EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne18.10.2017
COM(2017) 610 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Akční plán pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika
ÚVOD: VYVÍJEJÍCÍ SE HROZBA
Evropská unie v současné době čelí řadě teroristických hrozeb a útoků násilné povahy ze strany organizovaných skupin i nezávisle jednajících osob. Jak teroristické skupiny, tak radikalizovaní jednotlivci se snaží provádět v EU útoky s rozsáhlými následky, jejichž cílem je maximalizovat počet obětí i psychologický a ekonomický dopad na společnost.
Teroristické organizace doposud v Evropě nepoužily chemické, biologické, radiologické ani jaderné (CBRN) prostředky. Existují však věrohodné náznaky, že teroristické skupiny by mohly mít v úmyslu získat materiály nebo zbraně CBRN a že rozvíjejí své znalosti a schopnosti k jejich využití 1 . Dá’iš použil chemické zbraně v Sýrii a Iráku a má se za to, že je schopen 2 tyto zbraně vyrábět a používat. Menší incidenty prokázaly, že Dá’iš má zájem o inovace a rozvoj biologických a radiologických zbraní 3 . Je třeba poznamenat, že ačkoli se v celém dokumentu používá pojem CBRN, pravděpodobnost útoku jadernými zbraněmi ze strany jakéhokoli nestátního subjektu je považována za nižší než u chemických, biologických nebo radiologických útoků.
Tuto otázku je třeba vnímat v kontextu technologického vývoje, jehož výsledky by mohly být teroristy zneužity k nekalým účelům. Dá’iš využívá bezpilotní systémy (UAS), ať již k pozorování a velení nebo k provádění útoků pomocí výbušnin 4 .
Možnost chemických, biologických, radiologických nebo jaderných útoků je výrazným prvkem teroristické propagandy: v džihádistických médiích byly vyjádřeny úmysly spáchat takové útoky a na platformách různých sociálních médií jsou sdíleny možné taktiky a cíle útoků 5 . Chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby byly uznány Radou bezpečnosti Organizace spojených národů 6 , která vyjádřila znepokojení nad vzrůstajícím rizikem šíření těchto zbraní, včetně použití ze strany nestátních subjektů.
Je tedy naléhavé, aby Evropská unie posílila svou odolnost a zvýšila svou připravenost na řešení hrozeb CBRN v nadcházejících letech.
POTŘEBA ZVÝŠENÉ SPOLUPRÁCE V EU
Vyvíjející se ohrožení vyžaduje, abychom se zaměřili na svá zranitelná místa a na obranu proti možným teroristickým útokům, které zahrnují použití materiálů CBRN. Hrozby CBRN se prozatím považují za riziko málo pravděpodobné, avšak s vysokým dopadem. Dokonce i v malém měřítku mohou mít takové útoky podstatný dopad na společnosti a ekonomiky, proti nimž jsou využívány, což vede k jejich významnému a trvalému narušení, všudypřítomnému strachu a nejistotě. Jak ztráty na životech, tak finanční náklady spojené s útoky, jež by mohly zahrnovat například zařízení umožňující rozptyl radioaktivních látek (známé také jako „špinavé bomby“) 7 nebo šíření sněti slezinné za použití bezpilotních systémů, by mohly být nesmírně vysoké.
Posílení odolnosti vůči hrozbám CBRN, pokud jde o prevenci, připravenost a reakci, vyžaduje ze strany členských států značné investice. Z toho důvodu je zapotřebí těsnější spolupráce na úrovni EU umožňující vzájemné učení, sdílení odborných znalostí a prostředků a využívání přeshraniční součinnosti. Komplexní posouzení bezpečnostní politiky EU 8 poukazuje na potřebu zvýšené spolupráce na úrovni EU, a to na základě lepšího pochopení hrozeb CBRN a sdílení zdrojů s cílem dosáhnout lepší připravenosti na případné útoky s použitím materiálů CBRN.
Směrnice o boji proti terorismu 9 poprvé zahrnuje ustanovení týkající se všech oblastí teroristických činů s použitím materiálů CBRN. Ukládá členským státům povinnosti v souvislosti s reakcí na teroristický útok, včetně povinnosti poskytnout lékařskou pomoc všem obětem. Iniciativy navržené v tomto sdělení pomohou členským státům plnit jejich povinnosti při pomoci obětem v případě útoku spáchaného s materiály CBRN.
Cílem tohoto akčního plánu je posílit v Evropě spolupráci za účelem posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti se zaměřením na prevenci, připravenost a reakci na hrozby CBRN a teroristické útoky. Opatření stanovená v tomto sdělení pomohou členským státům chránit občany a infrastrukturu. Mnohá z navrhovaných opatření sledují přístup zohledňující veškerá rizika a přispějí rovněž ke zlepšení připravenosti na případné incidenty CBRN velkého rozsahu, které nesouvisejí s terorismem.
