EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 3.10.2017
COM(2017) 573 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Podpora investic prostřednictvím dobrovolného posouzení ex ante aspektů zadávání veřejných zakázek pro velké projekty infrastruktury
1.Úvod
Hlavní prioritou EU jsou pracovní místa, růst a konkurenceschopnost, a proto je třeba stimulovat investice na místní, regionální, národní a evropské úrovni. Toto sdělení má pomoci orgánům veřejné moci co nejúčinněji spravovat velké projekty v oblasti zadávání veřejných zakázek, bez ohledu na to, zda jsou financovány z prostředků EU či nikoli, s cílem optimalizovat využívání peněz daňových poplatníků, zajistit vysoce kvalitní infrastrukturu a maximalizovat zaměstnanost a růst. Za tímto účelem bude Komise tyto orgány veřejné moci při uplatňování pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek podporovat prostřednictvím třípilířového mechanismu.
Od svého nástupu do funkce v listopadu 2014 učinila současná Evropská komise investice jednou ze svých hlavních priorit, a proto představila investiční plán pro Evropu. Součástí tohoto plánu je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), jehož cílem je pomocí veřejných záruk mobilizovat do poloviny roku 2018 finanční prostředky ve výši 315 miliard EUR, a to s cílem přilákat a zajistit soukromé investice do velkých projektů. Klíčem k úspěchu plánu je odstranění překážek pro investice, dosažení větší předvídatelnosti regulace a zajišťování technické pomoci investičním projektům.
Vzhledem k počátečním pozitivním výsledkům plánu se Evropská komise v roce 2016 rozhodla prodloužit dobu jeho trvání, zvýšit jeho kapacitu a posílit jej zintenzivněním technické pomoci a odstraněním překážek pro investice na jednotném trhu 1 . Návrh Evropského fondu pro strategické investice (EFSI 2.0) 2 pomůže výrazně posílit hospodářství EU. Cílem EFSI je nejen zvýšit celkové mobilizované investice na minimálně 500 miliard EUR do konce roku 2020, ale také zlepšit jeho geografické pokrytí a posílit využívání v méně rozvinutých a přechodových regionech. To má zásadní význam pro budoucí vytváření pracovních míst, růst a konkurenceschopnost v Evropě.
Zároveň Nástroj pro propojení Evropy podporuje propojení EU v dopravě, energetice a telekomunikacích financováním projektů v oblasti transevropských sítí. Od roku 2014 se dosud z tohoto nástroje investovalo 25 miliard EUR, což vedlo k celkovým investicím do infrastruktury v EU ve výši přibližně 50 miliard EUR.
Zásadním úkolem je přilákání soukromých investic, jakož i co nejúčinnější a nejefektivnější využívání zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky představují zhruba 14 % HDP EU a veřejné orgány každoročně vynakládají více než 2 biliony EUR z peněz evropských daňových poplatníků. Potenciál zadávání veřejných zakázek k podpoře zaměstnanosti a růstu však není plně využit.
Zadávací řízení zajišťují, aby předkladatel projektu měl možnost porovnat různé nabídky a zvolit nabídku, která je nejvhodnější a která je ekonomicky nejvýhodnější. Také vzbuzuje důvěru u společností v podávání nabídek, jelikož výběr zhotovitele/dodavatele/poskytovatele se uskuteční na základě spravedlivého zacházení a rovných podmínek. Zadávání zakázek však stále ještě často probíhá bez potřebných dovedností, technických znalostí či plného pochopení příslušných řízení 3 .
Mnoho velkých projektů infrastruktury se nerealizuje podle plánu. Rozpočty se často nedodržují a překračují. Plánování a realizace často trvají podstatně déle, než se původně předpokládalo 4 .
Důvodů je mnoho: nejistota ohledně úrovně a způsobu financování, neúplné nebo povrchní hodnocení potřeb a měnící se hospodářské a politické podmínky. Svou roli hraje také komplikovanost a časová náročnost zadávacích řízení na veřejné zakázky spolu s chybami a nedostatky systémů zadávání veřejných zakázek 5 v některých členských státech.
Velké přeshraniční projekty, které odstraňují mezery v infrastruktuře mezi členskými státy, čelí navíc dalšímu problému, a to z důvodu možných rozdílů mezi vnitrostátními právními rámci. Přestože na úrovni EU došlo k harmonizaci většiny pravidel pro zadávání veřejných zakázek, směrnice o veřejných zakázkách umožňují na vnitrostátní úrovni určitou flexibilitu.
