10.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 367/65


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů

[COM(2018) 99 final – 2018/0047 (COD)]

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

[COM(2018) 113 final – 2018/0048 (COD)]

(2018/C 367/13)

Zpravodaj:

Daniel MAREELS

Konzultace

Evropský parlament, 16. 4. 2018

Rada Evropské unie, 27. 3. 2018

Právní základ

Článek 114 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

27. 6. 2018

Přijato na plenárním zasedání

11. 7. 2018

Plenární zasedání č.

536

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

146/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) obzvlášť vítá tyto návrhy na vytvoření podpůrného rámce pro operace skupinového financování prostřednictvím 29. režimu. Výbor také naléhá na to, aby se na této záležitosti v zájmu dosažení dobrého výsledku začalo rychle pracovat, a to zejména nyní, kdy je součástí širšího rámce, na kterém Výboru velmi záleží (1).

1.2.

Je potěšující zjistit, že se věnuje pozornost financování malých, mladých a inovativních podniků. Jako součást jejich eskalátoru financování je pro ně skupinové financování důležité zejména v okamžiku, kdy přecházejí z fáze zahájení činnosti do fáze rozšiřování a nemají vždy k dispozici tradiční financování. Současně se vytvoří více investičních příležitostí pro investory, které budou také lepší.

1.3.

Je velmi pozitivní, že se za tímto účelem používají inovativní a moderními technologiemi podporované produkty a řešení, aby tento návrh orientovaný na budoucnost také navazoval na realizaci digitálně jednotného trhu. Současně je přidána také přeshraniční dimenze, která přispívá k efektivní integraci a prohloubení kapitálových trhů. V popředí zájmu musí stát realizace jednoho jediného harmonizovaného trhu v EU se stejnými pravidly jak pro podnikatele, tak pro investory.

1.4.

S přihlédnutím ke skutečnosti, že tento nový rámec nesmí být zpomalován prostřednictvím umělých překážek, Výbor nicméně z globálního a holistického hlediska doporučuje zpřísnit návrhy a doplňující opatření v určitých bodech, přinejmenším v počáteční fázi (viz odst. 1.5 a následující). Výbor přitom vychází především ze zásad „důvěryhodnosti“, „jednoznačnosti“ a „důvěry“. To znamená rovněž bezpečnost a ochranu pro všechny zainteresované subjekty.

1.5.

V první řadě Výbor vítá pozornost věnovanou rizikovým aspektům, které jsou spojené s operacemi a trhy skupinového financování, ale současně se domnívá, že – minimálně zpočátku – je třeba věnovat těmto rizikovým aspektům ještě více pozornosti, aby je bylo možné ještě lépe zmapovat nebo je omezit tam, kde je to možné. To se týká mimo jiné následujících záležitostí:

1.5.1.

transparentnosti a ochrany investorů. Výbor se domnívá, že odhad rizika konkrétních projektů na platformách skupinového financování je v nadměrné míře přenechán trhům a investorům. Výbor považuje za nutné přijmout vhodná opatření, aby bylo možné lépe zmapovat všechna rizika, finanční i nefinanční povahy, nebo je omezit. V konečném důsledku jde o to, aby byli investoři lépe chráněni. Při tom lze vycházet z přístupu směrnice MiFID. Ostatně zde hrozí, že vzniknou nerovné podmínky pro tradiční poskytovatele, jako jsou finanční instituce, které musí ve vztazích se svými klienty uplatňovat přísná ochranná opatření.

1.5.2.

možných problematických oblastí, pokud jde o status poskytovatelů a jejich služby. Možnost uzavřít s investory smlouvy o „jednání dle vlastního uvážení“, aby pro ně bylo možné dosáhnout nejlepšího výsledku, může vést k ošemetným situacím pro poskytovatele, kteří musí na prvním místě vystupovat jako „neutrální zprostředkovatelé“.

1.5.3.

dohledu. Úkol Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) se zdá být jasný, což však už nelze úplně říct v případě, kdy se jedná o úlohu vnitrostátních orgánů dohledu. Výbor je toho názoru, že je zde třeba dalšího vyjasnění. EHSV si rovněž klade otázku, zda není třeba podstatnou rolí pověřit vnitrostátní orgány dohledu vzhledem k tomu, že mají blíž k vnitrostátním trhům a lépe znají místní situaci. Výbor ostatně a v každém případě považuje také za důležité, aby se vlády a orgány dohledu na vnitrostátní a evropské úrovni neustále a konzistentně radily a spolupracovaly, jak s ohledem na další harmonizaci a integraci v Unii, tak proto, aby současné návrhy byly úspěšné.

