V Bruselu dne 14.2.2018

COM(2018) 95 final

SDĚLENÍ KOMISE



Evropa, která přináší výsledky: Institucionální možnosti, jak Evropskou unii zefektivnit








FMT:ItalicPříspěvek Evropské komise k neformálnímu zasedání vedoucích představitelů zemí EU/FMT
FMT:Italicdne 23. února 2018/FMT


„Musíme zlepšit vzájemnou komunikaci – mezi členskými státy, s orgány EU, ale především s našimi občany.

Měli bychom do našich rozhodnutí vnést více jasnosti. Hovořit srozumitelně a upřímně. Zaměřovat se na očekávání našich občanů a mít dostatek odvahy postavit se zjednodušeným řešením, s nimiž přicházejí extremistické či populistické politické síly.“

Bratislavské prohlášení ze dne 16. září 2016

„Budoucnost Evropy máme ve svých rukou a [...] k dosažení našich cílů je Evropská unie tím nejlepším prostředkem.

Chceme, aby Unie v různých otázkách postupovala úměrně jejich velikosti a významu – u otázek velkých razantně, u otázek malých naopak zdrženlivě.

Budeme prosazovat demokratický, účinný a transparentní rozhodovací proces a lepší naplňování stanovených cílů.“

Římské prohlášení ze dne 25. března 2017

„Abychom v Evropě uspěli, musíme skoncovat s tímto falešným protikladem mezi Unií a jejími členskými státy.

Naši Unii můžeme vybudovat pouze s našimi členskými státy a nikoli proti nim.“

Jean-Claude Juncker, Štrasburk, 17. ledna 2018



Evropa, která přináší výsledky: Institucionální možnosti, jak Evropskou unii zefektivnit

Příspěvek Evropské komise k neformálnímu zasedání vedoucích představitelů zemí EU

dne 23. února 2018

V kritickém okamžiku dne 16. září 2016 schválili vedoucí představitelé zemí EU novou pozitivní evropskou agendu v podobě tzv. Bratislavského prohlášení a Bratislavského plánu. Jednalo se jak o uznání toho, že EU má nejlepší předpoklady k řešení výzev, které před námi stojí, tak o závazek lépe sloužit potřebám evropských občanů tím, že dosáhneme hmatatelných výsledků v prioritních oblastech. Vedoucí představitelé konstatovali, že pouze kolektivní odhodlání dosáhnout společně výsledků v důležitých oblastech pomůže odstranit rozdíly mezi sliby na papíře a očekáváními občanů.

Více než rok poté tato bratislavská metoda funguje. Evropská unie dosáhla skutečného pokroku ve správě hranic, obraně, investicích, digitální ekonomice, vzdělávání, kultuře a sociálním rozměru vnitřního trhu. Nová metoda byla rozšířena o tzv. agendu lídrů z října 2017, která jasně stanovila, co Evropská unie hodlá během příštích 16 měsíců až do voleb do Evropského parlamentu splnit.

Vytvořit takovou Evropu, která slouží všem Evropanům a splňuje jejich očekávání – to je ten správný cíl naší společné práce. Otázky institucionální povahy proto byly oprávněně odsunuty do pozadí.

Komise je i nadále přesvědčena, že nyní není doba na to, abychom se zabírali abstraktní diskuzí o institucionální reformě. Existuje však celá řada praktických opatření, která lze přijmout na základě stávajících Smluv a jež mohou fungování Unie zefektivnit, aby mohla lépe plnit své priority. Jsou to konec konců společné orgány a společně dohodnuté rozhodovací procesy, jejichž prostřednictvím můžeme své sliby a očekávání občanů plnit.

Evropská komise proto vítá rozhodnutí předsedy Donalda Tuska, který na 23. února 2018 naplánoval rozpravu mezi vedoucími představiteli zemí EU o institucionálních otázkách. Toto sdělení je příspěvkem do diskuze. Popisuje různé možnosti, které mohou v rámci stávajících Smluv fungování Evropské unie zefektivnit. Sdělení doprovází doporučení týkající se zdůraznění a zajištění celoevropské povahy a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, jež aktualizuje a doplňuje některé prvky doporučení z roku 2013 1 .

