EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.6.2017

COM(2017) 344 final

2017/0144(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011

{SWD(2017) 248 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská rada a Rada ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci několikrát opakovaně zdůraznily, že je důležité zlepšit stávající systém ECRIS. Zlepšení existujícího systému ECRIS ve vztahu k státním příslušníkům třetích zemí je součástí souboru koordinovaných opatření vyjádřených v Evropském programu pro bezpečnost 4 .

Za tímto účelem Komise dne 19. ledna 2016 navrhla směrnici (COM(2016) 07 final), jejímž cílem je změnit rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o systém ECRIS a výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a osobách bez státní příslušnosti (TCN), a nahradit rozhodnutí Rady 2009/316/SVV 5 . Vývoj však od té doby ukázal, že je potřebné další opatření v podobě doplňujícího legislativního návrhu na zřízení centralizovaného systému pro zpracovávání informací o totožnosti státních příslušníků třetích zemi. Tento centralizovaný systém umožní orgánům členského státu zjistit, které další členské státy mají záznam v rejstříku trestů o dotčeném státním příslušníkovi třetí země, aby potom mohly použít existující systém ECRIS k tomu, že budou žádosti o informace týkající se odsouzení adresovat pouze těmto členským státům. Tento vývoj lze shrnout následujícím způsobem.

Za prvé, další hrozné teroristické útoky v evropských městech vedly k tomu, že otázky bezpečnosti se stávají ještě důležitější. Politický postoj k systematickému používání otisků prstů pro bezpečné zjištění totožnosti a obecně přístup k výměně údajů a bezpečnosti se změnil 6 a zaměřuje se na efektivnost, účinnost a potřebu využít synergie mezi různými evropskými systémy pro výměnu informací. Vytvoření centralizovaného systému ECRIS-TCN, který obsahuje jak otisky prstů, tak i jiné informace o totožnosti, může podpořit tento přístup, protože by umožnil vytvořit sdílenou službu pro porovnávání biometrických údajů a společné úložiště údajů o totožnosti zajišťující interoperabilitu informačních systémů, pokud o tom v budoucnosti zákonodárci rozhodnou. Decentralizované řešení by nevytvořilo stejné příležitosti pro budoucí synergie.

Za druhé, sdělení „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ 7 obsahuje konkrétní a praktická doporučení pro další rozvoj existujících nástrojů, ale také konkrétní návrhy a nápady na nové formy interoperability. Komise vyzývá k vyšší efektivnosti a interoperabilitě existujících evropských databází a elektronických systémů pro výměnu informací, včetně systému ECRIS-TCN. Práci prováděnou v návaznosti na sdělení vedla expertní skupina na vysoké úrovni pro interoperabilitu 8 a zde navržený systém ECRIS-TCN je jedním ze systémů, které jsou součástí této iniciativy v oblasti interoperability. Tato interoperabilita by nebyla možná, pokud by se sledovalo decentralizované řešení navržené v lednu 2016.

Za třetí, v průběhu roku 2016 se vyjasnilo, že decentralizovaný systém navržený v lednu 2016 vykazuje technické problémy, zejména pokud jde o decentralizovanou výměnu pseudonymizovaných otisků prstů. Tyto technické problémy by centralizovaný systém neměl vzhledem k tomu, že otisky prstů by se shromažďovaly pouze v jedné databázi pod vedením Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „eu-LISA“) a dohled nad ní by vykonával evropský inspektor ochrany údajů.

Přijetí nového nařízení o systému ECRIS-TCN s cílem lépe chránit bezpečnost našich občanů je jedním z legislativních priorit zahrnutých do společného prohlášení Komise, Rady a Evropského parlamentu o legislativních prioritách EU na rok 2017, které se zvlášť zmiňuje o systému ECRIS.

·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

·Soulad s ostatními politikami Unie

·umožnit souběžné vyhledávání v systémech pomocí evropského portálu pro vyhledávání v plném souladu s účelovými omezeními a přístupovými právy, aby bylo možné lépe využívat stávající informační systémy, případně také s jednoduššími pravidly pro přístup pro účely prosazování práva,

·zajistit, aby systémy používaly jednu sdílenou službu pro porovnávání biometrických prvků, která umožní vyhledávat v různých informačních systémech obsahujících biometrické údaje a případně ihned označí výskyt shody se souvisejícími biometrickými údaji nalezenými v jiném systému,

·zajistit, aby systémy sdílely společné úložiště údajů o totožnosti založené na alfanumerických údajích o totožnosti, jež umožní zjistit, zda je osoba zaregistrována v různých databázích pod různými identitami.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Navrhovaným právním nástrojem je nařízení na základě čl. 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie. Ustanovení čl. 82 odst. 1 písm. d) je právním základem práva Unie jednat v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech s cílem usnadňovat spolupráci mezi justičními nebo obdobnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí. Navržené opatření spadá přímo do této oblasti a doplňuje existující příslušné právní předpisy EU.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

·Proporcionalita

·Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Během téhož setkání odborníků Komise rovněž uskutečnila konzultace s členskými státy o tom, jaké případné dopady na zpracovávané právní předpisy bude mít práce expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu. Podle členských států by se měl důraz klást na rychlé vytvoření systému ECRIS-TCN. Ačkoli ostatní koncepce byly zajímavé a systém by se měl vytvořit, aby se zohlednila případná budoucí vzájemná propojení, členské státy potvrdily, že jeden prvek, který by ihned podpořily, je používání sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů. Členské státy kromě toho uvedly, že možnost ukládat zobrazení obličeje by se měla vytvořit od samého začátku, aby se později mohl zavést software pro rozeznávání obličejů za účelem ještě účinnějšího zjišťování totožnosti.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kromě studií a údajů použitých při zpracování návrhu z roku 2016 byla v březnu 2016 objednána studie proveditelnosti / posouzení nákladů používání otisků prstů 14 . Doplňující studie o dopadech nákladů centralizované možnosti, včetně otisků prstů, rovněž umožnila důkladné posouzení zvoleného scénáře a také úvahy o případném používání sdíleného systému pro porovnávání biometrických prvků a budoucím zkoušení centralizovaného systému pro interoperabilitu 15 .

·Posouzení dopadů

·Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční krytí předpokládané pro provádění nařízení činí pro EU 13 002 000 EUR, pokud jde o jednorázové náklady. Navrhované krytí je v souladu se současným víceletým finančním rámcem a náklady budou pokryty v rámci programu Spravedlnost na období 2018–2020. Od roku 2021 se náklady budou snižovat a stabilizovat, aby pokryly činnosti údržby. Další podrobnosti jsou rozvedeny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu. Komise předpokládá, že prováděním a údržbou systému ECRIS TCN bude pověřena agentura eu-LISA. Ta bude pro vykonávání činností vyžadovat doplňující lidské zdroje. Od roku 2018 bude pro fázi vývoje proveden nábor pěti smluvních zaměstnanců.

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V článku 1 se stanoví předmět nařízení.

Ústřední systém ECRIS-TCN by měl zajistit, aby příslušné orgány rychle a účinně zjistily, v jakých jiných členských státech se uchovávají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí.

V článku 2 se vymezuje oblast působnosti nařízení. Nařízení se vztahuje na zpracovávání informací o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, a nikoli na informace o odsouzeních, které jsou upraveny rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV ve znění směrnice, kterou Komise navrhla v roku 2016. Systém ECRIS-TCN by měl zpracovávat pouze informace o totožnosti těch státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahovalo pravomocné rozhodnutí trestních soudů v rámci Evropské unie, aby se prostřednictvím Evropského informačního systém rejstříku trestů zřízeného rámcovým rozhodnutím Rady 2009/315/SVV získaly informace o takových předchozích odsouzeních.

Článek 3 obsahuje seznam definic, které nařízení používá. I když některé definice už v příslušném acquis existují, jiné pojmy jsou zde definovány poprvé.

Byla přidána definice „státního příslušníka třetí země“, jež objasňuje, že pro účely tohoto nařízení do této skupiny osob patří rovněž osoby bez státní příslušnosti a osoby, jejichž státní příslušnost není odsuzujícímu členskému státu známa. Tato definice by měla být stejná jako definice používaná v rámcovém rozhodnutí ve znění směrnice, kterou Komise navrhla v roce 2016.

V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení se „příslušnými orgány“ rozumí ústřední orgány členských států a rovněž Eurojust a Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce]. 17

V článku 4 se popisuje technická architektura systému ECRIS-TCN. Používanou komunikační infrastrukturou by měly být zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (sTESTA) nebo jejich další generace. Článek rovněž vysvětluje, že software rozhraní pro nový systém bude začleněno do existujícího referenčního provedení ECRIS, aby se zabezpečilo jeho bezproblémové a pohodlné používání.

V článku 5 se stanoví povinnost odsuzujícího členského státu pořídit v ústředním systému ECRIS-TCN datový záznam o každém odsouzeném státním příslušníkovi třetí země, a to co nejdříve po vložení odsouzení do vnitrostátního rejstříku trestů.

Systém ECRIS-TCN by měl obsahovat pouze informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených trestním soudem v Evropské unii. Tyto informace o totožnosti by měly obsahovat alfanumerické údaje, údaje o otiscích prstů v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV ve znění směrnice, kterou Komise navrhla v roce 2016, a zobrazení obličeje, pokud jsou zaznamenána ve vnitrostátních databázích rejstříků trestů členských států.

