EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 17.4.2018
COM(2018) 450 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018
{SWD(2018) 150 final}
{SWD(2018) 151 final}
{SWD(2018) 152 final}
{SWD(2018) 153 final}
{SWD(2018) 154 final}
{SWD(2018) 155 final}
{SWD(2018) 156 final}
I. ÚVOD
V listopadu 2015 stanovila Evropská komise střednědobou strategii politiky EU v oblasti rozšíření, která zůstává platná. Toto sdělení hodnotí pokrok při provádění politiky rozšíření, ke kterému došlo do konce ledna 2018, a vybízí dotčené země, aby si v souladu s kritérii pro přistoupení zachovaly svou úroveň modernizace dosaženou prostřednictvím politických a hospodářských reforem.
Proces rozšíření se i nadále zakládá na stanovených kritériích a spravedlivých a přísně vymezených podmínkách. Každá země je posuzována na základě svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků má být zemím procesu rozšíření pobídkou a návodem k provádění nezbytných dalekosáhlých reforem. Aby se vyhlídka na přistoupení stala skutečností, musí tyto země důsledně dodržovat přístup „základní zásady na prvním místě“. Strukturální nedostatky přetrvávají zejména v klíčových oblastech právního státu a hospodářství. Kandidátské země musí učinit pokrok v oblasti právního státu, reformy soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnosti, základních práv, demokratických institucí a reformy veřejné správy a také na poli hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti. Vzhledem ke komplexní povaze nezbytných reforem jde o dlouhodobý proces.
Je důležité si uvědomit, že jednání o přistoupení nejsou – a nikdy nebyla – cílem sama o sobě, nýbrž tvoří součást širšího procesu modernizace a reforem. Vlády zemí procesu rozšíření se musí k nutným reformám postavit aktivněji a učinit z nich skutečnou a nedílnou součást svého politického programu, a to nikoliv proto, že je vyžaduje EU, ale protože jsou v nejlepším zájmu jejich občanů. Přijetí základních evropských hodnot, jako je například právní stát, má zásadní význam pro generační volbu usilovat o členství v EU. Veřejná podpora budoucích rozšíření bude záviset na stupni připravenosti kandidátských zemí. Reformy podniknuté v rámci procesu přistoupení k EU by měly přispět k prohloubení důvěry občanů jak členských států EU, tak i kandidátských zemí.
V únoru 2018 Evropská komise ve svém sdělení Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu 1 znovu potvrdila, že existuje pevná a na výsledcích závisející vyhlídka zemí západního Balkánu na členství v EU. Jde o významný povzbuzující signál pro celý západní Balkán a projev odhodlání EU zasadit se o evropskou budoucnost tohoto regionu, jehož vůdčí představitelé musí být jednoznační ve svém strategickém směřování a vytrvalí v odhodlání. Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou pro pokrok jednotlivých zemí na cestě do EU zásadní. Evropská komise rovněž uvedla, že má-li se naše Unie případně rozrůst, musí se nejdříve posílit a upevnit. Ze zmíněného důvodu a v souladu se svým plánem na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie 2 a na základě stávajících Smluv předloží Komise během tohoto roku řadu iniciativ zaměřených na zlepšení demokratického, institucionálního a politického rámce pro Unii v roce 2025.
Turecko je pro EU klíčovým partnerem a kandidátskou zemí, s níž pokračovaly dialogy na vysoké úrovni a spolupráce v oblastech společného zájmu, včetně oblasti podpory syrských uprchlíků. Komise uznala legitimní potřebu Turecka přijmout v reakci na neúspěšný pokus o státní převrat v červenci 2016 rychlá a přiměřená opatření. Turecko se však Evropské unii významně vzdaluje, zejména v oblastech právního státu a základních práv, a také tím, že se oslabuje účinnost systému brzd a protivah v politickém systému. Evropská komise opakovaně vyzvala Turecko, aby tento negativní trend urychleně zvrátilo.
II. PROVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZŠÍŘENÍ Z ROKU 2015
Zajištění reforem v oblasti právního státu, základních práv a řádné správy věcí veřejných zůstává v zemích procesu rozšíření i nadále nejnaléhavějším tématem. Jde rovněž o klíčové srovnávací kritérium, na jehož základě bude EU posuzovat vyhlídky těchto zemí na přistoupení k Unii. Dotčené země musí tyto základní hodnoty EU přijímat mnohem výrazněji a přesvědčivěji. Pokud se tak nestane, utrpí tím rovněž investice a obchod. Posílení právního státu není jen institucionální otázka, nýbrž vyžaduje také proměnu společnosti.
a) Právní stát
Ačkoliv se na reformy v oblasti právního státu klade stále větší důraz, zůstává pokrok v zemích procesu rozšíření nejednotný. Odhodlané úsilí nové vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o provedení „naléhavých priorit v oblasti reforem“ mělo na právní stát pozitivní dopad. Po pokusu o státní převrat v červenci 2016 došlo v Turecku k dalšímu zhoršení situace právního státu.
Úspěšná reforma soudního systému je dlouhodobým procesem, který vyžaduje pevnou politickou vůli napříč politickým spektrem, a země procesu rozšíření čeká v tomto směru ještě mnoho práce. Od bezprecedentního procesu nového hodnocení soudců a státních zástupců, který právě probíhá v Albánii, se očekává, že podpoří profesionalitu, nezávislost a integritu soudního systému. Hromadné propouštění soudců a státních zástupců a ústavní změny v Turecku ještě více narušily účinnost a nezávislost soudnictví.
Dotčené země musí nekompromisně vymýtit korupci a odstranit všechny prvky zmocňování se státu. Navzdory trvalému úsilí o harmonizaci právního a institucionálního rámce s acquis EU a evropskými normami zůstává korupce i nadále široce rozšířená. Role silných a nezávislých orgánů je zásadní: jak v oblasti prevence korupce a v boji proti ní, a to zejména na vysoké úrovni, tak pro provádění efektivnějších vyšetřování a stíhání, která povedou ke konečným soudním rozhodnutím, jež jsou vykonávána a obsahují odrazující sankce. Řízení veřejných finančních prostředků musí být transparentnější, zejména ve všech fázích zadávání veřejných zakázek, což je oblast zvláště náchylná ke korupci.
Specializované orgány sice byly zřízeny, avšak případy nejasného nabytí majetku politicky exponovanými osobami jsou málokdy vyšetřovány. Omezený pokrok je projevem nedostatku skutečné politické vůle ve spojení s dosud malou správní kapacitou. Zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, oddělení pravomocí a posílení nezávislých orgánů dohledu zůstává klíčovou výzvou. Jednání z Terstu v roce 2017 o regionálním nástroji na výměnu údajů, pokud jde o majetková přiznání a střety zájmů, by mohla přispět ke zlepšení úspěšnosti při řešení případů korupce v oblasti západního Balkánu.
Organizovaná trestná činnost je v zemích procesu rozšíření stále pevně uchycena. Oblast západního Balkánu a Turecko zůstávají i nadále působištěm mocných zločineckých skupin operujících na dotčeném území i mimo ně. Tato oblast je stále důležitou vstupní branou pro obchodování s nedovoleným zbožím, zejména se zbraněmi a drogami, a pro osoby, které jsou na cestě do EU. Země procesu rozšíření zvyšují spolupráci s donucovacími orgány EU, jako je Europol a Eurojust, a postupně zlepšují svoji kapacitu pro řešení konkrétních typů organizované trestné činnosti, včetně obchodu s drogami. V Albánii vedly rozsáhlé akce na vymáhání práva k úspěšnému zabavení velkého množství konopí a nedávno také kokainu pocházejícího z Latinské Ameriky. Nicméně nedostačující počet zaměstnanců a nedodržování operační nezávislosti donucovacích orgánů představuje v dotčeném regionu přetrvávající problém. Analýza hrozeb organizované trestné činnosti stále plně nekoresponduje se stanovenými operačními prioritami, což snižuje míru úspěšnosti při účinném rozbíjení zločineckých skupin. Veřejné orgány rovněž musí v souladu s metodologií Finančního akčního výboru (FATF) začít využívat finanční šetření a zlepšit výsledky v oblasti konfiskace výnosů z trestné činnosti. Zřízení a posílení centralizovaných agentur pověřených identifikací a vysledováním majetku pocházejícího z trestné činnosti (úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti) v zemích procesu rozšíření by mohlo zefektivnit fungování příslušných vnitrostátních systémů těchto zemí a usnadnit operativní spolupráci s úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v členských státech EU. Pokud jde o boj proti praní peněz / boj proti financování terorismu, měly by země procesu rozšíření urychlit harmonizaci svých právních předpisů a postupů s doporučeními Finančního akčního výboru. Konkrétních a trvalých výsledků v boji proti korupci, praní peněz a organizované trestné činnosti by mělo být dosaženo co nejdříve.
EU posílila operativní spolupráci s každou zemí procesu rozšíření v boji proti terorismu, násilnému extremismu a radikalizaci, a zejména v oblasti fenoménu (navracejících se) zahraničních teroristických bojovníků. Všechny země vynaložily značné úsilí o sblížení svých právních předpisů a postupů v oblasti boje proti terorismu a radikalizaci s normami a postupy EU. I zde však zůstává prostor pro zřízení efektivnějších národních a regionálních struktur, aby se dosáhlo konkrétních výsledků, zejména pokud jde o předcházení násilnému extremismu, obchodování se zbraněmi a financování terorismu, ale také v oblasti boje proti praní peněz, sdílení informací a strategií proti radikalizaci. Mnoho z těchto činností podpořila síť EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci. Spolupráce se všemi západobalkánskými partnery a s Tureckem v boji proti terorismu by měla být ještě více posílena. Normy ochrany osobních údajů by měly být uvedeny do souladu s unijními normami, aby mohly být uzavřeny dohody o spolupráci s Eurojustem. V roce 2017 navázali EU a její západobalkánští partneři na předchozí spolupráci v boji proti terorismu a dohodli se na zavedení integračního řízení vnitřní bezpečnosti pro západní Balkán, které představuje nový přístup k budování kapacit v oblasti řízení bezpečnosti a k reformám v tomto regionu.
b) Základní práva
Základní práva jsou v právních předpisech zemí západního Balkánu do značné míry zakotvena, avšak je třeba vyvinout nemalé úsilí, aby se zajistilo, že budou plně prováděna i v praxi. Ve vykazovaném období docházelo v Turecku k dalšímu závažnému zhoršování situace v klíčových oblastech lidských práv.
Celý region se musí především zaměřit na ochranu svobody projevu a nezávislosti sdělovacích prostředků coby pilíře demokracie: v tomto ohledu došlo v některých zemích k výraznému zhoršení stavu, přičemž obzvláště se situace zhoršila v Turecku, které v současnosti vězní více než 150 novinářů. I v ostatních zemích došlo v nejlepším případě jen k malému pokroku. Útoky a hrozby vůči novinářům nepolevily a vyšetřování a stíhání pokračují pomalým tempem. Ve všech zemích procesu rozšíření dále hojně dochází ke snahám o ovlivnění nezávislosti veřejnoprávního vysílání a k netransparentnímu veřejnému financování sdělovacích prostředků. Tyto nezákonné praktiky ohrožují nejen základní právo na svobodu projevu, ale i demokracii v dotčeném regionu. Vlády musí přijmout okamžitá a konkrétní opatření k provedení stávajících právních rámců v oblasti svobody projevu a ke zlepšení celkového prostředí pro svobodu sdělovacích prostředků. EU důrazně podporuje subjekty, jako jsou místní organizace občanské společnosti, obránci lidských práv, novináři a nezávislé sdělovací prostředky, jež často čelí zastrašování. Jejich aktivity zásadním způsobem přispívají k tomu, aby vlády přijaly odpovědnost za ochranu svobody projevu, jakož i za dodržování všech ostatních základních práv.
Všechny země procesu rozšíření musí vyvinout více úsilí a účinně bojovat proti častým případům porušování práv dětí. Vlády se musí rovněž přednostně zabývat diskriminací osob se zdravotním postižením a diskriminací menšin a dalších zranitelných skupin. Je třeba více prosazovat rovnost žen a mužů a aktivněji působit v oblasti prevence násilí páchaného na ženách a boje proti němu. Ačkoliv země západního Balkánu v ochraně práv leseb, gayů, bisexuálů a transgender a intersexuálních osob pokročily, musí se ještě více snažit o ukončení diskriminace, zastrašování a násilí. Také je třeba přednostně řešit složitou situaci Romů, kteří nadále čelí sociálnímu vyloučení, marginalizaci a diskriminaci. Je třeba zlepšit podmínky ve vězeních. Procesní práva podezřelých a obviněných osob a práva obětí by měla být harmonizována s acquis EU. V Turecku byly v rámci vyhlášení výjimečného stavu přijaty dekrety, které omezily zásadní procesní práva včetně práva na obhajobu.
c) Fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy
V řadě zemí zůstává klíčovým problémem řádné fungování demokratických institucí. Za tím účelem je třeba navázat konstruktivní dialog napříč celým politickým spektrem, zejména pak v parlamentech. I přes určitý pokrok zůstává řada aspektů, které jsou zásadní pro demokratický průběh voleb, stále problematická. Proto by měla být řádně provedena doporučení volebních pozorovatelských misí. Odpovědnost parlamentu, která je zásadním prvkem dobře fungující demokracie, musí být v politické kultuře pevně ukotvena.
Pokud jde o Turecko, byla sice uznána legitimní potřeba země přijmout v reakci na neúspěšný pokus o státní převrat rychlá a přiměřená opatření, existují však vážné obavy ohledně přiměřenosti opatření přijatých za výjimečného stavu, jež jsou stále platná a omezují základní zákonodárnou úlohu parlamentu, přičemž prostor pro dialog mezi politickými stranami se dále zúžil. V referendu, jež proběhlo během výjimečného stavu, byly schváleny dalekosáhlé ústavní změny, které podle Rady Evropy postrádají odpovídající systém brzd a protivah a ohrožují oddělení pravomocí.
Pokud jde o země západního Balkánu, nedostatečný politický dialog, nadměrné využívání naléhavých legislativních postupů a neexistence konstruktivního zapojení všech stran zhoršuje schopnost vnitrostátních parlamentů vykonávat základní zákonodárnou a kontrolní úlohu. Přestože se některé bojkoty podařilo překonat, konfliktní politická kultura přetrvává. V Albánii došlo v květnu 2017 k politické dohodě mezi stranami, která před volební přestávkou umožnila obnovu činnosti parlamentu. V Bývalé jugoslávské republice Makedonii usiloval nový parlament o obnovu svých kapacit pro dohled nad výkonnou mocí. V Černé Hoře však opozice bojkotovala zákonodárnou činnost od svolání parlamentu v listopadu 2016. V Srbsku trpí účinnost parlamentu a kvalita legislativy nedostatkem řádného parlamentního dohledu nad navrhovanou legislativou. V Kosovu 3* sice parlamentní shromáždění nedávno ratifikovalo dohodu o vymezení hranic s Černou Horou, jeho činnost však byla za předchozí i současné vládní koalice ovlivněna politickou polarizací a ochromením. V Bosně a Hercegovině bylo přijímání právních předpisů vycházejících z programu reforem negativně ovlivněno napětím mezi stranami vládní koalice, což vedlo ke zpomalení tempa reforem. Ačkoliv v celém regionu probíhají volby jako takové většinou bez závažnějších incidentů, závažné nedostatky – spočívající mimo jiné v politizaci volebních orgánů, zneužívání státních prostředků a v nedostatečně transparentním financování politických stran a volebních kampaní – mají dopad na důvěru občanů v integritu volebního procesu.
Aby se posílila správa věcí veřejných na všech úrovních, musí nezbytně dojít k reformě veřejné správy. To znamená, že se musí především zvýšit kvalita a odpovědnost veřejné správy, posílit profesionalita, depolitizace a transparentnost, a to i při náboru a propouštění zaměstnanců, zvýšit transparentnost správy veřejných financí a zlepšit služby pro občany. Je také třeba nalézt odpovídající rovnováhu mezi ústřední, regionální a místní úrovní správy. Zatímco v zemích západního Balkánu došlo v některých oblastech k mírnému pokroku, v Turecku se výrazně zhoršila situace v oblasti veřejné služby, řízení lidských zdrojů a odpovědnosti.
Všechny země, s výjimkou Bosny a Hercegoviny a Turecka, vypracovaly komplexní strategie reformy veřejné správy a správy veřejných financí. Zpoždění při provádění reforem a jejich finanční udržitelnost jsou i nadále důvodem k obavám. Transparentnost rozpočtu se v mnoha případech zlepšila. V zemích západního Balkánu je třeba podstatně zlepšit kvalitu centrálního strategického plánování a vazby na odvětvové plánování. Politiky, právní předpisy a veřejné investice jsou stále často připravovány bez systematického provádění posouzení dopadů a bez konzultací. Zásadním problémem většiny dotčených zemí je nadměrné využívání naléhavých legislativních postupů. Ve všech zemích je stále třeba zajistit profesionalizaci veřejné služby. Navzdory moderním právním předpisům o veřejné službě se pravidelně využívají výjimky, zejména při jmenování a odvolávání vysoce postavených úředníků.
