EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.5.2018

COM(2018) 271 final

2018/0127(NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

{SWD(2018) 173 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Předškolní věk v lidském životě 1 má největší vliv na utváření základních znalostí a předpokladů ke studiu, které výrazně ovlivňují vyhlídky na pozdější vzdělávání a zaměstnání a na úspěchy a spokojenost v životě v širším smyslu.

Evropský pilíř sociálních práv 2 uvádí, že děti by měly mít právo na cenově dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání a péči. Dále konstatuje, že děti ze znevýhodněných prostředí by měly mít právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí.

Ve svém sdělení o posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury 3 popisuje Komise vizi evropského prostoru vzdělávání, v němž kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu nestojí v cestě hranice a lidé mohou využívat výhod bohaté nabídky vzdělávání v Unii. Součástí této vize je i kvalitní předškolní vzdělávání a péče 4 , neboť vytváří základ pro další vzdělávání 5 a formování identity a občanství.

Vysoce kvalitní služby hrají rozhodující roli při zlepšování výsledků vzdělávání včetně rozvoje sociálních schopností. Z výzkumu vyplývá, že účast na vysoce kvalitním předškolním vzdělávání a péči vede k úspěšnějšímu dosahování základních dovedností a představuje účinné preventivní opatření proti předčasnému ukončování školní docházky 6 . PISA, program OECD pro mezinárodní hodnocení žáků, rovněž ukazuje, že žáci, kteří se účastnili předškolního vzdělávání po dobu delší než jeden rok, dosahovali ve věku 15 let lepších výsledků v matematice. U studentů, kteří se předškolního vzdělávání nezúčastnili, existuje třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou dosahovat špatných výsledků, než ti, kteří se ho účastnili po dobu delší než jeden rok 7 .

Inkluzivní předškolní vzdělávání a péče významně přispívá k řešení nerovností a sociálního vyloučení. Bez vysoce kvalitního předškolního vzdělávání se mezi dětmi s různým socioekonomickým zázemím vytvářejí rozdíly v rozvoji a schopnostech již velmi brzy 8 , čímž se posiluje cyklus mezigeneračního přenosu znevýhodnění. Zkušenosti z předškolního vzdělávání a péče představují příležitost k prevenci a zmírňování znevýhodnění dětí ze znevýhodněných romských komunit a dětí z přistěhovaleckého prostředí. Z výzkumu vyplývají důkazy o tom, že ty z dětí ze srovnatelného přistěhovaleckého prostředí, které se zúčastnily předškolního vzdělávání a péče ve své hostitelské zemi, dosahují lepších výsledků ve čtení 9 . Vysoce kvalitní systémy služeb předškolního vzdělávání a péče mají navíc pozitivní dopad na účast rodičů na trhu práce a jednoznačné výhody z hlediska dosahování větší rovnosti žen a mužů.

Cílem tohoto návrhu doporučení Rady je podpořit členské státy v jejich snaze zlepšit přístup k systémům předškolního vzdělávání a péče a zvýšit jejich kvalitu a současně uznat, že za tuto oblast nesou odpovědnost v prvé řadě členské státy. Návrh usiluje o vytvoření sdíleného evropského chápání toho, co představuje kvalitu v oblasti předškolního vzdělávání a péče. Předkládá nástroje a příklady politik, které mají členským státům pomoci ve snaze zajistit vysoce kvalitní inkluzivní systémy a služby. Z nedávného přezkumu politik 10 vyplývá, že země se strategickým přístupem ke kvalitě dosahují při rozvoji a zlepšování způsobů, jimiž poskytují předškolní vzdělávání a péči, rychlejšího pokroku než ostatní. Jen málo členských států má však zaveden rámec kvality nebo rovnocenný politický dokument, který jejich poskytování upravuje. Proto tento návrh představuje klíčové prvky rámce kvality v oblasti předškolního vzdělávání a péče, jimiž se členské státy mohou inspirovat při svém strategickém uvažování o těchto službách.

Ve většině zemí EU ani kvalita, ani počet míst nesplňují očekávání. V současné době se v EU nachází přes 32 milionů dětí nedosahujících věku povinné školní docházky, ale jen asi 15 milionů z nich se účastní předškolního vzdělávání a péče 11 . To, zda tyto služby využijí či nikoli, sice záleží na volbě rodičů, poptávka po místech v rámci celé Evropy však převyšuje nabídku.

Evropská referenční úroveň stanovená v kontextu strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 12 určila, že předškolního vzdělávání by se mělo zúčastnit nejméně 95 % dětí ve věku od čtyř let do dosažení věku povinné základní školní docházky. Této referenční úrovně bylo téměř dosaženo 13 . Cíl dohodnutý na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002 (s výhledem na zlepšení účasti žen na trhu práce) stanovil, že přístup k uvedeným službám by mělo mít 33 % dětí do tří let a 90 % dětí ve věku od tří let do dosažení věku zahájení povinné školní docházky. Posouzení těchto cílů se předkládá souběžně s tímto návrhem 14 .

Kvalita poskytování služeb je často nedostatečná a existují značné rozdíly v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi, mezi soukromým a veřejným prostředím, mezi městskými a venkovskými nebo odlehlými oblastmi, jakož i mezi věkovými skupinami (0-3 a 3-6) 15 .

Nedostatek přístupných a cenově dostupných míst a nízká kvalita služeb mají dalekosáhlé důsledky 16 . Omezená přístupnost a/nebo cenová dostupnost vysoce kvalitních služeb je obtížná zejména pro děti, které jsou již na počátku života znevýhodněny kvůli celé řadě faktorů, jako je chudoba, zdravotní postižení, diskriminace nebo původ z romského nebo přistěhovaleckého prostředí. V dnešní Evropě mají děti vyrůstající v chudobě nebo v sociálním vyloučení dosud menší šanci uspět ve škole, těšit se dobrému zdraví a v pozdějším věku plně rozvinout svůj potenciál než jejich vrstevníci vyrůstající v lepších podmínkách 17 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Potřebu zlepšit přístup k předškolnímu vzdělávání a péči a jejich kvalitu velmi zdůrazňuje rovněž sdělení Komise o rozvoji škol a vynikající výuce 18 a související závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce 19 .

Doporučení Komise „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ 20 zdůraznilo význam poskytování přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělávání a péči podporujícím začlenění v raném věku; zajištění jejich cenové dostupnosti a přizpůsobení tohoto poskytování potřebám jednotlivých rodin se zvláštním zohledněním potřeb znevýhodněných dětí.

V lednu 2018 přijala Komise návrh doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení 21 , které se týká předškolního vzdělávání a péče a významu podpory rozvoje kompetencí v předškolním vzdělávání se zaměřením na sociální a emoční kompetence.

V lednu 2018 Komise rovněž přijala návrh doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce 22 . Tento návrh zdůrazňuje význam zajišťování inkluzivního vzdělávání pro všechny žáky od útlého věku.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je úzce propojen s evropským pilířem sociálních práv 23 , který ve své zásadě 11 stanoví právo dětí na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku.

Dostupnost, přístupnost a finanční dosažitelnost vysoce kvalitních zařízení péče o děti jsou rovněž klíčovými faktory, které umožňují rodičům účast na trhu práce. Zpráva o cílech schválených na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002, kterou zveřejnila Evropská komise, hodnotí pokrok, jehož členské státy dosáhly 24 .

Sdělení o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem 25 potvrdilo potřebu poskytovat kvalitní formální služby péče v celé Evropě s cílem odstranit překážky bránící zaměstnanosti, zejména v případě žen. Má potenciál přispět ke zvýšení účasti žen na trhu práce a ke stejné hospodářské nezávislosti žen a mužů, což je priorita stanovená v dokumentu „Strategic engagement for gender equality 2016-2019“ (Strategické úsilí o rovnost žen a mužů 2016–2019) 26 . Tato iniciativa proto přispívá k cílům založeným na Smlouvě 27 v oblasti rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a podporuje vysokou úroveň zaměstnanosti v Unii.

Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů 28 a doporučení Rady z roku 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech 29 vyzvaly členské státy, aby rozšířily přístup k předškolnímu vzdělávání a péči a zvýšily jeho kvalitu mimo jiné prostřednictvím cílené podpory romských dětí.

Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí 30 a sdělení o ochraně migrujících dětí 31 uznaly, že předškolní vzdělávání a péče má zásadní význam pro integraci rodin a dětí ze třetích zemí. Tato iniciativa přispívá k odstraňování překážek zapojení dívek a chlapců, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, do předškolního vzdělávání, k zajišťování toho, aby všechny děti dostaly možnost plně realizovat svůj potenciál, a k podpoře integrace dětí migrantů.

V procesu evropského semestru byla věnována velká pozornost otázce předškolního vzdělávání a péče a některé členské státy obdržely konkrétní doporučení pro jednotlivé země týkající se péče o děti a inkluzivního vzdělávání. Hlavní směry politik zaměstnanosti zdůrazňují význam přístupu k finančně dosažitelnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči. Roční analýza růstu na rok 2018 se zmiňuje o jeho významu z hlediska rovných příležitostí, sociálního začleňování a politik rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Společná zpráva o zaměstnanosti z roku 2018 se rovněž zmiňuje o pokroku členských států v této oblasti a sleduje zejména přístup dětí do 3 let k předškolnímu vzdělávání a péči jako součást srovnávacího přehledu ukazatelů sociálního pilíře 32 . Mělo by se podporovat sladění pracovního a rodinného života, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péči a finančně dostupnému kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči.

A konečně významnou úlohu při podpoře investic do přístupné, finančně dosažitelné a kvalitní infrastruktury a služeb hrají rovněž strukturální a investiční fondy EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Iniciativa je v souladu s článkem 165 Smlouvy o fungování Evropské unie. Čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že „Unie přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů“.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

·Zhodnotit poznatky a odborné znalosti v rámci Unie a pokračovat ve spolupráci na základě navrhovaného rámce kvality jako společného referenčního nástroje.

·Dále podporovat členské státy v jejich úsilí o reformu poskytování těchto služeb.

·Podporovat úsilí členských států poskytnutím evropských nástrojů, jako je například soubor výkazů kvality.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V prosinci 2016 se 250 odborníků, tvůrců politik a praktiků zúčastnilo konference „A Great start in life! The best possible education in the early years“ („Výborný start do života! Nejlepší možné předškolní vzdělávání“). Závěry z této konference 35 byly při přípravě tohoto návrhu náležitě zohledněny. Dále byly zohledněny příslušné závěry během veřejných konzultací o iniciativě na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem 36 a Evropského pilíře sociálních práv 37 .

Po sérii předchozích konzultací týkajících se návrhů klíčových zásad rámce kvality pro předškolní vzdělávání a péči 38 , uspořádala Komise dne 31. ledna 2018 cílené konzultační zasedání zúčastněných stran. Účastníci se rekrutovali z široké škály organizací občanské společnosti i ze zástupců členských států, což zahrnovalo organizace působící v oblasti vzdělávání a celoživotního učení, ochrany a práv dětí, zástupce rodičů a sdružení rodin, sítě řešící sociální nerovnosti, speciální vzdělávací a zdravotní zařízení a sdružení učitelů. Toto zasedání zúčastněných stran potvrdilo a uvítalo celkový přístup a poskytlo další informace o současných výzvách a o možných řešeních v tomto odvětví.

·Zúčastněné strany zdůraznily potřebu sociálního začlenění a nutnost specifikace konkrétních skupin dětí (nebo rodin), s cílem zajistit, že nebudou opomíjeny. Připomněly, že je důležité zajistit konzistentní kvalitu ve všech oblastech včetně venkovských, soustředit se na potřeby dětí a zabývat se cíli odpovídajícími jejich věku, jakož i klást větší důraz na učení hrou;

·Zúčastněné strany také zdůraznily potřebu uznat, že rámec kvality není určen pouze pro nastavení minimálních standardů a že by členské státy měly být povzbuzovány k poskytování vysoce kvalitních služeb. Navíc by doporučení Rady mělo poskytovat podporu na úrovni členských států nebo na úrovni systému a mělo by jednotlivým zemím umožnit flexibilitu, aby mohly přezkoumat svůj vlastní přístup ke kvalitě.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Během posledních dvou let Komise spolupracovala s klíčovými odborníky z celé EU na definování faktorů kvality 39 a vývoji nástrojů sebehodnocení. Další významné zdroje jsou uvedeny níže:

1)Údaje o přístupu, účasti a kvalitě budou přejaty z dokumentu Eurydice (2016) Key Data on Early Childhood Education and Care (Klíčové údaje o předškolním vzdělávání a péči), z monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) a ze zprávy OECD (2017) Starting Strong V: Key indicators on early childhood education and care. (Dobrý start V: klíčové ukazatele v oblasti účasti na předškolním vzdělávání a péči).

2)CARE (2016), Curriculum Quality Analysis and Impact Review of European early childhood education and care (Analýza kvality učebních osnov a revize dopadů evropského předškolního vzdělávání a péče), Policy Recommendations on quality (Politická doporučení týkající se zajištění kvality). Z tohoto multidisciplinárního evropského výzkumného projektu vyplynuly závěry a doporučení týkající se učebních osnov, kvality, dobrých životních podmínek, dopadu, přístupu, financování a správy a úlohy odborníků.

3)EENEE (2017) Benefits of early childhood education and care and the conditions under which they can be obtained (Výhody předškolního vzdělávání a péče a podmínky, za kterých je lze získat.) Tato zpráva navrhuje různé typy určujících faktorů, které mohou ovlivnit, zda se tyto potenciální přínosy projeví.

4)NESET (2017) Current state of national early childhood education and care quality frameworks, or equivalent strategic policy documents, governing early childhood education and care quality in EU Member States (Současný stav vnitrostátních rámců kvality předškolního vzdělávání a péče nebo rovnocenných strategických politických dokumentů, na nichž závisí kvalita předškolního vzdělávání a péče v členských státech EU).

5)Pracovní dokument útvarů Evropské komise o provádění doporučení „Investice do dětí“ 40 , zveřejněný společně s Evropským pilířem sociálních práv.

Také Evropská platforma pro investice do dětí (EPIC) nabízí osvědčené postupy založené na důkazech umožňující provádět doporučení „Investice do dětí“ a aktualizované profily jednotlivých zemí v oblasti politik EU týkajících se dětí a rodiny.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k doplňkovému přístupu těchto činností k iniciativám členských států, k dobrovolné povaze navrhovaných činností a k rozsahu očekávaných dopadů nebylo posouzení dopadů provedeno. Zpracování návrhu bylo utvářeno spíše předchozími studiemi, konzultací členských států a konzultací se zúčastněnými stranami.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

•Základní práva

Toto doporučení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie včetně práva na vzdělání, respektování kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti a zákazu diskriminace. Toto doporučení podporuje zejména práva dítěte podle článku 24 a zohledňuje Úmluvu OSN o právech dítěte, zejména její čl. 29 odst. 1 písm. c, který stanoví, že výchova dítěte má směřovat k posilování úcty k rodičům dítěte, ke své vlastní kultuře, jazyku a hodnotám, k národním hodnotám země trvalého pobytu, jakož i země jeho původu, a k jiným civilizacím 41 . Toto doporučení musí být provedeno v souladu s těmito právy a zásadami.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Ustanovení týkající se členských států

Návrh doporučuje, aby členské státy zlepšily přístup ke službám předškolního vzdělávání a péče a jejich kvalitu. Návrh v příloze uvádí rámec kvality EU v oblasti předškolního vzdělávání a péče.

Návrh vyzývá členské státy, aby řešily hlavní problémy svých odvětví předškolního vzdělávání a péče a zahrnuje možnosti politiky zaměřené na:

·zajištění toho, aby byly služby předškolního vzdělávání a péče přístupné, finančně dosažitelné a inkluzivní;

·podporu profesionalizace zaměstnanců v závislosti na stávající úrovni odborné způsobilosti a na pracovních podmínkách;

·posílení vývoje učebních osnov předškolního vzdělávání tak, aby splňovaly potřeby dětí v oblasti dobrých životních podmínek a vzdělávání;

·podporu transparentního monitorování a hodnocení služeb na všech úrovních správy;

·zajištění přiměřeného financování a právního rámce pro poskytování služeb včetně vytváření a udržování individualizovaných vnitrostátních nebo regionálních rámců kvality předškolního vzdělávání a péče.