1.6.

Jelikož kvůli zvoleným možnostem bude vedle sebe nyní paralelně existovat 29. režim a vnitrostátní režimy, mohou se zainteresované strany v jeden okamžik na jednom trhu setkat s různými právními předpisy, rozdílnými podmínkami a nestejnou ochranou, což může vyvolat zmatek a nejasnosti. Proto jsou na místě doplňková opatření pro větší jasnost:

1.6.1.

Výbor se domnívá, že doplňkové povinnosti ze strany vlád a orgánů dohledu jsou na místě, aby měli všichni uživatelé k dispozici přesné, snadno přístupné a jistotu vytvářející informace ve svém jazyce.

1.6.2.

Platformám skupinového financování může být uložena povinnost, aby výslovně a jasně uváděly své „označení EU“ ve všech případech, kdy se obracejí k veřejnosti, a ve veškeré své externí komunikaci.

1.7.

Dále se Výbor domnívá, že navrhovaný režim týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu zůstává relativně omezený a z větší části nepřímý. Ustanovení, aby platformy skupinového financování podléhaly těmto pravidlům, je třeba rozšířit a zpřísnit. Výbor nesouhlasí s tím, aby tato možnost existovala pouze jednorázově a aby byla pouze Komise oprávněná navrhovat povinnost se výše uvedeným pravidlům podřídit. Je třeba zajistit také jasná kritéria a podmínky pro takové rozhodnutí.

1.8.

Je třeba také uvést, že není projednáno zdanění příjmů ze skupinového financování ani daňové povinnosti dlužníků, i když lze oprávněně předpokládat, že daňová oblast bude spolurozhodovat o (ne)úspěchu této iniciativy. Výbor také doporučuje, aby tyto aspekty byly zohledněny v rámci debaty. Pokud to bude nutné, měla by být na příslušné úrovni vypracována odpovídající právní úprava.

1.9.

Vzhledem k tomu, že je to záležitost trhu, je pro Výbor nejdůležitější, aby bylo dosaženo dohody v zájmu skutečně úspěšného naplnění cíle. Je nezbytné, aby podniky a investoři 29. režim efektivně a v hojné míře používali. Z hlediska trhu vyvstává otázka, zda omezení do 1 milionu EUR na projekt nebude představovat překážku.

1.10.

Závěrem je třeba ještě dodat, že v zájmu zabezpečení budoucnosti a trvalého úspěchu platforem skupinového financování je třeba podle názoru Výboru rovněž zajistit pravidelné sledování, hodnocení a měření pokroku tohoto 29. režimu. Stejně nezbytné jsou přitom konzultace a dialog se všemi zainteresovanými stranami.

2.   Souvislosti

2.1.

Od svého nástupu v roce 2014 vypracovala Komise pod vedením Jeana-Claude Junckera „investiční plán pro Evropu“, a to za účelem realizace svých absolutních priorit, což je hospodářský růst, pracovní místa a investice (2). Jedním z nejdůležitějších cílů toho je progresivní úsilí o vytvoření unie kapitálových trhů vedle jednotného digitálního trhu a energetické unie. Cílem je vytvořit dobře fungující a integrovanou unii kapitálových trhů, která bude zahrnovat všechny členské státy.

2.2.

„Akčním plánem pro vytváření unie kapitálových trhů (3)“ se Komise zavázala k tomu, že do roku 2019 poskytne všechny potřebné stavební kameny. Celkem bylo stanoveno více než 33 iniciativ a akcí.

2.3.

Po výzvách k rychlému pokroku (4)(5) byl již v roce 2017 proveden přezkum akčního plánu v polovině období. Ten vyústil v několik nových prioritních akcí, aby se zohlednily měnící se výzvy a okolnosti, jako je „brexit“. Je rovněž důležité, aby bylo dosaženo účinného pokroku při realizaci bankovní unie a unie kapitálových trhů. V popředí zájmu by přitom měly být soudržnost a konzistentnost.