1. Vedoucí kandidáti: základ pro politickou Evropskou komisi, která je více v souladu s evropskou realitou

Evropská unie je nejen Unií států, ale také Unií občanů. Občané jsou přímo zastoupeni prostřednictvím Evropského parlamentu a nepřímo prostřednictvím svých vlád, jež spolupracují v Radě EU a v Evropské radě 2 . Předseda/předsedkyně Evropské komise čerpá svou legitimitu z obou zdrojů – navrhují ho/ji vedoucí představitelé zemí v rámci Evropské rady a poté je zvolen(a) Evropským parlamentem.

V roce 2014 byl poprvé použit nový systém tzv. „vedoucích kandidátů“ (něm. Spitzenkandidaten), které evropské politické strany určily ještě před volbami do Evropského parlamentu. Tento systém dal soutěžení mezi různými politickými programy konkrétní tváře a celoevropskou volební kampaň zviditelnil. Ačkoli se ve srovnání s předchozími volbami do Evropského parlamentu nepodařilo zvrátit klesající volební účast 3 , systém vedoucích kandidátů k zastavení tohoto poklesu přispěl 4 , jelikož se mu podařilo zvýšit dostupnost informací a možnost výběru 5 .

U systému vedoucích kandidátů se nejedná o přímou volbu předsedy. Kandidát strany, která získá nejvíce hlasů, není automaticky zvolen předsedou Evropské komise. Tím se stane kandidát, který nejdříve v souladu se Smlouvami 6 získá většinovou podporu v Evropské radě a poté i v Evropském parlamentu. Je třeba připomenout, že podle Smluv mají Evropský parlament a Evropská rada společnou odpovědnost za hladký průběh celého procesu, který vede k volbě předsedy Evropské komise. Členské státy se shodly na tom, že před rozhodnutím Evropské rady vedou zástupci Evropského parlamentu a Evropské rady nezbytné konzultace 7 .

V roce 2014 měl nejlepší pozici k tomu, aby nalezl většinovou podporu v Evropské radě i v Evropském parlamentu, vedoucí kandidát, jehož strana získala nejvíce hlasů.

Systém vedoucích kandidátů, poté co byly jeho výsledky potvrzeny Evropskou radou dne 27. června 2014 a Evropským parlamentem dne 15. července 2014, byl důležitým faktorem, který umožnil Junckerově Komisi být političtější a lépe se zaměřit na svá politická opatření. Bylo to také díky strategické agendě klíčových priorit stanovené Evropskou radou v červnu 2014 8 , která se promítla do 10 bodů politických směrů, na jejichž základě byl předseda Juncker zvolen Evropským parlamentem a které přirozeně odráží program, se kterým v celé Unii vedl svou kampaň. Ukázalo se tak, že evropské orgány a členské státy mohou spolupracovat a zabývat se otázkami, které občany zajímají a skutečně vyžadují opatření na evropské úrovni. To vše má pomoci snížit citelný rozkol mezi „Bruselem“ a členskými státy.

Úspěšný vedoucí kandidát z roku 2014 mohl svou odpovědnost opřít také o to, že svou kampaň vedl v celé Evropě a diskutoval přímo s občany a volenými zástupci na místní, regionální a vnitrostátní úrovni. Celý proces dal předsedovi Evropské komise mandát k tomu, aby byl při výběru priorit intervencí na evropské úrovni selektivnější, mimo jiné na základě společného programu všech orgánů. To pomohlo Evropské komisi určit, kde jsou opatření na úrovni Unie zapotřebí a kde nikoli. „Zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“ – to je přístup, který Junckerova Komise prosazuje a který potvrdilo i Římské prohlášení 9 .

Celkově lze říci, že systém vedoucích kandidátů měl na vztahy mezi orgány EU a na efektivitu jejich práce pozitivní dopad.

Dalším krokem by podle některých 10 mohla být přímá volba předsedy Evropské komise občany Unie. To by však vyžadovalo změnu Smluv.