Ustanovení týkající se Komise

Doporučení navrhuje přijmout záměr Komise:

·umožnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy v kontextu strategického rámce spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (Vzdělávání a odborná příprava – ET2020);

·zajistit dostupnost prostředků Evropské unie na podporu zlepšení přístupnosti a kvality služeb, zejména prostřednictvím programu Erasmus+ a evropských strukturálních a investičních fondů;

·po konzultacích s členskými státy navrhnout revizi referenční úrovně Vzdělávání a odborná příprava 2020, barcelonských cílů, jakož i případného nastavení referenčních úrovní předškolního vzdělávání a péče v kontextu evropského semestru a provádění pilíře sociálních práv.

2018/0127 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 165 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropský pilíř sociálních práv 44 uvádí jako svou 11. zásadu, že děti by měly mít právo na cenově dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání a péči. To je v souladu s Listinou základních práv EU 45 , která uznává vzdělávání jako právo, a s cílem udržitelného rozvoje OSN 4.2 46 , který stanoví, že do roku 2030 by měli mít všichni chlapci i dívky přístup ke kvalitnímu rozvoji a péči v raném dětství a předškolnímu vzdělávání.

(2)Ve svém sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ 47 prezentuje Evropská komise vizi evropského prostoru vzdělávání, která uznává úlohu předškolního vzdělávání a péče při vytváření pevného základu pro vzdělávání ve škole a během celého života. Závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce 48 a návrh Komise 49 na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení zdůraznily klíčovou úlohu, kterou může hrát předškolní vzdělávání a péče při podpoře učení všech dětí, jejich dobrých životních podmínek a rozvoji.

(3)Jak tvůrci politik, tak výzkumní pracovníci si uvědomují, že v předškolním věku 50 se u dětí utvářejí základy a schopnost učit se po celý život. Učení je postupný proces; vybudování pevného základu v předškolním věku je předpokladem pro vytvoření vyšší úrovně kompetencí a úspěšnosti při vzdělávání, a má rovněž zásadní význam pro zdraví a dobré životní podmínky dětí. Předškolní vzdělávání a péči je proto třeba považovat za základ systémů vzdělávání a odborné přípravy a musí být nedílnou součástí nepřetržitého vzdělávání.

(4)Zapojení do předškolního vzdělávání a péče je přínosné pro všechny děti, zejména pro děti ve znevýhodněném postavení. Pomáhá jim tak, že brání vzniku nedostatků dovedností v předškolním věku, a proto představuje základní nástroj boje proti nerovnostem a chudobě v důsledku nízkého vzdělání. Předškolní vzdělávání a péče musí být součástí integrovaného souboru politických opatření souvisejících s právy dětí, aby se zlepšily jejich výsledky a prolomil se bludný mezigenerační kruh znevýhodnění. Zlepšení poskytování služeb proto přispívá k plnění závazků přijatých v doporučení Komise „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ 51 a doporučení Rady z roku 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech 52 .

(5)Účast na předškolním vzdělávání a péči má celu řadu výhod 53 jak pro jednotlivce, tak pro společnost jako celek, od zlepšení úrovně dosaženého vzdělání a výsledků trhu práce až po dosažení méně sociálních a vzdělávacích zásahů a soudržnějších a inkluzivnějších společností. Děti, které navštěvovaly předškolní vzdělávání po dobu delší než jeden rok, dosahovaly ve studiích PISA ve věku 15 let lepších výsledků v matematice 54 . Účast na kvalitním předškolním vzdělávání a péči se rovněž ukázala jako důležitý faktor, který brání předčasnému ukončování školní docházky 55 .

(6)Vzdělávání již od nejranějšího dětství hraje zásadní roli při výuce soužití v heterogenních společnostech. Tyto služby mohou posílit sociální soudržnost a začlenění několika způsoby. Mohou sloužit jako místa setkání pro rodiny. Mohou přispět k rozvoji jazykových znalostí dětí, a to jak v jazyce dané služby, tak v jazyce mateřském. Prostřednictvím sociálně emocionálního učení mohou zkušenosti z předškolního vzdělávání a péče umožnit dětem, aby se naučily empatii, a rovněž aby se poučily o svých právech, rovnosti, toleranci a rozmanitosti.

(7)Investice v počátečních fázích vzdělávání mají nejvyšší návratnost ze všech fází vzdělávání, což platí zejména pro osoby ve znevýhodněném postavení 56 . Výdaje na předškolní vzdělávání a péči představují včasnou investici do lidského kapitálu s vysokou návratností.

(8)Dostupnost, přístupnost a finanční dosažitelnost vysoce kvalitních zařízení péče o děti jsou kromě toho klíčovými faktory, které umožňují ženám i mužům s pečovatelskými povinnostmi zapojit se do trhu práce, jak to uznala Evropská rada na svém zasedání v Barceloně v roce 2002, Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 57 a sdělení Komise o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přijaté dne 26. dubna 2017 58 . Zaměstnanost žen přímo přispívá ke zlepšení socioekonomické situace domácnosti a k hospodářskému růstu.

(9)Investice do předškolního vzdělávání a péče je dobrou investicí pouze tehdy, jsou-li poskytované služby vysoce kvalitní, přístupné, finančně dosažitelné a podporují začlenění. Z důkazů vyplývá, že přínosy přinášení pouze vysoce kvalitní služby v oblasti předškolního vzdělávání a péče; nekvalitní služby mají výrazný negativní dopad na děti a na společnost jako celek 59 . Politická opatření a reformy musí upřednostňovat hlediska kvality.

(10)Celkově vynakládají členské státy na předškolní vzdělávání a péči významně méně prostředků než na základní vzdělávání. Jak vyplývá ze zprávy, která hodnotí pokrok dosažený v souvislosti s barcelonskými cíli 60 , neposkytují služby předškolního vzdělávání a péče v současné době dostatek míst, a poptávka převyšuje nabídku téměř ve všech zemích. Prokázalo se, že malá dostupnost, přístupnost a finanční dosažitelnost je jednou z hlavních překážek při využívání těchto služeb 61 .

(11)Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu 62 vyzývá členské státy, aby zvýšily kvalitu předškolního vzdělávání a péče a rozšířily přístup k nim, aby se zabývaly tím, že neexistuje dostatečná infrastruktura, která by nabízela kvalitní a dostupné služby péče o děti pro každou výši příjmů a aby zvážily možnost poskytnout bezplatný přístup rodinám, které žijí v chudobě a jsou vyloučeny ze společnosti.

(12)Předškolní vzdělávání a péče musí být zaměřeny na děti; děti se učí nejlépe v prostředích založených na jejich zapojení a zájmu o učení. Organizace, výběr činností a předmětů pro učení jsou často věcí domluvy mezi pedagogy a dětmi. Služby by měly nabízet bezpečné, výchovné a pečovatelské prostředí a poskytovat společenský, kulturní a fyzický prostor s celou škálou možností, jak mohou děti rozvíjet svůj potenciál Poskytování této služby je navrženo nejlépe, je-li založeno na základním předpokladu, že vzdělávání a péče jsou neoddělitelné.

(13)V kontextu stanoveném národními, regionálními nebo místními předpisy by se rodiny měly podílet na všech aspektech vzdělávání a péče o své děti. Rodina je prvním a nejdůležitějším místem pro růst a rozvoj dětí, rodiče a opatrovníci jsou zodpovědní za dobré životní podmínky, zdraví a rozvoj každého dítěte. Služby předškolního vzdělávání a péče dětství jsou ideální příležitostí k vytvoření integrovaného přístupu, protože vedou k prvnímu osobnímu kontaktu s rodiči. Rodičům, kteří se setkávají s problémy, by mohly být během domácích návštěv nabízeny individuální poradenské služby. Aby se jejich zapojení stalo skutečností, měly by být služby předškolního vzdělávání a péče navrženy ve spolupráci s rodinami a měly by být založeny na důvěře a vzájemném respektu 63 .

(14)Předškolní vzdělávání a péče může být účinným nástrojem k dosažení rovnosti vzdělání dětí ve znevýhodněném postavení, jako jsou například někteří migranti nebo etnické menšiny (např. Romové) a děti uprchlíků, děti se zvláštními potřebami nebo postižením, děti v náhradní péči a děti žijící na ulici, děti uvězněných rodičů a děti v domácnostech, které jsou vystaveny obzvláštnímu riziku chudoby a sociálního vyloučení, jako jsou neúplné nebo velké domácnosti. U dětí uprchlíků je vzhledem k jejich zranitelné situaci nutná větší podpora. Chudoba, fyzické a emocionální stresory, traumata a chybějící jazykové dovednosti mohou bránit jejich budoucím vyhlídkám na vzdělání a úspěšnému začlenění do nové společnosti. Účast na předškolním vzdělávání a péči může pomoci tyto rizikové faktory zmírnit.

