V Bruselu dne 20.12.2017

COM(2017) 815 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

První zpráva v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti

{SWD(2017) 480 final}


I. Úvod

Uvolnění vízového režimu je jedním z nejmocnějších nástrojů Unie usnadňujících mezilidské kontakty a posilujících spojení mezi občany třetích zemí a Unií. Tato zpráva vyplývá z povinnosti Komise sledovat soustavné plnění požadavků pro uvolnění vízového režimu ze strany třetích zemí a podávat alespoň jednou ročně zprávu o těchto záležitostech Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 1a odst. 2b nařízení (ES) č. 539/2001 1 a v souladu s prohlášením Komise ze dne 17. února 2017 2 .

Hodnocení kritérií pro uvolnění vízového režimu se týká zemí, které úspěšně dokončily dialog o uvolnění vízového režimu podle příslušných akčních plánů a harmonogramů, tzn. zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství. Zpráva se zaměřuje na konkrétní oblasti 3 stanovené pro jednotlivé země, v nichž je považováno za nezbytné další sledování a opatření, aby byla zajištěna kontinuita a udržitelnost pokroku dosaženého v rámci procesu uvolnění vízového režimu. Proto se tato zpráva nezabývá kritérii ani závazky, jejichž provádění bylo v minulosti stabilní. Komise podrobně informuje o širším kontextu situace v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, který je podstatný také pro plnění závazků v oblasti uvolnění vízového režimu, v rámci balíčku rozšíření pro země západního Balkánu 4 a země Východního partnerství v rámci plnění příslušných dohod o přidružení. Období hodnocené v této zprávě začíná datem přijetí posledních příslušných zpráv: tj. u zemí západního Balkánu pátou zprávou o monitorování v období po liberalizaci vízového režimu přijatou v únoru 2015 5 a u zemí Východního partnerství závěrečnými zprávami o pokroku při uvolňování vízového režimu přijatými pro Moldavskou republiku 6 v prosinci 2013 a pro Ukrajinu a Gruzii v prosinci 2015.

Statistická část zprávy se týká těch členských států a přidružených zemí, konkrétně 26 členských států, které uplatňují nařízení (ES) č. 539/2001, a čtyř zemí přidružených k Schengenu (dále jen „rozšířený schengenský prostor“) 7 . Hodnocení konkrétních oblastí vychází zejména z: informací poskytnutých úřadu Eurostat zeměmi rozšířeného schengenského prostoru, agenturami EU (Europol, eu-LISA, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)) a z výměny informací mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a bezvízovými zeměmi.

Ke zprávě je přiložen pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje podrobnější obecné informace o zjištěném vývoji v konkrétních oblastech.

II. Hodnocení konkrétních oblastí podle kritérií pro uvolnění vízového režimu

II.1 Západní Balkán

Albánie

Nelegální migrace, včetně zpětného přebírání osob

Pokud jde o problematiku nelegální migrace, mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 významně vzrostl počet případů odepření vstupu a o něco poklesl počet případů neoprávněného pobytu. Ačkoliv je počet žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie v EU stále absolutně nejvyšší ze všech států s bezvízovým stykem, v první polovině roku 2017 poklesl o 28 % v porovnání s druhým pololetím předchozího roku (ze 17 165 na 12 440). Mezi lety 2015 a 2016 se počet případů odepření vstupu zvýšil o 91 % (z 15 835 na 30 305) a počet případů neoprávněného pobytu se snížil o 30 % (z 47 755 na 33 445), přičemž počet žádostí o azyl se snížil o 54 % (z 66 715 na 30 840). Míra uznaných žádostí o azyl je nízká (1,84 % v roce 2015 a 2,61 % v roce 2016). Mezi lety 2015 a 2016 se počet rozhodnutí o navrácení snížil o 19 % z 39 310 na 31 975. Zpětné přebírání osob funguje dobře, země urychleně plní žádosti členských států o zpětné převzetí a míra navracení vykazuje podstatný nárůst z 86 % v roce 2015 na 129 % v roce 2016.

Albánie učinila v posledních měsících řadu kroků, aby řešila problém neopodstatněných žádostí o azyl podávaných albánskými státními příslušníky, ale provádění musí pokračovat v nezmenšené míře. Albánie dosáhla prvních výsledků při realizaci akčního plánu proti nelegální migraci, který se zaměřuje na operativní spolupráci při řízení nelegální migrace, na identifikaci a ochranu nezletilých osob bez doprovodu a na boj proti padělání dokladů. Albánie urychlila výměnu informací s členskými státy o zákazu vstupu do schengenského prostoru. Posílila také kontrolu dokladů na některých hraničních přechodech, včetně letiště Rinas, ale měla by zlepšit ochranu hranic na všech hraničních přechodech.

Albánie rovněž zintenzívnila operativní spolupráci s členskými státy, které jsou nejvíce postiženy nelegální migrací. Nejnovější opatření Albánie, totiž provádění „výstupních pohovorů“ s cestujícími na hraničních přechodech, je účinné, ale dočasné, a mělo by být realizováno tak, aby byla dodržována základní práva cestujících. Albánie se rovněž snažila o zvýšení své kapacity přijímat žadatele o azyl a za tímto účelem vybudovala nově otevřené středisko v Babrru a také o zlepšení podmínek přijímání na hranici s Řeckem.

 

Veřejný pořádek a bezpečnost

V EU jsou zvláště aktivní albánsky hovořící organizované zločinecké skupiny činné v nejrůznějších sférách trestné činnosti. Tyto skupiny obvykle páchají trestnou činnost ve více oblastech a jsou zapojeny do nedovoleného obchodu s drogami (zejména s marihuanou, kokainem a heroinem), převaděčství migrantů a obchodování s lidmi; organizované majetkové trestné činnosti, vydírání a vymáhání peněz za ochranu.

Albánie učinila opatření za účelem zlepšení účinnosti svého úsilí o prosazování práva, aby mohla bojovat se závažnou a organizovanou trestnou činností. Od roku 2015 do roku 2017 se významně zvýšilo množství zajištěných nelegálních drog, zejména marihuany, a v období sklizně 2017 byl pozorován značný pokles v pěstování marihuany. 