Ve všech zemích procesu rozšíření je třeba dále zefektivňovat strukturu státní správy. V zemích západního Balkánu mají podobné správní orgány různé statusy, přičemž mnohé z nich přímo podléhají vládě nebo parlamentu, a nikoli ministerstvům, pod která by přirozeně náležely. Odpovědnost podřízených agentur vůči jejich mateřským institucím je nedostatečná a totéž platí o podávání zpráv. Většina zemí procesu rozšíření chce zlepšit poskytování služeb zavedením služeb elektronické veřejné správy, avšak těmto iniciativám často chybí strategické usměrňování a koordinace. Většina dotčených zemí rovněž učinila pokrok přijetím moderních zákonů o obecných správních postupech, avšak v mnoha zemích je stále třeba změnit podstatnou část odvětvových právních předpisů, aby se zvláštní správní postupy omezily na minimum.
d) Migrace
Problémy související s uprchlickou krizí a nelegální migrací byly ústředním prvkem spolupráce EU se zeměmi procesu rozšíření. Pokroku bylo dosaženo prostřednictvím společné práce podél migračních tras přes východní Středomoří / západní Balkán. Trvalý problém představuje převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Je třeba vyvinout větší úsilí, aby se v souladu s acquis EU zajistila lepší připravenost zemí čelit problémům, jež se týkají migrace (včetně omezování nelegální migrace, činností v oblasti navracení a ochrany hranic a předcházení nelegální migraci, budování kapacit v oblasti azylu, sociálního začleňování a integrace).
Turecko nyní ukazuje mimořádnou snahu a poskytuje útočiště více než 3,5 milionu registrovaných syrských uprchlíků. EU je i nadále odhodlána pomáhat Turecku při řešení tohoto problému. Spolupráce v rámci prohlášení EU a Turecka i nadále přinášela konkrétní výsledky. Došlo ke značnému snížení počtu nedovoleného a nebezpečného překračování hranic i ztrát na životech v Egejském moři a tento trend se ustálil: v roce 2017 dorazilo do EU po trase přes východní Středomoří 42 319 migrantů, což oproti 182 277 migrantům v roce 2016 představuje pokles o téměř 77 %. Turecká pobřežní stráž i nadále aktivně hlídkovala a předcházela nedovolenému překračování hranic a otevírání nových tras. Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku i nadále pomáhá řešit potřeby uprchlíků a podporuje hostitelská společenství. Na celou jeho první tranši ve výši tří miliard EUR byly uzavřeny smlouvy a dosud bylo vyplaceno 1,9 miliardy EUR. V souladu s prohlášením EU a Turecka začalo uvolňování druhé tranše tohoto nástroje. Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku se ukázal být jedním z nejrychlejších a nejúčinnějších podpůrných mechanismů EU: v rámci nouzové záchranné sociální sítě byla každý měsíc převedena hotovost pro téměř 1,2 milionu nejzranitelnějších uprchlíků. Více než 312 000 dětí absolvovalo kurzy tureckého jazyka a byla zahájena distribuce psacích potřeb a učebnic pro 500 000 žáků. Uprchlíci využili více než 763 000 konzultací primární zdravotní péče a více než 217 000 dětí syrských uprchlíků byla plně očkováno.
V roce 2017 se díky opatřením na podporu vnitrostátních snah koordinovaným Evropskou unií snížil objem nelegálních migračních toků procházejících přes oblast západního Balkánu o 91 % a situace na hranicích se celkově stabilizovala. Spolehlivými partnery EU v této záležitosti se ukázaly být zejména Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. Tyto země však zůstaly migrací nadále postiženy a musely neustále prokazovat, že dokáží čelit krizovým situacím. V celém regionu je třeba více posílit správní kapacitu a infrastrukturu. Úsilí svých západobalkánských partnerů hodlá EU podpořit: Komise nyní vyjednává dohody o postavení jednotek mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a zeměmi západního Balkánu. Tyto dohody umožní v oblastech sousedících s vnější hranicí EU nasazení týmů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, které budou mít výkonné pravomoci a podpoří vnitrostátní pohraniční orgány.
e) Ekonomika
Země západního Balkánu a Turecko mají značný hospodářský potenciál. Zvyšující se tempo růstu v posledních několika letech se promítlo do tvorby nových pracovních míst ve všech oblastech. Navzdory určitému pokroku se všechny vlády potýkají se značnými strukturálními problémy v hospodářské a sociální oblasti: země se vyznačují vysokou mírou nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, velkým nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, trvale vysokou mírou neformální ekonomiky, slabým podnikatelským prostředím s omezeným přístupem k financování a nízkou úrovní inovací a regionálního propojení. Náznaky zmocňování se státu nadále negativně ovlivňují investiční prostředí v zemích západního Balkánu, zejména pokud jde o nedostatečně nezávislý a účinný systém soudnictví a nerovnoměrné vymáhání pravidel hospodářské soutěže. Vliv státu na ekonomiku je v dotčeném regionu silný: slabá správa veřejných financí a časté změny povolení a daní pak zvyšují nebezpečí korupce. Rámce pro správu a řízení společností musí být posíleny a privatizační proces je třeba dokončit. Je nutné zlepšit infrastrukturu a vzdělávací systémy. Investice do infrastruktury v regionu by měly být v souladu s prioritami dohodnutými s EU, a to zejména v kontextu rozšíření transevropských dopravních sítí do zemí západního Balkánu. V Turecku hospodářský růst výrazně vzrostl, ale podnikatelské prostředí se nadále zhoršovalo a ekonomika zůstává zranitelná vůči finanční nejistotě, změnám v důvěře globálních investorů a přetrvávajícím politickým rizikům.
Evropská unie podporuje lepší formulování politik a správu ekonomických záležitostí prostřednictvím programu hospodářských reforem, který je nedílnou součástí procesu příprav. Dotčený program se stal klíčovým nástrojem pro tvorbu a provádění makroekonomických a strukturálních reforem. Přispívá tak k posílení dlouhodobého udržitelného růstu a konvergence, usnadňuje plánování politik a umožňuje dosáhnout pokroku při plnění kodaňských hospodářských kritérií. Všechny vlády se vyzývají k předložení svých ročních programů hospodářských reforem. K provedení určených reforem je nyní zapotřebí silný politický tlak a odpovědnost dotčených vlád. Evropská unie podporuje také zlepšování investičního prostředí v zemích západního Balkánu, a to prohloubením regionálního hospodářského prostoru, jehož cílem je odstranit překážky obchodu, mobility a investic v celém regionu. V prosinci 2016 přijala Komise doporučení ohledně zahájení jednání, jež mají být zaměřena na možné rozšíření a modernizaci celní unie mezi EU a Tureckem. Toto doporučení nyní posuzuje Rada.
f) Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy
Regionální spolupráce má zásadní význam pro zajištění politické stabilizace a hospodářských příležitostí. Pokročit v oblasti regionální spolupráce pomohla zemím západního Balkánu zejména agenda EU v oblasti propojení. V roce 2017 se v Terstu sešli vedoucí představitelé regionu, kteří schválili akční plán pro Regionální hospodářský prostor a podepsali Smlouvu o Dopravním společenství. Stabilizaci a spolupráci také nadále podporovaly proces spolupráce v jihovýchodní Evropě a další regionální iniciativy. Byla zřízena Regionální kancelář pro spolupráci mládeže, která zveřejnila první výzvu k předkládání návrhů za účelem dalšího posilování spolupráce mezi lidmi. Program Erasmus+ nadále upevňoval mezikulturní dialog v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mezi mladými lidmi a podporoval akce na podporu internacionalizace a modernizace vysokoškolských institucí a systémů. Určitého pokroku bylo dosaženo při provádění projektů v oblasti propojení v praxi. Akční plán strategie EU pro jadransko-jónský region přispěl k podpoře rozvoje společných projektů a k dalšímu sblížení zúčastněných zemí s acquis. Příliš mnoho povinností vyplývajících z regionálních dohod a závazků však dosud nebylo splněno. Pokud mají občané pocítit skutečné přínosy regionální spolupráce, je třeba vyvinout větší úsilí, aby se tyto dohody či závazky začaly uplatňovat, a to i pokud jde o provádění reformních opatření v oblasti propojení, jež byla dohodnuta v roce 2015.
Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními prvky procesu stabilizace a přidružení i procesu rozšíření. Ačkoliv docházelo k průběžným a pravidelným mezivládním stykům a probíhala spolupráce na dvoustranné a regionální úrovni, musí se vyvinout větší úsilí v nejcitlivějších otázkách, jako jsou válečné zločiny, pohřešované osoby, organizovaná trestná činnost a soudní a policejní spolupráce. Jediná výjimka se týká navracení uprchlíků z balkánských válek: v tomto ohledu přináší pozitivní výsledky regionální program pro problematiku bydlení. Neměla by být vydávána prohlášení, která mají negativní dopad na dobré sousedské vztahy. Pro podporu stability a pro vytvoření prostředí, které povede k překonání dědictví minulosti a k usmíření, má zásadní význam odpovědné politické vedení i další významné snahy. V tomto směru je pozitivním příkladem dohoda o přátelství mezi Bulharskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.
Politika EU v oblasti rozšíření musí i nadále exportovat stabilitu. EU proto nemůže a nebude importovat dvoustranné spory. Takové spory musí odpovědné strany co nejrychleji vyřešit. Výsledky, kterých země v tomto směru dosáhly, jsou omezené a celá oblast západního Balkánu musí vyvinout další úsilí. Je zapotřebí dosáhnout rychlého pokroku v dialogu zprostředkovaném EU, jehož cílem je dosáhnout úplného narovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem a jenž by měl vyústit v uzavření a provádění komplexní, právně závazné dohody o normalizaci vztahů. Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, mělo by se navázat na pokrok, jehož tato země dosáhla jak při udržování dobrých sousedských vztahů, tak při hledání diplomatického a vzájemně přijatelného řešení otázky názvu dojednávaného pod záštitou OSN. Také Albánie podnikla kroky k vyřešení dlouholetých dvoustranných sporů.
Ačkoli obnovené úsilí v jednáních na půdě OSN o vyřešení kyperské otázky nevedlo k uzavření dohody, je důležité zachovat dosažený pokrok a pokračovat v přípravách na spravedlivé, komplexní a proveditelné urovnání, a to i pokud jde o jeho vnější aspekty. Trvalé odhodlání Turecka a jeho konkrétní příspěvek k jednáním o dosažení spravedlivého, komplexního a proveditelného urovnání kyperské otázky v rámci OSN budou mít zásadní význam. Turecko musí urychleně splnit svůj závazek týkající se úplného provedení dodatkového protokolu a pokročit v narovnávání vztahů s Kyperskou republikou. Komise Turecko vyzývá, aby se vyvarovalo jakýchkoli hrozeb, zdrojů neshod či jednání, která by poškodila dobré sousedské vztahy a ohrozila mírové urovnání sporů. Komise zdůrazňuje všechna svrchovaná práva členských států EU, mezi něž patří mimo jiné právo uzavírat dvoustranné dohody, jakož i právo provádět průzkum přírodních zdrojů a využívat jich v souladu s acquis EU a mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu. Opatření a prohlášení Turecka namířená proti několika členským státům EU také vytvářela napětí, které má negativní dopad na jeho vztahy s EU. Vyřešení těchto dvoustranných otázek je prioritní záležitostí.
III. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Na základě výše uvedené analýzy a shrnutí hodnocení jednotlivých zemí, jež jsou uvedeny v příloze, předkládá Komise tyto závěry a doporučení:
I.
1.Politika EU v oblasti rozšíření představuje investici do míru, bezpečnosti, prosperity, a tedy i stability v Evropě. Poskytuje více hospodářských a obchodních příležitostí k oboustrannému prospěchu Evropské unie i států usilujících o členství. Pevná vyhlídka na členství v EU, trvale potvrzovaná EU a jejími členskými státy, nadále podněcuje transformaci a upevňuje stabilitu a bezpečnost zemí jihovýchodní Evropy.
2.Proces rozšíření se i nadále zakládá na stanovených kritériích a spravedlivých a přísně vymezených podmínkách. Každá země je posuzována na základě svých vlastních výsledků, což slouží jako pobídka k provedení dalekosáhlých reforem. Aby se vyhlídka na přistoupení stala skutečností, musí tyto země důsledně dodržovat přístup „základní zásady na prvním místě“.
3.Strategie pro západní Balkán, vypracovaná Komisí a přijatá v únoru 2018, poskytuje historickou příležitost pevně a jednoznačně svázat budoucnost regionu s Evropskou unií. Země v tomto regionu nyní musí odhodlaně, rozhodně a nezvratně pokročit v procesu transformace a odstranit stávající nedostatky, zejména pokud jde o základní zásady právního státu, základní práva, demokratické instituce a reformu veřejné správy, ale i o ekonomickou oblast.
II.
4.Turecko je pro Evropskou unii klíčový partner. Evropská unie, která bezprostředně a ostře odsoudila pokus o státní převrat v červenci 2016, zopakovala svou plnou podporu demokratickým institucím této země a uznala legitimní potřebu Turecka přijmout rychlá a přiměřená opatření v reakci na tuto závažnou hrozbu. Široký rozsah a kolektivní povaha opatření přijatých po tomto pokusu o státní převrat, jako jsou rozsáhlá hromadná propouštění, zatýkání a zadržování, však nadále vyvolávají vážné obavy o přiměřenost opatření přijatých za výjimečného stavu, jež stále zůstávají v platnosti. Turecká vláda sice zopakovala své odhodlání přistoupit k EU, avšak toto tvrzení nepodpořila odpovídajícími opatřeními a reformami. Naopak, Turecko se Evropské unii výrazně vzdaluje a za současných podmínek se neuvažuje o otevření žádných nových kapitol. Turecko musí především zvrátit současný negativní vývoj v oblasti právního státu a základních práv, a to počínaje odvoláním výjimečného stavu. Dále musí vyřešit oslabování účinnosti systému brzd a protivah v politickém systému, mimo jiné prostřednictvím posílené spolupráce s Radou Evropy.
K závažnému zhoršení situace došlo v takových klíčových oblastech, jako jsou soudnictví, reforma veřejné správy, základní práva a svoboda projevu. K dalšímu zhoršení docházelo v rostoucím počtu dalších oblastí. Zásadní povinností v procesu přistoupení je plné dodržování zásad právního státu a základních práv a svobod. Od vyhlášení výjimečného stavu bylo vzato do vazby přes 150 000 osob a 78 000 osob bylo zatčeno. Ve vězení zůstává více než 150 novinářů a široká řada spisovatelů, obránců lidských práv, právníků a zvolených zástupců. Mnoho tureckých občanů bylo zadrženo kvůli vyjádření svých politických názorů v sociálních médiích. Během výjimečného stavu bylo přijato 31 dekretů, které byly vyňaty ze soudního přezkumu a účinné kontroly ze strany parlamentu a které výrazně omezily klíčová občanská a politická práva, včetně svobody projevu, svobody shromažďování a práv na obhajobu. Komise pro výjimečný stav sice začala oficiálně fungovat, avšak v situaci, kdy je schopnost Turecka zajistit účinný vnitrostátní právní prostředek ve smyslu Evropského soudu pro lidská práva dále oslabována řadou problematických soudních rozhodnutí, se v účinný a důvěryhodný právní prostředek teprve musí vyvinout.
V referendu uspořádaném během výjimečného stavu byly těsnou většinou schváleny dalekosáhlé ústavní změny zavádějící prezidentský systém. Tyto změny postrádají podle Rady Evropy odpovídající systém brzd a protivah a ohrožují oddělení pravomocí mezi výkonnou a soudní mocí. Klíčová funkce parlamentu coby zákonodárce byla omezena, prostor pro dialog mezi politickými stranami v parlamentu se dále zúžil a byla zatčena řada dalších poslanců HDP, přičemž deset z nich bylo zbaveno poslaneckého mandátu. Jmenování správců, kteří nahradili zvolené zástupce, vedlo k významnému oslabení demokracie na místní úrovni. Občanská společnost se dostala pod rostoucí tlak z důvodu rozsáhlého zatýkání aktivistů, včetně obránců lidských práv, což vedlo k rychlému zúžení prostoru pro základní práva a svobody. Situace na jihovýchodě zůstává jedním z nejzávaznějších problémů pro stabilitu Turecka. Nedošlo k žádnému vývoji ohledně obnovení důvěryhodného politického procesu, který je zapotřebí k dosažení mírového a trvalého řešení.
Ačkoliv hospodářský růst v roce 2017 výrazně posílil, bude stále zranitelný, dokud Turecko nevyřeší makroekonomickou nerovnováhu, neprovede další strukturální reformy a nezlepší podnikatelské prostředí. Politická nejistota, zvýšená státní kontrola v ekonomické sféře a útoky na nezávislost soudnictví vedly k vytvoření méně předvídatelného investičního prostředí, k oslabení národní měny a k výraznému poklesu v oblasti přímých evropských investic.
EU a Turecko pokračovaly v dialogu a spolupráci v oblastech společného zájmu. Proběhla řada návštěv na vysoké úrovni a v květnu 2017 a v březnu 2018 se uskutečnila setkání vedoucích představitelů. Nadále probíhaly dialogy na vysoké úrovni o zahraniční a bezpečnostní politice, ale také o boji proti terorismu, dopravě a hospodářství. Evropská komise zdůrazňuje význam svých návrhů Radě na rozšíření a modernizaci celní unie mezi EU a Tureckem, která by byla vzájemně prospěšná.
