13.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 345/25

Zpravodaj:

Antonello PEZZINI

Spoluzpravodaj:

Hannes LEO

1.1.

Evropská ekonomika se ve stále větší míře opírá o kreativitu a inovace. Průmyslová odvětví v Evropě, která využívají práv duševního vlastnictví, se 39 % podílejí na HDP EU a připadá na ně 26 % pracovních míst v EU (1). EHSV má za to, že podniky musí mít k dispozici řadu podmínek, které usnadňují inovace, investice a zaměstnanost.

1.2.

Podle odhadů OSN (2) a OECD představují padělané výrobky 5–7 % (OSN) nebo až 2,5 % (OECD) světového obchodu. Většina padělaných výrobků v Evropě se vyrábí mimo EU, jejich výroba je však na vzestupu i v členských státech. Internet značně zjednodušil a výrazně rozšířil možnosti prodeje padělaných výrobků on-line, přičemž riziko trestního stíhání je i nadále velmi malé.

1.3.

Odvětví padělaných výrobků využívá jednak rozdílné míry účinnosti celních kontrol v hlavních místech vstupu na jednotný trh a jednak roztříštěnosti a nejednotnosti provádění předpisů a norem EU na vnitrostátní úrovni, na základě čehož se do EU snáze dostávají výrobky, které ohrožují zdraví spotřebitelů, veřejnou bezpečnost a konkurenceschopnost podniků.

1.4.

V důsledku toho musí plně funkční a interoperativní celní unie zajistit efektivní provoz nového systému, který bude zaveden prostřednictvím celního kodexu a bude chránit podniky před nekalou hospodářskou soutěží, zejména ze strany celosvětového průmyslu padělaných a pirátských výrobků – nejenom v zájmu podniků, ale také s ohledem na to, že má přímý dopad na zdraví a bezpečnost v celosvětovém měřítku a na hospodářský růst.

1.5.

Vzhledem k tomu, že je třeba rozlišovat mezi dvěma druhy padělání – „paděláním“ jakožto porušením práv duševního vlastnictví, tj. prostou nekalou hospodářskou soutěží, která neohrožuje bezpečnost a veřejné zdraví, a „zločinem padělání“ jakožto trestným činem definovaným v úmluvě Medicrime (3) –, je EHSV toho názoru, že by vymýcení padělání a pirátského napodobování výrobků mělo být jednou z klíčových priorit EU nejenom proto, aby byl zajištěn zdravý růst volného světového obchodu bez protekcionismu, ale také s ohledem na profesionalizaci organizované trestné činnosti v oblasti obchodu s padělanými a pirátskými výrobky a na rizika, jež to přináší spotřebitelům. S tím by mohla být spojena odpovídající trestní řízení s cílem odradit od těchto zločinů padělání.

1.6.

Pro omezení negativního dopadu narůstajícího objemu padělků a nedovolených napodobenin na trhu je na odvětvové, vnitrostátní, evropské a mnohostranné úrovni třeba přijmout opatření, která budou bojovat proti:

1.7.

EHSV je přesvědčen, že je zapotřebí společného úsilí všech veřejných a soukromých aktérů s cílem určit a provádět společnou strategii koordinovaných opatření zaměřených na prevenci, odhalování a potírání tohoto jevu, která bude podpořena odpovídajícím společným technickým a legislativním rámcem.

1.8.

EHSV však zastává názor, že tato iniciativa se týká především soukromého sektoru EU, který se skládá z odvětví a poskytovatelů služeb, jichž se daný problém nejvíce dotýká, stejně jako celého hodnotového řetězce se zapojením držitelů práv a malých a středních podniků, zatímco Evropská komise musí aktualizovat regulační rámec v oblasti práv duševního vlastnictví s cílem modernizovat stávající předpisy a přizpůsobit trestněprávní možnosti, které jsou momentálně v EU a jejích členských státech k dispozici. Společně by pak tyto subjekty měly dosáhnout silné společné motivace procházející od zdroje celým dodavatelským řetězcem a určit interoperativní mechanismy pro mezinárodní spolupráci a monitorování dodavatelů/zákazníků, aby tak bylo minimalizováno riziko padělání v dodavatelském řetězci.

1.9.

Důraznější společný postup soukromého sektoru má podle EHSV zásadní význam pro zajištění účinného partnerství s poskytovateli internetových stránek, výrobci obsahu, vlastníky značek, provozovateli elektronického platebního styku, zadavateli reklamy/reklamními sítěmi a registry internetových domén a také dobrovolných memorand o společných opatřeních, jež mohou přinést rychlá přizpůsobení náhlým změnám trhu.

1.10.

Důrazné prosazování ze strany soukromého sektoru by mělo být doplněno veřejnými opatřeními, například:

1.11.

EHSV zastává názor, že by měla být financována evropská kampaň proti padělání, včetně evropského dne proti padělání a zvláštní telefonní horké linky, které budou upozorňovat na:

1.12.

