EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.5.2017

COM(2017) 228 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o přezkumu v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh

Propojený jednotný digitální trh pro všechny

{SWD(2017) 155 final}

„Digitální technologie a digitální komunikace
prostupují všechny aspekty života.
Musíme usilovat o Evropu, která dává našim občanům i naší ekonomice příležitosti.
A stejně jako občané i naše ekonomika se přenesla do digitálního světa.“

Z projevu o stavu Unie předneseného předsedou Komise Junckerem dne 14. září 2016

1. Úvod

Po sobě jdoucí vlny technologických změn přetvářely lidskou společnost a hospodářství a přinášely s sebou dlouhodobý přínos jak pro hospodářský růst, tak pro kvalitu života. Současná digitální revoluce má potenciál přinést takovou změnu znovu.

Dvě třetiny Evropanů se domnívají, že nejnovější digitální technologie mají pozitivní dopad na společnost, hospodářství i na jejich život. Většina respondentů je toho názoru, že EU, orgány členských států a podniky musí přijmout opatření, která budou na výzvy související s digitalizací adekvátně reagovat 1 .

Občané a podniky v EU disponují inherentními předpoklady, které jsou k využití výhod jednotného digitálního trhu nezbytné. Patří mezi ně například silná průmyslová základna a rychle se rozvíjející prostředí, ve kterém se daří startupům. Spolu s nově digitalizovanými průmyslovými postupy a kvalifikovanou pracovní silou mohou být v dohledné budoucnosti stimulem růstu. V zájmu úplné aktivace potenciálu ekonomiky založené na datech musí EU tyto předpoklady v maximální míře zužitkovat při digitalizaci evropského odvětví služeb, zejména ve zdravotnictví, energetice, dopravě a finanční sféře.

Z těchto konkurenčních výhod však bude možné plně těžit pouze tehdy, zajistí-li se další masivní investice do digitálních dovedností a infrastruktury, a to jak na úrovni EU a členských států, tak ze soukromého sektoru. Dokončení jednotného digitálního trhu EU také vyžaduje jasné a stabilní právní prostředí, které bude stimulovat inovace, řešit roztříštěnost trhu a umožní všem aktérům využít za spravedlivých a vyrovnaných podmínek nové dynamiky trhů. To vše napomůže vytvořit důvěru podniků a spotřebitelů.

To bylo stanoveno jako cíl strategie pro jednotný digitální trh 2 . Tato strategie směřuje k vytvoření otevřeného trhu, na němž budou moci podniky i jednotlivci díky lepšímu přístupu a spravedlivým podmínkám pracovat stejně snadno a efektivně kdekoli v Evropě jako doma. Po dvou letech od přijetí strategie Komise předložila návrhy ke všem z 16 opatření, jež byla označena jako prioritní. Návrhy se zaměřují na oblasti, kde může EU přinést jasnou přidanou hodnotu, a soustřeďují se na ty evropské digitální projekty, které by jednotlivé země kvůli značnému rozsahu a záběru samy nerealizovaly. Je naprosto nezbytné, aby všechny strany zajistily, že opatření budou přijata, plně provedena a účinně uplatňována ve lhůtách odpovídajících rychlému rozvoji digitální ekonomiky. Komise v zájmu plnění těchto cílů zmobilizuje řadu politických nástrojů a různé možnosti financování. Počítá ale zároveň s plnou podporou členských států, Evropského parlamentu, Rady a zúčastněných stran. Bez této podpory se jednotný digitální trh realizovat nepodaří.

Zásadní význam digitálních technologií pro evropskou transformaci zdůraznila i bílá kniha o budoucnosti Evropy 3 . Digitální technologie mají dopad na všechny oblasti politiky Evropské unie: na výrobu a i spotřebu energie, na dopravu i na toky kapitálu v Evropě. V brzké době budou lidé moci cestovat po EU, aniž by se museli zabývat poplatky za roaming nebo tím, zda při překračování hranic států neztratí přístup k digitálnímu obsahu, za který zaplatili – k hudbě, hrám, filmům, seriálům nebo sportovním akcím.

Je důležité, aby podniky v EU využily v zájmu zachování své konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni možností, které digitální technologie nabízí. Aby se začínající podniky v EU rychle rozrůstaly a plně k tomu využívaly cloud computing, technická řešení pro data velkého objemu, robotiku a vysokorychlostní širokopásmové připojení, čímž se vytvoří nová pracovní místa, zvýší produktivita, zefektivní využívání zdrojů a zlepší udržitelnost. Zavedení a využívání možností elektronické správy by znamenalo obrovský přínos pro občany, podniky i orgány veřejné správy a vytvořilo nové přeshraniční příležitosti, zejména využití elektronických podpisů. 

Digitální infrastruktura, na níž digitální ekonomika stojí, musí být zároveň spolehlivá, odolná a schopná přizpůsobovat se novým hrozbám. Jinak přijdou digitální technologie o důvěru občanů a podniků a jejich využití bude stagnovat.

Tento přezkum v polovině období hodnotí pokrok učiněný při realizaci jednotného digitálního trhu, identifikuje oblasti, kde je třeba vyvinout větší úsilí a kde měnící se digitální prostředí vyžaduje nová opatření na úrovni EU. Doplňuje jej zpráva o digitálním pokroku v Evropě za rok 2017, 4 která shrnuje pokrok dosažený jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, a pracovní dokument útvarů Komise obsahující podklady, z nichž tento přezkum vychází 5 .

2. Výzva k včasnému a účinnému provedení

Společné prohlášení o legislativních prioritách EU zdůraznilo politickou odpovědnost orgánů EU za dokončení klíčových právních předpisů spojených s jednotným digitálním trhem do konce roku 2017 6 . Případné zpoždění způsobí, že občané nebudou moci využít navrhované ochrany, kvalitnějšího, rychlejšího a levnějšího připojení, ani přístupu k širší nabídce obsahu online.

Balíček „trojí výhra spotřebitelů“ začíná přinášet konkrétní výhody

První ze série návrhů Komise odsouhlasený Evropským parlamentem a Radou již začíná přinášet ovoce. Od 15. června 2017 budou zrušeny maloobchodní roamingové poplatky 7 . Uživatelé mobilních telefonů, kteří pravidelně cestují v rámci EU, budou moci volat, posílat textové zprávy a surfovat po internetu za stejnou cenu, kterou platí doma. Vnitrostátní regulační orgány budou pozorně sledovat vývoj, aby byla nová pravidla dodržována a přinášela spotřebitelům výhody.

Přeshraniční přenositelnost online služeb poskytujících obsah 10  zaručí, že od počátku roku 2018 budou mít spotřebitelé na internetu přístup ke svým předplaceným filmům, sportovním akcím, elektronickým knihám, videohrám a hudbě i při cestách do jiných zemí EU.

Třetí „výhra“ spotřebitel zaznamená, bude-li rychle přijat návrh řešící neodůvodněné zeměpisné blokování 12 . Obchodníci pak již nebudou moci bez objektivních důvodů diskriminovat spotřebitele z jiných členských států.

Připojení k internetu pro všechny

V zájmu posílení konektivity a dalšího rozvoje nových služeb v období od roku 2020 přijmou členské státy koordinovaná opatření, aby zpřístupnily pásmo 700 MHz pro vysoce kvalitní bezdrátové širokopásmové technologie. Taková přeshraniční koordinace v oblasti radiového spektra je jedním ze základních předpokladů. Neobejde se bez ní efektivní fungování sítí 5G ani nových služeb, které tyto sítě síť přinášejí, jako propojené automobily, zdravotní péče na dálku, inteligentní města nebo video streaming na cestách. Chceme-li Unii plně pokrýt vysoce kvalitními a rychlými telekomunikačními sítěmi, je nanejvýš důležité, aby členské státy politiku v oblasti radiového spektra koordinovaly i nadále.

Pokud mají z výhod digitální revoluce těžit opravdu všichni, musí Evropa zavést pro elektronické komunikace regulační rámec, který podpoří zavedení infrastruktury schopné bezproblémového provozu kdekoliv v EU, včetně venkovských oblastí 14 , aniž by zároveň ohrozila účinnou hospodářskou soutěž. Díky lepšímu regulačnímu prostředí bude velká část potřebných investic pocházet ze soukromého sektoru. Proto je nanejvýše žádoucí i rychlé přijetí návrhů evropského kodexu pro elektronické komunikace 15 a nařízení o Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) 16 .

Rychlé zavedení širokopásmového připojení dále podpoří opatření obsažená v návrhu evropského kodexu pro elektronické komunikace. Posílí koordinaci v oblasti rádiového spektra, hospodářskou soutěž na telekomunikačních trzích a investice do vysokokapacitních sítí. Urychleně je také potřeba provést směrnici 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací 17 .

S cílem dále podpořit investice, které v současnosti probíhají při zavádění vysokorychlostního širokopásmového připojení, mobilizuje EU také evropské strukturální a investiční fondy (v období do roku 2020 bude přibližně 6 miliard EUR využito na vybavení více než 14,5 milionu domácností vysokorychlostním širokopásmovým připojením) a dále například Evropský fond pro strategické investice (přibližně 3,2 miliardy EUR 19 z veřejných a soukromých investic) a Nástroj pro propojení Evropy. Fond pro širokopásmové připojení v rámci Nástroje pro propojení Evropy 20 napomůže zapojit do úsilí na podporu infrastruktury digitálních sítí v oblastech s nedostatečným pokrytím soukromé investory a do roku 2021 by měl zajistit až 1,7 miliard EUR dalších investic. Tuto činnost dále podpoří rychlé přijetí a provedení návrhu týkajícího se podpory zavádění bezplatného internetového připojení v místních komunitách (iniciativa WiFi4EU). Iniciativa by měla do roku 2020 zajistit financování v celkové výši 120 milionů EUR odhadem 8 000 místním komunitám. V této souvislosti je vhodné uvést, že Komise pravidelně schvaluje režimy státní podpory vnitrostátního širokopásmového připojení, což rovněž představuje důležité opatření na úrovni EU směřující k podpoře investic.

