EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.6.2018

COM(2018) 377 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle článku 27 služebního řádu úředníků Evropské unie a článku 12 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (zeměpisná rovnováha)

Oddíl 1 – Souvislosti a všeobecné zásady

1.Právní základ

Tato zpráva se zabývá mírou, v níž jsou státní příslušníci jednotlivých členských států zastoupeni mezi zaměstnanci orgánů, na něž se vztahuje služební řád. Zpráva se předkládá podle čl. 27 třetího pododstavce služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a čl. 12 odst. 1 čtvrtého pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“). Pokud není výslovně uvedeno jinak, odkazuje-li se na článek 27 služebního řádu, odkazuje se rovněž na článek 12 pracovního řádu.

Jako obecné pravidlo platí, že Smlouvy, Listina základních práv a služební řád zakazují diskriminaci na základě státní příslušnosti 1 . Zároveň služební řád vyžaduje, aby orgány EU vybíraly zaměstnance na co nejširším zeměpisném základě (článek 27 služebního řádu) 2 . Pro rovnováhu mezi těmito dvěma prvky již orgány mohou zohlednit státní příslušnost, dokonce při obsazování zvláštních pracovních míst, „pokud jsou kvalifikace různých žadatelů v podstatě stejné“ 3 .

Reformou služebního řádu v roce 2013 a jeho odkazem na zásadu, že všichni občané Unie jsou si rovni, zavedli spolutvůrci právních předpisů nový právní základ, podle něhož přijmou jednotlivé orgány vhodná opatření při zjištění značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost úředníků, která by nebyla opodstatněna objektivními kritérii. Cílem této změny bylo stanovit nezbytné právní prostředky k řešení situací, kdy dochází k výrazné nerovnováze, která by byla v rozporu se samotnou zásadou rovnosti občanů Unie.

2.Rozsah zprávy

Podle článku 27 služebního řádu Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku. Pro účely této zprávy se použijí tyto definice:

Orgány: dotčenými orgány jsou orgány, na něž se vztahuje služební řád. Komise vyzvala všechny orgány a decentralizované agentury, aby ke zprávě přispěly. Orgánům a agenturám, které přispěly, je věnován zvláštní oddíl.

Zaměstnanci: právní základ se vztahuje na úředníky (článek 27 služebního řádu) a dočasné zaměstnance (článek 12 pracovního řádu). Obě skupiny jsou zkoumány společně.

Funkční skupina: právní základ nevyžaduje, aby se rozlišovalo mezi funkčními skupinami. S ohledem na hlavní cíl zprávy se však analýza týkající se Komise zaměří na funkční skupinu AD.

Oddíl II – Evropská komise

1.Metodika

1.1 Souvislosti

Před vstupem článku 27 služebního řádu v jeho současném znění v platnost byla otázka zeměpisné rovnováhy řešena především při rozšíření Unie o nové členské státy. Cílem bylo v každém případě dosáhnout během omezeného období odpovídající úrovně zastoupení státních příslušníků z nových členských států s ohledem na relativní velikost rozšíření ve srovnání se stávající situací.

Komise přijala několik sdělení, kterými se stanoví metodika pro stanovení cíle, jehož má být dosaženo, ať už ve formě „směrného počtu“ před rokem 2003 4 nebo „orientačních cílů pro nábor“ od roku 2003 5 . Komise pravidelně informovala o pokroku při dosahování cílů pro nábor a v případě potřeby přijala nápravná opatření.

Podrobný přehled vývoje „směrného počtu“ platného do roku 2003 je uveden v příloze 2 spolu s tabulkou uvádějící cíle pro nábor přijaté od roku 2003.

Metodika pro stanovení směrného počtu a orientačních cílů pro nábor v roce 2003 měla být přechodná, s tím že poslední přechodné období skončí v roce 2018 po rozšíření o Chorvatsko. Nyní jsou tedy splněny podmínky k vymezení „směrného počtu“ pro členské státy na základě jednotné metodiky.

1.2 Úroveň zastoupení jednotlivých státních příslušností

1.2.1 Státní příslušnost

Podle čl. 28 písm. a) služebního řádu může být úředník jmenován pouze za podmínky, že je státním příslušníkem jednoho z členských států Unie, pokud orgán oprávněný ke jmenování neučiní výjimku.

Každý úředník musí tedy v okamžiku svého jmenování nahlásit alespoň jednu státní příslušnost. Tato státní příslušnost je zanesena do informačního systému jako „první státní příslušnost“ a nemění se, ledaže úředník požádá o její změnu.

„První státní příslušnost“ se používá jako základ pro sestavení této zprávy.

Úředníci mohou 6 nahlásit další státní příslušnosti v okamžiku svého jmenování nebo v průběhu doby služby. Státní příslušnost, která doplňuje „první státní příslušnost“, se do informačního systému zanáší jako „druhá státní příslušnost“ nebo „třetí státní příslušnost“, atd.

K 1. lednu 2018 nahlásilo více než jednu státní příslušnost 1041 úředníků a dočasných zaměstnanců. Podrobný přehled první a druhé státní příslušnosti je uveden v příloze 7d.

1.2.2 Směrný počet

1.2.2.1 Spojené království

V návaznosti na oznámení Spojeného království Radě o záměru vystoupit z Unie ze dne 29. března 2017 se pro Spojené království směrný počet nevymezuje. Analýza provedená ve zprávě tedy bude sloužit jako základ pro budoucí činnost. Proto přesto, že se plně uznává skutečnost, že Spojené království je v době přijetí této zprávy členským státem, není podle všeho vhodné v této fázi stanovovat směrný počet pro zastoupení státních příslušníků Spojeného království v budoucnosti.

Aby se plně zohlednila skutečnost, že Spojené království je stále až do dne, kdy opustí Unii, členským státem, a aby se vyřešila tato otázka, aniž by se předjímaly výsledky probíhajících jednání, navrhuje se, aby se veškeré relevantní údaje přepočítaly bez zahrnutí hodnot pro Spojené království. Zpráva podává podrobný přehled o stávajícím počtu státních příslušníků Spojeného království mezi zaměstnanci funkční skupiny Komise AD (viz příloha 7c). Státní příslušníci Spojeného království zastávají převážně posty s platovou třídou vyšší než AD 9. K 1. lednu 2017 byla polovina z nich starší než 50,5 let.

Komise vzala na vědomí skutečnost, že mnoho zaměstnanců z řad státních příslušníků Spojeného království požádalo nebo si možná požádá o změnu první státní příslušnosti.

Tyto změny jsou výjimečné povahy, a proto si zaslouží zvláštní zacházení.

Aby se tedy zajistilo rovnoměrné zastoupení zaměstnanců v Komisi, zejména na úrovni středního managementu a vedoucích pracovníků, zaměstnanci ze Spojeného království, kteří nahlásili změnu státní příslušnosti po 29. březnu 2017, se považují i nadále za zaměstnance, kteří si jako první státní příslušnost ponechali státní příslušnost Spojeného království 7 .

1.2.2.2 Definice směrného počtu pro zbývajících 27 členských států

Měla by se stanovit metoda pro harmonizaci vážení jednotlivých členských států. Ukazatel přijatý v roce 2003 s cílem vymezit orientační cíle pro nábor spočívá v objektivním kritériu, spravedlivě vyvažuje potřebu odrážet složení populace EU s potřebou zajistit minimální zastoupení menších členských států a snadno se používá 8 .

Útvary Komise používají tento ukazatel při provádění analýzy situace z hlediska zeměpisné rovnováhy de facto od roku 2003 a pro účely této zprávy se navrhuje zachovat stejný ukazatel bez Spojeného království. Ukazatel se bude pravidelně aktualizovat, aby zohledňoval vývoj svých složek.

Toto je současný výsledný směrný počet (výpočet v příloze 5):

Členský stát	Směrný počet	Členský stát	Směrný počet
Malta	0,6 %	Maďarsko	3,0 %
Lucembursko	0,8 %	Portugalsko	3,1 %
Kypr	0,8 %	Česká republika	3,1 %
Estonsko	0,8 %	Řecko	3,1 %
Lotyšsko	1,0 %	Belgie	3,1 %
Slovinsko	1,0 %	Nizozemsko	3,9 %
Litva	1,5 %	Rumunsko	4,5 %
Chorvatsko	1,6 %	Polsko	8,2 %
Irsko	1,6 %	Španělsko	8,9 %
Slovensko	1,8 %	Itálie	11,2 %
Finsko	1,8 %	Francie	11,6 %
Dánsko	1,8 %	Německo	13,8 %
Bulharsko	2,4 %
Rakousko	2,6 %
Švédsko	2,7 %	Celkem	100,0 %

1.2.3 Definice „minimální přítomnosti“ pro jednotlivé státní příslušnosti

Platné právní předpisy týkající se zeměpisné rovnováhy odráží dva základní požadavky. Zaprvé, výběr a nábor zaměstnanců by měly být koncipovány tak, aby se zabránilo jakékoli předpojatosti na základě státní příslušnosti. Zadruhé, vyvážené zeměpisné zastoupení mezi zaměstnanci je nezbytné k tomu, aby Komise splnila jeden ze svých základních cílů, tj. přiblížit se občanům, a aby odrážela různorodost členských států.

Komise se proto domnívá, že:

-minimální úroveň přítomnosti (mezi zaměstnanci Komise) by měla být definována a zaručena u každé státní příslušnosti EU,

-omezené odchylky od směrného počtu se tolerují nejen proto, že podle všeho neohrožují zeměpisnou rovnováhu, ale také proto, že jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo neúčinnosti.

V praxi má Komise za to, že k významné nerovnováze dojde, pokud podíl státních příslušníků z jednoho či více členských států mezi zaměstnanci je nižší než 80 % příslušného směrného počtu.

1.3 Rozsah

1.3.1 Funkční skupina

V zájmu zajištění přiměřenosti opatření se zpráva zaměří pouze na funkční skupinu AD. Zatímco se článek 27 služebního řádu vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na funkční skupinu, širší toleranční rozmezí je ponecháno pro funkční skupinu AST a AST-SC. Požadavek odrážet národní rozmanitost Evropské unie je přísnější pro úředníky odpovědné za vedoucí, koncepční, a analytické úkoly, jakož i úkoly v oblasti jazykových služeb či výzkumu (tj. AD) než u osob odpovědných za výkonné a technické úkoly (tj. AST) nebo kancelářské a sekretářské úkoly (tj. AST-SC).

Kromě toho výkonné, technické, kancelářské a sekretářské úkoly obvykle provádí pracovníci přijatí na místní úrovni a jsou často méně atraktivní pro osoby žijící v zahraničí.

Z tohoto důvodu jsou analýza, jakož i případná opatření podle čl. 27 druhého pododstavce služebního řádu omezeny na funkční skupinu AD.

1.3.2 Zastávané funkce

Zpráva zkoumá pouze rozdělení zaměstnanců, kteří zastávají funkce jiné než vedoucí. V Komisi se rozložení státních příslušností vedoucích pracovníků řídí odlišnými pravidly a postupy a podléhá zvláštnímu sledování 9 .

1.3.3 Jazykové služby

Cíle vyváženého zastoupení zaměstnanců, pokud jde o státní příslušnost, nelze dosahovat stejným způsobem v jazykových službách a v ostatních službách.

Vzhledem k jejich specifické povaze a cílům má personální zajištění jazykových služeb své vlastní odůvodnění. Zaprvé, požadovaný počet zaměstnanců ovládajících cílový jazyk je předem určen a nezávisí na velikosti příslušného členského státu. Zadruhé, zatímco se přijímání zaměstnanců do jazykových služeb neřídí státní příslušností, ale jazykovými dovednostmi, existuje mezi oběma silná korelace. Zatřetí, některé jazyky jsou úředními jazyky několika členských států. Proto v závislosti na daném jazyku se rozdělení zaměstnanců v jazykových službách podle státní příslušnosti řídí jiným vzorcem, který není srovnatelný se vzorcem platným pro ostatní služby.

Uplatňování „směrného počtu“ popsané v bodě 1.2 výše na jazykové služby není ani smysluplné ani žádoucí. Tabulka v příloze 6 uvádí rozdělení všech pracovníků skupiny AD v jazykových útvarech Komise (zejména DGT a SCIC), kteří nezastávají vedoucí pozice. Z tabulky vyplývá, že většina větších členských států, jakož i členských států, které „sdílejí“ svůj úřední jazyk(y) s jinými členskými státy, jsou zastoupeny nedostatečně. Nerovnováha je ještě patrnější, pokud se na skupiny AD 5 – AD 8 a AD 9 – AD 12 podíváme odděleně, je ale jasné, že cílený nábor pro tyto státní příslušnosti na tomto základě by nesplnil žádné provozní požadavky.

S ohledem na objektivní omezení související s personálním zajištěním jazykových služeb tedy Komise vylučuje tyto služby z oblasti působnosti posouzení zeměpisné rovnováhy.

1.3.4 Platové třídy

Článek 27 služebního řádu je prvním článkem v kapitole o náboru. Podle článku 31 služebního řádu jsou úředníci ve funkční skupině AD přijímáni pouze do platových tříd AD 5 až AD 8, případně do platových tříd AD 9, AD 10, AD 11 nebo výjimečně do platové třídy AD 12. V souladu s tímto rozlišením se zpráva zabývá jednotlivými skupinami samostatně:

-AD 9 – AD 12 (přičemž jmenování nesmí přesáhnout 20 % všech jmenování AD v daném roce),

-AD 5 – AD 8 (které jsou nejběžnějšími platovými třídami pro jmenování).

