V Bruselu dne 13.9.2017

COM(2017) 469 final

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Novým Zélandem

{SWD(2017) 289 final}
{SWD(2017) 290 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie (EU) má s Novým Zélandem výborné politické vazby a zralé obchodní a investiční vztahy založené na společných hodnotách, jako jsou demokracie a lidská práva. Nový Zéland uzavřel s jinými zeměmi řadu dohod o volném obchodu. EU bilaterální dohodu o volném obchodu s Novým Zélandem nemá, kvůli čemuž mají podniky z EU poměrně méně příznivé podmínky, pokud jde o přístup na novozélandský trh.

Dne 29. října 2015 přijali vedoucí představitelé EU a Nového Zélandu společné prohlášení 1 , v němž se zavázali zahájit postup jednání, jež by vedl k rychlému uzavření prohloubené, komplexní a vysoce kvalitní dohody o volném obchodu.

Hlavním důvodem návrhu je vytvořit příznivější podmínky pro další růst obchodu a investic mezi EU a Novým Zélandem. Mezi obecné cíle tohoto návrhu patří:

·podpora inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění rozšiřováním obchodu,

·vytváření pracovních míst a pracovních příležitostí a zajištění větší prosperity,

·větší přínosy pro spotřebitele,

·zvýšení konkurenceschopnosti Evropy na světových trzích a

·posílení spolupráce v otázkách souvisejících s obchodem s podobně smýšlejícími partnery.

To je v souladu se sdělením Komise nazvaným „Obchod pro všechny: Cesta k odpovědnější obchodní a investiční politice“ 2 . Ve sdělení je zdůrazněna potřeba dosáhnout pokroku v oblasti našich dvoustranných vztahů, aby se díky komplexnímu řešení obchodních a investičních překážek vytvořila pracovní místa a zajistil růst. Současně je třeba zajistit vysokou úroveň sociální a environmentální ochrany v EU a přispět k ostatním cílům politiky souvisejícím s obchodem, včetně udržitelného rozvoje a specifických potřeb malých a středních podniků.

Ve sdělení „Obchod pro všechny“ byla zdůrazněna zejména skutečnost, že „Austrálie a Nový Zéland jsou blízkými partnery Evropy, sdílejí evropské hodnoty a názory na mnoho otázek a hrají důležitou úlohu v asijsko-tichomořském regionu i v mnohostranných souvislostech. Silnější hospodářské vazby s těmito zeměmi také poskytnou pevný základ pro hlubší integraci se širšími hodnotovými řetězci asijsko-tichomořského regionu. Posílení těchto vztahů by mělo být prioritou.“

Cíle jsou rovněž v souladu se závěry Rady o obchodu ze dne 21. listopadu 2014 3 , v nichž je zdůrazněno, že obchod se zbožím a službami společně s investicemi mohou představovat významný přínos k dosažení hlavních cílů „Strategické agendy pro Unii v čase změn“. V závěrech se dále tvrdí, že je třeba na základě hmatatelného pokroku, jehož bylo v unijní agendě týkající se dvoustranného obchodu dosaženo, vynaložit úsilí na dosažení dohod s klíčovými partnery. Obdobně je tento cíl rovněž v souladu se závěry Rady o obchodu a investicích ze dne 27. listopadu 2015 4 , v nichž byla vyjádřena podpora uzavření ambiciózních, komplexních a vzájemně přínosných dvoustranných obchodních a investičních dohod a v nichž se Komise vyzývá, aby pokročila v jednáních v asijsko-tichomořském regionu.

·Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky

Výše uvedené cíle jsou plně v souladu se Smlouvou o Evropské unii (SEU), podle níž by Evropská unie měla povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodního obchodu 5 .

Tyto cíle jsou rovněž v souladu se sdělením „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ 6 , v němž se stanoví, že evropská obchodní strategie bude zahrnovat „návrhy na vedení strategických dialogů na vysoké úrovni s klíčovými partnery, při nichž by se probíraly strategické otázky sahající od přístupu na trh přes regulační rámec, globální nerovnováhu, energie a změnu klimatu, přístup k surovinám a globální chudobu až po vzdělávání a rozvoj“.

Uvedené cíle jsou navíc plně v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Evropské komise „Small Business Act“ pro Evropu 7 (2008) a „Malé podniky, velký svět“ 8 (2011). Podpora hospodářských aktivit malých a středních podniků mimo EU je rovněž zakotvena v celkové strategii konkurenceschopnosti Unie, jak je nastíněna ve sdělení „Za obnovu evropského průmyslu“ 9 (2014).

Cíle jsou rovněž v souladu se zásadami stanovenými v SEU, podle nichž by politiky a činnosti Unie měly upevňovat a podporovat lidská práva 10 a „přispívat k vypracování mezinárodních opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji“ 11 .

Cíle jsou v souladu s ostatními politikami EU a s Listinou základních práv Evropské unie.

Tyto cíle jsou v neposlední řadě v souladu také s prioritou Junckerovy Komise, kterou je obnovení růstu v Evropě a zvýšení počtu pracovních míst bez dalšího zadlužování, s tzv. „investičním plánem“ („Evropský fond pro strategické investice“), 12 jakož i se zvláštními prioritami stanovenými v pracovním programu Komise na rok 2017 13 .