Při plnění cílů EU v oblasti konektivity na rok 2025 21 musí všechny zúčastněné strany spolupracovat, aby Evropa mohla převzít vedoucí úlohu při celosvětovém zavádění služeb využívajících sítí 5G. Podmínkou je provedení akčního plánu pro 5G 22 . 

Lepší podmínky při obchodování online pro spotřebitele i pro podnikatele

Podpora růstu přeshraničního elektronického obchodu je jedním z hlavních cílů jednotného digitálního trhu. Urychleně je třeba přijmout soubor návrhů, které nyní procházejí postupem schvalování, aby byl přínos patrný co nejdříve. Plně harmonizovaná pravidla smluv o poskytování digitálního obsahu 23 a posílená pravidla týkající se spolupráce mezi vnitrostátními orgány na ochranu spotřebitele 24 dále zlepší ochranu spotřebitelů a podmínky pro podniky, které se zabývají přeshraničním prodejem výrobků a služeb. Plně harmonizovaný soubor pravidel pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu zmírní rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními systémy spotřebitelského smluvního práva a odstraní jeden z hlavních důvodů zeměpisného blokování. Využívání příležitostí elektronického obchodu ze strany podniků závisí rovněž na cenové dostupnosti přeshraničních zásilkových služeb 25 a jednodušších postupech přiznávání DPH 26 . 

Účinné vymáhání práva v zájmu budování prostředí příznivého pro inovace

V květnu 2015 Komise zahájila odvětvové šetření podmínek hospodářské soutěže v oblasti elektronického obchodu, aby identifikovala možná narušení hospodářské soutěže vyplývající z obchodních praktik společností. Výsledky odvětvového šetření 27 pomohou zaměřit vymáhání práva v oblasti hospodářské soutěže na ty obchodní praktiky elektronického obchodování, které hospodářskou soutěž a přeshraniční obchod poškozují nejvíce. Komise již zahájila tři šetření údajných protisoutěžních praktik v odvětví spotřební elektroniky, videoher a hotelového ubytování.

Vnitrostátní orgány rovněž realizovaly akce zaměřené na vymáhání práv spotřebitelů a další spolupráci 28 . Spolu s pokračujícím úsilím zaměřeným na posílení kapacit k vymáhání práv v prostředí internetu přispívá k účinnému prosazování spotřebitelských práv v praxi dobře fungující systém pro řešení spotřebitelských sporů online 29 a aktualizované pokyny ke směrnici o nekalých obchodních praktikách 30 .

Pro podporu tvořivosti, inovací a důvěry na trhu je zásadní dodržování práv duševního vlastnictví. Komise v současné sobě dokončuje hodnocení stávajícího právního rámce pro vymáhání veškerých práv duševního vlastnictví, včetně práva autorského.

Spolehlivá ochrana soukromí a osobních údajů na internetu

Základním nástrojem, který jednotlivcům garantuje základní právo na ochranu osobních údajů v digitálním věku je obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) 31 . Z pohledu podniků nabízí jednodušší pravidla, vytváří nové obchodní příležitosti a podporuje inovace. Nařízení nabude účinnosti 25. května 2018. V rámci příprav Komise úzce spolupracuje s členskými státy, nezávislými orgány dozoru pro ochranu údajů, s podniky i občanskou společností.

Návrh revidovaného nařízení o soukromí a elektronických komunikacích 32 doplňuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů a zároveň zajišťuje soulad s jeho příslušnými ustanoveními. Tato opatření dále posílí právní jistotu a ochranu soukromí uživatelů internetu a dále zvýší obchodní využití komunikačních dat, poskytne-li k tomu uživatel souhlas. Rychlé přijetí nařízení o soukromí a elektronických komunikacích umožní spotřebitelům a podnikům plně využívat rámec ochrany soukromí na internetu, až obecné nařízení o ochraně osobních údajů nabude v květnu 2018 účinnosti.

Zlepšení podmínek k vytváření a šíření digitálního obsahu

Navrhovaná revize směrnice o audiovizuálních mediálních službách 33 přinese právní rámec aktualizovaný pro potřeby digitálního věku. Vzájemně vyváží konkurenceschopnost a ochranu spotřebitele, zintenzívní propagaci evropských děl a posílí nezávislost regulačních orgánů.

EU také potřebuje moderní pravidla v oblasti autorského práva, která pomohou zajistit, aby spotřebitelé i tvůrci mohli maximálně využívat digitální prostředí. Související návrh Komise 35 si klade za cíl zajistit snazší přeshraniční přístup k online obsahu, širší možnosti využití materiálu chráněného autorskými právy v oblasti vzdělávání, výzkumu a kulturního dědictví a lépe fungující a spravedlivější trh s online obsahem.

3. Zajištění spravedlivého, otevřeného a bezpečného digitálního prostředí

Digitální svět je ze své podstaty velmi proměnlivé prostředí a související politika se musí měnícím se okolnostem přizpůsobit. Nejrůznější nové technologie se stávají běžnou součástí každodenního života a mohou mít zásadní přínos pro hospodářství i pro jednotlivce. Je však velmi důležité, aby byly zakotveny v souboru pravidel, a získaly si tak důvěru spotřebitelů i podniků. To znamená, že je žádoucí rozšířit strategii pro jednotný digitální trh tak, aby udržovala krok s novými trendy a výzvami, například s aspekty souvisejícími s online platformami, ekonomikou založenou na datech a kybernetickou bezpečností.

3.1 Podpora online platforem jako odpovědných hráčů v regulérním internetovém ekosystému

Online platformy jsou v digitální ekonomice hnací silou inovací a růstu. Hrají důležitou roli při rozvoji internetového prostředí a vytvářejí nové tržní příležitosti, zejména pro malé a střední podniky. Z online platforem se zároveň stali velmi důležití „strážci internetu“, kteří zprostředkovávají přístup k informacím, obsahu a elektronickému obchodu. Online platformy strukturují internetový „ekosystém“. Jedná se o dalekosáhlou transformaci sítě World Wide Web, která přináší nové příležitosti, ale také výzvy.

Komise si ve svém sdělení o online platformách z května 2016 39 stanovila dva konkrétní body k dalšímu zkoumání: jak zajistit spravedlivé podnikatelské prostředí příznivé pro inovace a jak zaručit, aby byl nelegální internetový obsah 40 včas a účinně z internetových platforem odstraňován a byly řádně uplatňovány kontrolní mechanismy 41 .

Zajištění spravedlivé platformové ekonomiky otevřené inovacím

Komise provedla průzkum praktik uplatňovaných při obchodování mezi platformami a podniky. Předběžné výsledky naznačují, že některé online platformy uplatňují obchodní praktiky, u kterých existuje podezření, že jdou na úkor jejich profesionálních uživatelů. Jedná se například o odstraňování produktů nebo služeb z nabídky bez včasného upozornění nebo bez účinné možnosti takové rozhodnutí napadnout. Panuje rozšířená obava, že některé platformy upřednostňují vlastní produkty a služby, dalšími způsoby diskriminují dodavatele a prodejce a omezují přístup k osobním i dalším údajům a jejich využití, včetně údajů, které vznikají přímo činností dané společnosti v rámci platformy. Jako klíčové byly dále označeny otázky spojené s nedostatkem transparentnosti, např. při sestavování pořadí nebo výsledků vyhledávání, a nejasnosti spojené s určitými platnými právními předpisy a politikami. Významný podíl sporů mezi profesionálními uživateli a online platformami zůstává nedořešený, což může dotčené podniky závažně poškodit 42 . Nová zjištění dále upozorňují na obecný nedostatek dostupných opravných prostředků, které by uživatelům z řad podniků umožnily řešit vznikající spory rychle a účinně už v okamžiku jejich vzniku, což je dalším klíčovým aspektem obchodování mezi platformami a podniky.

Komise zjišťuje, jak takové potenciální obavy řešit a jejím globálním politickým cílem je zajistit v zájmu v digitální ekonomiky spravedlivé, předvídatelné, udržitelné a celkově důvěryhodné prostředí pro podnikání.

Boj proti nelegálnímu obsahu na internetu

Boj proti šíření nelegálního obsahu na internetu vyžaduje rozhodné kroky všech zúčastněných stran. Zároveň je třeba podporovat základní práva, jako je svoboda projevu, a nebrzdit při tom inovace. Při boji proti nelegálnímu obsahu na internetu se Komise zavázala zachovat u internetových platforem vyvážený a předvídatelný režim právní odpovědnosti a prosazovat odvětvový přístup orientovaný na konkrétní problémy 43 . 