Toto se musí změnit. V tomto sdělení jsou uvedeny některé klíčové prvky, které k této změně přispějí. Jak bylo uvedeno ve sděleních „Strategie pro jednotný trh“ 6 a „Obnova investic v Evropě“ 7 , Komise zavádí třídílný mechanismus pro velké projekty infrastruktury s cílem poskytovat veřejným orgánům informace a pokyny a pomáhat jim při výměně osvědčených postupů a jejich osvojování. To pomůže zvýšit efektivitu vnitrostátních výdajů, což je zásadní pro využití plného potenciálu investic v Evropě.
Tato iniciativa je jedním z pilířů strategie Komise zaměřené na zlepšování účinnosti zadávání veřejných zakázek a posilování jeho strategické povahy, a tím na podporu konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a růstu.
Proto je mechanismus ex ante součástí balíčku o zadávání veřejných zakázek, který obsahuje sdělení o strategii pro zadávání veřejných zakázek, „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ a doporučení Komise o profesionalizaci zadávání veřejných zakázek: „Budování architektury pro profesionalizaci zadávání veřejných zakázek“. Souběžně se zahajuje konzultace k návrhu pokynů pro inovativní zadávání veřejných zakázek s cílem podpořit široké zavedení nových a udržitelnějších řešení pro naši společnost.
|
Pokud není zadávání zakázky dobře naplánováno, představuje pro veřejné investice riziko Jedno velké město naléhavě potřebovalo novou nebytovou stavbu. Soukromý developer nabídl výstavbu potřebné budovy. Orgány veřejné moci a developer uzavřeli smlouvu o pronájmu této budovy ještě před zahájením prací. Smlouva o pronájmu, která byla uzavřena bez zadávacího řízení, obsahovala podrobné požadavky veřejných orgánů na tyto budovy. Na základě stížnosti občanů Komise dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že se na projekt vztahovala pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, měl být zadán jako veřejná zakázka. Orgány města byly nuceny smlouvu o pronájmu ukončit, jinak by jim hrozil postih ze strany EU. Zároveň po nich soukromý developer požadoval náhradu škody za ukončení smlouvy o pronájmu. Pokud by orgány použily navrhovaný mechanismus, mohly se vyhnout právním obtížím a realizovat ekonomicky zdravý projekt. |
2.Dobrovolný mechanismus ex ante
Vnitrostátní orgány a veřejní zadavatelé / zadavatelé mohou tento mechanismus dobrovolně využívat k tomu, aby se se svými dotazy 8 , 9 obraceli na Komisi a získali posouzení 10 slučitelnosti projektu 11 s regulačním rámcem EU předtím, než učiní důležité kroky, např. před zahájením zadávacího řízení na hlavní projektové práce, podpisem mezinárodní dohody nebo rozhodnutím o použití jednacího řízení bez uveřejnění.
Vnitrostátní orgány a veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří plánují realizaci rozsáhlých a zejména přeshraničních projektů, mohou tento mechanismus využívat, kdykoli to považují za potřebné nebo užitečné. To přispěje ke snížení rizika zpoždění a překročení nákladů v důsledku obtíží při zadávání veřejných zakázek.
Tento mechanismus napomůže k rozvoji osvědčených postupů v rámci revidovaného a modernizovaného evropského rámce pro zadávání veřejných zakázek přijatého v roce 2014 12 . To může být zvláště důležité pro koncese, které poprvé plně podléhají harmonizovanému režimu EU.
Tento mechanismus je určen pro všechny typy infrastrukturních projektů, zejména projektů v oblasti dopravy a energetiky, IKT a nebytové výstavby 13 . Je obecně k dispozici od určitých prahových hodnot 14 . Kromě toho může členský stát požádat Komisi, aby tento mechanismus využila u jakéhokoli infrastrukturního projektu s nižší hodnotou, který považuje za důležitý pro sebe a/nebo EU jako celek 15 , například u projektů společného zájmu v oblasti transevropských sítí.
V rámci mechanismu budou vznesené otázky posouzeny z hlediska evropského rámce pro zadávání veřejných zakázek. Nenahrazuje stávající vnitrostátní mechanismy kontroly ex ante nebo podpory, ale doplňuje je. Orgány členských států jsou odpovědné za zadávání veřejných zakázek na vnitrostátní úrovni s tím, že každý projekt bude muset respektovat vnitrostátní právní předpisy, včetně platného práva Unie. V případě sporu jsou příslušné rozhodovat soudy členských států nebo přezkumné orgány.
