1.Úvod

Komise podporuje dobrovolné uplatňování norem a přední úlohu průmyslu při jejich vypracovávání. Současně pokládá za nezbytné, že aby byla zajištěna vysoká míra přijetí, měl by proces normalizace využívat technické znalosti zástupců průmyslu, vlády a vědy a jiných zúčastněných stran. Regulační orgán může stanovit požadavky v právních předpisech a požádat evropský systém normalizace o vypracování dobrovolných evropských norem (které budou zveřejněny v Úředním věstníku), jež lze použít jako nepřímý odkaz a jako základ pro předpoklad shody či bezpečnosti. Účinný systém normalizace proto musí být založen na úzkém partnerství mezi regulačním orgánem, normalizačními orgány a průmyslem 1 .

Komise nastínila strategickou vizi evropské normalizace ve svém sdělení z roku 2011 nazvaném Strategická vize pro evropské normy: další pokroky v posílení a urychlení udržitelného růstu evropského hospodářství do roku 2020 2 . Právní forma pak byla stanovena v nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2013.

V nařízení se vyžaduje, aby Komise určila strategické priority evropské normalizace. Tyto priority, které odrážejí politické cíle Komise, jsou zveřejňovány v ročních pracovních programech Unie pro oblast evropské normalizace (dále jen „roční pracovní programy Unie“). Roční pracovní programy Unie udávají, jaké normy a produkty normalizace si Komise zamýšlí vyžádat od evropských normalizačních organizací 3 , tj. jak hodlá využít normalizaci na podporu nových nebo stávajících právních předpisů a politik a jaké formální žádosti o normalizaci (pověření) to může zahrnovat.

Žádosti o normalizaci jsou nezbytné pro fungování jednotného trhu, jelikož normy umožňují provádění legislativních aktů. To výrobcům dává právní jistotu a usnadňuje vývoj a obchodní využití výrobků a služeb.

Normalizační činnost, která je v tomto roční pracovním programu Unie na rok 2018 upřednostněna, odráží řadu stávajících politických priorit Komise a podporuje nedávno schválené důležité právní předpisy a politické dokumenty. K dalším významným prvkům patří opatření k většímu zviditelnění evropské normalizace v ostatních zemích a u mezinárodních organizací a opatření k zlepšení fungování, výkonnosti a výstupů evropského systému normalizace.

Komise vítá usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 o evropských normách pro 21. století 4 (dále jen „zpráva EP o normalizaci“) a uznává a zdůrazňuje „názor, že normy jsou důležitým nástrojem pro fungování jednotného trhu, pro zvyšování evropské konkurenceschopnosti, růstu a inovací, pro podporu kvality, výkonnosti a ochrany spotřebitelů, podniků, pracovníků a životního prostředí a pro rozvoj interoperability sítí a systémů“. Roční pracovní program Unie konkrétně řeší a odráží problémy a aspekty související s patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, s normalizací IKT, s mezinárodním rozměrem normalizace a s autonomními vozidly. Zpráva má mimoto zásadní význam pro podporu interinstitucionálního podávání zpráv a dialogu a sloužila jako důležitý referenční dokument pro tento roční pracovní program Unie.

Roční pracovní program Unie odráží rovněž společnou iniciativu v oblasti normalizace, kterou Komise navrhla v roce 2015 (v rámci strategie pro jednotný trh 5 ) a kterou schválila v červnu 2016. Společná iniciativa v oblasti normalizace stanoví sdílenou vizi, která podporuje deset politických priorit Komise, a zvláštní opatření, jež mají být provedena do roku 2019 s cílem zlepšit evropský systém normalizace mobilizací orgánů EU a subjektů činných v oblasti evropské normalizace. Obecně se uznává jako další postup při stanovování evropských norem na základě technologického rozvoje, politických priorit a globálních tendencí. Doposud ji podepsalo a schválilo celkem 109 účastníků, včetně členských států EU a ESVO a organizací, jež představují vysokou míru zapojení v rámci evropského systému normalizace.

Tento pracovní program:

·je určen všem členským státům, evropským normalizačním organizacím, národním normalizačním orgánům, organizacím uvedeným v příloze III (SBS, ANEC, EKOS a ECOS) 6 , které zastupují zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, pracovníků a ochrany životního prostředí při normalizaci, průmyslu a ostatním zúčastněným stranám zapojeným do procesu normalizace a vyžaduje jejich aktivní účast na prioritních akcích,

·usiluje o zefektivnění evropského systému normalizace tím, že dostupné zdroje soustředí do odvětví, která umožňují splnit priority Komise, a

·vyzývá evropské normalizační organizace, aby založily své pracovní programy na provádění klíčových strategií, akcí a politik, jež jsou zde vyzdviženy.