NÁVAZNOST NA AKČNÍ PLÁN V OBLASTI CBRN NA OBDOBÍ 2010–2015
Tento akční plán navazuje na práci zahájenou v EU prostřednictvím akčního plánu v oblasti CBRN na období 2010–2015 10 . Zabývá se nedostatky, jež byly zjištěny během jeho provádění, a zohledňuje nově se objevující hrozby. Na úrovni EU vedl akční plán na období 2010–2015 k lepšímu pochopení hrozeb, intenzivnějšímu sdílení informací (rozvoj glosáře CBRN-E a začlenění incidentů CBRN do Evropského systému údajů o bombách) a k určitým úspěchům, jako je kupříkladu rozvoj infrastruktury EU v oblasti odborné přípravy (Vzdělávací středisko EU pro jadernou bezpečnost – EUSECTRA). V biologické oblasti došlo rovněž k významnému legislativnímu pokroku díky přijetí rozhodnutí 1082/2013/EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, kterým se zavádí ustanovení k posílení připravenosti a plánování reakce v EU.
Členské státy, jež byly konzultovány ohledně provádění akčního plánu na období 2010–2015, vykázaly velké množství činností, které probíhají na vnitrostátní úrovni, včetně odborné přípravy a cvičení. Oznámily rovněž určité obtíže při zajišťování koordinace různých aktérů. Zúčastněné strany upozornily např. na potřebu dalšího prohloubení poznatků o rizicích CBRN, podpory meziodvětvové spolupráce a dalších investic do odborné přípravy a cvičení 11 . Poskytování přeshraničních či meziodvětvových vzdělávacích kurzů a cvičení, které by byly ideálně organizovány strukturovaným způsobem a na základě předem dohodnutých osnov, bylo označeno jako jedna z oblastí, kde EU může přinést přidanou hodnotu. Členské státy rovněž poukázaly na nedostatečnou výměnu informací o incidentech a hrozbách CBRN a o vybavení a technologiích vyvinutých pro účely boje proti těmto hrozbám. Zdůraznily také potřebu rozvíjet spolupráci s dalšími partnery, na něž se nevztahuje předchozí akční plán v oblasti CBRN, jako jsou vojenské subjekty a klíčové třetí země.
CÍLENĚJŠÍ A KOORDINOVANĚJŠÍ PŘÍSTUP
V návaznosti na dosažené úspěchy zaujímá nový akční plán cílený přístup, což je v souladu s programem EU v oblasti CBRN-E z roku 2012, v jehož rámci Rada požádala Komisi, aby vypracovala cílenější strategii zaměřenou na vybraný počet klíčových priorit s jasnou přidanou hodnotou EU a hmatatelnými výsledky.
Tento akční plán představuje pro členské státy příležitost, aby posílily své kapacity v oblasti připravenosti na vyvíjející se hrozby prostřednictvím dobrovolné účasti v řadě iniciativ navrhovaných v akčním plánu.
Akční plán vychází z pevného přesvědčení, že řešení rizik CBRN vyžaduje horizontální přístup zahrnující různé oblasti a aktéry, jako jsou donucovací orgány, zvládání mimořádných událostí, ochrana kritické infrastruktury a veřejných prostor, veřejné zdraví či soukromý sektor. Některá z navrhovaných opatření rovněž přispějí k větší odolnosti kritických infrastruktur v EU, zejména pokud jde o jaderné elektrárny a chemické závody.
Existuje také jasná potřeba zvýšit úsilí v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, zejména prostřednictvím iniciativy EU týkající se středisek excelence v oblasti CBRN. Jednou z hlavních priorit bude zajistit bezpečnost hranic a kapacity pro odhalování případů nezákonného vstupu materiálů CBRN. Klíčovou úlohu při zajišťování bezpečnosti vnějších hranic a dodavatelského řetězce hrají celní úředníci. Je zásadní přizpůsobit systémy informací o přepravovaném zboží s cílem posílit sledování a kontroly mezinárodního dodavatelského řetězce na základě rizik, aby se zajistilo, že nedochází k nezákonnému vstupu materiálů CBRN do EU. Nezbytná jsou rovněž opatření na posílení kontrol obchodu se zbožím dvojího užití při vývozu. Důležitá je v tomto ohledu spolupráce a koordinace se strategickými a regionálními partnery EU, jakož i součinnost mezi všemi zúčastněnými stranami včetně vojenských subjektů, Evropské obranné agentury (EDA) a NATO, jakož i soukromého sektoru.
Akční plán se proto zaměřuje na tyto čtyři cíle:
1) omezení dostupnosti materiálů CBRN;
2) zajištění účinnější připravenosti a reakce na incidenty CBRN;
3) posílení vnitřních a vnějších vazeb v oblasti bezpečnosti CBRN s klíčovými regionálními a mezinárodními partnery EU a
4) zlepšení našich znalostí o rizicích CBRN.
Na základě těchto pilířů může EU poskytnout pevnější rámec pro snižování rizik útoků CBRN, posílení bezpečnostních opatření, zvýšení odolnosti a přípravu na účinnou reakci v případě útoku.