V zájmu zabezpečení maximální efektivnosti systému tento článek také zavazuje členské státy, aby v systému ECRIS-TCN pořídily „historické“ záznamy o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, tj. o odsouzeních vynesených před vstupem nařízení v platnost. Podle článku 25 by členské státy měly tento postup uskutečnit do 24 hodin po vstupu tohoto nařízení v platnost. Členské státy by však neměly být povinny získávat za tímto účelem informace, které už nebyly vloženy do jejich rejstříku trestů před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Článek 6 se zabývá používáním zobrazení obličeje. V současné době mohou být zobrazení obličeje uložená v systému ECRIS-TCN použita pouze za účelem ověření totožnosti. V budoucnosti není vyloučeno, že po vývoji softwaru pro zobrazení obličeje by se zobrazení obličeje mohla používat pro automatické porovnávání biometrických údajů, pokud budou splněny technické požadavky na něj.

V článku 7 jsou stanovena pravidla pro používání systému ECRIS-TCN za účelem zjišťování členských států, které mají informace z rejstříku trestů, aby se prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříku trestů zřízeného rámcovým rozhodnutím Rady 2009/315/SVV získaly informace o předcházejících odsouzeních. Účelová omezení zahrnutá do rámcového rozhodnutí změněného směrnicí navržené v roku 2016 se budou vztahovat na veškeré následné změny informací z rejstříků trestů.

Článek stanoví povinnost členských států používat systém ECRIS-TCN ve všech případech, kdy obdrží žádost o informace týkající se předchozích odsouzení státních příslušníků třetích zemí v souladu s vnitrostátním právem, a sledovat veškeré nalezené záznamy zjištěné u členských států prostřednictvím systému ECRIS. Tato povinnost by se měla týkat žádostí o informace za účelem trestního řízení a rovněž pro jiné odpovídající účely.

Členský stát, který chce zjistit členské státy, jež mají informace z rejstříku trestů o konkrétním státním příslušníkovi třetí země, může tak učinit vyhledáváním na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody v ústředním systému státních příslušníků třetích zemí s použitím buď jejich alfanumerických údajů, nebo otisků prstů, v závislosti na tom, jaké údaje jsou k dispozici. V případě „výskytu shody“ se název členských států, které poskytly údaje, oznámí spolu s referenčními údaji a veškerými souvisejícími údaji o totožnosti. Členským státům to umožní využít existující systém ECRIS k ověření totožnosti dotyčných osob ještě před výměnou informací z rejstříku trestů.

Výskyt shody zjištěný systémem ECRIS-TCN by neměl automaticky znamenat, že dotyčný státní příslušník třetí země byl ve zjištěných členských státech odsouzen, ani že zjištěné členské státy mají o něm informace z rejstříku trestů. Existence předcházejících odsouzení by měla být potvrzena pouze na základě informací obdržených z rejstříku trestů příslušných členských států.

Článek 8 se týká doby uchovávání uložených údajů.

Vnitrostátní předpisy o uchovávání údajů v rejstřících trestů a systémech otisků prstů se od sebe v členských státech značně liší a cílem toho návrhu není jejich harmonizace. Na údaje předávané do ústředního systému se vztahuje také ustálená zásada dodržování dob uchovávání údajů platných v odsuzujícím členském státě. Konec konců, pokud se údaje o odsouzeních uchovávají v rejstříku trestů členských států, měly by být rovněž k dispozici orgánům jiných členských států, aby je tyto mohly zohlednit. To také znamená, že během této doby by se měly uchovávat veškeré údaje týkající se odsouzené osoby, i když otisky prstů, které pocházejí z jiné databáze než rejstříku trestů, by už byly z vnitrostátní databáze otisků prstů vymazány. A naopak, i kdyby se otisky prstů nadále uchovávaly na vnitrostátní úrovni, musí být vymazány z ústředního systému, pokud jsou z vnitrostátního rejstříku trestů vymazány všechny informace o odsouzeních. Uplatňuje se zde stejný přístup bez ohledu na to, zda se jedná o odsouzení státních příslušníků třetích zemí, či odsouzení státních příslušníků EU oznamovaných členským státům státní příslušnosti podle rámcového rozhodnutí.

Článek 9 obsahuje povinnost členských států ověřit přesnost údajů zasílaných do ústředního systému a opravit je a také změnit údaje zasílané do ústředního systému v případě jakékoli následné změny ve vnitrostátním rejstříku trestů. V takovémto případě se opět uplatňuje logika rámcového rozhodnutí pro státní příslušníky EU.

V článku 11 se agentuře eu-LISA ukládá úkol vývoje a provozního řízení systému ECRIS-TCN vzhledem k jejím zkušenostem s řízením jiných rozsáhlých centralizovaných systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věci. Agentuře eu-Lisa je rovněž svěřen úkol dalšího vývoje a údržby referenčního provedení ECRIS, aby se zajistilo plynulé fungování systému ECRIS-TCN a systému ECRIS jako takového. Referenčním provedením je realizován propojovací software nyní uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady o ECRIS.

V článku 12 se uvádějí povinnosti členských států ve vztahu k systému ECRIS-TCN. Jedině členské státy jsou nadále odpovědné za své vnitrostátní databáze rejstříku trestů.

Článek 13 se zabývá odpovědností za používání údajů.

V článku 14 je Eurojust jmenován jako kontaktní místo pro třetí země a mezinárodní organizace, které chtějí požádat o informace týkající se odsouzení státních příslušníků třetích zemí. Účelem je zamezit tomu, aby třetí země a mezinárodní organizace musely zasílat žádosti více členským státům. Eurojust by neměl poskytovat žádné informace žádajícímu třetímu státu nebo mezinárodní organizaci, včetně informací o členských státech, které mají údaje o odsouzeních – dotyčné členské státy by měl pouze informovat v případě výskytu shody. Bylo by ponecháno na rozhodnutí dotčených členských států, zda kontaktují třetí stát nebo mezinárodní organizaci, aby jim oznámily, že jim v souladu s vnitrostátními právními předpisy poskytnou informace o předcházejících odsouzeních státních příslušníků třetích zemí.

V článku 15 se poskytuje přímý přístup do systému ECRIS-TCN Eurojustu, Europolu [a Úřadu evropského veřejného žalobce] za účelem plnění jejich úkolů uložených právními předpisy. Tyto příslušné orgány by však neměly mít přístup do systému ECRIS jako takovému, aby samy žádaly o informace týkající se odsouzení, ale k získání takových informací by měly využít své kanály zřízené s vnitrostátními orgány. Pokud jde o jejich kontakty s orgány členských států, jsou tedy v rámci tohoto přístupu dodržována pravidla stanovená v jejich právních aktech.

V článku 16 se uvádí povinnosti Eurojustu, Europolu [a Úřadu evropského veřejného žalobce] ve vztahu k systému ECRIS-TCN.

Článek 17 upravuje otázku zabezpečení údajů.

Článek 18 se týká odpovědnosti členských států vůči jednotlivcům nebo jiným členským státům za nezákonné zpracování údajů nebo jiný čin neslučitelný s tímto nařízením. Pravidla pro odpovědnost členských států za újmu, která vznikne z jakéhokoli porušení tohoto nařízení, by měla být stanovena na vnitrostátní úrovni.

Článek 19 zavazuje členské státy sledovat, jak jejich určené ústřední orgány dodržují toto nařízení na vnitrostátní úrovni. 

V článku 20 se stanoví, že jakékoli používání údajů vložených do systému ECRIS-TCN v rozporu s tímto nařízením je podle vnitrostátního práva trestné.

V článku 21 se uvádějí správci údajů a zpracovatel údajů.

Článek 29 upravuje otázku vedení protokolů agenturou eu-LISA a příslušnými orgány.

Článek 30 řeší používání údajů za účelem předkládání zpráv a statistik a činí agenturu eu-LISA odpovědnou za zpracování statistik týkajících se systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS. Ukládá rovněž povinnost členských států poskytovat agentuře eu-LISA statistiky potřebné pro zpracování statistických sestav a analýz a poskytovat Komisi statistiky o počtu odsouzených státních příslušníků třetích zemí a také o počtu odsouzení státních příslušníků třetích zemí na jejich území.

Článek 31 upravuje náklady. Aniž je vyloučena možnost využít v souladu s platnými pravidly finanční programy Unie, každý členský stát by měl nést vlastní náklady související se zavedením, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříku trestů a se zavedením, správou, používáním a údržbou technických úprav nezbytných k využívání systému ECRIS-TCN.

Článek 32 stanoví povinnost členských států, aby své ústřední orgány oznámily agentuře eu-LISA, a povinnost agentury eu-LISA je zveřejnit.

V článku 33 se stanoví, že datum, od kdy systém ECRIS-TCN zahájí činnost, určuje Komise, a vyjmenovávají se nezbytné předpoklady, které musí být splněny, než systém začne fungovat.

Článek 35 se týká použitého postupu projednávání ve výboru, založeného na standardním ustanovení.

Článek 36 stanoví, že agentura eu-LISA zřídí poradní skupinu, která bude pomáhat ve vývoji a činnosti systému ECRIS-TCN a v referenčním provedení systému ECRIS.

Článek 37 provádí změny nařízení (EU) č. 1077/2011 týkající se nových povinností a úkolů agentury eu-LISA.

