Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb

[COM(2018) 238 final – 2018/0112 (COD)]

(2018/C 440/31)

Zpravodaj:

Marco VEZZANI

Konzultace	Evropský parlament, 28. 5. 2018 Rada Evropské unie, 22. 5. 2018
Právní základ	Články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato ve specializované sekci	6. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	19. 9. 2018
Plenární zasedání č.	537
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	190/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh nařízení, který předložila Komise, a považuje jej za důležitý první krok k podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb. EHSV se konkrétně domnívá, že tento návrh je velmi důležitý, jelikož poprvé upravuje vztahy mezi podniky při elektronickém obchodování, a doporučuje jeho urychlené schválení, aby bylo možné zaplnit zjevnou legislativní mezeru.

1.2.

Výbor se však domnívá, že toto nařízení samo o sobě nevyřeší všechny problémy jednotného digitálního trhu ani „neuzavře kruh“. Nosným pilířem tohoto nařízení je totiž „transparentnost“, avšak ta sama nestačí k regulování tak mimořádně dynamického a komplexního trhu, jakým je trh digitální, na němž panuje takový nepoměr sil mezi globálními hráči a podnikovými uživateli (zejména malými a středními podniky), který lze vyvážit pouze stanovením jasnějších hranic a vztahů mezi stranami a potíráním zneužívání dominantního postavení. EHSV dále doporučuje, aby se co nejdříve začaly řešit otázky týkající se sociálního rozměru digitalizace a byl zahájen sociální dialog. Stejnou pozornost si zasluhuje i problematika daňového dumpingu, ekonomiky založené na datech a vlastnictví údajů, k níž je třeba přistupovat uceleně, což ostatně Komise již činí v případě jiných témat.

1.3.

EHSV doporučuje zapracovat do nařízení zákaz cenových paritních doložek, které v současnosti brání hospodářské soutěži, poškozují podniky a spotřebitele a mohly by vést k tomu, že by velké on-line platformy získaly oligopolní nebo monopolní postavení. Je totiž zásadní, aby spotřebitelé mohli nakupovat zboží a služby za nižší ceny, aby podniky mohly efektivně rozvíjet svou činnost prostřednictvím vlastních internetových stránek a aby nové on-line platformy mohly růst a účastnit se spravedlivé hospodářské soutěže mezi již existujícími platformami.

1.4.

Podle EHSV je nutné, aby případné rozdílné zacházení (např. určování pořadí) zvýhodňující určité podniky (zejména to za úplatu) bylo nejen výslovně uvedeno ve smlouvách s podnikovými uživateli, ale aby ho byli schopni při on-line vyhledávání zboží či služeb jasně rozeznat i spotřebitelé, a to prostřednictvím upozornění „sponzorovaná reklama“, „placená reklama“ a podobně. Stejně tak je důležité informovat podnikové uživatele a spotřebitele o hlavních parametrech sestavování žebříčků, v nichž je určováno pořadí podnikových uživatelů.

1.5.

Výbor podporuje zavedení mechanismů pro mimosoudní řešení sporů a doporučuje určit harmonizovaná kritéria, která zaručí nezávislost mediátorů. EHSV se domnívá, že přínosnou alternativou by mohly být obchodní komory, které již tuto funkci efektivně plní na vnitrostátní úrovni. Neméně důležité je i to, aby mechanismy, které mají umožnit žaloby na zdržení se jednání, a mají tudíž předcházet nebo bránit poškození podnikových uživatelů, byly jednoduché, jasné a nenákladné.

1.6.

EHSV se domnívá, že při provádění předmětného nařízení i všech dalších legislativních iniciativ, které s ním souvisejí, bude hrát klíčovou roli Středisko EU pro sledování ekonomiky internetových platforem. Získá tak nesmírný politický i technický význam. EHSV se tomuto tématu hodně věnoval, vypracoval k němu řadu stanovisek a nabízí, že podpoří činnost skupiny odborníků svým vlastním delegátem ve funkci pozorovatele, čímž přispěje k vytvoření vize organizované občanské společnosti.

2.   Úvod

2.1.