Je třeba rovněž dodat, že od vstupu revize služebního řádu v platnost v roce 2014 nejenže třídy AD 13 – AD 14 nejsou zpravidla nástupními třídami (a tím pádem jsou vyloučeny z rozsahu této analýzy), ale navíc jsou vyhrazeny pro vedoucí nebo poradní funkce. Podíl zaměstnanců, kteří nejsou vedoucími pracovníky, v této skupině platových tříd je dědictvím minulosti a sestává hlavně ze státních příslušníků z členských států, které k EU přistoupily před rokem 2004. Tento podíl se bude časem výrazně snižovat, neboť jejich rozdělení podle věku naznačuje, že naprostá většina z nich odejde do důchodu v příštích 10 až 15 letech. Nadcházející vlna odchodů do důchodu se tedy řady státních příslušníků z členských států, které k EU přistoupily před rokem 2004, dotkne silněji.

2. Zjištění a analýza

2.1 Stav k 1. lednu 2017

2.1.1 Skupina platových tříd AD 9 – AD 12

Příloha 7b poskytuje přehled o aktuálním stavu k 1. lednu 2017. Hlavním zjištěním je, že k tomuto dni:

-je 14 národností velmi nedostatečně zastoupeno: všechny členské státy, které přistoupily po roce 2004, a Lucembursko,

-v absolutním vyjádření se největší deficit týká Poláků (160 osob) a Rumunů (155 osob),

-v relativním vyjádření chybí nejvíc Chorvatů (kteří dosahují 5 % svého směrného počtu), Bulharů (8 %) a Rumunů (13 %).

Nedostatečné zastoupení příslušníků zemí, které přistoupily po roce 2004, ve skupině platových tříd AD 9 – AD 12 bylo do určité míry předvídatelné, neboť pro tyto platové třídy nebyla podle zvláštních derogačních opatření pro rozšíření organizována žádná výběrová řízení (vyjma vedoucích pozic). Účelem bylo postupně zaplnit všechny platové třídy počínaje těmi nejnižšími. Z tohoto důvodu se tato záležitost týká všech státních příslušníků ze zemí, o něž byla Unie rozšířena po roce 2004.

Situace se vyvíjí v souladu s očekáváním. U všech státních příslušností zemí, které přistoupily ve vlně rozšíření v roce 2004, se nyní dosáhlo mezi 50 % a 70 % jejich cíle. Pokud jde o státní příslušníky z rozšíření v letech 2007 a 2013, je ještě příliš brzy na to, aby byla jejich přítomnost v těchto třídách znatelně vidět 10 . Nicméně úroveň jejich zastoupení ve skupině platových tříd AD 5 – AD 8 (více než 200 %, resp. 140 % cílové hodnoty, viz příloha 7a) dává přiměřenou jistotu, že proces je na správné cestě. Komise bude i nadále pečlivě sledovat vývoj úrovně jejich zastoupení v těchto třídách, aby ověřila, zda pokračuje v souladu se současným trendem.

Pouze výrazně nízké zastoupení státních příslušníků z Lucemburska v této skupině platových tříd zřejmě není opodstatněné. Je však třeba rovněž uvést, že toto nedostatečné zastoupení může souviset s relativně malou velikostí dané populace: kdyby bylo v dotyčných platových třídách jen o 4 státní příslušníky více, Lucembursko by na seznamu nedostatečně zastoupených státních příslušností uvedeno nebylo.

2.1.2 Skupina platových tříd AD 5 – AD 8

Skupina AD 5 – AD 8 si z dynamického hlediska zaslouží zvláštní pozornost. V souladu s požadavky služebního řádu se totiž jedná o skupinu, v níž se musí uskutečnit alespoň 80 % jmenování. Úroveň zastoupení státních příslušností v této skupině platových tříd bude určující pro úroveň zastoupení státních příslušností ve skupině tříd AD 9 – AD 12 v následujícím desetiletí. Z tohoto souboru se proto budou ve stejném časovém rámci vybírat vedoucí pracovníci (a konkrétněji střední management). Vyvážené zastoupení ve skupině AD 5 – AD 8 v dnešní době je tedy nezbytným předpokladem pro vyvážené zastoupení jednotlivých státních příslušností mezi vyššími třídami v dlouhodobějším horizontu.

Příloha 7a poskytuje přehled o aktuálním stavu k 1. lednu 2017. Hlavním zjištěním je, že k tomuto dni:

-je velmi nedostatečně zastoupeno 10 státních příslušností (všechny z členských států, které přistoupily před rokem 2004 11 ): Dánska, Německa, Irska, Francie, Lucemburska, Nizozemska, Rakouska, Portugalska, Finska a Švédska,

-v absolutním vyjádření se největší deficit týká státních příslušníků z Německa (230 osob) a Francie (téměř 140 osob),

-v relativním vyjádření chyběli nejvíce státní příslušníci z Lucemburska (nebyli zde žádní Lucemburčané), ze Švédska a Dánska (kteří dosáhl pouze přibližně 30 % svého směrného počtu).

Nedostatečné zastoupení většiny státních příslušností ze zemí EU-14 12 ve skupině platových tříd AD 5 – AD 8 lze alespoň částečně vysvětlit způsobem náboru po roce 2004. Důvodem je skutečnost, že většina pracovních míst vyhrazených pro nábor státních příslušníků z členských států, které přistoupily po roce 2004, se nacházela ve skupině AD 5 – AD 8. Koncentrace přijímání zaměstnanců z nových členských států do základních platových tříd vedla téměř automaticky k nedostatečnému zastoupení státních příslušníků z členských států, které přistoupily před rokem 2004.

Pouze 4 státní příslušnosti ze zemí EU-14 jsou ve skupině platových tříd AD 5 – AD 8 zastoupeny dostatečně: 2 o něco méně než je jejich směrný počet (Španělé a Italové) a 2, které dosáhly svého směrného počtu (Belgičané a Řekové).

Tato situace si žádá vhodná cílená opatření ke zvýšení úrovně zastoupení uvedených státních příslušností, kterým jinak hrozí riziko „generační mezery“.

Je však sporné, zda budou tato vhodná cílená opatření dostačující k tomu, aby zajistila vyvážené zastoupení všech státních příslušností na dlouhodobém základě. V tomto ohledu je třeba zmínit dva prvky.

2.2 Základní důvody nedostatečného zastoupení ve skupině platových tříd AD 5 – AD 8

2.2.1 Úspěšní kandidáti na rezervních seznamech úřadu EPSO, kteří jsou k dispozici

Skutečnost, že státní příslušnosti ze zemí EU-14 jsou dostatečně zastoupeny navzdory způsobům náboru posledních 12 let, ukazuje, že existují jiné důvody, které vysvětlují nedostatek určitých státních příslušností. Jedním z vysvětlení je rozdělení úspěšných uchazečů z konkurzu EPSO.

Tabulky v přílohách 8a a 8b ukazují, že dostupnost úspěšných kandidátů od roku 2010 nebyla v souladu se směrným počtem. Tato situace je zvláště patrná v případě specializovaných výběrových řízení pro třídu AD, kde je ve srovnání se směrným počtem nedostatečně zastoupeno 23 z 27 státních příslušností. Pouze u 4 státních příslušností je směrný počet dodržen: u Belgičanů, Řeků, Italů a Španělů 13 , tj. u 4 státních příslušností ze zemí EU-14, které jsou dostatečně zastoupeny ve skupině platových tříd AD 5 – AD 8, jak je uvedeno v oddílu 2.1.2 výše.

V této souvislosti je třeba poukázat na to, že nedostatek úspěšných uchazečů u některých státních příslušností není způsoben nedostatkem kvalit, ale spíše nižší než očekávanou účastí na výběrových řízeních. Z údajů v přílohách 8a a 8b také skutečně vyplývá, že v mnoha případech, kdy je zjištěno výrazně nedostatečné zastoupení, mají státní příslušníci příslušných členských států mnohem nižší relativní míru účasti a vyšší relativní míru úspěšnosti (např. Nizozemsko, Francie nebo Německo ve všeobecných výběrových řízeních).

Pokud nebude přijato žádné opatření, otázka složení státních příslušností na rezervních seznamech EPSO pravděpodobně také ovlivní budoucí zeměpisnou rovnováhu. V případě, že by se tendence pozorovaná v posledních 8 letech v budoucnosti potvrdila, současná nerovnováha se pravděpodobně „přirozeně“ nevstřebá a některé státní příslušnosti navíc mohou být v budoucích generacích nedostatečně zastoupeny 14 : Češi, Dánové, Estonci, Irové, Kypřani, Lotyši, Litevci, Lucemburčané, Poláci a Slovinci.

2.2.2 Otázka atraktivity

Druhá otázka se týká schopnosti Komise přilákat dostatečný počet vysoce kvalifikovaných kandidátů ze všech členských států. Počet účastníků na milion obyvatel ve výběrových řízeních na místa AD 5 v posledních 8 letech (viz příloha 8a) poukazuje na výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Státní příslušníci 3 členských států (Německa, Francie a Nizozemska) mají míru účasti nižší než polovina průměru EU.

Úřad EPSO se již občany z „deficitních“ členských států k účasti na výběrových řízeních AD snaží motivovat. K dnešnímu dni však toto úsilí podle všeho nepřineslo kýžené výsledky, jak ukazuje rozdělení žadatelů v nejnovějších a probíhajících výběrových řízeních na místa AD (viz příloha 8c). Němečtí a francouzští státní příslušníci mají nadále účast nižší než je polovina průměrné míry účasti. Nizozemská účast se zvýšila, avšak účast Švédů a Poláků výrazně poklesla.

Tato zjištění představují výzvu k posílení přitažlivosti Komise v době, kdy nabízený balíček (tj. kombinace platu, sociálního pojištění, důchodových práv, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem atd.) může být v relativním vyjádření v průběhu času vnímán jako méně atraktivní.

3. Závěr

Z výše uvedené analýzy lze vyvodit čtyři závěry.

Zaprvé, situace skupin AD 5 – AD 8 a AD 9 – AD 12 se od sebe výrazně liší. V obou případech je pozorováno velmi nedostatečné zastoupení, ale ani členské státy ani jejich dynamika nejsou stejné.

Zadruhé, ačkoli existuje jasná vazba mezi touto zjištěnou nerovnováhou a způsoby náboru zaměstnanců za posledních 10–15 let, významným zdrojem nerovnováhy je také podle všeho složení rezervních seznamů EPSO. Tuto nerovnováhu zřejmě nelze odůvodnit objektivními důvody, a zejména ne kvalitou.

Za třetí, nerovnováha v rezervních seznamech EPSO může vést ke vzniku nové nerovnováhy v budoucnosti.

Začtvrté, pokusy motivovat k účasti ve výběrových řízeních pořádaných úřadem EPSO prostřednictvím komunikačních akcí v jejich současné podobě nevedly k dostatečnému zvýšení míry účasti státních příslušníků dotyčných členských států.

Současně je třeba neustále věnovat pozornost přitažlivosti orgánů EU jakožto zaměstnavatelů.

Vzhledem k této situaci pracuje Komise na tom, aby určila opatření, jež poslouží cíli, kterým je řešení výše popsaných trendů, a přitom dodržela stávající právní rámec. Dále plánuje vypracování obecných prováděcích ustanovení k provedení čl. 27 druhého pododstavce služebního řádu s cílem přijmout je v souladu s článkem 110. Tato ustanovení by se měla zaměřit na to, aby se lépe sladilo rozdělení úspěšných uchazečů dostupných na rezervních seznamech podle státní příslušnosti, aby se zajistilo, že zaměstnanci Komise přiměřeně odráží rozdělení občanů EU podle státní příslušnosti.

Oddíl 3 – Další orgány EU,
kde platí služební řád

2.Úvod

Podle článku 27 služebního řádu Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění čl. 27 druhého pododstavce. Za tímto účelem Komise shromáždila od dotčených orgánů příslušné informace.

Příspěvky jednotlivých orgánů jsou shrnuty v tabulce uvedené v přílohách 9 a 12 a příslušné číselné údaje jsou uvedeny v přílohách 10, 11, 13 a 14.

Tato zpráva shrnuje příspěvky různých orgánů, aniž by se k nim vyjadřovala.

2. Orgány a instituce považované za orgány podle článku 1b služebního řádu (orgány)

Komise obdržela příspěvky od všech dotčených orgánů.

S výjimkou Evropské služby pro vnější činnost žádný z těchto orgánů formálně nepřijal definici zeměpisné rovnováhy, nerovnováhy nebo značné nerovnováhy. Většina z nich však sleduje zeměpisné zastoupení zaměstnanců a porovnává je buď s počtem obyvatel daného členského státu nebo se složeným ukazatelem, který vypracovala Komise pro země, jež byly součástí rozšíření po roce 2004 (průměrný podíl v populaci, poslanci Evropského parlamentu a vážení v Radě před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost).

Toto sledování je koncipováno tak, aby odráželo potřeby a omezení dotčených orgánů.

Většina orgánů má složení svých pracovníků zeměpisně nevyvážené; v některých případech je nerovnováha považována za významnou. Všechny orgány však měly za to, že zjištěná (významná) nerovnováha byla odůvodněna objektivními důvody. Nejběžněji zmiňovaným odůvodněním byl tzv. účinek „sídla“ 15 , složení rezervních seznamů EPSO, schopnost přilákat pracovníky z určitých členských států a relativní velikost jazykových služeb.

Vzhledem k tomu, že všechny odchylky byly považovány za objektivně odůvodněné, žádný orgán nedal podnět k přijetí obecných prováděcích ustanovení za účelem provedení čl. 27 druhého pododstavce služebního řádu.

Stejně tak žádný orgán neočekává v budoucnu významnou nerovnováhu (alespoň ne ve funkční skupině AD), a obecná prováděcí ustanovení se proto nepřipravují.