Komise před stanovením tohoto mechanismu vedla rozsáhlé konzultace s vnitrostátními orgány, odborníky v oblasti veřejných zakázek, podnikatelskými organizacemi, předkladateli projektů a dalšími zúčastněnými stranami o jeho užitečnosti a jednotlivých parametrech. Zúčastněné strany navrhovaný mechanismus vesměs podporovaly a uvedly, že jsou připraveny tyto různé nástroje používat. Mnoho z nich navrhlo rozšířit jeho působnost a snížit prahovou hodnotu. Bylo zveřejněno shrnutí výsledků otevřené veřejné konzultace 16 .
Pomoc poskytovaná prostřednictvím tohoto mechanismu doplní stávající mechanismy podpory, jako je Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH), Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS) a Evropské odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC). Tyto mechanismy se vztahují pouze na projekty, které využívají finanční podporu z Evropské komise nebo Evropské investiční banky, nebo na projekty, které se zaměřují na odvětví způsobilá pro tuto podporu, a komplexně se nevěnují otázkám a procesům týkajícím se zadávání veřejných zakázek. Například hlavním úkolem nástroje JASPERS je poskytovat pomoc do doby, než je projekt předložen k posouzení ohledně financování z prostředků EU. Nástroj EPEC pomáhá veřejným orgánům pouze v případě, že plánují realizaci svých projektů prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž klade důraz na financování. Nepomáhá při výběru nejvhodnějšího modelu pro zadávání veřejných zakázek ani nenabízí odborné znalosti pro projekty realizované jiným způsobem. Dobrovolný mechanismus ex ante poskytne konkrétní a specializovanou podporu u všech dotazů k zadávání veřejných zakázek v průběhu realizace projektu. Nabízí komplexní pomoc, která doplňuje sadu nástrojů, jež mají členské státy k dispozici.
Díky kombinaci nástrojů, z nichž každý má své vlastní specifické vlastnosti, budou mít u velkých projektů infrastruktury orgány členských států a předkladatelé projektů z existujících odborných znalostí značný prospěch.
Projekty financované v rámci EFSI nebo jiných nástrojů EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy, budou těžit jak z tohoto mechanismu, tak i z podpory Evropského centra pro investiční poradenství. U mnoha z nich se jedná o infrastrukturní projekty, jako jsou projekty v oblasti obnovitelné energie (např. větrné elektrárny) a projekty na modernizaci dopravních sítí. EFSI se rovněž využívá ke zlepšení sociální infrastruktury. Vyřešení problematiky zadávání veřejných zakázek může mít pro úspěšnou realizaci těchto projektů zásadní význam.
Ve vztahu k investičnímu plánu pro Evropu Komise oznámila 17 , že zřídí jediný tým pro investiční politiku, který spojí všechny odpovědné útvary Komise s cílem rychle a účinně vyhodnocovat velké projekty v oblasti infrastruktury. Již byly učiněny první kroky ke zřízení tohoto týmu. Mechanismus ex ante bude vstupem do tohoto rámce a po úplném zprovoznění se do této širší funkce integruje a bude jí poskytovat podporu. Probíhá také posouzení dopadů 18 a veřejná konzultace 19 s cílem určit, jaká další opatření by mohla být užitečná na podporu předkladatelů realizujících přeshraniční projekty a další projekty TEN-T.
3.Struktura dobrovolného mechanismu ex ante
Mechanismus bude mít tři součásti:
I.asistenční službu,
II.mechanismus oznamování a
III.mechanismus výměny informací.
Pro každý projekt lze kteroukoli z těchto součástí použít samostatně.
3.1.Asistenční služba
Asistenční služba bude vnitrostátním orgánům a veřejným zadavatelům / zadavatelům poskytovat poradenství, zodpoví jejich dotazy a objasní konkrétní problémy týkající se zadávání veřejných zakázek v rané fázi příprav rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek. Asistenční službu bude možné využít pro projekty, jejichž celková odhadovaná hodnota bude činit nejméně 250 milionů EUR 20 .
U přeshraničních projektů může hrát důležitou roli při porozumění důsledkům různých možných řešení.