V zájmu budování důvěry v internetovém prostředí se Komise také zavázala prozkoumat, zda je na úrovni EU potřeba zavést formální způsob označování a odstraňování nelegálního obsahu („mechanismy pro oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření“) a zda je platformám, které proaktivně zavádějí dobrovolná opatření k potírání nelegálního obsahu, zapotřebí poskytnout pokyny ohledně pravidel právní odpovědnosti a podporu. Na základě aktuálního pokroku a úspěšné práce při dialogu s řadou platforem v rámci jednotného digitálního trhu se Komise domnívá, že existuje prostor pro lepší koordinaci probíhajících iniciativ a že je možné dosáhnout vyšší soudržnosti a koordinace monitorování, aby tak bylo možné dopad dialogu posílit. Projednávání procesních aspektů a zásad odstraňování nelegálního obsahu bude součástí další spolupráce Komise a zástupců internetových platforem. Diskuse se bude týkat například minimálních procesních požadavků u postupů, kdy budou internetoví zprostředkovatelé oznamovat protiprávní obsah a přijímat opatření (notice and action), konkrétně například kritérií kvality oznámení, postupů obranné reakce proti oznámení, povinnosti podávat zprávy, mechanismů umožňujících obrátit se na třetí stranu, systémů pro řešení sporů a koordinace s veřejnými orgány, jakož i opatření proti opakovaným proviněním, urážlivému obsahu a obsahu se zlým úmyslem. To by mělo být provedeno synergicky s již probíhajícími dialogy a započatou prací v jiných okruzích, například v rámci Evropského programu pro bezpečnost, aniž by tyto dialogy a práce byly nějak dotčeny. Další činnost v této oblasti by se mohla týkat podpory osvědčených odvětvových postupů, jež by mohly mít například podobu oficiálních programů k označování obsahu.

3.2 Rozvíjení evropské ekonomiky založené na datech 

Ekonomika založená na datech může dopomoci evropským podnikům k růstu, přispět k modernizaci veřejných služeb a přinést výhody občanům. To však nastane pouze tehdy, budou-li data dostupná bez výpadků a bude-li v rámci jednotného trhu zajištěn jejich volný tok. Dalším předpokladem je vysoce výkonná výpočetní technika schopná data analyzovat. 

Právní předpisy EU 46  zakazují omezování volného pohybu osobních údajů v rámci Evropské unie z důvodů spojených s ochranou osobních údajů. Na další typy omezení se však obecné nařízení o ochraně osobních údajů nevztahuje. Jiné než osobní údaje 47 kromě toho vůbec nespadají do oblasti působnosti stávajících pravidel.

V zájmu zajištění účinného a spolehlivého volného pohybu jiných než osobních údajů napříč hranicemi států by se měly členské země a průmyslová odvětví zásadou volného pohybu údajů v rámci EU řídit. Zvláštní požadavky na umístění dat, tedy aby byla data uchovávána a zpracovávána pouze v rámci určitého území, by byly odůvodněné pouze v omezeném počtu případů, například je-li to nutné z důvodu národní bezpečnosti.

S cílem podpořit společné postoje provedla Komise veřejnou konzultaci 48 a podrobnou výměnu názorů s členskými státy ohledně rámce spolupráce při zajišťování volného toku dat v rámci jednotného digitálního trhu EU. Tento rámec by mohl spolu s uplatňováním zásady volného pohybu údajů v rámci EU řešit oprávněné požadavky členských států na bezpečnost datových úložišť a současně zajistit, aby data byla dostupná bez zeměpisného omezení pro regulatorní účely – například pro daňové kontroly – ale rovněž v zájmu zachování ekonomických a jiných výhod vyplývajících z volného pohybu jiných než osobních údajů. V souladu s evropskou iniciativou v oblasti cloud computingu Komise zvažuje i další doprovodná opatření, která by se vztahovala na smlouvy o cloudových službách pro uživatele z řad podniků a řešila mimo jiné i situace, kdy zákazník mění jejich poskytovatele 49 .

Komise by dále mohla uplatnit právo na zahájení řízení o nesplnění povinnosti, vyskytnou-li se důkazy o tom, že nejsou řádně prováděna stávající pravidla volného pohybu služeb. Kromě toho bude Komise pečlivě sledovat, jak členské státy uplatňují specifikace v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, například v souvislosti s genetickými údaji, biometrickými a zdravotními údaji 50 . Chce zajistit, aby volný pohyb osobních údajů v Unii nebyl nepřiměřeně omezován.

Harmonizovaná pravidla o ochraně osobních údajů jsou zavedena. Přístup k jiným než osobním údajům a jejich další využití mezi podniky (B2B) však podniky mezi sebou řeší ad hoc na smluvním základě. V návaznosti na veřejnou konzultaci, která byla provedena po vydání sdělení Budování evropské ekonomiky založené na datech 51 , Komise dále zkoumá, zda absence jasného rámce pro přístup k jiným než osobním údajům nebrzdí inovace a růst, zejména z pohledu malých a středních podniků, a zda by nebylo vhodné podpořit spravedlivý a vyvážený přístup k údajům a jejich využívání dalšími iniciativami. Činnost Komise v oblasti přístupu k údajům a jejich využívání se bude nadále týkat dalšího zpřístupňování veřejných údajů 52 a údajů financovaných z veřejných prostředků, jelikož i ty jsou důležitým zdrojem pro inovativní služby a vědecký výzkum 53 . Za jasně stanovených podmínek se bude Komise nadále věnovat tématu přístupu k údajům, jež vlastní soukromé subjekty, pro potřeby správních orgánů za účelem výkonu jejich úkolů veřejného zájmu.

Zavádění internetu věcí nově přináší značné výzvy, pokud jde o bezpečnost propojených systémů, produktů a služeb, ale i právní odpovědnost podniků. Při poruše čidla, nezabezpečení softwaru nebo nestabilitě připojení může být obtížné určit, kdo je technicky a právně odpovědný za případné následné škody. Komise zváží, zda je potřeba přizpůsobit stávající právní rámec a zohlednit nový technologický vývoj (například v oblasti robotiky, umělé inteligence a 3D tisku). Zaměří se zejména na občanskoprávní odpovědnost a zohlední výsledky probíhajícího hodnocení směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky a směrnice o strojních zařízeních. Pro zavedení internetu věcí je dále klíčová předvídatelnost přístupu k technologiím chráněným patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (SEP). Široké spektrum odvětví bude tyto normy uplatňovat v oblasti mobilního připojení. Komise posuzuje prostředky k účinnému zajištění vyváženého rámce pro udělování licencí k tomuto typu duševního vlastnictví, který bude respektovat zájmy vývojářů i uživatelů technologií.

3.3 Vytváření spolehlivého kybernetického ekosystému: spolupráce při řešení výzev kybernetické bezpečnosti

Společnost přesouvá svou pozornost od konkrétních propojených zařízení (počítače, chytré telefony, nositelná elektronika) k všudypřítomné konektivitě (domácí spotřebiče, průmyslové zboží atp.). Jen v EU má být podle odhadů do roku 2020 k internetu připojeno 6 miliard domácích spotřebičů (televizorů, chladniček, praček atd.) 54 . Digitálně propojené hospodářství a společnost jsou však častěji vystavovány kybernetickým hrozbám a útokům a vyžadují robustnější ochranu. Tato značná závislost na sítích s sebou nese to, že naše propojené prostředí je tak bezpečné, jak bezpečný je jeho nejslabší článek, a že jakékoli narušení může způsobit citelnou škodu. Jakákoli slabá místa, jako například nezabezpečené připojení nebo výrobek, mohou být zneužita. Může přitom jít o pouhou nepříjemnost či drobnou škodu, ale i o rozsáhlé ztráty citlivých osobních dat, terorismus a rozvracení demokratických procesů.

Kybernetické útoky jsou na vzestupu a jejich řešení naráží na skutečnost, že zatímco útoky jsou často přeshraniční povahy, donucovací pravomoci spadají výhradně do vnitrostátních kompetencí. Od začátku roku 2016 došlo každý den k více než 4 000 útokům způsobeným ransomwarem, což oproti roku 2015 představuje 300% nárůst 55 . Tyto útoky poškozují podniky všech velikostí a mohou ohrozit důvěru v digitální ekonomiku, ale i důvěru v naše demokratické instituce. Kybernetické útoky většího rozsahu by mohly vyřadit služby po celé EU a mohly by je zneužít pachatelé hybridních útoků 56 . To vyžaduje účinnou reakci na úrovni EU a zavedení systému krizového řízení. Je třeba navázat na relevantní politiky z kybernetické sféry a zapojit širší nástroje evropské solidarity a vzájemné pomoci 57 .

Evropa již podnikla v zájmu zajištění kybernetické bezpečnosti a zvýšení důvěry v digitální technologie důležité kroky. Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie byla přijata v roce 2013 58 . Směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů 59 , první legislativní akt EU týkající se kybernetické bezpečnosti, byla přijata v červenci 2016. Tím byly zavedeny nezbytné struktury k strategické a operativní spolupráci mezi členskými státy a ke zvýšení odolnosti evropských sítí a informačních systémů.

Vzhledem k tomu, jak výrazně se od roku 2013 situace na poli kybernetické bezpečnosti změnila, je třeba podrobit strategii kybernetické bezpečnosti EU přezkumu. V současné době probíhá hodnocení její účinnosti, které má zároveň identifikovat nedostatky ve stávajících opatřeních EU. Tato studie přispěje k vypracování integrovaného přezkumu, který bude anticipovat budoucí vývoj a zjistí, jakými způsoby může EU zajistit přidanou hodnotu v oblasti posilování prevence a odolnosti, reakce na hrozby a jejich odvracení, krizového řízení i při podpoře kybernetické bezpečnosti v celosvětovém měřítku.

V návaznosti na nedávno provedené veřejné konzultace a průběžné hodnocení výkonnosti 60 je třeba rovněž provést přezkum mandátu a úkolů Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), zejména s přihlédnutím k její nové úloze vymezené směrnicí o bezpečnosti sítí a informačních systémů.

