v tabulce 2.1.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES;

d)efektivnějším hospodařením s vodou, opakovaným využíváním vody nebo jinou činností, která chrání nebo zlepšuje kvalitu vodních útvarů Unie v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

e)zajištěním udržitelného využívání služeb mořských ekosystémů nebo přispíváním k dobrému stavu prostředí mořských vod, jak je stanoveno na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I směrnice 2008/56/ES a dále specifikováno v rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 55 .

2.Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vod a mořských zdrojů;

b)k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022.

Článek 9
Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství, k předcházení vzniku odpadů a recyklaci

1.Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přechodu na oběhové hospodářství, k předcházení vzniku odpadů a recyklaci, se považuje taková činnost, která významně přispívá k uvedenému environmentálnímu cíli některým z následujících způsobů:

a)zlepšováním účinného využívání surovin ve výrobě, mimo jiné prostřednictvím snižování spotřeby primárních surovin a vyšším využíváním vedlejších produktů a odpadu;

b)zvyšováním trvanlivosti, opravitelnosti, možností k modernizaci nebo opětovné použitelnosti výrobků;

c)zvyšováním recyklovatelnosti výrobků, včetně jednotlivých materiálů obsažených ve výrobcích, mimo jiné nahrazováním nebo omezeným používáním výrobků a materiálů, které nejsou recyklovatelné;

d)snižováním obsahu nebezpečných látek v materiálech a výrobcích;

e)prodlužováním doby používání výrobků, mimo jiné zvyšováním opětovného používání, repasí, modernizací, opravami a sdílením výrobků spotřebiteli;

f)větším využíváním druhotných surovin a zvýšením jejich kvality, a to i prostřednictvím vysoce kvalitní recyklace odpadu;

g)snižováním produkce odpadu;

h)větší přípravou k opětovnému použití a recyklací odpadů;

i)zamezením spalování a odstraňování odpadu;

j)zamezením odpadkům a jinému znečištění způsobenému nevhodným nakládáním s odpady a jejich uklízením;

k)efektivním využíváním přírodních zdrojů energie.

2.Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a recyklaci;

b)k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021.

Článek 10
Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění, se považuje taková činnost, která přispívá ve vysoké míře k ochraně životního prostředí před znečištěním některým z následujících způsobů:

a)omezením emisí znečišťujících látek jiných než skleníkových do ovzduší, vody a půdy;

b)zlepšením úrovně kvality ovzduší, vody nebo půdy v oblastech, ve kterých je vykonávána ekonomická činnost, a minimalizováním negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a jejich ohrožení;

c)minimalizováním významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při výrobě a využívání chemických látek.

2.Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění;

b)k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021.

Článek 11
Významný přínos k ochraně zdravých ekosystémů

1.Pro účely tohoto nařízení se za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zdravým ekosystémům, považuje taková činnost, která významně přispívá k ochraně, zachování a posílení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v souladu s příslušnými legislativními a nelegislativními nástroji Unie některým z těchto způsobů:

a)ochranou přírody (stanovišť, druhů), ochranou, obnovováním a zlepšováním stavu ekosystémů a jejich schopnosti poskytovat služby;

b)udržitelným hospodařením s půdou, včetně přiměřené ochrany biologické rozmanitosti půdy, neutralitou z hlediska degradace půdy, sanací kontaminovaných lokalit;

c)udržitelnými zemědělskými postupy, včetně těch, které přispívají k zastavení nebo zamezení odlesňování a ztráty přírodních stanovišť;

d)udržitelným obhospodařováním lesů.

2.Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k ochraně zdravých ekosystémů;

b)k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022.