Celkově jsou nadále plněna kritéria v oblasti uvolnění vízového režimu. Očekává se další zlepšení provádění, zejména při řešení problematiky nelegální migrace. Je třeba řešit tyto oblasti:

·zlepšit ochranu hranic, včetně ochrany prostřednictvím „výstupních pohovorů“ na hraničních přechodech prováděných způsobem, který plně respektuje základní práva cestujících;

·pokračovat v účinném provádění dohody o zpětném přebírání osob, v případě potřeby prostřednictvím uzavření prováděcích protokolů s dalšími členskými státy;

·pokračovat v realizaci opatření sjednaných bilaterálně s členskými státy za účelem snížení toků nelegální migrace;

·zorganizovat širokou informační kampaň o právech a povinnostech bezvízového cestování do oblastí, které jsou zvláště zasaženy nelegální migrací;

·posílit pomoc ohroženým skupinám obyvatelstva, u nichž je pravděpodobnější, že opustí zemi nelegálně, s cílem posílit jejich dlouhodobou sociálně-ekonomickou integraci, a to mj. poskytováním podpory pro reintegraci albánských navrátilců;

·dále zlepšovat účinnost práce v oblasti prosazování práva při boji proti obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, nedovolenému obchodu s drogami a organizované majetkové trestné činnosti;

·zintenzivnit vyšetřování a stíhání organizovaných zločineckých skupin, zejména skupin zapojených do nedovoleného obchodu s drogami a převaděčství migrantů;

·ustanovení styčného důstojníka Europolu dále přispěje k posílené spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

Nelegální migrace, včetně zpětného přebírání osob

Pokud jde o problematiku nelegální migrace, mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 zůstal počet případů odepření vstupu stabilní, zatímco počet případů neoprávněného pobytu vzrostl. Ve stejném období poklesl počet žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v EU o 28 % (z 5 240 na 3 755). Mezi lety 2015 a 2016 se počet případů odepření vstupu snížil o 2 % (z 2 555 na 2 495); počet případů neoprávněného pobytu se snížil o 13 % (z 5 265 na 4 595); a počet žádostí o azyl se snížil o 44 % (z 16 110 na 9 100). Míra uznaných žádostí o azyl je nízká (1,34 % v roce 2015 a 0,80 % v roce 2016). Mezi lety 2015 a 2016 se počet rozhodnutí o navrácení zvýšil o 6,8 % z 5 700 na 6 085.

Zpětné přebírání osob funguje dobře, země urychleně plní žádosti členských států EU o zpětné převzetí a v roce 2016 vykázala vynikající míru navracení ve výši 127 %. S pěti členskými státy jsou uzavřeny prováděcí protokoly, dalších šest takových dokumentů má být brzy realizováno. Byla zahájena jednání s Komisí umožňující nasazení členů týmu agentury Frontex na jejím území. Bývalá jugoslávská republika Makedonie také novelizovala svůj zákon o cizincích a sladila jej se standardy EU týkajícími se legální migrace.

Veřejný pořádek a bezpečnost

Pokud jde o organizovanou trestnou činnost, organizované zločinecké skupiny z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se účastní obchodování s drogami a distribuce drog, zejména heroinu. Země je stále zdrojem pašovaných archeologických památek, náboženských předmětů a kulturních statků v EU. Některé zločinecké skupiny jsou zapojeny také do korupce v oblasti sportu, zejména do podvodů při sázení. Riziko představují také navracející se zahraniční terorističtí bojovníci přecházející přes území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie si zpracovala vlastní posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti, jakož i regionální posouzení společně se Srbskem a Černou Horou. Pokud jde o prosazování práva, je výsledkem úsilí o potlačení nedovoleného obchodu s drogami větší objem zabavených drog, zejména marihuany a syntetických drog, a rozbití několika gangů obchodujících s drogami. Byl jmenován národní koordinátor dohlížející na boj proti terorismu. Zlepšila se spolupráce v oblasti prosazování práva se západobalkánskými partnery, Itálií a Slovinskem, stejně jako operativní spolupráce s Europolem. Platí sice dohoda o spolupráci s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), tato spolupráce je však velmi omezená a nebyla nominována nová kontaktní osoba.

Celkově jsou nadále plněna kritéria v oblasti uvolnění vízového režimu. Očekává se další zlepšování provádění. Je třeba řešit tyto oblasti:

·pokračovat v účinném provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, v případě potřeby prostřednictvím uzavření prováděcích protokolů s dalšími členskými státy EU;

·posílit ochranu hranic způsobem, který plně respektuje základní práva cestujících;

·zorganizovat širokou informační kampaň o právech a povinnostech bezvízového cestování do oblastí, které jsou zvláště zasaženy nelegální migrací;

·zvýšit pomoc ohroženým skupinám obyvatelstva, zaměřenou na posílení jejich dlouhodobé sociálně‑ekonomické integrace;

·zlepšit účinnost úsilí v oblasti prosazování práva při boji s nedovoleným obchodem s drogami, zejména heroinem, s nedovoleným obchodem s archeologickými předměty a korupcí ve sportu, jakož i s jinými nezákonnými aktivitami;

·zintenzivnit vyšetřování a stíhání organizovaných zločineckých skupin, zejména skupin zapojených do nedovoleného obchodu s drogami;

·urychleně jmenovat kontaktní osobu pro agenturu Eurojust a zajistit bezvýhradné plnění uzavřené dohody o spolupráci.

Bosna a Hercegovina 

Nelegální migrace, včetně zpětného přebírání osob



Pokud jde o problematiku nelegální migrace, mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 byly tendence v oblasti odepření vstupu i neoprávněného pobytu nadále stabilní. Tendence žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny v EU vykazuje mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 pokles o 38 % (z 2 340 na 1 440). Také počet případů odepření vstupu byl mezi lety 2015 a 2016 již stabilní (5 185 případů v roce 2015 oproti 5 150 případům v roce 2016), stejně jako počet případů neoprávněného pobytu (3 585 případů v roce 2015 v porovnání s 3 645 případy v roce 2016). Mezi lety 2015 a 2016 již počet žádostí o azyl poklesl o 51 % (z 9 100 na 4 495). Míra uznaných žádostí o azyl byla v roce 2015 3,50 % a v roce 2016 4,20 %. Mezi lety 2015 a 2016 se počet rozhodnutí o navrácení snížil o 10 % (z 5 675 na 5 080). V tomto období byla míra navracení stabilní, přibližně 73 %. Spolupráce s členskými státy při zpětném přebírání osob je bezproblémová a uspokojivá, je však třeba v tomto úsilí pokračovat.