On-line platformy a vyhledávače jsou základním prvkem digitálního ekosystému a citelně ovlivňují jeho organizaci a fungování. V posledních letech zaujaly ústřední úlohu při rozvoji sítě tím, že navrhly nové „sociální a ekonomické modely“, jejichž prostřednictvím směrují rozhodnutí a kroky občanů a podniků.

2.2.

Elektronický obchod v Evropě exponenciálně roste. Objem obchodu v maloobchodním prodeji se v roce 2017 odhadoval na 602 miliard EUR (+ 14 % ve srovnání s rokem 2016). Tento údaj byl naprosto v souladu s růstovým trendem předchozího roku, kdy prodej dosáhl 530 miliard EUR (+ 15 % ve srovnání s rokem 2015) (1).

2.3.

Podle Eurostatu (2) bylo v roce 2016 20 % podniků EU-28 aktivních v oblasti elektronického obchodu. Tento údaj v sobě ukrývá velké rozdíly, pokud jde o velikost podniku. Na internetu totiž obchoduje 44 % velkých podniků, 29 % středních podniků a pouze 18 % malých podniků.

2.4.

85 % podniků činných v oblasti elektronického obchodu využívá vlastní internetové stránky, ale stále častěji jsou využívány on-line platformy, které používá 39 % podniků (podnikoví uživatelé) (3). Je to způsobeno dvěma faktory: zvyšujícím se zájmem malých a středních podniků o elektronický obchod, neboť vidí v online platformách strategický nástroj umožňující průnik na digitální trh, a exponenciálním růstem platforem pro sdílení (sociální síť) při sledování jednotlivých reálných i virtuálních životních etap uživatelů.

2.5.

Přestože více než jeden milion malých a středních podniků v Evropě využívá internetové zprostředkovatelské služby, platforem, které poskytují takové služby, je relativně málo. V důsledku této skutečnosti jsou malé a střední podniky na jedné straně naprosto závislé na on-line platformách a vyhledávačích a na druhé straně mohou platformy provádět jednostranné akce, které poškozují legitimní zájmy podniků a spotřebitelů.

2.6.

Podle jiné studie Komise se téměř 50 % evropských podniků využívajících on-line platformy potýká s problémy. Navíc 38 % problémů týkajících se smluvních vztahů zůstává nevyřešeno a 26 % je sice vyřešeno, avšak s obtížemi (4).

2.7.

Spotřebitelé nepřímo pociťují zejména důsledky omezení plné a spravedlivé hospodářské soutěže. To se projevuje v celé řadě situací: od neprůhledného určování pořadí zboží a služeb až po nedostatečnou nabídku způsobenou nedostatečnou důvěrou podniků v digitální trh.

2.8.

Mechanismy nápravy pro podniky jsou omezené, špatně dostupné a často neúčinné. Není náhodou, že velká většina obchodů se při internetovém prodeji svých produktů zaměřuje na vnitrostátní území (93 %), zejména z důvodu roztříštěnosti právních předpisů, v jejímž důsledku je řešení přeshraničních sporů zdlouhavé a obtížné (5).

2.9.

Evropské právní předpisy se doposud zaměřovaly na definování vztahu mezi podnikem a spotřebitelem při internetovém obchodování (B2C), nikdy se však rozhodně nezabývaly vztahem mezi podniky a on-line platformami (B2B).

2.10.

Z tohoto důvodu Komise zařadila do návrhu přezkumu strategie pro jednotný digitální trh (6) iniciativu s cílem doplnit tento aspekt evropských právních předpisů, a zajistit tak spravedlnost a transparentnost a vyhnout se zneužívání způsobenému legislativním vakuem nebo roztříštěností v důsledku rozdílných vnitrostátních předpisů.

3.   Shrnutí návrhu

3.1.

Cílem návrhu je regulovat zprostředkovatelské služby nabízené podnikům on-line platformami a vyhledávači. Spadají sem i internetové služby softwarových aplikací (app store) a internetové služby platforem pro sdílení (sociální síť).

3.2.

Nařízení se vztahuje na všechny poskytovatele internetových zprostředkovatelských služeb (se sídlem v EU i mimo hranice EU) za předpokladu, že podnikoví uživatelé nebo uživatelé firemních internetových stránek jsou usazeni v EU a že nabízejí své produkty nebo služby evropským spotřebitelům alespoň pro část transakce. Spotřebitelé se především musí nacházet v EU, ale není nutné, aby měli v EU bydliště, nebo byli jejími občany.