Turecko i nadále vynakládalo mimořádné úsilí na poskytnutí přístřeší více než 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie a přibližně 365 000 uprchlíků z jiných zemí. Spolupráce s EU v oblasti migrace nadále přinášela konkrétní a podstatné výsledky při omezování nelegálního a nebezpečného překračování hranic a při záchraně životů v Egejském moři. Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku i nadále pomáhá řešit potřeby uprchlíků a podporovat hostitelská společenství. Pokud jde o provádění plánu pro liberalizaci vízového režimu, Turecko na začátku února předložilo Evropské komisi pracovní plán, v němž uvádí, jak plánuje plnit sedm stávajících kritérií pro uvolnění vízového režimu. Komise návrhy Turecka posuzuje a budou následovat další konzultace s tureckými protějšky.
Turecko zahájilo vojenskou operaci v severní Sýrii. Přestože má Turecko právo přijmout opatření k prevenci teroristických útoků zaměřených proti němu, tato operace okamžitě vyvolala obavy ohledně humanitární situace a další eskalace násilí.
V souladu s opakovanými postoji Rady a Komise z předchozích let musí Turecko neodkladně splnit svůj závazek a zajistit úplné provedení dodatkového protokolu a pokročit v narovnávání vztahů s Kyperskou republikou. Ačkoli konference, která se v červenci 2017 konala na Kypru, nedospěla k dohodě, je důležité zachovat dosažený pokrok a pokračovat v přípravách na spravedlivé, komplexní a proveditelné urovnání, včetně jeho vnějších aspektů. Trvalé odhodlání Turecka a jeho konkrétní příspěvek k dosažení spravedlivého, komplexního a proveditelného urovnání budou mít zásadní význam.
Turecko dále zintenzivnilo spolupráci s Řeckem a Bulharskem v otázce migrace. Nicméně napětí panující v oblasti Egejského moře a východního Středomoří nepřálo dobrým sousedským vztahům a narušovalo stabilitu a bezpečnost regionu. Dvoustranné vztahy s řadou členských států EU se zhoršily a občas docházelo k urážlivé a nepřípustné rétorice. EU vyzvala Turecko, aby se vyvarovalo jakýchkoli hrozeb či kroků namířených proti kterémukoli členskému státu nebo jakýchkoli zdrojů neshod či jednání, která by poškodila dobré sousedské vztahy a ohrozila mírové urovnání sporů. V březnu 2018 pak Evropská rada ostře odsoudila pokračující protiprávní akce Turecka ve východním Středomoří a Egejském moři a připomněla Turecku jeho povinnost dodržovat mezinárodní právo, udržovat dobré sousedské vztahy a narovnat vztahy se všemi členskými státy EU.
5.V dubnu 2018 se v Černé Hoře konaly prezidentské volby. Byly podniknuty první kroky k tomu, aby se zohlednila doporučení volebních pozorovatelských misí k parlamentním volbám z roku 2016, jež vydal Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Soudních řízení navazujících na oznámené nesrovnalosti však proběhlo velmi málo. Je třeba dále pracovat na upevnění důvěry ve volební rámec. Navrátit politickou debatu do parlamentu je odpovědností všech stran.
Jednání o přistoupení k EU dále pokročila. Bylo otevřeno 30 kapitol, přičemž tři z nich byly prozatímně uzavřeny. V oblasti právního státu dosáhla Černá Hora dalšího pokroku, zejména pokud jde o právní a institucionální rámec, zatímco praktické dopady reforem dosud nejsou dostatečně viditelné. V oblasti svobody projevu nedošlo k žádnému pokroku. Celý systém právního státu, zejména soudnictví, nyní musí přinášet více výsledků. Pokrok, kterého Černá Hora dosáhne v kapitolách týkajících se právního státu, doložený konkrétními výsledky, zejména pokud jde o posílení svobody projevu a sdělovacích prostředků a zlepšení výsledků v boji proti korupci a organizované trestné činnosti, praní peněz a obchodování s lidmi, bude i nadále celkově určovat tempo jednání o přistoupení.
Dobrého pokroku bylo dosaženo v oblasti právních předpisů, jejichž cílem je provádět nábor zaměstnanců ve veřejných službách na základě výsledků a zásluh. Tuto legislativu je nyní třeba provést. Černá Hora zahájila provádění střednědobé strategie fiskální konsolidace, a pokročila tak v posilování makroekonomické a fiskální stability. Míra veřejného zadlužení je vysoká a stále roste. Stávající úsilí o zlepšení infrastruktury a vzdělávacího systému musí být doplněno o reformu trhu práce, omezení faktorů, které demotivují od práce, a o rozvoj konkurenceschopného průmyslu zaměřeného na vývoz.
6.V dubnu 2017 se v Srbsku konaly prezidentské volby. Předseda vlády po zvolení prezidentem rezignoval na premiérské křeslo a v červnu 2017 převzala úřad nová vláda. Také tato nová vláda potvrdila zájem o integraci do EU.
Jednání o přistoupení k EU pokročila. Bylo otevřeno 12 kapitol, přičemž dvě z nich byly prozatímně uzavřeny. Celkové tempo jednání bude nadále záviset na pokroku Srbska v oblasti reforem, a zejména na intenzivnějším tempu reforem v oblasti právního státu a při narovnávání jeho vztahů s Kosovem. Ačkoliv v oblasti právního státu bylo dosaženo určitého pokroku, Srbsko nyní musí zvýšit své úsilí a dosáhnout dalších výsledků, zejména pokud jde o vytvoření příznivého prostředí pro svobodu projevu, posílení nezávislosti a celkové účinnosti soudního systému a dosažení udržitelného pokroku v boji proti korupci a organizované trestné činnosti, včetně boje proti praní peněz. Hospodářské reformy i nadále přinášejí výsledky, zejména pokud jde o makroekonomickou stabilizaci. Míra veřejných a soukromých investic však zůstává nízká a je třeba dále zlepšovat podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky. Hlavní strukturální reformy, pokud jde o veřejnou správu, daňový orgán a státem vlastněné podniky, ještě nebyly dokončeny. V kontextu jednání o přistoupení je nezbytné, aby Srbsko vytvořilo a udrželo zvýšenou správní kapacitu pro řešení otázek týkajících se EU.
Srbsko musí podstatně prohloubit svou angažovanost v dialogu s Kosovem, včetně provádění všech dohod, a zejména dohod o energetice, mostu v Mitrovici, integrované správě hranic a uznávání diplomů. Iniciativa prezidenta týkající se zahájení vnitřního dialogu o Kosovu je vítána. Srbsko by mělo i nadále hrát pozitivní roli v regionu, pokud jde o zlepšování regionálních vazeb a zachování stability.
7.S pomocí EU a mezinárodního společenství nakonec Bývalá jugoslávská republika Makedonie překonala po obtížném období svou hlubokou politickou krizi. Politická vůle pokročit vpřed, jejíž nedostatek byl v posledních letech zásadní překážkou reforem, je opět zřetelná a v celé společnosti je znatelná pozitivní změna v politickém smýšlení. Provádění těchto nezbytných strukturálních reforem je dlouhodobým procesem.
Komise s uspokojením konstatuje, že dohoda z Pržina byla z velké části provedena, dokonce i v obtížné politické situaci.
Od léta 2017 bylo učiněno mnoho práce k vyřešení naléhavých priorit v oblasti reforem, a to díky skutečné vůli k reformám. Začaly se tedy připravovat odložené strategie a právní předpisy a probíhaly inkluzivní a transparentní konzultace se všemi zúčastněnými stranami včetně opozice. V období od listopadu 2017 do února 2018 byla přijata řada strategií a právních předpisů, zejména v oblasti právního státu. Mnoho dalších se připravuje k přijetí v nadcházejících měsících. Strukturální problémy však přetrvávají, a to zejména v oblasti soudnictví.
S ohledem na dosažený pokrok Komise doporučuje, aby Rada rozhodla, že s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií budou zahájena jednání o přistoupení, přičemž je třeba udržet a prohloubit stávající reformní tempo, pokud jde o naléhavé priority v oblasti reforem, což je rozhodující pro další pokrok země. Za tímto účelem by Komise uplatnila posílený přístup ke kapitolám jednání týkajícím se soudnictví a základních práv a rovněž spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.
8.Albánie i nadále dosahovala stabilního pokroku při provádění pěti klíčových priorit pro zahájení jednání o přistoupení. Došlo ke konsolidaci reformy veřejné správy s cílem zvýšit její profesionalitu a depolitizaci. Byla přijata další opatření k posílení nezávislosti, účinnosti a odpovědnosti soudních orgánů, zejména prostřednictvím pokroku při provádění komplexní reformy soudnictví. To zahrnuje první konkrétní výsledky v rámci nového procesu hodnocení všech soudců a státních zástupců (prověřování): došlo k odstoupení 15 soudců a státních zástupců na vysoké úrovni a k prvním slyšením, jež v jednom případě vedla k odvolání soudce ústavního soudu a v dalším případě k potvrzení ve funkci soudce ústavního soudu.
Další rozhodné úsilí bylo vynaloženo v boji proti korupci a organizované trestné činnosti, a to i v boji proti obchodování s drogami a pěstování drog, což přispělo k dosažení dobrých výsledků z hlediska proaktivního vyšetřování, trestního stíhání a rozsudků. Byla přijata další opatření k posílení účinné ochrany lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám a práv Romů, a politik proti diskriminaci, jakož i opatření k provádění vlastnických práv.
S ohledem na dosažený pokrok Komise doporučuje, aby Rada rozhodla, že s Albánií budou zahájena jednání o přistoupení, přičemž je třeba zachovat a prohloubit současné reformní úsilí v klíčové oblasti, kterou je právní stát, zejména ve všech pěti klíčových prioritách, a nadále dosahovat konkrétních výsledků v procesu nového hodnocení soudců a státních zástupců (prověřování). Za tímto účelem by Komise uplatnila posílený přístup ke kapitolám jednání týkajícím se soudnictví a základních práv a rovněž spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.
9.Pokrok Bosny a Hercegoviny, pokud jde o priority vyplývající z reformního procesu, zejména o program reforem, byl v roce 2017 pomalý. Je třeba zintenzivnit reformní úsilí orientované na EU, aby se vyřešily hluboce zakořeněné strukturální problémy, které brání rozvoji země. Je třeba naléhavě pozměnit volební rámec, aby se zajistila řádná organizace voleb v říjnu 2018 a hladký průběh provádění výsledků. V tomto ohledu musí všichni vedoucí političtí představitelé přijmout svoji odpovědnost a nalézt řešení pro federální Sněmovnu národů, aby nedošlo k ohrožení perspektivy země a jejích občanů na vstup do EU. Prioritou zůstávají další sociálně-ekonomické reformy, posílení právního státu a veřejné správy v souladu s evropskými normami na všech úrovních správy, jakož i další zlepšování spolupráce mezi všemi úrovněmi. Mechanismus koordinace týkající se záležitostí EU účinně posloužil k získání koordinovaných odpovědí, jež jsou třeba pro probíhající přípravu stanoviska Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU. Tento mechanismus musí i nadále řádně fungovat, aby pomohl zemi s budoucími náročnějšími výzvami procesu integrace do EU, jako je přijetí dalších celostátních strategií, jakož i strategického programu pro sbližování právních předpisů země s acquis EU. Hospodářský rozvoj je i nadále pomalý, trpí slabým právním státem, stále nedostatečným podnikatelským prostředím, neúčinnou a roztříštěnou veřejnou správou, velkou nerovnováhou na trhu práce a nepříznivým investičním prostředím.
10.V Kosovu se tempo reforem souvisejících s požadavky EU zpomalilo v důsledku dlouhého volebního období v roce 2017 a náročné domácí politické situace, která ovlivňovala parlamentní činnost. Všichni političtí aktéři se musí znovu zapojit do konstruktivního dialogu, přičemž klíčovým fórem pro politické debaty má být parlament. Nová vláda a parlament by měly především pokročit v reformách a dosáhnout konsensu ohledně klíčových strategických otázek pro Kosovo. Je třeba urychlit provádění dohody o stabilizaci a přidružení a doprovodného evropského programu reforem. Pokroku bylo dosaženo v ekonomické oblasti, zejména došlo ke zlepšení podnikatelského prostředí. Měla by však být přijata opatření proti široce rozšířené neformální ekonomice a vysoké nezaměstnanosti. Situace na severu Kosova zůstává zvláště problematická. Nedávná ratifikace dohody o hranicích s Černou Horou představuje důležitý úspěch v duchu dobrých sousedských vztahů a je zásadním krokem k uvolnění vízového režimu. Komise posuzuje výsledky Kosova v boji proti organizované trestné činnosti a korupci.
Pokus 43 poslanců kosovského parlamentu z prosince 2017 o zrušení zákona o specializovaných senátech a specializovaném státním zastupitelství vyvolal vážné obavy. Bude nezbytné, aby Kosovo zcela splnilo své mezinárodní závazky týkající se specializovaných senátů a specializovaného státního zastupitelství, které byly zřízeny za účelem řešení určitých obvinění z mezinárodních zločinů spáchaných v rámci kosovského konfliktu.
Kosovo musí podstatně prohloubit svou angažovanost v dialogu se Srbskem, včetně provádění všech dohod, a zejména dohody o sdružení/společenství obcí v Kosovu, v nichž většinu tvoří Srbové. Činnost řídcí skupiny, která byla zahájena dne 4. dubna, je třeba posílit v plném souladu s bruselskými dohodami z roku 2013 a 2015.
IV. PŘÍLOHY
1. Shrnutí zjištění zpráv 4
2. Statistické přílohy
https://ec.europa.eu/commission/sites/beta -political/files/roadmap-factsheet-tallinn_en.pdf
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Odkaz na pracovní dokumenty útvarů Komise.
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 17.4.2018
COM(2018) 450 final
PŘÍLOHY
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018
{SWD(2018) 150 final}
{SWD(2018) 151 final}
{SWD(2018) 152 final}
{SWD(2018) 153 final}
{SWD(2018) 154 final}
{SWD(2018) 155 final}
{SWD(2018) 156 final}
Příloha 1 – Shrnutí zjištění zpráv
Turecko
Výjimečný stav, jenž byl vyhlášen po pokusu o státní převrat dne 15. července 2016, zůstává v platnosti. Jeho cílem je odstranit Gülenovo hnutí, které turecké orgány označily za teroristickou organizaci odpovědnou za tento pokus o státní převrat, jakož i podpořit boj proti terorismu, a to v souvislosti s opakovanými útoky v Turecku.
EU, která pokus o státní převrat bezprostředně a ostře odsoudila, zopakovala svou plnou podporu demokratickým orgánům této země a uznala legitimní potřebu Turecka přijmout rychlá a přiměřená opatření v reakci na takovou závažnou hrozbu. Široký rozsah, kolektivní povaha a nepřiměřenost opatření přijatých během výjimečného stavu od pokusu o státní převrat, jako například rozsáhlé propouštění, zatýkání a zadržování, však i nadále vzbuzují vážné obavy. Turecko by mělo výjimečný stav neprodleně odvolat.
Závažné nedostatky se týkají 31 dekretů, které byly za výjimečného stavu dosud přijaty. Tyto dekrety nebyly podrobeny pečlivé a efektivní kontrole ze strany parlamentu. V důsledku toho nemohly být dlouho podrobeny soudnímu přezkumu a o žádném z nich dosud nerozhodoval ústavní soud. Tyto nouzové dekrety značně omezily určitá občanská a politická práva, včetně svobody projevu, svobody shromažďování a procesních práv. Rovněž pozměnily klíčové právní předpisy, jež zůstanou platné i po odvolání výjimečného stavu.
Od vyhlášení výjimečného stavu bylo více než 150 000 lidí vzato do vazby, 78 000 osob bylo zatčeno a více než 110 000 státních úředníků bylo propuštěno, přičemž podle tvrzení orgánů přibližně 40 000 úředníku znovu nastoupilo do služby, z čehož asi 3 600 na základě dekretu.
V rámci vyhlášení výjimečného stavu začala fungovat odvolací komise, která obdržela celkem zhruba 107 000 odvolání. Tato komise začala přijímat rozhodnutí až v prosinci 2017 a doposud zajistila nápravu pouze několika málo žadatelům. Její rozhodnutí jsou přezkoumatelná soudem. V účinný a transparentní způsob právní ochrany pro osoby neoprávněně postižené opatřeními přijatými za výjimečného stavu se však teprve musí vyvinout.
S výjimkou zřízení odvolací komise se v důsledku řady nešťastných precedentních případů schopnost Turecka zajistit účinný vnitrostátní právní prostředek ve smyslu Evropského soudu pro lidská práva dále zhoršovala. V jednom případě soud nižšího stupně odmítl respektovat rozhodnutí ústavního soudu v jednom symbolickém případě; navazující rozhodnutí ústavního soudu v případě jednoho z obžalovaných soud nižšího stupně nakonec dodržel. Řada rozhodnutí soudu, která byla pro prominentní obžalované, včetně obránců lidských práv, příznivá, byla urychleně změněna jiným, nebo dokonce týmž soudem, v některých případech po připomínkách ze strany výkonné moci.
Turecko se musí ještě zabývat klíčovými doporučeními Rady Evropy a jejích orgánů. Obvinění z protiprávního jednání musí být stanovena transparentními postupy a na individuálním základě. Trestní odpovědnost jednotlivce lze stanovit pouze tehdy, pokud se bude zcela dodržovat princip oddělení složek moci, plná nezávislost soudnictví a právo každého na spravedlivý proces. Turecko by mělo výjimečný stav neprodleně odvolat.