Toto doporučení se týká dohody, jež by zahrnovala liberalizaci obchodu se zbožím a službami, zadávání veřejných zakázek a přímé zahraniční investice a rovněž doprovodná pravidla, která by se týkala například práv duševního vlastnictví.

·Soulad s ostatními politikami Unie

Soulad se stávajícími ustanoveními v dotčené oblasti politiky je popsán výše v oddíle „Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky“

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Ustanovení čl. 218 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU se zásada subsidiarity nepoužije v oblastech výlučné pravomoci EU. V článku 3 SFEU je mezi oblastmi, v nichž má Unie výlučnou pravomoc, uvedena společná obchodní politika. Do této politiky patří sjednávání obchodních dohod, mimo jiné podle článku 207 SFEU.

·Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality byly posouzeny veškeré přiměřené možnosti politiky s cílem posoudit pravděpodobnou účinnost těchto politických intervencí, jak je podrobně popsáno ve zprávě o posouzení dopadů.

·Volba nástroje

Rozhodnutí Rady Evropské unie.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise aktivně spolupracuje se zúčastněnými partnery a provedla komplexní online veřejnou konzultaci 14 s cílem zjistit podrobnosti o názorech na budoucí obchodní a hospodářské vztahy mezi EU a Novým Zélandem 15 .

Uvedená online veřejná konzultace proběhla v období od 11. března do 3. června 2016. Byla spuštěna na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod a byla zveřejněna na internetových stránkách „EU Survey“ (portál pro online veřejné konzultace provozovaný Komisí). Zúčastněné strany z EU i mimo ni byly vyzvány, aby zodpověděly otázky vztahující se k celé řadě témat v oblasti obchodu a investic mezi EU a Novým Zélandem.

Komise obdržela 108 odpovědí od širokého okruhu respondentů. Shrnutí reakcí je obsaženo ve zprávě o posouzení dopadů a jednotlivé odpovědi byly zveřejněny, pokud respondent s jejich zveřejněním souhlasil.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Provedením ex-ante analýzy potenciálních dopadů předpokládaných scénářů modernizace obchodních vztahů byl pověřen externí konzultant.

Komise byla rovněž v kontaktu s různými zúčastněnými stranami, které vyjádřily svůj názor k specifickému přístupu na trh a dalším překážkám obchodu, kterým v rámci svých obchodních a investičních vztahů s Novým Zélandem čelí.

·Posouzení dopadů

Ačkoliv posouzení dopadů mělo širší působnost než toto doporučení, zahrnovalo totiž obchod, investice a další otázky, jsou jeho závěry platné i pro toto doporučení.

Bude zveřejněna zpráva o posouzení dopadů a související souhrn posouzení dopadů, jakož i kladné stanovisko a výhrady Výboru pro kontrolu regulace.

Kromě posouzení dopadů budou posouzeny potenciální hospodářské, sociální, lidskoprávní a environmentální dopady dohody o volném obchodu, a to prostřednictvím nezávislého posouzení dopadů na udržitelnost, které bude provedeno externími konzultanty. Posouzení dopadů na udržitelnost bude probíhat souběžně s jednáním o dohodě o volném obchodu a bude se opírat o rozsáhlé konzultace zúčastněných stran, zejména občanské společnosti. Posouzení dopadů na udržitelnost bude dokončeno předtím, než bude dohoda o volném obchodu parafována, a jeho výsledky budou podkladem pro vyjednávací proces.

·Účelnost a zjednodušení právních předpisů

Malé a střední podniky by měly těžit z nových obchodních příležitostí a úspor nákladů vyplývajících z dohody o volném obchodu v souvislosti s liberalizací a ze silnějšího právního rámce, zdokonalených celních postupů a větší regulační transparentnosti. Zpráva o posouzení dopadů obsahuje podrobné informace o možných dopadech na zúčastněné strany a hospodářská odvětví.

·Základní práva

Zpráva o posouzení dopadů se zabývá otázkami základních práv ze sociálního, environmentálního a lidskoprávního hlediska.

Dohoda o volném obchodu by měla v souladu se zavedenou politikou EU obsahovat kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dohoda o volném obchodu bude mít na rozpočet EU pouze omezený negativní dopad ve formě ztrát cel v důsledku liberalizace celních sazeb. Očekávají se nepřímé pozitivní dopady díky navýšení zdrojů souvisejících s daní z přidané hodnoty a hrubým národním důchodem.

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

V souladu se závazkem učiněným ve sdělení z roku 2015 nazvaném „Obchod pro všechny“ bude provedeno hloubkové ex post hodnocení účinků dohody o volném obchodu, jež má být uzavřena s Novým Zélandem, a to v době, kdy bude v platnosti již dostatečně dlouho na to, aby byly k dispozici relevantní údaje. Zpráva o posouzení dopadů obsahuje podrobné informace o zamýšlených ujednáních týkajících se monitorování a hodnocení.

   Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Nevztahuje se na tento návrh.

·Procedurální hlediska

Za EU bude jednat Komise.