Na základě současných Smluv by experiment z roku 2014 měl pokračovat 11 a měl by být vylepšen. Evropská komise je toho názoru, že existují praktická opatření, která mohou proces vylepšit a zároveň respektovat vyváženost mezi orgány EU a mezi členskými státy navzájem.

Bude důležité pokračovat v otevřených diskuzích o nejlepším postupu, který by reflektoval jedinečný demokratický charakter Evropské unie a dvojí legitimitu Evropské komise, která zastupuje všechny evropské občany a všechny členské státy EU. Tento proces by se měl dále rozvinout a měl by přinést skutečnou celoevropskou diskuzi o Evropě, kterou její občané a členské státy chtějí. Zároveň by se mělo navázat na pozitivní přispění k procesu z roku 2014.

Výběr vedoucích kandidátů dříve než posledně, nejlépe do konce roku 2018, a dřívější zahájení kampaně by voličům umožnilo kandidáty a jejich politické programy lépe poznat 12 . Díky tomu by kandidáti, včetně těch, kteří zastávají výkonnou funkci hlavy státu či předsedy vlády, ministra nebo člena Evropské komise, získali více času na návštěvy členských států, kde by mohli naslouchat také obavám občanů. V roce 2014 vybraly evropské politické strany své kandidáty dosti pozdě, čímž jim na kampaň zůstalo pouze několik týdnů a nemohli se řádně etablovat na celém kontinentu.

Důležitý může být také způsob, jakým evropské politické strany své vedoucí kandidáty vybírají. Pokud by evropské politické strany, které sdružují stejně smýšlející celostátní a regionální politické strany a jejich představitele, uspořádaly například primární volby, během kterých by své kandidáty vybraly, celý proces seznamování a etablování by mohl začít dříve. Taková soutěž mezi osobnostmi s různými názory by mohla zájem lidí o kampaň a o volby do Evropského parlamentu zvýšit.

Vazby mezi vnitrostátními a evropskými politickými stranami by měly být viditelnější a měly by vést k větší otevřenosti evropského politického prostředí. V cíleném návrhu reformy evropských politických stran a nadací 13 , který byl předložen spolu s projevem o stavu Unie v roce 2017, Evropská komise požadovala, aby u evropských politických stran žádajících o finanční prostředky z rozpočtu EU byly tyto vazby transparentní (zejména pak, aby jejich logo a program byly zveřejněny na internetových stránkách celostátních a regionálních stran). Členské státy a politické strany by mohly jít dále a dobrovolně například doplnit loga evropských politických stran na materiálech kampaně a na hlasovacích lístcích. Celostátní a regionální politické strany by se měly jasně a zřetelně vyhranit vůči hlavním otázkám evropské diskuze. Tyto politické strany, včetně těch, které nejsou přidruženy k žádné evropské straně, by rovněž měly dát jasně najevo svůj záměr, zda se chtějí stát součástí (stávajících nebo potenciálních nových) politických skupin v Evropském parlamentu a koho podporují na post předsedy Evropské komise.

V každé volební kampani hrají důležitou roli sdělovací prostředky. V roce 2014 uvedly některé významné televizní stanice (např. ARD, ZDF, ORF, RTBF, France24, LCI a Euronews) v několika členských státech debaty mezi kandidáty na funkci předsedy Evropské komise, zatímco v jiných členských státech se o těchto debatách dozvěděli občané jen zběžně, pokud vůbec. Byl to sice dobrý začátek, ale to nestačí. Kvůli rozsáhlému, vyváženému a nestrannému zpravodajství by bylo žádoucí, aby v roce 2019 byla alespoň jedna debata mezi vedoucími kandidáty vysílána na přední veřejnoprávní stanici v každém členském státě. Vysílání diskuzí o obsahu a výzvách spojených s volbami do Evropského parlamentu může v každém případě přispět ke zvýšení informovanosti a angažovanosti občanů.

2. Právní rámec pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019

Vedoucí představitelé členských zemí v Evropské radě musejí na základě návrhu Evropského parlamentu, a s jeho souhlasem s konečným zněním tohoto textu, rozhodnout o složení Evropského parlamentu na funkční období 2019–2024. Před evropskými volbami je nezbytné rozhodnout o přerozdělení křesel mezi členskými státy, jelikož je třeba zohlednit, že Spojené království, které má v současné době 73 mandátů, v březnu 2019 z Unie vystoupí.