V dubnu 2017 se v Turecku konalo referendum, které těsnou většinou schválilo ústavní změny zavádějící prezidentský systém. Tyto změny postrádají podle Benátské komise odpovídající systém brzd a protivah a ohrožují oddělení pravomocí mezi výkonnou a soudní mocí. Samo referendum vyvolalo vážné obavy ohledně celkového negativního dopadu výjimečného stavu, nerovných podmínek pro jednu ze stran kampaně a narušení ochranných opatření, jež mají zaručit integritu voleb.
Za výjimečného stavu byla klíčová funkce parlamentu coby zákonodárné moci omezena, neboť vláda začala vydávat nouzové dekrety s „platností zákona“ i pro úpravu záležitostí, které měly být řešeny v rámci řádného legislativního postupu. Kvůli zhoršujícímu se politickému napětí v zemi se prostor pro dialog mezi politickými stranami v parlamentu dále zúžil. Poté, co byli v květnu 2016 poslanci hromadně zbaveni imunity, bylo mnoho zákonodárců z opoziční strany HDP zatčeno a deset z nich bylo zbaveno mandátu.
Prostřednictvím nouzových dekretů došlo k řadě převodů pravomocí na prezidenta, a jeho kontrola nad výkonnou mocí tak vzrostla. Jmenování správců, kteří nahradili výkonné úředníky obcí a zvolené zástupce, vedlo k významnému oslabení demokracie na místní úrovni.
Občanská společnost se dostala pod rostoucí tlak, zejména z důvodu rozsáhlého zatýkání aktivistů, včetně obhájců lidských práv, a opakovaného zákazu demonstrací a jiných forem shromažďování, což vedlo k rychlému zúžení prostoru pro základní práva a svobody. Součástí opatření přijatých za výjimečného stavu bylo uzavření mnoha organizací zabývajících se právy a v souvislosti s konfiskací majetku nebyla dostupná účinná právní ochrana.
Vláda přepracovala právní rámec upravující vztahy mezi civilní a vojenskou sférou a významně zvýšila moc výkonné složky nad armádou, čímž posílila civilní dohled. V rámci ústavních změn byly fakticky zrušeny vysoké vojenské soudy. Vojsko a zpravodajské služby i nadále nemají dostatečnou odpovědnost před parlamentem.
Situace na jihovýchodě je pro Turecko i nadále jednou z nejnaléhavějších výzev. Zhoršená bezpečnostní situace se částečně přesunula do venkovských oblastí. Vládní závazek pokračovat v bezpečnostních operacích kvůli opakujícím se násilným aktům ze strany Kurdské strany pracujících (PKK), která je na seznamu EU uvádějícím osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů, nadále determinoval situaci v regionu. Přestože má vláda legitimní právo na boj proti terorismu, je rovněž odpovědná za to, že se tak děje v souladu se zásadami právního státu, lidskými právy a základními svobodami. Protiteroristická opatření musí být přiměřená. Vládní investiční plán na obnovu poškozených oblastí na jihovýchodě země umožnil výstavbu tisíců bytových jednotek, avšak kompenzaci doposud obdrželo jen několik vnitřně vysídlených osob. Nedošlo k žádnému vývoji ohledně obnovení důvěryhodného politického postupu, který je zapotřebí k dosažení mírového a trvalého řešení.
V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Turecka na mírně pokročilé úrovni, přičemž si tato země uložila pevný závazek zavést otevřenější správu a používání služeb elektronické veřejné správy. V souvislosti s právem na správní soudnictví a právem požadovat náhradu škody však došlo k závažnému negativnímu vývoji v oblasti řízení veřejné služby a lidských zdrojů a v oblasti odpovědnosti veřejné správy. Osobám, jež se staly obětí rozsáhlého propouštění, dosud nebyla poskytnuta transparentní a účinná právní ochrana.
Připravenost soudního systému Turecka je v počáteční fázi. V minulém roce však došlo k dalšímu závažnému negativnímu vývoji, zejména v souvislosti s nezávislostí soudnictví. Ústavní změny týkající se Vysoké rady soudců a státních zástupců vstoupily v platnost a ještě více oslabily její nezávislost na výkonné moci. Pokud jde o soudce a státní zástupce, rada dále pokračovala v rozsáhlém pozastavování výkonu funkce a v přesunech. Nebylo učiněno nic pro vyřešení problému v souvislosti s neexistencí objektivních, na zásluhách založených, jednotných a předem stanovených kritérií pro nábor a povyšování soudců a státních zástupců.
Země má určitou úroveň připravenosti v oblasti boje proti korupci, kde nedošlo k žádnému pokroku. Právní a institucionální rámec musí být dále sbližován s mezinárodními normami. Nadále umožňuje nepřípustný vliv výkonné moci na vyšetřování a trestní stíhání v případech korupce na vysoké úrovni. Dosavadní výsledky Turecka v oblasti vyšetřování, stíhání a odsuzování pachatelů v případech korupce jsou stále chabé, zejména pokud jde o případy korupce na vysoké úrovni. Nebylo dosaženo žádného pokroku v posílení odpovědnosti a transparentnosti fungování orgánů veřejné správy. Pro rozhodný boj s korupcí je třeba nalézt široký politický konsensus mezi stranami a projevit silnou politickou vůli. Turecko musí ještě splnit téměř všechna doporučení, která vydalo shromáždění skupiny států proti korupci v rámci Rady Evropy. Korupce stále přetrvává v mnoha oblastech a nadále představuje závažný problém. Také vnímání korupce zůstává vysoké.
Turecko dosáhlo určité úrovně připravenosti v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a učinilo určitý pokrok přijetím nové strategie a zlepšením institucionálních kapacit. Turecko musí zlepšit své právní předpisy týkající se kyberkriminality, konfiskace majetku a ochrany svědků. Právní předpisy v oblasti ochrany údajů existují, ale dosud nebyly harmonizovány s evropskými normami. Stále se dostatečně nevyužívají finanční šetření. Preventivní zmrazení majetku se uplatňuje jen zřídka a objem zkonfiskovaného majetku je nízký. Pokud jde o boj proti terorismu, existuje komplexní právní rámec proti financování terorismu. Trestněprávní předpisy i protiteroristické právní předpisy musí být uvedeny v soulad s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Zásada proporcionality musí být dodržována i v praxi.
Turecko dosáhlo dobrého pokroku v oblasti migrační a azylové politiky, nadále provádělo prohlášení EU a Turecka z března 2016 a účinně řídilo migrační toky na trase přes východní Středomoří. Pokud jde o provádění plánu pro liberalizaci vízového režimu, Turecko na začátku února předložilo Evropské komisi pracovní plán, v němž je uvedeno, jak tato země plánuje plnit sedm zbývajících kritérií pro uvolnění vízového režimu. Komise návrhy Turecka posuzuje a budou následovat další konzultace s tureckými protějšky.
Turecký právní rámec obsahuje obecné záruky dodržování lidských a základních práv, které však byly dále narušovány a omezovány řadou nouzových dekretů. Situace v oblasti svobody projevu se nadále vážně zhoršovala, přičemž se jedná o oblast, ve které je připravenost země v počáteční fázi. Rozsah opatření přijatých za výjimečného stavu se postupně rozšiřoval a zasáhl mnoho kritických hlasů, mimo jiné ve sdělovacích prostředcích a v akademické obci, a to v rozporu se zásadou proporcionality. Trestní řízení s novináři (více než 150 z nich je nadále zadržováno), obránci lidských práv, spisovateli nebo uživateli sociálních médií, odebírání novinářských průkazů, jakož i uzavření četných sdělovacích prostředků nebo dosazení vládou jmenovaných správců do jejich vedení budí vážné obavy. Většinou jde přitom o případy, které jsou založeny na selektivním a svévolném uplatňování zákona, zejména ustanovení o národní bezpečnosti a boji proti terorismu. Zákon o internetu a obecný právní rámec i nadále umožňují výkonné moci blokovat internetový obsah z nepřiměřeně široké řady důvodů a bez rozhodnutí soudu. Došlo také k vážnému zhoršení v oblasti svobody shromažďování, svobody sdružování a v oblasti procesních a vlastnických práv. Svoboda shromažďování je stále nadmíru omezována, a to v právních předpisech i v praxi. Opatření přijatá během výjimečného stavu rovněž odstranila klíčové záruky chránící zadržované osoby před zneužíváním, čímž v situaci zvýšeného hlášení případů špatného zacházení a mučení zvýšila riziko beztrestnosti. Nouzové dekrety uložily další omezení procesních práv včetně práva na obhajobu. Prosazování práv, navíc v kontextu omezené nezávislosti soudnictví, brání roztříštěnost a omezený mandát veřejných institucí odpovědných za lidská práva a svobody. Extrémní chudoba a nedostatek základních potřeb v romských domácnostech v Turecku jsou stále běžným jevem. Práva nejzranitelnějších skupin a osob patřících k menšinám by měla být dostatečně chráněna. Genderově podmíněné násilí, diskriminace, nenávistné verbální projevy proti menšinám, trestné činy z nenávisti a porušování lidských práv leseb, gayů, bisexuálů, transgender a intersexuálních osob budí i nadále vážné obavy.
Turecko vyjádřilo podporu jednáním o urovnání kyperské otázky mezi vedoucími představiteli obou komunit, jakož i úsilí generálního tajemníka OSN a jeho zvláštního poradce. Konference o Kypru, která se v lednu 2017 konala v Ženevě a v červenci 2017 ve středisku Crans-Montana, nedosáhla dohody. Turecko dosud nesplnilo svůj závazek zajistit úplné a nediskriminační provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení a neodstranilo všechna omezení volného pohybu zboží, včetně omezení týkajících se přímého dopravního spojení s Kyprem. V narovnávání dvoustranných vztahů s Kyperskou republikou nedošlo k žádnému pokroku. Závěry o Turecku, které přijala Rada Evropské unie a v prosinci 2006 schválila Evropská rada, zůstávají v platnosti. Uvádí se v nich, že přístupová jednání nebudou zahájena u osmi kapitol 1 souvisejících s omezeními Turecka vůči Kyperské republice a že žádná kapitola nebude prozatímně uzavřena, dokud Komise nepotvrdí, že Turecko plně provedlo dodatkový protokol k dohodě o přidružení.
Turecko dále zintenzivnilo spolupráci s Řeckem a Bulharskem v otázce migrace. Nicméně napětí panující v oblasti Egejského moře a východního Středomoří nebylo příznivé pro dobré sousedské vztahy a narušovalo stabilitu a bezpečnost regionu. Dvoustranné vztahy s řadou jednotlivých členských států EU se zhoršily a občas docházelo k urážlivé a nepřípustné rétorice. V březnu 2018 Evropská rada ostře odsoudila pokračující protiprávní akce Turecka ve východním Středomoří a Egejském moři a připomněla Turecku jeho povinnost dodržovat mezinárodní právo, udržovat dobré sousedské vztahy a narovnat vztahy se všemi členskými státy EU. Evropská rada rovněž vyjádřila hluboké znepokojení nad pokračujícím zadržováním občanů EU v Turecku, včetně dvou řeckých vojáků, a vyzvala k rychlému a pozitivnímu vyřešení těchto otázek v dialogu s členskými státy.
Turecko se musí jednoznačně zavázat k udržování dobrých sousedských vztahů, dodržování mezinárodních dohod a k mírovému urovnávání sporů v souladu s Chartou Organizace spojených národů a případě potřeby se obrátit na Mezinárodní soudní dvůr. V této souvislosti vyjádřila EU opět vážné znepokojení a vyzvala Turecko, aby se vyvarovalo jakýchkoli hrozeb či kroků namířených proti některému členskému státu nebo zdrojů neshod či jednání poškozujících dobré sousedské vztahy a mírové urovnávání sporů.
Pokud jde o hospodářská kritéria, turecká ekonomika je v pokročilé fázi a lze ji považovat za fungující tržní hospodářství. Ekonomika podporovaná vládními stimulačními opatřeními se dokázala zotavit z poklesu, k němuž došlo v důsledku pokusu o státní převrat v roce 2016, a v roce 2017 dosáhla silného růstů. Vysoký růst je však spojen s výraznou makroekonomickou nerovnováhou. Stávající schodek běžného účtu je stále vysoký a ke konci roku 2017 vzrostl, čímž se země stala závislou na přílivu kapitálu a zranitelnou vůči vnějším otřesům. V roce 2017 dosáhla inflace dvouciferných hodnot (11,1 %) a hodnota turecké liry dále klesala, což vedlo k obavám, zda činitelé odpovědní za měnovou politiku dokáží dodržet závazek cenové stability. Turecká ekonomika se nadále vyznačovala vysokou úrovní neformálnosti. Celkově došlo v této oblasti k negativnímu vývoji. Tendence ke zvyšování státní kontroly v hospodářské oblasti a opatření zacílená na společnosti, podnikatele a politickou opozici a jejich ekonomickou činnost poškozovala podnikatelské prostředí.
Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, dosáhlo Turecko určitého pokroku a jeho připravenost je na dobré úrovni. V obchodě i investicích se Turecko dobře integrovalo na trh EU. Určitého pokroku bylo dosaženo v energetickém odvětví, zvláště v oblasti trhu s plynem, a při zvyšování výdajů na výzkum a vývoj. V kvalitě vzdělávání však přetrvávaly značné problémy. Žádný pokrok nenastal při zlepšování transparentnosti státní podpory.
Pokud jde o schopnost převzít závazky vyplývající z členství, pokračovalo Turecko ve sbližování svých právních předpisů s acquis, i když omezeným tempem. Došlo ke zhoršení řady klíčových aspektů v oblasti informační společnosti, sociální politiky a zaměstnanosti a vnějších vztahů. Turecko dosáhlo pokročilé fáze přípravy v oblastech jako právo obchodních společností, transevropské sítě a věda a výzkum. Jeho připravenost je na dobré úrovni, pokud jde o volný pohyb zboží, právo duševního vlastnictví, finanční služby, politiku v oblasti podnikání a průmyslu, ochranu spotřebitele a zdraví, celní unii a finanční kontrolu. V oblasti zadávání veřejných zakázek, kde přetrvávají některé významné nedostatky při sbližování právních předpisů, je připravenost Turecka pouze na mírně pokročilé úrovni. Připravenost Turecka je na mírně pokročilé úrovni také v oblasti statistik a dopravní politiky, kde je nadále třeba vynakládat značné úsilí ve všech oblastech. Turecko dosáhlo pouze určité míry připravenosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, kde je stále zapotřebí zavést a provádět ambicióznější a lépe koordinované politiky. Ve všech oblastech je třeba věnovat větší pozornost vymáhání právních předpisů a v mnoha oblastech bude muset nastat další výrazný pokrok, aby došlo ke sladění právních předpisů s acquis EU.
Černá Hora
Pokud jde o politická kritéria, vykazované období se vyznačovalo nízkou úrovní důvěry ve volební rámec a dlouhodobým bojkotem parlamentu všemi opozičními sílami, jenž začal po parlamentních volbách v říjnu 2016. Navrátit politickou debatu do parlamentu je odpovědností všech politických aktérů. Část opozice se sice v prosinci 2017 do parlamentu vrátila, toto částečné ukončení bojkotu však zatím ke zlepšení parlamentního dialogu a dohledu nevedlo. Politická scéna zůstává i nadále roztříštěná a polarizovaná a vyznačuje se nedostatkem politického dialogu, a to zejména v demokratických institucích.
Je třeba více posílit zákonodárnou kapacitu parlamentu a jeho dohled nad výkonnou mocí. Zjištěními auditu státního kontrolního úřadu se parlament stále zabývá jen v omezeném rozsahu. Neprobíhají také žádné diskuse a ani se nepodávají zprávy o provádění důležitých politik a právních předpisů. V prosinci 2017 přijal parlament bez řádné veřejné konzultace soubor právních předpisů, které jen částečně reflektují doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Mělo by se zvážit provedení ucelené volební reformy. Ve vykazovaném období proběhly osmery místní volby. Místní volby neprobíhají po celé zemi ve stejný den, nýbrž postupně. Politickou scénu proto charakterizuje zdlouhavé a vysoce personalizované volební naladění. Popsaný volební cyklus ztěžuje zejména zahraničním pozorovatelům sledování průběhu voleb a vytváří široký prostor pro tvrzení o nesrovnalostech, jež nemohou být nezávisle posouzena. V souvislosti s případem údajného zneužití veřejných prostředků pro účely politických stran („kauza zvukových záznamů“) z roku 2012 dosud nebyla přijata žádná nová politická a soudní opatření.
Co se týče správy věcí veřejných, je třeba posílit transparentnost, zapojení zúčastněných stran a schopnost vlády provádět reformy. Soudržnost systému tvorby politiky by měla být zajištěna prostřednictvím koordinované tvorby politik. Mechanismy pro konzultace mezi vládou a organizacemi občanské společnosti jsou sice zavedeny, ale potřebují jasná pravidla a skutečnou angažovanost na obou stranách.
V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Černé Hory na mírně pokročilé úrovni. Bylo dosaženo dobrého pokroku, a to zejména přijetím nových právních předpisů o státních úřednících a zaměstnancích a o místních samosprávách, které mají v celé veřejné správě umožnit nábor nových zaměstnanců založený na zásluhách. Stále je zapotřebí pevné politické vůle k tomu, aby se účinně depolitizovala veřejná služba, optimalizovala státní správa i zajistilo účinné provádění a finanční udržitelnost reforem.
V oblasti soudního systému je připravenost Černé Hory na mírně pokročilé úrovni a bylo dosaženo určitého pokroku. Legislativní rámec v oblasti soudnictví, jehož cílem je zvýšit nezávislost a profesionalitu soudnictví, nebyl dosud plně proveden. Institucionální kapacity byly posíleny.