2.4.

Komise ostatně při té příležitosti rovněž uvedla, že „je zapotřebí mít větší ambice, pokud jde o odstranění stávajících překážek, ale především pokud jde o využití těchto nových příležitostí“ (6). Právě v tomto rámci Komise dne 8. března 2018 publikovala sdělení se dvěma akčními plány (7).

2.5.

Akční plán pro finanční technologie (FinTech) má vyjádřit ambici vytvořit z Evropy celosvětové středisko finančních technologií, aby podniky a investoři v EU mohli co možná nejvíce využívat výhod jednotného trhu v tomto rychle se vyvíjejícím sektoru (8).

2.6.

Jedno z klíčových opatření tohoto akčního plánu tvoří stimulace skupinového financování a přímého úvěrování. Důraz se přitom klade jak na vývoj nových služeb a označení, tak na integraci kapitálových trhů.

2.7.

Konkrétněji se návrhy Komise projevují v:

2.7.1.

„návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky“ (9) a

2.7.2.

„návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů“ (10).

2.8.

Tyto návrhy se týkají zavedení evropského označení pro platformy skupinového financování, které umožňuje přeshraniční aktivity. To musí umožnit službám skupinového financování, aby rozšířily své aktivity a rozvíjely je na úrovni EU, a současně poskytnout podnikatelům a podnikům – zejména malým, mladým a inovativním – širší přístup k financování. Návrhy se týkají pouze převoditelných cenných papírů pro služby skupinového financování založeného na investicích.

2.9.

Současně jde o to, aby tyto platformy podléhaly upraveným a adekvátním právním úpravám a dohledu. Ty musí nejen umožnit uplatňování ekonomické a finanční stability, ale navíc současně také podporovat důvěru investorů, zejména v přeshraničním kontextu.

3.   Poznámky a připomínky

Obecné připomínky – vítaná iniciativa

3.1.

EHSV co nejvstřícněji vítá tyto návrhy na realizaci 29. režimu týkajícího se skupinového financování a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo učiněno vše pro to, aby bylo dosaženo rychlého a dobrého výsledku.

3.2.

Především tyto návrhy přispívají k řadě větších cílů, na kterých Komisi velmi záleží a které již dříve prosazovala (11). Patří mezi ně:

3.2.1.

Vytváření unie kapitálových trhů, které musí být spojeno s větší ekonomickou a sociální konvergencí a s finanční a hospodářskou integrací, musí prostřednictvím rozšíření a diverzifikace zdrojů financování ekonomiky vést k větší bezpečnosti, stabilitě a pružnosti finančního a hospodářského systému. Její rychlá realizace musí mít i nadále velkou prioritu.

3.2.2.

Jednotné označení EU pro platformy skupinového financování podporuje přeshraniční finanční operace, a tedy také větší sdílení rizik soukromým sektorem. To je důležité při předcházení asymetrickým šokům v případě krize nebo zmírnění jejích důsledků. Ostatně se tímto významně přispívá ke konvergentnímu růstu mezi členskými státy a Unií. Slabším ekonomikám je tak umožněno, aby rychleji dohnaly svou ztrátu za výkonnějšími ekonomikami.

3.2.3.

I pro další prohlubování a dokončení hospodářské a měnové unie (HMU) má unie kapitálových trhů zásadní význam a její realizace je nezbytná. Společně s plnohodnotnou bankovní unií musí unie kapitálových trhů vést ke skutečné finanční unii, jednomu ze čtyř základních pilířů HMU.

3.2.4.

Vzhledem k tomu, že skupinové financování v EU je ve srovnání s jinými velkými ekonomikami málo rozvinuté, je vhodné na tomto místě zmínit také postavení EU vzhledem ke zbytku světa. EU si musí vytvořit silnou pozici a vystupovat energicky tím spíše, že celosvětově dochází k mohutnému přesunu síly a moci mezi Východem a Západem.

3.3.