Vnitrostátní orgány mohou asistenční službu kontaktovat v souvislosti s konkrétními problémy, s nimiž se při vypracování plánu zadávaní veřejných zakázek pro projekt potýkají. Tyto dotazy se mohou týkat například:
·platného právního rámce EU vztahujícího se na projekt: klasické směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo o veřejných službách, směrnice o udělování koncesí atd.,
·podmínek výjimek z působnosti směrnic,
·stanovených postupů zadávání veřejných zakázek a jejich specifik,
·kvalifikačních kritérií pro výběr a kritérií pro zadání,
·zahrnutí zelených, sociálních a inovativních hledisek,
·způsobů společného zadávání veřejných zakázek podle článku 39 směrnice 2014/24/EU.
V případě potřeby bude asistenční služba nabízet poradenství i v průběhu realizace projektu, například v otázkách týkajících se zadávacího řízení nebo možnosti změnit stávající smlouvy. Každé podrobné posouzení širšího plánu zadávání veřejných zakázek nebo jeho specifických aspektů však bude třeba provést v rámci mechanismu oznamování. Uplatní se podmínky mechanismu oznamování.
Všechny dotazy bude třeba předložit prostřednictvím zvláštního elektronického systému na adrese: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/pp-large-projects/ . Elektronický systém bude zpracovávat veškeré výměny informací, všechny následné dotazy a odpovědi Komise. Prostřednictvím tohoto systému mohou uživatelé vznášet další dotazy nebo v pozdější fázi Komisi informovat o projektu. To umožní Komisi sledovat vývoj projektu.
Komise se bude snažit na dotazy odpovědět 21 do jednoho měsíce. V případě potřeby může požádat o další informace relevantní pro analýzu s tím, že v takovém případě se lhůta pro odpovědi prodlouží.
Jakmile bude žádost uzavřena, anonymizovaná verze dotazů a odpovědí bude zveřejněna na internetových stránkách mechanismu ex ante 22 . Všechny důvěrné a obchodně citlivé informace budou ve spolupráci s příslušným veřejným zadavatelem odstraněny 23 . To umožní veřejným zadavatelům získávat poznatky ze široké škály případů předložených Komisi, a to i v případě projektů, které nejsou v rámci tohoto mechanismu přímo způsobilé pro podporu.
|
Budoucí výstavba železniční tratě – pomoc od asistenční služby Veřejný zadavatel uvažuje o nejlepším řešení zadávacího řízení pro výstavbu nové železniční tratě o délce 150 km. Mohl by se jednou (nebo i několikrát) obrátit na asistenční službu a požádat např. o tyto informace: ·Jak vytvořit partnerství veřejného a soukromého sektoru, v jehož rámci se bude trať budovat a provozovat? Bude třeba dle předpokládaného rozložení rizik využít postupy zadávání veřejných zakázek v oblasti veřejných služeb, nebo bude projekt spadat do působnosti směrnice o udělování koncesí? ·Pokud daná země uvažuje o podpisu mezinárodní dohody upravující realizaci projektu, budou touto dohodou postupy zadávání zakázek vyňaty z působnosti směrnic? ·Jak lze nejlépe navrhnout a řídit jednací řízení s uveřejněním? Jak by bylo možné snížit počet kvalifikovaných zájemců vyzvaných k účasti v řízení atd.? ·Jak by bylo možné do projektu zahrnout cíle zeleného, sociálně odpovědného a inovativního zadávání veřejných zakázek? Pokud železniční trať propojí dvě různé země, asistenční službu by bylo možné kontaktovat také s cílem: ·získat informace o dohodě, kterou je třeba uzavřít mezi veřejnými zadavateli z daných dvou zemí k provedení společného zadávání veřejných zakázek, ·získat informace o platném režimu zadávání veřejných zakázek v případě, že dané dva členské státy chtějí pro realizaci projektu zřídit společný subjekt. Pokud je třeba změnit smlouvu po jejím podpisu, může orgán vznést dotaz týkající se podmínek, za nichž by tuto smlouvu bylo možné změnit. To by mu pomohlo rozhodnout, zda je změna možná bez nového transparentního zadávacího řízení. |
3.2.Oznamovací mechanismus
Jakmile bude učiněno rozhodnutí o způsobu realizace projektu z hlediska zadávání veřejných zakázek a vnitrostátní orgány a/nebo veřejní zadavatelé / zadavatelé pokročí s přípravou potřebné zadávací dokumentace 24 , budou mít možnost oznámit Komisi plán veřejných zakázek na projekty infrastruktury, jejichž celková odhadovaná hodnota přesahuje 500 milionů EUR 25 . Útvary Komise pak poskytnou posouzení 26 , v němž vyjádří svůj názor na to, zda je plán zadávání veřejných zakázek v souladu s pravidly EU pro zadávání zakázek, aniž by tím byla dotčena jakákoli budoucí právní interpretace nebo posouzení.