Navržená opatření budou podpořena mobilizací finančních prostředků v rámci různých stávajících nástrojů Komise, včetně programu Horizont 2020, ISF – policie a mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM), nebo prostřednictvím celé řady nástrojů financování vnější činnosti (např. nástroj pro rozvojovou spolupráci, evropský nástroj sousedství, nástroj přispívající ke stabilitě a míru).
CÍL 1: OMEZENÍ DOSTUPNOSTI MATERIÁLŮ CBRN
Schopnost teroristů provádět útoky CBRN je závislá na dostupnosti prostředků, látek a materiálů potřebných pro chemické, biologické, radiologické a jaderné zbraně. Podobně jak již bylo učiněno v oblasti výbušnin a palných zbraní, musí EU lépe kontrolovat přístup k vysoce rizikovým materiálům CBRN a optimalizovat naše schopnosti odhalit tyto materiály v co nejranější fázi, a to na základě omezení nebo kontroly přístupu. Rovněž je třeba řešit důležitou otázku vnitřních hrozeb pro kritickou infrastrukturu a zařízení disponující materiály CBRN. Kromě toho existuje jasná potřeba, uznávaná členskými státy EU, ještě více zlepšit výměnu informací o materiálech CBRN, včetně hrozeb a bezpečnostních incidentů jako např. krádeže nebo nezákonné obchodování s těmito materiály. Toho lze dosáhnout tím, že budou v co možná nejvyšší míře využívány stávající nástroje a systémy sdílení informací.
Komise proto stanoví následující prioritní opatření, která mají být provedena v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami.
|
Závazek |
Opatření |
Výstup a termín |
|
|
1.1 |
Optimalizace výměny informací v oblasti CBRN |
Členské státy budou systematičtěji začleňovat technické informace o zbraních a incidentech CBRN do Evropského systému údajů o bombách (EBDS) 12 spravovaného Europolem. Měla by být zvážena možnost vytvořit systém pro oznamování podobný tomu, který již existuje v oblasti prekurzorů výbušnin. Lepší využívání jiných nástrojů sdílení informací, jako je např. databáze MAAE 13 věnovaná incidentům a nedovolenému obchodování 14 . Zkoumání propojení s jinými informačními systémy, např. DUeS (elektronický systém pro zboží dvojího užití) 15 , pokud jde o informace o zboží a osobách podezřelých ze „škodlivého“ obchodu |
Europol bude pravidelně předkládat poradní skupině EU pro bezpečnost CBRN zprávy o používání EBDS (počínaje rokem 2018). Komise bude spolu s členskými státy EU usilovat o větší sdílení informací prostřednictvím EBDS. Europol provede zmapování informačních systémů, potřeb a možných nedostatků v oblasti výměny informací (do poloviny roku 2018). |
|
1.2 |
Posílení celních kontrol na základě rizik s cílem zadržet nebezpečné materiály CBRN na hranicích |
Zlepšení informací o zboží přepravovaném v rámci obchodu a posílení kapacit celních orgánů pro odhalování, ve spolupráci s dalšími agenturami, s cílem sledovat mezinárodní dodavatelské řetězce za účelem odhalování a kontroly nezákonného vstupu materiálů CBRN. Zvýšení informovanosti celních a donucovacích orgánů o hrozbách CBRN, zlepšení spolupráce mezi agenturami a sdílení informací mezi celními a jinými orgány v souladu se strategií a akčním plánem EU pro řízení rizik v oblasti cel (COM(2014) 527). |
Dohoda s členskými státy (do poloviny roku 2018) o zřízení společné databáze informací o přepravovaném zboží.
Odborná skupina pro detekční technologie celních orgánů prozkoumá schopnosti pro odhalování biologických a chemických materiálů v mezinárodních dodavatelských řetězcích
Rozšíření odborné přípravy v radiologické/jaderné oblasti pro donucovací orgány, celní úředníky a jiné zaměstnance v přední linii ve vzdělávacím zařízení EUSECTRA 16 . |
|
1.3 |
Posílení kontrol vývozu v EU |
Zamezení přístupu vnějších subjektů (státních i nestátních) ke zboží dvojího užití nebo CBRN prostřednictvím obchodu. |
Aktualizace seznamů EU vysoce rizikových materiálů CBRN v roce 2018 a posouzení rozsahu a povahy technické interakce mezi „CBRN“ a „zbožím dvojího užití“. |
|
1.4 |
Řešení vnitřních hrozeb |
Výměna osvědčených postupů při prověřování a ověření spolehlivosti v zařízeních, která disponují chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, jako jsou biologické laboratoře či jaderná zařízení. |
Zmapování stávajících prověřovacích postupů má být dokončeno do konce roku 2017. |
CÍL 2: ZAJIŠTĚNÍ ÚČINNĚJŠÍ PŘIPRAVENOSTI A REAKCE NA INCIDENTY CBRN
Pro účinné zmírnění dopadů chemického, biologického, radiologického nebo jaderného útoku či incidentu má zásadní význam operační připravenost. Vzhledem k tomu, že hrozby CBRN jsou ze své podstaty přeshraniční a nadnárodní, spolupráce na úrovni EU může přinést přidanou hodnotu prostřednictvím podpory činností v oblasti budování kapacit v EU, jako je např. přeshraniční spolupráce na poli odborné přípravy, cvičení a reakcí, a dále prostřednictvím usnadnění vzájemné pomoci, poskytování poradenství, prosazování minimálních norem v celé Unii a v případě potřeby financování mezinárodních projektů v této oblasti.