Článek 12
Vážné poškozování environmentálních cílů

Pro účely čl. 3 písm. b) se za vážně poškozující ekonomickou činnost považuje činnost, která poškozuje:

a)zmírňování změny klimatu, pokud tato činnost vede ke značným emisím skleníkových plynů;

b)přizpůsobení se změně klimatu, pokud tato činnost vede k nárůstu negativních dopadů stávajícího a očekávaného klimatu pro přírodní a zastavěné prostředí, v němž tato činnost probíhá, a nad jeho rámec;

c)udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav vod v EU, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo dobrý stav prostředí mořských vod Unie;

d)oběhové hospodářství a předcházení vzniku odpadu a recyklaci, pokud tato činnost vede k významné nehospodárnosti v používání materiálů v jedné nebo více fázích životního cyklu výrobků, mimo jiné i z hlediska trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti či recyklovatelnosti výrobků, nebo pokud tato činnost vede k výraznému zvýšení výroby, spalování nebo odstraňování odpadů;

e)prevenci a omezování znečištění, pokud tato činnost vede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy ve srovnání se situací před zahájením této činnosti;

f)zdravé ekosystémy, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav ekosystémů.

Článek 13
Minimální záruky

Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady a práva stanovené v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci.

Článek 14
Požadavky na technická screeningová kritéria

1.Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2:

a)určují nejrelevantnější potenciální přínosy k danému environmentálnímu cíli s ohledem nejen na krátkodobé, ale i na dlouhodobější dopady konkrétní ekonomické činnosti;

b)stanovují minimální požadavky, které musí být splněny pro to, aby se předešlo vážnému poškození některého z příslušných environmentálních cílů;

c)jsou kvalitativní nebo kvantitativní, případně obojí, a je-li to možné, obsahují prahové hodnoty;

d)je-li to relevantní, vycházejí z unijních systémů označování a certifikace, metodik Unie pro posuzování environmentální stopy a statistických klasifikačních systémů Unie a zohledňují všechny příslušné stávající právní předpisy Unie;

e)jsou založena na přesvědčivých vědeckých poznatcích, a pokud je to relevantní, zohledňují zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v článku 191 SFEU;

f)zohledňují environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti, zejména s ohledem na jejich výrobu, používání a skončení životnosti;

g)zohledňují povahu a rozsah ekonomické činnosti;

h)zohledňují potenciální dopad na likviditu na trhu, riziko, že se některá aktiva stanou „uvízlými“ v důsledku ztráty hodnoty vzhledem k přechodu na udržitelnější hospodářství, stejně jako riziko, že vzniknou nejednotné pobídky;

i)vztahují se na všechny relevantní ekonomické činnosti v konkrétním odvětví a zajišťují, aby bylo s uvedenými činnostmi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na trhu;

j)jsou stanovována tak, aby usnadňovala ověřování jejich dodržování, kdykoli je to možné.

2.Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria pro činnosti související s přechodem na čistou energii, zejména v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

3.Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria pro činnosti související s přechodem na čistou nebo klimaticky neutrální mobilitu, zejména přechodem na jiné druhy dopravy, opatřeními ke zvýšení účinnosti a alternativními palivy, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

4.Komise provádí pravidelný přezkum screeningových kritérií uvedených v odstavci 1 a v případě potřeby pozměňuje akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení v souladu s vědeckým a technologickým vývojem.

Článek 15
Platforma pro udržitelné finance

1.Komise zřídí platformu pro udržitelné finance složenou:

a)ze zástupců:

i)Evropské agentury pro životní prostředí;

ii)evropských orgánů dohledu;

iii)Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

b)z odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany ze soukromého sektoru;

c)z odborníků jmenovaných za svou osobu, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení.

2.Platforma pro udržitelné finance:

a)poskytuje Komisi poradenství ohledně technických screeningových kritérií uvedených v článku 14 a ohledně případné potřeby tato kritéria aktualizovat;

b)analyzuje dopad technických screeningových kritérií, pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování;

c)pomáhá Komisi analyzovat požadavky zúčastněných stran týkající se vypracování nebo revidování technických screeningových kritérií pro danou ekonomickou činnost;

d)poskytuje Komisi poradenství ohledně vhodnosti technických screeningových kritérií pro možné další použití;

e)sleduje kapitálové toky směrem k udržitelným investicím a pravidelně o nich informuje Komisi;

f)poskytuje Komisi poradenství ohledně případné potřeby pozměnit toto nařízení.