3.3.

Aby platformy mohly zaručit spravedlnost a transparentnost, musí jednoduše a jasně informovat podniky o podmínkách smlouvy. Případné změny musí být sdělovány nejméně s patnáctidenním předstihem. Musí být sdělován především způsob zveřejňování reklam a kritéria stanovená pro pozastavení a ukončení služby.

3.4.

Návrh rovněž stanoví, že o parametrech, které určují pořadí inzerátů nebo internetových stránek, jsou podniky informovány, i když jsou placené. Případné rozdílné zacházení, které by zvýhodňovalo produkty nebo služby nabízené spotřebitelům samotným poskytovatelem služeb nebo podnikovými uživateli poskytovatelem řízenými, musí být jasně uvedeno ve smluvních podmínkách.

3.5.

Pro lepší ochranu práv malých podniků Komise stanoví, aby poskytovatelé internetových služeb vytvořili interní systém pro vyřizování stížností. Stížnosti musí být vyřizovány co nejdříve a uživatelé musí být jednoznačně informováni. Poskytovatelé budou též povinni zveřejňovat pravidelné zprávy o počtu, předmětu a rychlosti vyřizování stížností, stejně jako o přijatých rozhodnutích.

3.6.

Kromě toho je stanoveno i vytvoření systému mimosoudního řešení sporů. Podnik tak bude moci využívat mediátora, kterého předem určí poskytovatel služeb ve smluvních podmínkách.

3.7.

Mediátorem musí být nestranné a nezávislé subjekty. Poskytovatelům se doporučuje, aby podporovali vytváření sdružení mediátorů, zejména za účelem řešení přeshraničních sporů.

3.8.

Náklady na dodržování předpisů se budou týkat především poskytovatelů služeb, zatímco malé a střední podniky od nich budou osvobozeny (7). Uvedená opatření nebrání využití soudní cesty, ale jsou určena k řešení sporů účinným způsobem ve stanovených lhůtách.

3.9.

Nové normativní ustanovení bude podléhat monitorování. Za tímto účelem se plánuje vytvoření Střediska EU pro sledování ekonomiky internetových platforem (8), které bude podporovat Komisi jak při analýze rozvoje digitálního trhu, tak při hodnocení stavu provádění a dopadu nařízení. Shromážděné výsledky přispějí ke stanovení přezkumu návrhu nařízení s tříletou pravidelností.

3.10.

Návrh stanoví právo zastupujících organizací, sdružení a veřejných subjektů podat žalobu na zdržení se jednání za účelem přerušení nebo zákazu jakéhokoli nedodržování požadavků obsažených v nařízení ze strany poskytovatelů internetových zprostředkovatelských služeb.

3.11.

Komise vyzývá poskytovatele internetových služeb a organizace, které je zastupují, aby vypracovali kodexy chování, a přispěli tak k řádnému uplatňování nařízení, zejména s přihlédnutím k potřebám malých a středních podniků.

4.   Obecné připomínky

4.1.

EHSV byl jedním z prvních, kdo podporoval digitální rozvoj a s ním spojené ekonomické a sociální procesy. Výbor si především uvědomuje rizika a možnosti spojené s digitalizací a vždy vyzýval Komisi, aby stanovila bezpečný, jasný, transparentní a spravedlivý rámec jednotného digitálního trhu.

4.2.

EHSV, v souladu se svými předchozími stanovisky (9), návrh Komise na podporu spravedlnosti a transparentnosti internetových zprostředkovatelských služeb vítá. Výbor hodnotí pozitivně především pružný přístup návrhu, neboť bude muset stanovit jasný referenční rámec pro odvětví, které se neustále vyvíjí, a zároveň zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž.

4.3.

Výbor se domnívá, že tato iniciativa je zásadní pro ochranu malých a středních podniků jakožto prvních uživatelů těchto služeb (10) a pro vytvoření legislativního rámce, který by zajistil spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž. Je také velmi důležité, aby malé a střední podniky mohly maximalizovat své možnosti růstu na jednotném digitálním trhu, a to jak prostřednictvím vlastních internetových stránek, tak prostřednictvím on-line platforem.