3. Decentralizované agentury

Komise obdržela podněty od 19 decentralizovaných agentur.

Agentury jsou v průměru menší než orgány uvedené v předchozí kapitole. Jsou často umístěny v jiných členských státech, konkrétně ve městech, která jsou vzdálena od hlavních sídel hlavních orgánů EU. Mají specializovanou oblast činnosti. Navzájem se výrazně odlišují, a to z hlediska velikosti, rozsahu působnosti i umístění. Z tohoto důvodu Komise ani samotné agentury nepovažují za vhodné postupovat v otázce zeměpisné rovnováhy společně.

Ze studia tabulky v příloze 12 vyplývá, že neexistuje jednotná definice toho, co by měla být zeměpisná rovnováha. S přihlédnutím k příslušným omezením se však většina agentur domnívala, že výraznou zeměpisnou nerovnováhu nepozorují. Neplánují tedy přijetí obecných prováděcích ustanovení k provedení článku 27 služebního řádu.

Dvě agentury zaznamenaly výraznou nerovnováhu. V obou případech se orgány domnívají, že nerovnováha je způsobena několika faktory, včetně použitého opravného koeficientu, a obtížným sháněním zaměstnání pro manžele nebo manželky na místním trhu práce.
Jedna agentura zaznamenala rostoucí nerovnováhu ve vztahu k státním příslušníkům hostitelského členského státu. Tato agentura zvažuje vypracování obecných prováděcích ustanovení k provedení článku 27 služebního řádu, pokud se bude tato nerovnováha nadále zvětšovat.

PŘÍLOHA 1: Právní základ

Článek 9 Smlouvy o Evropské unii:
„ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů“.

Článek 18 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU):
„V rámci použití Smluv, aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.

[...]“

Článek 21 Listiny základních práv – Zákaz diskriminace:

1.Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

2.V oblasti působnosti Smluv, a aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, se zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.

Za zmínku stojí obecné zásady ústavního práva EU o institucionální autonomii a loajální spolupráci.

Ve služebním řádu jsou předpisy a zákazy, jimiž se orgán oprávněný ke jmenování při přijímání rozhodnutí řídí. Jako obecné pravidlo platí, že by orgán oprávněný ke jmenování měl ve všech svých rozhodnutích vycházet pouze ze zájmu služby a zásluh jednotlivých osob. V závislosti na dotčené oblasti služební řád rovněž zahrnuje „černou listinu“ kritérií, která orgán oprávněný ke jmenování nemůže použít. Odkaz na státní příslušnost je výslovně zakázán pouze v případě obsazování jednotlivých pracovních míst:

Obecné náležitosti (použitelné pro celý služební řád): V článku 1d služebního řádu se zakazuje „jakákoli diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických znaků, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného názoru, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace“. 16 ;

Přijímání pracovníků: Článek 27 stanoví, že úředníci by měli být „přijímáni na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Unie“.
Přestože se státní příslušnost výslovně nezmiňuje, vykládá se „co nejširší zeměpisný základ“ jako rovnocenný státní příslušnosti.

Obsazování jednotlivých pracovních míst: Článek 7 stanoví, že „orgán oprávněný ke jmenování přidělí prostřednictvím jmenování nebo přeložení, pouze v zájmu služby a bez ohledu na státní příslušnost, každého úředníka na pracovní místo (...)“; článek 27 stanoví, že „žádné pracovní místo nesmí být vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu“.
Judikatura potvrdila, že tato ustanovení zakazují vyhrazení konkrétních pracovních míst pro konkrétní státní příslušnosti, ale nebrání orgánům přijímat opatření k zajištění celkové rovnováhy (zejména s ohledem na státní příslušnost při obsazování konkrétních pracovních míst, „pokud je kvalifikace různých uchazečů v podstatě stejná“ 17 ).

Do služebního řádu byl při jeho revizi v roce 2014 zařazen konkrétní odkaz na státní příslušnost, pokud jde o přijímání pracovníků. Zejména:

druhý bod odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1023/2013 18 uvádí, že „je nezbytné zajistit rámec pro přilákání, přijímání a udržení vysoce kvalifikovaných zaměstnanců ovládajících několik jazyků, kteří jsou vybíráni na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států“. Kromě toho podle 5. bodu odůvodnění téhož nařízení „hodnota evropské veřejné služby spočívá také v její kulturní a jazykové rozmanitosti, které je možné dosáhnout pouze tehdy, jestliže bude existovat přiměřená rovnováha, pokud jde o státní příslušnost úředníků“.

Článek 27 služebního řádu ve znění pozdějších předpisů stanoví, že „zásada rovnosti občanů Unie jednotlivým orgánům umožňuje přijmout vhodná opatření při zjištění značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost úředníků, která by nebyla opodstatněna objektivními kritérii“.

Základním předpokladem těchto (pozměněných) ustanovení je, že „balíček“ nabízený potenciálním uchazečům a výběrová a náborová řízení jsou navrženy tak, aby v případě, že neexistuje objektivní odůvodnění, rozdělení podle státní příslušnosti žadatelů, úspěšných uchazečů a zaměstnanců orgánů a institucí (a tím i zaměstnanců v činné službě) přibližně odpovídalo rozdělení podle státní příslušnosti občanů Unie. Při neexistenci objektivního odůvodnění by proto jakékoli zjištěné značné odchýlení mohlo být vnímáno jako porušení zásady rovnosti občanů, jež by odůvodňovalo přijetí vhodných nápravných opatření.

Pracovní řád ostatních zaměstnanců EU, a zejména článek 12 tohoto řádu, obsahuje podobná ustanovení použitelná na dočasné zaměstnance.

K provedení článku 27 služebního řádu by každý orgán zpravidla měl:

-vyložit, co se rozumí pod pojmem „rovnováha“ mezi státními příslušnostmi

-vyložit, co se rozumí pod pojmem „značná“ nerovnováha

-sledovat skutečný stav s cílem „dodržovat“ rovnováhu mezi státními příslušnostmi

-v případně potřeby zjistit „důvody“ značné nerovnováhy a určit, zda představují „objektivní odůvodnění“ nerovnováhy

-případně určit a/nebo přijmout „vhodná nápravná opatření“

Článek 27 služebního řádu rovněž stanoví, že po uplynutí období tří let počínajícího 1. lednem 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění druhého pododstavce článku 27.

PŘÍLOHA 2: Směrný počet pro 15 členských států EU 19

Příloha 1

Zeměpisná rovnováha při předchozích rozšířeních

Údaje v příloze 1a

·Výchozí bod (1958): zeměpisná rovnováha na základě vyjednaných údajů
Při počtu šesti členských států byla hlavní zásadou rovnost mezi velkými členskými státy a menšími státy dohromady. Teoretické cílové hodnoty proFrancii, Německo, Itálii i země Beneluxu byly stanoveny na 25 %. Neoficiální referenční hodnoty byly pružně a omezeně uplatňovány na vyšší platové třídy A.

·První rozšíření (1973): zeměpisná rovnováha se nadále zakládá na vyjednaných údajích
Při procesu rozšíření v roce 1973 bylo patrné, že Spojené království by mělo stejně velký podíl jako ostatní tři větší členské státy (18 % po úpravě), zatímco Dánsko, Irsko a Norsko by dohromady měly podíl činící 10 %. Po rozhodnutí Norska o nepřistoupení k takové úpravě nedošlo a společný podíl Dánska a Irska měl představovat přibližně 7 až 8 %.

·Druhé rozšíření (1981): zeměpisná rovnováha se zakládá jak na vyjednaných údajích, tak na objektivních kritériích (počet obyvatel a údaje o HDP)
Při přistoupení Řecka byla zachována zásada rovného zastoupení největších členských států a nadměrného zastoupení menších členských států. Nicméně, i když se v dokumentu (KOM(78)190) navrhovalo, aby Řecko mělo v podstatě stejné zastoupení jako Belgie a Nizozemsko, byl podíl Řecka nakonec stanoven na 4,5 %, což je méně než 8,1 % přidělených Belgii a Nizozemsku. Pro ilustraci tohoto přístupu byly poprvé zohledněny počet obyvatel a údaje o HDP.

·Třetí rozšíření (1986): zeměpisná rovnováha se nadále zakládá jak na vyjednaných údajích, tak na objektivních kritériích (počet obyvatel a údaje o HDP)
Při přistoupení Španělska a Portugalska v roce 1986 byly doplněny neoficiální referenční hodnoty, jež se používaly jen u platových tříd A1 až A3. Bez výslovného odkazu na kritéria byl pro Španělsko stanoven podíl na střední úrovni mezi podílem Nizozemska a podílem velké země, zatímco podíl pro Portugalsko byl stanoven na stejné úrovni jako pro Řecko.

·Čtvrté rozšíření (1995): zeměpisná rovnováha se nadále zakládá jak na vyjednaných údajích, tak na objektivních kritériích (počet obyvatel a údaje o HDP)
Sdělení Komise SEK 94/844 ze dne 17. května 1994 stanovilo referenční hodnoty pro příslušné tři nové členské státy a zhruba popsalo přijatou metodiku. Zeměpisná rovnováha byla upravena na základě srovnání relativní situace nových členských států, pokud jde o počet jejich obyvatel a hospodářské a sociální údaje v rámci rozšířené Unie. Dané hodnoty Finska byly srovnatelné s Dánskem a cílem bylo přijmout podobný počet finských státních příslušníků jako dánských, kteří již byli v činné službě. Hodnoty Rakouska a Švédska činily jeden a půl násobek hodnot Dánska a cíle týkající se náboru pracovníků byly stanoveny poměrně. Tento přístup je nastíněn v příloze 1b.

·Shrnutí: tři hlavní zásady, které byly dosud uplatňovány:
z výše uvedených skutečností vyplývá, že zeměpisná rovnováha, tak jak ji Komise vykládá, se přidržuje trojího schématu:

*zeměpisná rovnováha vzbuzuje od počátku nejasnosti, zejména u vyšších platových tříd A,

*zeměpisná rovnováha se vždy zakládala na dvou pravidlech:
a) rovné zastoupení čtyř (původně tří) největších členských států;
b) nadměrné zastoupení nejmenších členských států, aby bylo vůbec zajištěno jejich zastoupení,

*v důsledku rozšíření nikdy nedošlo ke změně relativní váhy stávajících členských států. Proto
a) relativní váhy všech stávajících členských států zůstaly po každém rozšíření beze změny (např. váha Belgie zůstala stejná jako váha Nizozemska a činila 45 % váhy Německa po rozšířeních v letech 1981, 1986 a 1995);
b) novým členským státům byla přidělena váha podle nejpodobnějšího stávajícího členského státu (např. Portugalsko mělo stejnou váhu jako Řecko, Španělsko váhu v rozmezí hodnot pro Nizozemsko a Francii apod.).

Příloha 1a

Předchozí rozšíření – zásady

		1958	1973	1981	1986	1995
1)	2)	3)	4)	5)	6)	7)
	Benelux	25,0 %	18,0 %	17,7 %	15,1 %	13,5 %
LU	Lucembursko			1,5 %	1,3 %	0,9 %
IE	Irsko		3,5–4 %	3,5 %	3,0 %	2,7 %
FI	Finsko					2,7 %
DK	Dánsko		3,5–4 %	3,5 %	3,0 %	2,7 %
PT	Portugalsko				3,8 %	3,6 %
GR	Řecko			4,5 %	3,8 %	3,6 %
AT	Rakousko					4,0 %
SE	Švédsko					4,0 %
BE	Belgie			8,1 %	6,9 %	6,3 %
NL	Nizozemsko			8,1 %	6,9 %	6,3 %
ES	Španělsko				11,0 %	9,8 %
IT	Itálie	25,0 %	18,0 %	17,7 %	15,1 %	13,4 %
UK	Spojené království		18,0 %	17,7 %	15,1 %	13,4 %
FR	Francie	25,0 %	18,0 %	17,7 %	15,1 %	13,4 %
DE	Německo	25,0 %	18,0 %	17,7 %	15,1 %	13,4 %
		100,0 %	97–98 %	100,0 %	100,1 %	100,2 %

Příloha 1b

Srovnávací přístup použitý pro rozšíření v roce 1995

		Počet obyvatel		HDP		Průměr (počet obyvatel, HDP)	Zásady 1995
1)	2)	3)		4)		5)	6)	7)
LU	Lucembursko	0,4	0,1 %	21	0,2 %	0,2 %	0,9 %
IE	Irsko	3,8	1,0 %	114	1,3 %	1,1 %	2,7 %
FI	Finsko	5,2	1,4 %	141	1,6 %	1,5 %		2,7 %
DK	Dánsko	5,4	1,4 %	181	2,1 %	1,7 %	2,7 %
PT	Portugalsko	10,3	2,7 %	118	1,3 %	2,0 %	3,6 %
GR	Řecko	10,6	2,8 %	128	1,5 %	2,1 %	3,6 %
AT	Rakousko	8,1	2,1 %	214	2,4 %	2,3 %		4,0 %
SE	Švédsko	8,9	2,4 %	246	2,8 %	2,6 %		4,0 %
BE	Belgie	10,3	2,7 %	256	2,9 %	2,8 %	6,3 %
NL	Nizozemsko	16,0	4,2 %	430	4,9 %	4,6 %	6,3 %
ES	Španělsko	40,3	10,6 %	647	7,4 %	9,0 %	9,8 %
IT	Itálie	57,9	15,3 %	1,224	13,9 %	14,6 %	13,4 %
Spojené království	UK	60,0	15,8 %	1,511	17,2 %	16,5 %	13,4 %
FR	Francie	59,2	15,6 %	1,458	16,6 %	16,1 %	13,4 %
DE	Německo	82,3	21,7 %	2,112	24,0 %	22,9 %	13,4 %
		378,7	100,0 %	8,801	100,0 %	100,0 %	89,5 %	10,7 %

1) EUROSTAT: počet obyvatel v roce 2001
2) EUROSTAT: HDP v tržních cenách roku 2001

PŘÍLOHA 3: Metodika pro výpočet referenčních hodnot a cílů v oblasti náboru pracovníků z nových členských států

Přístup

U příležitosti rozšíření v roce 2004 přijala Komise sdělení ze dne 14. února 2003 o náboru úředníků Komise z nových členských států 20 (dále jen „sdělení z roku 2003“). Sdělení dospělo k závěru, že vzhledem k povaze rozšíření v roce 2004 by uplatnění kritérií, která byla použita při předchozích rozšířeních, nepřineslo spravedlivý a vyvážený výsledek. Tento závěr platí zejména s ohledem na skutečnost, že se během následujících 10 let očekával výrazný nárůst váhy přislušných nových členských států.