(15)Poskytování předškolního vzdělávání a péče podporujícího začlenění může přispět k plnění závazků přijatých členskými státy v Úmluvě OSN o právech dítěte a 64 v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením 65 , jejichž signatáři jsou všechny členské státy.

(16)Zveřejnění návrhu klíčových zásad rámce kvality v roce 2014 66 bylo prvním prohlášením evropských odborníků z 25 zemí o kvalitě předškolního vzdělávání a péče. Tato prohlášení jsou založena na pěti rozměrech: přístupnost; pracovníci; učební osnovy; monitorování a hodnocení; a správa a financování. Celkem bylo vysloveno 10 prohlášení o zvýšení kvality poskytování předškolního vzdělávání a péče. Tento dokument sdílely v celé řadě zemí místní zúčastněné strany zapojené do iniciativ zaměřených na obhajobu politiky, výzkum a vzdělávání. V těchto zemích zapůsobil uvedený návrh rámce jako účinný katalyzátor změn, neboť přispěl k procesům politických konzultací, které podporovaly stávající cesty reformy.

(17)Všech pět rozměrů rámce kvality má zásadní význam pro zajištění vysoce kvalitních služeb. Zejména práce odborníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče má dlouhodobý dopad na život dětí. V mnoha zemích však má toto povolání poměrně nízkou popularitu a status 67 .

(18)K plnění své profesní role při podpoře dětí a jejich rodin potřebují pracovníci předškolního vzdělávání a péče komplexní znalosti a dovednosti, jakož i hluboké pochopení vývoje dítěte. Profesionalizace zaměstnanců má klíčový význam, protože vyšší úroveň přípravy pozitivně koreluje s kvalitnějšími službami a s kvalitnější interakcí mezi zaměstnanci a dětmi, a tudíž vede i k lepším výsledkům z hlediska rozvoje dětí 68 .

(19)Řada poskytovatelů služeb spolupracuje s asistenty, jejichž hlavní úlohou je podporovat pedagogy pracující přímo s dětmi a rodinami. Obvykle mají nižší kvalifikaci než pedagogové a v mnoha zemích se lze stát asistentem bez nutnosti splnit jakékoli kvalifikační požadavky. Proto je profesionalizace zaměstnanců včetně asistentů nezbytná 69 . Soustavný profesní rozvoj je nedílnou součástí zvyšování kompetencí asistentů.

(20)Rámec kvality nebo rovnocenný dokument může být účinným prvkem řádné správy v oblasti předškolního vzdělávání a péče. Podle odborného posudku a nedávného přezkumu politiky 70 mají země, které vytvářejí a provádějí rámce kvality, komplexnější a důslednější přístup k reformám.

(21)Členské státy stanovily referenční úrovně a cíle týkající se účasti dětí na předškolním vzdělávání a péči. V roce 2002 stanovila Evropská rada v Barceloně cíle 71 , podle nichž má být do roku 2010 dosaženo poskytování formální péče nejméně 90 % dětí v Unii ve věku od tří let do dosažení věku povinné školní docházky, a měla by být dostupná pro nejméně 33 % dětí mladších tří let. Tyto cíle byly znovu potvrzeny v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na roky 2011–2020. Analýza pokroku směrem k těmto referenčním úrovním je podrobně popsána ve zprávě Komise o barcelonských cílech 72 . Strategický rámec pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 73 stanovil pro děti ve věku mezi čtyřmi roky a zahájením školní docházky 95% referenční úroveň zapojení.

(22)Členské státy dosáhly v posledních letech dobrého celkového pokroku při zlepšování dostupnosti služeb předškolního vzdělávání a péče. Referenční úrovně „Vzdělávání a odborná příprava 2020“ a barcelonského cíle pro děti do tří let bylo dosaženo. Barcelonský cíl pro děti od 3 let do dosažení věku povinné školní docházky se dosud splnit nepodařilo navzdory pokroku dosaženému od roku 2011. V roce 2016 se předškolního vzdělávání a péče účastnilo 86,3 % dětí z této věkové skupiny. V těchto průměrech se však skrývají významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, regiony a sociálními skupinami 74 . Je zapotřebí dalšího úsilí s cílem zajistit, aby všechny děti měly přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, jakmile o to rodiče požádají. Jsou zapotřebí zejména zvláštní opatření s cílem zajistit lepší přístup pro děti ve znevýhodněném postavení 75 .

(23)Toto doporučení usiluje o vytvoření sdíleného evropského chápání toho, co znamená kvalita v oblasti předškolního vzdělávání a péče. Stanoví možné kroky, které by vlády měly zvážit podle své konkrétní situace. Toto doporučení rovněž oslovuje rodiče, instituce a organizace včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, které usilují o posílení tohoto odvětví.

(24)Předškolním vzděláváním a péčí tak, jak je chápe toto doporučení 76 , se rozumí jakékoli regulované způsoby zajištění vzdělávání a péče pro děti od jejich narození do dosažení věku povinné školní docházky – bez ohledu na místo, financování, provozní dobu nebo programový obsah – a zahrnuje denní péči v zařízeních a rodinnou péči, zařízení financovaná ze soukromých nebo veřejných zdrojů a předškolní a přípravná zařízení.

(25)Doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality.

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM, ABY:

v souladu s vnitrostátními a evropskými právními předpisy dostupnými zdroji a vnitrostátními okolnostmi a v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami:

1.zlepšily přístup k vysoce kvalitním systémům předškolního vzdělávání a péče v souladu s prohlášeními stanovenými v dokumentu „Rámec kvality předškolního vzdělávání a péče“ uvedeném v příloze tohoto doporučení a s 11. zásadou evropského pilíře sociálních práv;

2.usilovaly o zajištění přístupnosti, finanční dosažitelnosti a inkluzivnosti služeb předškolního vzdělávání a péče. V úvahu je možno vzít:

a)analýzu nabídky a poptávky rodin s cílem lépe přizpůsobit nabídku služeb předškolního vzdělávání a péče jejich potřebám při současném respektování volby rodičů;

b)analýzu a řešení všech překážek, s nimiž se rodiny mohou setkat, jako jsou například náklady, překážky související s chudobou, zeměpisná poloha, nepružná provozní doba, kulturní a jazykové bariéry, diskriminace a nedostatek informací;

c)navázání kontaktů se všemi rodinami, zejména s rodinami ve znevýhodněném postavení, s cílem informovat je o výhodách účasti na předškolním vzdělávání a péči a budovat důvěru v dané služby;

d)zajištění toho, aby všechny děti měly přístup k finančně dosažitelnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, v ideálním případě prací na vhodné úrovni správy s cílem zajistit právo na kvalitní místo předškolního vzdělávání a péče;

e)poskytování inkluzivních služeb předškolního vzdělávání a péče všem dětem včetně dětí z různých kulturních prostředí, se zvláštními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením, které umožní zamezit segregaci a bude podněcovat děti k účasti bez ohledu na postavení jejich rodičů nebo pečovatelů na trhu práce;

f)podporu všech dětí v učení jazyka vzdělávání při současném vítání a zhodnocování mateřského jazyka dětí;

3.podporovaly profesionalizaci pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče. V závislosti na stávající úrovni odborné kvalifikace a pracovních podmínek může úspěšná snaha zahrnovat například:

a)zvyšování statutu profesí poskytujících předškolní vzdělávání a péči na základě vytváření profesních norem, slaďování požadavků na kvalifikaci, profesní status a kariérní perspektivu pedagogů předškolního vzdělávání a péče s obdobnými požadavky platnými pro učitele základních škol a vytváření cest k profesionalizaci zaměstnanců s nízkou nebo žádnou kvalifikací a specifických cest k získání kvalifikace pro asistenty;

b)zkvalitnění počátečního vzdělávání a soustavného profesního rozvoje s cílem plně zohlednit potřeby dětí v oblasti dobrých životních podmínek, vzdělávání a rozvoje, jakož i příslušný společenský vývoj, a plně porozumět právům dítěte;

c)poskytnutí času zaměstnancům pro odborné činnosti, jako je reflexe, plánování, spolupráce s rodiči a součinnost s jinými odborníky a kolegy;

d)snahu vybavit pracovníky potřebnými schopnostmi, které jim umožní reagovat na individuální potřeby dětí z různých prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením, a připravovat pracovníky na řízení různorodých skupin;