Komise již uspořádala řadu školení a cvičení na úrovni EU zaměřených na meziodvětvovou spolupráci v případě útoků CBRN. Například cvičení ARETE v roce 2014 bylo zaměřeno na spolupráci mezi donucovacími orgány a orgány civilní ochrany v případě složité situace chemického a teroristického útoku, včetně braní rukojmí. Kromě toho Komise financovala řadu kurzů odborné přípravy pořádaných ve spolupráci s orgány členských států, jež byly zaměřeny na meziodvětvovou reakci na útok pomocí „špinavé bomby“. Tyto iniciativy doplňovala cvičení v oblasti civilní ochrany a kurzy pořádané Europolem a agenturou CEPOL.
Budoucí opatření budou vycházet z těchto zkušeností a sloučí různé iniciativy v oblasti připravenosti a reakce do uceleného programu, což povede ke zvýšení možností členských států v oblasti odborné přípravy a cvičení a k větší jednotnosti jejich přístupů.
Další opatření k usnadnění spolupráce mezi agenturami budou stanovena v návaznosti na seminář EU o spolupráci záchranných jednotek na místě katastrofy po teroristických útocích, který se konal v říjnu 2017. V případě závažného incidentu CBRN bude příslušná reakce vyžadovat zapojení různých zainteresovaných stran, včetně soukromých osob, např. pokud jde o zajištění lékařských protiopatření.
Komise proto stanoví následující prioritní opatření, která mají být provedena v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami.
|
Závazek |
Opatření |
Výstup a termín |
|
|
2.1 |
Posílení připravenosti a reakce EU v případě útoků CBRN prostřednictvím meziodvětvové odborné přípravy a cvičení |
Komise ve spolupráci s členskými státy posílí odbornou přípravu a cvičení pro záchranné jednotky donucovacích orgánů, civilní ochrany či zdravotnických struktur a tam, kde je to relevantní, pro pohraniční a celní orgány a vojenské partnery. Odborná příprava a cvičení budou zajišťovány prostřednictvím stávajících finančních a operačních nástrojů, zejména mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM), agentury CEPOL a ISF – policie. Vypracování společného programu odborné přípravy EU v oblasti CBRN bude probíhat v úzké spolupráci s odborníky z členských států. |
Zmapování stávajících vzdělávacích činností EU do ledna 2018. Poradní skupina EU zváží další potřebná opatření do konce druhého čtvrtletí roku 2018. Nové odborné kurzy a cvičení počínaje čtvrtým čtvrtletím roku 2018. Provádění dalších cvičení na úrovni EU (podobně jako cvičení ARETE 2014) v roce 2019. |
|
2.2 |
Posílení schopnosti reakce EU na incidenty CBRN v rámci mechanismu civilní ochrany EU |
S cílem poskytnout členským státům lepší podporu v případě závažného incidentu CBRN budou členské státy a Komise nadále posilovat stávající evropskou kapacitu pro odezvu na mimořádné události (EERC) v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, včetně zdravotnického sboru EU. Členské státy budou podporovány v tom, aby pokračovaly v posilování kapacit EERC v oblasti CBRN. Členským státům bude poskytována pomoc při registraci a certifikaci modulů a dalších kapacit v oblasti CBRN v rámci EERC. Přezkum původních cílů kapacity v oblasti chemických, biologických, radiologických nebo jaderných katastrof. Zkouška meziodvětvové připravenosti a reakce na pandemie. |
Posouzení nedostatků v oblasti reakce na chemické, biologické, radiologické nebo jaderné katastrofy v roce 2018. Granty pro přizpůsobení modulů registrace/certifikace. Meziodvětvová simulační cvičení týkající se plánování kontinuity činnosti během pandemie (2018). Semináře na téma připravenosti a provádění mezinárodních zdravotnických předpisů a osvědčených postupů pro vstupní a výstupní zdravotní kontroly. Plánováno na období 2017–2018. |
|
2.3 |
Analýza nedostatků v oblasti odhalování materiálů CBRN |
Komise v těsné spolupráci s Poradní skupinou pro CBRN posoudí, do jaké míry jsou stávající detekční zařízení schopna odhalit materiály CBRN. Výsledky budou využity při sdružených činnostech v oblasti odhalování a činnostech v oblasti normalizace. |
Počáteční zpráva o analýze nedostatků s doporučeními do třetího čtvrtletí roku 2018. |
|
2.4 |
Zlepšení včasného varování a reakce, jakož i výměny informací o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách 17 |
Přepracování systému včasného varování a reakce (EWRS) za účelem zlepšení informovanosti o situaci a zvládání incidentů v případě vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, jakož i propojení EWRS s jinými systémy rychlého varování a informování v EU. |
Nová platforma má být dokončena do poloviny roku 2018. |
|
2.5 |
Posílení připravenosti laboratoří v EU na vážné přeshraniční zdravotní hrozby |
Zajištění rychlé identifikace a charakterizace a mechanismů pro rychlou výměnu vzorků; poskytování podpory méně vybaveným členským státům. |