V oblasti boje proti korupci dosáhla Černá Hora určité úrovně připravenosti. Přestože bylo dosaženo určitého pokroku, korupce je v mnoha oblastech stále rozšířená a nadále způsobuje obavy. Operační kapacita institucí se zlepšila; všechny instituce by však měly jednat aktivněji. Je třeba zabývat se otázkami, jež se týkají důvěryhodnosti, nezávislosti a stanovování priorit protikorupční agentury. Zlepšit se musí také finanční vyšetřování a zadržování a konfiskace majetku. Prvních výsledků, pokud jde o vyšetřování, stíhání a pravomocné rozsudky v případech korupce na vysoké úrovni, již bylo dosaženo, avšak tento pokrok je třeba dále konsolidovat. Další úspěch se dostaví pouze v takovém prostředí, ve kterém budou nezávislé instituce chráněny před nepřípustným ovlivňováním a podněcovány k úplnému používání svých pravomocí.
V oblasti boje proti organizované trestné činnosti bylo vedeno několik prvních trestních stíhání týkajících se boje proti převaděčství migrantů a proti obchodování s drogami. K získání přesvědčivých výsledků je však třeba dosáhnout dalších úspěchů, zejména pokud jde o boj proti praní peněz a obchodování s lidmi.
V oblasti základních práv Černá Hora dále sbližovala své právní předpisy s normami EU. Zlepšila se zejména práce úřadu veřejného ochránce práv, k posílení institucionálního rámce a účinné ochrany lidských práv je však ještě třeba vyvinout další úsilí. V návaznosti na pokrok v oblasti protidiskriminačních právních předpisů musí Černá Hora nyní zajistit zavedení odpovídajících institucionálních mechanismů na ochranu zranitelných skupin před diskriminací. Provádění právních předpisů je i nadále slabé a institucionální kapacity v oblasti lidských práv se musí zvýšit. Romská 2 menšina nadále zůstává nejzranitelnější a nejvíce diskriminovanou komunitou. Genderově podmíněné násilí a násilí páchané na dětech představuje v této zemi stále závažný problém.
V oblasti svobody projevu dosáhla Černá Hora určité úrovně připravenosti, avšak ve vykazovaném období žádný pokrok nenastal. Pokud jde o vyšetřování starých případů násilí vůči novinářům, nebylo dosaženo žádného významného pokroku. Nedávná politická vměšování do činnosti rady veřejnoprávního vysílacího subjektu a Agentury pro elektronická média jsou důvodem k obavám. Mediální scéna zůstává vysoce polarizovaná a chápání úlohy svobodných sdělovacích prostředků je nadále problematické. Počet případů pomluvy zůstává vysoký, což je rovněž způsobeno slabými mechanismy samoregulace.
Černá Hora i nadále konstruktivně usilovala o dvoustranné vztahy s dalšími zeměmi procesu rozšíření a se sousedními členskými státy EU a aktivně se účastnila regionální spolupráce.
Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhla Černá Hora určitého pokroku a její připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé úrovni. Makroekonomická a fiskální stabilita byla posílena, ale je třeba vyvinout další úsilí, aby se vyřešily přetrvávající problémy, zejména vysoký veřejný dluh. Inflace byla od roku 2013 mírná nebo nízká a ekonomika země kontinuálně rostla. Finanční sektor zlepšil svoji solventnost a likviditu. Aby se však snížil schodek obchodní bilance, je třeba zlepšit rozsah a kvalitu vývozní základny. Nedostatky v oblasti právního státu, včetně nekalé hospodářské soutěže ze strany neformální ekonomiky, mají negativní dopad na podnikatelské prostředí. Trh práce čelí strukturálním problémům, které se odrážejí v nízké míře účasti a vysoké míře nezaměstnanosti.
Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie, dosáhla Černá Hora určitého pokroku a její připravenost je na mírně pokročilé úrovni. Budování klíčových infrastruktur v řadě oblastí a rozvoj lidského kapitálu položily základy pro větší konkurenceschopnost. Reforma vzdělávání pokračuje, ale je třeba vyvinout větší úsilí, aby se vyrovnal nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Malé a střední podniky i nadále čelí řadě výzev, jako je přístup k financování nebo regulační složitost. Je stále třeba vynakládat další úsilí na zlepšení celkové exportní výkonnosti místních podniků.
Pokud jde o schopnost převzít závazky vyplývající z členství, odvedla Černá Hora ve většině oblastí významnou práci na sblížení právních předpisů a na přípravě k provádění acquis. V oblastech, jako je právo obchodních společností a zahraniční, bezpečnostní a obranná politika, je připravenost země na dobré úrovni. V mnoha kapitolách, jako je např. volný pohyb zboží, zemědělství, bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařská politika, je připravenost Černé Hory na mírně pokročilé úrovni. Pokud jde o právní předpisy o rybolovu a rozpočtová a finanční ustanovení, je Černá Hora v počáteční fázi příprav. Určité úrovně připravenosti dosáhla v oblasti životního prostředí a změny klimatu, statistik, sociální politiky a zaměstnanosti. Dobrého pokroku bylo dosaženo v oblastech jako právo obchodních společností, zemědělství a rozvoj venkova, bezpečnost potravin a veterinární a rostlinolékařská politika. Došlo k negativnímu vývoji v oblasti zadávání veřejných zakázek. Výhledově by se Černá Hora měla zaměřit zejména na politiku v oblasti hospodářské soutěže, na životní prostředí a změnu klimatu a na zadávání veřejných zakázek. Posílení správní kapacity pro zajištění uplatňování acquis je pro Černou Horu i nadále velkou výzvou. Černá Hora pokračovala ve sbližování svých politik se všemi postoji a prohlášeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Přestože Černá Hora doposud zůstávala mimo hlavní migrační trasu vedoucí přes západní Balkán do EU, zaznamenala nárůst počtu migrantů / žadatelů o azyl, kteří vstoupili na její území, a musela proto posílit své kapacity, aby se dokázala vypořádat s náhlým vzrůstem tlaku souvisejícího s migrací. Černá Hora dosáhla dalšího pokroku zejména v právním rámci, jenž se týká migrace. Ačkoliv kapacita Černé Hory k vyřizování žádostí o azyl byla doposud dostačující, nyní by mohla být ohrožena: i) rostoucím počtem žadatelů o azyl a delší dobou jejich pobytu, která je v některých případech způsobena pomalým tempem postupů pro odvolání; a ii) zavedením náročnějších azylových řízení odpovídajících normám EU. V této souvislosti je třeba, aby Černá Hora zavedla mechanismus pro navracení nelegálních migrantů, který je v souladu s acquis EU, a aby postupně harmonizovala svoji vízovou politiku s odpovídající politikou EU. Černá Hora by měla otevřít další přijímací zařízení, která budou v souladu s požadovanými normami, a správu všech zařízení by měla zlepšit. V návaznosti na přijetí schengenského akčního plánu v únoru 2017 Černá Hora nadále pokračovala ve sbližování svých právních předpisů s acquis EU v oblasti víz.
Srbsko
Pokud jde o politická kritéria, proběhly v Srbsku v dubnu 2017 prezidentské volby. Mezinárodní pozorovatelé zjistili, že voliči měli možnost skutečného výběru mezi kandidáty, avšak rovné podmínky narušovala řada faktorů. Doporučení mezinárodních pozorovatelů je třeba zohlednit v plném rozsahu, včetně doporučení, která se týkají transparentnosti a integrity volebního procesu v průběhu volební kampaně.
Předseda vlády Vučić po zvolení prezidentem rezignoval na premiérské křeslo a v červnu 2017 pak převzala úřad nová vláda pod vedením Any Brnabićové. Je to poprvé, co v čele vlády této země stanula žena. Parlament stále ještě nevykonává účinný dohled nad výkonnou mocí. Transparentnost, inkluzivnost a kvalita tvorby právních předpisů musí být posílena. Také je třeba zlepšit dialog napříč politickým spektrem. Využívání naléhavých legislativních postupů by se mělo omezit. Musí se zamezit krokům, které omezují schopnost parlamentu provádět účinný dohled nad právními předpisy. Úloha nezávislých regulačních orgánů musí být plně uznána. V některých oblastech je nutné provést ústavní reformy, aby došlo ke sblížení s normami EU.
V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Srbska na mírně pokročilé úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti poskytování služeb a přijetím několika nových právních předpisů. Srbsko musí provést své reformní cíle, profesionalizovat a odpolitizovat veřejnou správu, zejména u pozic na úrovni vyššího managementu, a zajistit systematickou koordinaci a monitorování programu reformy správy veřejných financí na období 2016–2020. Schopnost Srbska přilákat a udržet ve veřejné správě kvalifikované pracovníky zabývající se tématy EU bude mít zásadní význam.
Pokud jde o soudní systém, je připravenost Srbska na určité úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo zejména tak, že se snížil počet nevyřízených starých případů prosazování práva a zavedla opatření k harmonizaci soudní praxe. Byla přijata lepší pravidla pro hodnocení profesních výsledků soudců a státních zástupců. Problémem zůstává rozsah politického vlivu na soudnictví. V lednu 2018 byl zveřejněn nový návrh ústavních změn v oblasti soudnictví, který byl předložen k veřejné rozpravě a následně zaslán s žádostí o stanovisko Benátské komisi.
Pokud jde o boj proti korupci, je připravenost Srbska na určité úrovni. Bylo dosaženo určitého pokroku, zvláště přijetím změn oddílu trestního řádu, jenž se týká hospodářských trestných činů, změn zákona o uspořádání státních orgánů v oblasti boje proti korupci, organizované trestné činnosti a terorismu a změn zákona o zadržování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. Došlo nicméně k vážnému prodlení při přijímání nového zákona o protikorupční agentuře. Korupce stále přetrvává v mnoha oblastech a nadále představuje závažný problém. Operační kapacita příslušných orgánů je i nadále nerovnoměrná. Donucovací a justiční orgány budou muset ještě dále dokazovat, že dokáží vyšetřovat, stíhat a soudit všechny případy korupce na vysoké úrovni nestranným a funkčně nezávislým způsobem.
V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Srbska na určité úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblastech jako řízení lidských zdrojů v rámci ministerstva vnitra a policie. Provozní kapacita státního zastupitelství pro oblast organizované trestné činnosti i státního zastupitelství boj proti kyberkriminalitě se zlepšila. Byla přijata nová strategie a akční plán pro prevenci obchodování s lidmi a boj proti němu, byl jmenován národní koordinátor pro boj proti obchodování s lidmi a byl přijat nový zákon o předcházení praní peněz a financování terorismu. Srbsko však musí ještě prokázat, že v případech praní peněz dokáže vést účinná finanční vyšetřování i vyšetřovat, trestně stíhat a vynášet pravomocné rozsudky. Počet odsouzení za organizovanou trestnou činnost zůstává nízký. Srbsko se musí zaměřit na provádění akčního plánu dohodnutého s Finančním akčním výborem.
Právní a institucionální rámec pro dodržování základních práv je zaveden. Musí být zajištěno jeho jednotné provádění v celé zemi, a to i pokud jde o ochranu menšin. Ačkoli je připravenost Srbska na určité úrovni, nebyl v oblasti svobody projevu zaznamenán žádný pokrok, což vzbuzuje stále větší znepokojení. Je třeba dále vytrvale usilovat o zlepšení situace osob patřících k nejvíce diskriminovaným skupinám (Romové, lesby, gayové, bisexuálové, transgender a intersexuální osoby, zdravotně postižené osoby, osoby s HIV/AIDS a další sociálně zranitelné skupiny). Je třeba přijmout zákon o rovnosti žen a mužů.
Srbsko celkově i nadále konstruktivně usilovalo o dvoustranné vztahy s dalšími zeměmi procesu rozšíření a se sousedními členskými státy EU a aktivně se účastnilo regionální spolupráce.
Pokud jde o narovnání vztahů s Kosovem, zůstalo Srbsko zapojeno do dialogu. Země však musí vyvinout další podstatné úsilí při provádění stávajících dohod a přispět k vytvoření podmínek, jež povedou k úplnému narovnání vztahů s Kosovem stanovenému právně závaznou dohodou.
Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhlo Srbsko dobrého pokroku a jeho připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé úrovni. Některé politické nedostatky, zejména pokud jde o rozpočtový schodek, byly vyřešeny. Základy růstu jsou pevné a makroekonomická stabilita zůstala zachována. Inflace byla mírná a měnová politika podporovala růst. Podmínky na trhu práce se nadále zlepšovaly. Veřejný dluh se sice snížil, avšak je nadále vysoký, a rozpočtový rámec a jeho správa musí být posíleny. Hlavní strukturální reformy, pokud jde o veřejnou správu, daňový orgán a státem vlastněné podniky, ještě nebyly dokončeny. Míra neformální zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické nečinnosti je stále velmi vysoká, zejména mezi ženami a mladými lidmi. Soukromý sektor není dostatečně rozvinutý. Jeho rozvoj brzdí nedostatky v oblasti právního státu a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže.
Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie, je připravenost Srbska na mírně pokročilé úrovni. Došlo k určitému pokroku ke zvýšení konkurenceschopnosti. Nicméně míra investiční aktivity je stále pod úrovní potřeb ekonomiky. Přes určitá zlepšení čelí podniky řadě problémů, např. náročnému podnikatelskému prostředí, vysoké úrovni parafiskálních poplatků a složitému a nákladnému přístupu k financování.
Pokud jde o schopnost převzít závazky vyplývající z členství, pokračovalo Srbsko ve sbližování svých právních předpisů s acquis EU ve všech oblastech. Pro zachování tempa reforem budou zásadní odpovídající finanční a lidské zdroje a pevné strategické rámce. V oblastech, jako je právo obchodních společností, duševní vlastnictví, věda a výzkum, vzdělávání a kultura a cla, je připravenost Srbska na dobré úrovni. Srbsko zlepšilo propojení svého investičního plánování s plněním rozpočtu, ale ještě musí zřídit jednotný mechanismus pro určování priorit všech investic, a to bez ohledu na zdroj financování a v souladu s vládním programem reformy správy veřejných financí. V oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek, statistika, měnová politika nebo finanční kontrola, je připravenost Srbska na mírně pokročilé úrovni. Srbsko bude muset v období před přistoupením postupně sbližovat svoji zahraniční a bezpečnostní politiku se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Evropské unie. Země musí prioritně řešit otázky nesouladu s dohodou o stabilizaci a přidružení, zejména omezení týkající se pohybu kapitálu, kontroly státní podpory, fiskální diskriminace dovážených lihovin a vývozu odpadů.
Srbsko i nadále řešilo důsledky migrační a uprchlické krize. Země nyní s EU vyjednává dohodu o statusu týkající se činností, jež bude v Srbsku provádět Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Srbsko přijalo nový zákon o azylu a dočasné ochraně, zákon o cizincích a zákon o ochraně hranic. Musí přijmout strategii a akční plán pro boj s nelegální migrací na období 2017–2020. V této souvislosti je třeba, aby Srbsko zavedlo robustní mechanismus pro navracení nelegálních migrantů, který je v souladu s acquis EU, a aby postupně harmonizovalo svoji vízovou politiku s odpovídající politikou EU. Země musí zajistit posílení koordinace mezi různými státními orgány zapojenými do řízení migrace. Srbsko pokračovalo ve spolupráci se sousedními zeměmi a členskými státy, zejména na technické úrovni, a vynaložilo značné úsilí na zajištění přístřeší a dodávek humanitární pomoci, a to primárně s podporou EU. V oblasti přijímání musí Srbsko zvýšit svou schopnost řešit zvláštní potřeby nezletilých osob bez doprovodu.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie
Pokud jde o politická kritéria, země konečně překonala nejvážnější politickou krizi, která tuto zemi od roku 2001 postihla. Obtížný proces sestavování vlády vyvrcholil dne 27. dubna 2017 útokem v parlamentu. Mezinárodní společenství útok ostře odsoudilo. Od května 2017 podniká nová reformně orientovaná vláda kroky k řešení zmocňování se státu a postupně obnovuje systém brzd a protivah, a posiluje tak demokracii a právní stát. Země prochází zásadními změnami v inkluzivnější a otevřenější politické atmosféře. Komunální volby v říjnu 2017 potvrdily, že proevropsky orientované politiky vládní koalice se těší podpoře občanů. Parlament svoji činnost nepřerušil a klíčovým výborům předsedají zástupci opozičních stran. Parlament musí posílit svou kontrolní a zákonodárnou úlohu, mimo jiné omezením širokého využívání zjednodušených postupů.
Zatímco vztahy mezi etniky byly nestabilní, situace zůstávala celkově klidná. Je nutné transparentním a inkluzivním způsobem navázat na přezkum provádění ochridské rámcové dohody, která ukončila konflikt z roku 2001 a která poskytuje rámec pro vztahy mezi etniky. Vláda prokázala odhodlání zvýšit důvěru mezi jednotlivými komunitami.
Občanská společnost i nadále hrála konstruktivní roli v podpoře demokratických procesů a zajišťování lepší funkce systému brzd a protivah. Od druhého pololetí roku 2017 se klima pro působení organizací občanské společnosti zlepšilo a vláda prokázala odhodlání k dialogu a inkluzi.