Zatímco asistenční službu lze využít k zodpovězení konkrétních dotazů, mechanismus oznamování se vztahuje na širší plán zadávání zakázek. V plánu zadávání veřejných zakázek se stanoví, jak se bude projekt realizovat z hlediska zadávání veřejných zakázek. Stanoví například, i) zda se v projektu použije smlouva o výstavbě, smlouva o návrhu a výstavbě, nebo smlouva o návrhu, výstavbě a provozu, ii) zda bude projekt realizován prostřednictvím řady samostatných zadávacích řízení a jaké postupy zadávání zakázek se použijí a iii) jak se bude provádět zadávání veřejných zakázek u přeshraničního projektu.
Vnitrostátní orgány a/nebo veřejní zadavatelé / zadavatelé mohou Komisi oznámit celkový plán zadávání veřejných zakázek projektu a/nebo specifické aspekty s rozhodujícím významem pro celý projekt. V případě specifických aspektů s rozhodujícím významem pro celý projekt by měly jasně určit specifické prvky vyžadující posouzení.
Většina velkých projektů infrastruktury se realizuje pomocí několika zadávacích řízení. Aby se zajistilo efektivní zpracování a zachovala snadná použitelnost mechanismu, mohou orgány vznášet konkrétní dotazy k některému z těchto řízení, neměly by však Komisi oznamovat každé jednotlivé zadávací řízení.
Při realizaci projektů se běžně smlouvy mění tak, aby odrážely změny původních podmínek. Takové změny vyvolávají složité právní otázky, i když pokyny a vysvětlení podmínek pro takové změny jsou již uvedeny ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek. Vnitrostátní orgány a/nebo veřejní zadavatelé / zadavatelé mohou proto Komisi rovněž oznámit svůj návrh konkrétních změn smluv.
Plány zadávání veřejných zakázek se mohou také v průběhu projektu měnit. Vnitrostátní orgány mohou Komisi informovat o všech podstatných změnách předchozího oznámení, které by mohly mít vliv na výsledek posouzení, např. o změně zadávacího řízení na veřejnou zakázku z řádného na mimořádné.
|
Budoucí výstavba železniční tratě – oznámení Komisi Pro stavbu železniční tratě se orgány rozhodly rozdělit projekt na tři úseky o délce přibližně 50 km. Budou soutěženy samostatně na výstavbu a údržbu v rámci zadávání veřejných zakázek na veřejné služby. Příslušné orgány chtějí zjistit, zda je tento přístup v souladu s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek, a oznámit tento plán Komisi. V tomto oznámení bude třeba uvést informace o zadávacích řízeních, která se mají použít k zadání zakázek na tyto tři části, o plánování procesu zadávání zakázek, předpokládaném načasování, reklamním a informačním procesu atd. Zadavatel může uvést specifické problémy vyžadující zvláštní pozornost, jako je definice kritérií pro zadávání zakázek v technických specifikacích pro první úsek. Pokud zadavatel hodlá změnit smlouvu, mohl by chtít získat posouzení útvary Komise, zda je jeho plán v souladu s pravidly EU. V tomto případě může zadavatel tuto změnu oznámit Komisi. |
3.2.1.Postup oznamování
Vnitrostátní orgány a veřejní zadavatelé / zadavatelé (oznamující orgány) použijí standardní formulář, k němuž přiloží podklady. Struktura standardního formuláře tvoří přílohu tohoto sdělení.
Kromě identifikace projektu a orgánu, který jej oznamuje, je třeba ve standardním formuláři uvést informace o plánu zadávání zakázek za celý projekt, které jsou pro analýzu nezbytné. Těmito informacemi jsou:
·předmět projektu,
·hodnota projektu,
·zúčastněné organizace (veřejný zadavatel či veřejní zadavatelé atd.),
·jednotlivé fáze projektu,
·zda má být projekt financován z prostředků EU,
·zda byl projekt předložen příslušnému vnitrostátnímu orgánu ke schválení,
·plánování zadávacího procesu,
·podmínky vyžadující změnu smlouvy, pokud je předmětem oznámení změna smlouvy.