3.Platformě pro udržitelné finance předsedá Komise.

Článek 16
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Kapitola III

Závěrečná ustanovení

Článek 17
Ustanovení o přezkumu

1.Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí:

a)pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění tohoto nařízení s ohledem na vývoj technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)zda je případně potřeba revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro posuzování environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti;

c)zda je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na další cíle v oblasti udržitelnosti, zejména sociální cíle;

d)použití definice environmentálně udržitelné investice v právních předpisech Unie a na úrovni členských států, včetně toho, zda je vhodné zavést mechanismus ověřování dodržování kritérií stanovených v tomto nařízení.

2.Zpráva je předkládána Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další návrhy.

Článek 18
Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Články 3 až 13 tohoto nařízení se použijí:

a)v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 1 a 2 ode dne 1. července 2020;

b)v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 4 a 5 ode dne 31. prosince 2021;

c)v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 3 a 6 ode dne 31. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu]

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

☑ Návrh/podnět se týká nové akce. 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 56 . 

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce.

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci.

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR.

☑ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 57  

☑ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 208 a 209,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Předpokládané metody kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) 67

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Předpokládá se, že plánované datum náboru je 1. ledna 2020.

Předpokládá se, že plánované datum náboru je 1. ledna 2020.

Předpokládá se, že plánované datum náboru je 1. ledna 2020.

Předpokládá se, že plánované datum náboru je 1. ledna 2020.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ a související GŘ/služby

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddílu 3.

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☑    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem a s návrhem víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 93 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–◻ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–☑ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy. 

(1)    Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje představuje kvalitativní a kvantitativní cíle pro následujících patnáct let, které nám umožní připravit se na budoucnost a usilovat o zajištění lidské důstojnosti, stability, zdravé planety, spravedlivých a odolných společností a prosperujících ekonomik.

(2)    Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu – Politické směry pro příští Evropskou komisi, Štrasburk, 15. července 2014 k dispozici na: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/juncker-political-guidelines-speech_cs.pdf  

(3)    COM(2014) 903 final.

(4)    COM(2015) 614 final.

(5)    COM(2015) 80 final.

(6)    Pracovní dokument útvarů Komise o přezkumu evropské strategie pro biohospodářství z roku 2012 (SWD(2017) 374 final).

(7)    COM(2015) 468 final.

(8)    Odhad představuje roční průměrnou investiční mezeru pro období od roku 2021 do roku 2030, která je založena na projekcích dle modelu PRIMES, které byly použity Evropskou komisí v rámci posouzení dopadů návrhu směrnice o energetické účinnosti (2016), k dispozici na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1483696687107&uri=CELEX:52016SC0405 .

(9)    Závěrečná zpráva skupiny odborníků EU na vysoké úrovni pro udržitelné financování, Financování udržitelného evropského hospodářství, k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/180131-sustainable-finance-final-report_en.pdf  

(10)    COM(2018) 97 final.

(11)    Rozhodnutí č. 1386/2013/EU.

(12)    Směrnice 2000/60/ES.

(13)    COM(2015) 614 final.

(14)    Směrnice 2010/75/EU.

(15)    Nařízení (ES) č. 66/2010.

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393/1, 30.12.2006, s. 1).

(17)    Příloha 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).

(18)    Úř. věst. C, , s. .

(19)    Úř. věst. C, , s. .

(20)    Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (OSN 2015), k dispozici na adrese https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld.

(21)    COM(2016) 739 final.

(22)    CO EUR 17, CONCL. 5.

(23)    Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(24)    Závěrečná zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni EU „Financing a Sustainable European Economy“, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/180131-sustainable-finance-final-report_en.pdf .