Propojené produkty a systémy musí být bezpečné od chvíle, kdy jsou uvedeny na trh. Stejně tak zavádění technologií využívajících data velkého objemu a cloud computingu vyžaduje kybernetické zabezpečení a soulad s právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů. Posílit důvěru v internet a překonat stávající roztříštěnost trhu kybernetické bezpečnosti by mohlo vytvoření evropského rámce pro bezpečnost informačních a komunikačních technologií (IKT), který stanoví pravidla, jak v EU organizovat certifikaci bezpečnosti IKT. 

Rovněž je třeba v EU zachovat a dále rozvíjet stěžejní průmyslové kapacity kybernetické bezpečnosti. Díky partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, které bylo navázáno v roce 2016 a které má potenciál vygenerovat do roku 2020 až 1,8 miliardy EUR investic, proběhnou další úvahy o tom, jak by Unie a její členské státy mohly investovat další prostředky tak, aby společně zvýšily odolnost vůči kybernetickým hrozbám, posílily výzkum a umožnily rozvoj silného sektoru kybernetické bezpečnosti napříč odvětvími (např. v energetice, dopravě, finanční sféře a zdravotnictví), jenž bude schopen potýkat se se společnými problémy 61 .

4. Řízení digitální transformace naší společnosti a ekonomiky

V rámci strategie pro jednotný digitální trh probíhá několik politických opatření, u kterých je třeba zintenzívnit úsilí, využít příležitostí a řešit problémy spojené s digitalizací. Digitální technologie mají pro hospodářství EU zásadní význam, protože zvyšují produktivitu podniků. Mohou v Evropě pomoci zachovat pracovní místa, která by jinak byla přesunuta do oblastí s levnější pracovní silou. Podpora začínajících podniků s vysokým potenciálem růstu a rozšiřování společností přináší inovace a napomáhá zaměstnanosti, neboť tyto podniky obvykle vytvářejí nová pracovní místa 62 . Digitální transformace pomáhá tradičním průmyslovým odvětvím vytvářet nové výrobky cestou účinnějšího využívání zdrojů a orgánům státní správy umožňuje poskytovat lepší, rychlejší a levnější služby. Vznikají přitom zcela nová hospodářská odvětví, jakým je v současnosti například vývoj mobilních aplikací. Aktuální digitální transformace s sebou však může nést i hospodářské a sociální problémy, či dokonce nebezpečí pro stávající systémy 63 . 

V této souvislosti musíme zajistit, aby jednotlivci a podniky mohli tyto technologie a nové služby skutečně využívat, a vynaložit zvláštní úsilí, aby některé sociální skupiny nebo regiony za vývojem nezaostávaly. Vhodnou kombinací svých politických opatření musí EU proces digitální transformace pomoci řídit.

4.1 Digitální dovednosti a příležitost pro všechny

Digitalizace, stejně jako předchozí vlny technologického pokroku, budou mít dopad na trhy práce: některá pracovní místa budou nahrazena, některá nová vzniknou a mnoho dalších projde transformací. I když je v tuto chvíli nemožné odhadnout celkový dopad, je zřejmé, že digitální transformaci musí provázet zmírňující opatření a doplňovat veřejné politiky.

Již 90 % veškerých pracovních míst vyžaduje alespoň základní úroveň digitálních dovedností a tyto dovednosti jsou čím dále důležitější pro ty, kteří se chtějí zapojit do sociálních aktivit či občanských záležitostí 66 . Evropané se v digitálních dovednostech zlepšují, ale pokrok je pomalý a mezi skupinami obyvatel existují značné rozdíly 67 . Zpráva za rok 2016 označila u 44 % obyvatelstva EU a 37 % její pracovní síly úroveň digitálních dovedností jako nedostatečnou 68 . Je znepokojující, že téměř polovina evropských podniků stále ještě neprovádí strategie zaměřené na rekvalifikaci svých pracovníků 69 .

Pracovníci nové dovednosti potřebují proto, aby mohli těžit ze zavádění nových technologií. To bude vyžadovat masivní investice. V nové agendě dovedností pro Evropu 70 z června 2016 se uvádí, že digitální dovednosti by měly být vnímány jako součást základního dovednostního vybavení pro budoucnost. Totéž zdůrazňuje evropský pilíř sociálních práv 71 . V této souvislosti byla stanovena opatření s cílem zlepšit základní dovednosti dospělých včetně dovedností digitálních. Související doporučení přijala Rada v prosinci 2016, které počítá s tím, že do poloviny roku 2018 budou připraveny vnitrostátní plány opatření 72 . Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa 73 zase mobilizuje podniky, sociální partnery a veřejné orgány. Mají se zaměřit na zlepšování digitálních dovedností a pomoci optimalizovat využívání finančních zdrojů EU ke zvýšení kvalifikace a zaměstnatelnosti. Takto vzniklá partnerství mohou rovněž napomoci Komisi se zahájením a realizací pilotního projektu Digitální příležitost v roce 2018. Jeho cílem je umožnit absolventům škol získat v digitální oblasti praktickou zkušenost formou zahraniční stáže.

Nicméně i přes velký počet reforem probíhajících v celé EU je Komise znepokojena a domnívá se, že je zcela zřejmě nutné přijmout další opatření a zasadit se o pokrok v oblasti dovedností na vnitrostátní úrovni. Ekonomika a společnost se proměňují rychlým tempem, ale změny ve způsobu, jakým vyučujeme a školíme budoucí pracovníky, byly provedeny pouze dílčí. Při současném tempu změn se prohlubují rozdíly mezi jejich osvojenými dovednostmi a dovednostmi, které se od nich žádají. Je třeba, aby se členské státy tohoto úkolu chopily. Komise je připravena jim pomoci a poskytnout politickou podporu, výsledky výzkumu a praktické nástroje, aby mohly modernizovat své vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy 74 . 

Paralelně s digitální transformací musí být pro členské státy prioritou urychlené provádění agendy dovedností a souvisejících iniciativ. 

4.2 Začínající podniky a digitalizace průmyslu a služeb

Vzhledem k obrovskému tempu technologických změn začíná být jasné, že společnosti, které se technologické transformaci nepřizpůsobí, se budou ve výsledcích propadávat. Spolu se zaváděním digitálních technologií musí digitální dovednosti posilovat podniky všech velikostí a odvětví. Tato situace zároveň skýtá příležitost, zejména pro začínající a malé a střední podniky: ty mohou na trh přinášet nové a dokonalejší produkty a služby, nabízet je za nižší cenu a s menším vynaložením zdrojů. Politiky EU se těmto cílům přizpůsobují, aby společnostem pomohly z tohoto vývoje vytěžit co nejvíce.

Aby evropské podniky mohly využít veškerých výhod digitální technologie, přijala Komise v dubnu 2016 komplexní strategii Digitalizace evropského průmyslu 75 , obsahující opatření zaměřená na podporu vnitrostátních iniciativ, jejichž cílem je digitalizace v průmyslu. Strategie má podpořit spolupráci a vzájemnou výměnu osvědčených postupů. K tomu poslouží Evropská platforma pro národní iniciativy, která byla představena 23. března 2017 v Římě u příležitosti Digitálního dne.

V průběhu příštích tří let by se mělo z programu Horizont 2020 vyčlenit dalších 300 milionů EUR na činnost spojenou s centry pro digitální inovace, které významně podpoří místní startupy a inovace. V plánu jsou i další investice ve výši téměř 3,2 miliardy EUR. Budou směřovat do klíčových technologií, jako je nanoelektronika, fotonika, robotika, sítě 5G, vysoce výkonná výpočetní technika, technologie využívající data velkého objemu, cloud computing a umělá inteligence, a do jejich integrace v rámci celého hodnotového řetězce formou pilotů a zkušebních platforem. 300 milionů EUR z výše uvedené částky se využije k rozvoji nové generace digitálních průmyslových platforem. Poslouží k tomu zejména nové referenční architektonické modely, jež napomohou k navržení inteligentních továren a služeb. Klíčovým faktorem úspěchu při digitalizaci průmyslu v EU je mobilizace kritického objemu investic. Součástí plánu je využít pákového efektu a evropské investice do výzkumu a inovací znásobit soukromými a veřejnými investicemi vyčleněnými na vnitrostátní úrovni. Hlavním zdrojem mají být partnerství veřejného a soukromého sektoru, čímž se zvýší dopad na všechna hospodářská odvětví. To znamená, že celkově bude k dispozici na evropský výzkum a inovace přibližně 5,5 miliard EUR. Ty se ještě znásobí soukromými a veřejnými investicemi vyčleněnými na vnitrostátní úrovni. Hlavním zdrojem mají být partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem zvýšit dopad na všechna hospodářská odvětví.

Hlubokou transformací prochází i odvětví energetiky. Návrhy obsaženými v balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ 76 se konsolidují stávající ustanovení o volném přístupu odběratelů k údajům o jejich spotřebě. Toho lze mimo jiné využít k identifikaci a řešení energetické chudoby nebo ke zvýšení energetické účinnosti budov. Navrhovaná opatření také usnadní přístup k údajům z měřicích zařízení, což spotřebitelé využijí k optimalizaci spotřeby a energetické společnosti a poskytovatelé služeb k přizpůsobení nabídky potřebám konkrétních odběratelů. Digitální technologie navíc přispívají k účinnějšímu využívání zdrojů v celém průběhu životního cyklu výrobku, což je ústřední prvek akčního plánu EU pro oběhové hospodářství 77 . Plné začlenění digitálních technologií (automatizace a robotizace) do výrobních procesů může zlepšit recyklaci produktů a jejich demontáž a rozvoj vysoce kvalitních systémů automatického třídění a opětovného využití.