V březnu 2016 přijala Bosna a Hercegovina strategii a akční plán pro migraci a azyl na období let 2016-2020, jejichž cílem je zlepšit strategický rámec v oblasti řízení migrace. V únoru 2016 vstoupil v platnost nový zákon o azylu, jehož cílem je dále harmonizovat azylovou politiku země s mezinárodními standardy a s acquis EU, zejména v oblasti práva žadatelů o azyl a příjemců mezinárodní ochrany na práci, vzdělání, sociální a zdravotní zabezpečení, sloučení rodin a zásadu nenavracení.

Veřejný pořádek a bezpečnost



Pokud jde o organizovanou trestnou činnost, patří státní příslušníci Bosny a Hercegoviny mezi nejčastěji uváděné národnosti u organizované majetkové trestné činnosti v EU. Organizované zločinecké skupiny z této země jsou zapojeny do vykrádání bytů, násilných vloupání a podvodných obchodů (rip-deal), jakož i do obchodování s lidmi a nezákonného obchodu s drogami přes západobalkánskou trasu. Tato země je také cílovou zemí pro vozidla ukradená v různých členských státech. V Bosně a Hercegovině je stále značná zásoba zbraní, což představuje riziko nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi.

V srpnu 2016 byla uzavřena dohoda o operativní spolupráci s Europolem, jejímž cílem je podporovat zemi v oblasti prevence a boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a jiným formám mezinárodní trestné činnosti. Poté byla v květnu 2017 podepsána smlouva o vyslání styčného důstojníka do ústředí Europolu. V současné době probíhá práce na zřízení národního kontaktního místa Europolu. Je třeba posílit opatření na řešení problematiky obchodování s lidmi. V této oblasti je třeba ještě rozvíjet komplexní, víceoborový přístup orientovaný na oběti a zlepšit identifikaci obětí.

Celkově nadále dochází k plnění kritérií v oblasti uvolnění vízového režimu. Očekává se další zlepšování provádění. Je třeba řešit tyto oblasti:

·pokračovat v účinném provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Bosnou a Hercegovinou, v případě potřeby prostřednictvím uzavření prováděcích protokolů se zbývajícími členskými státy EU; dále je třeba věnovat pozornost dodržování termínů a zlepšení procesu identifikace;

·posílit ochranu hranic způsobem, který plně respektuje základní práva cestujících;

·zorganizovat širokou informační kampaň o právech a povinnostech bezvízového cestování do oblastí, které jsou zvláště zasaženy nelegální migrací;

·zvýšit pomoc ohroženým skupinám obyvatelstva, zaměřenou na posílení jejich dlouhodobé sociálně‑ekonomické integrace;

·je nutno dále pracovat na řešení problematiky obchodování s lidmi;

·je třeba posílit využívání finančního šetření v případech korupce a organizované trestné činnosti.

Černá Hora 

Nelegální migrace, včetně zpětného přebírání osob

Pokud jde o problematiku nelegální migrace, mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 je patrná mírně stoupající tendence v oblasti odepření vstupu a značně rostoucí tendence v oblasti neoprávněného pobytu. V absolutních hodnotách však čísla zůstávají nízká. Tendence v oblasti žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory v EU vykazuje mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 pokles o 36 % (ze 795 na 510). Mezi lety 2015 a 2016 poklesl počet případů odepření vstupu o 13 % z 385 na 335 a stejný pokles byl zaznamenán u neoprávněného pobytu, kde počet případů poklesl o 26 % ze 770 na 570. Mezi lety 2015 a 2016 významně poklesl celkový počet žádostí o azyl (z 4 115 na 1 830, což představuje pokles o 56 %). Míra uznaných žádostí o azyl je nízká (1,63 % v roce 2015 a 1,75 % v roce 2016). Mezi lety 2015 a 2016 byl počet rozhodnutí o navrácení státních příslušníků Černé Hory stabilní (1 565 v roce 2015 a 1 500 v roce 2016). Členské státy EU hlásí velmi dobrou spolupráci v oblasti zpětného přebírání osob a míra navracení do Černé Hory ve výši 160 % v roce 2016 je nejvyšší ze všech třetích zemí, které využívají bezvízového režimu po splnění kritérií pro uvolnění vízového režimu. Podíl přijatých žádostí o zpětné převzetí osob podaných členskými státy EU, které se týkaly státních příslušníků třetích zemí, však zůstává nízký.

V roce 2016 byla přijata strategie pro reintegraci osob vrácených na základě dohod o zpětném přebírání osob na období let 2016–2020. Po přijetí strategie integrovaného řízení migrace na období let 2017–2020 existuje celkový strategický rámec a sladění s acquis EU v této oblasti pokročilo. Provádění této strategie monitoruje meziresortní pracovní skupina vytvořená v srpnu 2017.

Veřejný pořádek a bezpečnost



Pokud jde o organizovanou trestnou činnost, je Černá Hora centrem nezákonného dovozu tabákových výrobků do EU. Organizované zločinecké skupiny z této země se účastní zejména nedovoleného obchodování s kokainem. Tyto skupiny z Černé Hory jsou známy praním peněz a opětovným investováním výnosů ze závažné a organizované trestné činnosti.

Černá Hora dále posílila své institucionální uspořádání v boji proti organizované trestné činnosti. Speciální policejní jednotka má nyní – v souladu s plány – 20 obsazených míst; aby však byly naplněny potřeby, je třeba počet pracovníků dále navýšit. Černá Hora provedla v nedávných letech své vlastní posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti, na jehož základě jsou stanoveny její bezpečnostní priority. Byla přijata novela trestního zákoníku umožňující provedení protokolu Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu týkající se převaděčství migrantů. V červnu vstoupila v platnost operativní dohoda s agenturou Eurojust a v září byl jmenován styčný státní zástupce pro tuto agenturu.