2017/0144 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie si stanovila za cíl poskytovat svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob a současně fungují vhodná opatření pro předcházení a potírání trestné činnosti.

(2)Tento cíl vyžaduje, aby informace týkající se odsouzení vynesených v členských státech byly zohledněny mimo odsuzující členský stát, a to jak při novém trestním řízení, jak stanoví rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV 19 , tak za účelem předcházení dalším trestným činům.

(3)Předpokladem tohoto cíle je výměna informací z rejstříků trestů mezi příslušnými orgány členských států. Taková výměna informací je organizována a zprostředkována podle pravidel stanovených v rámcovém rozhodnutí Rady 2009/315/SVV 20 a prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (dále jen „systém ECRIS“), který byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/316/SVV 21 .

(4)Právní rámec systému ECRIS však dostatečně nezohledňuje zvláštní aspekty žádostí týkajících se státních příslušníků třetích zemí. Ačkoli je nyní možné vyměňovat si informace o státních příslušnících třetích zemí prostřednictvím systému ECRIS, neexistuje žádný postup či mechanismus, jak tuto výměnu účinně provádět.

(5)Informace o státních příslušnících třetích zemí se v rámci Unie neshromažďují v členském státě, jehož má osoba státní příslušnost, jako je tomu u státních příslušníků členských států, ale uchovávají se pouze v členských státech, kde bylo vyneseno odsouzení. Celkový přehled o trestní minulosti státního příslušníka třetí země lze proto zjistit pouze tak, že se o informace požádají všechny členské státy.

(6)Takové „plošné žádosti“ však představují administrativní zátěž pro všechny členské státy, a to i pro ty, které o dotčeném státním příslušníku třetí země nemají žádné informace. V praxi toto zatížení členské státy odrazuje od žádání o informace o státních příslušnících třetích zemí, a vede k tomu, že členské státy omezují informace z rejstříku trestů na informace uložené v jejich vnitrostátním rejstříku.

(7)Aby se situace zlepšila, měl by být zřízen systém, jehož prostřednictvím by ústřední orgán členského státu mohl rychle a účinně zjistit, ve kterých jiných členských státech se uchovávají informace z rejstříku trestů o státním příslušníkovi třetí země, aby se existující rámec systému ECRIS mohl potom použít pro vyžádání informací z rejstříku trestů od toho členského státu nebo těch členských států v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV.

(8)V tomto nařízení by se proto měla stanovit pravidla pro vytvoření centralizovaného systému, který obsahuje osobní údaje, na úrovni Unie, rozdělení povinností mezi členský stát a organizaci odpovědnou za vývoj a údržbu systému, jakož i zvláštní ustanovení o ochraně údajů potřebná k doplnění existující úpravy ochrany údajů a zajištění odpovídající celkové úrovně ochrany a zabezpečení údajů. Musí být chráněna rovněž základní práva dotčených osob.

(9)Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 22 s cílem zjišťovat členské státy, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (dále jen „systém ECRIS-TCN“) by měla být pověřena úkolem vývoje a provozování nového centralizovaného systému ECRIS-TCN vzhledem k jejím zkušenostem s řízením jiných rozsáhlých systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Její mandát by se měl změnit, aby tyto nové úkoly odrážel.

(10)Vzhledem k potřebě vytvořit těsná technická spojení mezí systémem ECRIS-TCN a současným systémem ECRIS by agentuře eu-LISA měl být rovněž uložen úkol dalšího vývoje a údržby referenčního provedení systému ECRIS a její mandát by se měl změnit, aby to odrážel.

(11)Systém ECRIS-TCN by měl obsahovat pouze informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených trestním soudem v Unii. Tyto informace o totožnosti by měly obsahovat alfanumerické údaje, údaje o otiscích prstů v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV a zobrazení obličeje, pokud jsou zaznamenána ve vnitrostátní databázi rejstříku trestů členských států.

(12)V případě shody údajů zaznamenaných v ústředním systému s údaji použitými členským státem pro vyhledávání (výskyt shody) se informace o totožnosti, u nichž byl „výskyt shody“ zaznamenán, poskytnou spolu se shodou. Tyto informace by se měly použít pouze s cílem pomoci potvrdit totožnost dotyčného státního příslušníka třetí země. Může to zahrnovat zaznamenání těchto údajů do vnitrostátní databáze rejstříku trestů dotazujících členských států ve formě přezdívky státního příslušníka třetí země.

(13)V počáteční fázi mohou být zobrazení obličeje zahrnutá do systému ECRIS-TCN používána pouze za účelem ověření totožnosti státního příslušníka třetí země. V budoucnosti by se po vývoji softwaru pro zobrazení obličeje mohla zobrazení obličeje používat pro automatické porovnávání biometrických údajů, pokud budou splněny technické požadavky na něj.

(14)Používání biometrických údajů je nezbytné, protože představují nejspolehlivější metodu zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí na území členských států, kteří často nemají dokumenty nebo jiné prostředky pro zjištění totožnosti, a umožňují spolehlivější porovnání shody údajů o státních příslušnících třetích zemí.

(15)Členské státy by měly v systému ECRIS-TCN pořizovat záznamy týkající se odsouzených příslušníků třetích zemí co nejdříve po vložení jejich odsouzení do vnitrostátního rejstříku trestů.

(16)Aby se zajistila maximální efektivnost systému, měly by členské státy pořizovat v systému ECRIS-TCN také záznamy týkající se odsouzených příslušníků třetích zemí ještě před vstupem nařízení v platnost. Členské státy by však neměly být povinny získávat za tímto účelem informace, které již nebyly vloženy do jejich rejstříku trestů před vstupem tohoto nařízení v platnost.

(17)Zlepšení oběhu informací o odsouzeních by mělo členským státům pomoci v provádění rámcového rozhodnutí 2008/675/SVV, které členské státy zavazuje, aby předchozí odsouzení zohlednily během nových trestních řízení.

(18)Členské státy by měly být povinny používat systém ECRIS-TCN ve všech případech, kdy obdrží žádost o informace týkající se předcházejících odsouzení státních příslušníků třetích zemí v souladu s vnitrostátním právem, a ve spolupráci s členskými státy zjištěnými prostřednictvím systému ECRIS přijímat u veškerých nalezených shod následná opatření. Tato povinnost by neměla být omezena pouze na žádosti v souvislosti s trestním vyšetřováním.

(19)Výskyt shody zjištěný systémem ECRIS-TCN by neměl automaticky znamenat, že dotyčný státní příslušník třetí země byl ve zjištěných členských státech odsouzen, ani že zjištěné členské státy mají o něm informace z rejstříku trestů. Existence předcházejících odsouzení by měla být potvrzena pouze na základě informací obdržených z rejstříku trestů příslušných členských států.

(20)Aniž je vyloučena možnost využít v souladu s platnými pravidly finanční programy Unie, každý členský stát by měl nést vlastní náklady související s prováděním, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříku trestů a vnitrostátních databází otisků prstů a s prováděním, správou, používáním a údržbou technických úprav nezbytných k využívání systému ECRIS-TCN, včetně připojení k vnitrostátnímu ústřednímu přístupovému místu.

(21)Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 23 , Eurojust zřízený rozhodnutím Rady 2002/187/SVV 24 [a Úřad evropského veřejného žalobce zřízený nařízením (EU) …/… 25  ] by měly mít přístup do systému ECRIS-TCN pro zjišťování členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, aby se podpořilo plnění jejich úkolů uložených právními předpisy.

(22)Toto nařízení stanoví přísná pravidla přístupu k systému ECRIS-TCN a nezbytná ochranná opatření, včetně odpovědnosti členských států ve sběru a využívání údajů. Stanoví rovněž právo fyzických osob na náhradu škody, na přístup k údajům, jejich opravu, výmaz a nápravu, zejména právo na účinnou nápravu, jakož i dohled nad všemi operacemi zpracování údajů vykonávanými nezávislými veřejnými orgány. Respektuje tudíž základní práva a svobody a dodržuje zásady uznané především Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu osobních údajů, zásady rovnosti před zákonem a obecného zákazu diskriminace.

(23)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 26 by se měla vztahovat na zpracovávání osobních údajů příslušnými vnitrostátními orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 27 by se mělo vztahovat na zpracovávání osobních údajů vnitrostátními orgány, pokud se neuplatňují vnitrostátní předpisy, kterými se provádí směrnice (EU) 2016/680. Koordinovaný dohled by měl být zajištěn v souladu s článkem 62 [nového nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce Unie].

(24)Měla by být stanovena pravidla pro odpovědnost členských států za újmu, která vznikne z jakéhokoli porušení tohoto nařízení.

(25)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž umožnění rychlé a účinné výměny informací z rejstříku trestů týkajících se státních příslušníků třetích zemí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu nezbytné synergie a interoperability jej může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(26)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro zřízení a provozní řízení systému ECRIS-TCN by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 28 .

(27)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro něj není závazné ani použitelné.

(28)V souladu s články 1, 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice není pro ně závazná ani použitelná.

[Nebo]

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

(29)Vzhledem k tomu, že Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie, přestanou se Smlouvy v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii na Spojené království vztahovat ode dne vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení, pokud Evropská rada po dohodě se Spojeným královstvím nerozhodne o prodloužení této lhůty. V důsledku toho, a aniž jsou dotčena jakákoli ustanovení dohody o vystoupení, se výše uvedený popis účasti Spojeného království na návrhu uplatňuje pouze do doby, než Spojené království přestane být členským státem.