Roční pracovní program Unie nemá dopad na rozpočet nad rámec toho, co je již uvedeno ve finančním výhledu pro rok 2018.

2.Strategické priority pro evropskou normalizaci na podporu právních předpisů a politik Unie

Proces evropské normalizace je základním kamenem vnitřního trhu. Jeho úloha překračuje vypracovávání harmonizovaných norem: přispívá přímo k integraci jednotného trhu a podporuje vytváření pracovních míst, celkový růst hospodářství EU, konkurenceschopnost, inovace a vedoucí postavení v průmyslu. Je proto nedílnou součástí strategie pro jednotný trh a důležitým prvkem politických priorit Komise a řady významných politických iniciativ, jako je strategie pro jednotný digitální trh 7 . Podporou vypracovávání evropských norem ve strategických prioritních oblastech představujících rozšiřující se trhy usiluje Komise o vytvoření konkurenční výhody pro evropské společnosti, zejména malé a střední podniky.

Tento oddíl se zaměřuje na opatření na podporu příslušných iniciativ v rámci pracovního programu Komise na rok 2017 a potřeb normalizace pro rok 2018, které z nich vyplývají. Návrhy nepředstavují úplný seznam opatření, která Komise zamýšlí přijmout v dotyčných oblastech politiky. Odrážejí potřeby zjištěné v průběhu přípravy nebo provádění příslušných legislativních aktů a politik a jsou v souladu se strategickými cíli Komise týkajícími se Evropy, která „chrání, posiluje a brání“.

Obzvláště naléhavá oblast vypracování digitálních norem pro evropský průmysl souvisí s výrobou a produkcí. Existuje referenční rámec vyvinutý průmyslem (RAMI – referenční architektura pro výrobu v průmyslu), který je aktivně využíván a vyvíjen pro informační systémy, jež podporují výrobní prostředí. Naléhavě zapotřebí je další rozvoj tohoto rámce tak, aby zahrnoval služby a poskytování prostřednictvím platforem.

2.1.Opatření na podporu strategie pro jednotný digitální trh

Rok po zveřejnění priorit Komise pro normalizaci IKT 8 pokračují opatření nastíněná v prioritních oblastech komunikačních sítí páté generace (5G), internetu věcí, cloud computingu, kybernetické bezpečnosti, technologií dat (velkého objemu), jakož i v odvětvových oblastech, jako je digitalizace průmyslu, elektronické zdravotnictví, inteligentní dopravní systémy a propojená a automatizovaná vozidla, chytrá energetika, digitalizace průmyslu, chytré domácnosti a města a chytré zemědělství, a to ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi, globálními organizacemi pro tvorbu norem a subjekty činnými v oblasti normalizace. Stejně tak zahájila Komise opatření k zlepšení ekosystému normalizace IKT, včetně spolupráce s evropskými normalizačními organizacemi a se zúčastněnými stranami na možných opatřeních k zlepšení ekosystému patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, na podporu otevřených zdrojů a vzájemného působení s normalizací a k posílení přítomnosti EU v rámci mezinárodní normalizace IKT. Přezkum provádění strategie pro jednotný digitální trh v polovině období představil celkové provádění opatření pro normalizaci.

K opatřením akčního plánu 5G 9 patří dostupnost prvních celosvětových standardů 5G do konce roku 2019. Interoperabilita a normy jsou součástí budování evropské ekonomiky založené na datech, která usiluje o podporu co nejlepšího možného využití potenciálu digitálních dat ve prospěch hospodářství a společnosti 10 . Návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích 11 požaduje standardizované ikony, aby byl poskytnut snadno viditelný a srozumitelný přehled o shromažďování informací vysílaných koncovým zařízením, o účelu tohoto shromažďování, odpovědné osobě a případných opatřeních, která může koncový uživatel koncového zařízení učinit, aby shromažďování minimalizoval. V červenci 2016 bylo v rámci sdělení o posílení evropského systému kybernetické odolnosti a podpoře konkurenceschopného a inovativního odvětví kybernetické bezpečnosti 12 oznámeno opatření týkající se plánu k zvládání rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů na úrovni EU, v němž byly jako nedostatky, které ovlivňují jednotný trh kybernetické bezpečnosti, určeny neexistence interoperabilních řešení (technických norem), postupů (procesních norem) a celoevropských mechanismů pro certifikaci. Na podzim se plánuje sdělení týkající se patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, jež poskytne vysvětlení v zájmu dosažení vyváženého a udržitelného rámce.