Celkově jsou nadále plněna kritéria v oblasti uvolnění vízového režimu. Očekává se další zlepšování provádění. Je třeba řešit tyto oblasti:

·pokračovat v účinném provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Černou Horou, v případě potřeby prostřednictvím uzavření prováděcích protokolů s členskými státy EU;

·zorganizovat širokou informační kampaň o právech a povinnostech bezvízového cestování do oblastí, které jsou zvláště zasaženy nelegální migrací;

·dále rozvíjet dosavadní výsledky v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a korupci;

·zvýšit pomoc ohroženým skupinám obyvatelstva a zaměřit se na posílení jejich dlouhodobé sociálně‑ekonomické integrace.

Srbsko 

Nelegální migrace, včetně zpětného přebírání osob

Pokud jde o problematiku nelegální migrace, mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 je patrná mírně stoupající tendence v oblasti odepření vstupu i neoprávněného pobytu. Počet žádostí o azyl podaných srbskými státními příslušníky v EU vykazuje mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 značný pokles o 41 % (ze 7 140 na 4 225). Počet srbských státních příslušníků, jimž byl v roce 2016 odepřen vstup, činil 7 910, což je zhruba stejné množství jako v roce 2015, kdy bylo hlášeno 7 850 případů. Mezi lety 2015 a 2016 poklesl počet případů neoprávněného pobytu o 19 % (z 13 785 na 11 180). Pokles počtu žádostí o azyl byl zaznamenán již mezi lety 2015 a 2016, a to o 55 % (z 30 325 na 13 515). Míra uznaných žádostí o azyl je nízká (1,86 % v roce 2015 a 1,95 % v roce 2016). Počet rozhodnutí o navrácení srbských občanů poklesl mezi lety 2015 a 2016 o 7 %, a to ze 14 985 na 13 870. Spolupráce Srbska při zpětném přebírání vlastních občanů je velmi dobrá, míra navracení činila v roce 2015 86,65 % a v roce 2016 89,04 %. Zpětné přebírání státních příslušníků třetích zemí je problematické (zejména pokud jde o zpětné přebírání osob z Bulharska, Maďarska a Rumunska). Dne 3. října 2017 se Srbsko ve smíšeném readmisním výboru zavázalo plně provádět ustanovení dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí uzavřené mezi EU a Srbskem. V nadcházejících měsících bude probíhat podrobné sledování. Nedávné rozhodnutí Srbska umožnit bezvízové cestování íránským občanům vzbuzuje obavy a bude nutné jej pečlivě monitorovat.

Koncem roku 2016 Srbsko revidovalo svůj plán reakce na zvýšený počet migrantů na období do prosince 2017. V únoru 2017 zahájilo Srbsko práci na nové strategii a akčním plánu boje s nelegální migrací na období 2017–2020. Přijetí nového zákona o azylu je opožděno a nový zákon o cizincích má být teprve přijat. Srbsko průběžně monitoruje trendy v počtu žadatelů o azyl, jakož i v počtu navrátilců podle dohod o zpětném přebírání osob, včetně aktualizace statistických údajů a vytváření migračních profilů. Srbsko usiluje o podporu reintegrace navrátilců, a to i na úrovni místních komunit. Srbsko také finančně podporuje organizace občanské společnosti při pořádání informačních kampaní o postupech při zpětném přebírání osob a rizicích zneužití bezvízového režimu, včetně kampaní zaměřených na specifické segmenty obyvatelstva, které jsou náchylnější k nelegálnímu odchodu ze země.

Veřejný pořádek a bezpečnost

Pokud jde o organizovanou trestnou činnost, patří státní příslušníci Srbska mezi nejčastěji uváděné národnosti u organizované majetkové trestné činnosti v EU, zejména v Belgii, Francii, Německu a Itálii. Státní příslušníci Srbska jsou rovněž nejčastějšími oběťmi obchodování s lidmi pocházejícími z regionu západního Balkánu. Uvádí se, že zločinci ze Srbska jsou zapojeni do obchodování s kokainem přes západobalkánskou trasu a přes Srbsko se do EU často pašují nelegální tabákové výrobky. V Srbsku je stále značná zásoba zbraní, což představuje riziko nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi.

Za účelem posílení boje proti organizované trestné činnosti předpokládá zákon o organizaci a pravomoci státních úřadů při potlačování organizovaného zločinu, terorismu a korupce (který vstoupí v platnost v březnu 2018) zřízení specializovaných úřadů pro vyšetřování, stíhání a souzení případů v uvedených oblastech. Srbsko posílilo svou spolupráci s Europolem; v březnu 2017 byl do ústředí Europolu vyslán srbský styčný důstojník. V září 2017 byl do Bělehradu vyslán regionální styčný důstojník agentury Frontex. Tentýž měsíc Srbsko podepsalo pracovní dohodu s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL). Zatím nebyla přijata nová strategie pro finanční šetření a v této oblasti celkově chybí aktivní přístup. V roce 2016 byla zřízena stálá pracovní skupina pro převaděčství. V srpnu 2017 byla přijata nová strategie prevence a potlačování obchodování s lidmi na období 2017–2022, společně s příslušným akčním plánem. Podle této strategie musí Srbsko učinit kroky směřující k aktivní identifikaci a řádné ochraně obětí obchodování s lidmi. Srbsko doposud nezahájilo jednání o operativní dohodě s agenturou Eurojust, neboť zatím nebyl přijat nový zákon o ochraně osobních údajů v souladu s acquis EU.    

Celkově jsou nadále plněna kritéria v oblasti uvolnění vízového režimu. Očekává se další zlepšování provádění. Je třeba řešit tyto oblasti:

·pokračovat v účinném provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Srbskem, v případě potřeby prostřednictvím uzavření prováděcích protokolů s členskými státy EU; dále je třeba věnovat pozornost zpětnému přebírání státních příslušníků třetích zemí;

·zorganizovat širokou informační kampaň o právech a povinnostech bezvízového cestování do oblastí, které jsou zvláště zasaženy nelegální migrací;

·nadále posilovat vyšetřování vedené zpravodajskými službami s cílem dosáhnout trvalých výsledků u pravomocných rozsudků a zlikvidovat sítě zapojené do organizované trestné činnosti, praní peněz, převaděčství a obchodování s lidmi;

·zvýšit pomoc ohroženým skupinám obyvatelstva a zaměřit se na posílení jejich dlouhodobé sociálně‑ekonomické integrace.