V oblasti reformy veřejné správy je připravenost země na mírně pokročilé úrovni. Dobrého pokroku bylo dosaženo přijetím strategie reformy veřejné správy a programu reformy správy veřejných financí. Bylo vyvinuto konkrétní úsilí o zvýšení transparentnosti a odpovědnosti a o zapojení externích zúčastněných stran do tvorby politik. Kapacitu ministerstva pro informační společnost a správu, pokud jde o řízení a koordinaci reformy veřejné správy, je třeba zlepšit. Stále zásadní význam má silný politický závazek zaručit profesionalitu veřejné správy, zejména pokud jde o jmenování do pozic na úrovni vyššího managementu, a dodržování zásad transparentnosti, zásluh a spravedlivého zastoupení a v souladu s duchem a literou zákona.
Soudní systém země dosáhl určité úrovně připravenosti, přičemž dobrého pokroku bylo dosaženo zejména ve druhé polovině vykazovaného období. Díky rozhodujícím krokům podniknutým v posledních měsících, zejména v oblasti obnovy nezávislosti soudnictví, došlo ke zvrácení nepříznivého vývoje z předchozích let. Země přijala novou důvěryhodnou strategii reformy soudnictví, která vytváří základ pro další reformu v této oblasti, a v souladu s doporučeními Benátské komise a „naléhavými prioritami v oblasti reforem“ pozměnila klíčové právní předpisy. Úřad zvláštního státního zástupce již nečelí tolika překážkám ze strany soudů, takže může pracovat účinněji. Řešení zbývajících doporučení a zajištění toho, aby soudnictví fungovalo bez nepřípustného ovlivňování, bude vyžadovat trvalé úsilí.
V oblasti boje proti korupci dosáhla země určité úrovně připravenosti. Pokud jde o korupci na vysoké úrovni, legislativní a institucionální rámec sice existuje a provádí se prevence a zahajují stíhání, avšak počet pravomocných soudních rozsudků v těchto případech zůstává nízký. Korupce stále v mnoha oblastech přetrvává a nadále představuje závažný problém. Schopnost institucí účinně potírat korupci vykazuje strukturální a provozní nedostatky. Stálé riziko představuje politické vměšování.
V boji proti organizované trestné činnosti dosáhla země určité úrovně připravenosti. Legislativní rámec je z velké části v souladu s evropskými normami, avšak úsilí o provádění strategií musí pokračovat. Země podnikla kroky k reformě systému sledování komunikace a k vyřešení souvisejících „naléhavých priorit v oblasti reforem“. Pro účinný boj proti určitým formám trestné činnosti, jako je praní peněz a finanční trestné činy, je třeba učinit více. Nezbytná je koordinovaná spolupráce všech zúčastněných stran. Je třeba zlepšit výsledky, pokud jde o vyšetřování, stíhání a odsuzování týkající se boje proti organizované trestné činnosti. Počet odsouzení zůstává nízký.
Právní a institucionální rámec pro ochranu základních práv je z velké části zaveden a soulad s evropskými normami v oblasti lidských práv se díky uskutečnění reforem zvýšil. Plné provedení ovšem vyžaduje trvalé úsilí. Pozitivum představuje skutečnost, že země ratifikovala Úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (známou také jako Istanbulská úmluva), zahájila potřebné právní reformy pro zřízení mechanismu externího dohledu nad donucovacími orgány a že změny rámce pro nediskriminaci byly připraveny inkluzivním způsobem. Je nutné řešit situaci ve věznicích a psychiatrických zařízeních, sledovat případy trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů a posílit orgány podílející se na ochraně a prosazování lidských práv. Více úsilí je třeba vyvinout v začleňování Romů. Pokud jde o svobodu projevu, země dosáhla určité úrovně připravenosti a učinila dobrý pokrok, zejména díky lepšímu prostředí pro sdělovací prostředky a menšímu nátlaku na novináře. Země musí vyřešit zbývající výzvy, včetně reformy veřejnoprávního vysílání.
Pokud jde o regionální spolupráci, země si udržela dobré vztahy s ostatními zeměmi procesu rozšíření a aktivně se účastnila regionálních iniciativ. Byly podniknuty rozhodující kroky ke zlepšení dobrých sousedských vztahů, mimo jiné prostřednictvím vstupu dvoustranné dohody s Bulharskem v platnost. Naléhavě je třeba vyřešit problém s názvem země. Jednání na toto téma pod záštitou Organizace spojených národů byla posílena. Při konstruktivních diskusích na úrovni předsedů vlád a ministrů zahraničních věcí byl kladně zhodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění opatření k budování důvěry. Společné prohlášení předsedů vlád Řecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie z ledna 2018, které zahrnovalo přejmenování letiště ve Skopji a jedné dálnice, a pokračování v některých zpožděných iniciativách EU byly konkrétním znamením posílení vzájemné důvěry.
Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhla Bývalá jugoslávská republika Makedonie určitého pokroku a její připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na dobré úrovni. Navzdory patové politické situaci v první polovině roku došlo k pozoruhodným zlepšením, zejména ve správě veřejných financí a transparentnosti. Základní nedostatky v ekonomice však přetrvávají. Sem patří například nedostatky v podnikatelském prostředí, jako jsou nedostatečné prosazování smluv a široký rozsah neformální ekonomiky. Strukturální problémy trhu práce se odrážejí v nízké míře ekonomické aktivity a vysoké míře nezaměstnanosti. Makroekonomické prostředí se v první polovině roku 2017 zhoršilo, neboť vleklá politická krize měla nepříznivý dopad na investice. Fiskální politika je zaměřena na krátkodobá opatření a postrádá trvalý konsolidační plán.
Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie, dosáhla ekonomika země určitého pokroku a její připravenost je na mírně pokročilé úrovni. Dále se zvětšila diverzifikace vývozu i přidaná hodnota produkce v odvětví výroby. Obchodní a investiční vztahy s EU se dále prohlubovaly. Ekonomiku i nadále negativně ovlivňují nedostatky ve vzdělávacích osnovách, nízká míra inovace a významné investiční mezery, zejména ve veřejné infrastruktuře.
Pokud jde o schopnost přijmout závazky vyplývající z členství, je připravenost země na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí, včetně hospodářské soutěže, dopravy a energetiky. Země vykazuje dobrou úroveň připravenosti v oblastech, jako je právo obchodních společností, celní unie, transevropské sítě a věda a výzkum. Je třeba vyvinout další úsilí ve všech oblastech, zejména v těch několika, kde je připravenost země v počáteční fázi, jako tomu je například v otázce volného pohybu pracovníků. Je třeba rovněž klást větší důraz na správní kapacitu a účinné provádění. Země dále zlepšovala svůj soulad s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie i nadále řešila důsledky migrační a uprchlické krize. Nyní s Evropskou unií vyjednává dohodu o statusu týkající se činností, jež bude v této zemi provádět Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Bývalá jugoslávská republika Makedonie vyvinula úsilí o zlepšení svého právního rámce. Pokračují práce na změně zákona o cizincích. Země pokračovala v provádění svého usnesení o migrační politice a v úsilí o zlepšení svého azylového systému a řízení migrace. Stále je zapotřebí systematická registrace migrantů a profilování zohledňující ochranu zranitelných osob, aby se zaručilo, že potřeby těchto jednotlivců budou řešeny. V této souvislosti je třeba, aby Bývalá jugoslávská republika Makedonie zavedla mechanismus pro navracení nelegálních migrantů, který je v souladu s acquis EU, a aby postupně harmonizovala svoji vízovou politiku s odpovídající politikou EU. Země pokračovala ve spolupráci se sousedními zeměmi a členskými státy, zejména na technické úrovni, a vynaložila značné úsilí na zajištění přístřeší a dodávek humanitární pomoci, a to primárně s podporou EU.
Albánie
Pokud jde o politická kritéria, přetrvávala silná polarizace politické struktury. Činnost parlamentu byla počátkem roku 2017 ovlivněna dlouhodobým bojkotem ze strany opozice, což rovněž zpozdilo určení orgánů, které měly provádět prověřování soudců a státních zástupců. Činnost parlamentu byla obnovena v květnu díky dohodě mezi hlavní vládní stranou a opozicí. Došlo tak rovněž k některým změnám volebního legislativního rámce, což přispělo k hladkému průběhu červnových všeobecných voleb, ačkoliv řada doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dosud nebyla reflektována. Bylo dosaženo určitého pokroku při zlepšování fungování Národní rady pro občanskou společnost. Je třeba více usilovat o lepší zapojení organizací občanské společnosti do inkluzivního politického dialogu.
V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Albánie na mírně pokročilé úrovni. Snahy v této oblasti pokračovaly a vedly k určitému pokroku v oblasti zvyšování účinnosti a transparentnosti veřejných služeb, vzdělávání a školení státních úředníků a transparentnějších náborových postupů a k celkovému posílení postupů veřejné služby založených na zásluhách a výsledcích. Tyto úspěchy by měly být dále konsolidovány, aby bylo dosaženo účinnější, odpolitizované a profesionálnější veřejné správy.
Pokud jde o soudní systém, je připravenost Albánie na určité úrovni. Pokračovalo provádění komplexní a důkladné reformy soudnictví, což vedlo k celkovému dobrému pokroku. Bylo zahájeno nové hodnocení (prověřovací proces) všech soudců a státních zástupců, které přineslo první konkrétní výsledky. Tento proces má podporu napříč politickým spektrem, provádí jej nezávislý orgán, podléhá mezinárodnímu dohledu a jeho slučitelnost s Evropskou úmluvou o lidských právech potvrdila Benátská komise. Pod záštitou Evropské komise byli v rámci mezinárodní monitorovací operace v zemi rozmístěni pozorovatelé, kteří na provádění celého procesu dohlíželi. Pomocné orgány, které prověřovací proces podporovaly, dokončily své první zprávy týkající se hodnocení odborné způsobilosti, prověřování osob a majetkových přiznání.
V oblasti boje proti korupci je připravenost Albánie na určité úrovni. Dobrého pokroku bylo dosaženo zejména přijetím změn trestního řádu. Je zřizován řetězec specializovaných protikorupčních orgánů, včetně úřadu zvláštního státního zástupce. Počet pravomocných rozsudků týkajících se nižších a středních úředníků se ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím zvýšil. Rozsudky nad vysoce postavenými úředníky se týkaly především oblasti soudnictví (soudců a státních zástupců), avšak počet pravomocně odsouzených vysoce postavených úředníků je i nadále celkově velmi nízký. V mnoha oblastech stále přetrvává korupce, která nadále představuje závažný problém.
V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Albánie na určité úrovni. Celkově bylo během vykazovaného období dosaženo určitého pokroku, a to zejména pokud jde o boj proti pěstování konopí. Albánie musí navázat na operativní výsledky v této oblasti, zintenzivnit konfiskaci majetku zločineckých skupin a pokračovat v likvidaci všech stávajících zásob konopí. Změny v zákoně proti mafii a v trestním řádu vytvořily podmínky, jež zvyšují účinnost vyšetřování trestných činů. Albánie se úspěšně zapojila do mezinárodní policejní spolupráce a posílila své kontakty zejména s členskými státy EU. Na vnitrostátní úrovni je třeba zlepšit účinnost spolupráce mezi policií a státními zástupci. Pokud jde o rozbíjení organizovaných zločineckých skupin, k žádnému velkému pokroku nedošlo. Počet pravomocných rozsudků v případech organizované trestné činnosti je i nadále velmi nízký a zvýšil se jen okrajově. Větší úsilí je třeba vyvinout v boji proti praní špinavých peněz, majetku, jenž pochází z trestné činnosti, a majetku nejasného původu.
Albánie ratifikovala většinu mezinárodních úmluv o lidských právech a vytvořila svůj právní rámec v souladu s evropskými standardy. Je třeba posílit prosazování mechanismů ochrany lidských práv a sledování těchto mechanismů. Pokud jde o svobodu projevu, je připravenost Albánie na určité úrovni / mírně pokročilé úrovni. Došlo k určitému pokroku při posilování nezávislosti regulačního orgánu a veřejnoprávního vysílání, je však třeba posílit transparentnost reklamní činnosti státu v médiích. Pokroku je třeba dosáhnout v oblasti vlastnických práv, a to aktualizací stávajících právních předpisů a posílením interinstitucionální koordinace. Institucionální mechanismy na ochranu práv dítěte a pro boj proti genderově podmíněnému násilí jsou stále slabé. Byly učiněny významné kroky ke zlepšení právního rámce pro respektování a ochranu menšin, avšak je třeba vypracovat příslušné sekundární právní předpisy. Je třeba zlepšit životní podmínky Romů a Egypťanů.
Albánie se i nadále aktivně účastnila regionální spolupráce a udržovala dobré sousedské vztahy. Podnikla významné kroky k vyřešení dvoustranných sporů s Řeckem.
Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhla Albánie určitého pokroku a její připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé úrovni. Snížil se poměr veřejného dluhu k HDP i schodek běžného účtu. Hospodářský růst se dále zvyšoval a nezaměstnanost klesla, ačkoliv stále zůstává vysoká. Pokud jde o bankovní sektor, míra úvěrů v selhání se snížila, ale poskytování bankovních úvěrů podnikům stále stagnuje. Zásadní reformy pro zlepšení podnikatelského prostředí pokročily, avšak vyžadují další úsilí, včetně snížení rozsahu neformální ekonomiky. Komplexní reforma soudnictví pokročila, ale musí být plně provedena. Nový konkurzní zákon vstoupil v platnost a měl by posílit režim ochrany proti platební neschopnosti. Právní předpisy upravující podnikání jsou však i nadále příliš složité a nedostatky v oblasti právního státu stále negativně ovlivňují podniky a odrazují investice.
Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, dosáhla Albánie určitého pokroku a její připravenost je na určité úrovni. Pokroku dosáhla konkrétně v oblasti energetické a dopravní infrastruktury a digitalizace, ačkoli i zde přetrvávají nedostatky, které omezují její konkurenceschopnost a obchod. Je třeba zvýšit kvalitu vzdělávání na všech úrovních, v neposlední řadě proto, aby byli lidé lépe vybaveni dovednostmi odpovídajícími potřebám trhu práce. Mezinárodní obchod nedosahuje svého potenciálu a koncentruje se do několika odvětví. Přetrvává nízká kapacita Albánie pro výzkum, vývoj a inovace.
V řadě oblastí Albánie pokračovala ve sbližování svých právních předpisů s požadavky EU, a zvýšila tak svou schopnost převzít závazky vyplývající z členství. V mnoha oblastech, jako je finanční kontrola, vzdělávání a kultura, je připravenost této země na mírně pokročilé úrovni a určité úrovně připravenosti bylo dosaženo také v oblastech, jako je např. zadávání veřejných zakázek a statistika. Albánie musí pokračovat v úsilí, pokud jde o celkovou připravenost na přijetí a provádění acquis EU. Měla by pokračovat v práci na rozvoji dopravních a energetických sítí, a to rovněž s cílem zlepšit propojení v rámci regionu. Je třeba posílit správní kapacitu a profesní standardy subjektů, které budou pověřeny prováděním acquis, a zaručit nezávislost regulačních orgánů. Zásadní význam má i nadále zvyšování transparentnosti a odpovědnosti, zejména pokud jde o účinné, efektivní a transparentní fungování systému zadávání veřejných zakázek a správy veřejných financí. Albánie pokračovala v plném sbližování se všemi postoji a prohlášeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Počet nepodložených žádostí o azyl podávaných státními příslušníky Albánie v členských státech EU a zemích přidružených k Schengenu zůstává i nadále vysoký. Albánie prokázala odhodlání a přijala řadu opatření, včetně posílení dvoustranné spolupráce s příslušnými členskými státy EU. Tato opatření přinesla pozitivní výsledky. Albánie musí pro účinné vyřešení tohoto jevu učinit další rozhodné kroky, například v rámci mechanismu monitorování v období po uvolnění vízového režimu. Albánie musí zavést mechanismus pro navracení nelegálních migrantů, který bude v souladu s acquis EU, jakož i postupně zharmonizovat svoji vízovou politiku s odpovídající politikou EU.
Bosna a Hercegovina
Pokud jde o politická kritéria, je třeba naléhavě pozměnit volební rámec, aby se zajistila řádná organizace voleb v říjnu 2018 a hladký průběh provedení výsledků. V tomto ohledu musí všichni vedoucí političtí představitelé přijmout svoji odpovědnost a nalézt řešení pro federální Sněmovnu národů. Rozhodnutí ústavního soudu z roku 2010 o dodržování základního demokratického práva občanů Mostaru volit v místních volbách ještě musí být provedeno. Přijímání právních předpisů vyplývajících z programu reforem, včetně přijímání právních předpisů o spotřební dani, bylo negativně ovlivněno napětím mezi stranami vládní koalice a překážkami kladenými opozičními stranami v celostátním parlamentu i v parlamentech na úrovni entit, což vedlo ke zpomalení reformního tempa. Program reforem byl účinně proveden, když celostátní parlament a parlamenty na úrovni entit koordinovaně spolupracovaly. Ústava Bosny a Hercegoviny je nadále v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech, jak se konstatuje v rozsudku ve věci Sejdić-Finci a souvisejících případech.
Fungování Předsednictva Bosny a Hercegoviny bylo negativně ovlivněno rozdílnými názory jeho jednotlivých členů na řadu otázek, jež jsou v pravomoci Předsednictva a souvisejí se zahraniční politikou. Rada ministrů přijala další celostátní strategie v oblastech jako životní prostředí a rozvoj venkova. Kvůli neshodám mezi členy vládní koalice se však řada reforem zpozdila, a provedeno tak bylo jen několik málo reforem včetně důležitého přijetí právních předpisů o spotřební dani. Celostátní strategie v oblastech, jako jsou energetika, zaměstnanost nebo správa veřejných financí, mají být teprve přijaty. Mechanismus koordinace záležitostí týkajících se EU začal fungovat v červnu 2017 při přípravě odpovědí, které země poskytla na dotazník Komise týkající se stanoviska. Je ještě třeba přijmout národní program pro sbližování právního řádu země s acquis EU.