V dřívějších stanoviscích (12) Komise vyjádřila obavy a položila dotazy týkající se relevance a efektivity unie kapitálových trhů pro malé a střední podniky (MSP). Výbor vítá, že se této problematice začala věnovat pozornost. Skupinové financování se zaměřuje zejména na určitou skupinu MSP a na určitou součást eskalátoru financování. EHSV vítá současné návrhy, které zlepšují a usnadňují financování malých, mladých a inovativních společností a současně vytvářejí více investičních příležitostí pro investory, které jsou také lepší.

3.4.

Závěrem zde můžeme uvést progresivní charakter návrhů jako součást akčního plánu pro finanční technologie (FinTech), jehož záměrem je vyjádřit ambici vytvořit z Evropy globální středisko finančních technologií. Využíváním inovativních produktů a řešení a produktů a řešení podporovaných moderními technologiemi tento návrh také plynule přispívá k realizaci jednotného digitálního trhu.

Návrhy – dobrý základ, ale budou zapotřebí ještě doplňková ochranná opatření

3.5.

Výbor se domnívá, že je třeba učinit vše pro to, aby tyto návrhy měly úspěch. Výbor považuje za velmi důležité, aby se nový režim vyznačoval „důvěryhodností“, „jednoznačností“ a „důvěrou“. Skupinové financování by mělo být nabízeno v rámci, který poskytne právní jistotu a ochranu všem dotčeným subjektům.

3.6.

Výbor zvlášť vítá formu „29. režimu“, pomocí něhož se za použití nových a progresivních technologií vytvoří základy pro realizaci jediného harmonizovaného trhu se stejnými pravidly jak pro mladé podnikatele, kteří hledají přeshraniční financování, tak pro investory, kteří usilují o doplňující investiční příležitosti.

3.7.

Forma „nařízení“ je pro uskutečnění tohoto cíle zcela na místě. Tento návrh lze považovat za příklad účinné integrace a prohloubení kapitálových trhů.

3.8.

Bez ohledu na to, co bude uvedeno dále, Výbor rovněž vítá skutečnost, že se Komise od počátku věnuje rizikovým aspektům, které jsou spojené s operacemi a trhy skupinového financování. Podmínky, které platformy skupinového financování a služby, které nabízejí (13), musí splňovat, stejně jako plánovaný dohled mohou počítat s podporou. I investorům se doporučuje, aby omezili svá rizika (14).

3.9.

Výbor se rovněž (nahlíženo z komplexního pohledu) domnívá, že – minimálně na začátku – je třeba ještě více pozornosti věnovat těmto rizikovým aspektům. Výbor se domnívá, že všechna rizika, finanční i nefinanční povahy, je třeba ještě lépe zmapovat a tam, kde je to možné, je omezit. Rovněž je žádoucí věnovat více pozornosti některým dalším faktorům prostředí, které jsou pro úspěch těchto návrhů důležité.

3.10.

Následkem zvolené politiky ve prospěch řešení na základě doplňkových služeb (15) je situace, kdy vedle sebe budou paralelně existovat a budou uplatňovány vnitrostátní a unijní právní úpravy. Zainteresované strany se v jednom okamžiku na jednom trhu setkají se subjekty s rozdílným statusem, jako jsou poskytovatelé s označením EU, kteří pracují přeshraničně, stejnými poskytovateli, kteří pracují na místní úrovni, a poskytovateli, kteří spadají pod (stávající) vnitrostátní režimy nebo stávající povolení (16). Důsledkem toho mohou být různé právní předpisy, rozdílné podmínky a nestejná ochrana (17). Výbor požaduje, aby byla této situaci, která může vést k nejasnosti a zmatku, věnována větší pozornost (18). Dále v tomto stanovisku následuje několik konkrétních návrhů.

S ohledem na poskytovatele služeb skupinového financování

3.11.

Poskytovatelé služeb skupinového financování budou moci vykonávat své aktivity na celém území Unie s jedním jediným povolením, což umožní své aktivity rozšířit. To je důležitá novinka a velký pokrok ve srovnání se současným stavem, kdy jsou přeshraniční aktivity téměř nemožné.

3.12.