4.4.

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že vstup na digitální trh je pro malé a střední podniky mimořádně komplexní výzvou. Tyto podniky totiž musí změnit svůj systém výroby a distribuce, získat nové odborné znalosti a dovednosti a zároveň vhodně investovat, neboť bez investic by byly z digitálního trhu automaticky vyloučeny, což by mělo negativní dopad mj. z hlediska jejich image. Proto je nutné zavést další nástroje, včetně finančních, které tento přechod podpoří.

4.5.

EHSV se domnívá, že rozvoji spravedlivé a otevřené hospodářské soutěže na jednotném digitálním trhu stále ještě značně brání „cenové paritní doložky“„ (nazývané rovněž „doložkami nejvyšších výhod“). Tyto doložky totiž podnikovým uživatelům ukládají, aby na určité on-line platformě zveřejňovali nižší ceny než na jiných on-line platformách nebo na svých vlastních internetových stránkách. To závažným způsobem narušuje trh, neboť to podporuje posílení několika málo stávajících on-line platforem (a brání rozvoji platforem nových), omezuje spotřebitelům možnost získat nižší cenu a zavazuje podnikové uživatele k využívání platformy, aniž by mohli budovat svou vlastní distribuční síť pro přímý kontakt se spotřebiteli. Tento postup byl již v řadě členských států EU (11) z podnětu příslušných úřadů pro hospodářskou soutěž zakázán, což se pozitivně projevilo na fungování trhu a přineslo prospěch jak podnikům, tak spotřebitelům. Proto EHSV doufá, že tyto doložky budou v celé EU co nejdříve zakázány, pokud možno v rámci zmíněného nařízení.

4.6.

EHSV zdůrazňuje, že velká část trhu s internetovými zprostředkovatelskými službami je v současnosti v rukou několika velkých hráčů, přičemž mnozí z nich nejsou z Evropy. Je tedy důležité, aby ve fázi provádění předpisu byla monitorována a zajištěna jak spravedlivá hospodářská soutěž mezi on-line platformami, tak i možnost, aby si nové, především evropské platformy vytvořily své místo na trhu.

4.7.

EHSV s potěšením konstatuje, že řada požadavků a doporučení vyslovených v jeho předchozích stanoviscích byla zahrnuta do nařízení. Výbor spatřuje především významné analogie a kontinuitu, pokud jde o transparentnost a srozumitelnost smluvních podmínek, jasné vyjádření parametrů určování pořadí a případného rozdílného zacházení, definici určitých mechanismů stížností a mimosoudního řešení sporů, odpovědnost on-line platforem (kodexy chování) a monitorování procesů (12). Výbor upozorňuje zejména na to, že o případném rozdílném zacházení, které by zvýhodňovalo nabízené produkty nebo služby (často za úplatu), je třeba spotřebitele srozumitelně a rozpoznatelně informovat.

4.8.

Výbor se domnívá, že návrh náležitě spadá do širšího legislativního rámce jednotného digitálního trhu, který však není ještě zdaleka dokončen. Úroveň výkonnosti, pokud jde o počet uživatelů, podniků a on-line transakcí, je v Evropské unii ve skutečnosti nižší, než jakou mají hlavní světoví konkurenti. EHSV proto vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly další úsilí, pokud jde o dokončení regulace celého odvětví elektronického obchodu, a v širším slova smyslu i e-demokracie, s cílem vytvořit z internetu a z digitálního trhu bezpečné místo a místo, kde se vytváří příležitost pro všechny.

4.9.

Klíčovou součástí digitálního trhu je ekonomika založená na datech. EHSV se zejména domnívá, že vlastnictví údajů nelze ponechávat pouze na smluvní dohodě mezi dvěma stranami. Transparentnost informací, kterou návrh, jímž se toto stanovisko zabývá, stanoví, navíc neřeší zásadní otázku spojenou s využitím těchto údajů v okamžiku, kdy je soukromý subjekt získá. Proto EHSV Komisi doporučuje, aby se touto problematikou začala okamžitě zabývat a právně ji upravila, a to v prvé řadě ku prospěchu uživatelů i samotné koncepce „ekonomiky založené na datech (13)“.

4.10.