II.2 Východní partnerství

Moldavsko

Nelegální migrace, včetně zpětného přebírání osob

Pokud jde o problematiku nelegální migrace, mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 se počet případů odepření vstupu poněkud zvýšil, zatímco počet případů neoprávněného pobytu poklesl. Žádosti o azyl podané moldavskými státními příslušníky v EU dosáhly svého vrcholu na jaře roku 2016 a počet žádostí o azyl mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 vykazuje značně klesající tendenci s poklesem o 58 % (z 1 730 na 720). Odepření vstupu na hranicích vykázalo mezi lety 2015 a 2016 nárůst o 71 % (z 2 725 na 4 660), přičemž počet případů neoprávněného pobytu se v tomto období také drasticky zvýšil o 89 % (z 4 050 na 7 660). Mezi lety 2015 a 2016 se počet žádostí o azyl drasticky zvýšil, a to o 99 % (z 1 850 na 3 675). Míra uznaných žádostí o azyl činila v roce 2015 10,81 %, ale v roce 2016 se snížila na 2,07 %. Počet rozhodnutí o navrácení moldavských občanů se mezi lety 2015 a 2016 značně zvýšil, a to o 178 % (z 1 810 na 5 035). Míra navracení poklesla z 67,13 % v roce 2015 na 48,16 % v roce 2016. Členské státy EU si vysoce cení kvality spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob, což také prokazuje vysoký podíl pozitivních odpovědí na žádosti o zpětné převzetí. Na posledním zasedání smíšeného readmisního výboru dne 6. října 2017 byla spolupráce s Moldavskem hodnocena jako celkově pozitivní.

V oblasti řízení migrace plní Moldavsko akční plán na období 2016–2020 a realizuje národní strategii pro migraci a azyl na období 2011–2020. Moldavští občané dostávají informace o výhodách a rizicích různých aspektů migrace prostřednictvím projektů, jako je informační platforma NEXUS, která je přístupná on-line a má zastoupení v různých městech v Moldavsku a jedno zastoupení také v Paříži.

Veřejný pořádek a bezpečnost

Moldavské organizované zločinecké skupiny jsou aktivní zvláště v Rakousku, Francii, Německu, Lotyšsku a Polsku a jsou zapojeny především do různých druhů organizované trestné činnosti, jako je organizovaná majetková trestná činnost, nezákonný obchod s tabákovými výrobky, nedovolený obchod s drogami (zvláště velkým problémem je heroin), podvody v oblasti spotřební daně, podvody s platebními kartami a praní peněz. Zejména rusky mluvící organizované zločinecké skupiny využívají Moldavsko jako tranzitní zemi praní peněz a jejich převod do EU. Moldavsko zůstává zemí původu v oblasti obchodování s lidmi. Za účelem zlepšení justiční spolupráce podepsalo Moldavsko v polovině roku 2014 dohodu s agenturou Eurojust, která vstoupila v platnost v říjnu 2016. V prosinci 2014 byla posílena spolupráce v oblasti prosazování práva uzavřením dohody s Europolem.

Od vydání poslední závěrečné zprávy o uvolňování vízového režimu přijalo Moldavsko zákony na posílení institucionálního rámce pro boj proti korupci (zejména velké korupci) a praní peněz. Provádění však silně zaostává. Stále existují obavy týkající se politického vlivu na boj proti korupci a praní peněz. Pokusy o podkopání protikorupčního rámce (jako je tzv. „zákon o liberalizaci kapitálu“ a tzv. „podnikatelský balíček“, které směřují mimo jiné ke změně institucionálního nastavení protikorupčních orgánů) mají negativní vliv na věrohodnost politické vůle bojovat s korupcí. Přestože vytvoření úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti bylo avizováno v poslední zprávě o uvolňování vízového režimu, tento úřad vznikl až v roce 2017 a jeho působnost je v současné době omezena na případy korupce a praní peněz. Zpoždění při provádění zákona o národním úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti vedlo od srpna 2016 k nečinnosti při ověřování majetkových přiznání a střetů zájmů. Pokrok v oblasti právních předpisů týkajících se praní peněz (za účelem sladění se 4. směrnicí EU o boji proti praní peněz) se zastavil. 

Celkově jsou nadále plněna kritéria v oblasti uvolnění vízového režimu. Plnění kritérií v oblasti boje proti korupci a praní peněz by však mohlo být ohroženo, pokud nebudou učiněna okamžitá opatření k zajištění trvalého a udržitelného provádění. Je třeba řešit tyto oblasti:

·zahájit boj proti organizované trestné činnosti přijetím nových zákonů proti praní peněz;

·zajistit plnou nezávislost, efektivitu a účinnost specializovaných protikorupčních institucí; zajistit, aby budoucí právní rámec tzv. „podnikatelského balíčku“ neovlivňoval negativně boj proti korupci a vyšetřování bankovních podvodů;

·prioritně zajistit fungování národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti jmenováním jeho vrcholného vedení a inspektorů;

·zajistit řádné fungování úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti zajištěním přístupu ke všem potřebným informacím (včetně databází), přidělením dostatečného rozpočtu a personálu a rozšířením jeho působnosti na výnosy pocházející z jakéhokoliv druhu trestné činnosti;

·zintenzivnit úsilí, a dosáhnout tak výsledků v boji proti velké korupci;

·posílit cílené informační kampaně upřesňující práva a povinnosti spojené s bezvízovým cestováním.