Bez ohledu na to, co bylo řečeno výše (19), EHSV vyzývá k tomu, aby byla větší pozornost věnována možným problematickým oblastem, pokud jde o status poskytovatelů a služby, které nabízejí. Proto se zdá, že možnost uzavřít s investory smlouvy o „jednání dle vlastního uvážení“, kterou získají, může vést k ošemetným situacím. Musí vystupovat jako „neutrální zprostředkovatelé“, i když jsou smluvně vázáni „k dosažení nejlepšího možného výsledku pro své klienty“ (20). Výbor je toho názoru, že povinnost neutrality nesmí být za žádných okolností ohrožena. Vyžaduje si to další opatření. Platformy by měly nabízet vysoce kvalitní služby.

3.13.

Pro všechny potenciální uživatele, podnikatele a investory je vždy nezbytné a prvořadé, aby přesně věděli, se kterou platformou mají co do činění. Je to tím důležitější nyní, kdy – jak již bylo řečeno – budou vedle sebe paralelně existovat a budou uplatňovány vnitrostátní a unijní právní úpravy (21). V této souvislosti nejsou registry platforem EU, které provozuje orgán ESMA, považovány za dostatečný nástroj v oblasti zveřejňování informací. Výbor se domnívá, že doplňkové povinnosti ze strany vlád a orgánů dohledu jsou na místě, aby měli všichni uživatelé k dispozici přesné, snadno přístupné a jistotu vytvářející informace ve svém jazyce.

3.14.

Výbor se rovněž domnívá, že platformám musí být uloženy povinnosti zveřejňovat informace. Konkrétně lze zajistit, aby platformy musely výslovně a jasně uvádět, které subjekty mají „označení EU“ ve všech případech, kdy se obracejí k veřejnosti nebo zainteresovaným stranám (22) a ve veškeré své externí komunikaci (23).

3.15.

Role a odpovědnost orgánu ESMA týkající se dohledu se zdá být jasná, ale současně si lze klást otázku, zda není třeba určitou rolí pověřit vnitrostátní orgány dohledu vzhledem k tomu, že mají blíž k vnitrostátním trhům a lépe znají místní situaci. V každém případě je zde nutná jednoznačnost. To je důležité i pro ostatní, mimo jiné pro podnikatele, kteří chtějí využívat skupinového financování.

3.16.

Obecněji Výbor vzhledem k tomu – jak bylo řečeno výše –, že vnitrostátní a unijní režimy budou existovat vedle sebe a budou uplatňovány paralelně, považuje v každém případě (24) za důležité, aby se různé vlády a orgány dohledu na vnitrostátní a evropské úrovni neustále a konzistentně radily a spolupracovaly i s ohledem na další harmonizaci a integraci v Unii. Konec konců musí hrát také důležitou roli v otázce „důvěry“, která je pro úspěch skupinového financování nezbytná.

3.17.

Pokud orgán ESMA v rámci svého dohledu uloží sankce, je třeba proti tomu v individuálních případech podat odvolání k Evropskému soudnímu dvoru. To je nejen náročný proces, ale vyvstává zde také otázka, zda má tato problematika patřit mezi úkoly Soudního dvora.

S ohledem na společnosti, které chtějí skupinového financování využít

3.18.

Skupinové financování se v první řadě zaměřuje na začínající a mladé podniky, které nemají tak snadný přístup k bankovnímu financování nebo se zabývají rizikovými a inovativními projekty, v počátečním období svých aktivit, zejména pokud přecházejí z fáze zahájení činnosti do fáze jejího rozšiřování. Výbor vítá, že nové návrhy pro tento typ MSP a podniků vytvářejí další potenciál pro financování, které je šířeji a snáze přístupné, navíc s přeshraničním rozměrem.

3.19.

Dále je Výbor rovněž zajedno s názorem (25), podle kterého má skupinové financování vedle již uvedených výhod ještě další, mj. možnost potvrzení koncepce a myšlenky projektu jeho majiteli, poskytnutí přístupu k většímu počtu osob, které podnikateli nabídnou svůj pohled a informace, a to, že skupinové financování může být propagačním nástrojem, je-li kampaň skupinového financování úspěšná.

3.20.

Podniky budou mít možnost získat pro své projekty financování do částky 1 milionu EUR na 12 měsíců. Vyvstává otázka, zda tento práh není příliš nízký, zejména pokud je skupinové financování založeno „na investicích (26)“. V takových případech představuje povinná převoditelnost cenných papírů důležitou záruku pro investory, kteří chtějí z projektu odejít (27). Vyvstává otázka, zda plánovaný práh ve výši 1 milionu nepředstavuje omezení pro realizaci a správné fungování trhů pro tento druh cenných papírů. Ostatně se zdá, že ve vnitrostátních režimech existují vyšší prahy (28).

