Stanovisko Evropského výboru regionů Nová politika pro spotřebitele

(2018/C 461/20)

Hlavní zpravodaj:

Samuel AZZOPARDI (MT/ELS), starosta města Rabat (Città Victoria), místní rada, Gozo

Odkazy:

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

COM(2018) 184 final

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele v EU

COM(2018) 185

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Nová politika pro spotřebitele

COM(2018) 183 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

(COM/2018/0184 final – 2018/089 (COD))

Pozměňovací návrh 1

Kapitola 2, čl. 6 odst. 1 – změnit:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro účely čl. 5 odst. 3 členské státy zajistí, aby kvalifikované subjekty byly způsobilé podávat zástupné žaloby usilující o příkaz k odškodnění, který obchodníka zavazuje, aby v závislosti na situaci zajistil mimo jiné náhradu, opravu, výměnu, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené částky. Členský stát může před tím, než je vydáno deklaratorní rozhodnutí nebo příkaz k odškodnění, požadovat pověření od jednotlivých dotčených spotřebitelů.

Pro účely čl. 5 odst. 3 členské státy zajistí, aby kvalifikované subjekty byly způsobilé podávat zástupné žaloby usilující o příkaz k odškodnění, který obchodníka zavazuje, aby v závislosti na situaci zajistil mimo jiné náhradu, opravu, výměnu, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené částky. Členský stát může před tím, než je vydán příkaz k odškodnění, požadovat pověření od jednotlivých dotčených spotřebitelů.

Odůvodnění

Pověření od jednotlivých spotřebitelů by mělo být požadováno pouze tehdy, vyžaduje-li příkaz k odškodnění kvalifikovaný subjekt. V případě deklaratorních rozhodnutí, podle kterých je porušení prokázáno, by pověření od spotřebitelů nemělo být požadováno. To odpovídá čl. 5 odst. 2, který stanoví, že „pro účely dosažení příkazu ke zdržení se jednání (tedy včetně příkazu ke zdržení se jednání, kterým se stanoví, že daná praktika porušuje právo) nemusí kvalifikované subjekty získat pověření jednotlivých dotčených spotřebitelů či předložit důkaz o skutečné ztrátě nebo škodě na straně dotčených spotřebitelů ani důkaz o záměru nebo nedbalosti obchodníka“.

Pozměňovací návrh 2

Kapitola 3, čl. 18 odst. 2 – vyškrtnout odstavec

Monitorování a hodnocení

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Nejpozději po uplynutí jednoho roku od vstupu této směrnice v platnost Komise posoudí, zda pravidla v oblasti práv cestujících leteckou a železniční dopravou poskytují dostatečnou úroveň ochrany práv spotřebitelů srovnatelnou s úrovní, kterou zajišťuje tato směrnice. V případech, kde tomu tak je, Komise zamýšlí učinit příslušné návrhy, které mohou spočívat zejména v odstranění aktů uvedených v bodech 10 a 15 přílohy I z oblasti použitelnosti této směrnice, jak je vymezena v článku 2.

Odůvodnění

Je nezbytné zachovat širokou oblast působnosti návrhu, včetně práv cestujících.

Pozměňovací návrh 3

PŘÍLOHA I se mění takto:

SEZNAM USTANOVENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UNIE, NA NĚŽ SE ODKAZUJE V ČL. 2 ODST. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

(…)

(60)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

Odůvodnění

Oblast působnosti směrnice by měla být rozšířena tak, aby bylo dosaženo skutečného dopadu v oblastech, kde dochází k hromadné škodě, a aby byly zahrnuty všechny praktiky, jež jsou škodlivé pro spotřebitele i pro občany.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele

(COM(2018) 185 final – 2018/0090(COD))

Pozměňovací návrh 4

2. bod odůvodnění – nový

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Narůst digitalizace mění základy naší existence. V digitální éře nastávají obrovské přesuny moci mezi jednotlivci, vládami a společnostmi. Technický pokrok ovšem musí i v digitální době lidstvu sloužit.

Podoba digitálního světa musí být také úkolem pro Evropu, aby Evropská unie mohla úspěšně splnit své úkoly v oblasti ochrany svobody, spravedlnosti a solidarity ve 21. století.