2015–2018 Členské státy s podporou Komise budou provádět společnou akci EMERGE 18 zaměřenou na účinnou reakci na vysoce nebezpečné a nově se objevující patogenní látky na úrovni EU. |
|
2.6 |
Zvýšení připravenosti členských států na přeshraniční zdravotní hrozby |
Zvýšení připravenosti členských států na přeshraniční zdravotní hrozby prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek na lékařská protiopatření (na základě článku 5 rozhodnutí 1082/2013/EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách). Posílení připravenosti i opatření na místech vstupu (pro leteckou, námořní a pozemní dopravu). Členské státy a Komise vypracují společnou vizi na úrovni EU ohledně toho, jak zvýšit proočkovanost v EU, a zahájí kroky vedoucí k posílení dodávek očkovacích látek a řízení zásob, zvýšení interoperability a součinnosti informačních systémů v oblasti imunizace, posílení důvěry v očkování a zmírnění obav a zvýšení účinnosti výzkumu a vývoje vakcín na úrovni EU. |
Společné zadávání veřejných zakázek na očkovací látky spolu s dotčenými členskými státy; 2018 (přípravy) 2017–2020 (příprava společné akce) 2017–2020 (příprava společné akce) |
|
2.7 |
Zlepšení informovanosti, připravenosti a reakce v souvislosti s biologickými riziky, včetně nově se objevujících hrozeb |
Posílení meziodvětvové informovanosti v EU o biologických rizicích, plynoucích z náhodného nebo záměrného úniku, prostřednictvím odborné přípravy, jako je např. kurz zaměřený na meziodvětvovou informovanost o biologických rizicích a na jejich zmírňování, který je určen pro zdravotnické záchranné služby, donucovací orgány a civilní ochranu a který společně organizují Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Europol. Podpora členských států v jejich boji proti bioterorismu, zejména vypracování vnitrostátních strategií připravenosti na bioterorismus a příručky o bioteroristických hrozbách v EU, ve spolupráci se sítí odborníků z členských států. Středisko ECDC bude členským státům pomáhat při zvyšování informovanosti a výměně osvědčených postupů, pokud jde o „kutilskou“ biologii, včetně amatérského experimentování, používání biologických látek a metod genetického inženýrství mimo laboratorní prostředí a neškolenými jedinci, a z toho plynoucí rizika pro biologickou bezpečnost a ochranu 19 . |
Příští kurs se uskuteční ve 2. čtvrtletí 2018 (další budou zorganizovány v případě potřeby). Vypracování příručky do konce 3. čtvrtletí 2018. Materiály pro zvyšování informovanosti o rizicích spojených s novými biotechnologiemi. Činnost bude zahájena ve 3. čtvrtletí 2017 a bude pokračovat do 4. čtvrtletí 2017 až 1. čtvrtletí 2018. |
|
2.8 |
Skupina pro odhalování materiálů CBRN složená z odborníků z členských států |
Rozšíření skupiny pro odhalování výbušnin 20 o odborníky na CBRN s cílem pomáhat členským státům např. se zabezpečením akcí velkého rozsahu. Činnosti skupiny pro odhalování budou založeny mimo jiné na pokynech vypracovaných pro ochranu veřejných prostor. |
Školení pro odborníky ze skupiny pro odhalování – 3. čtvrtletí 2018; zahájení činnosti v roce 2019. |
|
2.9 |
Posílení kapacit a sítí v oblasti jaderného zabezpečení |
Podpora plného využívání evropského vzdělávacího střediska pro jadernou bezpečnost (EUSECTRA) pro společnou odbornou přípravu v oblasti radiologické a jaderné detekce. |
Druhá fáze vzdělávací kampaně pro celní orgány ve středisku EUSECTRA bude zahájena ve 4. čtvrtletí 2017.
|
|
2.10 |
Posílení spolupráce v oblasti jaderné forenzní vědy |
Rozsah a komplexnost jaderných forenzních dovedností se výrazně liší, přičemž pouze několik členských států je schopno provádět hloubkovou analýzu jaderného a radioaktivního materiálu. Většina členských států zde spoléhá pouze na základní schopnosti, které doplňují pokročilejší schopnosti dostupné mimo jiné ve Společném výzkumném středisku Komise. Komise bude dále rozvíjet právní rámec (dohody s členskými státy) pro využívání těchto útvarů Komise a poskytovat členským státům odbornou přípravu – jak obecného rázu, tak specializovanější – v této oblasti. |
Vytvoření právního rámce pro využívání schopností útvarů Komise v oblasti jaderné forenzní vědy – do konce roku 2018. |
CÍL 3: POSÍLENÍ VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH VAZEB A INTENZIVNĚJŠÍ ZAPOJENÍ V OBLASTI BEZPEČNOSTI CBRN S KLÍČOVÝMI REGIONÁLNÍMI A MEZINÁRODNÍMI PARTNERY EU
Chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby mohou pocházet z Unie i ze třetích zemí. Činnost mimo Unii, jakož i budování silnějších partnerství a užší propojení vnitřní a vnější bezpečnosti jsou nedílnou součástí strategie EU zaměřené na boj proti terorismu a rizikům CBRN. Výzva k vytvoření „propojenější Unie“ z hlediska vnitřní a vnější složky bezpečnostních politik je klíčovou prioritou globální strategie EU
21
i společného prohlášení EU a NATO z roku 2016.