V souladu s čl. 218 odst. 4 SFEU se navrhuje, aby Rada Evropské unie určila jako výbor, se kterým musí být jednání konzultováno, Výbor pro obchodní politiku.

Evropský parlament bude v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU informován ve všech etapách postupu.

Komise vítá skutečnost, že členové Rady Evropské unie se společně se svými parlamenty stále více angažují v rané fázi obchodních jednání, a to v souladu se svou institucionální praxí. Komise členy Rady Evropské unie vyzývá, aby stejně postupovali také pokud jde o toto doporučení pro rozhodnutí Rady a náležitě při tom zohlednili rozhodnutí Rady 2013/488/EU o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU 16 .

Komise bude Nový Zéland informovat o vnitřních podmínkách pro zajištění transparentnosti v EU a přístupu Rady Evropské unie a Evropského parlamentu k projednávaným dokumentům.

Komise toto doporučení a jeho přílohu zveřejní ihned po jeho přijetí.

Komise doporučuje, aby byly směrnice pro jednání zveřejněny ihned po jejich přijetí.

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Novým Zélandem

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

VZHLEDEM K TOMU, že by měla být zahájena jednání za účelem uzavření dohody o volném obchodu s Novým Zélandem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise se zmocňuje, aby jménem Unie zahájila jednání o dohodě o volném obchodu s Novým Zélandem.

Článek 2

Směrnice pro jednání jsou uvedeny v příloze.

Článek 3

Jednání se povedou v konzultaci s Výborem pro obchodní politiku.

Článek 4

Toto rozhodnutí a jeho přílohy budou zveřejněny ihned po jejich schválení.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda / předsedkyně

(1) http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-15-5947_en.htm  
(2) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/october/tradoc_153846.pdf  
(3) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/145908.pdf  
(4) http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/fac/2015/11/st14688_en15_pdf/
(5) Ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. e) SEU.
(6) http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20-%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf.  
(7) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52008DC0394
(8) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX:52011DC0702
(9) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52014DC0014
(10) Ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. b) SEU.
(11) Ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. f) SEU.
(12) http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/index_cs.htm.
(13) https://ec.europa.eu/info/publications/work-programme-commission-key-documents-2017_cs
(14) http://trade.ec.europa.eu/consultations/index.cfm?consul_id=195
(15) Tato online veřejná konzultace se týkala také budoucích obchodních a hospodářských vztahů mezi EU a Austrálií.
(16) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32013D0488  

V Bruselu dne 13.9.2017

COM(2017) 469 final

PŘÍLOHA

Doporučení pro rozhodnutí Rady

o zmocnění k zahájení jednání o dohofě o volném obchodu s Novým Zélandem

{SWD(2017) 289 final}
{SWD(2017) 290 final}


PŘÍLOHA

SMĚRNICE PRO JEDNÁNÍ O DOHODĚ O VOLNÉM OBCHODU S NOVÝM ZÉLANDEM

A) POVAHA A OBLAST PŮSOBNOSTI DOHODY

Ustanovení této dohody uplatňovaná stranami by se měla týkat výhradně oblastí souvisejících s obchodem a přímými zahraničními investicemi.

Dohoda by měla být ambiciózní, komplexní a plně v souladu s pravidly a závazky Světové obchodní organizace (WTO). Jednání by měla být vedena a uzavřena s přihlédnutím k závazkům podle WTO. Dohoda by měla být vysoce ambiciózní a měla by jít nad rámec stávajících závazků WTO.

Dohoda by měla stanovit postupnou a vzájemnou liberalizaci obchodu se zbožím a službami a přímých zahraničních investic. Bude obsahovat pravidla týkající se dalších oblastí souvisejících s obchodem za účelem podpory, usnadnění nebo úpravy tohoto obchodu a přímých zahraničních investic. Veškeré závazky v rámci dohody jsou přijaty tak, aby měly přímý a okamžitý účinek na obchod a případně v rámci působnosti společných pravidel EU.

Dohoda by měla obsahovat povinnosti v oblastech spadajících do působnosti všech příslušných orgánů a subjektů obou stran dohody.

B. NAVRHOVANÝ OBSAH DOHODY

Preambule, obecné zásady

Preambule by měla připomenout, že partnerství s Novým Zélandem je založeno na společných zásadách a hodnotách uvedených v dohodě o partnerství, vztazích a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem z roku 2016. Dohoda by měla být součástí komplexního politického vztahu a institucionálního rámce stanoveného v dohodě o partnerství, vztazích a spolupráci.