Základní práva a demokratické zásady musí být v digitálním světě rovněž chráněny právním státem tak, aby státy i nestátní subjekty musely zajistit uplatňování základních práv v digitálním světě, a vytvořily se tím základy právního státu v digitální éře.

Odůvodnění

S ohledem na preambuli Listiny digitálních základních práv EU (https://digitalcharta.eu/) je třeba určit konkrétní výzvy v oblasti demokratických, ústavních a základních práv, které proces digitalizace doprovázejí.

Pozměňovací návrh 5

5. bod odůvodnění – nový

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V souladu se zavedenou judikaturou Evropského soudního dvora je možné omezit svobodu poskytování služeb zaručených Smlouvami z naléhavých důvodů obecného zájmu, např. s cílem dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, ovšem za podmínky, že tato omezení jsou odůvodněná, přiměřená a nezbytná. Členské státy proto mohou přijmout určitá opatření s cílem zajistit soulad s vnitrostátními pravidly na ochranu spotřebitelů, která nespadají do oblasti působnosti této směrnice. Opatření přijatá členským státem s cílem prosazovat vnitrostátní režim ochrany spotřebitelů, včetně např. reklamy na hazardní hry, by měla být v souladu s judikaturou EU a s ohledem na vytyčený cíl přiměřená a nezbytná.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 6

18. bod odůvodnění – změnit:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Internetová tržiště by měla být pro účely směrnice 2011/83/EU definována podobně jako v nařízení (EU) č. 524/2013 (1) a směrnici (EU) 2016/1148 (2). Definice by ale měla být aktualizována a měla by být technologicky neutrálnější, aby zahrnovala i nové technologie. Je tedy vhodné místo „internetových stránek“ odkazovat na pojem „on-line rozhraní“, jak uvádí nařízení (EU) 2018/302 (3).

Internetová tržiště by měla být pro účely směrnice 2011/83/EU definována podobně jako v nařízení (EU) č. 524/2013 (1). Definice by ale měla být aktualizována a měla by být technologicky neutrálnější, aby zahrnovala i nové technologie. Je tedy vhodné místo „internetových stránek“ odkazovat na pojem „on-line rozhraní“, jak uvádí nařízení (EU) 2018/302 (2) . Služby v oblasti informačních technologií poskytované internetovým tržištěm mohou zahrnovat zpracování transakcí, shromažďování údajů nebo sestavování uživatelských profilů. Internetové obchody s aplikacemi, které umožňují digitální distribuci aplikací či softwaru třetích stran, by měly být považovány za druh internetového tržiště.

Odůvodnění

Čl. 2 odst. 4 definuje důležité informační požadavky pro internetová tržiště a měl by stejně jako nařízení (EU) č. 524/2013 výslovně uvádět obchody s aplikacemi. Aby se předešlo obcházení zveřejněných kritérií řazení, neměla by být zmíněna směrnice (EU) 2016/1148.

Pozměňovací návrh 7

21. bod odůvodnění – změnit:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Digitální obsah a digitální služby se často poskytují on-line na základě smluv, podle kterých spotřebitel neplatí cenu, ale poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Digitální služby se vyznačují nepřetržitým zapojením obchodníka po celou dobu trvání smlouvy, aby umožnil spotřebiteli využívat službu, například přístup k údajům v digitální podobě, jejich vytváření, zpracovávání, ukládání nebo sdílení. Mezi příklady digitálních služeb patří smlouvy o předplatném pro platformy s obsahem, ukládání dat v cloudu, webmail, sociální média a cloudové aplikace. Nepřetržité zapojení poskytovatele služeb odůvodňuje uplatňování pravidel o právu odstoupit od smlouvy uvedených ve směrnici 2011/83/EU, která fakticky umožňují spotřebiteli vyzkoušet si službu a během 14 dnů od uzavření smlouvy se rozhodnout, zda si ji ponechá. Naproti tomu smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, se vyznačují jednorázovou činností obchodníka, který spotřebiteli dodá konkrétní položku nebo položky digitálního obsahu, například konkrétní hudební nebo obrazové soubory. Tento jednorázový charakter poskytování digitálního obsahu je základem výjimky z práva odstoupit od smlouvy podle čl. 16 písm. m) směrnice 2011/83/EU, kdy spotřebitel přijde o právo odstoupit od smlouvy, když plnění smlouvy začne, například stažením nebo streamováním konkrétního obsahu.