Určitá opatření se provádějí prostřednictvím příslušných partnerství veřejného a soukromého sektoru 13 , jako je Aliance pro inovace v oblasti internetu věcí (AIOTI) 14 , partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti infrastruktury 5G, Asociace v oblasti hodnoty dat velkého objemu (BDVA), partnerství veřejného a soukromého sektoru Továrny budoucnosti, Evropská organizace pro kybernetickou bezpečnost (ECSO), a prostřednictvím výzkumných a inovačních projektů v rámci programu Horizont 2020 15 .

Potřeby v oblasti normalizace IKT na podporu politik EU jsou mimoto nastíněny ve verzi „průběžného plánu pro normalizaci IKT“ z roku 2017 16 , který sestavují útvary Evropské komise ve spolupráci s mnohostrannou platformou pro normalizaci IKT a který je upraven tak, aby odrážel priority určené ve sdělení o prioritách pro normalizaci IKT.

Tato činnost je užitečná rovněž pro přístupnost výrobků a služeb v EU. Přístupem „design pro všechny“ by se pak dále mělo zvyšovat úsilí o konvencionalizaci přístupnosti, aby se problematika zdravotního postižení stala běžnou součástí příslušných procesů normalizace.

Možné žádosti o normalizaci v souvislosti s normalizací IKT jsou mimoto určeny v příloze.

2.2.Opatření na podporu strategie energetické unie

Rychlost a rozsah digitální transformace mají dopad na mnoho výrobních odvětví, včetně odvětví energetiky. Prioritou je zkoumání vzájemného vztahu mezi digitalizací a energetickou unií. Očekává se, že normalizace napomůže rychlému přechodu k dekarbonizovanému a integrovanému vnitřnímu trhu, a představuje tudíž pro energetickou unii prioritu. Za tímto účelem byla ve sdělení nazvaném Urychlení inovací v oblasti čisté energie 17 normalizace určena rovněž jako důležitý předpoklad pro přijetí nízkouhlíkových technologií ze strany trhu. Zvláštní opatření by se mělo zaměřit na propojení elektroenergetických sítí, podporovat diverzifikované zdroje dodávek zemního plynu a začleňovat obnovitelnou energii do skladby spotřeby. Normalizace již napomáhá energetické účinnosti a zmírnění poptávky, a to zaměřováním se na budovy prostřednictvím nového souboru norem pro energetickou náročnost budov; další úsilí by se mělo zaměřit na lepší měření spotřeby energie přístrojů a na podporu chytrých měst prostřednictvím zelených veřejných zakázek a zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací.

Tyto cíle vedly mimo jiné k probíhajícímu vypracovávání normy pro místní a regionální sledování kvality ovzduší pomocí mobilních a přenosných monitorovacích zařízení, jež splňují cíle týkající se kvality dat stanovené ve směrnicích o kvalitě vnějšího ovzduší (2008/50/ES a 2004/107/ES).

V rámci ambiciózních cílů EU týkajících se potřeby dekarbonizace dopravy by měla normalizace poskytnout výrobcům vozidel příležitosti k přechodu na čistší druhy dopravy umožňující nižší spotřebu paliva a další snížení emisí CO2 a jiných znečišťujících látek.

Další podpora prostřednictvím normalizace je zapotřebí k snížení energetické náročnosti budov tím, že konečným spotřebitelům jsou poskytovány náležité informace o výkonnosti soustav dálkového vytápění a chlazení. To přispěje k celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby paliva, přičemž se současně usiluje o podporu spolupráce s regiony a zeměmi mimo EU.

Při provádění strategie EU v oblasti zelené infrastruktury 18 existují potřeby normalizace v souvislosti s fyzickými stavebními kameny pro harmonizaci mezi normami; pro začlenění nebo posílení koncepce a zásad zelené infrastruktury v různých kategoriích norem (výkonnost, postup, metodika) a pro interoperabilitu mezi technickými normami uplatňovanými v různých fázích projektu (plánování, projektování a výstavba).