Za účelem liberalizace dvoustranných výměn zboží a přímých zahraničních investic by dohoda měla mimo jiné odkazovat také na:

·zásady a cíle vnější činnosti Unie,

·odhodlání stran k udržitelnému rozvoji a příspěvek mezinárodního obchodu k udržitelnému rozvoji v jeho hospodářských, sociálních a environmentálních dimenzích, včetně hospodářského rozvoje, omezování chudoby, úplné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny, ochrany a zachování životního prostředí a přírodních zdrojů,

·závazek stran plně dodržovat práva a povinnosti vyplývající z členství ve WTO,

·odhodlání stran zvyšovat spokojenost spotřebitelů pomocí politik zajišťujících vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a ekonomického blahobytu,

·právo regulovat hospodářskou činnost ve veřejném zájmu, dosahovat legitimních cílů veřejné politiky, jako je ochrana a podpora veřejného zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, veřejné mravy, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitelů, ochrana soukromí a údajů a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti,

·cíl, že by dohoda měla vytvořit nový rámec hospodářských vztahů mezi stranami a především rámec pro rozvoj obchodu a přímých zahraničních investic,

·společný cíl stran přihlížet ke konkrétním potížím, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, chtějí-li přispět k rozvoji obchodu a přímých zahraničních investic,

·odhodlání stran komunikovat se všemi relevantními zúčastněnými stranami, včetně soukromého sektoru a organizací/zástupců občanské společnosti.

Cíle

Dohoda by měla potvrdit společný cíl postupné a vzájemné liberalizace v podstatě veškerého obchodu se zbožím a službami a přímých zahraničních investic, plně v souladu s pravidly WTO, zejména článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a článkem V Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS).

Dohoda by měla zajistit vysokou úroveň přístupu na trh s veřejnými zakázkami a práv duševního vlastnictví v souvislosti s obchodem, včetně zeměpisných označení, a posílení dialogu a spolupráce ohledně technického a regulačního rámce.

Dohoda by měla uznávat, že zastřešujícím cílem stran je udržitelný rozvoj, a měla by zajišťovat a podporovat dodržování mezinárodních environmentálních a sociálních dohod a norem s cílem podpořit obchod. V celé dohodě by se měl zohledňovat udržitelný rozvoj pokrývající sociální i environmentální otázky. Dohoda by měla zajistit, že strany nebudou podporovat obchod či přímé zahraniční investice snižováním úrovně vnitrostátních právních předpisů a norem v oblasti životního prostředí, práce či zdraví a bezpečnosti při práci nebo uvolňováním základních pracovních norem nebo právních předpisů na ochranu a podporu kulturní rozmanitosti.

Obchod se zbožím

Dovozní a vývozní cla a necelní opatření

Cílem dohody je zajistit co nejvyšší možný stupeň liberalizace obchodu. Dohoda by se měla vztahovat v podstatě na veškerý obchod se zbožím mezi stranami. Cla by měla být se vstupem dohody v platnost u většiny položek zrušena. Cílem dohody by mělo být odstranění dovozních cel a poplatků se stejným účinkem na obě strany, a to zpravidla do sedmi let. Výjimek by mělo být co nejméně a na nejcitlivější produkty by se měla vztahovat zvláštní ustanovení. Například pro některé zemědělské produkty by se měly zvážit celní kvóty, delší přechodná období nebo jiná opatření.

Jednání o snížení cel by měla proběhnout na základě cel uplatňovaných Evropskou unií erga omnes v den zahájení jednání a cel uplatňovaných Novým Zélandem erga omnes v den zahájení jednání.

Všechna cla, vývozní daně nebo jakákoli opatření se stejným účinkem by měly být zakázány a žádné nové by neměly být zaváděny.

Pravidla původu

Pravidla původu a ustanovení o správní spolupráci by měla být jednodušší a usnadňovat obchod a měla by zohledňovat standardní preferenční pravidla původu EU a zájmy výrobců z EU.

Opatření proti podvodům

Doložka obsažená v dohodě týkající se posílené správní spolupráce by měla stanovit postupy a vhodná opatření, které mohou strany přijmout v případě zjištění nedostatečné správní spolupráce v celních otázkách, nesrovnalostí nebo podvodu.

Řízení administrativních chyb

Měla by být začleněna také ustanovení ke společnému přezkoumání možnosti přijetí vhodných opatření v případě chyb způsobených příslušnými orgány při uplatňování preferenčních pravidel původu.

Cla a usnadnění obchodu

Dohoda by měla obsahovat ustanovení, která usnadní obchod mezi stranami a zároveň zajistí účinné kontroly. Za tímto účelem by dohoda měla obsahovat závazky týkající se pravidel, požadavků, formalit a postupů stran, pokud jde o dovoz, vývoj a tranzit. Tato ustanovení by měla zohlednit parafovanou dohodu mezi EU a Novým Zélandem o celní spolupráci a vzájemné pomoci nebo budoucí změny uvedené dohody.

Dohoda by měla podporovat účinné provádění a uplatňování mezinárodních pravidel a norem v oblasti cel a dalších postupů souvisejících s obchodem, včetně ustanovení WTO, dohody WTO o usnadnění obchodu a nástrojů Světové celní organizace i revidované Kjótské úmluvy.

Dohoda by měla obsahovat ustanovení, která podpoří výměnu osvědčených postupů a zkušeností, zejména pokud jde o oblasti společného zájmu. Tyto oblasti mohou zahrnovat otázky, jako je modernizace a zjednodušení pravidel a postupů, standardizovaná dokumentace, sazební zařazování, transparentnost, vzájemné uznávání a spolupráce mezi jednotlivými orgány.

Dohoda by měla podpořit sbližování v oblasti usnadňování obchodu a případně vycházet z příslušných mezinárodních norem a nástrojů.