EHSV má za to, že je naprosto nezbytná užší koordinace jednotlivých útvarů Evropské komise s evropskými agenturami, které se této problematice věnují, a jejich protějšky v členských státech. Naplnění tohoto cíle lze zajistit poskytnutím dostatečných zdrojů pro spolupráci v celé Evropě a úsilím o vybudování skutečné kultury spolupráce. Účinnému dosažení tohoto cíle by mělo napomoci zřízení centrální pracovní skupiny proti padělání na odpovídající dobu.

1.13.

EHSV naléhavě žádá Radu a Evropský parlament, aby neprodleně vyzvaly Evropskou komisi k těmto krokům:

2.1.

K definování předmětu tohoto stanoviska odkazujeme na pojmy týkající se padělání, které vymezuje nařízení (EU) č. 608/2013. Toto stanovisko se nezabývá „elektronickým a digitálním pirátstvím“, obchodováním s IT softwarem nebo nelegálními soubory a jejich šířením, které je v rozporu s příslušnými právními předpisy v oblasti duševního vlastnictví, neboť má úzkou spojitost s Digitální agendou, pro kterou EHSV zřídil stálou studijní skupinu.

2.2.

Kvantifikace fenoménu padělání je složitý úkol, neboť stejně jako ve všech oblastech nelegální činnosti vycházejí dostupné údaje v přílišné míře z odhadů a aproximací, vzhledem k tomu, že padělatelské kanály ovládají z větší části zločinná spolčení, která chytře odhalila obrovský potenciál tohoto druhu nelegální činnosti s minimálním rizikem odhalení.

2.3.

V posledních letech se druhy zboží, na které se padělání soustředí, znásobily do té míry, že nyní neexistují žádné výrobky, které nelze napodobit a prodat: kopíruje se všechno, od oděvních doplňků po mechanické náhradní díly a nástroje, stavební materiál a zařízení, šperky, obuv, designové předměty, hračky, kosmetiku a léčivé přípravky a padělané zboží nyní samo o sobě zřejmě představuje paralelní odvětví, skutečného konkurenta, kterému se podniky musí postavit a před kterým musí bránit svůj podíl na trhu.

2.4.

To, jak snadné je tyto výrobky koupit, často znamená, že spotřebitelé zvolí padělané výrobky, což má závažné dopady na podniky, především na podniky malé a střední. Elektronický obchod a on-line aukce, které jsou nedostatečně regulované a obtížně kontrolovatelné, představují účinnou a bezpečnou metodu pro vybudování široké zákaznické základny a pro obchodování s padělky za nízkou cenu.

2.5.

Padělání se stalo jedním z hlavních prostředků, jak napomáhat organizované trestné činnosti a financovat ji. Zapojení zločineckých organizací vedlo k obrovskému nárůstu profesionality padělatelského odvětví: pachatelé organizované trestné činnosti vybudovali nezbytné sítě, které jim umožňují optimalizovat výsledky v celosvětovém měřítku.

2.6.

Výroba padělků se obecně považuje za externí jev: celní statistiky jasně ukazují, že země, z nichž padělané výrobky pocházejí, většinou nejsou členskými státy EU. Jedním z hlavních aktérů tohoto odvětví zůstává Čína, i přes svou maximální snahu vymýtit padělání.

2.7.

Rozvoj internetu vytvořil nové kanály pro distribuci padělaných výrobků, přičemž prodejce nese malé riziko, jelikož je obtížné stíhat zprostředkovatele v hodnotovém řetězci. Je nezbytná rozsáhlejší spolupráce v celém hodnotovém řetězci, aby bylo možné účinně bojovat proti elektronickému obchodování s padělanými výrobky.

2.8.

Průmyslová odvětví v Evropě, která využívají práv duševního vlastnictví, se 39 % podílejí na HDP EU a připadá na ně 26 % pracovních míst v EU (5). Podle nejnovějších studií (6) představují padělky 5 až 7 % světového obchodu, což znamená přibližně 600 miliard EUR ročně, zatímco OECD (7) uvádí hodnotu dovážených padělků jako 2,5 % mezinárodního obchodu v roce 2013, což se rovná 338 miliardám EUR, a odhaduje, že až 5 % zboží dováženého do EU, neboli zboží v hodnotě 85 miliard EUR, jsou padělky nebo nedovolené napodobeniny, do čehož nejsou zahrnuty výrobky, jež jsou jak vyrobeny, tak prodány v tomtéž členském státě, a výrobky nakupované přes internet a prostřednictvím nepřímé hospodářské činnosti.

2.9.

Z jiných mezinárodních statistik z roku 2017 (8) vyplývá, že podle odhadů přináší celosvětový obchod s padělaným a pirátským zbožím 923 miliard až 1,13 bilionu USD ročně.

2.10.

Na vzestupu je výroba padělaných výrobků v členských státech, a to včetně velkovýroby, neboť padělatelé se pokoušejí obcházet celní kontroly na vnějších hranicích EU.

2.11.

Uvádění padělaných a pirátských výrobků na trh způsobuje hospodářství nesmírné škody a usnadňuje rozvoj „šedé ekonomiky“, která je na úkor příjmů (9) potřebných pro základní veřejné služby a vede k většímu daňovému zatížení daňových poplatníků a ztrátě řádných pracovních míst.

2.12.