S ohledem na (potenciální) investory

3.21.

Výbor vítá skutečnost, že se má investorům otevřít nový kanál, který navíc bude fungovat přeshraničně. Rozšíří se jim tak možnosti i výběr.

3.22.

Je nepochybně pozitivní, že se zajistí prvotní posouzení vhodnosti potenciálního investora prostřednictvím vstupního testu znalostí a možnosti simulace schopnosti nést ztrátu (29). Totéž však naproti tomu nelze říci o skutečnosti, že riziko (a jeho posouzení) je zcela přenecháno trhu a potenciálním investorům.

3.23.

Skutečnost, že není zajištěno, aby byl (30)„dokument s klíčovými informacemi pro investory“ příslušnými orgány předem schválen a dokonce ani oznámen (31), ochraně potenciálních investorů neprospěje. Ani omezená povinnost přeložit důležité dokumenty (32) k tomu nepřispívá. Tato situace se zdá být neuspokojivá. Výbor se domnívá, že vzhledem k investorům jsou na místě vhodná opatření minimálně při spouštění tohoto režimu, aby se lépe zmapovalo riziko nebo aby se omezilo všude, kde je to možné. Totéž platí pro informace, které obdrží.

3.24.

Pokud se vedle toho počítá také s tradičnějším způsobem nabídky cenných papírů, zejména prostřednictvím bank a burzovních společností, pak omezená ochrana investorů uvedená v současných návrzích s sebou nese riziko, že se vytvoří nerovné podmínky pro různé poskytovatele (33). Výbor se domnívá, že příliš velkým rozdílům v této oblasti je třeba předcházet, protože to může ohrozit důvěru v určité účastníky trhu a vést k nejistotě a regulatorní arbitráži. V důsledku by to mělo také následky pro finanční stabilitu v EU.

Další připomínky

3.25.

Pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu, plánované opatření se zdá být málo rozhodné, zejména v situaci, kdy orgán ESMA dříve poukazoval na určitá rizika a nebezpečí v této záležitosti (34). Jsou kladeny dotazy týkající se plánovaného poměrně omezeného opatření v této věci (35) a oprávnění, které má Komise, aby poskytovatelům služeb skupinového financování případně uložila, aby se příslušnými pravidly řídili (36). Vyvstává otázka, zda toto rozhodnutí Komisi přísluší. Pokud ano, jaká kritéria zde platí (37)? Ostatně, proč je tato možnost stanovit povinnost podřídit se stanovena pouze jednou (38). Výbor se domnívá, že tato možnost musí existovat stále a nesmí to být pouze pravomoc Komise. Kromě toho je třeba jasně stanovit podmínky a kritéria, za kterých je zavedení možné.

3.26.

Zejména ve světle cílů, o které se usiluje, je třeba poznamenat, že daňové zacházení s příjmy ze skupinového financování a povinnostmi pro dlužníky (39) není v této oblasti zmiňováno a současné návrhy se jimi nezabývají (40). A to v situaci, kdy lze oprávněně předpokládat, že tato daňová otázka bude také rozhodující pro případný úspěch této iniciativy. Výbor také doporučuje, aby tyto aspekty byly vzaty v úvahu. Pokud to bude nutné, měla by být na příslušné úrovni vypracována odpovídající právní úprava.

Opatrně začít hovořit o tématu, budovat důvěryhodnost a pozornost orientovanou na budoucnost

3.27.

Aby měl tento tržní návrh skutečný úspěch, je nejdůležitější, aby došlo k dohodě za účelem dosažení cíle. Tak tomu bude pouze v případě, že podniky a investoři budou účinně a v široké míře využívat podpůrného rámce, který je prostřednictvím současných návrhů realizován. Pouze v tom případě vznikne skutečný trh, kde se bude vzájemně potkávat poptávka po úvěrech a jejich nabídka. EHSV se domnívá, že záleží na tom, aby se v počáteční fázi vybudovala důvěryhodnost, uvážlivě a opatrně se začalo o tématu hovořit, a to s větší pozorností věnovanou řízení rizik a faktorům okolního prostředí.