Oznamující orgány budou moci také nahrát dokumenty, které považují za důležité pro analýzu. Měly by však pouze poskytovat ty informace, které jsou pro posouzení nezbytné.
Komise a oznamující orgán zůstanou v případě potřeby i nadále v kontaktu s cílem objasnit příslušné aspekty oznámení.
Pro účely oznámení použijí oznamující orgány zvláštní elektronický systém, který se rovněž používá pro asistenční službu ( https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/pp-large-projects/ ) . Systém zajistí potřebné zabezpečení při odesílání a zpracování údajů.
3.2.2.Odpověď Komise
Na základě poskytnutých informací sdělí příslušné útvary Komise své stanovisko ke slučitelnosti plánu zadávání zakázek projektu s právními předpisy EU o zadávání veřejných zakázek, nebo na základě konkrétních otázek vznesených vnitrostátními orgány, přičemž toto stanovisko sdělí formou dopisu. Poskytne také posouzení všech konkrétních otázek uvedených v oznámení.
V tomto posouzení nesdělují útvary Komise své názory na to, zda je opatření kromě pravidel pro zadávání veřejných zakázek v souladu i s jinými právními předpisy EU. Posouzení útvary Komise bude vždy vycházet z poskytnutých informací a podmínek platných v příslušné době.
Komise se bude snažit odpovědět do tří měsíců ode dne oznámení. Pokud si Komise od vnitrostátních orgánů vyžádá doplňující informace, bude platit pravidlo pozastavení času.
Komise rovněž vyzve příslušné orgány, aby jí poskytly dokumenty týkající se projektu v rámci mechanismu výměny informací, a to podle potřeby a jsou-li k dispozici. Se všemi důvěrnými a obchodně citlivými informacemi bude nakládáno odpovídajícím způsobem a tyto informace budou ve spolupráci s příslušnými orgány odstraněny 27 .
3.3.Mechanismus výměny informací
Mechanismus výměny informací je nástroj pro řízení znalostí, který mohou využívat vnitrostátní orgány a veřejní zadavatelé / zadavatelé. Jeho cílem je vybudovat referenční třídy podobných projektů jako prostředku pro sdílení zkušeností. Bude zároveň sloužit jako platforma pro výměnu informací o různých aspektech projektů, jako je typ zadávacího řízení, fáze projektu, problémy při realizaci projektu apod.
V počáteční fázi bude tento nástroj zahrnovat dvě složky: široce přístupnou databázi obsahující všechny relevantní informace a platformu, kde si zúčastněné strany mohou vyměňovat názory a informace. Tyto dva prvky budou dostupné počátkem roku 2018.
3.3.1.Struktura, zdroj a přístupnost databáze
Databáze bude obsahovat různé typy dokumentů souvisejících s procesem zadávání veřejných zakázek u velkých projektů infrastruktury. Jedná se o zadávací dokumentaci, dokumenty o organizační struktuře projektu, smlouvy, pokyny pro určité typy řízení, konkrétní informace o přeshraničních projektech a rozhodnutí Evropského soudního dvora. Komise bude spravovat databázi a zasílat dokumenty, které má k dispozici, nebo které členské státy a/nebo předkladatelé projektů předložili.
Vnitrostátním orgánům a veřejným zadavatelům / zadavatelům se doporučuje, aby Komisi předkládali informace o velkých projektech infrastruktury, které již realizovali nebo které jsou v realizaci. Databáze bude nejlépe plnit svou funkci informačního nástroje pro vnitrostátní orgány, pokud bude od počátku obsahovat informace o projektech, jejichž realizace již byla zcela ukončena.
Databázi bude moci využívat široký okruh osob na základě registrace. Mechanismus výměny informací tak bude také přinášet užitek předkladatelům projektů z řad soukromých subjektů i veřejných zadavatelů, kteří budou realizovat projekty, jejichž hodnota je nižší než příslušná prahová hodnota pro využití asistenční služby a mechanismu oznamování.
Informace poskytované orgány v rámci oznamovacího postupu budou v databázi uveřejněny pouze se souhlasem dotčeného orgánu. U všech ostatních informací musí členské státy zajistit odstranění citlivých údajů 28 .