4.podporovaly vytváření učebních osnov předškolního vzdělávání tak, aby splňovaly potřeby dětí v oblasti dobrých životních podmínek a vzdělávání; přístupy podporující vytváření učebních osnov a sociální, emocionální a jazykové schopnosti dětí a jejich schopnosti učit se by mohly zahrnovat například:

a)zajištění rovnováhy v sociálně-emocionální oblasti, v oblasti dobrých životních podmínek a učení, uznávání významu hry, kontaktu s přírodou, úlohy hudby, umění a fyzické aktivity;

b)podporu empatie, soucitu a povědomí o rovnosti a rozmanitosti;

c)poskytování příležitostí pro vystavení jazyku v předškolním věku a učení hrou; a zvážení dvojjazyčných programů v předškolním věku;

d)nabídku poradenství poskytovatelům ohledně využívání digitálních nástrojů a vznikajících nových technologií přiměřeně danému věku;

e)podporu dalšího začleňování předškolního vzdělávání a péče do nepřetržitého vzdělávání a podporu spolupráce pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče s pracovníky základních škol a bezproblémového přechodu dětí do základní školy;

5.podporovaly transparentní a jednotné monitorování a hodnocení služeb v oblasti předškolního vzdělávání a péče na všech úrovních s ohledem na tvorbu politik. Efektivní přístupy by mohly zahrnovat:

a)využívání nástrojů sebehodnocení, dotazníků, pokynů pro pozorování v rámci řízení kvality na úrovni systému a služeb;

b)podporu účasti dětí pomocí vhodných a věkově přiměřených metod, naslouchání názorům, obavám a myšlenkám dětí a jejich zohledňování v procesu hodnocení;

c)využívání stávajících nástrojů ke zlepšení inkluzivnosti předškolního vzdělávání a péče, například nástroj „Inclusive Early Childhood Education Learning Environment Self-Reflection Tool“, který vytvořila Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání;

6.snažily se zajistit odpovídající financování a právní rámec pro poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče. V úvahu je možno vzít:

a)posilování investic do předškolního vzdělávání a péče se zaměřením na přístupnost, kvalitu a finanční dosažitelnost včetně využití možností financování poskytovaného evropskými strukturálními a investičními fondy;

b)vytváření a udržování individualizovaných vnitrostátních nebo regionálních rámců kvality;

c)podporu další integrace služeb pro rodiny a děti, především se sociálními a zdravotnickými službami;

d)začlenění spolehlivých politik ochrany a bezpečnosti dětí do systému předškolního vzdělávání a péče s cílem pomoci chránit děti před všemi formami násilí;

7.podávaly zprávy prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů o zkušenostech a pokroku, pokud jde o přístup k systémům předškolního vzdělávání a péče a jejich kvalitu.

TÍMTO VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:

8.umožnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy v kontextu strategického rámce spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) a nástupnických programů, jakož i v rámci Výboru pro sociální ochranu;

9.podporovat spolupráci členských států na základě jejich poptávky organizováním vzájemného učení a vzájemného poradenství;

10.podporovat rozvoj vysoce kvalitních služeb inkluzivního předškolního vzdělávání a péče tím, že budou poskytnuty finanční prostředky EU, zejména v rámci programu Erasmus+ a z evropských strukturálních a investičních fondů včetně programu Interreg, aniž by tím byla dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci;

11.po konzultacích s členskými státy navrhnout aktualizované evropské referenční úrovně nebo cíle týkající se předškolního vzdělávání a péče, zaměřené na poskytování služeb v souladu s případnými revidovanými referenčními kritérii ET2020 a barcelonskými cíli;

12.podat Radě zprávu o opatřeních navazujících na doporučení v souladu se způsoby podávání zpráv o stávajících rámcích a nástrojích.

V Bruselu dne

(1)    „Předškolním věkem“ se v kontextu tohoto doporučení rozumí prvních šest let života.

(2)    Rada Evropské unie (2017), Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13129-2017-INIT/cs/pdf .

(3)    Sdělení Komise (2017) – Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury – Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu COM(2017) 673 final .

(4)    Předškolním vzděláváním a péčí se rozumí jakékoli regulované způsoby zajištění vzdělávání a péče pro děti od jejich narození do dosažení věku povinné školní docházky – bez ohledu na místo, financování, provozní dobu nebo programový obsah – a zahrnuje denní péči v zařízeních a rodinnou péči, zařízení financovaná ze soukromých nebo veřejných zdrojů a předškolní a přípravná zařízení.

(5)    Stringher, C. (2016), Assessment of learning to learn in early childhood: an Italian framework. Italian Journal of Sociology of Education, 1/2016.

(6)    Evropská komise (2014), Study on the effective use of early childhood education and care in preventing early school leaving, https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/7548dd37-c626-4e2d-bd70-625edf707adc/language-cs .

(7)    OECD (2016), Low-performing students: why they fall behind and how to help them succeed https://www.mecd.gob.es/dctm/inee/internacional/low-performers-ebook-final.pdf?documentId=0901e72b82011e68 .  

(8)    Nejnovější výzkum ukazuje, že k tomu dochází již ve 12 měsících: Hurt H. a Betancourt M. (2017), Turning 1 Year of Age in a Low Socioeconomic Environment: A Portrait of Disadvantage, Journal of Developmental & Behavioral Pediatrics: svazek 38 – vydání 7 – s. 493–500.

(9)

   OECD a Evropská unie (2015), Indicators of Immigrant Integration 2015, Settling In, http://www.oecd.org/els/mig/Indicators-of-Immigrant-Integration-2015.pdf .

(10)    Lazzari A. et al. (2017), The current state of national ECEC quality frameworks, or equivalent strategic policy documents, governing ECEC quality in EU Member States, NESET II report, http://nesetweb.eu/en/library/the-current-state-of-national-ecec-quality-frameworks-or-equivalent-strategic-policy-documents-governing-ecec-quality-in-eu-member-states/ .

(11)    Evropské centrum politické strategie (2017), 10 Trends Transforming the Education as We Know It. https://ec.europa.eu/epsc/publications/other-publications/10-trends-transforming-education-we-know-it_en .

(12)    Evropská komise/EUROSTAT, Your key data to European statistics – European benchmarks, http://ec.europa.eu/eurostat/web/education-and-training/eu-benchmarks .

(13)    Podle posledního evropského monitoru vzdělávání a odborné přípravy z roku 2017 se vzdělávání účastní 94,8 % dětí ve věku od čtyř let a věku pro zahájení vzdělávání na úrovni ISCED 1, http://ec.europa.eu/education/sites/education/files/monitor2017_en.pdf .

(14)    Report from the Commission on the development of childcare facilities for young children with a view to increase female labour participation, strike a work-life balance for working parents and bring about sustainable and inclusive growth in Europe (the "Barcelona objectives"), COM(2018) 273 final; http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/EN/COM-2018-273-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF

(15)    Lazzari, A.; Vandenbroeck, M. (2013), Accessibility of ECEC for children from ethnic minority and low-income families, https://www.researchgate.net/publication/236347188_Accessibility_of_Early_Childhood_Education_and_Care_ECEC_for_children_from_ethnic_minority_and_low--income_families ; Pracovní dokument útvarů Komise – posouzení doporučení z roku 2013 „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, COM(2017) 258.

(16)    Vandenbroeck M. et al. (2018), Benefits of early childhood education and care and the conditions for obtaining them, zpráva EENNEE, https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/14194adc-fc04-11e7-b8f5-01aa75ed71a1/language-en ; viz rovněž Evropská komise (2016), Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě v roce 2015.

(17)    Doporučení Komise 2013/112/EU, „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, (2013/112/EU) Úř. věst. L 59, 2.3.2013.

(18)    Sdělení Komise (2017) „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“, COM(2017) 248 .

(19)    Závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce, 2017/C 421/03 .

(20)    Doporučení Komise ze dne 20.2. 2013, „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, (2013/112/EU) Úř. věst. L 59, 2.3.2013.