Na základě této úvahy vypracovala Komise metodu pro nové členské státy, a to i pro budoucí rozšiřování 21 . Při přijímání této metody se Komise rozhodla, že „referenční hodnoty a orientační cíle pro nábor budou využity jako základ pro opatření týkající se náboru pracovníků z nových členských států pouze během přechodného období“.

Sdělení stanoví třístupňový přístup:

a)za prvé, stanovení počtu pracovních míst, jež mají být vyhrazena pro všechny nové členské státy dohromady;

b)zadruhé, výpočet referenční hodnoty pro každý nový členský stát, tj. orientačního podílu pracovních míst vyčleněných pro daný členský stát vyjádřeného jako procentní podíl celkového počtu pracovních míst vyhrazených novému členskému státu;

c)zatřetí, výpočet cíle náboru pracovníků z každého nového členského státu, tj. a x b.

Stanovení počtu pracovních míst, jež mají být vyhrazena pro všechny nové členské státy dohromady

Počet je stanoven ve třech po sobě jdoucích fázích:

za prvé, váha všech daných nových členských států oproti součtu stávajících členských států se vypočítá na základě tří kritérií: počtu obyvatel, poslanců Evropského parlamentu a přidělení váhy hlasům v Radě (matematický průměr tří hodnot je zachován).
Za druhé, tato váha (v procentech) se uplatní na počet pracovních míst podle plánu pracovních míst po rozšíření.
Za třetí, počet pracovních míst vyhrazených novým členským státům je stanoven na dvě třetiny výše uvedené hodnoty.

V následující tabulce jsou shrnuty výpočty provedené pro rozšíření v letech 2004 22 , 2007 23 a 2013 24 .

	2004	2007	2013
Počet obyvatel nových členských států (1)	75,0 milionu	29,5 milionu	4,4 milionu
Stávající počet obyvatel (1)	378,7 milionu	459,3 milionu	502,5 milionu
Počet poslanců EP z nových členských států	162	50	12
Počet stávajících poslanců EP	570	732	754
Počet hlasů v Radě nových členských států	84	24	7
Stávající počet hlasů v Radě	237	321	345
Váha nových členských států	21,6 %	7 %	1,5 %
Stávající váhy	78,4 %	93 %	98,5 %

(1) Číselné údaje se ve všech sloupcích neshodují, protože pro rozšíření EU o 10 zemí Komise použila údaje z roku 2001, pro rozšíření EU o 2 země z roku 2005 a pro rozšíření o Chorvatsko údaje z roku 2011.

Výpočet referenční hodnoty podle členských států

Metoda výpočtu je stejná jako pro váhu součtu nových členských států s výjimkou toho, že nové členské státy se neporovnávají se stávajícími členskými státy, nýbrž pouze mezi sebou.

Praktické uplatňování metodiky

	Orientační referenční hodnoty	Cíl v oblasti přijímání zaměstnanců AD	Cíl v oblasti přijímání zaměstnanců AST
Česká republika	14,3 %	318	184
Estonsko	3,4 %	76	44
Kypr	3,2 %	71	41
Lotyšsko	4,5 %	100	58
Litva	7,0 %	156	90
Maďarsko	14,2 %	316	182
Malta	2,4 %	53	31
Polsko	39,0 %	867	501
Slovinsko	3,9 %	87	50
Slovensko	8,1 %	180	104
EU–10 (1)	100,0 %	2 224	1 284

Bulharsko	34,0 %	225	135
Rumunsko	66,0 %	437	261
EU–2 (2)	100,0 %	662	396

Chorvatsko (3)	neuvedeno	149	100

(1): 10 přistupujících zemí celkem: 21,6 % – 15 členských států celkem: 78,4 %
(2): 2 přistupující země celkem: 6,5 % – 25 členských států celkem: 93,5 %
(3): Chorvatsko: 1,5 % – 27 členských států celkem: 98,5 %

PŘÍLOHA 4: Vývoj počtu obyvatel členských států (s výjimkou Spojeného království)



	2001	2015	2015 oproti 2001
Lucembursko	439 500	562 958	28,1 %
Kypr	697 500	847 008	21,4 %
Irsko	3 832 783	4 628 949	20,8 %
Španělsko	40 665 542	46 449 565	14,2 %
Švédsko	8 882 792	9 747 355	9,7 %
Malta	391 415	429 344	9,7 %
Belgie	10 263 414	11 208 956	9,2 %
Francie	61 357 400	66 415 161	8,2 %
Rakousko	8 032 926	8 576 261	6,8 %
Itálie	56 960 692	60 795 612	6,7 %
Dánsko	5 349 212	5 659 715	5,8 %
Nizozemsko	15 987 075	16 900 726	5,7 %
Finsko	5 181 115	5 471 753	5,6 %
Slovinsko	1 990 094	2 062 874	3,7 %
Česká republika	10 414 373	10 538 275	1,2 %
Portugalsko	10 256 658	10 374 822	1,2 %
Slovensko	5 402 547	5 421 349	0,3 %
Polsko	38 253 955	38 005 614	-0,6 %
Řecko	10 934 097	10 858 018	-0,7 %
Německo	82 259 540	81 197 537	-1,3 %
Maďarsko	10 200 298	9 855 571	-3,4 %
Chorvatsko	4 437 460	4.225.316	-4,8 %
Estonsko	1 388 000	1 313 271	-5,4 %
Bulharsko	7 928 901	7 202 198	-9,2 %
Rumunsko	22 132 000	19 870 647	-10,2 %
Lotyšsko	2 364 254	1 986 096	-16,0 %
Litva	3 483 972	2 921 262	-16,2 %

Celkem	429 487 515	443 526 213	3,3 %

Zdroj: Eurostat – údaje ze dne 23. ledna 2017

PŘÍLOHA 5: Návrh nových směrných počtů: použití aritmetické metody

Členský stát	Počet obyvatel 2015	Aritmetický podíl	Místa v EP	Aritmetický podíl	Vážení hlasů v Radě	Aritmetický podíl	Směrný počet
Malta	429 344	0,1 %	6	0,9 %	3	0,9 %	0,6 %
Lucembursko	562 958	0,1 %	6	0,9 %	4	1,2 %	0,8 %
Kypr	847 008	0,2 %	6	0,9 %	4	1,2 %	0,8 %
Estonsko	1 313 271	0,3 %	6	0,9 %	4	1,2 %	0,8 %
Lotyšsko	1 986 096	0,4 %	8	1,2 %	4	1,2 %	1,0 %
Slovinsko	2 062 874	0,5 %	8	1,2 %	4	1,2 %	1,0 %
Litva	2 921 262	0,7 %	11	1,6 %	7	2,2 %	1,5 %
Chorvatsko	4 225 316	1,0 %	11	1,6 %	7	2,2 %	1,6 %
Irsko	4 628 949	1,0 %	11	1,6 %	7	2,2 %	1,6 %
Slovensko	5 421 349	1,2 %	13	1,9 %	7	2,2 %	1,8 %
Finsko	5 471 753	1,2 %	13	1,9 %	7	2,2 %	1,8 %
Dánsko	5 659 715	1,3 %	13	1,9 %	7	2,2 %	1,8 %
Bulharsko	7 202 198	1,6 %	17	2,5 %	10	3,1 %	2,4 %
Rakousko	8 576 261	1,9 %	18	2,7 %	10	3,1 %	2,6 %
Švédsko	9 747 355	2,2 %	20	2,9 %	10	3,1 %	2,7 %
Maďarsko	9 855 571	2,2 %	21	3,1 %	12	3,7 %	3,0 %
Portugalsko	10 374 822	2,3 %	21	3,1 %	12	3,7 %	3,1 %
Česká republika	10 538 275	2,4 %	21	3,1 %	12	3,7 %	3,1 %
Řecko	10 858 018	2,4 %	21	3,1 %	12	3,7 %	3,1 %
Belgie	11 208 956	2,5 %	21	3,1 %	12	3,7 %	3,1 %
Nizozemsko	16 900 726	3,8 %	26	3,8 %	13	4,0 %	3,9 %
Rumunsko	19 870 647	4,5 %	32	4,7 %	14	4,3 %	4,5 %
Polsko	38 005 614	8,6 %	51	7,5 %	27	8,4 %	8,2 %
Španělsko	46 449 565	10,5 %	54	8,0 %	27	8,4 %	8,9 %
Itálie	60 795 612	13,7 %	73	10,8 %	29	9,0 %	11,2 %
Francie	66 415 161	15,0 %	74	10,9 %	29	9,0 %	11,6 %
Německo	81 197 537	18,3 %	96	14,2 %	29	9,0 %	13,8 %

Celkem	443 526 213	100,0 %	678	100,0 %	323	100,0 %	100,0 %

Příloha 6: Rozdělení zaměstnanců AD na jiných než vedoucích postech v GŘ pro překlady nebo GŘ SCIC ke dni 1. ledna 2017

Počet obyvatel v roce 2015 a počet poslanců v EP a počet hlasů v Radě	Směrný počet		Cíle u vedoucích pracovníků (v roce 2017)		Skutečný stav ke dni 1. ledna 2017		Přebytek nebo nedostatek oproti cíli		Zjištěná významná nerovnováha?
Zaměstnanci AD5-AD14 na jiných než vedoucích postech DGT a SCIC	Absolutní vyjádření	Značná nerovnováha, pokud je nižší než	Absolutní vyjádření	Značná nerovnováha, pokud je nižší než	Vedoucí pracovníci	Procentní podíl	Vedoucí pracovníci (v roce 2017)	Procentní podíl cíle
Belgie	3,1 %	2,5 %	63	50	147	7,3 %	84	233 %
Bulharsko	2,4 %	1,9 %	49	39	75	3,7 %	26	154 %
Česká republika	3,1 %	2,5 %	62	50	80	3,9 %	18	129 %
Dánsko	1,8 %	1,4 %	36	29	65	3,2 %	29	180 %
Německo	13,8 %	11,1 %	280	224	165	8,1 %	-115	59 %	ANO
Estonsko	0,8 %	0,6 %	16	13	67	3,3 %	51	410 %
Irsko	1,6 %	1,3 %	33	26	40	2,0 %	7	123 %
Řecko	3,1 %	2,5 %	63	50	84	4,1 %	21	134 %
Španělsko	8,9 %	7,1 %	181	145	124	6,1 %	-57	69 %	ANO
Francie	11,6 %	9,3 %	235	188	98	4,8 %	-137	42 %	ANO
Chorvatsko	1,6 %	1,3 %	32	26	59	2,9 %	27	184 %
Itálie	11,2 %	8,9 %	226	181	129	6,4 %	-97	57 %	ANO
Kypr	0,8 %	0,6 %	16	13	4	0,2 %	-12	26 %	ANO
Lotyšsko	1,0 %	0,8 %	19	15	70	3,5 %	51	362 %
Litva	1,5 %	1,2 %	30	24	71	3,5 %	41	236 %
Lucembursko	0,8 %	0,6 %	15	12	3	0,1 %	-12	20 %	ANO
Maďarsko	3,0 %	2,4 %	61	49	74	3,7 %	13	121 %
Malta	0,6 %	0,5 %	13	10	58	2,9 %	45	450 %
Nizozemsko	3,9 %	3,1 %	79	63	41	2,0 %	-38	52 %	ANO
Rakousko	2,6 %	2,0 %	52	42	13	0,6 %	-39	25 %	ANO
Polsko	8,2 %	6,5 %	165	132	86	4,2 %	-79	52 %	ANO
Portugalsko	3,1 %	2,4 %	62	49	89	4,4 %	27	144 %
Rumunsko	4,5 %	3,6 %	91	73	80	3,9 %	-11	88 %
Slovinsko	1,0 %	0,8 %	19	16	72	3,6 %	53	370 %
Slovensko	1,8 %	1,4 %	36	29	70	3,5 %	34	195 %
Finsko	1,8 %	1,4 %	36	29	94	4,6 %	58	262 %
Švédsko	2,7 %	2,2 %	56	45	68	3,4 %	12	122 %

Příloha 7a: Rozdělení zaměstnanců AD 5–AD 8 přidělených jiným útvarům než DGT nebo SCIC ke dni 1. ledna 2017