Digitální obsah a digitální služby se často poskytují on-line na základě smluv, podle kterých spotřebitel neplatí cenu, ale poskytuje obchodníkovi údaje. Digitální služby se vyznačují nepřetržitým zapojením obchodníka po celou dobu trvání smlouvy, aby umožnil spotřebiteli využívat službu, například přístup k údajům v digitální podobě, jejich vytváření, zpracovávání, ukládání nebo sdílení. Mezi příklady digitálních služeb patří smlouvy o předplatném pro platformy s obsahem, ukládání dat v cloudu, webmail, sociální média a cloudové aplikace. Nepřetržité zapojení poskytovatele služeb odůvodňuje uplatňování pravidel o právu odstoupit od smlouvy uvedených ve směrnici 2011/83/EU, která fakticky umožňují spotřebiteli vyzkoušet si službu a během 14 dnů od uzavření smlouvy se rozhodnout, zda si ji ponechá. Naproti tomu smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, se vyznačují jednorázovou činností obchodníka, který spotřebiteli dodá konkrétní položku nebo položky digitálního obsahu, například konkrétní hudební nebo obrazové soubory. Tento jednorázový charakter poskytování digitálního obsahu je základem výjimky z práva odstoupit od smlouvy podle čl. 16 písm. m) směrnice 2011/83/EU, kdy spotřebitel přijde o právo odstoupit od smlouvy, když plnění smlouvy začne, například stažením nebo streamováním konkrétního obsahu.

Odůvodnění

Pole působnosti směrnice o právech spotřebitelů by mělo být rozšířeno více, než navrhuje Komise, a mělo by zahrnovat i platby za neosobní údaje. Jsou to především neosobní údaje, např. strojově vygenerované informace, jejichž význam jakožto komodity narůstá.

Pozměňovací návrh 8

26. bod odůvodnění – změnit:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Směrnice 2011/83/EU by se také neměla vztahovat na situace, kdy obchodník pouze shromažďuje metadata, například IP adresu, historii procházení internetových stránek nebo jiné informace shromažďované a přenášené například pomocí souborů cookie , s výjimkou situací, kdy je to považováno podle vnitrostátních právních předpisů za smlouvu . Také by se neměla vztahovat na situace, kdy je spotřebitel vystaven reklamám výhradně za účelem získání přístupu k digitálnímu obsahu nebo digitálním službám, aniž by s obchodníkem uzavřel smlouvu. Členské státy by ale stále měly mít volnost rozšířit uplatňování pravidel směrnice 2011/83/EU na takové situace nebo jinak regulovat takové situace, které jsou vyloučeny z oblasti působnosti dané směrnice.

Směrnice 2011/83/EU by se také měla vztahovat na situace, kdy obchodník shromažďuje metadata, například IP adresu, historii procházení internetových stránek nebo jiné informace shromažďované a přenášené například pomocí souborů cookie. Také by se měla vztahovat na situace, kdy je spotřebitel vystaven reklamám výhradně za účelem získání přístupu k digitálnímu obsahu nebo digitálním službám, aniž by s obchodníkem uzavřel smlouvu. Členské státy by ale stále měly mít volnost zákonem omezit uplatňování pravidel směrnice 2011/83/EU na takové situace , které v textu daného zákona výslovně uvedou, nebo jinak regulovat takové situace, které jsou vyloučeny z oblasti působnosti dané směrnice.

Odůvodnění

Udržitelné úrovně ochrany spotřebitelů v digitální éře lze dosáhnout tak, že obrátíme vztah mezi pravidlem a výjimkou s ohledem na pole působnosti uplatňování směrnice 2011/83/EU v případech, kdy obchodník využívá metadata získaná prostřednictvím souborů cookie.

Pozměňovací návrh 9

27. bod odůvodnění – nový

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V budoucnu by směrnice 2011/83/EU měla také poskytovat rámec pro ověřování rozhodnutí, služeb a produktů vycházejících z algoritmů nebo založených na umělé inteligenci s cílem chránit spotřebitele, zejména co se týče možné neoprávněné diskriminace, znevýhodňování a podvodů. Za tímto účelem by také měly být vytvořeny mechanismy, které by dokázaly regulovat případy pochybných vývojů.