(21)    Evropská komise (2018), Návrh doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, COM(2018)24 .

(22)    Evropská komise (2018), návrh doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce, COM(2018) 23 final .

(23)    Rada Evropské unie (2017), Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13129-2017-INIT/cs/pdf .

(24)    Report from the Commission on the development of childcare facilities for young children with a view to increase female labour participation, strike a work-life balance for working parents and bring about sustainable and inclusive growth in Europe (the "Barcelona objectives"), COM(2018) 273 final; http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/EN/COM-2018-273-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF .

(25)    Sdělení Komise (2017) „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“, COM(2017) 252 final .

(26)    European Commission (2015), Strategic Engagement for Gender Equality 2016-2019 , https://ec.europa.eu/anti-trafficking/eu-policy/strategic-engagement-gender-equality-2016-2019_en

(27)    Článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(28)    Sdělení Evropské Komise (2011) o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů , COM(2011)173

(29)     Doporučení Rady (Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele) ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech , https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/139979.pdf .

(30)    Sdělení Komise (2016), Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí, COM(2016) 377 final .

(31)    Sdělení Komise (2017), Ochrana migrujících dětí, COM(2017) 211 final .

(32)    Srovnávací přehled sociálních ukazatelů. Sledování výkonnosti členských států EU v rámci evropského pilíře sociálních práv https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/social-scoreboard-2018-country-reports_en.pdf .

(33)    Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy  2015/C 417/04 .  

(34)    Zpráva tematické pracovní skupiny pro předškolní vzdělávání a péči z roku 2014 nazvaná „Návrh klíčových zásad kvalitativního rámce pro předškolní vzdělávání a péči“, http://ec.europa.eu/assets/eac/education/policy/strategic-framework/archive/documents/ecec-quality-framework_en.pdf .

(35)    Evropská komise (2016), Great Start in Life (Výborný start do života). Zpráva z konference , https://ec.europa.eu/education/sites/education/files/great-start-life-report_en.pdf .

(36)    Evropská komise (2017), Report on the public consultation on possible action addressing the challenges of work-life balance faced by working parents and caregivers (Zpráva o veřejné konzultaci o možných opatřeních zaměřených na řešení problémů rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, jimž čelí pracující rodiče a poskytovatelé péče,  http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1311&langId=en&moreDocuments=yes .

(37)    Veřejná konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv, http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=699&consultId=22&visib=0&furtherConsult=yes .

(38)    Například: Evropská asociace poskytovatelů služeb pro osoby se zdravotním postižením (2016), Statement on Early Childhood Intervention (Prohlášení o intervenci v raném dětství), http://www.easpd.eu/sites/default/files/sites/default/files/Policy/ Education/easpd_statement_on_early_childhood_intervention.pdf , Evropská asociace rodičů (2015) The Best Interest of the Young Child: Position Paper on Early Childhood Education and Care (Nejlepší zájem malého dítěte: poziční dokument o potřebách v oblasti předškolního vzdělávání a péče a jejich uspokojování z pohledu rodičů).

(39)    Evropská komise (2018), Monitoring the Quality of Early Childhood Education and Care – Complementing the EU ECEC Quality Framework with indicators (Sledování kvality předškolního vzdělávání a péče – doplnění rámce kvality předškolního vzdělávání a péče ukazateli EU), https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/825252b4-3ec6-11e8-b5fe-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-69837044 .

(40)    Pracovní dokument útvarů Komise (2017) – posouzení doporučení z roku 2013 „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, COM(2017) 258; viz také: Doporučení Komise ze dne 20. 2. 2013, „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, (2013/112/EU) Úř. věst. L 59, 2.3.2013.

(41)    OSN (1989), Úmluva o právech dítěte, přijatá dne 20.11.1989.

(42)    Závěry předsednictví, zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, SN 100/1/02 REV 1, http://ec.europa.eu/invest-in-research/pdf/download_en/barcelona_european_council.pdf .

(43)    Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy  2015/C 417/04 .

(44)    Rada Evropské unie (2017), Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13129-2017-INIT/cs/pdf .

(45)    Listina základních práv Evropské unie 2012/C 326/02.

(46)    Cíl udržitelného rozvoje 4, UN SDG 4.2 .

(47)    Sdělení Komise (2017) – Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury – Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu COM(2017) 673 final .

(48)    Závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce, 2017/C 421/03 .

(49)    Evropská komise (2018), Návrh doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, COM(2018)24 .

(50)    Definice předškolního věku je od narození zpravidla do 6 let a odpovídá vzdělání na úrovni ISCED 0.

(51)    Doporučení Komise ze dne 20. 2. 2013, „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, (2013/112/EU) Úř. věst. L 59, 2.3.2013.

(52)     Doporučení Rady (Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele) ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech.

(53)    Vandenbroeck M. et al (2017), „Benefits of early childhood education and care and the conditions for obtaining them“, zpráva Evropské expertní sítě pro ekonomiku vzdělávání http://www.eenee.de/eeneeHome/EENEE/Analytical-Reports.html .  

(54)    OECD (2016), Education at a Glance, http://www.oecd.org/education/education-at-a-glance-19991487.htm .  

(55)    Evropská komise (2014), Study on the effective use of early childhood education and care in preventing early school leaving, https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/7548dd37-c626-4e2d-bd70-625edf707adc/language-en .  

(56)

   Heckman, J.J. a Mosso, S. (2014), The Economics of Human Development and Social Mobility. Annual Reviews of Economics, 6, 689-733.

(57)    Závěry Rady ze dne 7. března 2011 o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů (2011–2020), http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017XC0119(01).

(58)    Sdělení Komise (2017), Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob, COM(2017) 252 final .

(59)    Melhuish, E.; et al.; (2015). A Review of Research on the Effects of Early Childhood Education and Care on Child Development. CARE Project Report, http://ecec-care.org/ .

(60)    Report from the Commission on the development of childcare facilities for young children with a view to increase female labour participation, strike a work-life balance for working parents and bring about sustainable and inclusive growth in Europe (the "Barcelona objectives"), COM(2018) 273 final; http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/EN/COM-2018-273-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF

(61)

   OECD (2017) Starting Strong III: Key OECD Indicators on Early Childhood Education and Care (Klíčové ukazatele OECD v oblasti účasti na předškolním vzdělávání a péči). http://dx.doi.org/10.1787/9789264276116-en ; a doporučení Rady (2013) o účinných opatřeních pro integraci Romů v členských státech http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013H1224(01)&from=en ; a Eurofound (2015) Early childhood care: Accessibility and quality of services, https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1512en.pdf .

(62)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu ((2017/2002(INI)) P8_TA-PROV(2017)0360

(63)    Politický dokument „Children in Europe (2008), Young children and their services: developing a European approach“, http://www.edizionijunior.com/public/INSERTI/CiE%20Policy%20Paper_april%202008_INGLESE.pdf .

(64)    Úmluva o právech dítěte (1989), http://www.ohchr.org/EN/ProfessionalInterest/Pages/CRC.aspx .

(65)    Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (2006), Úmluva o právech osob se zdravotním postižením .

(66)

   Zpráva tematické pracovní skupiny pro předškolní vzdělávání a péči z roku 2014 nazvaná „Návrh klíčových zásad kvalitativního rámce pro předškolní vzdělávání a péči,“ zpráva pracovní skupiny pro předškolní vzdělávání a péči pod záštitou Evropské komise, http://ec.europa.eu/assets/eac/education/policy/strategic-framework/archive/documents/ecec-quality-framework_en.pdf .

(67)    Eurofound (2015), Early childhood care: working conditions, training and quality-A systematic review https://www.eurofound.europa.eu/de/publications/report/2015/working-conditions-social-policies/early-childhood-care-working-conditions-training-and-quality-of-services-a-systematic-review .  

(68)    Evropská komise (2011) CoRe: Competence Requirements in Early Childhood Education and Care, https://download.ei-ie.org/Docs/WebDepot/CoReResearchDocuments2011.pdf .

(69)    Peeters, J.; Sharmahd, J.; Budginaitė I. (2016), Professionalisation of Childcare Assistants in Early Childhood Education and Care (ECEC): Pathways towards Qualification, zpráva NESET II, http://www.earlychildhoodworkforce.org/node/228 .  

(70)    Lazzari A. (2017), The current state of national ECEC quality frameworks, or equivalent strategic policy documents, governing ECEC quality in EU Member States , NESET II report.