Existuje několik možností:

·zmenšit Parlament na méně než je maximálních 751 mandátů povolených Smlouvami,

·přidělit přebývající křesla jiným členským státům,

·rezervovat nevyužitá místa pro budoucí rozšíření Unie,

·rezervovat nevyužitá místa pro případné vytvoření nadnárodního volebního obvodu.

Evropský parlament navrhl 7. února 2018 kombinaci prvních tří možností: snížit celkový počet na 705 poslanců, přerozdělit 27 mandátů a zbývající nevyužitá místa ponechat jako rezervu pro rozšíření. Ačkoli Evropský parlament nevyzval k vytvoření nadnárodního volebního obvodu, připomíná ve svém usnesení, že takový krok by musel být stanoven v předpisech EU, jimiž se řídí volby do Evropského parlamentu, což Evropský parlament navrhl už v roce 2015. Změna těchto předpisů vyžaduje jednomyslný souhlas Rady a souhlas Evropského parlamentu s konečným zněním a poté ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Řada členských států 14 nedávno vyjádřila vytvoření nadnárodního volebního obvodu svou podporu, zatímco jiné 15 s ním nesouhlasily.

Nadnárodní volební obvod by mohl posílit evropský rozměr voleb tím, že umožní kandidátům oslovit větší počet občanů v celé Evropě. Byl by také v souladu se systémem vedoucích kandidátů, neboť by patrně mohl vytvořit celoevropský prostor pro veřejnou debatu a zviditelnit úlohu evropských politických stran 16 .

V případě vytvoření nadnárodního volebního obvodu by bylo důležité zajistit, aby poslanci mohli své voliče zastupovat a úzce s nimi komunikovat, a to jak z důvodu odpovědnosti, tak kvůli rozehnání jejich obav.

Volební systém se již přezkoumává. Evropský parlament v roce 2015 předložil formální návrh na reformu volebního práva Evropské unie 17 . Rozhodnutí musí být přijato do května 2018, pokud má mít v dostatečném předstihu vliv na příští volby do Evropského parlamentu. Návrh Evropského parlamentu kromě vytvoření nadnárodního volebního obvodu prosazoval také reformu volebního práva EU, jež by měla podpořit evropský charakter voleb. Součástí návrhu bylo rovněž toto: jednotná lhůta pro vytvoření seznamu voličů a volebních seznamů v celé EU, umožnit občanům EU s bydlištěm mimo Unii účastnit se voleb, vybízet členské státy, aby umožnily korespondenční, elektronické a internetové hlasování, genderově vyvážené seznamy kandidátů, zviditelnit evropské politické strany umístěním jejich názvů a log na hlasovacích lístcích a transparentní a demokratické postupy pro výběr kandidátů.

Hlavní návrh byl pro hranici mezi 3 a 5 procenty odevzdaných hlasů v členských státech s jedním volebním obvodem a ve volebních obvodech s více než 26 mandáty, v nichž se používá systém kandidátních listin. Tyto hranice pomáhají zmírnit politickou roztříštěnost v Parlamentu, což činí rozhodování efektivnější. Při rozhodování o tomto návrhu je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, aby se zajistilo zastoupení různorodých názorů a respektování tradic jednotlivých členských států.

3. Složení Evropské komise

Sbor komisařů dnes tvoří 28 členů, jeden z každého členského státu.

Čl. 17 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že ode dne 1. listopadu 2014 se Evropská komise skládá z takového počtu členů, který odpovídá dvěma třetinám počtu členských států (pro Unii čítající 27 členských států bude k dispozici 18 komisařů), pokud nebude rozhodnuto jinak.

Před konáním druhého irského referenda o ratifikaci Lisabonské smlouvy v roce 2009 se Evropská rada dohodla přijmout rozhodnutí, které zajistí, aby počet členů Evropské komise odpovídal počtu členských států.