Poskytovatelé digitálních komunikačních systémů s vysokou schopností pronikání na trh by měli podléhat požadavku, aby umožnili bezztrátový přechod na jiné systémy.

Platformy pro obchodování na burze, účetnictví a srovnávání cen by měly umožnit vyšší transparentnost svých oceňovacích systémů, vážení výsledků, provizí a pokrytí trhu a vazeb mezi portály a hospodářských vazeb. Spotřebitelé by měli být lépe chráněni před paděláním, zneužíváním údajů a základními riziky. Kromě toho by nabídkové platformy měly transparentním způsobem informovat uživatele, zda jsou jejich nabídky neveřejné nebo veřejné.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 1 odst. 1 písm. a) – změnit:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(1) Článek 3 se mění takto:

a)	Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

a)	Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„Tato směrnice nebrání členským státům přijímat právní předpisy na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů týkajících se agresivních či klamavých marketingových nebo prodejních praktik v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo s komerčními exkurzemi pořádanými obchodníkem s cílem nebo úmyslem propagovat či prodat spotřebitelům výrobky, a to za předpokladu, že tyto právní předpisy jsou odůvodněny veřejným pořádkem nebo ochranou práva na respektování soukromého života.“

„Tato směrnice nebrání členským státům přijímat právní předpisy na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů týkajících se agresivních či klamavých marketingových nebo prodejních praktik v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma , včetně nevyžádaných reklam v podobě nevyžádané elektronické pošty, nebo s komerčními exkurzemi pořádanými obchodníkem s cílem nebo úmyslem propagovat či prodat spotřebitelům výrobky, a to za předpokladu, že tyto právní předpisy jsou odůvodněny veřejným pořádkem nebo ochranou práva na respektování soukromého života nebo vlastnictví údajů spotřebitele .“

Pozměňovací návrh 11

Článek 1 – Změny směrnice 2005/29/ES

odstavec 2 – zahrnout podmínku

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2) V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

c)	jakékoliv uvádění na trh výrobku vydávaného za totožný se stejným výrobkem uváděným na trh v několika jiných členských státech, ačkoliv takové výrobky mají podstatně odlišné složení nebo znaky;

c)	jakékoliv uvádění na trh výrobku vydávaného za totožný se stejným výrobkem uváděným na trh v několika jiných členských státech, ačkoliv takové výrobky mají podstatně odlišné složení nebo znaky:

za předpokladu, že podle čl. 6 odst. 2 písm. c) je výrobek, který má být uveden na trh, považován za totožný, je-li uváděn na trh ve stejném balení a se stejným označením v několika členských státech;

Odůvodnění

Začlenění této podmínky je nutné pro zajištění právní jistoty, pokud jde o to, co se rozumí „totožným“ výrobkem, a pro odlišení „dvojí kvality zboží“ od „napodobování obalu“, kdy je obal výrobku totožný s obalem výrobku konkurence.

Pozměňovací návrh 12

Článek 1 – Změny směrnice 2005/29/ES

odstavec 4 – změnit:

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
4) Vkládá se nový článek 11a, který zní:	4) Vkládá se nový článek 11a, který zní:
„Článek 11a	„Článek 11a
Náhrada	Náhrada
1. Kromě požadavku na zajištění přiměřených a účinných prostředků pro vymáhání souladu s touto směrnicí, uvedeného v článku 11, členské státy zajistí, že spotřebitelé poškození nekalými obchodními praktikami budou mít k dispozici také smluvní a nesmluvní nápravy, aby se eliminovaly všechny účinky takových nekalých obchodních praktik v souladu s vnitrostátními právními předpisy.	1. Kromě požadavku na zajištění přiměřených a účinných prostředků pro vymáhání souladu s touto směrnicí, uvedeného v článku 11, členské státy zajistí, že spotřebitelé poškození nekalými obchodními praktikami budou mít k dispozici také přiměřené a neodrazující smluvní a nesmluvní nápravy, aby se eliminovaly všechny účinky takových nekalých obchodních praktik v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
(…)	(…)

Odůvodnění

Další kvalifikace náprav týkající se včasnosti a nákladové efektivnosti by zajistila, aby nápravy nebyly pouze poskytnuty, ale aby byly dány k dispozici včas a nákladově efektivním způsobem. Bylo by zbytečné pouze mít možnost tyto nápravy získat v souladu s vnitrostátním právem, kdyby nemohly být získány nákladově efektivním způsobem a včas. Spotřebitel je v této situaci vždy tou slabší stranou, neboť se při pohledu na zdroje, které mají k dispozici obchodníci, může zdráhat tyto nápravy využít, přestože jsou k dispozici, avšak jsou výrazně nákladné.