2.3.Opatření na podporu kosmické strategie pro Evropu

Komise provozuje tři družicové programy (globální polohování pomocí programu Galileo, navigace pomocí programu EGNOS a pozorování pomocí programu Copernicus). Tyto programy mají vzhledem k ekonomickému potenciálu služeb a dat, jež budou nabízet podnikům a veřejnosti, zásadní význam pro konkurenceschopnost EU. Komise vybízí k přijímání kosmických řešení prostřednictvím opatření a plánů v oblasti normalizace a začleňováním kosmických řešení do budoucích strategií, například pro autonomní a propojené automobily, železnice, letectví a bezpilotní vzdušné prostředky.

2.4.Opatření na podporu akčního plánu pro oběhové hospodářství

Ve své zprávě o provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství 19 požádala Komise evropské normalizační organizace o vypracování obecných norem týkajících se trvanlivosti, opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti určitých výrobků a dokumentování aspektů materiálové účinnosti (včetně používání kritických surovin) u těchto výrobků.

Harmonizované normy pomohou zvýšit bezpečnost a účinnost hnojiv s označením CE. Výrobci budou moci oslovit širší skupinu zákazníků a dosáhnout vyšších prodejních cen na základě široce uznávané záruky jakosti spojené s označením CE. Podle odhadů 20 by při recyklaci biologického odpadu na organická hnojiva bylo možné vytvořit přibližně 120 000 pracovních míst. Budou se podporovat výzkum, inovace a investice do oběhového hospodářství, které zhodnotí druhotné zdroje domácího původu, jež by byly jinak zlikvidovány jako odpad.

2.5.Opatření na podporu evropského obranného akčního plánu

Evropský trh s obranným vybavením trpí roztříštěností a nedostatkem spolupráce v průmyslu. V souladu s evropským obranným akčním plánem 21 je Komise odhodlána podporovat vypracovávání norem v oblasti obrany, které členské státy určily jako nezbytné pro projekty spolupráce v prioritních oblastech.

2.6.Opatření na podporu evropského programu pro bezpečnost

Na naši ochranu před teroristickými hrozbami jsou zapotřebí nástroje inovativních technologií 22 . Další úsilí je zapotřebí jak při využívání detekčních technologií, tak i při standardizaci jejich používání. Evropský průmysl má vhodné předpoklady k tomu, aby porozuměl potřebám orgánů a jejich schopnosti zavést nabízená řešení. To by mohlo být podpořeno vytvořením platforem k spojování různých řešení, k zamezení duplicitě a k navazování na inovativní nápady. Evropská normalizace by měla spojovat systémy, metody a produkty nabízením norem, které podporují kvalitu dat a interoperabilitu datových systémů zaznamenávajících statistiku trestné činnosti, a stanovením požadavků na detekční zařízení v jiných oblastech, než je letectví.

2.7.Opatření na podporu integrovanějšího a spravedlivějšího vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou

Další potřeby normalizace byly zjištěny v souvislosti s prioritou Komise týkající se Evropy, která stojí za svým průmyslem.

Existuje potřeba trhu, pokud jde o harmonizované normy pro různé druhy strojního zařízení pro 3D tiskárny, roboty, autonomní vozidla 23 , větrné turbíny a automatizované stroje. Tyto inovativní výrobky jsou vyvíjeny rychle v reakci na poptávku a rychle se šíří na evropském trhu. K odstranění stávající situace, kdy existují postupy autocertifikace shody, je velmi důležité, aby byly k dispozici evropské normy pro zajištění bezpečnosti a přístupu na trh. V návaznosti na to je třeba zohlednit příslušné mezinárodní normalizační činnosti.

Směrnice (EU) 2016/1629 24 potvrdila úlohu Evropského výboru pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu (CESNI) jako referenčního subjektu při vývoji technických norem v odvětví vnitrozemské plavby v EU. Výbor CESNI, který je složen ze zástupců EU a třetích zemí, je rovněž referenčním subjektem pro technické normy plavidel podle revidované Úmluvy pro plavbu na Rýně 25 . Vzhledem k rozdílným právním rámcům a lhůtám pro rozhodovací postupy je důležité posílit fungování výboru CESNI na podporu integrovanějšího vnitřního trhu pro vnitrozemskou plavbu. Normy vypracované výborem CESNI mají klíčový význam pro konkurenceschopnost loďstva a pro zajištění požadavků na bezpečnost a environmentální výkonnost. Bude proto vypracována evropská norma nebo normy týkající se technických požadavků vztahujících se na plavidla vnitrozemské plavby.