Své rozhodnutí ze dne 22. května 2013 musí nyní Evropská rada přezkoumat 18 . Vedoucí představitelé se budou muset rozhodnout, zda zachovají Evropskou komisi s jedním členem z každého členského státu, nebo ji zmenší. V případě menší Evropské komise smlouva stanoví, že její členové jsou vybíráni na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy odrážejícího demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států.

Menší Komise by teoreticky mohla být při svém provozu efektivnější, snadněji by se řídila a umožnila by vyváženější rozdělení portfolií mezi jejími členy, jak nedávno argumentovalo několik vedoucích představitelů zemí EU 19 . V takovém případě by Komise musela věnovat zvláštní pozornost tomu, aby zajistila úplnou transparentnost ve vztazích se všemi členskými státy. 20

Menší Komise by však znamenala, že některé členské státy by na politické úrovni tohoto orgánu neměly zastoupení. Ponecháním jednoho člena Evropské komise z každého členského státu se naopak zachová přímý komunikační kanál k občanům a vnitrostátním orgánům ve všech členských státech. Členové Junckerovy Komise se například ukázali být zásadním pojítkem se zeměmi svého původu, a to i díky více než 657 návštěvám, kdy mohli ve svém národním jazyce komunikovat, informovat a diskutovat s poslanci vnitrostátních parlamentů.

Pokud bude zachován jeden komisař za každý členský stát, budou třeba znovu organizační úpravy, aby se zajistila odpovědnost, jednota a efektivnost. Junckerova komise si svou práci rozdělila kolem několika místopředsedů odpovědných za průřezové projektové týmy v různých oblastech politiky, včetně prvního místopředsedy a vysoké představitelky/místopředsedkyně Komise. Každému místopředsedovi byla svěřena větší vedoucí úloha a odpovědnost za řízení a koordinaci týmu komisařů. Tato dvouvrstevná struktura prokázala svou hodnotu a může být v budoucnu dále rozšířena.

 4. Jediný předseda Komise i Evropské rady

Jednou z možností, jak strukturu Unie zefektivnit, by mohlo být to, že by jedna osoba zastávala obě funkce předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise 21 .

Tato změna by mohla pomoci překonat přetrvávající a nežádoucí nepochopení. Příliš často mají totiž lidé dojem, že mezi Evropskou komisí a členskými státy panuje citelný rozdíl. Rozhodnutí jsou příliš často na vnitrostátní úrovni prezentována jako „diktát“ od reality odpojeného „Bruselu“, ačkoli ve skutečnosti to byly členské státy a přímo volení poslanci Evropského parlamentu, kteří společně rozhodli.

Evropská komise je orgánem, který vytvořily členské státy, aby pracoval ve prospěch společného evropského zájmu, stejně jako Evropská rada. Pokud by oběma orgánům předsedala jedna osoba, vyjadřovalo by to dvojí povahu legitimity a odpovědnosti Evropské unie a oba by je to posílilo.

Zefektivnilo a zjednodušilo by to také vnější reprezentaci Unie vůči třetím zemím. Světoví lídři by tak mohli jednat pouze s jediným protějškem, a to včetně jednání s EU zejména na vrcholných schůzkách a v rámci mezinárodních subjektů, jako je G7 nebo G20.

Dvojí funkce tohoto druhu by neznamenala sloučení obou orgánů. Předseda Evropské Komise je již nyní na základě svých pravomocí členem Evropské rady a tato skutečnost byla vždy považována za zcela slučitelnou s jeho nezávislostí. Ani jeden z předsedů v Evropské radě nehlasuje. Oba pouze radí, přinášejí vklad z práce svých útvarů, pomáhají stavět mosty mezi členskými státy a vytyčovat společná východiska. Dvojí funkce by mohla dále prohloubit stávající úzkou a účinnou spolupráci mezi oběma nezávislými orgány.

Funkce jediného předsedy Komise i Evropské rady je možná i v rámci stávajících Smluv, které implicitně umožňují, aby předseda Evropské rady byl jmenován i do jiné evropské funkce 22 . Funkční období předsedy Evropské rady je kratší než funkční období předsedy Evropské komise, ale vzhledem k tomu, že je přesně poloviční a umožňuje opětovné jmenování, dalo by se uvažovat o pragmatickém řešení.