Dohoda by měla podporovat účinné a účelné prosazování práva duševního vlastnictví celními orgány u veškerého zboží v rámci celní kontroly.

Dohoda by v ustanoveních týkajících se usnadnění obchodu měla zohledňovat problémy, před nimiž stojí malé a střední podniky, a zajišťovat rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty.

Cílem dohody by mělo být vypracování protokolu o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech, který by se vztahoval na pomoc v oblasti vyšetřování celních podvodů (včetně pomoci na žádost, pomoci z vlastního podnětu a důvěrnosti) nebo případně by dohoda mohla odkazovat na protokol k dohodě o celní spolupráci a vzájemné správní pomoci uzavřené mezi EU a Novým Zélandem.

Necelní překážky

Dohoda by měla řešit regulační otázky a necelní překážky související s obchodem. Dohoda by tedy měla zakazovat jakýkoli zákaz, omezení nebo jiné necelní překážky obchodu, které nejsou oprávněny obecnými výjimkami stanovenými níže a které by se mohly stát prostředkem svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi stranami. Upřednostněny budou ustanovení a postupy, jejichž zahrnutím by mělo být zajištěno odstranění neoprávněných necelních překážek obchodu. Dohoda by měla rovněž obsahovat vhodné postupy pro zamezení necelních překážek a dalších zbytečných překážek obchodu. Dohoda by se měla také zabývat požadavky na lokalizaci.

Necelní překážky týkající se konkrétního produktu by se měly řešit na základě žádosti a nabídky, současně s výměnami celních koncesí. Vzhledem k důležitosti podpory cílů dohody a s ohledem na zlepšení přístupu na trh na širší úrovni, než jakou zajišťují horizontální pravidla, by dohoda měla zahrnovat závazky konkrétních odvětví týkající se necelních překážek.

Dohoda by měla obsahovat ustanovení o státních obchodních podnicích a posoudit veškeré možné případy narušení hospodářské soutěže a překážek obchodu, které by mohly vzniknout.

Technické předpisy, normy a postupy posuzování shody

Kromě potvrzení ustanovení Dohody WTO o technických překážkách obchodu by strany měly zavést také ustanovení, která budou z těchto ustanovení vycházet a doplňovat je, s cílem vzájemně si usnadnit přístup na trh.

Dohoda by měla rovněž obsahovat řadu obecných zásad (jako např. zásadu proporcionality, předcházení nepatřičným omezením, transparentnosti, nediskriminace) a ustanovení vycházející z pravidel WTO a doplňující tato pravidla. Mezi další cíle by mělo mimo jiné patřit zvyšování transparentnosti, prosazování správných regulačních postupů, přijímání relevantních mezinárodních norem, úsilí o slučitelnost a sbližování technických předpisů na základě mezinárodních norem, zjednodušení požadavků na zkoušení a certifikaci např. při posuzování shody uplatňováním přístupu založeného na posouzení rizik (včetně uplatňování autocertifikace v odvětvích, kde je to možné a vhodné) a ustanovení, jejichž cílem je zajištění slučitelnosti požadavků na zkoušení v řadě prioritních odvětví a podpora využívání akreditace.

Dohoda by měla obsahovat ustanovení, jejichž cílem je zlepšit šíření informací dovozcům a vývozcům.

Jednání by se měla zabývat vztahem mezi dohodou a stávající dohodou o vzájemném uznávání s cílem zlepšit její provádění a umožnit účinnější spolupráci.

Sanitární a fytosanitární opatření

Strany by měly navázat na opatření Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a jít nad jejich rámec s cílem vzájemně si usnadnit přístup na trh a zároveň chránit život a zdraví lidí, zvířat a rostlin. Kapitola o sanitárních a fytosanitárních otázkách by měla pokrývat takové záležitosti, jako je transparentnost, proporcionalita, předcházení zbytečným prodlevám, harmonizace, uznávání rovnocennosti a alternativních opatření, regionalizace, kontrola, inspekce a schvalovací postupy, audity, kontroly dovozu, mimořádná opatření, schvalování provozoven bez předchozí inspekce, uplatňování celounijního procesu schvalování (jediný subjekt), regulační spolupráce, lepší spolupráce v oblasti antimikrobiální rezistence a vytvoření mechanismu k urychlenému řešení specifických obchodních problémů v souvislosti se sanitárními a fytosanitárními opatřeními.

Jednání by měla vycházet z ustanovení směrnic pro jednání přijatých Radou dne 20. února 1995 (dokument Rady č. 4976/95). Jednání by se měla zabývat vztahem mezi touto dohodou a dohodou mezi EU a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty při současném zachování jejího obsahu a umožnění účinné spolupráce.

Dobré životní podmínky zvířat

Dohoda by měla podporovat soustavnou spolupráci a výměnu informací o dobrých životních podmínkách zvířat, aby strany jednaly mimo jiné o možných závazcích týkajících se rovnocennosti těchto podmínek.

Ochranná opatření

Dohoda by měla zahrnovat doložku o ochranných opatřeních, která zajistí, že každá strana může přijmout vhodná opatření v souladu s Dohodou WTO o provádění článku XIX GATT 1994 nebo dohodou WTO o ochranných opatřeních. Dohoda by měla rovněž stanovit, že taková ochranná opatření budou co nejméně narušovat dvoustranný obchod.