(30)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 29 a vydal stanovisko dne [...] 30 ,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením:

a)se zřizuje systém ke zjišťování členských států, které mají informace o předcházejících odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (dále jen „systém ECRIS-TCN“);

b)se stanoví podmínky, podle nichž používají systém ECRIS-TCN příslušné orgány, aby získaly informace o předcházejících odsouzeních prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) zřízeného rozhodnutím 2009/316/SVV. 

Článek 2
Oblast působnosti

Toto nařízení se uplatňuje na zpracovávání informací o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují konečná rozhodnutí trestních soudů v členských státech, za účelem zjištění členských států, kde byla tato rozhodnutí vynesena.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„odsouzením“ jakékoli konečné rozhodnutí trestního soudu proti fyzické osobě v souvislosti s trestným činem, jestliže se toto rozhodnutí zaznamenává do rejstříku trestů odsuzujícího členského státu;

b)„trestním řízením“ přípravné řízení, řízení před soudem a výkon odsouzení;

c)„rejstříkem trestů“ vnitrostátní rejstřík nebo rejstříky, do nichž se podle vnitrostátního práva zaznamenávají odsouzení;

d)„odsuzujícím členským státem“ členský stát, v němž je vyneseno odsouzení;

e)„ústředním orgánem“ orgán nebo orgány určené v souladu s čl. 3 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV;

f)„příslušnými orgány“ ústřední orgány a instituce Unie s pravomocí mít přístup do systému ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením;

g)„státním příslušníkem třetí země“ státní příslušník země, která není členským státem, bez ohledu na to, zda má tato osoba také státní příslušnost členského státu nebo je osobou bez státní příslušnosti či osobou, jejíž státní příslušnost není odsuzujícímu členskému státu známa;

h)„ústředním systémem“ databáze (jedna či několik), v níž se nacházejí informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují konečná rozhodnutí trestních soudů v členských státech, vyvíjená a udržovaná agenturou eu-LISA;

i)„softwarem rozhraní“ software používaný příslušnými orgány, který jim umožňuje přístup do ústředního systému prostřednictvím komunikační infrastruktury uvedené v článku 4;

j)„zjištěním totožnosti“ postup určení totožnosti osoby pomocí prohledávání databáze podle vícenásobných souborů údajů;

k)„alfanumerickými údaji“ údaje vyjádřené písmeny, číslicemi, zvláštními znaky, mezerami a interpunkčními znaménky;

l)„údaji o otiscích prstů“ údaje týkající se píchaných a válených otisků všech deseti prstů;

m)„zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje;

n)„výskytem shody“ shoda nebo shody zjištěné srovnáním údajů zaznamenaných v ústředním systému a údajů používaných členskými státy pro vyhledávání;

o)„vnitrostátním ústředním přístupovým místem“ vnitrostátní místo připojení ke komunikační infrastruktuře uvedené v článku 4;

p)„referenčním provedením systému ECRIS“ software vyvinutý Komisí a zpřístupněný členským státům pro výměnu informací z rejstříku trestů prostřednictvím systému ECRIS.

Článek 4
Technická architektura systému ECRIS-TCN

1.Systém ECRIS-TCN se skládá z:

a)ústředního systému, v němž jsou uloženy informace o totožnosti odsouzených státních příslušníků třetích zemí;

b)vnitrostátního ústředního přístupového místa v každém členském státě;

c)softwaru rozhraní umožňujícího připojení ústředních orgánů k ústřednímu systému přes vnitrostátní ústřední přístupové místo a komunikační infrastrukturu;

d)komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a vnitrostátním ústředním přístupovým místem.

2.Ústřední systém je umístěn ve dvou technických zařízeních agentury eu-LISA.

3.Software rozhraní je začleněn do referenčního provedení systému ECRIS. Členské státy používají referenční provedení systému ECRIS k zadávání dotazů do systému ECRIS-TCN a také k zasílání následných žádostí o informace z rejstříku trestů.

KAPITOLA II
Vkládání a používání údajů ústředními orgány

Článek 5
Vkládání údajů do systému ECRIS-TCN

1.V případě každého odsouzeného státního příslušníka třetí země ústřední orgán odsuzujícího členského státu pořídí datový záznam v ústředním systému. Datový záznam musí zahrnovat následující údaje:

a)příjmení; křestní jméno (jména); datum narození; místo narození (obec a země); státní příslušnost (příslušnosti); pohlaví; jména rodičů; případně dřívější jména, pseudonym (pseudonymy) a/nebo přezdívka (přezdívky); kód odsuzujícího členského státu;

b)údaje o otiscích prstů v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV 31  a specifikacemi pro rozlišení a používání otisků prstů uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b); referenční číslo údajů o otiscích prstů odsouzené osoby, včetně kódu odsuzujícího členského státu.

2.Datový záznam může obsahovat také zobrazení obličeje odsouzeného státního příslušníka třetí země.

3.Odsuzující členský stát pořídí datový záznam co nejdříve po zapsání odsouzení do vnitrostátního rejstříku trestů.

4.Odsuzující členský stát pořídí datové záznamy také o odsouzeních vynesených před [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] v takovém rozsahu, v jakém se tyto údaje uchovávají v jeho vnitrostátním rejstříku trestů nebo ve vnitrostátní databázi otisků prstů.

Článek 6
Specifická pravidla pro zobrazení obličeje

1.Zobrazení obličeje uvedená v čl. 5 odst. 2 se používají pouze k potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země, jehož totožnost byla zjištěna jako výsledek alfanumerického vyhledávání nebo vyhledávání s použitím otisků prstů.

2.Jakmile to bude z technického hlediska možné, lze zobrazení obličeje a otisky prstů používat též ke zjištění totožnosti státního příslušníka třetí země na základě jeho biometrického identifikátoru. Před zavedením této funkce do systému ECRIS-TCN předloží Komise zprávu o dostupnosti a připravenosti potřebné technologie, kterou konzultuje s Evropským parlamentem.

Článek 7
Používání systému ECRIS-TCN pro zjišťování členských států, které mají informace z rejstříku trestů

1.Vyžadují-li se v členském státě informace z rejstříku trestů o státním příslušníkovi třetí země za účelem trestního řízení vedeného proti němu, nebo za jakýmkoli jiným účelem než za účelem trestního řízení v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu, použije ústřední orgán daného členského státu systém ECRIS-TCN ke zjištění členských států, které mají informace z rejstříku trestů o tomto státním příslušníkovi třetí země, aby prostřednictvím systému ECRIS získal informace o předcházejících odsouzeních.

2.Europol, Eurojust [a Úřad evropského veřejného žalobce] mají přístup do systému ECRIS-TCN za účelem zjišťování členských států, které mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníkovi třetí země, v souladu s články 14, 15 a16.

3.Příslušné orgány mohou zadat dotaz do systému ECRIS-TCN s použitím údajů uvedených v čl. 5 odst. 1.

4.Příslušné orgány mohou také zadat dotaz do systému ECRIS-TCN s použitím zobrazení obličeje uvedených v čl. 5 odst. 2, pokud tato funkce byla zavedena v souladu s čl. 6 odst. 2.

5.V případě výskytu shody poskytne ústřední systém příslušnému orgánu automaticky informace o členských státech, které mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníkovi třetí země, spolu se souvisejícími referenčními čísly a odpovídajícími informacemi o totožnosti. Tyto informace o totožnosti se použijí pouze za účelem ověření totožnosti dotyčného státního příslušníka třetí země.

6.V případě, že se nevyskytne shoda, ústřední systém o tom automaticky informuje příslušný orgán.

KAPITOLA III
Uchovávání a změny údajů

Článek 8
Doba uchování uložených údajů

1.Každý jednotlivý datový záznam se uchovává v ústředním systému, dokud jsou údaje o odsouzeních dotyčné osoby uloženy ve vnitrostátním rejstříku trestů.

2.Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavci 1 ústřední orgán odsuzujícího členského státu vymaže jednotlivý datový záznam z ústředního systému neprodleně, v každém případě však nejpozději jeden měsíc po uplynutí této doby uchovávání.

Článek 9
Změna a výmaz údajů

1.Členské státy mají právo měnit nebo vymazat údaje, které vložily do systému ECRIS-TCN.

2.Jakákoli následná změna informací ve vnitrostátním rejstříku trestů, které vedly k pořízení datového záznamu v souladu s článkem 5, má za následek stejnou změnu informací, které odsuzující členský stát uložil v tomto datovém záznamu do ústředního systému.

3.Má-li členský stát důvod se domnívat, že údaje, které zaznamenal do ústředního systému, nejsou přesné, nebo byly zpracovány v ústředním systému v rozporu s tímto nařízením, příslušné údaje zkontroluje a v případě potřeby je neprodleně změní nebo vymaže z ústředního systému.

4.Pokud členský stát kromě členského státu, který vložil údaje, má důvod se domnívat, že údaje zaznamenané v ústředním systému nejsou přesné, nebo že byly zpracovány v ústředním systému v rozporu s tímto nařízením, neprodleně se spojí s ústředním orgánem odsuzujícího členského státu. Odsuzující členský stát do jednoho měsíce ověří přesnost údajů a zákonnost jejich zpracování.