V tomto ohledu je možno se nechat inspirovat stávající funkcí vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a místopředsedy Evropské komise. Tento úřad, který je výsledkem vývoje funkce bývalého generálního tajemníka Rady Evropské unie / vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jež vznikla s Amsterodamskou smlouvou, a tehdejšího komisaře pro vnější vztahy, byl kodifikován v Lisabonské smlouvě. Je to příklad toho, jak lze odpovědnost obou orgánů EU úspěšně sloučit do jedné osoby, aniž by to ohrozilo nezávislost obou orgánů nebo dalo více pravomocí jednomu orgánu na úkor druhého.

5. Dialog s občany cestou k summitu v Sibiu

V rozhodujícím období před volbami do Evropského parlamentu, kdy musí Unie ukázat, že je schopna splnit očekávání občanů, zaměřují se členské státy s čím dál více rostoucím zájmem na důležitost většího zapojení občanů do diskuze o budoucnosti Evropy 23 . Příliš často je diskuze o EU mařena mýty, nepravdami a vedlejšími otázkami. Politici na úrovni EU i na celostátní, regionální a místní úrovni mají stejnou odpovědnost, pokud jde o podporu otevřené debaty o Evropě a její budoucnosti. Občané by se ochotněji účastnili voleb do Evropského parlamentu, pokud by byli lépe informováni o dopadu politik EU na jejich každodenní život.

V průběhu roku 2018 a 2019 se budou vedoucí představitelé pravidelně scházet a diskutovat o dalším postupu až do příští klíčové fáze reformy a rozvoje Unie – summitu v Sibiu dne 9. května 2019. Čím více se bude tato diskuze opírat o angažovanost občanů a občanské společnosti v členských státech, o debaty s nimi a o informace od nich, tím bude výsledek produktivnější.

Návrh prezidenta Macrona o zahájení konzultací s občany 24 o budoucnosti Evropy získal jasnou podporu několika vedoucích představitelů dalších členských států 25 . Souhlasí s ním také většina orgánů EU a ostatních členských států. Vnitrostátní dialogy v jiném formátu se již například konaly či konají v Irsku, Bulharsku a ve Švédsku. Vedoucí představitelé ostatních členských států 26 rovněž oznámili, že jsou připraveni zahájit širokou veřejnou diskuzi o budoucnosti Evropy v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy. Struktura tohoto procesu se bude v jednotlivých členských státech lišit v závislosti na vlastních tradicích a vnitřních demokratických postupech. Diskuze mohou probíhat individuálně, společně mezi zúčastněnými členskými státy nebo způsobem podporovaným evropskými orgány.

Evropská komise má zkušenosti s organizováním vlastních dialogů s občany, jichž se účastnili členové Evropské komise, poslanci Evropského parlamentu, vlády členských států, místní a regionální orgány a zástupci občanské společnosti. Jednalo se o přibližně 478 interaktivních veřejných debat, které se od ledna 2015 konaly na více než 160 místech Evropy – v hlavních městech i mimo ně. Evropská komise stupňuje tento proces tím, že pořádá nebo pomáhá pořádat až do května 2019 přibližně 500 dalších dialogů s občany ve spolupráci s členskými státy, místními a regionálními orgány a s Evropským parlamentem a ostatními evropskými orgány.

Evropská komise se o výhody plynoucí z této zkušenosti podělí s členskými státy, které plánují vlastní akce, a je připravena nabídnout pomoc všude tam, kde je to možné – může například propojit celý proces s online konzultací o budoucnosti Evropy, která by mohla probíhat až do 9. května 2019.

Členské státy a také místní a regionální orgány by po setkání vedoucích představitelů dne 23. února 2018, a s ohledem na příslušné politické struktury a postupy, měly organizovat osvětové akce a zapojovat občany do veřejných diskuzí a konzultací o otázkách Evropské unie, zejména o budoucnosti Evropy, a to v rámci procesu, který povede k zasedání vedoucích představitelů dne 9. května 2019, krátce před volbami do Evropského parlamentu.