EHSV se domnívá, že jednotný digitální trh musí zajistit rovné podmínky pro všechny zúčastněné ekonomické subjekty bez ohledu na to, zda jsou evropské, či mimoevropské. Z tohoto důvodu Výbor Komisi doporučuje, aby bojovala proti všem nekalým obchodním praktikám, jako je digitální daňový dumping, a stanovila, že daň z příjmu musí být odváděna tam, kde dochází k příslušné hospodářské činnosti (14), a musí být přiměřená skutečnému objemu činnosti (15). Jako příklad Výbor poukazuje na to, že platforma Airbnb zaplatila v roce 2015 ve Francii na daních pouze 69 tisíc eur, zatímco v celém odvětví ubytovacích služeb se na daních vybralo přibližně 5 miliard eur (16).

4.11.

Výbor se domnívá, že je nevyhnutelné dokončit co nejdříve legislativní rámec celého řetězce elektronického obchodu s cílem vytvořit odpovídající záruky a ochranu pro všechny subjekty zapojené do jednotného digitálního trhu (17). EHSV považuje především za nezbytné řešit nejrozpornější aspekty sociálního rozměru digitalizace, mezi něž patří mzdy, smlouvy, pracovní podmínky a pracovní doba těch, kdo jsou zaměstnáni u digitálních platforem (18) nebo v oblasti poskytování souvisejících služeb (19). Za tímto účelem se doporučuje urychlená aktivace procesů evropského sociálního dialogu (20). Navíc se vzhledem ke zvyšujícímu se množství právních předpisů upravujících tento sektor doporučuje vypracovat „kodex on-line práv občanů“ (21).

5.   Konkrétní připomínky

5.1.

EHSV podporuje širokou definici pojmu poskytovatelé internetových zprostředkovatelských služeb. Tato zásada je motivována rychlým a nepředvídatelným rozvojem internetu a elektronického obchodu. EHSV proto považuje za nezbytné upravit pomocí předpisů způsob a lhůty pro poskytování těchto služeb, nikoli digitální subjekty, které tyto služby poskytují, neboť ty by mohly rychle změnit svou povahu nebo funkce v důsledku rychlého a nepředvídatelného rozvoje sítě (22).

5.2.

Výbor se domnívá, že návrh, který je předmětem tohoto stanoviska, pokrývá významnou legislativní mezeru a je důležitý pro překonání roztříštěnosti v důsledku vnitrostátních právních předpisů, která je doposud jedním z největších zdrojů kritiky při přeshraničních sporech. Výbor se dále domnívá, že návrh náležitě spadá do již existujícího legislativního rámce jednotného digitálního trhu a několika málo předpisů, kterými se již dnes víceméně přímo řídí vztah B2B. Široký právní rámec, který se opírá o základní hodnoty EU, je zjevně s to zaručit institucím, které jsou odpovědné za dodržování předpisů, dostatečnou volnost, a umožnit jim tak, aby mohly přijímat účinná opatření.

5.3.

EHSV souhlasí s tím, aby poskytovatelé internetových služeb zveřejňovali hlavní podmínky pro určování pořadí reklam a internetových stránek. Výbor však upozorňuje, že tato iniciativa musí být řízena obezřetně, neboť by mohla podporovat podvody ze strany podnikových uživatelů na úkor jiných podniků a spotřebitelů, a narušovat tak trh.

5.4.

Při mimosoudním řešení sporů budou hrát klíčovou úlohu mediátoři. EHSV se domnívá, že charakteristika mediátorů a způsoby jejich náboru nejsou příliš jasné, přičemž upozorňuje na rozdíly, které panují mezi jednotlivými členskými státy, a doporučuje určit harmonizovaná kritéria, která zaručí jejich nezávislost. Výbor navrhuje, aby byla zvážena možnost vytvořit evropský profesní rejstřík s cílem posílit důvěru podnikových uživatelů. Současně se navrhuje využít odborných znalostí obchodních komor a činností, které se již úspěšně uskutečnily na vnitrostátní úrovni.

5.5.