KAPITOLA IV
Vývoj, provoz a povinnosti

Článek 10
Prováděcí akty přijaté Komisí

1.Komise přijme akty potřebné pro vývoj a technické provedení systému ECRIS-TCN, a zejména pravidla o:

a)technických specifikacích pro zpracování alfanumerických údajů;

b)technických specifikacích pro rozlišení a zpracování otisků prstů v systému ECRIS-TCN;

c)technických specifikacích softwaru rozhraní uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. c);

d)technických specifikacích pro zpracování zobrazení obličeje;

e)kvalitě údajů, včetně mechanismu a postupů pro vykonávání kontrol kvality údajů;

f)vkládání údajů podle článku 5;

g)přístupu k údajům podle článku 7;

h)změnách a výmazu údajů v souladu s články 8 a 9;

i)vedení protokolů a přístupu k nim podle článku 29;

j)poskytování statistik v souladu s článkem 30;

k)požadavcích na výkonnost a dostupnost systému ECRIS-TCN.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 11
Vývoj a provozní řízení

1.Agentura eu-LISA je odpovědná za vývoj a provozní řízení systému ECRIS-TCN. Vývoj sestává z vypracování a provedení technických specifikací, testování a celkové projektové koordinace.

2.Agentura eu-LISA je odpovědná také za další vývoj a údržbu referenčního provedení systému ECRIS.

3.Agentura eu-LISA vymezí koncepci fyzické architektury systému ECRIS-TCN, včetně jeho technických specifikací a vývoje, pokud jde o ústřední systém uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. a), vnitrostátní ústřední přístupové místo uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) a software rozhraní uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. c). Tuto koncepci přijme správní rada s výhradou příznivého stanoviska Komise.

4.Agentura eu-LISA vyvine a zavede systém ECRIS-TCN před [dva roky po vstupu nařízení v platnost] a poté, co Komise přijme opatření stanovená v článku 10.

5.Správní rada agentury eu-LISA ustaví před fází návrhu a vývoje radu pro řízení programu složenou maximálně z deseti členů. Tato rada se skládá z osmi zástupců jmenovaných správní radou, dále z předsedy poradní skupiny pro systém ECRIS-TCN uvedené v článku 36 a z jednoho člena jmenovaného Komisí. Členové jmenovaní správní radou se volí pouze z těch členských států, které jsou plně vázány právními nástroji podle práva Unie upravujícími systém ECRIS a které se budou účastnit na systému ECRIS-TCN. Správní rada zajistí, aby zástupci, jež bude jmenovat, měli potřebné zkušenosti a odborné znalosti v oblasti vývoje a řízení informačních systémů využívaných justičními orgány a orgány, jež vedou rejstřík trestů. Rada pro řízení programu se schází nejméně jednou za každé tři měsíce a v případě potřeby častěji. Zajišťuje řádné řízení fáze návrhu a vývoje systému ECRIS-TCN. Rada pro řízení programu předkládá každý měsíc správní radě eu-LISA písemné zprávy o pokroku projektu. Nemá rozhodovací pravomoc, ani není zmocněna zastupovat členy správní rady.

6.Rada pro řízení programu stanoví svůj jednací řád, který zahrnuje zejména pravidla pro:

a)předsednictví;

b)místa zasedání;

c)přípravu jednání;

d)přizvání odborníků na zasedání;

e)komunikační plány zajišťující plné informování nezúčastněných členů správní rady.

7.Předsednictví vykonává členský stát, který je předsedou Rady Evropské unie, za předpokladu, že je plně vázán právními nástroji podle práva Unie upravujícími systém ECRIS a že se účastní systému ECRIS-TCN. Není-li tento požadavek splněn, předsednictví vykonává členský stát, který bude příštím předsedou a jenž splňuje tento požadavek.

8.Všechny cestovní výdaje a výdaje na pobyt, které vzniknou členům rady pro řízení programu, hradí agentura a obdobně se použije ustanovení článku 10 jednacího řádu agentury eu-LISA. Sekretariát rady pro řízení programu zajišťuje agentura eu-LISA.

9.Poradní skupina pro systém ECRIS-TCN uvedená v článku 36 se během fáze návrhu a vývoje skládá z národních projektových manažerů systému ECRIS-TCN. V průběhu fáze návrhu a vývoje se schází nejméně jednou za měsíc až do zahájení činnosti systému ECRIS-TCN. Po každém zasedání podává zprávu správní radě agentury eu-LISA. Poskytuje odborné znalosti pro podporu úkolů správní rady a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti členských států.

10.Agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy zajišťuje, aby se vždy využívaly nejlepší dostupné technologie určené na základě analýzy nákladů a přínosů.

11.Agentura eu-LISA odpovídá za tyto úkoly týkající se komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d):

a)dohled;

b)bezpečnost;

c)koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem.

12.Komise odpovídá za všechny ostatní úkoly spojené s komunikační infrastrukturou, zejména za:

a)úkoly související s plněním rozpočtu;

b)pořizování a obnovu;

c)smluvní záležitosti.

13.Agentura eu-LISA vyvine a bude udržovat mechanismy a postupy pro vykonávání kontrol kvality údajů v systému ECRIS-TCN a předkládá pravidelné zprávy členským státům. Agentura eu-LISA předkládá pravidelné zprávy Komisi zprávy o zjištěných problémech a o tom, kterých členských států se týkají. 

14.Provozní řízení systému ECRIS-TCN sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování jeho funkčnosti v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje, potřebných k tomu, aby systém fungoval na uspokojivé úrovni provozní kvality v souladu s technickými specifikacemi.

15.Agentura eu-LISA plní úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systému ECRIS-TCN a referenční provedení systému ECRIS.

16.Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropské unie, použije agentura eu-LISA na všechny své pracovníky, kteří musí pracovat s údaji uloženými v ústředním systému, odpovídající pravidla zachování služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti. Tato povinnost je zachována i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.

Článek 12
Povinnosti členských států

1.Každý členský stát odpovídá za:

a)zajištění bezpečného spojení mezi vnitrostátními databázemi rejstříku trestů a databázemi otisků prstu a vnitrostátním ústředním přístupovým místem;

b)vývoj, provoz a údržbu spojení uvedeného v písmeni a);

c)zajištění spojení mezi vnitrostátními systémy a referenčním provedením systému ECRIS;

d)správu a úpravu přístupu pro řádně oprávněné pracovníky ústředních orgánů do systému ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu a profilů těchto pracovníků.

2.Každý členský stát poskytne pracovníkům svých orgánů, kteří mají právo na přístup do systému ECRIS-TCN, příslušnou odbornou přípravu, zejména v oblasti zabezpečení údajů, pravidel ochrany údajů a souvisejících základních práv, a to dříve než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uložené v ústředním systému.

Článek 13

Odpovědnost za používání údajů

1.V souladu se směrnicí (EU) 2016/680 každý členský stát zajistí, aby se údaje zaznamenané v systému ECRIS-TCN zpracovávaly v souladu s právními předpisy, a zejména aby:

a)přístup k údajům měli pouze řádně oprávnění pracovníci za účelem plnění svých úkolů;

b)se údaje shromažďovaly v souladu s právními předpisy a aby byla plně respektována lidská důstojnost státního příslušníka třetí země;

c)se údaje zadávaly do systému ECRIS-TCN v souladu s právními předpisy;

d)údaje byly při zadávání do systému EES správné a aktuální.

2.Agentura eu-LISA zajistí, aby se systém ECRIS-TCN provozoval v souladu s tímto nařízením a prováděcími akty uvedenými v článku 10 a rovněž v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 [nebo jeho následným nařízením]. Agentura eu-LISA zejména přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti ústředního systému a komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a vnitrostátním ústředním přístupovým místem, aniž jsou dotčeny povinnosti jednotlivých členských států.

3.Agentura eu-LISA uvědomí Evropský parlament, Radu a Komisi, jakož i evropského inspektora ochrany údajů, o opatřeních, jež přijala podle odstavce 2 v zájmu zahájení provozu systému ECRIS-TCN.

4.Prostřednictvím pravidelně aktualizovaných veřejných internetových stránek poskytne Komise informace uvedené v odstavci 3 členským státům a veřejnosti.

Článek 14
Kontaktní místo pro třetí země a mezinárodní organizace

1.Třetí země a mezinárodní organizace mohou své žádosti o informace týkající se předchozích odsouzení státních příslušníků třetích zemí adresovat Eurojustu.

2.Když Eurojust obdrží žádost uvedenou v odstavci 1, použije systém ECRIS-TCN pro určení, které členské státy mají informace o dotyčném státním příslušníkovi třetí země a v případě, že jsou členské státy zjištěny, ihned předá žádost ústředním orgánům těchto členských států. Dotyčné členské státy odpovídají za další vyřízení těchto žádostí v souladu s jejich vnitrostátním právem.

3.Eurojust ani Europol [ani Úřad evropského veřejného žalobce] ani žádný ústřední orgán členského státu nemůže třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu předat informace získané ze systému ECRIS-TCN o předchozích odsouzeních státního příslušníka třetí země nebo informace o členských státech, které mohou mít takové informace.