Počet obyvatel v roce 2015 a počet poslanců v EP a počet hlasů v Radě	Směrný počet		Cíle u vedoucích pracovníků (v roce 2017)		Skutečný stav ke dni 1. ledna 2017		Přebytek nebo nedostatek oproti cíli		Zjištěná významná nerovnováha?
Zaměstnanci AD 5–AD 8 mimo DGT a SCIC	Absolutní vyjádření	Značná nerovnováha, pokud je nižší než	Absolutní vyjádření	Značná nerovnováha, pokud je nižší než	Vedoucí pracovníci	Procentní podíl	Vedoucí pracovníci (v roce 2017)	Procentní podíl cíle
Belgie	3,1 %	2,5 %	131	105	300	7,1 %	169	229 %
Bulharsko	2,4 %	1,9 %	102	81	259	6,1 %	157	255 %
Česká republika	3,1 %	2,5 %	129	103	135	3,2 %	6	105 %
Dánsko	1,8 %	1,4 %	75	60	25	0,6 %	-50	33 %	ANO
Německo	13,8 %	11,1 %	582	466	354	8,4 %	-228	61 %	ANO
Estonsko	0,8 %	0,6 %	34	27	39	0,9 %	5	115 %
Irsko	1,6 %	1,3 %	68	54	28	0,7 %	-40	41 %	ANO
Řecko	3,1 %	2,5 %	130	104	145	3,4 %	15	111 %
Španělsko	8,9 %	7,1 %	377	301	318	7,5 %	-59	84 %
Francie	11,6 %	9,3 %	490	392	353	8,4 %	-137	72 %	ANO
Chorvatsko	1,6 %	1,3 %	67	53	93	2,2 %	26	140 %
Itálie	11,2 %	8,9 %	470	376	441	10,5 %	-29	94 %
Kypr	0,8 %	0,6 %	33	26	34	0,8 %	1	105 %
Lotyšsko	1,0 %	0,8 %	40	32	48	1,1 %	8	119 %
Litva	1,5 %	1,2 %	63	50	77	1,8 %	14	123 %
Lucembursko	0,8 %	0,6 %	32	25	0	0,0 %	-32	0 %	ANO
Maďarsko	3,0 %	2,4 %	127	102	218	5,2 %	91	172 %
Malta	0,6 %	0,5 %	27	21	30	0,7 %	3	112 %
Nizozemsko	3,9 %	3,1 %	164	131	82	1,9 %	-82	50 %	ANO
Rakousko	2,6 %	2,0 %	108	86	65	1,5 %	-43	60 %	ANO
Polsko	8,2 %	6,5 %	344	275	462	11,0 %	118	134 %
Portugalsko	3,1 %	2,4 %	129	103	61	1,4 %	-68	47 %	ANO
Rumunsko	4,5 %	3,6 %	190	152	453	10,7 %	263	238 %
Slovinsko	1,0 %	0,8 %	41	32	50	1,2 %	9	123 %
Slovensko	1,8 %	1,4 %	75	60	80	1,9 %	5	107 %
Finsko	1,8 %	1,4 %	75	60	30	0,7 %	-45	40 %	ANO
Švédsko	2,7 %	2,2 %	116	93	36	0,9 %	-80	31 %	ANO

Příloha 7b: Rozdělení zaměstnanců AD 9–AD 12 na jiných než vedoucích postech přidělených jiným útvarům než DGT nebo SCIC ke dni 1. ledna 2017

Počet obyvatel v roce 2015 a počet poslanců v EP a počet hlasů v Radě	Směrný počet		Cíle u zaměstnanců na jiných než vedoucích postech (v roce 2017)		Skutečný stav ke dni 1. ledna 2017		Přebytek nebo nedostatek oproti cíli		Zjištěná významná nerovnováha?
Zaměstnanci AD 9–AD 12 na jiných než vedoucích postech mimo DGT a SCIC	Absolutní vyjádření	Značná nerovnováha, pokud je nižší než	Absolutní vyjádření	Značná nerovnováha, pokud je nižší než	Vedoucí pracovníci	Procentní podíl	Vedoucí pracovníci (v roce 2017)	Procentní podíl cíle
Belgie	3,1 %	2,5 %	123	98	571	14,4 %	448	464 %
Bulharsko	2,4 %	1,9 %	95	76	8	0,2 %	-87	8 %	ANO
Česká republika	3,1 %	2,5 %	121	97	68	1,7 %	-53	56 %	ANO
Dánsko	1,8 %	1,4 %	71	56	71	1,8 %	0	101 %
Německo	13,8 %	11,1 %	546	437	503	12,7 %	-43	92 %
Estonsko	0,8 %	0,6 %	32	25	22	0,6 %	-10	69 %	ANO
Irsko	1,6 %	1,3 %	64	51	74	1,9 %	10	116 %
Řecko	3,1 %	2,5 %	122	98	164	4,1 %	42	134 %
Španělsko	8,9 %	7,1 %	353	282	376	9,5 %	23	107 %
Francie	11,6 %	9,3 %	459	367	505	12,8 %	46	110 %
Chorvatsko	1,6 %	1,3 %	62	50	3	0,1 %	-59	5 %	ANO
Itálie	11,2 %	8,9 %	441	353	481	12,2 %	40	109 %
Kypr	0,8 %	0,6 %	30	24	21	0,5 %	-9	69 %	ANO
Lotyšsko	1,0 %	0,8 %	38	30	21	0,5 %	-17	56 %	ANO
Litva	1,5 %	1,2 %	59	47	41	1,0 %	-18	70 %	ANO
Lucembursko	0,8 %	0,6 %	30	24	20	0,5 %	-10	67 %	ANO
Maďarsko	3,0 %	2,4 %	119	95	82	2,1 %	-37	69 %	ANO
Malta	0,6 %	0,5 %	25	20	17	0,4 %	-8	68 %	ANO
Nizozemsko	3,9 %	3,1 %	154	123	160	4,0 %	6	104 %
Rakousko	2,6 %	2,0 %	101	81	121	3,1 %	20	120 %
Polsko	8,2 %	6,5 %	322	258	162	4,1 %	-160	50 %	ANO
Portugalsko	3,1 %	2,4 %	121	96	107	2,7 %	-14	89 %
Rumunsko	4,5 %	3,6 %	178	143	23	0,6 %	-155	13 %	ANO
Slovinsko	1,0 %	0,8 %	38	30	29	0,7 %	-9	76 %	ANO
Slovensko	1,8 %	1,4 %	70	56	36	0,9 %	-34	51 %	ANO
Finsko	1,8 %	1,4 %	70	56	129	3,3 %	59	184 %
Švédsko	2,7 %	2,2 %	109	87	137	3,5 %	28	126 %

Příloha 7c: Britští zaměstnanci AD na jiných než vedoucích postech ke dni 1. ledna 2017

Rozdělení podle platové třídy

Britští státní příslušníci přidělení na úkoly jiné než v oblasti řízení...	zaměstnanci AD 5-AD 8	zaměstnanci AD 9-AD 12	zaměstnanci AD 13-AD 14	Celkem
...mimo DGT a SCIC	81	170	110	361
...v DGT nebo SCIC	50	56	41	147
Celkem	131	226	151	508

Rozdělení podle věku

Příloha 7d: Dvojí státní příslušnost úředníků a dočasných zaměstnanců v Komisi ke dni 1. ledna 2018

		2. státní příslušnost
		AUT	BEL	BGR	CYP	CZE	DEU	DNK	ESP	EST	FIN	FRA	GBR	GRC	HRV	HUN	IRL	ITA	LTU	LUX	LVA	MLT	NLD	POL	PRT	ROU	SVK	SVN	SWE	Celkem
1. státní příslušnost	AUT		1				3					2						1												7
	BEL	2		2		2	4		7	1		26	15	12	2	2	3	13		5			2	6	3	4	1	1	1	114
	BGR	1	17				6		1			14	3			1		1											2	46
	CYP		3				1					4	6	9											1					24
	CZE		1				3		1			3						5					1				1			15
	DEU	2	7			1			4			12	12	4	1	2	1	2		1			2	3	1	1	2		1	59
	DNK		3									4						1					1							9
	ESP		7				3					16	5				1	1						1						34
	EST																												1	1
	FIN												1																	1
	FRA	2	28	1		1	14		8		2		31	2				14	2				7	7	3	5			1	128
	GBR		12		3		4	1				25		4	1	1	27	7		15	1		4		2				4	111
	GRC	2	20		3		3					11	4					2		1			1						1	48
	HRV		2				2					3				1		4					1						1	14
	HUN	1	5				7					13	1					2		1						4				34
	IRL		4				1					2	57	1		1		1						1						68
	ITA	1	13			1	10				1	13	17	1	3		1			1			1	2				2		67
	LTU		1				1	1				1	1																	5
	LUX		1									2	2													1				6
	LVA											1																		1
	MLT		1										1																	2
	NLD		2						1				5		1			1												10
	POL		22				9	1	2			22	4			1		4		1			2		1				2	71
	PRT		8				1		1			2	1					2					1	1						17
	ROU		56				6					20	2	1		8		6		3			2		2		1		1	108
	SVK		5			4	3					4	2			2														20
	SVN		1	1										1	1			3		1										8
	SWE						2					3	3	1	1			2		1										13
	Celkem	11	220	4	6	9	83	3	25	1	3	203	173	36	10	19	33	72	2	30	1	0	25	21	13	15	5	3	15	1041

Příloha 8a: Statistické údaje o výběrových řízeních EPSO na místa AD 5 (kromě lingvistů) během období 2010-pololetí 2017

Výběrová řízení EPSO na místa AD 5 2010–pololetí 2017	Souhrn přihlášení	Souhrn úspěšných uchazečů	Počet obyvatel (v milionech)	Směrný počet	Rozdělení úspěšných uchazečů	Nadbytek nebo nedostatek oproti směrnému počtu	Úspěšní uchazeči v procentním podílu směrného počtu	Značná nerovnováha v rezervních seznamech EPSO*?	Uchazeči /mil. obyvatel	Míra úspěšnosti
Belgie	19795	171	11,2	3,1 %	11,1 %	8,0 %	357 %		1766	0,9 %
Bulharsko	11275	38	7,2	2,4 %	2,5 %	0,1 %	103 %		1565	0,3 %
Česká republika	3452	15	10,5	3,1 %	1,0 %	-2,1 %	32 %	ANO	328	0,4 %
Dánsko	1966	10	5,7	1,8 %	0,7 %	-1,1 %	36 %	ANO	347	0,5 %
Německo	17583	205	81,2	13,8 %	13,3 %	-0,5 %	97 %		217	1,2 %
Estonsko	1789	2	1,3	0,8 %	0,1 %	-0,7 %	16 %	ANO	1362	0,1 %
Irsko	2028	11	4,6	1,6 %	0,7 %	-0,9 %	44 %	ANO	438	0,5 %
Řecko	18787	49	10,9	3,1 %	3,2 %	0,1 %	103 %		1730	0,3 %
Španělsko	27569	177	46,4	8,9 %	11,5 %	2,6 %	129 %		594	0,6 %
Francie	19208	163	66,4	11,6 %	10,6 %	-1,0 %	91 %		289	0,8 %
Chorvatsko	4239	26	4,2	1,6 %	1,7 %	0,1 %	109 %		1003	0,6 %
Itálie	49325	261	60,8	11,2 %	17,0 %	5,8 %	152 %		811	0,5 %
Kypr	1077	0	0,8	0,8 %	0,0 %	-0,8 %	0 %	ANO	1272	0,0 %
Lotyšsko	2172	7	2,0	1,0 %	0,5 %	-0,5 %	48 %	ANO	1094	0,3 %
Litva	4339	9	2,9	1,5 %	0,6 %	-0,9 %	39 %	ANO	1485	0,2 %
Lucembursko	526	0	0,6	0,8 %	0,0 %	-0,8 %	0 %	ANO	934	0,0 %
Maďarsko	6435	56	9,9	3,0 %	3,6 %	0,6 %	121 %		653	0,9 %
Malta	930	5	0,4	0,6 %	0,3 %	-0,3 %	51 %		2166	0,5 %
Nizozemsko	4532	71	16,9	3,9 %	4,6 %	0,7 %	119 %		268	1,6 %
Rakousko	3779	38	8,6	2,6 %	2,5 %	-0,1 %	96 %		441	1,0 %
Polsko	11452	30	38,0	8,2 %	2,0 %	-6,2 %	24 %	ANO	301	0,3 %
Portugalsko	10322	32	10,4	3,1 %	2,1 %	-1,0 %	68 %		995	0,3 %
Rumunsko	25933	91	19,9	4,5 %	5,9 %	1,4 %	131 %		1305	0,4 %
Slovinsko	2475	6	2,1	1,0 %	0,4 %	-0,6 %	41 %	ANO	1200	0,2 %
Slovensko	4144	17	5,4	1,8 %	1,1 %	-0,7 %	63 %		764	0,4 %
Finsko	3208	23	5,5	1,8 %	1,5 %	-0,3 %	84 %		586	0,7 %
Švédsko	3132	24	9,7	2,7 %	1,6 %	-1,2 %	57 %		321	0,8 %
zaměstnanci EU27	261472	1537	443,5	100,0 %	100,0 %	0,0 %	100 %		590	0,6 %

POZN.: Údaje týkající se Chorvatska jsou upraveny s ohledem na výběrová řízení „v rámci rozšíření“ pořádaná během daného období
*: Podíl mezi úspěšnými uchazeči je menší než 50 % směrného počtu

Příloha 8b: Statistické údaje o specializovaných výběrových řízeních EPSO na místa AD5 (kromě lingvistů) během období 2010–2016