Dokumenty lze poskytovat v kterémkoli úředním jazyce EU. Součástí databáze bude funkce strojového překladu. Bude spojena s dalšími obdobnými nástroji, jako je Znalostní a vzdělávací centrum JASPERS.
3.3.2.Platforma
Jedním z nejúčinnějších nástrojů vzdělávání a rozvoje jsou vzájemné diskuse. Proto spolu s databází vytvoří Komise IT platformu, která usnadní přímou výměnu informací a zkušeností mezi subjekty zapojenými do přípravy a realizace velkých projektů infrastruktury v EU. Platformu mohou odborníci v EU využívat poté, co se zaregistrují. Umožní vytváření diskusních podskupin podle typu projektu nebo problematiky týkající se zadávání veřejných zakázek. Tyto skupiny mohou být otevřené nebo uzavřené, tj. přístupné pouze členům, kteří diskusi zahajují.
4.Závěr
Mechanismus ex ante není jednorázovým opatřením. Jedná se o součást nového, Komisí navrženého partnerství s celostátními, regionálními a místními orgány a mezi nimi. Má přímou vazbu na obecný cíl, kterým je zajistit, aby se zadávání veřejných zakázek stalo strategičtějším nástrojem. Úspěch tohoto mechanismu bude záviset na této koncepci partnerství a na rozsáhlém využívání navrhovaných nástrojů v členských státech. Vnitrostátní orgány se vyzývají, aby tento mechanismus aktivně podporovaly a aby co nejlépe a nejvhodněji využívaly pomoc, kterou mechanismus nabízí.
Tato akce byla připravena se zvláštním zřetelem k potřebám zúčastněných stran, které tyto strany uvedly při veřejných konzultacích nebo při jiných příležitostech. Vzhledem k tomu, že potřeby zúčastněných stran se mohou časem měnit, bude Komise využívání mechanismu ex ante monitorovat a vyhodnocovat. Zhodnotí také, zda nástroj zajistil účinnou podporu. Posouzení nástrojů se provede po 24 měsících od jejich úplného zavedení nebo i dříve, bude-li to vhodné a nezbytné. Na tomto základě budou nástroje podle potřeby upraveny.
Příloha I
Standardní formulář
Identifikační otázky
|
Název projektu: |
Sektor: |
||
|
Veřejný zadavatel / zadavatel: |
Členský stát: |
||
|
Orgán, který oznamuje projekt I |
Kontaktní údaje: |
||
|
Celkové odhadované náklady |
Toto oznámení se týká:
□ Nového projektu □ Změny smlouvy
Popis projektu
Popište příslušné prvky projektu II :
Popište plán zadávání veřejných zakázek projektu III :
V případě nových projektů
Popište různé fáze, ve kterých bude zadávací řízení provedeno, a odhadované datum zahájení / časový rozvrh zadávacích řízení:
Uveďte otázky, jejichž posouzení útvary Komise požadujete:
V případě úpravy smlouvy
Popište smlouvu vyžadující úpravu a okolnosti této úpravy IV :
Další informace
Získali jste stanovisko příslušného vnitrostátního orgánu ohledně aspektů zadávání veřejných zakázek u tohoto projektu? Pokud ano, je třeba ho poskytnout.
□ Ne □ Ano Nahrajte příslušné materiály
Obsahuje oznámení citlivé informace? Pokud ano, uveďte jaké.
□ Ne □ Ano ………………………………..
Další informace týkající se dotazu:
Nahrajte příslušné materiály
Pokud se liší od veřejného zadavatele / zadavatele.
V popisu uveďte: cíle projektu, hlavní zúčastněné strany, financování projektu, stávající fázi projektu, základní technické informace (zejména funkční požadavky) a případná hodnotící kritéria a sociální doložky.
V plánu zadávání veřejných zakázek se stanoví, jak se bude projekt realizovat z hlediska zadávání veřejných zakázek. Stanoví například: i) zda se v projektu použije smlouva o výstavbě, smlouva o návrhu a výstavbě, nebo smlouva o návrhu, výstavbě a provozu, ii) zda bude projekt realizován prostřednictvím řady samostatných zadávacích řízení a jaká zadávací řízení se použijí a iii) jak se bude provádět zadávání veřejných zakázek u přeshraničního projektu.
Popis by měl také zahrnovat dopad této změny na celkovou hodnotu smlouvy.