V dopravě může přechod ke kooperativní, propojené a automatizované mobilitě snížit nehodovost, znečištění a dopravní přetížení, usnadnit řízení dopravy a kapacit i zvýšit energetickou účinnost. Rovněž posiluje konkurenceschopnost dopravy a digitálních odvětví a pomáhá integrovat různé způsoby dopravy do jednoho systému mobility přizpůsobeného potřebám uživatelů, ať už se jedná o logistiku v nákladní dopravě nebo přepravu cestujících, a to včetně těch, kteří potřebují speciální asistenci. V této souvislosti hrají klíčovou úlohu normy, které zajišťují interoperabilitu dopravní infrastruktury, dat, aplikací, služeb a sítí. V prohlášení o záměru podepsaném v březnu vyjádřilo 27 členských států EU, Švýcarsko a Norsko 78 svou připravenost spolupracovat na přeshraničních zkušebních projektech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, přístupu k údajům, kvality dat a právní odpovědnosti, konektivity a digitálních technologií. Je zřejmé, že vývoj vysoce automatizovaných a propojených automobilů je jednou z největších výzev pro automobilový průmysl EU, která podmiňuje jeho další konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Komise také pracuje na uceleném balíčku opatření v oblasti mobility. Bude předložen ve dvou fázích v druhé polovině roku 2017.

Nové přístupy ve finančním sektoru, které digitální technologie umožnily (tzv. FinTech), mohou zlepšit přístup podniků k finančním prostředkům, posílit konkurenceschopnost, přinést výhody pro spotřebitele a stimulovat růst začínajících podniků. S cílem získat podklady pro opatření na úrovni EU v rámci unie kapitálových trhů byla zahájena veřejná konzultace 79 . Jednou z průlomových technologií, jež může mít obrovský dopad ve finančním sektoru, ale rovněž i v řadě jiných oblastí, je blockchain 80 . V plánu je zřízení evropského střediska pro sledování technologií blockchain. Má zmapovat a dále monitorovat vývoj, shromažďovat odborné poznatky a podporovat různé využití.

Ve všech průmyslových odvětvích i v odvětví služeb mají značný význam normy IKT, zejména pak otevřené normy. Hrají významnou úlohu v digitalizaci, protože umožňují interoperabilitu, snižují překážky na trhu a podporují zavádění inovací 81 . Prosazování těchto norem ve světě pomáhá šířit vliv Unie v globalizovaném hospodářství za hranice jednotného trhu.

4.3 Digitální inovace v zájmu modernizace veřejných služeb

Modernizace veřejné správy

Digitální technologie umožňují veřejným orgánům poskytovat jejich služby rychleji a s větší přesností a účinností. V mnoha členských státech již existují rozsáhlé programy modernizace, jež přinášejí občanům značné výhody. Na úrovni EU je to akční plán pro „eGovernment“ na období 2016–2020 82 . Má urychlit a rozšířit záběr digitalizace, zvýšit tak účinnost veřejné správy a usnadnit volný pohyb občanů a podnikatelských aktivit. Úspory vyplývají z jednodušších správních postupů pro jednotlivce i podniky, například podle zásady „digitalizace jako standard“ 83 (digital-by-default) a zásady „pouze jednou“ 84 . Příkladem může být zavádění pravidla, že podniky účastnící se postupů elektronického zadávání zakázek budou povinny předložit pouze jeden dokument 85 . 

Návrh na vytvoření jednotné digitální brány, který byl přijat dne 2. května 2017 87 , pomůže občanům i podnikům snížit administrativní zátěž v situacích, kdy v rámci jednotného trhu podnikání přesouvají nebo chtějí činnost rozšířit za hranice svého členského státu. Brána bude poskytovat snadný přístup k užitečným informacím a asistenčním službám, umožní uživatelům provádět některé klíčové administrativní postupy online a zaručí nediskriminační přístup k vnitrostátním elektronickým postupům pro uživatele z jiných zemí. Bude rovněž prvním krokem k naplnění zásady „pouze jednou“ v přeshraničním kontextu.

Výhody digitalizace při zakládání a udržování chodu firmy zužitkuje plánovaná iniciativa týkající se využívání digitálních řešení v celém životním cyklu společnosti. Umožní podnikům provádět povinné administrativní úkony (zápis do rejstříku, podání dokumentů o společnosti a jejich aktualizaci) po internetu a ze zahraniční.

Interoperabilitu svých přeshraničních služeb může veřejný sektor zvýšit na základě nedávno aktualizovaného doporučení o Evropském rámci interoperability 88 a sdílením dat a služeb podle směrnice INSPIRE 89 . Používání norem IKT stanovených v evropském katalogu 90 může rozšířit trh pro digitální produkty a služby.

Vzhledem k dynamické povaze akčního plánu jej bude Komise pravidelně aktualizovat, aby posílila transformaci veřejné správy a zajistila občanům snadný, důvěryhodný, a bezproblémový přístup k veřejným službám, po kterých volají, tedy mimo jiné bez časových či prostorových omezení. Akční plán Komise doplňuje o soubor dalších nových opatření, aby zvýšila jeho dopad 91 .

Digitální transformace ve zdravotnictví

Digitální technologie mohou napomoci veřejnému zdraví a řešit systémové problémy ve zdravotnictví. Mohou nabídnout nákladově efektivní nástroje, které podpoří přechod od modelu nemocniční péče k integrovanému modelu individualizované péče, dále zlepšit přístup ke zdravotní péči a přispět tak k udržitelnosti a odolnosti systémů zdravotnictví. Je nezbytné, aby vývoj těchto nástrojů probíhal za plného dodržování předpisů o ochraně údajů.

Komise spolupracuje s členskými státy na tom, aby bylo možné elektronicky zasílat základní lékařské údaje o pacientech do jiných členských států, bude-li tam daná osoba čerpat zdravotní péči, a na zavádění elektronických předpisů na léky. Ve většině členských států by se toho mělo dosáhnout do roku 2020. V úsilí je však třeba pokračovat, aby všichni občané měli důvěrný a spolehlivý přístup ke svým úplným elektronickým zdravotním záznamům a mohli je stejným způsobem předávat do zahraničí, budou-li tam využívat zdravotní péči.

Díky vyspělé datové infrastruktuře a analýze může vysoce výkonná výpočetní technika ve zdravotnictví pomoci zúročit potenciál technologií využívajících dat velkého objemu. Evropské referenční sítě, které vznikly v tomto roce, jsou názorným příkladem, čeho může Evropa dosáhnout sdílením odborných lékařských poznatků a dat v zájmu rychlejší diagnostiky a účinnější léčby vzácných a komplexních chorob. Další opatření EU v této oblasti mohou zajistit vysokou přidanou hodnotu a kritický objem. Data z oblasti zdravotnictví vygenerovaná v EU a zpracovaná s výslovným souhlasem pacienta nebo na základě jiného oprávnění slučitelného s ustanoveními v obecném nařízení o ochraně osobních údajů 92 a s výhradou příslušných bezpečnostních opatření mohou v bezprecedentní míře posunout výzkum vpřed. Tento vývoj by také mohl umožnit včasné odhalování ohnisek infekčních epidemií, urychlit vývoj léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a přinášet další inovativní řešení, například v oblasti telemedicíny a mobilních zdravotnických aplikací.

V dubnu 2017 byla přijata dvě nová nařízení týkající se zdravotnických prostředků 93 a během příštích pěti let se postupně začnou uplatňovat. Předpokládají vytvoření nové komplexní celounijní databáze zdravotnických prostředků (Eudamed). Díky využití dat velkého objemu poslouží k rozvoji inovativních digitálních diagnostických a terapeutických řešení a k včasnému odhalování bezpečnostních rizik.

Komise přijme v roce 2017 sdělení, ve kterém se zaměří na nutnost dalších opatření v oblasti digitální zdravotní péče a jejich případnou působnost, a to v souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů, práv pacientů a elektronické identifikace. Zejména se bude jednat o: ·bezpečný přístup občanů k elektronickým zdravotním záznamům, možnost sdílet je se zdravotnickými pracovišti v zahraničí a využívání elektronických lékařských předpisů; ·využívání podpůrné datové infrastruktury v zájmu vědeckého pokroku, prevence nemocí a individualizované zdravotní péče v klíčových oblastech, včetně vzácných a komplexních chorob; ·usnadnění zpětné vazby a interakce mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče v zájmu posílení prevence, aktivnější účast pacienta, kvality péče a její individualizace; v centru pozornosti budou chronická onemocnění a lepší porozumění výsledkům systémů zdravotní péče.

4.4. Navyšování investic do digitálních technologií a infrastruktury

Podmínkou úspěchu jednotného digitálního trhu je vynikající infrastruktura 94 . Na digitalizaci průmyslu EU mobilizuje investice ve výši 50 miliard EUR z veřejných a soukromých investic. Na období 2016–2020 hodlá na výzkum a inovace v EU zajistit celkem 5,5 miliardy EUR. Unie dále vyčlenila 21,4 miliardy EUR z evropských strukturálních a investičních fondů na digitalizaci a širokopásmové připojení. Budou uvolněny, jakmile budou připraveny vnitrostátní a regionální strategie pro digitální růst a pro širokopásmové připojení. Posílí tak vazbu mezi cíli politiky a cíli financování na všech úrovních.

Další investice do digitální oblasti jsou ale nezbytné. Zejména tam, kde investiční potřeby daleko přesahují kapacity kteréhokoli členského státu jednajícího samostatně. Podaří-li se evropské programy financování 96 propojit s dalšími zdroji financování z veřejných a soukromých zdrojů, mimo jiné v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), bude možné využít potenciál větší efektivity. Do dubna 2017 zajistil EFSI pro digitální sektor přibližně 17,8 miliardy EUR, včetně prostředků z veřejných a soukromých zdrojů (10 % celkového objemu mobilizovaných investic k tomuto datu) 97 . 