EHSV vítá možnost podávání žalob na zdržení se jednání, jejichž účelem je chránit podnikové uživatele. Tento nástroj má rozhodující hodnotu pro překonání „faktoru strachu“, který je často překážkou pro malé podniky ve vztahu k velkým nadnárodním společnostem v daném odvětví. Výbor se zejména domnívá, že mechanismy, které byly zavedeny za účelem podávání těchto žalob, jsou jednoduché, jasné a nenákladné.

5.6.

Středisko pro sledování bude zásadně důležité pro sledování vývoje digitálního trhu a pro řádné a úplné provádění samotného nařízení. EHSV se především domnívá, že zvláštní pozornost musí být věnována výběru odborníků, aby byla zaručena jejich nezávislost a nestrannost. EHSV kromě toho nabízí, že podpoří činnost skupiny odborníků svým vlastním delegátem ve funkci pozorovatele, čímž přispěje k vytvoření vize organizované občanské společnosti (23).

5.7.

Ačkoli EHSV považuje nástroj nařízení – s harmonizovaným systémem sankcí – za vhodnější, vítá výzvu adresovanou poskytovatelům internetových služeb, aby vypracovali kodexy chování s cílem zajistit plné a řádné provádění právních předpisů.

5.8.

Výbor konstatuje, že dodnes jsou ze strany velkých platforem především v USA používány obchodní praktiky, jejichž cílem je vytlačit z trhu jiné subjekty, jako v případě bezplatné expedice zboží na úkor podniků doručujících balíky. Takové aspekty by mohly ve střednědobém výhledu vyvolat existenci oligopolů, které by poškozovaly podniky i spotřebitele. Z tohoto důvodu EHSV vyzývá Komisi, aby na tyto procesy pozorně dohlížela.

5.9.

EHSV se domnívá, že tento návrh bude mít velmi významné nepřímé dopady jak na spotřebitele, neboť jim nabídne širokou škálu produktů a posílí hospodářskou soutěž mezi podniky, tak na zaměstnanost díky velkému počtu podniků působících na digitálním trhu. Z toho důvodu je důležité, aby i malé digitální platformy (např. družstevní platformy) měly možnost najít si své místo na internetovém trhu.

5.10.

EHSV opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly procesy digitálních inovací s odpovídajícími strategiemi pro digitální gramotnost doplněné o cílené postupy zaměřené na vzdělávání a odbornou přípravu se zvláštní pozorností věnovanou nezletilým a zranitelným osobám (24). V zájmu posílení informovanosti podnikových uživatelů navíc považuje za nezbytné zapojit oborové organizace s cílem podpořit specifické vzdělávací činnosti a informovat o nich, přičemž je třeba věnovat mimořádnou pozornost malým a středním podnikům, a plně tak využít příležitostí, které jednotný digitální trh nabízí.

---

(1)  European E-commerce Report 2017.

(2)  Eurostat, Digital economy and society statistics – enterprises (Statistika týkající se digitální ekonomiky a společnosti – podniky), 2018.

(3)  Eurostat, Web sales of EU enterprises, 2018.

(4)  http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-3372_cs.htm.

(5)  Eurostat, E-commerce statistics (Statistika týkající se elektronického obchodování), 2017.

(6)  COM(2017) 228 final.

(7)  Doporučení 2003/361/ES.

(8)  Středisko bude zřízeno na základě rozhodnutí Komise C(2018) 2393. Bude složeno nejméně z 10 a nejvýše z 15 nezávislých odborníků vybraných ve veřejné soutěži. Odborníci budou ve funkci dva roky a budou ji vykonávat bezplatně.

(9)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 119; Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 102; Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 1 a Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 61.

(10)  Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 50.

(11)  Německo, Francie, Itálie, Švédsko, Belgie, Rakousko.

(12)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 119; Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 102.

(13)  Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 130; Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 138.

(14)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 119.

(15)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 73.

(16)  http://www.lastampa.it/2016/08/11/esteri/airbnb-in-francia-riscoppia-il-caso-tasse-KfgawDjefZxFdSNydZs8XP/pagina.html.

(17)  INT/845 – Umělá inteligence/vliv na práci, zpravodajové: Salis-Madinier a Samm, 2018 (viz s. 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(18)  Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10.

(19)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 119.

(20)  Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 30.

(21)  Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 127.

(22)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 119.

(23)  Rozhodnutí Komise C(2018) 2393, článek 10.

(24)  Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 45, Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 1.