Požadavky bezpečnosti CBRN musí být začleněny do vnější činnosti EU, a to prostřednictvím rozvoje kapacit ve třetích zemích (zejména v sousedních zemích) a posílení spolupráce se strategickými partnery i specializovanými mezinárodními organizacemi, jako je Interpol, MAAE či OPCW, v návaznosti na obnovený závazek Rady bezpečnosti OSN zabránit teroristům v nabývání zbraní hromadného ničení. Rovněž je třeba vytvořit užší vazby mezi činnostmi prováděnými v rámci středisek excelence EU v oblasti CBRN. V tomto ohledu by měly být upřednostňovány země evropského sousedství.
Komise proto stanoví následující prioritní opatření, která mají být provedena v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami.
|
Závazek |
Opatření |
Výstup a termín |
|
|
3.1 |
Rozvoj spolupráce v oblasti bezpečnosti CBRN s klíčovými mezinárodními partnery, a to i v rámci dialogů o bezpečnosti a boji proti terorismu |
Prohloubení spolupráce se strategickými partnery, kteří mají zkušenosti s CBRN: 1) sdílení informací o hrozbách a rizicích CBRN; 2) výměna osvědčených postupů; 3) společná školení nebo cvičení. Pravidelné diskuse o bezpečnosti CBRN v rámci dialogů o bezpečnosti a boji proti terorismu s příslušnými třetími zeměmi s cílem určit možná opatření v oblasti spolupráce a budování kapacit. |
V rámci stávajícího dialogu o CBRN uspořádat ve spolupráci s USA seminář o zabezpečení radioaktivních zdrojů – 2. čtvrtletí 2018. Pracovní seminář EU-USA o společných trestních a epidemiologických vyšetřováních – 4. čtvrtletí 2018. Pozvání strategických partnerů na zvláštní zasedání poradní skupiny pro bezpečnost CBRN (v odůvodněných případech). |
|
3.2 |
Rozvoj spolupráce s NATO v otázkách souvisejících s CBRN |
Směřování k užší spolupráci s NATO ve vztahu ke třetím zemím, zejména v těchto oblastech: 1) výměna informací; 2) budování kapacit; 3) školení; 4) cvičení. Rozvoj součinnosti s NATO s cílem zjistit, jaký prospěch může mít boj proti terorismu z rozvoje obranných schopností, mimo jiné v oblasti bezpilotních vzdušných prostředků (UAV) a chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní. Vytvoření individuálně uzpůsobených vzdělávacích modulů pro partnery střediska excelence EU v oblasti CBRN ve spolupráci se střediskem excelence pro CBRN akreditovaným u NATO. |
Seminář EU a NATO – 1. až 2. čtvrtletí 2018. Společná školení, např. ve středisku excelence pro CBRN akreditovaného u NATO (4. čtvrtletí 2017), plánovaná na období 2018/2019/2020. 2018, na základě zkušeností získaných z prvního kola společných školení. |
|
3. |
Rozvoj spolupráce se specializovanými mezinárodními organizacemi |
ESVČ a Komise budou spolu se specializovanými mnohostrannými organizacemi (Interpol, MAAE, OPCW 22 , BWC ISU 23 , UNODA 24 ) usilovat o sdílení osvědčených postupů a hledat synergie, zejména v oblasti sdílení informací a budování kapacit ve třetích zemích. |
Zvát tyto organizace pravidelně na zasedání poradní skupiny pro bezpečnost CBRN, jakož i na školení a cvičení. |
CÍL 4: ZLEPŠENÍ NAŠICH ZNALOSTÍ O RIZICÍCH CBRN
Oblast CBRN je technicky složitá a rychle se rozvíjí a je třeba ji pečlivě sledovat. V současné době jsou odborné znalosti o CBRN v rámci Evropské unie rozloženy nerovnoměrně a mezi mnoho různých vládních, akademických a soukromých subjektů. Je třeba vytvořit rámec na unijní úrovni, který by sdružoval příslušné aktéry a na jehož základě by bylo možné budovat partnerství mezi těmito odvětvími, společně určit další potřeby a využívat výhod plynoucích z výzkumu EU.