Pozměňovací návrh 13

Článek 1 – nový bod

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(7)

Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud v konkrétním případě a s ohledem na všechny věcné okolnosti může být svoboda rozhodování spotřebitele nebo jeho svoboda výrobek použít dotčena obtěžováním, a to i v digitální podobě, nátlakem včetně fyzické síly nebo nevhodným zásahem, i digitálním, a pokud je spotřebitel skutečně nebo pravděpodobně hmotně ovlivněn, a proto je pravděpodobné, že učiní obchodní rozhodnutí, která by jinak neučinil.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 2 odst. 4 písm. a) – změnit:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

„Článek 6a

Další požadavky na informace u smluv uzavřených na internetových tržištích

Předtím, než bude spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo jakoukoli odpovídající nabídkou na internetovém tržišti, poskytne internetové tržiště navíc následující informace:

a)	hlavní parametry určující řazení nabídek předkládaných spotřebiteli v důsledku jeho dotazu při vyhledávání na internetovém tržišti;

a)	hlavní parametry určující řazení nabídek předkládaných spotřebiteli v důsledku jeho dotazu při vyhledávání na internetovém tržišti a důvody pro zvláštní zvážení těchto hlavních parametrů oproti jiným parametrům ;

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 2 odst. 7 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)	Odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Pokud obchodník nenabídl, že zboží osobně vyzvedne, může v případě kupních smluv s vrácením plateb počkat do té doby, než zboží obdrží.“

Odůvodnění

Právo odstoupit od smlouvy představuje hlavní spotřebitelské právo v internetovém obchodování a v jiných druzích prodeje na dálku. Stávající nařízení týkající se práva odstoupit od smlouvy jsou spravedlivá a vyvážená. Pravidla pro způsoby plateb by také měla zůstat zachována.

Pozměňovací návrh 16

Článek 2 – nový bod

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	V případech, kdy elektronické uzavření smlouvy vyžaduje, aby spotřebitel učinil platbu nebo poskytl údaje, obchodník spotřebitele jasně a bezprostředně před uzavřením objednávky informuje o ustanoveních čl. 6 odst. 1 písm. a), e), o) a p).

Odůvodnění

Spotřebitelé musí být před uzavřením smlouvy jasně informováni, zda jsou údaje, které poskytují, zpracovávány pro obchodní účely.

Pozměňovací návrh 17

Článek 2 – nový bod

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	Vkládá se následující článek 6c: Obchodník upustí od zpracování údajů poskytnutých spotřebitelem po dobu trvání práva na odstoupení od smlouvy, pokud zpracování údajů není nezbytné pro plnění smlouvy.

Odůvodnění

Společnosti již nemohou údaje, které předaly třetím stranám, získat zpět. Pro společnosti musí existovat povinnost nepředávat třetím stranám osobní údaje poskytnuté spotřebiteli po dobu 14 dnů po uzavření smlouvy a v případě prohlášení o zrušení souhlasu tyto údaje smazat.

Pozměňovací návrh 18

Článek 2 – Změny směrnice 2011/83/EU

odst. 9 – vyškrtnout pododstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9) Článek 16 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	smlouvy o službách poté, co tyto služby byly v plném rozsahu poskytnuty, přičemž plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele;“

9) Článek 16 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	smlouvy o službách poté, co tyto služby byly v plném rozsahu poskytnuty, přičemž plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele;“

písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)

smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, pokud plnění již začalo a, jestliže smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pokud spotřebitel dal předchozí výslovný souhlas se zahájením plnění během lhůty pro odstoupení od smlouvy a vzal na vědomí, že tím ztrácí právo odstoupit od smlouvy.“

písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„n)	dodávka zboží, se kterým spotřebitel manipuloval, během lhůty pro odstoupení od smlouvy, nad rámec manipulace nutné k obeznámení se s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží.“

Odůvodnění

Neexistuje žádný nezvratný důkaz o rozsáhlém zneužívání, který by byl důvodem změny směrnice o právech spotřebitelů. Právo na vrácení výrobku zakoupeného online je jedním z nejdůležitějších spotřebitelských práv a nemělo by být žádným způsobem oslabeno.