Projekty evropského cloudu pro otevřenou vědu, vysoce výkonné výpočetní techniky a evropské datové infrastruktury

Jak bylo uvedeno ve sdělení Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu  98 , zavedení evropského cloudu špičkové úrovně pro potřeby vědy, veřejného sektoru a podniků otevře podnikům nové možnosti, zejména malým a středním podnikům a netechnologickému odvětví, umožní inovovat a vytvářet digitální produkty vyšší hodnoty. Do roku 2020 zajistí evropský cloud pro otevřenou vědu virtuální prostředí k ukládání, sdílení a dalšímu využívání dat napříč vědními obory a státy 99 . Bude rovněž navázán na další iniciativy, například na služby přístupu k datům a informacím (DIAS) pro data získaná v rámci programu pro pozorování Země Copernicus.

Vysoce výkonná výpočetní technika má pro digitalizaci průmyslu a ekonomiku založenou na datech zásadní význam. Umožňuje přejít k tvorbě hodnotnějších produktů a služeb. Některá evropská odvětví aplikace založené na vysoce výkonné výpočetní technice úspěšně zavedla. Podařilo se to například ve zpracovatelském průmyslu, ropném a plynárenském průmyslu, energetice a v dopravě. Celkově však Evropa o své místo v žebříčku mezi státy s nejvýkonnější infrastrukturou v této sféře přichází. Zaostává za Čínou, USA a Japonskem. Bez vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně Evropa svých ambic stát se dynamickou ekonomikou založenou na datech nedosáhne.

Nemůžeme riskovat, že údaje vygenerované evropským výzkumem a průmyslem budou zpracovávány v jiných zemích kvůli nedostatku vysoce výkonné výpočetní techniky. Tím by se zvýšila naše závislost na kapacitách třetích zemí a Evropa by začala o inovace přicházet.

Je zapotřebí dalších významných investic k vyvíjení, pořizování a provozu špičkových zařízení a žádná evropská země nemá dostatečné prostředky na to, aby toho dosáhla sama. Proto musí Evropská komise a členské státy spojit své úsilí a koordinovat a sdílet své zdroje tak, aby tento stěžejní evropský projekt uspěl. Úsilí směřující k tomu, aby Evropa získala zpět vedoucí postavení, získalo silnou politickou podporu ze strany Evropského parlamentu a Rady. Budou usilovat o to, aby se EU ve sféře vysoce výkonných výpočetních zařízení do roku 2022–2023 objevila na některém z třech prvních míst a aby se jí z výkonné výpočetní techniky podařilo vybudovat silné odvětví.

U příležitosti Digitálního dne 23. března 2017 podepsalo v Římě sedm členských států 101 prohlášení na podporu nové generace výpočetní a datové infrastruktury. Modernizace evropské výpočetní a datové infrastruktury na úroveň exakapacity 102 si vyžádá další finanční prostředky ve výši 5 miliard EUR. Stávající finanční nástroje mají však svá omezení, jde-li o velké iniciativy zaměřené na specifický úkol. Komise proto prozkoumá, jak vytvořit rámec na podporu rozvoje celoevropské infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury. Nejlepší způsob, jak stimulovat investice, by byla kombinace různých zdrojů financování ze strany EU s vnitrostátními a soukromými zdroji.

V dlouhodobém horizontu se jako slibná ukazuje kvantová výpočetní technika, která by mohla naše možnosti posunout o krok dále, než kolik zvládají dnešní superpočítače. Komise proto také vynaloží další úsilí k maximálnímu využití potenciálu kvantových technologií.

Umělá inteligence

Umělá inteligence může mít pro naši společnost obrovský přínos a bude mít dalekosáhlý význam pro budoucí hospodářský růst a růst produktivity. Vybavíme-li zařízení a služby určitou formou inteligentního chování, můžeme u nich zvýšit pohotovost reakcí a samostatnost.

Využívání umělé inteligence pro různá technologická řešení může vést například k tomu, že se sníží počet obětí dopravních nehod, budou se inteligentněji využívat zdroje, jako je energie a voda, sníží se objem pesticidů používaných zemědělskými podniky a zvýší se konkurenceschopnost zpracovatelského průmyslu. Ve zdravotnictví se již roboti využívají, kromě jiného k dosažení větší přesnosti při chirurgických zákrocích. Využívají se také v situacích nebezpečných pro člověka, například při záchranných akcích po zemětřeseních či jaderných katastrofách.

Evropská unie musí využít svých silných stránek v oblasti vědy a průmyslu a své inovující začínající podniky a dosáhnout při rozvoji technologií, platforem a aplikací umělé inteligence vedoucího postavení. V této souvislosti Evropská unie financuje projekty, jejichž cílem je zajistit, aby lidé mohli s roboty co nejlepším a nejbezpečnějším způsobem spolupracovat a interagovat 105 . Komise bude i nadále sledovat příležitosti a výzvy, které umělá inteligence přinese.

5. Jednotný digitální trh: hlavní výhoda Evropy při globální digitalizaci ekonomiky a společnosti

Aby Evropská unie byla silná, potřebuje se opřít o plně integrovaný vnitřní trh a otevřený globální hospodářský systém. V digitálním světě to předpokládá také volný pohyb informací a globální hodnotové řetězce a dále svobodný, otevřený a bezpečný internet. Přechod EU na jednotný digitální trh, který bude založený na podpoře spravedlivé hospodářské soutěže a zakotvený v našich základních hodnotách, právech a svobodách, může Evropě pomoci při řešení mnoha globálních hospodářských výzev, jež před námi stojí.

Evropský regulační model – od nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce 108 až po pravidla neutrality sítě a telekomunikační rámec – je vzorem pro mnoho mimoevropských zemí, pro které je stabilní a předvídatelný právní rámec nezbytný k tomu, aby se mohly vyrovnat se složitými otázkami v oblasti digitálního hospodářství a digitální společnosti.

Soukromí není komodita určená k obchodování 109 . Podmínkou pro globálně stabilní, bezpečné a konkurenceschopné obchodní toky je respektování soukromí a záruka ochrany osobních údajů. Cílem Komise je usnadnit přeshraniční toky údajů a zajistit při tom vysokou úroveň ochrany, a to jak v oblasti spolupráce při vymáhání práva, tak při obchodování. Pokud budou obchodní partneři EU schopni dodržet evropské normy pro ochranu údajů, v obchodní sféře existuje obrovský potenciál pro obchodování s daty, a to i v souvislosti s obchodováním se zbožím a službami. Komise bude v roce 2017 prioritně diskutovat o možných rozhodnutích o odpovídající ochraně s klíčovými obchodními partnery ve východní a jihovýchodní Asii, Japonsku a Koreji. Neopomene ale další strategické partnery, jako je Indie, země Latinské Ameriky, zejména sdružení Mercosur, a země evropského sousedství 110 . Dne 20. března 2017 zahájila Komise dialog o případném zjištění o odpovídající úrovni ochrany s Japonskem. Komise rovněž prozkoumá další možné nástroje pro přeshraniční předávání údajů, např. využití standardních smluvních podmínek, a to v souladu s novým rámcem EU pro ochranu údajů. Ty mohou být přizpůsobeny danému druhu podnikatelské činnosti a formě zpracování a nabídnout velkou míru flexibility.

Evropská unie vede dialog s partnery z celého světa, podporuje modely s účastí více stran a aktivně se účastní mezinárodních sítí. Tato její činnost pomůže nadále zajistit podporu otevřeného internetu, posílí jednotné prosazování práv duševního vlastnictví a upevní vedoucí úlohu EU při prosazování společných norem k zavádění technologií 5G a internetu věcí.

Komise se bude i nadále snažit získat přístup na trhy ve třetích zemích a sledovat možnosti ochrany strategických zájmů a základních hodnot EU. Důležitou úlohu v tomto úsilí může sehrát ekonomická diplomacie. Zvláštní pozornost by se měla také věnovat tomu, jak postupovat v případech, kdy strategické investice v evropských podnicích provádějí subjekty, které těží z veřejných dotací a které pocházejí ze zemí, jež investice ze strany evropských společností omezují. Tyto otázky vyžadují pečlivou analýzu a adekvátní opatření.

Přístup na trh zajistí dohody o volném obchodu. Odstraní se jimi neodůvodněné překážky, které narušují obchodní toky a investice. Komise se bude snažit využívat obchodní dohody EU k tomu, aby stanovila pravidla pro elektronický obchod a přeshraniční toky dat a řešila nové formy digitálního protekcionismu – to vše aniž by byla dotčena evropská pravidla ochrany údajů a za jejich plného dodržování 111 . 

Zásadní význam mají dále spolehlivé politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti. Evropa se musí připravit na boj s kybernetickými hrozbami a zároveň ubránit otevřenost, svobodu a bezpečí kyberprostoru 112 . Je třeba pokračovat v dialogu s hlavními obchodními partnery EU o normách, certifikaci a označování v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby se zvýšila odolnost a bezpečnost globálně propojených objektů.

V souvislosti s podporou cílů udržitelného rozvoje má Komise v úmyslu rozšířit používání digitálních technologií a služeb, a rozšířit tak dosah rozvojové politiky EU. V rámci uceleného přístupu Digital4Development 113 EU podporuje využití digitálních řešení v boji proti chudobě, nerovnosti a nedostatku zdrojů. V počáteční fázi se zaměří na Afriku, kde mají podle dosavadních výsledků dobrý dopad například mobilní platby. Unie také zahájí významné stěžejní projekty v oblastech, jako je elektronické zemědělství, digitální dovednosti, elektronická správa a spolupráci v oblasti začínajících podniků.