4.1 Vytvoření sítě EU v oblasti bezpečnosti CBRN
Za účelem zlepšení koordinace na úrovni EU sloučí síť EU v oblasti bezpečnosti CBRN všechny aktéry z této oblasti na strategické (tvorba politik) i operační úrovni, aby se zabránilo roztříštěnosti jejich činností. Bude sdružovat členské státy, orgány EU a příslušné agentury a případně klíčové mezinárodní partnery a soukromý sektor. Síť se bude opírat o tři pilíře: 1) poradní skupina sdružující všechny koordinátory pro bezpečnost CBRN z členských států, 2) podpůrná síť složená ze stávajících středisek pro CBRN v celé EU a 3) znalostní centrum pro CBRN v Evropském centru pro boj proti terorismu (ECTC) při Europolu.
Cílem skupiny bude 1) udržovat ucelené a aktuální vědomosti o rizicích CBRN pocházejících ze zemí uvnitř i mimo EU a podporovat tvorbu politik a iniciativ zaměřených na řešení zjištěných nedostatků; 2) rozvíjet spolupráci a koordinaci na operační úrovni (např. výměna informací, výměna osvědčených postupů); a 3) usnadňovat civilně-vojenskou spolupráci v oblastech, kde to je prospěšné pro obě strany.
|
Závazek |
Opatření |
Výstup a termín |
|
|
4.1.1 |
Vytvoření zvláštní poradní skupiny pro bezpečnost CBRN v EU |
Členské státy jmenují vnitrostátní koordinátory pro bezpečnost CBRN jakožto hlavní kontaktní místa v členských státech za účelem provádění akčního plánu EU v oblasti bezpečnosti CBRN. V návaznosti na předchozí poradní skupinu pro CBRN, která byla zřízena v rámci akčního plánu na období 2010–2015 a jejímž úkolem byl dohled nad jeho uplatňováním, Komise zřídí pro účely stávajícího akčního plánu novou speciální poradní skupinu pro otázky bezpečnosti CBRN v EU, která bude sdružovat bezpečnostní koordinátory z členských států, Komisi a příslušné agentury EU, Evropskou službu pro vnější činnost a další příslušné veřejné a soukromé subjekty oblasti CBRN a která bude: 1) pravidelně přezkoumávat a analyzovat vývoj hrozeb a rizik CBRN (ve spolupráci se střediskem INTCEN a Europolem); 2) zjišťovat nedostatky v prevenci, odhalování, připravenosti a reakci v souvislosti s CBRN, a navrhovat nové strategické iniciativy k řešení těchto nedostatků; 3) mapovat stávající odborná centra a zjišťovat možnosti spolupráce s cílem podpořit jejich součinnost a doplňkovost. |
Seznam koordinátorů ve všech členských státech do prosince 2017. První zasedání poradní skupiny v lednu 2018 a poté v pravidelných intervalech (2 až 3 zasedání ročně). První analýza nedostatků do dubna 2018 a poté pravidelný přezkum. Pravidelné a systematické výměny osvědčených postupů, pokud jde o zjištěná rizika a nedostatky. První zmapování stávajících odborných center do května 2018. |
|
4.1.2 |
Vytvoření podpůrné sítě EU v oblasti CBRN |
Na operativní úrovni bude podpůrná síť EU v oblasti CBRN, tvořená stávajícími odbornými středisky a sítěmi v oblasti CBRN, základem pro činnost poradní skupiny pro bezpečnost CBRN v tomto ohledu: 1) vytvoření podpůrné struktury odborníků EU (v úzké spolupráci s Europolem), která bude schopna poskytovat pokyny a poradenství pro členské státy a orgány EU v otázkách bezpečnosti CBRN (mj. v technických a vědeckých záležitostech), a to i během incidentů; 2) napomáhání určení a šíření osvědčených postupů a získaných zkušeností; 3) sdílení odborných znalostí a spolupráce se stávajícími středisky excelence v oblasti CBRN v Evropě i mimo ni. Zainteresované členské státy budou vyzvány, aby do prosince 2017 určily struktury, které by mohly být základem pro podpůrnou síť EU v oblasti CBRN. |
Komise zveřejní výzvu k předkládání návrhů projektů v oblasti CBRN v rámci nástroje ISF – policie v říjnu 2017 25 . Plně funkční síť do léta 2018. |
|
4.1.3 |
Europol (ECTC) vytvoří znalostní centrum pro CBRN |
Europol (ECTC) transformuje stávající tým CBRN do znalostního centra, které bude poskytovat podporu donucovacím orgánům v oblasti bezpečnosti CBRN, včetně zbraní a hrozeb, v těchto ohledech: 1) poskytování analytických produktů pro hrozby a incidenty CBRN; 2) usnadnění spolupráce a výměny informací (zejména prostřednictvím EBDS a sítí, jako je EEODN 26 ) mezi donucovacími orgány a dalšími aktéry (včetně vojenských), jakož i se svou sítí mezinárodních partnerů; 3) organizace odborné přípravy (ve spolupráci s agenturou CEPOL); 4) poskytování operační podpory a odborných znalostí na podporu vyšetřování incidentů CBRN. |
Optimalizace využití stávajících schopností Europolu s cílem zlepšit kolektivní znalosti o hrozbách CBRN. Systematické sdílení informací souvisejících s CBRN prostřednictvím systému EBDS. Využití odborných znalostí v oblasti CBRN při vyšetřováních. |
4.2 Přínosy bezpečnostního výzkumu EU
Cílem je lepší využívání bezpečnostního výzkumu v EU prostřednictvím šíření výsledků výzkumu, jakož i zajištěním toho, aby výzkumné činnosti odpovídaly operačním potřebám v oblasti CBRN. Komise rozšíří zkoušení zařízení a bude podporovat harmonizaci norem a rozvoj společných kapacit prostřednictvím své rozsáhlé odborné skupiny pro odhalování.