Gruzie

 

Integrovaná správa hranic, řízení migrace a azyl

Pokud jde o problematiku nelegální migrace, byly tendence mezi druhým pololetím roku 2016 a polovinou roku 2017 nadále stabilní. Počty žádostí o azyl podaných gruzínskými státními příslušníky v EU nevykazují mezi druhým pololetím roku 2016 (4 750) a polovinou roku 2017 (4 630) další nárůst. Počet případů odepření vstupu poklesl o 39 % z 1 330 v roce 2015 na 810 v roce 2016 a počet případů neoprávněného pobytu o 3 % z 5 405 v roce 2015 na 5 240 roce 2016; počet žádostí o azyl se zvýšil o 7,2 % (z 8 110 v roce 2015 na 8 700 v roce 2016). Mezi prvním a druhým pololetím roku 2016 byl zaznamenán nárůst o 22 % (z 3 905 na 4 750). Míra uznaných žádostí o azyl zůstala téměř stejná (6,62 % v roce 2015 a 6,48 % v roce 2016). Počet gruzínských občanů, kterým bylo přikázáno opustit EU, se snížil o 12 % z 6 415 v roce 2015 na 5 635 v roce 2016, zatímco míra navracení vzrostla ze 45,13 % v roce 2015 na 55,90 % v roce 2016. Přestože míra navracení zůstává relativně nízká, členské státy považují spolupráci při zpětném přebírání osob za vynikající a velká většina žádostí o zpětné převzetí podaných v roce 2016 byla gruzínskými úřady schválena.

Gruzie učinila další pokrok při provádění migrační strategie a akčního plánu na období 2016–2020 , mimo jiné vytvořením jednotného systému pro analýzu migrace (jehož testování bylo zahájeno v říjnu 2016), jednotného systému pro analýzu rizik a hrozeb na hranicích, metodiky analýzy rizika migrace, aktualizací migračního profilu z roku 2015, a pokračovala tak k udržitelnému plnění kritérií pro uvolnění vízového režimu. Gruzie provádí tři fáze celostátních kampaní a školení o pravidlech bezvízového cestování a monitoruje cesty do schengenského prostoru.

Pokud jde o azylová řízení, v Gruzii je problémem značný počet žádostí o azyl zamítnutých v prvním pololetí roku 2017 8 z důvodu národní bezpečnosti, což bylo zmíněno ve třetí a čtvrté zprávě o pokroku týkající se plnění akčního plánu ze strany Gruzie týkajícího se uvolnění vízového režimu 9 , a tento problém je třeba řešit.

Veřejný pořádek a bezpečnost

Od vydání poslední zprávy o uvolňování vízového režimu jsou organizované zločinecké skupiny z Gruzie nadále zmiňovány jako jedny z nejčastěji zastoupených národností mimo EU, které jsou zapojeny do závažné a organizované trestné činnosti v EU. Gruzínské organizované zločinecké skupiny jsou velmi mobilní, zapojují se hlavně do organizované majetkové trestné činnosti (zejména do organizovaných vloupání a krádeží) a působí především ve Francii, Řecku, Německu, Itálii a Španělsku. Tyto skupiny jsou velkou hrozbou pro EU, protože jejich aktivity jsou často přehlíženy jako trestná činnost nízké intenzity, jejich moc nad kriminálním prostředím postupně roste a spolupracují s dalšími organizovanými zločineckými skupinami ze zemí mimo EU. Gruzie zůstává tranzitní zemí pro různé nelegální komodity pašované do EU, zejména drogy. Gruzie se stále častěji využívá k legalizaci nezákonných výnosů pocházejících od různých organizovaných zločineckých skupin v EU i mimo EU a stává se tranzitní zemí pro legalizované výnosy z trestné činnosti.

Gruzie zajistila průběžné plnění a projevila vážně míněnou snahu v oblasti prevence a boje proti organizované trestné činnosti. Zintenzivnila spolupráci na mezinárodní úrovni. Úsilí musí být trvalé a konsolidované, zejména na straně prosazování. Národní strategie a akční plány, jakož i právní předpisy se pravidelně aktualizují. Nová národní strategie boje s organizovanou trestnou činností na období 2017–2020 a akční plán 2017–2018 se zaměřují na tyto klíčové oblasti: organizované zločinecké skupiny („vory v zákoně“), drogy, kybernetickou kriminalitu, moderní policejní práci a mezinárodní spolupráci. V nadcházejících měsících musí být zajištěno jejich včasné a efektivní plnění. Rozvíjejí se reformy policie, zahájené v roce 2015 a týkající se policejní práce vycházející ze zpravodajských informací a spolupráce policie s veřejností, jakož i vytváření jednotného systému pro analýzu zločinnosti. Mají zásadní význam pro pochopení a analýzu trestné činnosti a cílené prosazování práva a opatření v oblasti trestního soudnictví. Do klíčových členských států byli vysláni policejní přidělenci a jsou uzavírány nové dohody o prosazování práva. V dubnu 2017 uzavřela Gruzie s Europolem dohodu o operativní a strategické spolupráci, která vstoupila v platnost v červenci 2017. Pokračují kroky směřující k jednání o dohodě o spolupráci s agenturou Eurojust a zahájení jednání je naplánováno na leden 2018.

Přestože má Gruzie celkově dobré výsledky při realizaci protikorupčních reforem, je třeba věnovat zvláštní pozornost efektivnímu provádění ověřovacího mechanismu u majetkových přiznání zavedeného v lednu 2017.

Celkově jsou nadále plněna kritéria v oblasti uvolnění vízového režimu. Očekává se další zlepšování provádění. Je třeba řešit tyto oblasti:

·pokračovat v kampaních o pravidlech bezvízového cestování, finalizovat systémy pro analýzu migrace a rizik a zintenzivnit úsilí při řešení zjištěných základních příčin migrace;

·prioritně vytvořit operační rámec pro dohodu o spolupráci uzavřenou s Europolem a uzavřít dohodu o spolupráci s agenturou Eurojust;

·finalizovat reformu policejní práce založené na zpravodajských informacích a prioritně vytvořit jednotný systém analýzy zločinnosti;

·pokračovat v přeshraničním prosazování práva a přeshraniční justiční spolupráci a dále je posilovat;

·zintenzivnit úsilí v oblasti prosazování právních předpisů týkajících se praní peněz, sledování, zmrazení a zabavení majetku z trestné činnosti, a to včetně činností vykonávaných přeshraničně; pověřit národní úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti; sladit právní předpisy se čtvrtou směrnicí EU o boji proti praní peněz;

·novelizovat antidiskriminační právní předpisy, aby bylo jejich provádění účinné.