Článek 15
Přístup Eurojustu, Europolu [a Úřadu evropského veřejného žalobce]

1.Eurojust má přímý přístup do systému ECRIS-TCN za účelem uplatňování článku 14 a plnění svých úkolů uložených právními předpisy.

2.Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce] mají přímý přístup do systému ECRIS-TCN za účelem plnění svých úkolů uložených právními předpisy.

3.V návaznosti na výskyt shody, která znamená, že členské státy mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníkovi třetí země, může Eurojust, Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce] využít své kontakty s vnitrostátními orgány těchto členských států navázané v souladu s jejich příslušnými ustavujícími právními nástroji za účelem vyžádání informací týkajících se odsouzení.

4.Každý subjekt uvedený v tomto článku odpovídá za řízení a úpravu přístupu řádně oprávněných pracovníků do systému ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a za sestavení a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů.

Článek 16
Povinnosti Eurojustu, Europolu [a Úřadu evropského veřejného žalobce]

1.Eurojust, Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce] vytvoří technické prostředky pro připojení k systému ECRIS-TCN a odpovídají za údržbu tohoto spojení.

2.Subjekty uvedené v odstavci 1 poskytnou svým pracovníkům, kteří mají právo na přístup do systému ECRIS-TCN, příslušnou odbornou přípravu, zejména v oblasti zabezpečení údajů, pravidel ochrany údajů a souvisejících základních práv, a to dříve než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uložené v ústředním systému.

3.Subjekty uvedené v odstavci 1 zajistí, aby osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení, byly chráněny v souladu s příslušnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 17
Zabezpečení údajů

1.Agentura eu-LISA přijme potřebná opatření pro zajištění bezpečnosti systému ECRIS-TCN, aniž jsou dotčeny povinnosti každého členského státu, s přihlédnutím k bezpečnostním opatřením uvedeným v odstavci 3.

2.Pokud jde o provoz systému ECRIS-TCN, přijme agentura eu-LISA opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 3, včetně přijetí bezpečnostního plánu a plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii.

3.Členské státy zajišťují bezpečnost údajů před jejich přenosem do vnitrostátního ústředního přístupového místa a během něj. Každý členský stát je povinen zejména:

a)údaje fyzicky chránit, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace za účelem ochrany důležité infrastruktury;

b)zabránit neoprávněným osobám v přístupu k vnitrostátním zařízením, v nichž členský stát vykonává činnosti související se systémem ECRIS-TCN;

c)zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či vyjímání nosičů dat;

d)zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, změnám nebo výmazu uložených osobních údajů;

e)zabránit neoprávněnému zpracovávání údajů v systému ECRIS-TCN a jakékoli neoprávněné změně nebo výmazu údajů zpracovávaných v systému ECRIS-TCN;

f)zajistit, aby osoby oprávněné k přístupu do systému ECRIS-TCN měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí totožností jednotlivých uživatelů a chráněných režimů přístupu k informacím;

g)zajistit, aby všechny orgány s právem přístupu do systému ECRIS-TCN vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny údaje vkládat, měnit, vymazávat, prohlížet nebo je vyhledávat, a aby tyto profily na žádost neprodleně zpřístupnily vnitrostátním orgánům dohledu uvedeným v článku 25;

h)zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým subjektům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů;

i)zajistily, aby bylo možné ověřit a zjistit, které údaje byly zpracovány v systému ECRIS-TCN, kdy, kým a pro jaký účel;

j)zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo výmaz osobních údajů během jejich přenosu do systému ECRIS-TCN a z něj nebo během přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování;

k)sledovat účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijímat nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění dodržování tohoto nařízení.

Článek 18
Odpovědnost

1.Každá osoba nebo členský stát, jimž vznikla škoda v důsledku nezákonného zpracování nebo jiného činu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé škody od členského státu, který je za ni odpovědný. Daný členský stát je zcela nebo zčásti zproštěn odpovědnosti, pokud prokáže, že událost vedoucí ke vzniku škody nezavinil.

2.Pokud jakékoli nesplnění povinností členského státu podle tohoto nařízení způsobí systému ECRIS-TCN škodu, bude tento členský stát činěn za toto poškození odpovědným, ledaže by agentura eu-LISA nebo jiný členský stát účastnící se systému ECRIS-TCN opomenuly přijmout přiměřená opatření pro zabránění vzniku škody nebo zmírnění jejích následků.

3.Uplatnění nároku na náhradu škody vůči členskému státu za škodu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí vnitrostátním právem žalovaného členského státu.

Článek 19
Vlastní kontrola

Členské státy zajistí, aby každý ústřední orgán učinil opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení a spolupracoval, je-li to nutné, s orgánem dohledu a vnitrostátním orgánem dohledu.

Článek 20
Sankce

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že za jakékoli použití údajů vložených do systému ECRIS-TCN v rozporu s tímto nařízením bude možné uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce v souladu s vnitrostátním právem.

KAPITOLA V
Práva a dohled v oblasti ochrany údajů

Článek 21
Správci a zpracovatelé údajů

1.Každý ústřední orgán členského státu se považuje za správce v souladu se směrnicí (EU) 2016/680, pokud jde o zpracovávání osobních údajů daným členským státem podle tohoto nařízení.

2.Agentura eu-LISA se považuje za zpracovatele údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001, pokud jde o osobní údaje, které členský stát vložil do ústředního systému.

Článek 22
Účel zpracování osobních údajů

1.Údaje vložené do ústředního systému se zpracovávají pouze za účelem zjištění členských států, které mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí.

2.Přístup do systému ECRIS-TCN je vyhrazen výlučně pro řádně oprávněné pracovníky ústředních orgánů za účelem zadávání, změny, výmazu a prohledávání údajů uvedených v článku 5 a pro řádně oprávněné pracovníky subjektů uvedených v článku 15 za účelem prohlížení údajů. Tento přístup je omezen na rozsah nezbytný pro plnění úkolů v souladu s účelem uvedeným v odstavci 1 a musí být přiměřený sledovaným cílům.

Článek 23
Právo na přístup, opravu a výmaz

Žádosti státních příslušníků třetích zemí týkající se práv stanovených v článcích 14 a 16 směrnice (EU) 2016/680 lze adresovat ústřednímu orgánu kteréhokoli členského státu.

1.Je-li žádost podána jinému než odsuzujícímu členskému státu, orgány členského státu, kterému byla žádost podána, do jednoho měsíce zkontrolují správnost údajů a zákonnost jejich zpracování v systému ECRIS-TCN, je-li tato kontrola možná bez konzultace s odsuzujícím členským státem. V opačném případě se členský stát, který není odsuzujícím členským státem, do 14 dnů obrátí na orgány odsuzujícího členského státu a odsuzující členský stát do jednoho měsíce prověří správnost údajů a zákonnost jejich zpracování.

2.V případě, že údaje zaznamenané v systému ECRIS-TCN jsou věcně nesprávné, nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, odsuzující členský stát je v souladu s článkem 9 opraví nebo vymaže. Odsuzující členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, dotyčnou osobu neprodleně písemně vyrozumí, že údaje, které se jí týkají, byly opraveny nebo vymazány.

3.Pokud členský stát, kterému byla žádost podána, nesouhlasí s tím, že údaje zaznamenané v systému ECRIS-TCN jsou věcně nesprávné, nebo že byly zaznamenány v rozporu se zákonem, neprodleně přijme správní rozhodnutí a písemně vyrozumí dotčenou osobu, proč není ochoten opravit nebo vymazat údaje, které se jí týkají.

4.Členský stát, který přijal správní rozhodnutí podle odstavce 4, také dotyčnou osobu obeznámí s kroky, které může učinit, jestliže s poskytnutým odůvodněním nesouhlasí. To zahrnuje informace o postupu podání žaloby nebo stížnosti příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu a o veškeré pomoci dostupné v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu, včetně pomoci orgánů dohledu.

5.Jakákoli žádost podaná v souladu s odstavci 1 a 2 musí obsahovat nezbytné informace pro zjištění totožnosti dotčené osoby. Tyto informace se použijí výhradně k umožnění výkonu práv uvedených v odstavcích 1 a 2 a ihned poté se vymažou.

6.Požádá-li osoba o poskytnutí údajů, které se jí týkají, v souladu s odstavcem 2, ústřední orgán uchová písemný záznam o podání této žádosti a způsobu jejího řešení a o orgánu, který se žádostí zabýval, a neprodleně jej zpřístupní vnitrostátním orgánům dohledu.

Článek 24
Spolupráce k zajištění práv na ochranu údajů

1.Ústřední orgány členských států vzájemně spolupracují za účelem prosazování práv stanovených v článku 23.

2.Orgán dohledu v každém členském státě na požádání pomáhá dotčené osobě a poskytuje jí poradenství ve věci uplatňování jejího práva na opravu nebo výmaz údajů, které se jí týkají.

3.Orgán dohledu členského státu, který údaje předal, a orgány dohledu členských států, kterým byla žádost podána, vzájemně spolupracují za účelem dosažení těchto cílů.

Článek 25
Opravné prostředky

1.V každém členském státě má každý právo podat žalobu nebo stížnost v členském státě, který mu odepřel právo na přístup k údajům, jež se jej týkají, nebo právo na jejich opravu nebo výmaz, podle článku 23.

2.Pomoc orgánů dohledu zůstává dostupná během celého řízení.