K zvýšení bezpečnosti a odstranění technických překážek se pozornost zaměří na stanovení nových technických specifikací pro interoperabilitu infrastruktury železničního systému a subsystémů kolejových vozidel.

Interoperabilita a normalizace mají zásadní význam při odstraňování technických překážek a dodatečných nákladů v zadávacích řízeních. Uchazeči, včetně malých a středních podniků, by v ideálním případě měli být schopni snadno komunikovat a zapojovat se na více trzích. Možnými oblastmi zájmu pro normalizaci jsou proto registry dat/smluv, elektronické jednotné evropské osvědčení pro zakázky (eESPD) a akreditace platforem elektronického zadávání zakázek, elektronické katalogy a elektronické formuláře.

K zlepšení volného pohybu zboží na trzích zdravotnických prostředků je nutno zlepšit jednotné uplatňování právních požadavků na uvádění diagnostických zdravotnických prostředků in vitro na trh v zájmu zvýšení bezpečnosti a výkonnosti. Pozornost bude věnována přezkumu a/nebo aktualizaci všech stávajících norem a možnému vývoji nových norem. Podpora zdravotnických technologií a prostředků v rámci programu Horizont 2020 k zajištění včasného přístupu k inovativním řešením v oblasti zdravotní péče a na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu poskytne výrobnímu odvětví a uživatelům zkušební zařízení, jež jsou zapotřebí k vývoji a testování zdravotnických prostředků v souladu s těmito novými předpisy a souvisejícími normami.

Je nutné aktualizovat stávající harmonizované normy pro výbušniny pro civilní použití s cílem zohlednit nejnovější vývoj technologií a zvýšit bezpečnost a kvalitu posuzování shody těchto výrobků. Harmonizované normy podpoří stanovení minimálních požadavků na zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, kteří jsou potenciálně ohroženi prostředím s nebezpečím výbuchu.

3.Mezinárodní spolupráce 26

Zachování a zvýšení přítomnosti průmyslu EU na mezinárodních trzích má klíčový význam pro vytváření pracovních míst a zajištění růstu v Evropě. Normy usnadňují přístup společností na trhy po celém světě, přičemž v tomto ohledu jsou důležité dva hlavní cíle:

·posílení konkurenceschopnosti a globálního dosahu evropského průmyslu snížením technických překážek obchodu a

·zlepšení celosvětové interoperability používáním společných, technicky sladěných norem, které podporují obchod se zbožím a službami.

Těchto cílů lze dosáhnout především snahou o co největší možnou soudržnost mezi mezinárodními a evropskými normami a usnadněním používání evropských a/nebo mezinárodních norem mimo EU, přičemž se usiluje o náležitou rovnováhu mezi evropským, vnitrostátním a mezinárodním rozměrem 27 . V roce 2018 zintenzivní Komise politický dialog se subjekty činnými v oblasti mezinárodní normalizace. Bude také nadále zvyšovat informovanost a propagovat výhody mezinárodního a evropského systému normalizace na mnohostranných fórech (např. ve Světové obchodní organizaci a příslušných výborech OSN) a přispívat k regulačnímu/politickému dialogu EU s partnery, kteří jsou důležití z hospodářského hlediska, a k jednáním o kapitolách dohod o volném obchodu, které se týkají technických překážek obchodu.

Komise bude obdobně financovat projekty k zviditelnění v zemích, které jsou důležité z hospodářského hlediska, jako je stávající program „vyslaných evropských odborníků v oblasti normalizace“ do Indie a Číny a internetové platformy pro normalizaci s Čínou. Celkovým cílem těchto akcí je představit evropský systém normalizace jako alternativu normalizačních opatření jiných regionů/zemí, poskytnout informace důležité pro normalizaci, usnadnit dvoustrannou spolupráci ve věcech normalizace a podpořit evropské společnosti, které při vstupu na trhy mimo EU čelí překážkám souvisejícím s normalizací.

Komise využije rovněž nástroj zahraniční politiky na podporu prosazování evropského systému normalizace v celosvětovém měřítku, zejména v odvětví IKT. K posílení evropské přítomnosti při mezinárodní normalizaci IKT bude v roce 2018 zřízeno středisko pro sledování mezinárodních normalizačních činností a mechanismus finanční podpory účasti klíčových odborníků na zasedáních v rámci mezinárodní normalizace za účelem prosazování evropských zájmů.