Ukrajina

Integrovaná správa hranic, řízení migrace a azyl

Pokud jde o problematiku nelegální migrace, v případě neoprávněného pobytu a odepření vstupu je mezi druhým pololetím roku 2016 a polovinou roku 2017 patrná mírně klesající tendence. Počty žádostí o azyl podaných státními příslušníky Ukrajiny v EU vykazují mezi druhým pololetím roku 2016 a prvním pololetím roku 2017 stabilní tendenci (z 5 435 na 5 380). Počet případů odepření vstupu mírně poklesl o 5 % z 23 795 v roce 2015 na 22 495 v roce 2016, zatímco počet případů neoprávněného pobytu se zvýšil o 26 % z 23 480 v roce 2015 na 29 565 roce 2016. U počtu žádostí o azyl došlo k podstatnému poklesu o 44 % z 22 100 žádostí o azyl v roce 2015 na 12 460 v roce 2016. Míra uznaných žádostí o azyl byla v roce 2015 30,12 % a v roce 2016 24,61 %. Počet ukrajinských občanů, kterým bylo přikázáno opustit EU, se zvýšil z 19 200 v roce 2015 na 26 865 v roce 2016, zatímco míra navracení vzrostla ze 76,41 % v roce 2015 na 82,58 % v roce 2016. Spolupráce s Ukrajinou v oblasti zpětného přebírání osob zůstává velmi dobrá, což potvrzuje kvalitativní hodnocení EU i členských států.

Pokud jde o řízení migrace, Ukrajina zavedla dne 12. července 2017 státní politiku migrace do roku 2025. V období let 2015–2017 se uskutečnily cílené národní preventivní operace s cílem monitorovat provádění právních předpisů v oblasti migrace. V květnu 2017 zahájila Ukrajina celostátní informační kampaň vysvětlující práva a povinnosti při bezvízovém režimu.

Veřejný pořádek a bezpečnost

Pokud jde o organizovanou trestnou činnost, Ukrajina stále zůstává tranzitní zemí pro různé nezákonné komodity pašované do EU. Heroin se dopravuje ve velkém množství do EU kavkazskou trasou, která vede kromě dalších zemí Východního partnerství také přes Ukrajinu. Organizované zločinecké skupiny z Ukrajiny jsou zapojeny do podvodů v oblasti spotřební daně, zejména do výroby a pašování tabákových výrobků do EU. Pachatelé kybernetické kriminality sídlící na Ukrajině jsou vysoce sofistikovaní. Pokud jde o nedovolený obchod se střelnými zbraněmi, Ukrajina je potenciální zemí původu nedovoleného dovážení střelných zbraní do EU, i když úroveň těchto nezákonných obchodů se v současné době zdá být nízká. V roce 2015 byla rozpuštěna bývalá jednotka státní policie zabývající se vyšetřováním organizované trestné činnosti, a to bez plánů na její nahrazení.

Ukrajina ratifikovala dohodu s Europolem o operativní a strategické spolupráci. V září 2017 vstoupila v platnost dohoda o spolupráci s agenturou Eurojust v boji s přeshraniční trestnou činností a přeshraničním terorismem. Jako první krok pro zavedení systému kybernetické bezpečnosti přijal parlament v říjnu 2017 zákon o kybernetické bezpečnosti, čímž byla zahájena příprava státní politiky v této oblasti a vytvořeny podmínky pro zajištění kybernetické ochrany informační infrastruktury země. 

Od vydání závěrečné zprávy o uvolňování vízového režimu došlo k pokroku při provádění protikorupční reformy, zejména pokud jde o efektivní fungování nově zřízeného státního protikorupčního úřadu (NABU) a specializovaného úřadu pro protikorupční vyšetřování (SAP), problémem však zůstává udržitelnost reforem. Klíčovými prioritami by mělo být udržení a posílení nezávislosti, jakož i efektivního fungování úřadů NABU, SAP a státního úřadu pro prevenci korupce (NAPC). Nedávný vývoj, který zahrnuje zavedení krátkých lhůt pro předběžné vyšetřování, jakož i zveřejnění utajovaných šetření úřadu NABU úřadem nejvyššího státního zástupce, k němuž došlo koncem listopadu, vážně ohrozil schopnost úřadu NABU účinně vést vyšetřování a podkopal důvěru veřejnosti v protikorupční instituce. Návrh zákona předložený začátkem prosince 2017 v parlamentu, který by nepřípustným způsobem usnadnil propouštění vedoucích pracovníků protikorupčních institucí, zůstává nadále registrován, i když byl v současné době stažen z programu. Dalším vážným problémem je malý počet případů odsouzení ve věcech spadajících pod jurisdikci úřadů NABU a SAP. K nápravě těchto nedostatků by přispělo zřízení nezávislého specializovaného protikorupčního vrchního soudu v souladu se stanoviskem Benátské komise.

Pokud jde o úřad NAPC, po úspěšném spuštění systému elektronických přiznání v září 2016 brání efektivnímu ověřování těchto prohlášení různé problémy. Obavy se týkají vedení úřadu, nepružného regulačního rámce, neúspěšné instalace softwaru pro automatizované ověřování, nemožnosti přímého a automatického přístupu do příslušných databází a rejstříků, jakož i přetrvávající absence spolupráce ostatních státních institucí. Další obavy ohledně věrohodnosti této instituce a její schopnosti přinášet výsledky vzbuzuje nedávný případ oznamovatele namířený proti vedení úřadu NAPC.

Dalším znepokojujícím vývojem je rostoucí tlak na občanskou společnost, včetně tlaku vyvíjeného prostřednictvím trestního vyšetřování a fyzických útoků. Stejně tak vzbuzují vážné obavy legislativní změny zavedené v březnu 2017, které vyžadují, aby protikorupční aktivisté předkládali majetková přiznání.