3.28.

Výbor považuje za velmi důležité, aby bylo zajištěno pravidelné sledování, hodnocení a sledování pokroku tohoto 29. režimu v zájmu zajištění jeho budoucí existence. Do tohoto opatření je třeba zahrnout i ostatní režimy skupinového financování, které existují v členských státech. Záleží na tom, abychom se poučili z nejlepších tržních postupů a integrovali je do evropského režimu. Stejně nezbytné jsou přitom konzultace a dialog se všemi zainteresovanými stranami.

V Bruselu dne 11. července 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Viz odstavce 3.1 až 3.4.

(2)  Viz internetové stránky Evropské komise http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/index_cs.htm.

(3)  Akční plán ze září 2015. ‚Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů‘ – sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM (2015) 468 final. Viz http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1447000363413&uri=CELEX:52015DC0468.

(4)  Evropská rada tedy v souvislosti s plánem vyzvala k „rychlému a rozhodnému pokroku“ s cílem „zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky“. Viz http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/06/28/euco-conclusions/.

(5)  I Komise přijala sdělení, kde bylo doporučeno urychlení reforem. Viz COM(2016) 601 final.

(6)  Srov. sdělení Komise „Dokončení unie kapitálových trhů do roku 2019 – čas urychlit realizaci“. Viz https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/CS/COM-2018-114-F1-CS-MAIN-PART-1.PDF.

(7)  Vedle akčního plánu uvedeného v odstavci 2.5 jde o „akční plán pro udržitelné financování“.

(8)  Tisková zpráva ze dne 8. března 2018„Finanční technologie: Komise podniká kroky k posílení konkurenceschopnosti a inovací na finančním trhu“. Viz http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-1403_cs.htm.

(9)  Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1521456325451&uri=CELEX:52018PC0113.

(10)  Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1521456325451&uri=CELEX:52018PC0099.

(11)  Viz stanovisko EHSV Unie kapitálových trhů: hodnocení v polovině období (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 117).

(12)  Viz zejména stanovisko EHSV Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů (Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 17) a stanovisko EHSV Unie kapitálových trhů: přezkum v polovině období (Úř. věst. C 81, 02.03.2018, s. 117).

(13)  Viz vysvětlivky k návrhu nařízení a článkům 1 až 9 uvedeného návrhu nařízení.

(14)  Viz článek 16 návrhu nařízení. Dokument s klíčovými informacemi pro investory, který musí být dán k dispozici zainteresovaným stranám, zahrnuje mimo jiné následující doporučení:„…do projektů skupinového financování byste neměli investovat více než 10 % svého čistého jmění“

(15)  Při posuzování dopadů byly předloženy 4 možnosti politiky. Viz návrh nařízení, kapitola 3, „Posouzení dopadů“.

(16)  Včetně režimů podle směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II), směrnice o platebních službách (PSD) a směrnice o správcích alternativních investičních fondů.

(17)  Podle toho, zda je zainteresovaná strana podnikatel, nebo investor.

(18)  To je jeden z „faktorů prostředí“, kterému je třeba věnovat pozornost, jak bylo uvedeno v odstavci 3.9.

(19)  Viz odstavec 3.8.

(20)  Viz 16. bod odůvodnění návrhu nařízení.

(21)  Viz odstavec 3.10.

(22)  Například na svých internetových stránkách.

(23)  Například ve všech dokumentech určených pro zainteresované strany.

(24)  Bez ohledu na opatření týkající se dohledu a problematiky uvedené v odstavci 3.15.

(25)  4. bod odůvodnění návrhu nařízení.

(26)  Například akcie nebo podobné cenné papíry.

(27)  Srov. 11. bod odůvodnění návrhu nařízení.

(28)  Nařízení o prospektu (které vstoupí v platnost v červenci 2018) neobsahuje žádnou zvláštní výjimku pro skupinové financování. Mnoho členských zemí, např. Belgie, vytvořilo vlastní režim výjimek. To je možné pro transakce nižší než 8 milionů EUR, které nejsou harmonizované (kromě toho se v každém případě vyžaduje prospekt). V důsledku toho nyní každý členský stát vyvíjí vlastní režim týkající se osvobození od prospektu ve spojení s transakcemi skupinového financování, což vede k fragmentaci trhu. Platformy, které chtějí být aktivní ve více členských státech, musí tedy vždy sledovat a dodržovat příslušný vnitrostátní režim. Návrh se zatím omezuje na transakce do 1 milionu EUR, a přispívá tak jen málo k vytvoření trhu skupinového financování pro transakce v hodnotě vyšší než 1 milion EUR.