Článek 26
Dohled vnitrostátních orgánů dohledu

1.Každý členský stát zajistí, aby orgán dohledu nebo orgány určené podle článku 41 směrnice (EU) 2016/680 dohlížely na zákonnost zpracování osobních údajů podle článků 6 dotčeným členským státem, včetně jejich přenosu do systému ECRIS-TCN a z něj.

2.Orgán dohledu zajišťuje, aby byl nejméně každé čtyři roky od zahájení provozu systému ECRIS-TCN proveden audit operací zpracování údajů ve vnitrostátním rejstříku trestů a databázích otisků prstů podle příslušných mezinárodních auditorských standardů.

3.Členské státy zajišťují, aby měly jejich orgány dohledu dostatek prostředků k plnění úkolů, které jim toto nařízení ukládá.

4.Každý členský stát poskytne veškeré informace, které si vyžádají orgány dohledu, a zejména informace o činnostech prováděných v souladu s články 12, 13 a 17. Každý členský stát poskytne orgánům dohledu přístup ke svým záznamům podle článku 29 a umožní jim kdykoliv přístup do všech prostor souvisejících se systémem ECRIS-TCN.

Článek 27
Dohled vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů

1.Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby se činnosti agentury eu-LISA související se zpracováním osobních údajů v systému ECRIS-TCN prováděly v souladu s tímto nařízením.

2.Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň každým čtvrtým rokem v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností agentury souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva o tomto auditu se zašle Evropskému parlamentu, Radě, agentuře eu-LISA, Komisi, orgánům dohledu a vnitrostátním orgánům dohledu. Agentura eu-LISA musí dostat příležitost vznést připomínky předtím, než bude zpráva přijata.

3.Agentura eu-LISA poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, poskytuje mu přístup ke všem dokumentům a ke svým záznamům pořízeným podle článku 29 a nepřetržitý přístup do všech svých prostor.

Článek 28
Spolupráce orgánů dohledu s evropským inspektorem ochrany údajů

Koordinovaný dohled by měl být zajištěn v souladu s článkem 62 [nového nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce Unie].

Článek 29
Vedení protokolů

1.Agentura eu-LISA a příslušné orgány v souladu s jejich odpovídajícími povinnostmi zajistí, aby se všechny operace zpracování údajů v systému ECRIS-TCN zaznamenávaly za účelem kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracovávání údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů a vlastního sledování.

2.Protokol nebo dokumentace musí uvádět:

a)účel žádosti o přístup k údajům systému ECRIS-TCN;

b)předané údaje podle článku 5;

c)odkaz na vnitrostátní spis;

d)datum a přesný čas operace;

e)údaje použité pro dotaz;

f)identifikační značku úředníka, který vyhledávání provedl, a úředníka, který vyhledávání nařídil.

3.Protokoly o dotazech a zveřejnění údajů umožní určit důvody těchto činnosti.

4.Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro sledování zákonnosti zpracování údajů a pro zajištění neporušenosti a zabezpečení údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 34 smějí být použity pouze protokoly obsahující jiné než osobní údaje. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a smazány po uplynutí jednoho roku, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy.

5.Agentura eu-LISA ústředním orgánům na požádání neprodleně zpřístupní protokoly o operacích zpracování údajů.

6.Příslušné vnitrostátní orgány dohledu odpovědné za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů mají na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností. Ústřední orgány na požádání neprodleně zpřístupní protokoly o svých operacích zpracování údajů příslušným orgánům dohledu.

KAPITOLA VI
Závěrečná ustanovení

Článek 30
Používání údajů pro účely hlášení a statistik

1.Řádně oprávnění pracovníci agentury eu-LISA, příslušných orgánů a Komise mají přístup k údajům zpracovávaným v rámci systému ECRIS-TCN výlučně za účelem hlášení a statistik, aniž by bylo možné zjistit totožnost jednotlivé osoby.

2.Pro účely odstavce 1 agentura eu-LISA zřídí, zavede a na svých technických pracovištích umístí centrální úložiště obsahující údaje uvedené v odstavci 1, které neumožňují zjištění totožnosti jednotlivých osob a umožňují získat zprávy a statistiky přizpůsobené potřebám uživatele. Přístup do centrálního úložiště je možný přes zabezpečený přístup s kontrolovaným přístupem a specifickými uživatelskými profily, a to výhradně pro účely hlášení a statistik.

3.Podrobná pravidla týkající se fungování centrálního úložiště a pravidla pro ochranu a bezpečnost údajů týkající se úložiště se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

4.Postupy zavedené agenturou eu-LISA pro dohled nad fungováním systému ECRIS-TCN uvedené v článku 34 a referenční provedení systému ECRIS zahrnují možnost sestavovat pravidelné statistiky za účelem zajištění tohoto dohledu.

Agentura eu-LISA předkládá Komisi každý měsíc statistiky, které nejsou osobní a týkají se zaznamenávání, ukládání a výměny informací získaných z rejstříku trestů prostřednictvím systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS. Na žádost Komise poskytne agentura eu-LISA statistiky o určitých aspektech týkajících se provádění tohoto nařízení.

5.Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA statistiky potřebné k plnění jejich povinností uvedených v tomto článku. Komisi poskytnou statistiky o počtu státních příslušníků třetích zemí odsouzených na jejich území a také o počtu odsouzení státních příslušníků třetích zemí na jejich území.

Článek 31
Náklady

1.Náklady spojené se zřízením a provozem ústředního systému, komunikační infrastruktury, softwaru rozhraní a referenčního provedení systému ECRIS jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.Náklady připojení Eurojustu, Europolu a [Úřadu evropského veřejného žalobce] k systém ECRIS-TCN se hradí z rozpočtu těchto subjektů.

3.Ostatní náklady hradí členské státy, zejména náklady vzniklé připojením existujících vnitrostátních rejstříků trestů, databází otisků prstů a ústředních orgánů k systému ECRIS-TCN, jakož i náklady na umístění referenčního provedení systému ECRIS.

Článek 32
Oznámení

Členské státy oznámí agentuře eu-LISA své ústřední orgány, které mají přístup k zadávání, změnám, výmazu, prohlížení nebo vyhledávání údajů. Agentura eu-LISA pravidelně zveřejňuje seznam těchto ústředních orgánů.

Článek 33
Zahájení provozu

1.Komise stanoví datum zahájení provozu systému ECRIS-TCN, jakmile budou splněny tyto podmínky:

a)jsou přijata opatření uvedená v článku 10;

b)agentura eu-LISA oznámí úspěšné provedení souhrnného testu systému ECRIS-TCN, který uskuteční agentura eu-LISA spolu s členskými státy;

c)členské státy potvrdí, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření pro shromažďování údajů uvedených v článku 5 a jejich předávání do systému ECRIS-TCN, a oznámí je Komisi;

2.Agentura eu-LISA oznámí Komisi úspěšné provedení testu uvedeného v odst. 1 písm. b). Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledky testu uvedeného v odst. 1 písm. b).

3.Rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 1 se zveřejní v Úředním věstníku.

4.Členské státy začnou používat systém ECRIS-TCN od data stanoveného Komisí v souladu s odstavcem 1.

Článek 34
Sledování a hodnocení

1.Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů, které budou sledovat vývoj systému ECRIS-TCN vzhledem k cílům v oblasti plánování a nákladů a sledovat fungování systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS, pokud jde o porovnání jejich technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli.

2.S cílem sledovat fungování systému a jeho technickou údržbu má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím týkajícím se operací zpracování údajů prováděných v sytému ECRIS-TCN a referenčním provedení systému ECRIS.

3.Do [šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] a potom každých šest měsíců během fáze vývoje předloží agentura eu-LISA zprávu Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu vývoje systému ECRIS-TCN. Po ukončení vývoje předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které vysvětlí, jak byly splněny cíle týkající se zejména plánování a nákladů, a odůvodní případné odchylky.

4.Dva roky po zahájení provozu systému ECRIS-TCN a poté každé dva roky předloží agentura eu-LISA Komisi zprávu o technickém fungování systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS, včetně jejich bezpečnosti, vycházející především ze statistik o fungování a používání systému ECRIS-TCN a o výměně informací, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím referenčního provedení systému ECRIS.

5.Tři roky po zahájení provozu systému ECRIS-TCN a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS. Toto celkové hodnocení musí zahrnovat posouzení uplatňování nařízení, dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům a dopadu na základní práva a platnost výchozího principu, uplatňování nařízení, zabezpečení systému a jakékoli důsledky dalšího fungování a uvede nezbytná doporučení. Komise předloží tuto hodnotící zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

6.Členské státy, Eurojust a Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce] poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v tomto článku v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí nebo agenturou eu-LISA nebo oběma. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování určených orgánů.

7.Agentura eu-LISA poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 5.

Článek 35
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 32 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 36
Poradní skupina

Agentura eu-LISA zřídí poradní skupinu a poskytne jí odborné poznatky související se systémem ECRIS-TCN a referenčním provedením systému ECRIS, zejména v souvislosti s přípravou svého ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti. Během fáze návrhu a vývoje se použije článek 11.

Článek 37
Změny nařízení (EU) č. 1077/2011

Nařízení (EU) č. 1077/2011 se mění takto:

1)V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Agentura odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému, Vízového informačního systému, Eurodacu, [systému vstupu/výstupu], [systému ETIAS], [automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu] systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS.“

2)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Úkoly týkající se systému ECRIS-TCN

Ve vztahu k systému ECRIS-TCN a referenčnímu provedení systému ECRIS agentura plní:

a)úkoly, které jí byly svěřeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/20XX*;

b)úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS.