Komise bude i nadále podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti normalizace v rámci výzkumu prostřednictvím programu Horizont 2020.

4.Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Partnerství veřejného a soukromého sektoru je základním kamenem evropského systému normalizace a podstatou jeho úspěšného fungování v průběhu let. Jeho další rozvoj vyžaduje odhodlání a úzkou spolupráci ze strany všech zúčastněných stran.

4.1.Řízení

K zajištění hladkého přijímání a zveřejňování harmonizovaných evropských norem potřebují subjekty činné v oblasti normalizace náležité finanční, organizační a lidské zdroje.

Komise v současnosti spolupracuje s evropskými normalizačními organizacemi na vypracování akčního plánu s řadou prioritních kroků k odstranění množství nezveřejněných harmonizovaných norem v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. To zahrnuje zejména upřednostnění norem, které mají největší dopad na trh, vypracování jednoznačnějších postupů pro tvorbu a zveřejňování norem a modernizaci nástrojů IT podpory. V roce 2018 zřídí Komise novou síť poradců pověřených podporou tvorby harmonizovaných norem na technické úrovni.

Komise evropským normalizačním organizacím navrhne, aby byl od roku 2018 minimální procentní podíl finančních prostředků z provozních grantů EU přidělen na činnosti na podporu technických výborů, které připravují evropské normy. Poznatky z prvního roku provádění (2018) budou využity v budoucích procesech.

Komise projedná s evropskými normalizačními organizacemi rovněž možnost posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím budoucího zapojení do jejich řídicích struktur, jako je společná skupina předsedů CEN, CENELEC a ETSI, jež zohledňuje politický a hospodářský vývoj, který by mohl mít vliv na vytváření norem.

4.2.Odborná příprava

Komise zajistí interinstitucionální vzdělávání s cílem zlepšit chápání zákonodárců a spolunormotvůrců, pokud jde o využívání norem při provádění právních předpisů a politik. Toto vzdělávání bude uspořádáno ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi a mezinárodními normalizačními orgány, aby bylo zajištěno pokrytí široké škály témat a aby se zlepšily poznatky o vzájemném působení mezi evropskou a mezinárodní normalizační činností.

4.3.Inkluzivnost

Od vstupu nařízení v platnost se vynakládá značné úsilí, aby se do normalizačních činností mohly účinně zapojovat malé a střední podniky a společenské a sociální partnery. Jak však bylo uznáno v minulých ročních pracovních programech Unie, při zajišťování přiměřené účasti organizací uvedených v příloze III přetrvává mnoho problémů. Pokud normy souvisejí s právními předpisy na ochranu veřejných zájmů, jako je například přístupnost, je nezbytná účast dotčených společenských partnerů, jako jsou v tomto případě subjekty zastupující osoby se zdravotním postižením. V roce 2018 bude Komise i nadále podrobně sledovat pokrok při provádění ustanovení nařízení týkajících se inkluzivnosti evropského systému normalizace. Bude pokračovat ve spolupráci se subjekty činnými v oblasti normalizace v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace, v jejímž rámci se otázkou inkluzivnosti zabývá řada akcí.

Komise vyzývá evropské normalizační organizace, národní normalizační orgány a organizace uvedené v příloze III, aby zachovaly své úsilí o řešení problémů souvisejících se zapojením partnerů a aby zintenzivnily svou spolupráci. Komise vyzývá evropské normalizační organizace, aby zachovaly a zintenzivnily své úsilí o usnadnění činnosti organizací uvedených v příloze III a všech zainteresovaných partnerů, se zvláštním zaměřením se na jejich vnitřní předpisy a postupy a na práci na mezinárodní úrovni, zejména v rámci ISO a IEC.

5.Provádění společné iniciativy v oblasti normalizace a další cyklus

Opatření stanovená v normalizačním balíčku z června 2016 28 a společnou iniciativu v oblasti normalizace je třeba dále rozvíjet a provádět s cílem nadále zlepšovat roční cyklus řízení a plnit závazek týkající se modernizace, stanovení priorit a urychlení včasné tvorby norem. Ke klíčovým prioritám pro rok 2018 bude patřit:

·podpora posuzování dopadů norem na úrovni EU zlepšením znalostí o širších hospodářských a společenských účincích (opatření č. 1; viz rovněž oddíl 5.2),

·opatření k zlepšení včasného poskytování norem a odkazování na normy (opatření č. 8) a

·větší inkluzivnost a účinné zapojení zúčastněných stran do procesu normalizace na různých úrovních (opatření č. 9).