V zájmu maximalizace závazků k liberalizaci, s cílem zajistit veškerou potřebnou ochranu a s přihlédnutím ke specifikům citlivých odvětví by dohoda měla v zásadě obsahovat dvoustrannou ochrannou doložku, na základě které může kterákoli strana zcela nebo částečně zrušit preference v případě, že nárůst dovozu určitého produktu z druhé strany způsobuje vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví nebo hrozí, že k této újmě dojde.

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

Dohoda by měla zahrnovat doložku o antidumpingových a vyrovnávacích opatřeních, která zajistí, že každá strana může přijmout vhodná opatření proti dumpingu a/nebo napadnutelným subvencím v souladu s Dohodou WTO o provádění článku VI GATT 1994 nebo Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Součástí dohody by měly být rovněž závazky, které jdou nad rámec pravidel WTO v této oblasti v souladu s pravidly EU a předchozími dohodami.

Dohoda by měla uznávat, že platby v „zelené kategorii“ nenarušují obchod, a neměly by tudíž být předmětem antidumpingových nebo antisubvenčních opatření.

Obchod se službami, přímé zahraniční investice a digitální obchod

V souladu s článkem V GATS by dohoda měla mít zásadní odvětvové pokrytí a měla by se vztahovat na všechny způsoby poskytování. Dohoda by neměla a priori ze své působnosti vylučovat nic kromě vynětí audiovizuálních služeb a služeb poskytovaných a činností prováděných při výkonu veřejné moci. Cílem jednání by měla být postupná a vzájemná liberalizace obchodu se službami a přímých zahraničních investic zrušením omezení přístupu na trh a národního zacházení, a to nad rámec závazků stran v rámci WTO a nabídek předkládaných v kontextu jednání o dohodě o obchodu se službami. Dohoda by měla obsahovat pravidla týkající se výkonnostních požadavků souvisejících s přímými zahraničními investicemi.

Kromě toho by měla obsahovat regulační opatření. Jednání by se proto měla týkat například:

·regulačních ustanovení o transparentnosti a vzájemném uznávání,

·horizontálních ustanovení o domácích právních předpisech, jako jsou předpisy zaručující nestrannost a řádné postupy, pokud jde o požadavky na udělování licencí, postupy udělování licencí, kvalifikační požadavky a postupy, a

·regulačních ustanovení pro specifická odvětví, včetně telekomunikačních služeb, finančních služeb, doručovacích služeb a služeb mezinárodní námořní přepravy.

V souvislosti s rostoucí digitalizací obchodu by jednání měla vést k vypracování pravidel pro digitální obchod a přeshraniční toky údajů, důvěryhodné elektronické služby a služby elektronického ověřování, nevyžádaná sdělení přímého marketingu a řešení neoprávněných požadavků na lokalizaci údajů, aniž by byla projednávána nebo dotčena pravidla EU týkající se ochrany osobních údajů.

Dohoda může zahrnovat procedurální závazky týkající se vstupu a pobytu fyzických osob za účelem podnikání na základě závazků stran podle režimu 4. Avšak nic v dohodě by nemělo bránit stranám používat jejich vnitrostátní právní předpisy, nařízení a požadavky týkající se vstupu a pobytu za předpokladu, že se tím nezruší nebo neomezí výhody plynoucí z dohody. Právní předpisy, nařízení a požadavky, jež existují v EU, týkající se pracovních podmínek a pracovních práv by se měly uplatňovat i nadále.

Dohoda by měla opětovně potvrdit právo na regulaci hospodářských činností ve veřejném zájmu s cílem dosahovat legitimních cílů veřejné politiky, jako je ochrana a podpora veřejného zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, veřejné mravy, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitelů, ochrana soukromí a údajů a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti. Vysoká kvalita veřejných služeb EU by měla zůstat zachována v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména protokolem č. 26 o službách obecného zájmu, a to s ohledem na výhrady EU v této oblasti, včetně GATS.

Pohyb kapitálu a platby

Dohoda by měla usilovat o odstranění omezení běžných plateb a pohybu kapitálu v souvislosti s transakcemi liberalizovanými v rámci této dohody a zahrnovat i doložku o pozastavení. Měla by obsahovat ochranná ustanovení a ustanovení o výjimkách (např. v souvislosti s hospodářskou a měnovou unií EU a platební bilancí), která by měla být v souladu s ustanoveními SFEU o volném pohybu kapitálu.

Práva duševního vlastnictví

Dohoda by měla doplňovat Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a stavět na ní, s cílem zajistit přiměřenou a účinnou úroveň ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.

Kapitola o právech duševního vlastnictví by měla zahrnovat autorské právo a práva s ním související, práva k ochranným známkám, práva na průmyslové vzory, patentová práva, odrůdová práva, nezveřejňované informace včetně obchodních tajemství, zeměpisná označení a posílené vymáhání práv. Dohoda by měla usilovat o zvýšení účinnosti při vymáhání práv duševního vlastnictví, mimo jiné v digitálním prostředí a na hranicích (např. při vývozu).