Specializovaná výběrová řízení EPSO na místa AD 2010–16	Souhrn přihlášení	Souhrn úspěšných uchazečů	Počet obyvatel (v milionech)	Směrný počet	Rozdělení úspěšných uchazečů	Nadbytek nebo nedostatek oproti směrnému počtu	Úspěšní uchazeči v procentním podílu směrného počtu	Značná nerovnováha v rezervních seznamech EPSO*?	Uchazeči	Míra úspěšnosti
									/mil. obyvatel
Belgie	4862	122	11,2	3,1 %	10,0 %	6,9 %	322 %		434	2,5 %
Bulharsko	2172	21	7,2	2,4 %	1,7 %	-0,7 %	72 %		302	1,0 %
Česká republika	451	8	10,5	3,1 %	0,7 %	-2,4 %	21 %	ANO	43	1,8 %
Dánsko	219	10	5,7	1,8 %	0,8 %	-1,0 %	46 %	ANO	39	4,6 %
Německo	2886	132	81,2	13,8 %	10,9 %	-3,0 %	79 %		36	4,6 %
Estonsko	313	6	1,3	0,8 %	0,5 %	-0,3 %	61 %		238	1,9 %
Irsko	571	11	4,6	1,6 %	0,9 %	-0,7 %	56 %		123	1,9 %
Řecko	3955	78	10,9	3,1 %	6,4 %	3,3 %	208 %		364	2,0 %
Španělsko	7493	157	46,4	8,9 %	12,9 %	4,0 %	145 %		161	2,1 %
Francie	5324	106	66,4	11,6 %	8,7 %	-2,9 %	75 %		80	2,0 %
Chorvatsko	875	19	4,2	1,6 %	1,6 %	0,0 %	100 %		207	2,2 %
Itálie	10420	245	60,8	11,2 %	20,2 %	9,0 %	181 %		171	2,4 %
Kypr	238	3	0,8	0,8 %	0,2 %	-0,5 %	32 %	ANO	281	1,3 %
Lotyšsko	327	6	2,0	1,0 %	0,5 %	-0,5 %	52 %		165	1,8 %
Litva	767	13	2,9	1,5 %	1,1 %	-0,4 %	72 %		263	1,7 %
Lucembursko	117	3	0,6	0,8 %	0,2 %	-0,5 %	33 %	ANO	208	2,6 %
Maďarsko	1019	32	9,9	3,0 %	2,6 %	-0,4 %	87 %		103	3,1 %
Malta	147	2	0,4	0,6 %	0,2 %	-0,5 %	26 %	ANO	342	1,4 %
Nizozemsko	954	35	16,9	3,9 %	2,9 %	-1,0 %	74 %		56	3,7 %
Rakousko	636	27	8,6	2,6 %	2,2 %	-0,3 %	87 %		74	4,2 %
Polsko	2093	44	38,0	8,2 %	3,6 %	-4,5 %	44 %	ANO	55	2,1 %
Portugalsko	2515	34	10,4	3,1 %	2,8 %	-0,3 %	92 %		242	1,4 %
Rumunsko	424	47	19,9	4,5 %	3,9 %	-0,6 %	86 %		21	11,1 %
Slovinsko	526	11	2,1	1,0 %	0,9 %	-0,1 %	94 %		255	2,1 %
Slovensko	744	16	5,4	1,8 %	1,3 %	-0,5 %	74 %		137	2,2 %
Finsko	501	12	5,5	1,8 %	1,0 %	-0,8 %	56 %		92	2,4 %
Švédsko	476	15	9,7	2,7 %	1,2 %	-1,5 %	45 %	ANO	49	3,2 %
zaměstnanci EU27	51025	1215	443,5	100,0 %	100,0 %	0,0 %	100 %		115	2,4 %

Příloha 8c: Potvrzené přihlášky do posledního (probíhajícího) výběrového řízení na místa AD

EPSO AD/338/17	Přihlášky	Počet obyvatel (v milionech)	Účastníci /mil. obyvatel*	Jako procentní podíl průměru EU

Belgie	2073	11,2	185	274 %
Bulharsko	913	7,2	127	188 %
Česká republika	264	10,5	25	37 %
Dánsko	197	5,7	35	52 %
Německo	1867	81,2	23	34 %
Estonsko	152	1,3	116	171 %
Irsko	245	4,6	53	78 %
Řecko	3306	10,9	304	451 %
Španělsko	3731	46,4	80	119 %
Francie	2184	66,4	33	49 %
Chorvatsko	525	4,2	124	184 %
Itálie	6341	60,8	104	155 %
Kypr	163	0,8	192	285 %
Lotyšsko	156	2,0	79	116 %
Litva	370	2,9	127	188 %
Lucembursko	71	0,6	126	187 %
Maďarsko	533	9,9	54	80 %
Malta	103	0,4	240	355 %
Nizozemsko	1072	16,9	63	94 %
Rakousko	507	8,6	59	88 %
Polsko	1025	38,0	27	40 %
Portugalsko	1028	10,4	99	147 %
Rumunsko	1875	19,9	94	140 %
Slovinsko	248	2,1	120	178 %
Slovensko	297	5,4	55	81 %
Finsko	399	5,5	73	108 %
Švédsko	288	9,7	30	44 %
EU	29933	443,5	67	100 %

*: Nesrovnatelné s tabulkou týkající se let 2010–17, která se vztahuje na více výběrových řízení

Příloha 9: Shrnutí příspěvků ostatních orgánů
POZN.: všechna prohlášení a znění odráží prohlášení příslušného orgánu.

Orgán	Metodika a kritéria pro posouzení zeměpisné rovnováhy	Ukazatel(e) (značné) nerovnováhy	Zjištěná (značná) nerovnováha podle členských států	Objektivní odůvodnění nerovnováhy	Očekávaná nerovnováha v budoucnu	Přijaté/zamýšlené vhodné opatření podle článku 27
Evropský parlament	Evropský parlament záležitost dosud neprojednával. Sloupce vpravo jsou proto sestaveny na základě předpokladů, že: ·zeměpisná rovnováha by mohla být posouzena na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). ·Podíl každé skupiny z jednoho členského státu v sekretariátu EP by mohl být porovnán s podílem příslušných členských států na celkovém počtu obyvatel EU.		Nedostatečně zastoupeny: UK a v menší míře DE Nadměrně zastoupeny: BE, EE, FI, HR, LT, LU, LV, MT, SL a SK	Veškeré nerovnováhy jsou objektivně odůvodněny ·UK, DE: omezenou přitažlivostí orgánů EU a/nebo kariéry v orgánech EU; počtem úspěšných uchazečů na rezervním seznamu úřadu EPSO ·BE, LU: zaměstnáním v místě bydliště + přeshraničním dojížděním za prací ·EE, FI, HR, LT, LV, MT, SL a SK: jazykovými službami (překlady, tlumočení, právníci-lingvisté) poskytovanými ve všech úředních jazycích; minimální kritický počet potřebných lingvistů má větší dopad na menší členské státy.	NE	NE/NE
GS Rady	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: průměr mezi podílem příslušného členského státu na -počtu obyvatel EU, -počtu poslanců EP, -počtu hlasů v Radě před vstupem pravidel Lisabonské smlouvy v platnost.	Nerovnováha je zjištěna, pokud se skutečný podíl státních příslušníků liší od referenční hodnoty o více než +/-20 %. Značná nerovnováha je zjištěna, pokud je podíl dané státní příslušnosti nižší než 40 % nebo vyšší než 400 % referenční hodnoty.	Výrazně nedostatečně zastoupeny: CY, DE a UK Výrazně nadměrně zastoupeny: BE	Veškeré nerovnováhy jsou objektivně odůvodněny... CY, DE, UK: nízký počet úspěšných uchazečů na rezervních seznamech úřadu EPSO BE: zaměstnání v místě bydliště Rovnováhu rovněž ovlivňuje vysoká relativní váha jazykových služeb.	Velmi těžké odhadnout vzhledem k vysoké úrovni nejistoty	NE/NE
Soudní dvůr	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: podíl počtu obyvatel příslušného členského státu na počtu obyvatel EU	Nerovnováha je zjištěna v případě očividného nedostatečného nebo nadměrného zastoupení. Značná nerovnováha není definována.	Nedostatečně zastoupeny: UK Nadměrně zastoupeny: FR, BE	Veškeré nerovnováhy jsou objektivně odůvodněny... ·FR, BE: Soudní dvůr pracuje ve francouzštině (zmírněno programem rozsáhlých jazykových kurzů). ·UK: obtíže při náboru státních příslušníků Spojeného království	NE	NE/NE (rovněž s ohledem na Brexit)
Účetní dvůr	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: podíl počtu obyvatel příslušného členského státu na počtu obyvatel EU	Nerovnováha je zjištěna, pokud se skutečný podíl státních příslušníků liší od referenční hodnoty o více než +/-20 %. Značná nerovnováha je zjištěna, pokud tato odchylka přesáhne ±50 %.	Nedostatečně zastoupeny: UK Nadměrně zastoupeny: BE, PT	Veškeré nerovnováhy jsou objektivně odůvodněny... zvláštní rysy Lucemburska z hlediska velikosti, přitažlivosti, velkého počtu přeshraničních pracovníků a velkého počtu portugalských rezidentů.	NE, s možnou výjimkou v případě funkční skupiny AST/SC	NE/NE
Evropský úřad pro vnější činnost	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na úrovni funkční skupiny se zaměřením na AD). Referenční hodnota: podíl počtu obyvatel příslušného členského státu na počtu obyvatel EU	Značná nerovnováha je zjištěna, pokud státní příslušníci některého členského státu nejsou zastoupeni vůbec (nebo zastoupeni velmi nedostatečně).	Nerovnováha nebyla zjištěna.	neuvedeno	NE	NE/NE
Evropský hospodářský a sociální výbor	Z důvodu neexistence formální definice EHSV neposuzuje zeměpisnou rovnováhu pomocí specifické metodiky.	Chybějící státní příslušníci z jednoho či více členských států by mohly být příznakem nerovnováhy.	Nedostatečně zastoupeny: CY POZN.: EHSV se však podařilo přijmout jednoho státního příslušníka po uzávěrce. Velký počet státních příslušníků BE, IT, EE, LV, SL atd.	Veškeré nerovnováhy jsou objektivně odůvodněny... malý počet státních příslušníků CY na rezervních listech EPSO; malý počet volných míst z důvodu snižování počtu zaměstnanců; zaměstnání v blízkosti bydliště a jiné historické důvody (IT). Rovnováhu ovlivňuje rovněž relativní váha jazykových služeb.	NE, s možnou výjimkou v případě funkční skupiny AST/SC	NE/NE
Výbor regionů	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: průměr mezi podílem příslušného členského státu na -počtu obyvatel EU, -počtu poslanců EP, -počtu hlasů v Radě před vstupem pravidel Lisabonské smlouvy v platnost.	Nerovnováha je zjištěna, pokud je skutečný podíl státních příslušníků nižší než 50 % nebo vyšší než 200 % referenční hodnoty. Značná nerovnováha je zjištěna, pokud se podíl výrazně odchyluje od tohoto rozpětí.	Výrazně nedostatečně zastoupeny: LU a UK Výrazně nadměrně zastoupeny: BE	Veškeré nerovnováhy jsou objektivně odůvodněny... velikost orgánu účinek ústředí omezená přitažlivost orgánů EU pro státní příslušníky některých členských států malá velikost některých členských států S ohledem na malou velikost VR je při výkladu těchto údajů nezbytná obezřetnost.	NE. Avšak BREXIT nebo zhoršení podmínek by mohly mít vliv.	NE/NE
Evropský veřejný ochránce práv	Orgán vzhledem ke své velikosti nikdy nedefinoval zeměpisnou (ne)rovnováhu. Ukazatelem by mohlo být zastoupení státních příslušníků ze všech členských států poměřované počtem obyvatel.	Nerovnováha je zjištěna v případě nedostatečného či nadměrného zastoupení bez objektivního odůvodnění.	Výrazně nadměrně zastoupeny: FR, ve funkční skupině AST	Veškeré nerovnováhy jsou objektivně odůvodněny... ·zaměstnání v blízkosti bydliště ve Francii, ·obtíže při náboru ve Štrasburku ·historické důvody (velký počet dočasných pracovních míst)	NE	NE/NE
Evropský inspektor ochrany údajů	EIOÚ je malý orgán s velmi konkrétním předmětem činnosti. Nábor pracovníků tedy probíhá na základě specifických profilů a rezervních seznamů EPSO vhodných kandidátů v oblasti ochrany údajů, jakož i malého počtu uchazečů. Otázka vyváženého zastoupení dosud nebyla brána v potaz vzhledem k specifičnosti profilů a potížím s náborem nových zaměstnanců.	neuvedeno	NE	neuvedeno	NE	NE/NE

Příloha 10: Rozdělení zaměstnanců skupiny AD podle státní příslušnosti v orgánech EU (počet zaměstnanců)

Úředníci skupiny AD a zaměstnanci AT, stav ke dni 1. ledna 2017
Zdroj: Příspěvek od orgánů EU

Úředníci skupiny AD a dočasní zaměstnanci	EP	GS Rady	Soudní dvůr	ESVČ	EHSV	Výbor regionů	Evropský veřejný ochránce práv	EIOÚ	Celkem
Belgie	182	116	108	72	30	16	0	6	530
Bulharsko	75	41	33	9	8	12	0	0	178
Česká republika	69	44	34	19	8	12	2	1	189
Dánsko	60	44	35	32	14	3	2	1	191
Německo	218	91	69	87	26	26	5	3	525
Estonsko	55	41	30	22	8	5	0	0	161
Irsko	27	28	14	26	3	5	6	0	109
Řecko	100	50	47	37	17	10	3	0	264
Španělsko	175	86	70	77	20	12	2	4	446
Francie	217	92	185	100	18	19	5	4	640
Chorvatsko	68	31	29	9	6	7	0	0	150
Itálie	201	77	78	105	30	24	0	4	519
Kypr	6	2	2	3	0	0	0	1	14
Lotyšsko	55	35	32	7	5	11	0	0	145
Litva	56	38	33	19	9	9	0	0	164
Lucembursko	13	6	9	4	1	0	0	0	33
Maďarsko	89	42	39	16	10	8	1	1	206
Malta	45	32	24	10	5	4	1	0	121
Nizozemsko	63	32	22	32	10	6	1	1	167
Rakousko	32	18	13	24	9	2	2	0	100
Polsko	111	61	43	39	11	20	2	2	289
Portugalsko	84	62	38	31	10	7	1	0	233
Rumunsko	97	57	37	24	15	14	1	1	246
Slovinsko	58	40	32	13	4	10	0	1	158
Slovensko	64	37	32	5	7	12	0	0	157
Finsko	91	58	31	19	11	10	1	0	221
Švédsko	70	40	36	34	8	8	1	1	198
UK	118	50	50	72	15	10	1	0	316
Celkem	2 499	1 351	1 205	947	318	282	37	31	6 670