5.1.Interinstitucionální podávání zpráv a dialog

Zapojení spolunormotvůrců do stanovování priorit evropského systému normalizace představuje důležitý faktor úspěchu. Pokud jde o tento pracovní program, Komise založila svou práci na výše uvedené zprávě Evropského parlamentu o normalizaci, jakož i na vzájemných vztazích se spolunormotvůrci. V souladu se závazkem stanoveným v normalizačním balíčku bude přijetí příštího pracovního programu Unie předcházet jediná zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění politiky normalizace EU. Na základě tohoto dokumentu, který je naplánován na říjen 2017, povede Komise interinstitucionální dialog s Evropským parlamentem a Radou. Zpráva Evropského parlamentu o normalizaci, tento roční pracovní program Unie a následný dialog budou sloužit jako další politický vstup při přípravě ročního pracovního programu Unie na rok 2019.

5.2.Studie o hospodářských a společenských dopadech normalizace

Normy hrají zásadní (ačkoliv někdy neviditelnou) úlohu při podpoře hospodářského růstu, a to posilováním produktivity, konkurenceschopnosti, inovací a blaha společnosti. Dopady norem v rámci podniků a jejich dodavatelských řetězců jsou známy mnohem méně a totéž platí pro veřejný sektor: někdy neexistuje dostatečné povědomí a informace o dopadech uplatňování norem na veřejné politiky.

Na základě výzvy Rady 29 a v souladu se společnou iniciativou v oblasti normalizace připravuje Komise studii o hospodářských a společenských dopadech normalizace v EU. Komise plánuje její zadání v roce 2018 na základě studie proveditelnosti v roce 2017. Struktura studie proveditelnosti bude stanovena po konzultaci s evropskou akademickou obcí a zohlední informace poskytnuté v rámci výměny v květnu 2017.

(1)

COM(2016) 358.

(2)

KOM(2011) 311.

(3)

CEN – Evropský výbor pro normalizaci, CENELEC – Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice a ETSI – Evropský ústav pro telekomunikační normy.

(4)

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2017-0278+0+DOC+XML+V0//CS&language=CS

(5)

COM(2015) 550.

(6)

Small Business Standards (Normy pro malé podniky) , Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci , Evropská konfederace odborových svazů a Evropská občanská organizace ochránců životního prostředí pro normalizaci .

(7)

COM(2015) 192.

(8)

COM(2016) 176.

(9)

COM(2016) 588.

(10)

COM(2017) 9.

(11)

COM(2017) 10.

(12)

COM(2016) 410.

(13)

5G: https://5g-ppp.eu/ , ECSO: https://www.ecs-org.eu/cppp , Asociace v oblasti hodnoty dat velkého objemu: http://www.bdva.eu/

(14)

https://www.aioti.eu/

(15)

https://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/

(16)

https://ec.europa.eu/growth/content/2017-rolling-plan-ict-standardisation-released_cs

(17)

COM(2016) 763 final.

(18)

COM(2013) 249.

(19)

COM(2017) 33 final.

(20)

http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-16-826_fr.htm

(21)

COM(2016) 950.

(22)

COM(2015) 624 final.

(23)

Viz rovněž zpráva EP o normalizaci.

(24)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.

(25)

http://www.ccr-zkr.org/files/conventions/convrev_e.pdf

(26)

Viz rovněž zpráva EP o normalizaci.

(27)

Viz rovněž zpráva EP o normalizaci.

(28)

   Sdělení s názvem Evropské normy pro 21. století (COM(2016) 358);
Využití potenciálu evropských norem v oblasti služeb na pomoc evropským spotřebitelům a podnikům, zvláštní pokyny pro normy v oblasti služeb (SWD(2016) 186);
zpráva podle článku 24 (COM(2016) 212) a
roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2017 (COM(2016) 357 a SWD(2016) 185).

(29)

Rada pro konkurenceschopnost na svém zasedání dne 2. března 2015 „vyzývá Komisi, aby dokončila nezávislý přezkum a analyzovala dopady normalizace na hospodářství, a to s přihlédnutím k zájmům všech stran“.