Závěry

Vyzýváme vedoucí představitele zemí EU, aby na zasedání o institucionálních otázkách dne 23. února 2018:

1) vzali na vědomí skutečnost, že volba úspěšného vedoucího kandidáta do funkce předsedy Komise na základě návrhu Evropské rady a společné strategické agendy může zvýšit efektivnost Evropské komise, což jí umožní pracovat na cíleném politickém programu se společnou odpovědností napříč institucemi; může to rovněž přispět ke zviditelnění evropské volební kampaně mezi občany tím, že si budou moci lépe vybrat mezi protichůdnými představami o budoucnosti Evropy a politickými programy;

2) vyzvali evropské politické strany, aby si své vedoucí kandidáty vybraly do konce roku 2018, a podpořili brzké zahájení tohoto procesu;

3) podporovali transparentnost, pokud jde o stávající i zamyšlené přidružení celostátních a regionálních stran k evropským stranám, vedoucím kandidátům a skupinám v Evropském parlamentu;

4) dokončili do jara 2018 práci týkající se složení Evropského parlamentu, reformy nařízení o evropských politických stranách a nadacích a reformy volebního zákona Evropské unie, aby se mohly plně použít pro volební rok 2019;

5) zvážili vytvoření nadnárodního volebního obvodu pro volby do Evropského parlamentu;

6) naplánovali revizi rozhodnutí ze dne 22. května 2013, zda zachovat Evropskou komisi s jedním členem z každého členského státu, nebo ji zmenšit;

7) zvážili možné výhody vytvoření, postupem času, funkce jediného předsedy Evropské rady i Evropské komise;

8) povzbudili členské státy, aby v příštích měsících a v rámci příprav summitu, který se bude konat dne 9. května 2019 v Sibiu, a voleb do Evropského parlamentu podporovaly veřejné diskuze a angažovanost občanů v otázce budoucnosti Evropy, a to rozvíjením občanských dialogů a podobných debat a konzultací ve všech členských státech v souladu s vnitrostátními tradicemi a s účastí vysokých představitelů.

(1)

Doporučení Komise ze dne 12. března 2013 o posílení demokratického a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu (2013/142/EU) – http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013H0142&from=CS

(2)

 Ustanovení čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

(3)

Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu: 1979: 61,99 % 1984: 58,98 % 1989: 58,41 % 1994: 56,67 % 1999: 49,51 % 2004: 45,47 % 2009: 42,97 % 2014: 42,61 %.

(4)

 Pokles volební účasti ve srovnání s předchozími volbami do Evropského parlamentu: 2004: 4,04 procentního bodu; 2009: 2,5 procentního bodu; 2014: 0,36 procentního bodu.

(5)

 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zpráva o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 – COM(2015) 206  ze dne 8. května 2015.

(6)

 Ustanovení čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii: „S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem.“

(7)

Prohlášení č. 11 k čl. 17 odst. 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu.

(8)

Strategická agenda pro Unii v čase změn – zasedání Evropské rady ve dnech 26. a 27. června 2014 – https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/143477.pdf

(9)

 Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise: http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/

(10)

Například proslov Wolfganga Schäubleho při udílení ceny Karla Velikého v roce 2012: http://www.karlspreis.de/en/laureates/wolfgang-schaeuble-2012/speech-extract-by-wolfgang-schaeuble

(11)

„Pokud chcete posílit evropskou demokracii, nemůžete zvrátit skromný demokratický pokrok, který přineslo vytvoření tzv. vedoucích kandidátů, známých v němčině jako „Spitzenkandidaten“. Rád bych, aby se tento proces opakoval.“ – projev předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie v roce 2017, Štrasburk, 13. září 2017.

(12)

„Rád bych, aby evropské politické strany zahájily svou kampaň před příštími evropskými volbami mnohem dříve, než tomu bývalo v minulosti. Příliš často se stávalo, že celoevropské volby byly pouhým souhrnem národních volebních kampaní v jednotlivých státech. Evropská demokracie si zaslouží něco lepšího.“ – projev předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie v roce 2017, Štrasburk, 13. září 2017.