Příloha 11: Rozdělení zaměstnanců skupiny AD podle státní příslušnosti v orgánech EU (podíl zaměstnanců skupiny AD)

Úředníci skupiny AD a zaměstnanci AT, stav ke dni 1. ledna 2017 – rozdělení
Zdroj: Příspěvek od orgánů EU

Úředníci skupiny AD a dočasní zaměstnanci	EP	GS Rady	Soudní dvůr	ESVČ	EHSV	Výbor regionů	Evropský veřejný ochránce práv	EIOÚ	Celkem
Belgie	7 %	9 %	9 %	8 %	9 %	6 %	0 %	19 %	8 %
Bulharsko	3 %	3 %	3 %	1 %	3 %	4 %	0 %	0 %	3 %
Česká republika	3 %	3 %	3 %	2 %	3 %	4 %	5 %	3 %	3 %
Dánsko	2 %	3 %	3 %	3 %	4 %	1 %	5 %	3 %	3 %
Německo	9 %	7 %	6 %	9 %	8 %	9 %	14 %	10 %	8 %
Estonsko	2 %	3 %	2 %	2 %	3 %	2 %	0 %	0 %	2 %
Irsko	1 %	2 %	1 %	3 %	1 %	2 %	16 %	0 %	2 %
Řecko	4 %	4 %	4 %	4 %	5 %	4 %	8 %	0 %	4 %
Španělsko	7 %	6 %	6 %	8 %	6 %	4 %	5 %	13 %	7 %
Francie	9 %	7 %	15 %	11 %	6 %	7 %	14 %	13 %	10 %
Chorvatsko	3 %	2 %	2 %	1 %	2 %	2 %	0 %	0 %	2 %
Itálie	8 %	6 %	6 %	11 %	9 %	9 %	0 %	13 %	8 %
Kypr	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	3 %	0 %
Lotyšsko	2 %	3 %	3 %	1 %	2 %	4 %	0 %	0 %	2 %
Litva	2 %	3 %	3 %	2 %	3 %	3 %	0 %	0 %	2 %
Lucembursko	1 %	0 %	1 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %
Maďarsko	4 %	3 %	3 %	2 %	3 %	3 %	3 %	3 %	3 %
Malta	2 %	2 %	2 %	1 %	2 %	1 %	3 %	0 %	2 %
Nizozemsko	3 %	2 %	2 %	3 %	3 %	2 %	3 %	3 %	3 %
Rakousko	1 %	1 %	1 %	3 %	3 %	1 %	5 %	0 %	1 %
Polsko	4 %	5 %	4 %	4 %	3 %	7 %	5 %	6 %	4 %
Portugalsko	3 %	5 %	3 %	3 %	3 %	2 %	3 %	0 %	3 %
Rumunsko	4 %	4 %	3 %	3 %	5 %	5 %	3 %	3 %	4 %
Slovinsko	2 %	3 %	3 %	1 %	1 %	4 %	0 %	3 %	2 %
Slovensko	3 %	3 %	3 %	1 %	2 %	4 %	0 %	0 %	2 %
Finsko	4 %	4 %	3 %	2 %	3 %	4 %	3 %	0 %	3 %
Švédsko	3 %	3 %	3 %	4 %	3 %	3 %	3 %	3 %	3 %
UK	5 %	4 %	4 %	8 %	5 %	4 %	3 %	0 %	5 %
Celkem	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %

Příloha 12: Shrnutí příspěvků agentur
POZN.: všechna prohlášení a znění odráží prohlášení příslušné agentury.

AGENTURA	Metodika a kritéria pro posouzení zeměpisné rovnováhy	Ukazatel(e) (značné) nerovnováhy	Zjištěná (značná) nerovnováha podle členských států	Objektivní odůvodnění nerovnováhy	Očekávaná nerovnováha v budoucnu	Přijaté/zamýšlené vhodné opatření podle článku 27
ACER	Zeměpisná rovnováha se posuzuje s ohledem na zastoupení každé státní příslušnosti mezi pracovníky.	Nerovnováha je zjištěna, pokud je mezi zaměstnanci zastoupeno méně než 50 % členských států nebo pokud zaměstnanci jedné státní příslušnosti zastupují více než 50 % celkového počtu zaměstnanců.	Ne	neuvedeno	Ne, ale opravný koeficient je problém	NE/NE
CEDEFOP	Zeměpisná rovnováha se posuzuje s ohledem na zastoupení každé státní příslušnosti mezi pracovníky.	Značná nerovnováha je zjištěna, pokud počet zástupců jedné státní příslušnosti překročí 40 % plánu pracovních míst.	Ne	neuvedeno	Ne	NE/NE
CEPOL	CEPOL nezavedl definici „vyváženého zastoupení“ každé státní příslušnosti mezi pracovníky. Zeměpisná rovnováha je zahrnuta v měsíčním interním podávání zpráv a v rámci roční účetní závěrky.	Agentura CEPOL má za to, že „značná nerovnováha“ by nastala v případě, kdy by zástupci jedné státní příslušnosti představovali více než 50 % všech zaměstnanců (dočasní zaměstnanci, smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci).	V letech 2014–2016 po přemístění agentury ze Spojeného království do Maďarska bylo zaznamenáno zvýšení počtu maďarských státních příslušníků. Nicméně ještě není dosaženo značné nerovnováhy.	neuvedeno	Ano (na základě současných trendů)	Ne/zatím nestanoveno
CPVO	Metodika nebyla stanovena Obecní administrativní pracovníci mimo oblast působnosti	Nerovnováha je zaznamenána, pokud více než 2 vedoucí pracovníci nebo více než 40 % zaměstnanců skupiny AD mají stejnou státní příslušnost.	Ne	neuvedeno	Ne	NE/NE
EASA	Zeměpisná rovnováha je monitorována a porovnávána s počtem obyvatel členských států.	neuvedeno	Ne, s ohledem na specifičnost agentury (viz odůvodnění)	Rozdělení zaměstnanců je v souladu s pojetím agentury týkajícím se rozložení odborníků v oblasti letecké dopravy mezi členskými státy.	Ne	NE/NE
ECDC	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: zastoupeny by měly být všechny členské státy. Druhé posouzení se provádí na základě počtu obyvatel a poslaneckých křesel v Evropském parlamentu.	Značná nerovnováha je zjištěna, pokud velký počet členských států není zastoupen vůbec nebo zastoupen velmi nedostatečně/nadměrně.	Nadměrně zastoupeno je Švédsko.	Zaměstnání v místě bydliště	Ne	NE/NE
EIOPA	Počet zastoupených státních příslušností	Značná nerovnováha by nastala, pokud by agentura nebyla schopna přilákat pracovníky různých státních příslušností.	Ne	EIOPA převzala zaměstnance výboru CEIOPS Zaměstnání v místě bydliště	Ne	NE/NE
EEA	Předpokládá se, že větší a staré členské státy budou více zastoupeny.	Nerovnováha je zjištěna, pokud klesá podíl zástupců se státní příslušností větších/starých členských států.	Ne	neuvedeno	Ne	NE/NE
EFSA	Metodika či kritéria nejsou stanoveny. Metodika (bude-li přijata) by měla zohledňovat prvky, jako je zaměstnání v blízkosti bydliště v důsledku decentralizovaného umístění.	neuvedeno	Jedna státní příslušnost představuje 40 % zaměstnanců.	neuvedeno	Ne	Ne/NE (jsou zamýšlena sociální opatření)
EMA	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady, dočasní a smluvní zaměstnanci). Referenční hodnota: podíl počtu obyvatel příslušného členského státu na počtu obyvatel EU/EHP	Nerovnováha je zjištěna, pokud se skutečný podíl státních příslušníků liší od referenční hodnoty o více než +100 % nebo –50 %.	Nedostatečně zastoupeny: NL, DE, LU (a Norsko) Nadměrně zastoupeny: EE, GR, IE, LV, LT, PT a SK	Zařazování do platových tříd v agentuře EMA (do nižších tříd než u jiných agentur) ji činí pro zástupce některých státních příslušností méně přitažlivou. Situaci mohou zlepšit následná opatření vyplývající z mapování pracovních míst.	Očekává se přemístění.	NE/NE
EMCDDA	Zastoupeny by měly být všechny členské státy.	Značná nerovnováha je zjištěna, pokud zástupci jedné státní příslušnost představují více než 30 % zaměstnanců.	Ne	neuvedeno	Ne	NE/NE
EMSA	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: podíl počtu obyvatel příslušného členského státu na počtu obyvatel EU	Značná nerovnováha je zjištěna, pokud se skutečný podíl státních příslušníků liší od referenční hodnoty o více než +100 % nebo –50 %.	Výrazně nedostatečně zastoupeny: FR, IT, UK Výrazně nadměrně zastoupeny: PT, GR, BE	Trvale klesající opravný koeficient Obtíže se sháněním zaměstnání manželky/manžela	Ano	NE/ANO: sociální opatření
ENISA	Zeměpisná rovnováha je monitorována a porovnávána s počtem obyvatel členských států.	Nerovnováha je zjištěna, pokud zástupci jedné státní příslušnosti představují více než 50 % všech zaměstnanců.	NE	Neuvádí se, avšak řecká hospodářská krize a klesající/nízký opravný koeficient vede k tomu, že většina žadatelů pochází z místního členského státu.	Ne	NE/NE
ETF	Stanovení počtu zastoupených státních příslušností	Nerovnováha je zjištěna, pokud je zastoupeno méně než 60 % státních příslušností. Značná nerovnováha je zjištěna, pokud zástupci jedné státní příslušnost představují více než 40 % všech zaměstnanců.	Ne	neuvedeno	Ne	NE/NE
EUIPO	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Zastoupeny by měly být všechny členské státy.	Nerovnováha je zjištěna, pokud je členský stát ve srovnání s jinými nadměrně zastoupen, avšak s ohledem na jeho velikost.	Nadměrně zastoupeno je Španělsko.	Zaměstnání v místě bydliště	Ne	NE/NE
EU-Lisa	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: podíl počtu obyvatel příslušného členského státu na počtu obyvatel EU	V odpovědi není definována.	Nedostatečně zastoupeny: DE, UK, SWE, DK, MT, SL Nevýznamné nedostatečné zastoupení	Zaměstnání v místě bydliště: přípustné je zastoupení až 30 % zaměstnanců, kteří jsou státními příslušníky státu, v níž agentura působí. Vzdálené umístění ústředí Nízký opravný koeficient Obtíže se sháněním zaměstnání manželky/manžela
Eurofound	Počet zastoupených členských států	není stanoveno	Ne	neuvedeno	Ne	NE/NE
Eurojust	neuvedeno	neuvedeno	Nerovnováha nebyla zjištěna, ale skupina státních příslušníků NL je největší.	Zaměstnání v místě bydliště	Ne	NE/NE
Frontex	Zeměpisná rovnováha se posuzuje na celkové úrovni (všechny funkční skupiny dohromady). Referenční hodnota: kombinace „rovnoměrného rozdělení“ (všechny členské státy mají stejnou váhu) a podílu příslušného členského státu na počtu obyvatel EU.	Značná nerovnováha je zjištěna, pokud -není určitá státní příslušnost mezi zaměstnanci zastoupena, -se skutečný podíl státních příslušníků liší od podílu počtu obyvatel o více než +/50 %.	Ano (jak nedostatečné, tak nadměrné zastoupení)	Objektivní odůvodnění není. Agenturu však činí méně přitažlivou nízký opravný koeficient pro Polsko.	Ano (v souvislosti s opravným koeficientem)	Ne/NE (očekává se podnět Komise)

Příloha 13: Rozdělení zaměstnanců skupiny AD podle státní příslušnosti v decentralizovaných agenturách (počet zaměstnanců)

Úředníci skupiny AD a zaměstnanci AT, stav ke dni 1. ledna 2017 (pouze státní příslušníci EU)
Zdroj: Příspěvek agentur