|
Závazek |
Opatření |
Výstup a termín |
|
|
4.2.1 |
Podpora šíření a využívání výsledků výzkumu |
Další rozvoj platformy Společenství uživatelů pro chráněné, bezpečné a odolné společnosti, která spojuje výzkumné pracovníky, tvůrce politik, zástupce odvětví a malých a středních podniků a odborníků z praxe včetně záchranářů, s cílem převádět výsledky výzkumu do praxe. Lepší šíření výsledků výzkumu, podpora výměny informací za účelem posílení dialogu mezi různými aktéry v oblasti CBRN a pravidelné poskytování aktuálních informací o výsledcích výzkumu, a to rovněž v rámci poradní skupiny EU pro bezpečnost CBRN a její podpůrné sítě. |
Plán činnosti společenství uživatelů na rok 2018 bude předložen v listopadu 2018 a bude zahrnovat 18 tematických seminářů, včetně šesti témat souvisejících s CBRN, jako jsou např. chemická rizika nebo bezpečnost a zabezpečení vodních zdrojů. Na seminářích budou každoročně poskytovány aktuální informace o probíhajícím výzkumu a činnostech v oblasti budování kapacit a budou určeny priority do budoucna. Zpráva o projektech programu Horizont 2020 za období 2014–2016 by měla být dokončena v prosinci 2017. Pravidelné zveřejňování výsledků výzkumných projektů v oblasti CBRN prostřednictvím sítě EU pro bezpečnost CBRN. |
|
4.2.2 |
Zjištění dalších potřeb výzkumu a řešení nových hrozeb CBRN |
Zajištění toho, že výzkumné projekty se budou soustředit na potřeby koncových uživatelů v oblasti CBRN. Přednost bude mít výzkum zaměřený na: 1) řešení ke zmírnění nově se objevujících hrozeb CBRN, jako jsou UAS nebo biohacking; 2) posílení kapacit členských států pro snižování rizika katastrof, od přípravy/připravenosti a sledování po reakci a obnovu. |
Nepřetržitý dialog v řadě evropských fór, jako je poradní skupina pro CBRN, a nová opatření na základě výzvy z roku 2017 v rámci programu Horizont 2020. Nové akce v oblasti CBRN vybrané na základě výzvy 2017 budou zahájeny v 1. čtvrtletí 2018. Výzva k předkládání návrhů v oblasti bezpečnosti CBRN zveřejněná ve 2. čtvrtletí 2018. |
|
4.2.3 |
Podpora harmonizace prostřednictvím standardizace a certifikace produktů a systémů pro bezpečnost CBRN |
Rozšíření stávajících zkoušek zařízení pro detekci materiálů CBRN s cílem navrhnout oblasti pro normalizaci. Tato činnost bude rovněž sloužit k informování odborníků o účinnosti vybavení a k vyškolení odborníků ze skupiny pro odhalování. Pokračování v prenormativních výzkumných činnostech v rámci Evropské referenční sítě pro ochranu kritické infrastruktury 27 s cílem vypracovat pracovní dohody CEN 28 ; určit oblasti CBRN, v nichž mohou být zadána pověření pro CEN, a vyhlásit nové výzvy na podporu normalizace v oblasti CBRN v rámci programu Horizont 2020. |
Zvýšit kapacitu pro testování účinnosti detekčních zařízení pro CBRN v členských státech a určit potřeby normalizace, jež by mohly být předmětem pověření CEN do konce roku 2018. Výzvy v oblasti výzkumu souvisejícího s normalizací ve 2. čtvrtletí 2018 a 2. čtvrtletí 2019. |
ZÁVĚRY
S ohledem na vyvíjející se hrozby musí Evropa spojit své zdroje a odborné znalosti k vypracování inovativních, udržitelných a účinných řešení. Spolupráce v celé EU vycházející ze zásad stanovených v tomto akčním plánu může vést ke značným přínosům v oblasti bezpečnosti a přinést hmatatelné výsledky.
Návrhy uvedené v tomto sdělení připraví půdu pro účinnější a cílenější spolupráci EU v oblasti ochrany, připravenosti a reakce na chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby. Komise doporučuje členským státům, aby využily různé možnosti uvedené v tomto sdělení, a vyzývá Evropský parlament a Radu, aby schválily tento akční plán a aktivně se zapojily do jeho provádění v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Komise přezkoumá dosažený pokrok nejpozději po dvou letech.
22 Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. http://eeas.europa.eu/archives/docs/top_stories/pdf/eugs_review_web.pdf