(71)    Závěry předsednictví, zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, SN 100/1/02 REV 1. http://ec.europa.eu/invest-in-research/pdf/download_en/barcelona_european_council.pdf.

(72)    Report from the Commission on the development of childcare facilities for young children with a view to increase female labour participation, strike a work-life balance for working parents and bring about sustainable and inclusive growth in Europe (the "Barcelona objectives"), COM(2018) 273 final; http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/EN/COM-2018-273-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF

(73)    Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy  2015/C 417/04 .

(74)    Report from the Commission on the development of childcare facilities for young children with a view to increase female labour participation, strike a work-life balance for working parents and bring about sustainable and inclusive growth in Europe (the "Barcelona objectives"), COM(2018) 273 final; http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/EN/COM-2018-273-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF

(75)    Evropská komise 2017, Monitor vzdělávání a odborné přípravy .

(76)    ISCED 0.1 a ISCED 0.2.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne22.5.2018

COM(2018) 271 final

PŘÍLOHA

doporučení Rady

o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

{SWD(2018) 173 final}

PŘÍLOHA
RÁMEC KVALITY
PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PÉČI

Děti mají právo na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku 1 .

Evropský pilíř sociálních práv

Učení a vzdělávání začínají narozením a předškolní věk má největší vliv v životě dětí, protože vytváří základy pro jejich celoživotní rozvoj. Tento rámec kvality poskytuje hlavní zásady a zajišťuje evropský přístup k vysoce kvalitním systémům předškolního vzdělávání a péče na základě osvědčených postupů v členských státech EU a nejnovějšího výzkumu. Zahrnuje deset prohlášení o kvalitě, která jsou strukturována v pěti širších oblastech kvality: přístup, zaměstnanci, vzdělávací program, monitorování a hodnocení, jakož i správa a financování. Deset prohlášení o kvalitě popisuje hlavní črty vysoce kvalitních služeb, jak byly určeny v praxi. Rámec kvality je nástroj správy zaměřený na poskytování orientace pro vytváření a podporu systémů předškolních a vzdělávacích systémů. Aby byly možné sebehodnocení a další úvahy, rámec uvádí i seznam ukazatelů, které lze použít na celostátní, regionální a místní úrovni.

Hlavním účelem rámce je poskytovat kvalitní předškolní vzdělávání a péči pro všechny děti a jeho vytváření se řídí těmito zásadami:

·vysoce kvalitní služby mají zásadní význam při podpoře rozvoje dětí a jejich učení a z dlouhodobého hlediska při posilování jejich šancí na vzdělávání,

·zásadní význam má účast rodičů jako partnerů těchto služeb – rodina je nejdůležitějším místem pro růst a rozvoj dětí a rodiče a opatrovníci jsou zodpovědní za dobré životní podmínky, zdraví a rozvoj každého dítěte,

·služby předškolního vzdělávání a péče musí být zaměřeny na děti, musí aktivně děti zapojovat a oceňovat názory dětí.

Rámec kvality EU pro předškolní vzdělávání a péči

PŘÍSTUP ke kvalitním službám předškolního vzdělávání a péče pro všechny děti přispívá k jejich zdravému rozvoji a úspěchu ve vzdělávání, pomáhá zmenšovat sociální nerovnost a rozdíly mezi dětmi z různých socioekonomických prostředí. Spravedlivý přístup má také zásadní význam pro to, aby se rodiče, zejména ženy, pružně (znovu) začleňovali do trhu práce.

Prohlášení o kvalitě:

1.Poskytování služeb, které jsou dosažitelné a cenově dostupné všem rodinám a jejich dětem.

Všeobecný právní nárok na služby předškolního vzdělávání a péče představuje pevný základ pro oslovení všech dětí. Jako základ pro odhad dalších potřeb a úpravu kapacity mohou sloužit údaje o obyvatelstvu a průzkumy mezi rodiči, pokud jde o poptávku po místech v zařízeních předškolního vzdělávání a péče.

Poskytování služeb může řešit překážky, které mohou bránit rodinám a dětem v účasti. To může zahrnovat úpravu požadovaných poplatků za předškolní vzdělávání a péči, aby byl umožněn přístup i domácností s nízkými příjmy. Existují i důkazy o tom, že pružnost v provozní době a dalších opatřeních může umožnit účast zejména dětí pracujících matek a dětí z menšinových nebo znevýhodněných skupin.

Poskytování služeb, které jsou rovnoměrně rozloženy v městských a venkovských oblastech, blahobytných a chudých čtvrtích a v regionech může rozšířit přístup pro znevýhodněné skupiny ve společnosti. Dosažitelnost a cenová dostupnost vysoce kvalitních služeb ve čtvrtích, v nichž bydlí chudé rodiny, etnické menšiny nebo rodiny migrantů má údajně největší dopad na podporu spravedlnosti a sociálního začleňování.

2.Poskytování služeb, které podporuje účast, posiluje sociální začleňování a přijímá různorodost.

Zařízení předškolního vzdělávání a péče mohou aktivně podporovat účast zapojením rodičů, rodin a pečovatelů do rozhodovacích procesů (např. do rodičovských výborů). Oslovení rodin – zejména žen a znevýhodněných nebo menšinových či migrantských rodin – cílenými iniciativami jim umožňuje, aby vyjadřovaly své potřeby a aby byly zohledňovány při přizpůsobování služeb požadavkům místních komunit.

Lze podporovat nábor pracovníků z marginalizovaných, migrantských nebo menšinových skupin, protože bylo prokázáno, že je výhodné, když složení personálu v zařízeních předškolního vzdělávání a péče odráží různorodost v komunitě.

Vytváření prostředí, které je vůči dětem vstřícné a které si cení jejich jazyky a původ, přispívá k rozvoji jejich pocitu sounáležitosti. K vstřícnému postoji a podpoře bilingvních dětí připravuje pracovníky i soustavný profesní rozvoj.

Zařízení předškolního vzdělávání a péče mohou rozvíjet osvědčené postupy v rodinách pro hladký přechod z domácího prostředí do uvedených zařízení i podporovat vysokou úroveň účasti rodičů prostřednictvím organizování konkrétních iniciativ.

PRACOVNÍCI jsou nejvýznamnějším faktorem pro pohodu dětí, jejich učení a výsledky z hlediska rozvoje. Proto jsou pracovní podmínky a profesní rozvoj pracovníků považovány za zásadní složku kvality.

Prohlášení o kvalitě:

3.Pracovníci s dobrou kvalifikací a s úvodní i další odbornou přípravou, která jim umožňuje plnit svou profesní úlohu.

Efektivní systémy předškolního vzdělávání a péče zohledňují posilování profesního statusu pracovníků, který je široce uznáván jako klíčový faktor kvality, prostřednictvím zvyšování kvalifikační úrovně, pružných perspektiv profesní dráhy a alternativních cest pro asistenty. To lze podporovat zaměřením se na pedagogické pracovní síly, složené z odborníků s úplnou profesní kvalifikací specializovanou na předškolní vzdělávání na úrovni ISCED 6, jakož i pomocného personálu.

Nejmodernější programy počátečního vzdělávání jsou sestavovány společně s odborníky z praxe a zajišťují dobrou vyváženost mezi teorií a praxí. Přínosem je i to, když vzdělávací programy lépe připravují pracovníky na kolektivní práci a posilují jejich reflexivní kompetence. Pro takové programy může být užitečná odborná příprava pracovníků na práci s jazykově a kulturně různorodými skupinami, počínaje menšinovými a migrantskými rodinami i rodinami s nízkými příjmy.

Pracovníci, kteří jsou vybaveni k tomu, aby se řídili potřebami rozvoje malých dětí a byli schopni zjistit potenciální problémy v jejich rozvoji, mohou aktivněji podporovat rozvoj dětí. Pravidelné, individuálně uzpůsobené a soustavné příležitosti profesního rozvoje jsou užitečné všem pracovníkům, včetně asistentů a pomocných zaměstnanců.

Pokud jde o nezbytné prvky rozvoje a psychologie dětí, kompetence pro pracovníky by měly zahrnovat modul aplikované ochrany dítěte a obecněji práv dítěte.

4.Vstřícné pracovní podmínky, včetně profesního vedení, které vytváří příležitosti pro pozorování, reflexi, plánování, týmovou práci a spolupráci s rodiči.

