1.Úvod

Plast je důležitým a všudypřítomným materiálem v naší ekonomice i v každodenním životě. Má různé funkce, které pomáhají vypořádat se s řadou problémů, s nimiž se naše společnost střetává. Lehké a inovativní materiály v automobilech nebo letadlech šetří paliva a snižují emise CO2. Vysoce účinné izolační materiály nám pomáhají ušetřit na účtech za energii. U obalů nám plasty pomáhají zajistit bezpečnost potravin a omezit plýtvání potravinami. V kombinaci s 3D tiskem mohou biokompatibilní plastové materiály zachraňovat lidské životy tím, že umožňují inovace v lékařství.

Způsob, jakým jsou v současnosti plasty vyráběny, používány a vyřazovány, však příliš často nevyužívá ekonomické výhody koncepce oběhového hospodářství a škodí životnímu prostředí. Je naléhavě třeba řešit problémy v oblasti životního prostředí, které dnes dlouhodobě negativně ovlivňují výrobu, používání a spotřebu plastů. Nejviditelněji a nejvarovněji signalizují tyto problémy miliony tun plastového odpadu, které každý rok končí v oceánech a stále více vzbuzují obavy veřejnosti.

Přehodnocení lepšího fungování takovéhoto složitého hodnotového řetězce vyžaduje úsilí a větší spolupráci všech klíčových aktérů, od výrobců plastů přes subjekty provádějící recyklaci až po maloobchodníky a spotřebitele. Rovněž jsou zapotřebí inovace a společná vize, aby se investice zaměřily správným směrem. Odvětví plastů je pro evropskou ekonomiku velmi důležité a zvýšení jeho udržitelnosti může přinést nové příležitosti pro inovace, konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst v souladu s cíli, které sleduje obnovená strategie průmyslové politiky EU 1 .

V prosinci 2015 přijala Komise akční plán EU pro oběhové hospodářství 2 . Označila v něm plasty za klíčovou prioritu a zavázala se, že „připraví strategii, která se bude zabývat výzvami spojenými s plasty v hodnotovém řetězci a zohlední jejich celý životní cyklus“. V roce 2017 Komise potvrdila, že se zaměří na výrobu a používání plastů a že jejím cílem bude zajistit, aby do roku 2030 byly všechny plastové obaly recyklovatelné 3 .

EU má ty nejlepší předpoklady k tomu, aby při přecházení na plasty budoucnosti převzala vedoucí úlohu. Tato strategie pokládá základy nové ekonomice plastů, ve které se při navrhování a výrobě plastů a plastových výrobků budou plně respektovat požadavky na jejich opětovné využití, opravy a recyklaci a ve které se budou vyvíjet a prosazovat udržitelnější materiály. To přinese Evropě větší přidanou hodnotu a prosperitu a podpoří inovace. Omezí se znečištění plastovým odpadem a jeho nepříznivý dopad na náš život i životní prostředí. Sledováním těchto cílů strategie rovněž napomůže uskutečnit prioritu stanovenou touto Komisí – energetickou unii s moderní, nízkouhlíkovou ekonomikou účinně využívající zdroje a energii – a hmatatelně přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a Pařížské dohody.

Strategie představuje hlavní závazky k opatřením na úrovni EU. Nicméně bude třeba zapojit i soukromý sektor spolu s vnitrostátními a regionálními orgány, městy a občany. Podobně bude k uskutečnění změny mimo hranice Evropy zapotřebí i mezinárodní spolupráce. Rozhodným a koordinovaným úsilím může Evropa přeměnit výzvy na příležitosti a jít příkladem při přijímání energických opatření na celosvětové úrovni.

2.Plasty dnes: Nejdůležitější výzvy

V uplynulých 50 letech úloha a význam plastů v našem hospodářství trvale roste. Celosvětová produkce plastů se od 60. let 20. století zdvacetinásobila a v roce 2015 dosáhla 322 milionů tun. Očekává se, že za dalších 20 let se opět zdvojnásobí.

V EU zaměstnává odvětví plastů 1,5 milionu lidí 4 a v roce 2015 vygenerovalo obrat ve výši 340 miliard EUR. I když produkce plastů byla v EU v posledních letech stabilní, podíl EU na celosvětovém trhu se snižuje s tím, jak roste produkce v jiných částech světa.

V EU zůstává potenciál recyklace plastového odpadu z velké části nevyužit. Opětovné použití a recyklace plastů se skončenou životností jsou na velmi nízké úrovni, zejména ve srovnání s jinými materiály, jako je papír, sklo nebo kov.

Každoročně se v Evropě vyprodukuje přibližně 25,8 milionu tun plastového odpadu 5 . K recyklaci se nasbírá méně než 30 % tohoto odpadu. Z tohoto množství nechává EU významný podíl 6 zpracovávat v třetích zemích, kde mohou platit odlišné environmentální normy.

Zároveň přetrvává vysoká míra skládkování (31 %) a spalování (39 %) plastového odpadu, a i když se počet skládek za poslední desetiletí snížil, spalování se zvyšuje. Podle odhadů je 95 % hodnoty plastových obalových materiálů, tj. mezi 70 a 105 miliardami EUR ročně, ztraceno pro hospodářství po velmi krátkém cyklu prvního použití 7 .

Poptávka po recyklovaných plastech v současnosti v Evropě dosahuje jen přibližně 6 % poptávky po plastech. V posledních letech se odvětví recyklace plastů v EU potýkalo s nízkými komoditními cenami a s nejistotou v souvislosti s odbytem na trhu. Investice do nových kapacit pro recyklaci plastů brzdí vyhlídky na nízkou ziskovost tohoto odvětví.