Bosna a Hercegovina je v počáteční fázi reformy své veřejné správy a v minulém roce nedosáhla žádného pokroku. Vypracovává se celostátní strategie reformy veřejné správy, která musí být teprve přijata. Další fragmentace veřejné služby na úrovni federace i na kantonální úrovni zvýšila nebezpečí politizace. Pokud jde o soudní systém, je připravenost Bosny a Hercegoviny na určité úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti soudnictví, z celkového hlediska však reformy pokračují pomalu. Jakákoli revize trestního řádu by měla být v souladu s mezinárodními normami a neměla by snižovat schopnost orgánů bojovat se závažnou organizovanou trestnou činností, korupcí a dalšími hrozbami pro fungování právního státu. Také v oblasti boje proti korupci je připravenost Bosny a Hercegoviny na určité úrovni. Korupce je však stále rozšířená a nadále představuje problém. V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Bosny a Hercegoviny na určité úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo zejména přijetím nové strategie pro boj proti organizované trestné činnosti a potlačování těchto jevů a splněním akčního plánu, jenž se týkal boje proti praní peněz a proti financování terorismu. Proto již Bosna a Hercegovina nebude předmětem monitoringu ze strany Finančního akčního výboru. Je však třeba vynaložit značné úsilí v oblasti finančního vyšetřování a ke zlepšení kapacit pro boj proti terorismu. Musí se také posílit spolupráce se sousedními zeměmi v otázkách správy hranic.
Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti lidských práv a v záležitostech menšin. Strategický, právní, institucionální a politický rámec pro dodržování lidských práv však vyžaduje podstatná zlepšení. To zahrnuje svobodu projevu: v této oblasti nadále docházelo k politickému nátlaku a k zastrašování novinářů, včetně fyzických a slovních útoků. Problémem zůstává nedostatečné provádění právních předpisů týkajících se prevence genderově podmíněného násilí a ochrany před ním, zvláště pokud jde o domácí násilí. Je třeba přijmout komplexnější a integrovanější přístup k romské populaci, aby se posílilo její sociální začlenění.
Soulad Bosny a Hercegoviny se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU je ještě třeba zlepšit.
Pokud jde o hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost, Bosna a Hercegovina učinila určitý pokrok, ale stále se nachází v počáteční fázi zavádění fungujícího tržního hospodářství. Došlo k určitému zlepšení podnikatelského prostředí a k posílení finančního sektoru. Hlavní zbývající problémy představují slabý právní stát, stále špatné podnikatelské prostředí, roztříštěná a neúčinná veřejná správa a velká nerovnováha na trhu práce, což souvisí se špatným vzdělávacím systémem, nedostatečnou institucionální kapacitou a nepříznivým investičním prostředím. Významnou roli kromě toho nadále hraje i neformální ekonomika.
Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie, Bosna a Hercegovina učinila určitý pokrok a nachází se v počáteční fázi přípravy. Celková úroveň vzdělávání a výdajů na výzkum a vývoj zůstává nízká. Kvalita fyzického kapitálu trpí nedostatkem investic. Dopravní a energetická infrastruktura není dostatečně rozvinuta. Strukturální změny probíhají pomalu, ačkoliv došlo k určité diverzifikaci struktury regionálního obchodu země.
Kapacita v oblasti řízení migrace, zvláště pokud jde o zacházení se zranitelnými skupinami, musí být posílena. Bosna a Hercegovina musí zavést mechanismus pro navracení nelegálních migrantů.
Kosovo
Pokud jde o politická kritéria, v červnu 2017 proběhly v Kosovu předčasné volby. Nové parlamentní shromáždění a vláda se ujaly úřadu v září. Při prosazování reforem souvisejících s požadavky EU však nová vládní koalice dosud zaznamenala jen omezený úspěch. Těžce také hledá konsensus o strategických záležitostech, které jsou pro Kosovo klíčové. Pokračující politická roztříštěnost a polarizace nepříznivě ovlivnily úlohu parlamentního shromáždění i účinnost vlády. Obstrukční chování některých poslanců, včetně použití slzného plynu, narušovalo parlamentní činnost. Ratifikace dohody o hranicích s Černou Horou v březnu 2018 znamenala důležitý průlom.
Parlamentní a komunální volby, které se konaly v roce 2017, byly v zásadě konkurenční a na většině míst v Kosovu byly dobře spravovány. Nicméně zastrašování, ke kterému docházelo v mnoha komunitách kosovských Srbů, zejména zastrašování kandidátů, kteří nepatřili na kandidátku strany Srpska Lista, vzbuzuje obavy.
Situace na severu Kosova představuje zvláště velký problém. Pokračuje vyšetřování vraždy politika srbské menšiny v Kosovu Olivera Ivanoviće v lednu 2018.
Pokusy poslanců kosovského parlamentu v prosinci 2017 zrušit zákon o specializovaných senátech a specializovaném státním zastupitelství vyvolaly vážné obavy. Bude nezbytné, aby Kosovo plně dodržovalo své mezinárodní závazky, pokud jde o specializované senáty a specializované státní zastupitelství, a aby prokázalo, že tyto orgány plně a bezvýhradně podporuje.
V oblasti reformy veřejné správy je připravenost země na určité úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo zejména přezkumem agentur a (částečně) nezávislých subjektů. Trvalá politizace veřejné správy zůstává závažným jevem, který negativně ovlivňuje účinnost a profesionální nezávislost veřejné správy.
Připravenost soudního systému Kosova je v počáteční fázi. Určitého pokroku bylo dosaženo při provádění balíčku právních předpisů v oblasti spravedlnosti z roku 2015. Začlenění soudců a státních zástupců z řad kosovských Srbů, včetně jejich podpůrného personálu, do kosovského soudního systému bylo velkým úspěchem roku 2017. Soudnictví je stále zranitelné vůči nepatřičnému politickému vlivu a instituce právního státu vyžadují trvalé úsilí o vytvoření kapacit. Výkon spravedlnosti je i nadále pomalý a neúčinný.
V oblasti boje proti korupci je Kosovo v počáteční fázi / určité fázi připravenosti. Pokud jde o výsledky v oblasti vyšetřování a stíhání případů korupce na vysoké úrovni a případů organizované trestné činnosti, včetně pravomocných rozsudků, dosáhlo Kosovo určitého pokroku. Pokroku bylo dosaženo rovněž v předběžné konfiskaci majetku, avšak míra pravomocných konfiskací zůstává nízká. Korupce je stále rozšířená a nadále představuje problém. Má-li se tento problém vyřešit komplexním a strategickým způsobem, je třeba vynaložit větší úsilí.
Připravenost Kosova v oblasti boje proti organizované trestné činnosti je v počáteční fázi. Pokud jde o výsledky v případech korupce a organizované trestné činnosti na vysoké úrovni, bylo dosaženo určitého pokroku. Zatímco k předběžné konfiskaci majetku dochází nyní častěji, míra pravomocných rozsudků, finančních vyšetřování a pravomocných konfiskací majetku zůstává nízká. Účinný boj proti organizované trestné činnosti v severním Kosovu je pro donucovací orgány problematický. Určitého pokroku bylo dosaženo v boji proti terorismu, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na boj proti násilnému extremismu a radikalizaci, a v předcházení účasti občanů na zahraničních konfliktech. Kosovské orgány musí účinněji bojovat proti praní peněz a příslušný zákon by měl být uvedeny do souladu s acquis EU a mezinárodními normami.
Právní rámec na ochranu lidských a základních práv je z velké části v souladu s evropskými normami. Je však třeba vyvinout další úsilí v oblasti prosazování. Provádění strategií a právních předpisů v oblasti lidských práv je často oslabováno nedostatkem finančních a jiných zdrojů, zejména na místní úrovni, špatnou hierarchizací politických priorit a nedostatečnou koordinací. Je třeba vynaložit více úsilí na účinné zaručení práv příslušníků menšin, včetně Romů a Aškalů, a vysídlených osob, na zajištění rovnosti žen a mužů v praxi, na zřízení integrovaného systému ochrany dětí a na lepší ochranu kulturního dědictví. V oblasti svobody projevu, která je zakotvena v ústavě, je připravenost Kosova na určité úrovni. Kosovo těží z pluralitního a živého mediálního prostředí. Nicméně hrozby a útoky proti novinářům pokračovaly. Parlamentní shromáždění se při hledání řešení, jak udržitelným způsobem financovat veřejnoprávní vysílání, angažovalo pouze omezeně, a veřejnoprávní vysílání tak zůstává zranitelné vůči politickému tlaku.
Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhlo Kosovo dobrého pokroku a je v počáteční fázi budování fungujícího tržního hospodářství. Podnikatelské prostředí se zlepšilo a vláda dodržovala fiskální pravidla týkající se rozpočtového schodku; dávky pro válečné veterány nicméně nadále zatěžují veřejné finance. Kromě toho je stále rozšířena neformální ekonomika. Nárůst míry ekonomické aktivity se nepromítl do nárůstu zaměstnanosti, takže míra nezaměstnanosti dále rostla. Nezaměstnanost se týkala zejména žen a mladých a nekvalifikovaných pracovníků. Navzdory silnému růstu vývozu odráží přetrvávající schodek obchodní bilance slabou výrobní základnu.
Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, dosáhlo Kosovo určitého pokroku a je v počáteční fázi připravenosti. V oblasti zvyšování kvality vzdělávání a řešení nedostatků v oblasti dovedností na trhu práce k žádnému pokroku nedošlo. Kosovo dosáhlo určitého pokroku při zlepšování silniční infrastruktury, avšak nadále přetrvávají rozsáhlé nedostatky v infrastruktuře železničního a energetického odvětví. Strukturální změny v ekonomice jsou pomalé, neboť země zůstává závislá na odvětví maloobchodu. Integrace s EU je ztěžována pomalým prováděním dohody o stabilizaci a přidružení.
Kosovo dále vyvíjelo úsilí o udržení dobrých a konstruktivních dvoustranných vztahů s dalšími zeměmi procesu rozšíření. Kosovo je členem většiny regionálních organizací spadajících do rozsahu ujednání o regionálním zastoupení a spolupráci, která byla sjednána mezi Bělehradem a Prištinou v roce 2012.
Pokud jde o narovnání vztahů se Srbskem, zůstalo Kosovo zapojeno do dialogu. Kosovo však musí vyvinout další podstatné úsilí při provádění stávajících dohod a přispět k vytvoření podmínek, jež povedou k úplnému narovnání vztahů se Srbskem stanovenému právně závaznou dohodou.
Pokud jde o sbližování s evropskými normami, nachází se Kosovo v počáteční fázi. V některých oblastech pokračovalo sbližování právních předpisů, ale provádění je nedostatečné. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti volného pohybu zboží a služeb, zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže, jakož i při zlepšování podnikatelského prostředí. V oblasti daní a cel bylo také dosaženo určitého pokroku díky vybírání příjmů a zjednodušení administrativních postupů, Kosovo by však mělo zintenzivnit boj proti neformální ekonomice a daňovým únikům. Odvětví energetiky nadále čelí závažným problémům. Pokud jde o řešení problémů v oblasti životního prostředí, nebylo dosaženo žádného pokroku. Celkově musí Kosovo zlepšit svou správní kapacitu a koordinaci napříč všemi odvětvími, aby bylo zajištěno účinné provádění acquis.
Orgány učinily pokrok v řízení legální i nelegální migrace. Toto úsilí je třeba zachovat a dále na něm stavět. Kosovo musí zavést mechanismus pro navracení nelegálních migrantů.
Příloha 2 – Hlavní statistické údaje
|
STATISTICKÉ ÚDAJE (k 15. 2. 2018) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Demografie |
|
Černá Hora |
Bývalá
|
Albánie |
Srbsko |
Turecko |
Bosna a
|
Kosovo * |
EU-28 |
|||||||||||||||||||||||||
|
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
||||||||||||||||||
|
Populace celkem (v tisících) |
622,1 |
622,2 |
2 069,2 |
2 071,3 |
2 892,3e |
2 886,0 |
7 114,4 |
7 076,4 |
77 696 |
78 741 |
3 825,3 |
3 516,0p |
1 804,9 |
1 771,6 |
508 504p |
510 279bp |
||||||||||||||||||
|
Podíl skupiny 15–64 let v celkové populaci (v %) |
67,8 |
67,6 |
70,5 |
70,3 |
69,1e |
69,5 |
67,1 |
66,6 |
67,8 |
67,8 |
: |
: |
: |
65,6p |
65,5ep |
65,3bep |
||||||||||||||||||
|
Hrubá míra přirozeného pohybu populace (na 1 000 obyvatel) |
1,7 |
1,8 |
1,3 |
1,2 |
3,6e |
: |
-5,4 |
-5,1 |
11,8 |
11,2 |
: |
-1,8p |
9,2p |
: |
-0,2ep |
0,0bep |
||||||||||||||||||
|
Naděje dožití při narození, muži (v letech) |
74,4 |
: |
73,5 |
: |
76,2e |
: |
72,8 |
: |
75,4 |
: |
: |
: |
: |
: |
77,9ep |
: |
||||||||||||||||||
|
Naděje dožití při narození, ženy (v letech) |
78,6 |
: |
77,4 |
: |
79,7e |
: |
77,9 |
: |
81,0 |
: |
: |
: |
: |
: |
83,3ep |
: |
||||||||||||||||||
|
Trh práce |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Míra ekonomické aktivity osob ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivní populace ve věku 20–64 let (v %) |
1) |
68,5 |
69,1 |
70,2 |
69,6 |
71,3e |
73,3e |
68,1 |
70,0 |
59,9 |
60,9 |
59,2 |
58,8 |
42,8 |
44,0 |
77,1 |
77,5 |
|||||||||||||||||
|
Míra ekonomické aktivity mužů ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivních mužů ve věku 20–64 let (v %) |
1) |
74,9 |
76,7 |
83,8 |
83,8 |
81,8e |
82,5e |
76,7 |
78,0 |
82,7 |
83,3 |
71,9 |
72,0 |
65,1 |
66,8 |
83,4 |
83,7 |
|||||||||||||||||
|
Míra ekonomické aktivity žen ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivních žen ve věku 20–64 let (v %) |
1) |
62,1 |
61,6 |
56,2 |
54,9 |
61,1e |
64,2e |
59,5 |
62,0 |
37,3 |
38,5 |
46,3 |
45,3 |
20,4 |
20,9 |
70,8 |
71,4 |
|||||||||||||||||
|
Míra zaměstnanosti, skupina 20–64 let (v %) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkem |
56,7 |
57,1 |
51,9 |
53,3 |
59,3e |
62,1e |
56,0 |
59,1 |
53,9 |
54,3 |
43,2 |
44,2 |
29,1 |
32,3 |
70,0 |
71,0 |
||||||||||||||||||
|
Muži |
61,9 |
51,3 |
61,5 |
63,7 |
68,1e |
69,4e |
63,7 |
66,3 |