Dohoda by měla zavést vhodný mechanismus spolupráce mezi stranami s cílem podpořit provádění kapitoly o právech duševního vlastnictví, jakož i zahájit pravidelný dialog o duševním vlastnictví s cílem podpořit výměnu informací o příslušném legislativním pokroku, výměnu zkušeností s prosazováním a konzultace v souvislosti se třetími zeměmi.

Aniž by byly v tomto ohledu dotčeny příslušné mnohostranné diskuse, v jednáních by měla být posouzena otázka genetických zdrojů, tradičních znalostí a folkloru.

Zeměpisná označení

Dohoda by měla umožnit přímou ochranu prostřednictvím dohodnutého seznamu zeměpisných označení (vína, lihoviny, zemědělské produkty a potraviny) na vysoké úrovni, přičemž by vycházela z článku 23 dohody TRIPS, včetně evokace, posíleného vymáhání, koexistence s dřívějšími ochrannými známkami bona fide, ochrany proti následnému druhovému označení a možnosti doplňovat nová zeměpisná označení. Měly by se řešit otázky týkající se individuálních starších práv, například v souvislosti s odrůdami rostlin, ochrannými známkami, obecným nebo jiným legitimním předchozím používáním. Jednání budou navíc zahrnovat opatření týkající se ochrany zeměpisných označení na trzích třetích zemí.

Veřejné zakázky

V návaznosti na příslušné závazky uvedené v Dohodě WTO o vládních zakázkách by tato dohoda měla usilovat o komplexní a lepší přístup na trhy veřejných zakázek. To by mělo zahrnovat komplexní a vzájemně přijatelné pokrytí veřejných zakázek na všech úrovních veřejné správy, státních organizací označovaných jako crown entities, státních podniků a podniků se zvláštními nebo výlučnými právy a veřejných zakázek na zboží, služby a stavební práce. Tímto způsobem strany uznají specifika a citlivost svého příslušného prostředí veřejných zakázek. Mělo by se rovněž uvážit, zda bude dohoda zahrnovat závazky týkající se partnerství/koncesí mezi veřejným a soukromým sektorem v souladu s příslušnými právními předpisy v této oblasti. Strany uznávají význam zásady národního zacházení, aby se zajistilo zacházení, které nebude méně příznivé než zacházení poskytnuté místním dodavatelům nebo poskytovatelům služeb.

Procedurální závazky by měly vycházet z pravidel, postupů a požadavků stanovených v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách. Závazky by především měly zaručit spravedlivý proces (např. účinné mechanismy přezkumu) a transparentnost v zadávání zakázek v její oblasti působnosti. Mělo by se zvážit zvláštní vyjádření transparentnosti, aby se zaručila jasnost platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a dostupných příležitostí pro získání veřejných zakázek, aby se podnikům poskytly snadno dostupné informace.

Obchod a hospodářská soutěž

Dohoda by měla zahrnovat ustanovení o hospodářské soutěži, která se budou zabývat pravidly hospodářské soutěže a jejich prosazováním.

Dohoda by měla obsahovat ustanovení o subvencích. Dále by se měla zabývat také otázkou státních podniků, určených monopolů a podniků se zvláštními právy či výsadami.

Malé a střední podniky

Dohoda by měla obsahovat zvláštní kapitolu o malých a středních podnicích. Dohoda by měla malým a středním podnikům pomáhat v tom, aby plně využívaly obchodních příležitostí, které jim dohoda nabízí, mimo jiné prostřednictvím režimu sdílení informací o požadavcích týkajících se přístupu na trh a vhodného institucionálního uspořádání.

Obchod a udržitelný rozvoj

Dohoda by měla obsahovat ustanovení o pracovních a environmentálních aspektech obchodu a udržitelného rozvoje důležitých v kontextu obchodu a přímých zahraničních investic. Měla by obsahovat ustanovení, která podporují dodržování a účinné prosazování příslušných mezinárodně dohodnutých zásad a pravidel, mimo jiné základních pracovních norem a základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), a mnohostranných environmentálních dohod, včetně dohod souvisejících se změnou klimatu.

Dohoda by měla znovu potvrdit právo stran na regulaci v oblasti práce a životního prostředí v souladu s jejich mezinárodními závazky a za účelem vysoké úrovně ochrany. Měla by obsahovat ustanovení, která stanoví, že úroveň ochrany práce a životního prostředí nebude snižována za účelem podpory obchodu a přímých zahraničních investic. Měla by obsahovat závazek, že se strany nebudou odchylovat od vnitrostátního pracovního nebo environmentálního práva nebo že neupustí od jeho prosazování.

Dohoda by měla podněcovat větší příspěvek obchodu a přímých zahraničních investic k udržitelnému rozvoji, mimo jiné tím, že se bude zabývat oblastmi, jako je usnadnění obchodu se zbožím a službami, které jsou šetrné k životnímu prostředí a klimatu, a podpora dobrovolných koncepcí záruk udržitelnosti a sociální odpovědnosti podniků, a to s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným nástrojům.