(29)  Článek 15 návrhu nařízení.

(30)  Viz článek 16 návrhu nařízení.

(31)  Zejména příslušné vnitrostátní orgány. Viz čl. 16 odst. 8 návrhu nařízení.

(32)  Je stanoveno, že „dokument s klíčovými informacemi pro investory musí být vypracován nejméně v jednom z úředních jazyků dotčeného členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí“. Investor může požadovat, aby poskytovatel zajistil překlad (výše uvedeného) dokumentu „do jazyka dle volby investora“, ale tento poskytovatel nemá žádnou absolutní povinnosti tento překlad vydat. Viz článek 16 návrhu nařízení.

(33)  Banky a burzovní společnosti podléhají režimu MiFID, zatímco platformy skupinového financování jsou od něj osvobozeny (srov. návrh směrnice). Posledně uvedené podléhají specifickému režimu, který je stanoven v návrhu nařízení.

(34)  Orgán ESMA uvedl, že „skupinové financování založené na investicích nese riziko zneužití pro financování terorismu, zejména pokud platformy provádějí pouze omezenou nebo dokonce neprovádějí žádnou ‚náležitou péči‘ u majitelů projektů a jejich projektů, aby se veřejně nebo tajně shromáždily fondy pro financování teroristů“. ESMA, Questions and Answers Investmend-based-crowfunding: money laundering/terrorist financing. Viz https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/esma_2015_1005_qa_crowdfunding_money_laundering_and_terrorist_financing.pdf.

(35)  Viz návrh nařízení. Článek 9 vyžaduje zejména, aby se platby pro transakce skupinového financování musely uskutečňovat prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb s povolením na základě směrnice o platebních službách (PSD) a tedy podléhaly čtvrté směrnici o boji proti praní peněz (AMLD) bez ohledu na to, zda se platba provádí prostřednictvím platformy samé, nebo prostřednictvím třetí strany. Článek 9 rovněž stanoví, že poskytovatelé služeb skupinového financování musí zajistit, aby vlastníci projektů přijímali financování v rámci nabídek skupinového financování nebo jakoukoli platbu pouze prostřednictvím subjektu povoleného podle směrnice o platebních službách. Článkem 10 se zavádí požadavky na „dobrou pověst“ řídících pracovníků, přičemž jedním z nich je neexistence záznamů v rejstříku trestů podle právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz. V článku 13 se požaduje, aby příslušné vnitrostátní orgány, včetně příslušných vnitrostátních orgánů určených podle ustanovení směrnice (EU) 2015/849, oznámily orgánu ESMA jakoukoli záležitost, jež je relevantní podle směrnice o boji proti praní peněz a jež se týká platformy skupinového financování. Orgán ESMA může následně na základě těchto informací odejmout povolení.

(36)  Článek 38 návrhu nařízení.

(37)  Viz čl. 38 návrhu nařízení. Zde je – stručně řečeno – uvedeno, že Komise musí během lhůty, kterou je třeba blíže určit (2 roky), předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. V této zprávě je třeba posoudit „nutnost a přiměřenost toho, aby poskytovatelé služeb skupinového financování podléhali povinnostem v souvislosti s dodržováním vnitrostátních právních předpisů“ (pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu). V případě potřeby bude tato zpráva doplněna legislativním návrhem.

(38)  Srov. předchozí poznámku. Na základě uvedeného článku 38 se to tedy zdá být jediným okamžikem, kdy může být o tomto podřízení se rozhodnuto.

(39)  Zejména se zde míní povinnosti, které jsou ukládány dlužníkům (mimo jiné) úroků a dividend na základě povinností v oblasti transparentnosti, mj. daňových srážek a povinnosti podávat zprávy.

(40)  To se týká jiného „faktoru okolního prostředí“, kterému je podle odstavce 3.9 třeba věnovat pozornost.