__________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/20XX ze dne X.X.X., kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L...).“

3)V článku 7 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Úkoly související s provozním řízením komunikační infrastruktury lze svěřit vnějším soukromoprávním subjektům podle nařízení (ES, Euratom) č. 966/2012. V takovém případě je poskytovatel sítě povinen dodržovat bezpečnostní opatření podle odstavce 4 a nesmí mít žádný přístup k operativním údajům SIS II, VIS, Eurodacu [systému EES], [systému ETIAS] [automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu], systému ECRIS-TCN ani k výměně údajů související se SIS II prostřednictvím SIRENE.“

4)V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Agentura sleduje vývoj ve výzkumu důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu [EES], [ETIAS] [automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu], systému ECRIS-TCN a jiných rozsáhlých informačních systémů.“

5)V článku 12 se odstavec 1 mění takto:

a)za písmeno s) se vkládá nové písmeno sa):

„sa) přijímá zprávy o vývoji systému ECRIS-TCN podle čl. 34 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/20XX ze dne X.X.X., kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L ...).“

b)Písmeno t) se nahrazuje tímto:

„t) přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV [nebo čl. 54 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU] a o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV, [EES podle čl. 64 odst. 4 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX a ETIAS podle čl. 81 odst. 4 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX] a systému ECRIS-TCN a referenčním provedení systému ECRIS podle č. 34 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXX;“

c)Písmeno v) se nahrazuje tímto:

„v)    přijímá oficiální připomínky ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013 a čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX [kterým se zřizuje systém EES], článku 57 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX [kterým se zřizuje systém ETIAS] a čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) XX/XXXX [kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN] a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;“

d)za písmeno xa) se vkládá nové písmeno, které zní:

„xb) zveřejňuje statistiky týkající se systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS podle článku 30 nařízení XXXX/XX;“

e)písmeno y) se nahrazuje tímto:

„y)    zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat údaje obsažené v SIS II podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV, spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV [nebo podle čl. 36 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 53 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU, spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, a čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech; [a rovněž seznam příslušných orgánů podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) XX/XXXX, kterým se zřizuje systém EES]; [seznam příslušných orgánů podle článku 11 nařízení (EU) XX/XXXX, kterým se zřizuje systém ETIAS] a [seznam ústředních orgánů podle článku 32 nařízení XX/XXX, kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN];“

6)V článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.    Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. [Evropská pohraniční a pobřežní stráž se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2016/1624 nebo nařízení XXX ze dne XXX]. Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV nebo otázky týkající se systému Eurodac v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 603/2013. [Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se systému EES v souvislosti s uplatňováním nařízení XX/XXXX (kterým se zřizuje systém EES), nebo otázky týkající se systému ETIAS v souvislosti s nařízením XX/XXXX (kterým se zřizuje systém ETIAS). Evropská pohraniční a pobřežní stráž se může také účastnit zasedání správní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se systému ETIAS v souvislosti s uplatňováním nařízení XX/XX ze dne XXX]. [Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) se může také účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se automatizovaného systému pro registraci, sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU), kterým se stanoví kritéria a způsoby určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podanou státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v jednom z členských států (přepracované znění) COM(2016) 270 final, 2016/0133(COD).] [Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce se mohou také účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se nařízení XX/XXXX (kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011 (systém ECRIS-TCN).] Správní rada může na zasedání jako pozorovatele pozvat jakoukoli další osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu. “

7)V čl. 17 odst. 5 se bod g) nahrazuje tímto:

„g) aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanoví požadavky na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013 [čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) XX/XX ze dne XX (kterým se zřizuje systém EES)] 33 , čl. 64 odst. 2 nařízení XX/XXXX (kterým se zřizuje systém ETIAS) a čl. 11 odst. 16 [nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX, kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN].“

8)V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Správní radě poskytují odborné poznatky související s rozsáhlými informačními systémy, a zejména v rámci vypracovávání ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti, tyto poradní skupiny:

a)poradní skupina pro SIS II;

b)poradní skupina pro VIS;

c)poradní skupina pro Eurodac;

d)poradní skupina pro [EES-ETIAS];

e)poradní skupina pro systém ECRIS-TCN;

f)jakákoli jiná poradní skupina pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud tak stanoví příslušný legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného rozsáhlého informačního systému.

Článek 38
Provádění a přechodná ustanovení

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto nařízením do 24 měsíců po jeho vstupu v platnost.

2.U odsouzení vynesených před [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] pořídí ústřední orgány individuální datové záznamy v ústředním systému nejpozději do 24 měsíců po vstupu tohoto nástroje v platnost v takovém rozsahu, v jakém se tyto údaje uchovávají v jejich vnitrostátních rejstřících trestů nebo ve vnitrostátních databázích otisků prstů.

Článek 39
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 34  

1.3Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci 35  

⌧ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3Očekávané výsledky a dopad

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻     Finanční dopad od RRRR do RRRR

⌧ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 do roku 2020, poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 36  

⌧ Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–⌧    prostřednictvím výkonných agentur 37 .

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte existující či předpokládaná preventivní a ochranná opatření

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

• Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.2.1Odhadovaný dopad na rozpočet eu-LISA, provozní výdaje

–◻     Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje

3.2.3.1Odhad výdajů na zaměstnance eu-LISA: Shrnutí

–◻     Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧     Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Nábor pěti smluvních zaměstnanců během fáze zavádění se plánuje pro řízení projektu, sledování vývoje, zabezpečování kvality a testování systému. Očekává se, že počínaje rokem 2021 se bude počet zaměstnanců snižovat a zaměstnanci budou vykonávat řízení projektu a některé činnosti údržby a podpory systému.

3.2.4Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.1Souhrn GŘ pro spravedlnost a spotřebitele

–◻     Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–⌧     Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.4.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

       XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.    

Popis úkolů:

3.2.5Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–⌧    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.6Příspěvky třetích stran

–⌧ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U „účelově vázaných“ různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23 a 33.

(2) V souladu s návrhem Komise z roku 2016 (COM(2016) 07 final) se současný návrh stejným způsobem vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří mají také státní příslušnost členského státu, aby se zajistilo, že informace lze najít, ať je další státní příslušnost známá nebo ne. Viz str. 12 důvodové zprávy tohoto návrhu.

(3) Zpráva Komise o výměně informací z rejstříku trestů mezi členskými státy prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS).

(4) „Evropský program pro bezpečnost“ – sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. dubna 2015, COM(2015) 185 final.

(5) Návrh provázelo posouzení dopadů (SWD(2016) 4. Ještě se projednává v Radě. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE) přijal dne 27. června 2016 zprávu o návrhu směrnice z roku 2016.

(6) V posouzení dopadu připojeném k návrhu Komise z roku 2016 se stručně probírala možnost vytvoření plně centralizované databáze obsahující informace o totožnosti odsouzených osob a úplné informace o odsouzeních, rychle se však zavrhla. Důvodem byla skutečnost, že prostřednictvím konzultací s členskými státy, zejména setkání odborníků ECRIS v září 2014, se vyjasnilo, že uvedená možnost je politicky neprůchodná, jelikož ji podpořilo jenom velmi málo členských států.

(7) COM(2016) 205 final, 6.4.2016.

(8) Konečná zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni byla zveřejněna dne 11. května. Je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=32600&no=1

(9) Viz článek 3 rozhodnutí Rady 2009/316.

(10) COM(2017) 261 final, 16.5.2017.

(11) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, Úř. věst. L 220, 15.8.2008, s. 32.

(12) Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1.

(13) COM(2016) 6 final, 19.1.2016.

(14) http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=82547

(15) http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=82551

(16) SWD(2016) 4 final.

(17) Jelikož nařízení, kterým se zřizuje Úřad evropského veřejného žalobce, dosud není přijato, odkaz na něj je uveden v hranatých závorkách.

(18) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(19) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení (Úř. věst. L 220, 15.8.2008, s. 32).

(20) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23).

(21) Rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 33).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(24) Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 063, 6.3.2002, s. 1).

(25) Nařízení (EU) .../... (Úř. věst. L ...).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016. s. 1).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 008, 12.1.2001, s. 1).

(30) Úř. věst. C …

(31) Ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (….).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(33) Nařízení o EES.

(34) ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

(35) Ve smyslu čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(36) Podrobnosti o předpokládaném způsobu řízení a odkazy na finanční nařízení jsou na internetové stránce BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(37) Rozpočet bude agentuře eu-LISA přidělen převodem z rozpočtu programu Spravedlnost až do roku 2020 včetně. Po přijetí nového víceletého finančního rámce budou náklady počínaje rokem 2021 zahrnuty do rozpočtu agentury eu-LISA.

(38) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(39) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(40) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(41) Rozpočet bude agentuře eu-LISA přidělován převodem z rozpočtu programu Spravedlnost do roku 2020. Počínaje rokem 2021 bude systém v činnosti a náklady se omezí na opakované náklady na údržbu systému, které budou zahrnuty do rozpočtu eu-LISA při přijímání nového víceletého finančního rámce.

(42) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(43) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle...“

(44) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (dřívější rozpočtové položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(45) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(46) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.