Komise bude pokračovat v podpoře cílů Unie prostřednictvím přístupových jednání a selektivního sbližování se sousedními zeměmi na jih a na východ od EU. Sítě zástupců EU a zemí Východního partnerství spolupracují na postupném sbližování právních předpisů a sdílení osvědčených postupů.

6. Závěr

Žádný z dopadů digitálních technologií není naprosto nevyhnutelný. Budou sice i nadále měnit naši společnost a hospodářství, ale jak konkrétně, bude záviset do značné míry na tom, jak evropští občané, podniky a veřejné orgány o jejich použití rozhodnou a jaký pro tyto technologie vytvoříme regulační rámec.

Směr EU při budování vhodného digitálního prostředí naznačila strategie pro jednotný digitální trh: chceme takové prostředí, ve kterém bude zaručena vysoká úroveň soukromí, kde budou platit pravidla ochrany osobních údajů a práva spotřebitelů, ve kterém budou podniky moci inovovat a účastnit se hospodářské soutěže a kde kybernetická bezpečnost posílí vazby, které naši společnost sjednocují.

Tento přezkum v polovině období jasně naznačuje, že při uvádění politických závazků do praxe již není času nazbyt. Zjištění vyzývají k tomu, abychom se zaměřili na nejdůležitější záležitosti, které vyžadují společnou akci a velké investice do infrastruktury a dovedností. Tak můžeme vytvořit vhodné podmínky, které umožní členským státům, podnikům i jednotlivcům inovovat a zúročit výsledky digitalizace. Přínosy dalece přesahují trhy komunikačních a informačních technologií a dotknou se všech aspektů našeho hospodářství a společnosti.

Komise je odhodlána s členskými státy, zúčastněnými stranami a sociálními partnery v úsilí pokračovat. Prvním krokem by mělo být to, že se Evropský parlament a Rada urychleně dohodnou na návrzích v rámci strategie pro jednotný digitální trh, které jim byly předloženy. Evropská rada hraje při poskytování nezbytného politického impulsu pro včasné přijetí a provedení těchto návrhů klíčovou úlohu. Pouze za pevného odhodlání všech stran se fungující jednotný digitální trh v EU stane realitou.

(1) Evropská komise, zvláštní průzkum Eurobarometru „Postoje občanů vůči dopadům digitalizace a automatizace na každodenní život“, 2017 [průzkum Eurobarometru provedený v březnu 2017 – dosud nezveřejněno].

(2) COM(2015) 192.

(3)  COM(2017) 2025.

(4)  Zpráva o digitálním pokroku v Evropě za rok 2017, SWD(2017) 160.

(5) SWD(2017) 155.

(6) https://ec.europa.eu/priorities/sites/beta-political/files/joint-declaration-legislative-priorities-2017-jan2017_en.pdf .

(7) COM(2016) 399.

(8)  Zvláštní průzkum Eurobarometru 414 (2014).

(9)  Tamtéž.

(10)  COM(2015) 627.

(11)  Zvláštní průzkum Eurobarometru 411 (2015).

(12)  COM(2016) 289.

(13) GfK Belgium, průzkum v podobě zkušebních nákupů (tzv. mystery shopping) zaměřený na otázky územních omezení a zeměpisného blokování v rámci evropského jednotného digitálního trhu, květen 2016.

(14) IHS a Point Topic: Pokrytí sítěmi příští generace (NGA) činí v Evropě 76 %, ve venkovských oblastech však pouze 40 %.

(15) COM(2016) 590.

(16) COM(2016) 591.

(17)  Ke konci února 2017 oznámilo úplné provedení směrnice 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací pouze 15 členských států, zpráva o digitálním pokroku v Evropě za rok 2017, SWD(2017) 160. Směrnice obsahuje například opatření zaměřená na sdílení a opětovné využívání stávající fyzické infrastruktury, koordinaci stavebních prací a zdokonalení postupů udělování povolení.

(18)  COM(2016) 587, s. 8.

(19)  V rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) bylo na projekty týkající se širokopásmového připojení vyčleněno financování ve výši přibližně 1 miliardy EUR, které do dubna 2017 vygenerovalo celkem asi 3,2 miliardy EUR investic spojených s těmito projekty EFSI v oblasti širokopásmového připojení. Seznam projektů je k dispozici na adrese http://www.eib.org/efsi/efsi-projects/index.htm?c=&se=4 .

(20)   http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-4351_en.htm .

(21) COM(2016) 587 a SWD(2016) 300.

(22)  COM(2016) 588

(23) COM(2015) 634 a COM(2015) 635.

(24) COM(2016) 283.

(25) COM(2016) 285.

(26) COM(2016) 757.

(27) COM(2017) 229.

(28) Tisková zpráva ze 17. března 2017 o opatřeních zaměřených na spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele v sociálních médiích: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-631_cs.htm .Tisková zpráva z 23. března 2017 o spolupráci mezi orgány na ochranu údajů a spotřebitelů: http://europa.eu/rapid/press-release_MEX-17-741_en.htm .

(29) Tisková zpráva z 24. března 2017 ( http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-727_cs.htm ): V prvním roce fungování zaznamenala platforma pro řešení sporů online více než 24 000 stížností spotřebitelů.

(30)  Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2016) 163.

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, které vstoupilo v platnost dne 24. května 2016 a začne se uplatňovat od 25. května 2018. Čl. 3 odst. 3 písm. e) směrnice 2014/53/EU týkající se rádiových zařízení Komisi v této souvislosti zmocňuje přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se mimo jiné bezpečnostních prvků rádiových zařízení sloužících k ochraně osobních údajů a soukromí uživatelů.

(32) COM (2017)10.

(33) COM(2016) 287.

(34) Eurostat, Statistiky z kultury za rok 2016, s. 138.

(35) COM(2016) 593 a 594.

(36) Bleskový průzkum Eurobarometru č. 439, „Využívání internetových tržišť a vyhledávačů ze strany malých a středních podniků“, červen 2016.

(37) Ecorys/Kantar TNS „European SMEs dealing with digital platforms“, leden 2017.

(38)

Zvláštní průzkum Eurobarometru 452, říjen 2016.

(39) COM(2016) 288.

(40) Například veřejné podněcování k násilí a nenávisti (tj. nezákonné projevy nenávisti), podněcování k terorismu nebo materiál týkající se pohlavního zneužívání dětí.

(41)  K podobným úvahám dospěli i v některých členských státech. Nedávno se objevily například v německé bílé knize o online platformách na podporu činnosti v klíčových oblastech na úrovni EU. (Německé spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky: Bílá kniha o digitálních platformách, březen 2017).

(42) SWD(2017) 155.

(43) Mezi související legislativní opatření patří balíček o autorském právu z roku 2016 a navrhovaná revize směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

(44)  Scénář počítající s vysokým růstem předpokládá významnější úlohu digitálních inovací a celkově vyšší investice do informačních a komunikačních technologií, co že má odrazit jako podíl HDP.

(45) Studie evropského trhu s daty SMART 2013/0063, k dispozici na adrese: http://datalandscape.eu/ .

(46) Ustanovení čl. 1 odst. 2 směrnice 95/46/ES a čl. 1 odst. 3 obecného nařízení o ochraně osobních údajů

(47)  Podle čl. 4 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů se „osobními údaji [rozumějí] veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě“.

(48)   https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/public-consultation-building-european-data-economy  

(49)  COM(2016) 178.

(50) Například podle čl. 9 odst. 4 obecného nařízení o ochraně osobních údajů mohou „členské státy [...] zachovat nebo zavést další podmínky, včetně omezení, pokud jde o zpracování genetických údajů, biometrických údajů či údajů o zdravotním stavu“.

(51) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/public-consultation-building-european-data-economy .

(52) Například prostorová data a data získaná při pozorování Země, viz směrnice 2007/2/ES (INSPIRE).

(53) Na základě směrnice 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropské unii (INSPIRE) a posouzení dalších kroků vycházejících ze směrnice 2003/98/ES o informacích veřejného sektoru, ve znění směrnice 2013/37/EU.

(54) IDC a TXT Solutions (2014), SMART 2013/0037. Propojení cloud computingu a internetu věcí, studie vypracovaná pro Evropskou komisi.

(55) How to protect your networks from ransomware (Jak ochránit vaši síť před ransomwarem), CCIPS, 2016 https://www.justice.gov/criminal-ccips/file/872771/download .

(56)  JOIN(2016) 18.

(57)  Například síť týmů pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti (CSIRT) zřízenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, skupinu CERT-EU nebo doložku solidarity (článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie).

(58) Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor. JOIN(2013) 1.

(59)  Směrnice (EU) 2016/1148 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

(60) http://ec.europa.eu/smart-regulation/roadmaps/docs/2017_cnect_002_evaluation_enisa_en.pdf .

(61)   https://ec.europa.eu/research/sam/pdf/sam_cybersecurity_report.pdf#view=fit&pagemode=none .

(62)  COM(2016) 733.

(63)  Pokud jde o výzvy a dopad digitalizace na trh práce a na hospodářství, viz Přezkum sociální situace a zaměstnanosti v Evropě (ESDE) za rok 2016, SWD(2016) 477, část 6/8.

(64) Eurostat, 2016. Údaje za období 2006–2015.

(65) Eurostat, Odborníci v oblasti IKT – statistika o těžko obsazovaných pracovních místech v podnicích, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/ICT_specialists_-_statistics_on_hard-to-fill_vacancies_in_enterprises .

(66) Zpráva o digitálním pokroku v Evropě za rok 2017, SWD(2017) 160.