Úředníci skupiny AD a dočasní zaměstnanci	ACER	CEDEFOP	CEPOL	CPVO	ECDC	EASA	EEA	EIOPA	EFSA	EMA	EMCDDA	EMSA (**)	ENISA	ETF	EU-IPO	EU-Lisa	Eurofound	Eurojust (*)	Frontex	Celkem
Belgie	3	7	1	0	6	18	4	4	23	15	4	5	1	4	13	4	3	5	4	124
Bulharsko	2	1	0	0	5	6	0	4	0	5	3	3	0	2	1	3	0	2	5	42
Česká republika	1	2	0	0	1	5	0	2	1	2	0	1	1	0	6	1	0	0	2	25
Dánsko	0	2	1	0	1	5	7	2	1	5	0	1	0	1	2	0	0	0	1	29
Německo	2	10	2	2	14	95	10	10	15	28	4	7	2	5	36	4	4	3	9	262
Estonsko	0	0	1	0	0	1	1	0	0	0	0	2	0	0	0	4	0	1	0	10
Irsko	1	0	0	1	0	5	3	2	2	13	3	3	2	2	6	1	6	1	1	52
Řecko	4	28	2	0	3	10	1	3	8	20	0	10	8	2	4	5	2	6	10	126
Španělsko	3	3	0	2	2	51	3	9	18	40	4	15	1	4	48	3	6	8	8	228
Francie	4	11	0	2	15	125	6	2	17	56	5	11	2	3	26	17	3	3	6	314
Chorvatsko	0	0	0	0	0	1	0	0	0	2	0		0	0	0	1	0	0	1	5
Itálie	6	7	1	1	10	74	0	4	78	43	5	10	1	7	20	8	3	7	10	295
Kypr	2	0	0	0	0	2	0	0	0	0	0	1	0	1	0	0	0	0	0	6
Lotyšsko	0	2	1	0	2	3	0	1	1	2	1	1	0	1	0	0	0	2	1	18
Litva	0	0	0	0	0	3	0	0	0	1	0	0	0	0	4	2	1	1	5	17
Lucembursko	0	1	0	0	0	0	0	0	3	0	1	0	0	0	0	0	1	0	1	7
Maďarsko	4	0	3	0	3	5	1	2	6	4	0	1	0	0	5	4	2	1	8	49
Malta	0	1	0	0	2	0	0	0	0	1	0	3	0	0	0	0	0	0	0	7
Nizozemsko	2	2	2	0	2	26	3	7	6	1	1	4	0	4	8	0	4	8	4	84
Rakousko	1	2	1	0	1	8	1	4	9	7	0	1	0	2	6	0	4	2	3	52
Polsko	0	1	0	1	1	5	1	2	0	8	1	10	1	0	11	4	1	2	23	72
Portugalsko	1	1	0	2	4	11	4	8	8	20	6	28	2	2	13	1	1	2	7	121
Rumunsko	1	3	1	0	3	20	2	0	1	8	1	3	4	2	2	8	0	4	13	76
Slovinsko	10	1	0	0	1	4	1	2	0	0	0	0	0	0	1	0	0	2	2	24
Slovensko	1	1	1	0	1	7	1	0	1	3	0	0	0	0	2	2	0	1	2	23
Finsko	0	1	0	0	7	7	1	1	1	4	0	2	0	2	3	0	1	0	4	34
Švédsko	0	0	0	1	15	4	3	0	0	6	0	1	0	1	1	0	2	4	0	38
UK	0	3	0	0	7	43	6	5	13	36	8	9	1	7	12	0	3	6	5	164
Celkem	48	90	17	12	106	544	59	74	212	330	47	132	26	52	230	72	47	71	135	2 304

*: 0,5 FTE převedeno na 1 **: Pouze dočasní pracovníci

Příloha 14: Rozdělení zaměstnanců skupiny AD podle státní příslušnosti v decentralizovaných agenturách EU (podíl zaměstnanců skupiny AD)

Úředníci skupiny AD a zaměstnanci AT, stav ke dni 1. ledna 2017 – rozdělení (pouze státní příslušníci EU)
Zdroj: Příspěvek agentur

Úředníci skupiny AD a dočasní zaměstnanci	ACER	CEDEFOP	CEPOL	CPVO	ECDC	EASA	EEA	EIOPA	EFSA	EMA	EMCDDA	EMSA (*)	ENISA	ETF	EU-IPO	EU-Lisa	Eurofound	Eurojust	Frontex	Celkem
Belgie	6 %	8 %	6 %	0 %	6 %	3 %	7 %	5 %	11 %	5 %	9 %	4 %	4 %	8 %	6 %	6 %	6 %	7 %	3 %	5 %
Bulharsko	4 %	1 %	0 %	0 %	5 %	1 %	0 %	5 %	0 %	2 %	6 %	2 %	0 %	4 %	0 %	4 %	0 %	3 %	4 %	2 %
Česká republika	2 %	2 %	0 %	0 %	1 %	1 %	0 %	3 %	0 %	1 %	0 %	1 %	4 %	0 %	3 %	1 %	0 %	0 %	1 %	1 %
Dánsko	0 %	2 %	6 %	0 %	1 %	1 %	12 %	3 %	0 %	2 %	0 %	1 %	0 %	2 %	1 %	0 %	0 %	0 %	1 %	1 %
Německo	4 %	11 %	12 %	17 %	13 %	17 %	17 %	14 %	7 %	8 %	9 %	5 %	8 %	10 %	16 %	6 %	9 %	4 %	7 %	11 %
Estonsko	0 %	0 %	6 %	0 %	0 %	0 %	2 %	0 %	0 %	0 %	0 %	2 %	0 %	0 %	0 %	6 %	0 %	1 %	0 %	0 %
Irsko	2 %	0 %	0 %	8 %	0 %	1 %	5 %	3 %	1 %	4 %	6 %	2 %	8 %	4 %	3 %	1 %	13 %	1 %	1 %	2 %
Řecko	8 %	31 %	12 %	0 %	3 %	2 %	2 %	4 %	4 %	6 %	0 %	8 %	31 %	4 %	2 %	7 %	4 %	8 %	7 %	5 %
Španělsko	6 %	3 %	0 %	17 %	2 %	9 %	5 %	12 %	8 %	12 %	9 %	11 %	4 %	8 %	21 %	4 %	13 %	11 %	6 %	10 %
Francie	8 %	12 %	0 %	17 %	14 %	23 %	10 %	3 %	8 %	17 %	11 %	8 %	8 %	6 %	11 %	24 %	6 %	4 %	4 %	14 %
Chorvatsko	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	1 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	1 %	0 %	0 %	1 %	0 %
Itálie	13 %	8 %	6 %	8 %	9 %	14 %	0 %	5 %	37 %	13 %	11 %	8 %	4 %	13 %	9 %	11 %	6 %	10 %	7 %	13 %
Kypr	4 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	1 %	0 %	2 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %
Lotyšsko	0 %	2 %	6 %	0 %	2 %	1 %	0 %	1 %	0 %	1 %	2 %	1 %	0 %	2 %	0 %	0 %	0 %	3 %	1 %	1 %
Litva	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	1 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	2 %	3 %	2 %	1 %	4 %	1 %
Lucembursko	0 %	1 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	1 %	0 %	2 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	2 %	0 %	1 %	0 %
Maďarsko	8 %	0 %	18 %	0 %	3 %	1 %	2 %	3 %	3 %	1 %	0 %	1 %	0 %	0 %	2 %	6 %	4 %	1 %	6 %	2 %
Malta	0 %	1 %	0 %	0 %	2 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	2 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %
Nizozemsko	4 %	2 %	12 %	0 %	2 %	5 %	5 %	9 %	3 %	0 %	2 %	3 %	0 %	8 %	3 %	0 %	9 %	11 %	3 %	4 %
Rakousko	2 %	2 %	6 %	0 %	1 %	1 %	2 %	5 %	4 %	2 %	0 %	1 %	0 %	4 %	3 %	0 %	9 %	3 %	2 %	2 %
Polsko	0 %	1 %	0 %	8 %	1 %	1 %	2 %	3 %	0 %	2 %	2 %	8 %	4 %	0 %	5 %	6 %	2 %	3 %	17 %	3 %
Portugalsko	2 %	1 %	0 %	17 %	4 %	2 %	7 %	11 %	4 %	6 %	13 %	21 %	8 %	4 %	6 %	1 %	2 %	3 %	5 %	5 %
Rumunsko	2 %	3 %	6 %	0 %	3 %	4 %	3 %	0 %	0 %	2 %	2 %	2 %	15 %	4 %	1 %	11 %	0 %	6 %	10 %	3 %
Slovinsko	21 %	1 %	0 %	0 %	1 %	1 %	2 %	3 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	3 %	1 %	1 %
Slovensko	2 %	1 %	6 %	0 %	1 %	1 %	2 %	0 %	0 %	1 %	0 %	0 %	0 %	0 %	1 %	3 %	0 %	1 %	1 %	1 %
Finsko	0 %	1 %	0 %	0 %	7 %	1 %	2 %	1 %	0 %	1 %	0 %	2 %	0 %	4 %	1 %	0 %	2 %	0 %	3 %	1 %
Švédsko	0 %	0 %	0 %	8 %	14 %	1 %	5 %	0 %	0 %	2 %	0 %	1 %	0 %	2 %	0 %	0 %	4 %	6 %	0 %	2 %
UK	0 %	3 %	0 %	0 %	7 %	8 %	10 %	7 %	6 %	11 %	17 %	7 %	4 %	13 %	5 %	0 %	6 %	8 %	4 %	7 %
Celkem	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %	100 %

*: Pouze dočasní pracovníci

(1) Článek 9 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů“. Podobně článek 1d služebního řádu zakazuje „jakoukoli diskriminaci na jakémkoli základě“. Kromě toho článek 27 služebního řádu zakazuje vyhrazovat jednotlivá pracovní místa státním příslušníkům určitého členského státu. V příloze 1 naleznete podrobnější popis právního rámce.

(2) V této souvislosti přijal zákonodárce v minulosti zvláštní předpisy, jejichž cílem je omezit přijímání zaměstnanců se státní příslušností jednoho nebo více členských států a možnost vyhradit pro ně pracovní místa, což se běžně dělo při rozšiřování Unie.

(3) Viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 30.6.1983 ve věci 85/82 Schloh v. Rada, bod 26.

(4) Viz sdělení Komise Karla Van Mierta, SEK (1994)844 ze dne 17. května 1994 u příležitosti přistoupení Rakouska, Finska a Švédska.

(5) Viz sdělení pana Kinnocka o náboru úředníků Komise z nových členských států ze dne 14. února 2003, K(2003)436/5, přijaté dne 19. února 2003; sdělení pana Kallase K(2006) 5778 týkající se náboru úředníků Komise a dočasných zaměstnanců z Bulharska a Rumunska ze dne 24. listopadu 2006, přijaté písemným postupem dne 1. prosince 2006 (SEK(2006)1574/5); sdělení místopředsedy Komise Šefčoviče týkající se náboru úředníků Komise a dočasných zaměstnanců z Chorvatska ze dne 12. července 2012 (SEC(2012)436 final).

(6) Zaměstnanci však musí nahlásit, zda jsou nebo byli státními příslušníky státu, na jehož území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni.

(7) Pokud neprokáží, že se státní příslušnosti Spojeného království neodvolatelně vzdali.

(8) Tento přístup se odchyluje od předchozího přístupu rovnocenné váhy tří největších zakládajících členských států (Německa, Francie, Itálie), který postupně přestal poskytovat záruku stability. Ze tří objektivních kritérií je jedno proměnlivé (počet obyvatel, jak je uvedeno v příloze 4) a druhé, přestože je stále uvedeno ve Smlouvě, se již od dubna 2017 neuplatňuje (vážení hlasů v Radě). Výhody tohoto řešení však výrazně převažují nad nevýhodami.

(9) Například pokud jde o vedoucí pracovníky, Komise definovala jako „žádoucí cíl, aby každá státní příslušnost zastávala alespoň jednu funkci na úrovni základního postu generálního ředitele. Dvakrát ročně komisař pro zaměstnance a administrativu (...) informuje kolegium (...) o zeměpisné rovnováze vyšších úředníků (dokument k politice týkající se vyšších úředníků – Document on Senior Officials Policy SEK(2004)1352/2 schválený dne 26. října 2004, PV 1676).

(10) Povýšení z AD 5 (nejčastější nástupní platová třída) do AD 9 trvá v průměru 12 let, přičemž nejrychlejší možná doba, jakou služební řád připouští, je 8 let.

(11) Tj. všechny členské státy, které se staly členy Evropské unie před rokem 2004.

(12) Tj. všechny členské státy, které přistoupily před rokem 2004, vyjma Spojeného království.

(13) Rovněž všeobecná výběrová řízení na místa AD 5 zřejmě trpí obdobným problémem, přičemž mezi dostatečně zastoupenými státními příslušnostmi jsou také Nizozemci, Maďaři a Rumuni.

(14) S ohledem na požadavek služebního řádu, že seznamy úspěšných uchazečů by měly obsahovat nejméně dvakrát tolik jmen, než je počet obsazovaných pracovních míst, státní příslušníci z každého členského státu by měly v ideálním případě představovat alespoň 50 % příslušného směrného počtu.

(15) Avšak žádný orgán jej podrobně nedefinoval.

(16) Ve znění služebního řádu z roku 1962 byl zákaz diskriminace stanoven v článku týkajícím se náboru zaměstnanců (článek 27) a byl omezen na „rasu, vyznání nebo pohlaví“. Ve znění z roku 1998 služební řád stanoví obecný zákaz diskriminace na základě „rasy, politického, filozofického nebo náboženského přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientace“.

(17) Viz např. rozsudek ze dne 30. června 1983 ve věci 85/82 Schloch v Rada, bod 26 nebo rozsudek ze dne 6. července 1999 ve spojených věcech T-112/96 a T-115/96 Séché v Komise.

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, EURATOM) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie.

(19) Příloha 2 této zprávy je ze sdělení K(2003)436 ze dne 28. ledna 2003. Přesněji řečeno, odpovídá přílohám 1, 1a a 1b uvedeného sdělení

(20) Sdělení N. Kinnocka o náboru úředníků Komise z nových členských států ze dne 14. února 2003, C(2003)436/5, přijaté dne 19. února 2003.

(21) Konkrétně bylo ve sdělení uvedeno: „Navrhovaný přístup je uplatňován vůči 10 novým členským státům, které přistoupily k Unii k 1. květnu 2004. Lze jej však použít pro jakýkoli počet nových členských států“.

(22) K(2003)436/5 ze dne 14. února 2003, zasedání Komise 1601.

(23) K(2006) 5778, písemný postup ze dne 24. listopadu 2006.

(24) SEC(2012)436, Procédure écrite de finalisation ze dne 11. července 2012.