Pozměňovací návrh 19

Článek 3 – Změny směrnice 93/13/ES

Změnit:

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Směrnice 93/13/EHS se mění takto:	Směrnice 93/13/EHS se mění takto:
Vkládá se nový článek 8b, který zní:	Vkládá se nový článek 8b, který zní:
„Článek 8b	„Článek 8b
(…)	(…)
4. Členské státy zajistí, aby sankce za rozsáhlá protiprávní jednání a rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem ve smyslu nařízení (EU) 2017/2934 zahrnovaly možnost uložení pokuty v maximální výši alespoň 4 % ročního obratu obchodníka v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech.	4. Členské státy zajistí, aby sankce za rozsáhlá protiprávní jednání a rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem ve smyslu nařízení (EU) 2017/2934 zahrnovaly možnost uložení pokuty v maximální výši alespoň 8 % průměrného obratu obchodníka v předchozích třech finančních letech v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech.

Odůvodnění

Není jasné, za který rok se má roční obrat vypočítat. Proto se navrhuje zvýšit minimální výši pokut na 8 % průměrného obratu, kterého obchodník dosáhl v předchozích třech finančních letech v dotčeném členském státě nebo členských státech.

Pozměňovací návrh 20

Článek 4 – Změny směrnice 98/6/ES

Změnit:

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Směrnice 98/6/ES se mění takto:	Směrnice 98/6/ES se mění takto:
Článek 8 se nahrazuje tímto:	Článek 8 se nahrazuje tímto:
„Článek 8	„Článek 8
(…)	(…)
4. Členské státy zajistí, aby sankce za rozsáhlá protiprávní jednání a rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem ve smyslu nařízení (EU) 2017/2934 zahrnovaly možnost uložení pokuty v maximální výši alespoň 4 % ročního obratu obchodníka v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech.	4. Členské státy zajistí, aby sankce za rozsáhlá protiprávní jednání a rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem ve smyslu nařízení (EU) 2017/2934 zahrnovaly možnost uložení pokuty v maximální výši alespoň 8 % průměrného obratu obchodníka v předchozích třech finančních letech v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech.

Odůvodnění

Stejné odůvodnění jako u pozměňovacího návrhu k článku 3 směrnice 93/13/ES.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

vítá zveřejnění dlouho očekávaného návrhu na zřízení minimálního celoevropského rámce pro prostředky systémů kolektivní právní ochrany ve všech členských státech, který by spotřebitelům mohl přinést skutečnou příležitost, aby získali náhradu v případě hromadné škody, a měl by odstranit stávající nedostatky v oblasti prosazování spotřebitelských práv EU; návrh je však považován jen za první krok správným směrem, jelikož obsahuje řadu nedostatků;

podporuje širokou oblast působnosti návrhu, díky které má být dosaženo skutečného dopadu v oblastech, kde dochází k hromadné škodě, aby byly zahrnuty další praktiky, které jsou škodlivé pro spotřebitele a – obecněji řečeno – pro občany;

potvrzuje, že návrh Komise je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

vyjadřuje politování nad tím, že rozsah stávajícího návrhu na zřízení minimálního celoevropského rámce pro prostředky systémů kolektivní právní ochrany ve všech členských státech se omezuje pouze na spotřebitelské spory;

doporučuje, aby byly prostředky kolektivní právní ochrany rozšířeny i na další případy hromadné škody, mimo jiné na případy hromadného poškození životního prostředí a škody na veřejných statcích, a pokud jde o zdravotní a bezpečnostní předpisy nebo porušení práv zaměstnanců, s cílem usnadnit přístup ke spravedlnosti všem občanům;