Dohoda by měla rovněž obsahovat závazky na podporu obchodu se zákonně získanými a udržitelně obhospodařovanými přírodními zdroji, zejména v souvislosti s biologickou rozmanitostí, volně žijícími živočichy a planě rostoucími druhy, produkty lesního hospodářství a rybolovem, a zahrnovat příslušné mezinárodní nástroje a postupy. Měla by také prosazovat obchod podporující rozvoj založený na nízkých emisích a odolnosti vůči změně klimatu.

Dohoda by měla stanovit vhodná ustanovení k účinnému provádění a monitorování těchto ustanovení, jakož i postupy pro řešení jakýchkoli sporů, které mohou mezi stranami vzniknout, a měla by stanovit účast občanské společnosti.

Energie a suroviny

Dohoda by měla obsahovat ustanovení, která se budou zabývat obchodními aspekty a aspekty týkajícími se přímých zahraničních investic energie a surovin. Cílem dohody by mělo být zajištění otevřeného, transparentního, nediskriminačního a předvídatelného obchodního prostředí a omezení postupů narušujících hospodářskou soutěž. Dohoda by měla rovněž obsahovat pravidla, která podpoří obchod a přímé zahraniční investice v odvětví energie z obnovitelných zdrojů. Dohoda by měla rovněž posilovat spolupráci ve výše uvedených oblastech.

Transparentnost právních úprav

Dohoda by měla obsahovat ustanovení týkající se:

·zveřejnění například obecně použitelných opatření nediskriminačním způsobem a s dostatečnou lhůtou pro předložení připomínek k navrhovaným obecně použitelným opatřením,

·informačních a kontaktních středisek, a mechanismů, které umožní reagovat na dotazy zúčastněných stran ohledně navrhovaných nebo platných opatření,

·administrativních postupů, které jsou založeny na právu a jsou s právem v souladu a které zajistí, že zúčastněné osoby budou mít k dispozici informace o fungování obecně použitelných opatření a že těm, kteří chtějí vyjádřit svůj názor, je poskytnuta přiměřená příležitost dostatečně dlouhou dobu před konečným přijetím administrativního opatření,

·vhodných příležitostí k přezkumu a odvolání administrativního opatření v oblastech, na které se dohoda vztahuje,

·podpory kvality právních úprav a osvědčených správních postupů.

Regulační spolupráce

Dohoda by měla zahrnovat průřezové disciplíny v oblasti soudržnosti předpisů a transparentnosti s cílem rozvíjet, přijímat a uplatňovat účinnou, rentabilní a kompatibilnější regulaci za účelem usnadnění obchodu. Dohoda by měla obsahovat ustanovení týkající se podpory výměny informací, širšího používání osvědčených regulačních postupů a posílené regulační spolupráce.

Za tímto účelem by měla být věnována pozornost začlenění ustanovení o regulační spolupráci do určitých konkrétních oblastí, na které se stávající rámec nevztahuje, a mechanismům ke zjišťování případných překážek, které má regulační spolupráce odstraňovat.

Institucionální a závěrečná ustanovení

Měla by být zavedena jasná právní a institucionální vazba mezi dohodou a dohodou o partnerství, vztazích a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem. Tím by měla být zajištěna vnější soudržnost zejména s ohledem na existenci, uplatňování, pozastavení uplatňování a ukončení příslušných ustanovení.

Dohoda by měla zřídit zastřešující subjekt pro monitorování provádění dohody. Mohou být případně zřízeny výbory nebo pracovní skupiny pro konkrétní oblasti, které by měly fungovat v rámci zastřešujícího subjektu.

Řešení sporů a mediace

Dohoda by měla obsahovat účinný a závazný mechanismus pro řešení sporů se zrychleným postupem, zejména pokud jde o složení panelu a průběh řízení panelu. Mechanismus pro řešení sporů by měl být transparentní, otevřený a inovativní. Měl by obsahovat ustanovení týkající se flexibilního a rychlého mechanismu pro mediaci.

Obecné výjimky

Dohoda by měla obsahovat obecné výjimky použitelné na příslušné části dohody, mimo jiné týkající se bezpečnosti, platebních bilancí, obezřetnostního dohledu a zdanění.

Závazná jazyková znění

Dohoda, jejíž znění by mělo být stejně závazné ve všech úředních jazycích EU, by měla za tímto účelem obsahovat jazykovou doložku.

Další otázky

Dohoda by měla uznávat důležitost otázek souvisejících s ochranou spotřebitelů a podporovat účinnou ochranu spotřebitelů mimo jiné i v digitálním prostředí.

V návaznosti na analýzu Komise, po předchozí konzultaci Výboru pro obchodní politiku a v souladu se Smlouvami EU může dohoda obsahovat dodatečná ustanovení o obchodních a hospodářských vztazích, pokud o to strany v průběhu jednání vyjádří společný zájem.

Waitangi

Dohoda by se měla zabývat vládními závazky Nového Zélandu, které souvisejí se Smlouvou z Waitangi. V tomto ohledu by jakékoli opatření přijaté podle tohoto ustanovení nemělo být použito jako prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace vůči osobám obou stran nebo jako zastřené omezování obchodu se zbožím a službami a přímých zahraničních investic.