75,3 |
75,5 |
53,9 |
56,4 |
44,9 |
49,9 |
75,8 |
76,8 |
||||||||||||||||||
|
Ženy |
51,5 |
63,0 |
42,1 |
42,5 |
50,7e |
55,0e |
48,3 |
51,9 |
32,6 |
33,2 |
32,4 |
32,0 |
13,2 |
14,6 |
64,2 |
65,3 |
||||||||||||||||||
|
Osoby ve věku 15–24 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině |
19,1 |
18,4 |
: |
: |
29,6 |
26,9e |
19,9 |
17,7 |
24,0 |
24,0 |
27,7 |
26,4 |
31,4 |
30,1 |
12,0 |
11,6 |
||||||||||||||||||
|
Osoby ve věku 15-29 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině |
23,4 |
22,3 |
: |
: |
32,8 |
30,0e |
24,5 |
22,3 |
28,0 |
27,8 |
32,8 |
31,4 |
39,2 |
37,3 |
14,8 |
14,2 |
||||||||||||||||||
|
Zaměstnanost podle hlavních odvětví |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %) |
7,7 |
7,7 |
17,9 |
16,6 |
41,3e |
40,2e |
19,4 |
18,6 |
20,6 |
19,5 |
17,9 |
18,0 |
2,3 |
4,2 |
4,5 |
4,3 |
||||||||||||||||||
|
Průmysl (v %) |
10,8 |
9,8 |
23,4 |
23,1 |
11,6e |
12,8e |
19,9 |
20,2 |
20,0 |
19,5 |
22,0 |
22,7 |
18,7 |
18,0 |
17,3 |
17,3 |
||||||||||||||||||
|
Stavebnictví (v %) |
6,6 |
7,7 |
7,1 |
7,2 |
6,9e |
6,5e |
4,5 |
4,3 |
7,2 |
7,3 |
7,5 |
8,6 |
9,5 |
11,5 |
6,8 |
6,7 |
||||||||||||||||||
|
Služby (v %) |
74,8 |
74,8 |
51,6 |
53,1 |
40,2 |
40,5 |
56,1 |
57,0 |
52,2 |
53,7 |
52,6 |
50,8 |
69,5 |
66,3 |
71,4 |
71,6 |
||||||||||||||||||
|
Osoby zaměstnané ve veřejném sektoru jako podíl celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %) |
2) |
32,4 |
31,2 |
: |
: |
16,7e |
15,6e |
29,7 |
28,3 |
13,5 |
13,8 |
31,2 |
29,0 |
32,6 |
30,8 |
: |
: |
|||||||||||||||||
|
Osoby zaměstnané v soukromém sektoru jako podíl celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %) |
2) |
46,6 |
47,0 |
: |
: |
83,3e |
84,4e |
70,3 |
71,7 |
86,5 |
86,2 |
63,2 |
65,9 |
67,4 |
69,2 |
: |
: |
|||||||||||||||||
|
Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkem |
1) |
17,5 |
17,8 |
26,1 |
23,7 |
17,1e |
15,2e |
17,8 |
15,4 |
10,3 |
10,9 |
27,9 |
25,5 |
32,9 |
27,5 |
9,4 |
8,6 |
|||||||||||||||||
|
Muži |
1) |
17,7 |
18,3 |
26,7 |
24,4 |
17,1e |
15,9e |
16,9 |
14,8 |
9,3 |
9,6 |
25,9 |
22,6 |
31,8 |
26,2 |
9,3 |
8,4 |
|||||||||||||||||
|
Ženy |
1) |
17,3 |
17,1 |
25,1 |
22,7 |
17,1e |
14,4e |
18,8 |
16,2 |
12,6 |
13,6 |
30,9 |
30,2 |
36,6 |
31,7 |
9,5 |
8,8 |
|||||||||||||||||
|
Mladí lidé ve věku 15–24 let |
1) |
37,6 |
35,9 |
47,3 |
48,2 |
39,8e |
36,5e |
43,2 |
34,9 |
18,4 |
19,5 |
62,3 |
54,3 |
57,7 |
52,4 |
20,3 |
18,7 |
|||||||||||||||||
|
Dlouhodobá (>12 měsíců) |
1) |
13,6 |
13,4 |
21,3 |
19,2 |
11,3e |
10,1e |
11,4 |
10,0 |
2,2 |
2,2 |
22,8 |
21,7 |
23,8 |
18,0 |
4,5 |
4,0 |
|||||||||||||||||
|
Průměrná nominální měsíční mzda a výplata (v EUR) |
3) |
480 |
499 |
356 |
363 |
386 |
397 |
506 |
516 |
604 |
: |
424 |
429 |
: |
: |
: |
: |
|||||||||||||||||
|
Vzdělávání |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém: procento populace ve věku 18–24 s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, které se neúčastní dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy (v %) |
5,7 |
5,5 |
11,3p |
9,9 |
21,3e |
19,6e |
7,4 |
7,0 |
36,7 |
34,3 |
5,2 |
4,9 |
14,5 |
12,7 |
11,0 |
10,7 |
||||||||||||||||||
|
Veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP (%) |
: |
: |
: |
: |
3,1p |
3,1p |
4,0 |
3,9 |
4,3 |
4,6 |
: |
: |
4,5 |
4,7p |
: |
: |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, celkem |
6,6 |
6,8 |
: |
: |
: |
: |
8,6 |
7,8 |
46,5 |
43,9 |
6,2u |
5,8u |
: |
14,6 |
17,2 |
16,8 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, muži |
6,9 |
5,8 |
: |
: |
: |
: |
9,3 |
8,6 |
46,2 |
44,2 |
5,6u |
5,5u |
: |
12,5 |
19,4 |
19,1 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, ženy |
6,3 |
7,9 |
: |
: |
: |
: |
7,9 |
7,0 |
46,8 |
43,7 |
6,9u |
6,3u |
: |
17,0 |
14,9 |
14,4 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, celkem |
80,6 |
82,2 |
: |
: |
: |
: |
83,2 |
84,9 |
34,9 |
35,7 |
86,3 |
86,6 |
: |
70,5 |
65,2 |
65,3 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, muži |
85,3 |
86,9 |
: |
: |
: |
: |
84,5 |
86,3 |
37,8 |
38,3 |
88,6 |
89,0 |
: |
74,5 |
65,9 |
66,1 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, ženy |
75,7 |
77,2 |
: |
: |
: |
: |
81,7 |
83,3 |
32,2 |
33,3 |
83,5 |
83,7 |
: |
66,0 |
64,5 |
64,5 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, celkem |
31,0 |
33,9 |
28,6 |
29,1 |
22,1e |
20,9e |
28,9 |
29,9 |
23,5 |
26,5 |
17,2 |
23,1 |
17,2 |
19,1 |
38,6 |
39,0 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, muži |
29,9 |
31,8 |
23,1 |
24,5 |
19,6e |
18,0e |
24,2 |
24,7 |
25,0 |
28,3 |
13,4u |
16,6u |
19,5 |
18,9 |
33,9 |
34,3 |
||||||||||||||||||
|
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, ženy |
32,2 |
35,9 |
34,5 |
33,8 |
24,7e |
23,9e |
33,7 |
35,3 |
22,1 |
24,6 |
21,3 |
29,4 |
14,7 |
19,4 |
43,3 |
43,8 |
||||||||||||||||||
|
Národní účty |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Hrubý domácí produkt |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
V běžných cenách (v miliardách EUR) |
3,7 |
4,0 |
9,1 |
9,7p |
10,2p |
10,7p |
33,5 |
34,6 |
773,0 |
780,2 |
14,6 |
15,3 |
5,8 |
6,0p |
14 797,4 |
14 907,9 |
||||||||||||||||||
|
Na hlavu (v EUR) |
5 827 |
6 355 |
4 382 |
4 691 |
3 547 |
3 728 |
4 720 |
4 904 |
9 949 |
9 909 |
4 312 |
4 494 |
3 278 |
3 304 |
29 033 |
29 148 |
||||||||||||||||||
|
Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu |
12 200 |
13 000 |
10 500 |
10 900 |
8 500 |
8 500 |
10 500 |
10 700 |
18 900 |
18 800 |
9 100 |
9 300 |
: |
: |
29 000 |
29 100 |
||||||||||||||||||
|
V PPS na hlavu v poměru k průměru EU (EU-28 = 100) |
42 |
45 |
36 |
37 |
29 |
29 |
36 |
37 |
65 |
64 |
31 |
32 |
: |
: |
- |
- |
||||||||||||||||||
|
Reálná míra změny (objem) ve srovnání s předchozím rokem (v %) |
3,4 |
2,9 |
3,9 |
2,9p |
2,2p |
3,4p |
0,8 |
2,8 |
6,1 |
3,2 |
3,1 |
3,3 |
4,1 |
3,4p |
2,3 |
2,0 |
||||||||||||||||||
|
Hrubá přidaná hodnota podle hlavních odvětví |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %) |
9,7 |
9,0 |
11,1 |
10,5p |
22,9p |
22,9p |
8,2 |
7,9 |
7,8 |
7,0 |
7,3 |
: |
12,6 |
13,4p |
1,5 |
1,5 |
||||||||||||||||||
|
Průmysl (v %) |
12,8 |
12,3 |
19,3 |
19,9p |
13,9p |
13,2p |
25,9 |
25,9 |
22,4 |
22,3 |
21,9 |
: |
20,8 |
21,1p |
19,4 |
19,4 |
||||||||||||||||||
|
Stavebnictví (v %) |
4,5 |
6,8 |
8,1 |
8,6p |
10,2p |
10,5p |
5,5 |
5,4 |
9,3 |
9,7 |
4,6 |
: |
8,4 |
8,2p |
5,3 |
5,3 |
||||||||||||||||||
|
Služby (v %) |
73,0 |
71,9 |
61,5 |
61,0p |
53,0p |
53,4p |
60,4 |
60,8 |
60,5 |
61,0 |
66,2 |
: |
58,2 |
57,3p |
73,8 |
73,8 |
||||||||||||||||||
|
Platební bilance |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v milionech EUR) |
619,3 |
371,6 |
202,8 |
316,9 |
818,4 |
936,5 |
1 803,8 |
1 899,2 |
: |
: |
248,9 |
240,5 |
271,8 |
177,2 |
-129 867 |
-116 465 |
||||||||||||||||||
|
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v % HDP) |
16,9 |
9,4 |
2,2 |
3,3p |
8,0p |
8,7p |
5,4 |
5,5 |
: |
: |
1,7 |
1,6 |
4,7 |
3,0p |
-0,9 |
-0,8 |
||||||||||||||||||
|
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-28 (v milionech EUR) |
403,0 |
-32,5 |
-20,7 |
199,1 |
: |
: |
1 480,4 |
1 304,4 |
: |
: |
160,5 |
190,9 |
11,2 |
15,6 |
- |
- |
||||||||||||||||||
|
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-28 (v % HDP) |
11,0 |
-0,8 |
-0,2 |
2,0p |
: |
: |
4,4 |
3,8 |
: |
: |
1,1 |
1,2 |
0,2 |
0,3p |
- |
- |
||||||||||||||||||
|
Remitence jako % HDP |
1,2 |
1,0 |
2,3 |
2,0p |
5,9p |
5,7p |
8,5 |
7,8 |
: |
: |
8,3 |
8,2 |
11,5 |
11,5p |
0,1 |
0,1 |
||||||||||||||||||
|
Zahraniční obchod se zbožím |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Mezinárodní obchod se zbožím |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Podíl vývozu do zemí EU-28 na hodnotě celkového vývozu (v %) |
35,6 |
37,4 |
77,0 |
79,9 |
75,4 |
77,9 |
67,0 |
67,6 |
44,5 |
47,9 |
71,6 |
71,3 |
32,6 |
22,6 |
- |
- |
||||||||||||||||||
|
Podíl dovozu ze zemí EU-28 na hodnotě celkového dovozu (v %) |
41,3 |
48,2 |
62,0 |
62,0 |
61,8 |
63,1 |
57,3 |
58,7 |
38,0 |
39,0 |
60,8 |
61,9 |
42,2 |
43,1 |
- |
- |
||||||||||||||||||
|
Obchodní bilance (v milionech EUR) |
-1 524 |
-1 736 |
-1 714 |
-1 777 |
-2 154 |
-2 399 |
-2 978 |
-2 483 |
-56 981 |
-50 676 |
-3 510 |
-3 448 |
-2 309 |
-2 480 |
59 553 |
32 002 |
||||||||||||||||||
|
Mezinárodní obchod se zbožím a službami v poměru k HDP |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dovoz (v % HDP) |
60,6 |
62,9 |
65,0 |
64,7p |
44,7p |
: |
56,4 |
57,5 |
26,0 |
24,9 |
53,2 |
52,3 |
49,5 |
51,3p |
40,3 |
40,5 |
||||||||||||||||||
|
Vývoz (v % HDP) |
42,1 |
40,5 |
48,7 |
50,0p |
27,4p |
: |
46,7 |
50,0 |
23,3 |
22,0 |
34,6 |
35,4 |
19,3 |
22,5p |
43,8 |
44,0 |
||||||||||||||||||
|
Veřejné finance |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Vládní finanční statistiky, v poměru k HDP |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
** Přebytek (+) / deficit (–) veřejných financí (v %) |
-7,4 |
-2,8 |
-3,5 |
-2,7 |
-4,1 |
-1,8 |
-3,7 |
-1,3 |
1,3 |
: |
0,7 |
1,2 |
: |
: |
-2,4 |
-1,7 |
||||||||||||||||||
|
** Veřejné zadlužení (v %) |
66,2 |
64,4 |
38,1 |
39,6 |
69,1 |
68,7 |
76,0 |
73,0 |
27,5 |
: |
41,9 |
40,5 |
12,8 |
: |
84,5 |
83,2 |
||||||||||||||||||
|
Finanční ukazatele |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Roční změna spotřebitelských cen (v %) |
4) |
1,4 |
0,1 |
-0,3 |
-0,2 |
2,0 |
2,5 |
1,5 |
1,3 |
7,7 |
7,7 |
-1,0 |
-1,1 |
-0,5 |
0,3 |
0,0 |
0,3 |
|||||||||||||||||
|
Celkové vnější zadlužení v poměru k HDP (v %) |
: |
: |
69,3 |
74,2p |
74,7p |
73,5p |
78,3 |
76,5 |
47,1 |
: |
72,2 |
71,0 |
33,3 |
33,7p |
: |
: |
||||||||||||||||||
|
Úroková sazba úvěrů (ročních) per annum (v %) |
5) |
: |
: |
: |
: |
74,7 |
73,5 |
: |
: |
53,0 |
: |
: |
: |
: |
: |
: |
: |
|||||||||||||||||
|
Úroková sazba z vkladů (ročních) per annum (v %) |
6) |
8,53 |
7,45 |
3,75 |
4,25 |
7,77 |
5,89 |
6,50 |
5,50 |
10,79 |
: |
5,74 |
4,97 |
8,32 |
7,47 |
: |
: |
|||||||||||||||||
|
Hodnota rezervních aktiv (včetně zlata) (v milionech EUR) |
7) |
1,23 |
0,93 |
0,25 |
0,25 |
1,35 |
0,80 |
2,50 |
2,50 |
7,27 |
: |
0,09 |
0,09 |
0,90 |
1,01 |
: |
: |
|||||||||||||||||
|
Mezinárodní rezervy – vyjádřeno v měsících dovozu |
673,7 |
803,0 |
2 261,8 |
2 613,4 |
2 880,0 |
2 945,0 |
10 378,0 |
10204,6 |
99 619,6 |
: |
4 414,6 |
4 887,4 |
706,4 |
605,1 |
: |
: |
||||||||||||||||||
|
Podnikání |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Index průmyslové výroby (2010 = 100) |
8) |
88,3 |
84,4 |
118,0 |
122,0 |
161,7 |
130,5 |
107,1 |
112,1 |
124,1 |
126,3 |
107,4 |
112,0 |
: |
: |
103,9 |
105,6 |
|||||||||||||||||
|
Infrastruktura |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Hustota železniční sítě (tratě v provozu na tisíc km²) |
18,1 |
18,1 |
28,1 |
27,4 |
13,8 |
12,2 |
48,6 |
48,6 |
13,2 |
: |
20,1 |
21,9 |
30,9 |
30,9 |
: |
: |
||||||||||||||||||
|
Délka dálnic (v kilometrech) |
0 |
0 |
259 |
259 |
: |
: |
693 |
741 |
2 282 |
2 542 |
128 |
: |
80 |
98 |
: |
: |
||||||||||||||||||
|
Energetika |
Pozn. |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
2015 |
2016 |
|||||||||||||||||
|
Čistý dovoz energie v poměru k HDP |
4,2 |
3,4 |
6,4 |
5,1p |
0,8p |
1,3p |
4,8 |
3,6 |
1,2 |
1,0 |
5,3 |
4,3 |
5,4 |
4,1p |
1,6 |
1,3 |
||||||||||||||||||
|
: = není k dispozici |
||||||||||||||||||
|
b = přerušení řady |
||||||||||||||||||
|
e = odhadovaná hodnota |
||||||||||||||||||
|
p = prozatímní |
||||||||||||||||||
|
u = nízká spolehlivost |
||||||||||||||||||
|
– = nepoužije se |
||||||||||||||||||
|
* = Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. |
||||||||||||||||||
|
** = Údaje o schodku veřejných financí a o veřejném dluhu zemí procesu rozšíření jsou zveřejněny tak, jak byly uvedeny, a bez záruky jejich kvality a dodržování pravidel ESA. |
||||||||||||||||||
|
Poznámky pod čarou: |
||||||||||||||||||
|
1) |
Turecko: nezaměstnanost na základě kritéria 4 týdnů a s použitím metod pouze aktivního hledání zaměstnání. |
|||
|
2) |
Bosna a Hercegovina: součet částí nečiní 100 %, neboť nejsou zahrnuty jiné typy vlastnictví. Černá Hora: kromě nevládních organizací. Údaje se vztahují k počtu zaměstnanců (v soukromém nebo veřejném sektoru) jako podílu z celkového počtu zaměstnaných osob. |
|||
|
3) |
Albánie: veřejný sektor. Bosna a Hercegovina: čisté příjmy. Srbsko: mzdy a výplaty zaměstnanců právnických osob a podniků nezapsaných v obchodním rejstříku. |
|||
|
4) |
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (neplatí pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Bosnu a Hercegovinu a údaje za rok 2015 pro Albánii). Albánie: odchylka mezi prosincem jednoho roku a prosincem předchozího roku. |
|||
|
5) |
Zahraniční dluh Albánie (včetně přímých zahraničních investic). |
|||
|
6) |
Albánie: vážená průměrná úroková sazba uvalená na nové úvěry na 12 měsíců v příslušném měsíci s 12měsíční splatností. Bosna a Hercegovina: sazby krátkodobých úvěrů nefinančním společnostem v národní měně (vážený průměr). Černá Hora: skutečná vážená průměrná úroková sazba, nesplacené částky, roční. Bývalá jugoslávská republika Makedonie: konec roku (31. prosinec). |
|||
|
7) |
Albánie: úroková sazba z vkladů představuje průměrnou váženou sazbu za nově přijaté vklady za příslušný měsíc s 12měsíční splatností. Bosna a Hercegovina: sazby vkladů na požádání domácností v národní měně (vážený průměr). Černá Hora: skutečná vážená průměrná úroková sazba, nesplacené částky, roční. Bývalá jugoslávská republika Makedonie: konec roku (31. prosinec). Turecko: jednodenní vkladová facilita. |
|||
|
8) |
Černá Hora a Srbsko: hrubé údaje, neočištěno od kalendářních vlivů. |
|||