vyzývá proto Evropskou komisi, aby přezkoumala způsoby, jak rozšířit žaloby i na tyto oblasti, a aby rozšířila oblast působnosti návrhu, aby se kolektivní právní ochrana vztahovala na všechny formy škod vzniklých porušením základních práv plynoucích z práva EU;

prosazuje alternativní řešení sporů jako prostředek, který jednotlivým stranám umožňuje vyjednávat a často urovnávat spory. Mělo by se podporovat konsensuální vyjednávání a urovnávání sporů mezi kvalifikovanými subjekty a potenciálními žalovanými před začátkem řízení. Před zahájením zdlouhavých a nákladných kroků v rámci kolektivní právní ochrany by se měla podporovat alternativní řešení sporů, jako například vyjednávání nebo urovnání, kdykoli je to možné, aby bylo dosaženo komplexních a smírných vyrovnání;

poukazuje na minimální harmonizaci stanovenou ve směrnici, která nevylučuje existenci lepších nebo přísnějších vnitrostátních předpisů ve stávajících systémech kolektivní právní ochrany, a tím umožňuje členským státům, aby měly vyšší standardy a aby ponechaly v platnosti nebo zavedly jiné vnitrostátní postupy;

odmítá možnost, aby se členské státy odchýlily v případě složitého vyčíslení škody. To by znamenalo, že spotřebitelé musí v těchto případech jednat individuálně, což by vyžadovalo nutnost vyhledat nákladnou právní a technickou pomoc. To by mohlo být pro jednotlivé spotřebitele nepřekonatelnou překážkou;

10.

doporučuje, aby pověření jednotlivých spotřebitelů nebylo vyžadováno v případě, kdy deklaratorní rozhodnutí požaduje kvalifikovaný subjekt;

11.

upozorňuje na skutečnost, že spotřebitelské organizace, které mohou být určeny jako kvalifikované subjekty, mohou mít omezené finanční možnosti. To se týká zejména spotřebitelských organizací v menších členských státech. Nedostatek finančních možností by neměl organizacím bránit v tom, aby byly označeny za kvalifikované subjekty;

12.

důrazně podporuje aktualizaci a lepší vymáhání právních předpisů EU na ochranu spotřebitele;

13.

vítá požadavky týkající se transparentnosti, které směrnice o právech spotřebitelů navrhuje pro smlouvy uzavřené na internetových tržištích. Doporučuje, aby byly doplněny důsledky a nápravy pro případy, kdy obchodníci nebudou požadavky splňovat;

14.

považuje za důležité plánovat další nápravy společně s právem na náhradu škody a právem na ukončení smlouvy, jako je například právo požádat o konkrétní provedení nebo právo na navrácení. Doporučuje stanovit jasné definice prostředků nápravy a upřesnit, co by mohly zahrnovat;

15.

považuje za důležité, aby Komise zajistila, že nápravy nebudou členskými státy pouze poskytnuty, nýbrž že je poskytnou včas a nákladově efektivním způsobem;

16.

domnívá se, že právo odstoupit od smlouvy je významné právo spotřebitelů, které by nemělo být oslabeno, pokud neexistuje žádný nezvratný důkaz o zneužívání;

17.

podporuje přístup, který zaujala Komise, když v případě rozsáhlého protiprávního jednání zavedla pokuty založené na obratu obchodníka;

18.

je však přesvědčen, že minimální pokuta za rozsáhlé protiprávní jednání ve výši 4 % ročního obratu obchodníka není dostatečně odrazující;

19.

doporučuje zvýšit minimální výši pokut na 8 % průměrného obratu obchodníka v předchozích třech finančních letech v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech.

20.

s politováním konstatuje, že v návrhu chybí pravidla určující odpovědnost internetových tržišť. Provozovatelé online platforem by měli být odpovědní v případech, kdy neinformují spotřebitele o tom, že skutečným dodavatelem zboží nebo poskytovatelem služeb je třetí strana, nebo kdy neodstraní zavádějící informace šířené dodavatelem, které byly provozovateli ohlášeny;

21.

s politováním konstatuje absenci pravidel pro lepší a transparentnější systémy zpětné vazby a hodnocení od uživatelů.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60, 2.3.2018, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60, 2.3.2018, s. 1).