Systémy předškolního vzdělávání a péče, které se zaměřují na zlepšení pracovních podmínek, včetně přiměřenější úrovně mezd, mohou učinit zaměstnání v předškolním vzdělávání přitažlivějším pro lépe kvalifikované pracovníky, kteří hledají vhodnou profesní dráhu.

Počet dospělých ve vztahu k počtu dětí a velikosti skupin jsou nejpřiměřenější, když jsou navrhovány přiměřeně věku a složení skupiny dětí, jelikož menší děti vyžadují větší pozornost.

Oborová vzdělávací společenství tam, kde existují v rámci zařízení a nad jejich rámec, mají pozitivní dopad tím, že přidělují čas a prostor pro kolegiální postupy a společnou práci.

Mentorství u nově přijatých pracovníků a dohled nad nimi během zaškolení jim mohou pomoci rychle začít uplatňovat profesní pravidla.

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM je účinným nástrojem ke zlepšení pohody, rozvoje a vzdělávacích zkušeností dětí. Obecný pedagogický rámec stanoví zásady pro podporu rozvoje dětí prostřednictvím postupů vzdělávání a péče, které odpovídají zájmům, potřebám a možnostem dětí.

Prohlášení o kvalitě:

5.Vzdělávací program založený na pedagogických cílech, hodnotách a přístupech, které umožňují dětem plně dosáhnout svého potenciálu a zabývají se jejich sociálním, emociálním, kognitivním a fyzickým rozvojem a jejich pohodou.

Pedagogické přístupy, které se soustřeďují na dítě, mohou lépe napomáhat celkovému rozvoji dětí, podporovat jejich učební strategie a jejich kognitivní i nekognitivní rozvoj tím, že budou systematičtěji stavět na učení ze zkušeností, hře a sociálních interakcích.

Existují pádné důkazy, že explicitní vzdělávací program je přínosem, protože zajišťuje konzistentní rámec pro péči, vzdělávání a socializaci jako nedílné součásti předškolního vzdělávání a péče. Takový rámec v ideálním případě vymezuje učební cíle podle věku a zároveň umožňuje pedagogům přizpůsobit svůj přístup individuálním potřebám dětí a může poskytnout pokyny pro dosažení vysoce kvalitního učebního prostředí. Náležitě zohledňuje zajištění dostupnosti knih a dalších tištěných materiálů, které napomáhají rozvoji gramotnosti dětí.

Tím, že efektivní rámec vzdělávacího programu podporuje různorodost, rovnost a jazykovou vnímavost, napomáhá začleňování migrantů. Může pečovat o rozvoj jak jejich mateřského, tak vzdělávacího jazyka.

6.Vzdělávací program, který vyžaduje, aby pracovníci spolupracovali s dětmi, kolegy a rodiči a zamýšleli se nad svou vlastní praxí.

Vzdělávací program může pomoci lépe zapojit rodiče, zúčastněné strany a pracovníky a zajistit, aby přiměřeněji odpovídal potřebám, zájmům a možnostem dětí.

Vzdělávací program může vymezit úlohy a postupy pro pravidelnou spolupráci s rodiči i kolegy v jiných službách pro děti (včetně zdravotnictví, sociální péče a vzdělávání).

Kdykoli je to možné, vzdělávací program může poskytnout pokyny, aby pracovníci předškolního vzdělávání a péče úzce spolupracovali s pracovníky škol, pokud jde o přechod dětí na základní a/nebo mateřské školy.

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ jsou předpoklady trvalé kvality. Tím, že poukazují na silné a slabé stránky, mohou být jejich postupy důležitými součástmi posilování kvality v systémech předškolního vzdělávání. Mohou podporovat zúčastněné strany a tvůrce politiky při provádění iniciativ, které odpovídají potřebám dětí, rodičů a místních komunit.

Prohlášení o kvalitě:

7.Monitorování a hodnocení poskytuje informace na příslušné místní, regionální a/nebo celostátní úrovni, které podporují neustálé zlepšování v kvalitě politiky a praxe.

Transparentní informace o službě a pracovnících nebo o provádění vzdělávacího programu na vhodné – celostátní, regionální nebo místní – úrovni může pomoci zlepšit kvalitu.

Pravidelná informační zpětná vazba může usnadnit postup hodnocení politiky, a to také tím, že umožní analyzovat využití veřejných finančních prostředků a to, co je v jakých souvislostech efektivní.

Pro určení učebních potřeb pracovníků a pro přijetí správných rozhodnutí o tom, jak nejlépe zlepšit kvalitu služeb, je užitečné, aby vedoucí pracovníci v předškolním vzdělávání včas shromažďovali příslušné údaje.

8.Monitorování a hodnocení, které jsou v nejvlastnějším zájmu dítěte.

V zájmu ochrany práv dětí by do systému předškolního vzdělávání a péče měly být začleněny spolehlivé politiky ochrany a bezpečnosti dětí s cílem pomoci chránit děti před všemi formami násilí. Politiky ochrany dětí by měly zahrnovat čtyři rozsáhlé oblasti: 1) politika; 2) lidé; 3) postupy a 4) odpovědnost. Další informace o těchto oblastech lze najít v dokumentu „Child safeguarding standards and how to implement them“ vydaném sítí Keeping Children Safe 2 .

Postupy monitorování a hodnocení mohou napomáhat aktivnímu zapojování a spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami. K postupům monitorování a hodnocení může přispět – a mít z nich prospěch – každý, komu jde o rozvoj kvality.

Z dostupných důkazů vyplývá, že kombinace monitorovacích metod (např. pozorování, dokumentace, slovní posouzení kompetencí dětí) může poskytnout užitečné informace a popsat zkušenosti dětí a jejich rozvoj a může také napomoci hladkému přechodu na základní školu.

Lze vytvořit monitorovací nástroje a participativní hodnoticí postupy, aby bylo dětem umožněno vyjádřit se a aby se vyjadřovaly otevřeně o svých zkušenostech s učením a socializací v zařízeních.

SPRÁVA A FINANCOVÁNÍ mají zásadní význam pro to, aby předškolní vzdělávání a péče plnily svou úlohu v osobním rozvoji dětí, při omezování rozdílů v dosažených výsledcích a podpoře sociální soudržnosti. Správa musí být součástí komplexního systému konzistentních veřejných politik, které propojují předškolní vzdělávání a péči s dalšími službami týkajícími se dobrých životních podmínek malých dětí a jejich rodin.

Prohlášení o kvalitě:

9.Zúčastněné strany mají jasné a společné chápání své role a úkolů a vědí, že se očekává, že budou spolupracovat s partnerskými organizacemi.

Poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče by se v ideálním případě mělo uskutečňovat v úzké spolupráci se všemi službami činnými v zájmu dětí, včetně sociálních a zdravotnických služeb, škol a místních zúčastněných stran. Taková mezirezortní spojenectví se ukázala efektivnějšími tehdy, když se řídila konzistentním rámcem politiky, který může aktivně podporovat spolupráci a dlouhodobé investice v místních komunitách.

Bylo prokázáno, že pro navržení a provádění služeb předškolního vzdělávání a péče má zásadní význam zapojení zúčastněných stran.

Odpovědnost za všechny předpisy týkající se předškolního vzdělávání a péče a za financování může v ideálním případě nést stejný rezort.

10.Právní předpisy, regulace a/nebo financování podporují pokrok na cestě k všeobecnému nároku na veřejně subvencované nebo financované předškolní vzdělávání a péči a pokrok je pravidelně oznamován všem zúčastněným stranám.

Lepší kvality v poskytování služeb pro všechny děti by mohlo být lépe dosaženo postupným vytvářením všeobecného právního nároku. Mohlo by být užitečné zhodnotit, zda tržně založené služby předškolního vzdělávání a péče vytvářejí nerovný přístup nebo nižší kvalitu pro znevýhodněné děti, a v případě nutnosti naplánovat nápravná opatření.

Přínosem by očividně bylo úzké propojení s pracovní, zdravotní a sociální politikou, protože může podpořit efektivnější přerozdělení zdrojů zacílením dalších finančních prostředků na znevýhodněné skupiny a čtvrti.

   

(1)     https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs  

(2)     http://ec.europa.eu/justice/fundamental-rights/files/rights_child/standards_child_protection_kcsc_en.pdf