(13)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací – COM(2017) 481 ze dne 13. září 2017.

(14)

 Například: Francouzský prezident Emmanuel Macron, 26. září 2017 –

http://www.elysee.fr/declarations/article/initiative-pour-l-europe-discours-d-emmanuel-macron-pour-une-europe-souveraine-unie-democratique/ ;

Irský premiér Leo Varadkar, 17. ledna 2018 –

  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+CRE+20180117+ITEM-008+DOC+XML+V0//CS ;

Summit jižních zemí Evropské unie (Francie, Itálie, Kypr, Malta, Portugalsko, Řecko a Španělsko)

Řím, 10. ledna 2018 – „Declaration: Bringing the EU forward in 2018“ –

http://www.governo.it/sites/governo.it/files/documenti/documenti/Notizie-allegati/governo/DeclarationIVEUSouthSummit.pdf

(15)

Vrcholná schůzka skupiny V4 – země visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) – Budapešť, 26. ledna 2018 – Prohlášení o budoucnosti Evropy — http://abouthungary.hu/speeches-and-remarks/v4-statement-on-the-future-of-europe/

(16)

„Osobně je mi rovněž sympatická myšlenka nadnárodních kandidátních listin v evropských volbách – i když jsem si vědom, že s ní mnozí z vás nesouhlasí.“ – projev předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie v roce 2017, Štrasburk, 13. září 2017.

(17)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie (2015/2035(INL)).

(18)

Rozhodnutí ze dne 22. května 2013 stanoví, že „Evropská rada přehodnotí toto rozhodnutí (...) před jmenováním první Komise po přistoupení 30. členského státu, nebo před jmenováním Komise, která bude následovat po Komisi, jež se má ujmout svých povinností dne 1. listopadu 2014, podle toho, která z těchto možností nastane dříve.“

(19)

Francouzský prezident Emmanuel Macron, 26. září 2017 – „Našim cílem musí být Komise o 15 členech. A abychom toho dosáhli, buďme upřímní: velké zakladatelské státy se musí svých komisařů pro začátek vzdát! Dáme tak příklad ostatním.“  http://www.elysee.fr/declarations/article/initiative-pour-l-europe-discours-d-emmanuel-macron-pour-une-europe-souveraine-unie-democratique/ ; Rakouský kancléř Sebastian Kurz v programu strany ÖVP do rakouských voleb v roce 2017 – https://www.sebastian-kurz.at/programm/artikel/kurswechsel-in-europa  

(20)

Prohlášení č. 11 k článku 17 Smlouvy o Evropské unii připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu.

(21)

„Evropa by fungovala lépe, kdybychom sloučili funkci předsedy Evropské komise s funkcí předsedy Evropské rady. (…) Funkce jediného předsedy by lépe vyjadřovala pravou povahu Evropské unie jako unie států a unie občanů.“ – projev předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie v roce 2017, Štrasburk, 13. září 2017.

(22)

Čl. 15 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že předseda Evropské rady nesmí zastávat žádnou vnitrostátní funkci.

(23)

„V nadcházejících měsících bychom měli do debaty o budoucnosti Evropy více zapojit národní parlamenty a občanskou společnost na celostátních, regionálních i místních úrovních." – projev předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie v roce 2017, Štrasburk, 13. září 2017.

(24)

Projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na kongresu ve Versailles dne 3. července 2017 — http://www.elysee.fr/declarations/article/discours-du-president-de-la-republique-devant-le-parlement-reuni-en-congres/.

(25)

Summit jižních zemí Evropské unie (Francie, Itálie, Kypr, Malta, Portugalsko, Řecko a Španělsko) – Řím, 10. ledna 2018 – „Declaration: Bringing the EU forward in 2018“ –

http://www.governo.it/sites/governo.it/files/documenti/documenti/Notizie-allegati/governo/DeclarationIVEUSouthSummit.pdf

(26)

Vrcholná schůzka skupiny V4 – země visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) – Budapešť, 26. ledna 2018 – Prohlášení o budoucnosti Evropy — http://abouthungary.hu/speeches-and-remarks/v4-statement-on-the-future-of-europe/