(25)    COM(2018) 97 final.

(26)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 020, 26.1.2010, s. 7).

(29)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(31)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (KOM(2011) 0244 v konečném znění).

(32)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 59).

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).

(35)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví – návrh akčního plánu EU (COM(2003) 0251 final).

(36)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2016) 087 final).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(39)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí SEC(2008) 2124, SEC(2008) 2125, SEC(2008) 2126, COM/2008/0400 final.

(40)    2013/179/EU: Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(41)    Přílohy 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).

(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(43)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(44)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(47)    https://www.unpri.org/download?ac=1534.

(48)    COM(2018) 97 final.

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(51)    Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(53)    Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(54)    Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(55)    Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43).

(56)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(57)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(58)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(59)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(60)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(61)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(62)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(63)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(64)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(65)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(66)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(67)    Malé rozdíly v celkové částce jsou způsobeny zaokrouhlením čísel na tři desetinná místa.

(68)    Výdaje na období po roce 2020 jsou slučitelné s návrhy Komise na příští víceletý finanční rámec (2021–2027) zveřejněnými dne 2. května 2018.

(69)    Počet let nutných pro dokončení práce platformy nelze v tuto chvíli odhadnout; tabulka proto uvádí dopad na výdaje pouze pro první čtyři roky existence platformy. Očekává se, že platforma bude existovat minimálně během období příštího víceletého finančního rámce (tj. do roku 2027).

(70)    Výdaje na období po roce 2020 jsou slučitelné s návrhy Komise na příští víceletý finanční rámec (2021–2027) zveřejněnými dne 2. května 2018.

(71)    Počet let nutných pro dokončení práce platformy nelze v tuto chvíli odhadnout; tabulka proto uvádí dopad na výdaje pouze pro první čtyři roky existence platformy. Očekává se, že platforma bude existovat minimálně během období příštího víceletého finančního rámce (tj. do roku 2027).

(72)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(73)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(74)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(75)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(76)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(77)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(78)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(79)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(80)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(81)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(82)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(83)    Výdaje na období po roce 2020 jsou slučitelné s návrhy Komise na příští víceletý finanční rámec (2021–2027) zveřejněnými dne 2. května 2018.

(84)    Počet let nutných pro dokončení práce platformy nelze v tuto chvíli odhadnout; tabulka proto uvádí dopad na výdaje pouze pro první čtyři roky existence platformy. Očekává se, že platforma bude existovat minimálně během období příštího víceletého finančního rámce (tj. do roku 2027).

(85)    Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

(86)    Výdaje na období po roce 2020 jsou slučitelné s návrhy Komise na příští víceletý finanční rámec (2021–2027) zveřejněnými dne 2. května 2018.

(87)    Počet let nutných pro dokončení práce platformy nelze v tuto chvíli odhadnout; tabulka proto uvádí dopad na výdaje pouze pro první čtyři roky existence platformy. Očekává se, že platforma bude existovat minimálně během období příštího víceletého finančního rámce (tj. do roku 2027).

(88)    Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

(89)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(90)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(91)    Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF).

(92)    Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020.

(93)    Na základě stávajících způsobů řízení a financování (tj. 60 % spolufinancováno příslušnými vnitrostátními orgány členských států a 40% příspěvek EU), které nezohledňují návrh Komise o přezkumu evropských orgánů dohledu, který dosud nebyl přijat.

(94)    Výdaje na období po roce 2020 jsou slučitelné s návrhy Komise na příští víceletý finanční rámec (2021–2027) zveřejněnými dne 2. května 2018.

(95)    Počet let nutných pro dokončení práce platformy nelze v tuto chvíli odhadnout; tabulka proto uvádí dopad na výdaje pouze pro první čtyři roky existence platformy. Očekává se, že platforma bude existovat minimálně během období příštího víceletého finančního rámce (tj. do roku 2027).

(96)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.