Celkově jsou nadále plněna kritéria v oblasti uvolnění vízového režimu. Vzhledem k nedávnému vývoji je však třeba učinit okamžitá opatření, aby bylo zajištěno provádění a udržitelnost minulých reforem, zejména pokud jde kritéria boje proti korupci. Je třeba řešit tyto oblasti:

·posílit spolupráci s příslušnými agenturami EU za účelem prevence rizik vyplývajících z nelegální migrace;

·zintenzivnit cílené informační kampaně upřesňující práva a povinnosti spojené s bezvízovým cestováním;

·zajistit nezávislost, účinnost a udržitelnost protikorupčního institucionálního rámce, zejména vytvořením nezávislého a specializovaného protikorupčního vrchního soudu v souladu se stanoviskem Benátské komise a ukrajinskou legislativou; současně musí být zajištěna a posílena nezávislost a kapacita úřadů NABU a SAP, aby se podařilo zvrátit současnou tendenci k podkopávání jejich činnosti;

·urychleně obnovit věrohodnost úřadu NAPC a zřídit účinný systém ověřování majetkových přiznání, včetně ověřování pomocí automatického ověřovacího softwaru s přímým a automatickým přístupem do státních databází a rejstříků;

·zrušit novely rozšiřující rozsah povinností podávat majetkové přiznání na subjekty z občanské společnosti a zajistit, aby občanská společnost mohla plnit svou roli bez nevhodných překážek a zásahů;

·zintenzivnit úsilí v boji s organizovanou trestnou činností, včetně vyčlenění dostatečných zdrojů a odborných kapacit ve státní policii, zavedení jasného vymezení pravomocí a zlepšení spolupráce mezi donucovacími orgány.

III. Závěry

V souladu s čl. 1a odst. 2b nařízení (ES) č. 539/2001, který vyžaduje, aby Komise sledovala soustavné plnění požadavků pro uvolnění vízového režimu ze strany třetích zemí a podávala zprávu o těchto záležitostech, se Komise domnívá, že na základě analýzy předložené v této zprávě a v přiloženém pracovním dokumentu útvarů jsou požadavky na uvolnění vízového režimu v uvedených zemích i nadále plněny. Ve zprávě jsou uvedena další opatření, která by měla být realizována v konkrétních oblastech, aby se udrželo průběžné a trvalé provádění. Dále je třeba zajistit další plnění všech ostatních kritérií.

Země západního Balkánu a Východního partnerství, zejména Albánie, pokračovaly v realizaci opatření na řešení přetrvávajících problémů v oblasti nelegální migrace. Tato opatření již přinášejí výsledky. Spolupráce při zpětném přebírání osob pokračuje u všech zemí západního Balkánu a Východního partnerství s bezvízovým stykem hladce, přičemž celkově je míra navracení vysoká.

Pokud jde o prevenci organizované trestné činnosti a boj proti ní, i přes pokračující úsilí se skupiny páchající v členských státech EU organizovanou trestnou činnost stále účastní nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi, majetkové trestné činnosti a nedovoleného obchodování s různými nelegálními komoditami (zejména drogami a tabákovými výrobky), praní peněz, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů a kybernetické kriminality. Je třeba posílit úsilí v tomto směru.

Pokud jde o prevenci a boj proti korupci a praní peněz, Moldavsko musí učinit okamžitá opatření, aby zajistilo průběžné plnění tohoto kritéria a udržitelnost reforem. S ohledem na nedávný vývoj musí také Ukrajina učinit okamžité kroky, aby zachovala protikorupční opatření zavedená při minulých reformách a umožnila dosažení dalšího pokroku.

Plnění kritérií pro uvolnění vízového režimu je průběžný a pokračující proces. Vhodný rámec pro další projednávání těchto záležitostí poskytují pravidelná zasedání Podvýboru pro justici, svobodu a bezpečnost a dialog mezi EU a zeměmi, s nimiž má být vízový režim uvolněn, včetně zemí západního Balkánu v příslušných případech, dále pak jednání o přistoupení k EU, jakož i setkání vyšších úředníků. Další zprávu o průběžném plnění požadavků pro uvolnění vízového režimu ze strany třetích zemí předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě v roce 2018.

(1)

     Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s.1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/371 ze dne 1. března 2017 (Úř. věst. L 61, 8.3.2017, s.1).

(2)

      http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6290-2017-ADD-1/cs/pdf .

(3)

   Konkrétní oblasti jsou uvedeny v souladu s příslušnými akčními plány uvolnění vízového režimu pro jednotlivé země. Kritéria jsou rozdělena do čtyř „bloků“ technicky relevantních záležitostí: 1) zabezpečení cestovních dokladů včetně biometrických údajů; 2) integrovaná správa hranic, řízení migrace a azyl; 3) veřejný pořádek a bezpečnost; 4) vnější vztahy a základní práva. Tato zpráva se zaměřuje na následující konkrétní oblasti (týkající se bloků 2 a 3): Albánie (nelegální migrace, prosazování práva), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (organizovaná trestná činnost, prosazování práva), Bosna a Hercegovina (nelegální migrace, organizovaná trestná činnost), Černá Hora (nelegální migrace, organizovaná trestná činnost), Srbsko (nelegální migrace, organizovaná trestná činnost), Moldavsko (nelegální migrace, boj proti korupci, praní peněz), Gruzie (nelegální migrace, azyl, organizovaná trestná činnost, boj proti korupci, zákaz diskriminace), Ukrajina (nelegální migrace, boj proti korupci, organizovaná trestná činnost). Komise i nadále pečlivě sleduje plnění kritérií týkajících se konkrétně bloku 1) a bloku 4), pokud jde o zákaz diskriminace a situaci ohrožených skupin obyvatelstva, zejména opatření v oblasti začleňování Romů.

(4)

     Poslední byla přijata v listopadu 2016.

(5)

     V souladu s prohlášením Komise ze dne 8. listopadu 2010: http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/d-mk/dv/1027_12/1027_12en.pdf  

(6)

     Dále jen „Moldavsko“.

(7)

     Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko a Švédsko, jakož i Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island.

(8)

     V období od ledna do června 2017 bylo 26 % všech rozhodnutí zamítavých z důvodu národní bezpečnosti. V roce 2016 to bylo 5 % a v roce 2015 4 % (zdroj: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky).

(9)

     COM (2015) 199 / SWD(2015) 103 final, přijatý dne 8. května 2015, a COM(2015) 684 / SWD(2015) 299 final, přijatý dne 18. prosince 2015.