V EU způsobuje padělání ztrátu přibližně 800 000 pracovních míst ročně a roční ušlé daňové příjmy ve výši zhruba 14,3 miliardy EUR, včetně DPH a spotřebních daní (10).

2.13.

Evropský parlament přijal k tomuto tématu sérii usnesení, zejména usnesení ze dne 9. června 2015 (11), v němž doporučil uplatňovat přístup, který spojí všechny aktéry v boji proti padělání, zvyšovat povědomí spotřebitelů a poskytovat jim více informací, rozvíjet nové obchodní modely, zlepšovat obranné mechanismy pro malé a střední podniky, prosazovat sbližování zájmů členských států a třetích zemí a více využívat údaje, které shromažďuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

2.14.

Dne 19. března 2013 přijala Rada usnesení o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2013–2017, v němž stanoví jasné cíle, vymezuje odpovídající zdroje a definuje ukazatele výsledků a výkonnosti na základě jasně vymezeného plánu, který se týká:

2.15.

Dne 18. května 2017 zdůraznila Rada ve svých závěrech, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti na období let 2018 až 2021, že „trhy spojené s trestnou činností jsou stále složitější a dynamičtější […]. Internetovému obchodu s nezákonným zbožím a službami, včetně padělaného zboží, je tedy třeba věnovat […] zvláštní pozornost“.

3.1.

Celní statistiky jasně ukazují, že země, z nichž padělané výrobky pocházejí, většinou nejsou členy EU, vzhledem k tomu, že k hlavním aktérům v padělatelském odvětví patří nejen Čína a Hongkong, ale i další asijské země specializované na konkrétní odvětví: Indie v odvětví léčivých přípravků, Egypt v potravinářském odvětví a Turecko v odvětví parfémů, kosmetiky a obuvi, spolu s Malajsií, Běloruskem, Spojenými arabskými emiráty, Indonésií, Thajskem a Filipínami.

3.2.

Z celních statistik EU za rok 2014 vyplývá, že více než 66 % padělaného textilního a oděvního zboží pocházelo ze zemí mimo EU.

3.3.

Zvláště důležitou úlohu při přepravě zboží z Asie do Evropy hrají tranzitní místa, neboť ta fungují jako centrální zóny pro přepravu kontejnerů se zbožím v síti 3 000 svobodných pásem, která se nacházejí ve 135 různých zemích. Tyto oblasti se využívají jako místa k výměně obsahu kontejnerů a jeho opatření dokumentací a novým označením.

3.4.

Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je značný nárůst domácí výroby padělků a nedovolených napodobenin v EU, což je činnost, která se podle Europolu stává pro pachatele organizované trestné činnosti stále ziskovější, je zatížena daleko nižšími riziky a je vázána na jiné druhy trestné činnosti, například na podvody, padělání dokladů, daňové úniky a obchodování s lidmi.

3.5.

V souvislosti s přemisťováním zařízení na výrobu padělků a nedovolených napodobenin dovnitř EU, výslednými nižšími přepravními náklady a nižšími riziky záchytu a s rozvojem dobře organizovaných zločineckých sítí s dostatečnými zdroji patrně vzniká nový model: očekávané rozšiřování svobodného pásma Tanger Med v Maroku, pouhých 15 km od EU, by mohlo zločineckým sítím nabídnout další příležitosti k uvádění větších množství padělků na evropský trh.

3.6.

K zemím, jejichž podniky byly nejvíce zasaženy padělatelskou činností v letech 2011 až 2013, patří Spojené státy americké, které vykazují 20 %, Itálie s 15 %, Francie a Švýcarsko s 12 %, Japonsko a Německo s 8 %, Spojené království a Lucembursko. Neměly by se podceňovat ani nepřímé ztráty a dodatečné náklady, které vznikají v souvislosti s novými koncepčními či inovativními řešeními v reakci na padělatelskou činnost.

4.1.

EHSV důrazně vyzývá členské státy, aby zavedly opatření, která budou zaměřena na:

4.2.

EHSV požaduje, aby byl zaveden nový rámec EU na období 2018–2021, včetně plně financovaného a koordinovaného akčního plánu, s cílem posílit právní předpisy a iniciativy proti padělání na úrovni EU, například prostřednictvím těchto opatření:

5.1.

Podle EHSV je naprosto nezbytné zajistit užší koordinaci jednotlivých útvarů Komise a evropských agentur, které se dané problematice věnují. Toho lze dosáhnout zřízením pracovní skupiny odpovědné přímo předsedovi Komise, která bude moci být v kontaktu s příslušnými segmenty soukromého sektoru, mezinárodními subjekty a příslušnými orgány členských států.

5.2.

Tato pracovní skupina pro boj proti padělání by měla předkládat komplexní výroční zprávu o pokroku dosaženém v technologické, strukturální a regulační sféře, zvláště na mezinárodní úrovni.

5.3.

Evropská komise a evropské agentury, zejména EUIPO, Europol a OLAF, jakož i nevládní organizace zapojené do boje proti padělání, musí zintenzivnit svou mezinárodní koordinaci pořádáním výročních mezinárodních konferencí.