(67) 70 % a více obyvatel má základní či pokročilé digitální dovednosti ve Finsku, Lucembursku a Spojeném království. Naopak v Itálii, na Kypru, v Řecku, Bulharsku a Rumunsku to není ani 40 %. Zpráva o digitálním pokroku v Evropě za rok 2017.

(68) Zpráva o digitálním pokroku v Evropě za rok 2017.

(69) Evropská komise, Srovnávací přehled digitální transformace, leden 2017.

(70) COM(2016) 381.

(71)  COM(2017) 250, C(2017) 2600 a SWD(2017) 201, s. 6–7.

(72)  Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1).

(73) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-skills-jobs-coalition .

(74)  Zejména v kontextu strategického rámce „Vzdělávání a odborná příprava 2020“, jehož prostřednictvím o digitálním vzdělávání a dovednostech jedná zvláštní pracovní skupina, http://ec.europa.eu/education/policy/strategic-framework/expert-groups/digital-skills-competences_en .

(75) COM(2016) 180.

(76) https://ec.europa.eu/energy/en/news/commission-proposes-new-rules-consumer-centred-clean-energy-transition .

(77) COM(2015) 614 final, „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“.

(78)   http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=43821 .

(79) https://ec.europa.eu/info/finance-consultations-2017-fintech_en .

(80) Technologie blockchain umožňuje vytvoření veřejného registru, který obsahuje data o veškerých transakcích, jež se uskutečnily v rámci dané sítě vzájemného sdílení (peer-to-peer). Jedná se o decentralizovanou technologii, která umožňuje účastníkům sítí typu peer-to-peer provádět transakce, jako jsou například platby prostřednictvím internetu, aniž by museli využívat jako prostředníka důvěryhodnou centrální autoritu https://www.enisa.europa.eu/topics/national-csirt-network/glossary/blockchain . 

(81) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/communication-ict-standardisation-priorities-digital-single-market .

(82) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/communication-eu-egovernment-action-plan-2016-2020-accelerating-digital-transformation . 

(83)  Poskytování veřejných služeb prostřednictvím digitálních nástrojů jakožto upřednostňovaná možnost. Postupy mohou usnadnit například služby elektronické identifikace (eIDAS), elektronické fakturace (eInvoicing) a elektronického zadávání zakázek (eProcurement) a jejich související technické součásti vytvořené v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

(84) Zamezuje případům, kdy občané a společnosti museli veřejným orgánům předkládat tytéž informace opakovaně. Rozsáhlý pilotní projekt (financovaný z programu Horizont 2020), který testuje uplatňování zásady „pouze jednou“ na podniky v EU, byl zahájen v lednu 2017. Zúčastnilo se jej 21 zemí (z toho 20 členských států) a více než 50 organizací (TOOP, „The Once-Only Principle“, http://www.toop.eu/ ). V rámci koordinační a podpůrné akce (financované z programu Horizont 2020) zahájené v listopadu 2016 se projednávají možnosti uplatnění zásady „pouze jednou“ pro potřeby občanů EU (SCOOP4C, https://scoop4c.eu/home ).

(85) Prostřednictvím jednotného evropského osvědčení pro zakázky může podnik udělit svolení, aby si orgán, který zakázku zveřejnil, mohl vyžádat potřebné dokumenty také od jiných orgánů. Podobné zásady platí u evropského elektronického průkazu služeb.

(86) Studie o elektronické veřejné správě a o snižování administrativní zátěže (SMART 2012/0061).

(87)  COM(2017) 256.

(88) COM(2017) 134.

(89) Směrnice 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropské unii (INSPIRE).

(90) https://joinup.ec.europa.eu/community/european_catalogue/home .

(91) Tato opatření jsou podrobně popsána v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise a zahrnují: IT platformu pro výměnu elektronických důkazů mezi justičními orgány; úřední elektronickou kontrolu potravin a rostlinných produktů; prosazování právních předpisů EU ze zemědělsko-potravinářského odvětví v internetovém prodeji; chartu digitální veřejné správy pro občany a opatření týkající se digitální přeměny měst.

(92)  Článek 9 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů) zakazuje zpracování osobních údajů o zdravotním stavu, pokud není splněna jedna z podmínek stanovených v čl. 9 odst. 2.

(93) Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS; nařízení Evropského parlamentu a Rady o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU.

(94) Konektivita umožněná fyzickou infrastrukturou a infrastrukturou služeb a účinné a inteligentní kapacity ke zpracování dat.

(95) Zvláštní průzkum Eurobarometru 460. „Postoje vůči dopadům digitalizace a automatizace na každodenní život“. Květen 2017.

(96) Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy); Nástroj pro propojení Evropy (CEF); Evropský fond pro strategické investice (EFSI); Horizont 2020 (včetně Evropského inovačního a technologického institutu); Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) atp.

(97)  V rámci EFSI bylo vyčleněno financování ve výši přibližně 3,2 miliardy EUR a do dubna 2017 vygenerovalo na související projekty EFSI z oblasti digitalizace celkem asi 17,8 miliardy EUR investic. Seznam projektů je k dispozici na adrese http://www.eib.org/efsi/efsi-projects/index.htm?c=&se=4 . Podle odhadů by mohly finanční prostředky z EFSI přinést do tří let ekonomice EU až 315 miliard EUR investic.

(98)  COM(2016) 178.

(99) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/%20european-cloud-initiative .

(100) „Vysoce výkonná výpočetní technika v EU: O pokroku při provádění evropské strategie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky“ (2015), k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/study-high-performance-computing-eu-progress-implementation-european-hpc-strategy-final-report .

(101) Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko.

(102)  Exakapacitou se rozumí kapacita výpočetních systémů, které budou asi 1000krát rychlejší než dnešní počítače.

(103)  Bank of America, „Robot Revolution – Global Robot & AI Primer“ (Revoluce robotů – Obecný úvod k tématu robotů a umělé inteligence), 16.12.2015.

(104)  Disruptive technologies: Advances that will transform life, business, and the global economy (Průrazné technologie: Pokrok, který promění naše životy, podnikání a globální ekonomiku), McKinsey Global Institute, 2013.

(105)  SWD(2017) 155.

(106) OECD, Going Digital, 6.3.2017.

(107) EPSC, „Enter the Data Economy: EU Policies for a Thriving Data Ecosystem“ (Vítejte v datové ekonomice: Politiky EU pro prosperující datový ekosystém), strategické zprávy EPSC, vydání 21, 11.1.2017.

(108)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

(109) COM(2017) 7.

(110) COM(2017) 7.

(111) COM(2015) 497, s. 7.

(112) Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, červen 2016.

(113) SWD(2017) 157.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.5.2017

COM(2017) 228 final

PŘÍLOHA

Provádění strategie pro jednotný digitální trh

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

o přezkumu v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh

Propojený jednotný digitální trh pro všechny

{SWD(2017) 155 final}

Opatření	Aktuální stav
I. Lepší přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě
Legislativní návrhy jednoduchých a účinných pravidel týkajících se přeshraničních smluv pro spotřebitele a podniky ·Návrh směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu ·Návrh směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku	2015 ·Přijato Komisí dne 9. prosince 2015 ·Přijato Komisí dne 9. prosince 2015
Přezkum nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele ·Návrh revize nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele	2016 ·Přijato Komisí dne 25. května 2016
Opatření v oblasti doručování zásilek ·Legislativní návrh v oblasti doručování balíků	2016 ·Přijato Komisí dne 25. května 2016
Široce koncipovaný přezkum s cílem připravit legislativní návrhy pro potírání neodůvodněného zeměpisného blokování ·Legislativní opatření k předcházení zeměpisnému blokování a dalším formám diskriminace spotřebitelů na základě státní příslušnosti nebo země bydliště ·Pokyny týkající se uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách, SWD (2016)	2015 ·Přijato Komisí dne 25. května 2016 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017 ·Pracovní dokument útvarů Komise vydaný dne 25. května 2016
Odvětvové šetření podmínek hospodářské soutěže v oblasti elektronického obchodu v souvislosti s online obchodováním se spotřebním zbožím a s poskytováním digitálního obsahu ·Zahájeno dne 6. května 2015 ·Předběžná zpráva o odvětvovém šetření v oblasti elektronického obchodu (15. září 2016) ·Veřejná konzultace k předběžné zprávě do listopadu 2016.	2017 ·Zveřejnění zprávy o odvětvovém šetření v oblasti elektronického obchodu dne 10. května 2017
Legislativní návrhy na reformu systému autorských práv ·Návrh nařízení o zajištění přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu ·Sdělení „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“ – Autorské právo I ·Legislativní návrhy (nařízení a směrnice) o povolených způsobech užití materiálu chráněného autorským právem pro osoby s poruchami čtení a provádění Marrákešské smlouvy ·Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu ·Sdělení „Podpora spravedlivé, efektivní a konkurenceschopné ekonomiky orientované na autorské právo na jednotném digitálním trhu“ – Autorské právo II	2015 ·Přijato Komisí dne 9. prosince 2015 ·Přijato Komisí dne 9. prosince 2015 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016
Přezkum směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu ·Návrh na výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací (nařízení)	2015/2016 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017
Legislativní návrhy týkající se snížení administrativní zátěže podniků vyplývající z různých systémů DPH ·Balíček týkající se DPH pro odvětví elektronického obchodu – návrhy na změnu směrnic Rady 2006/112/ES a 2009/132/ES (přeshraniční elektronický obchod a elektronické publikace)	2016 ·Přijato Komisí dne 1. prosince 2016
II. Vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních sítí a služeb
Legislativní návrhy na reformu stávajících telekomunikačních pravidel ·Návrh rozhodnutí o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii ·Přezkum velkoobchodních trhů s roamingem ·Evropský kodex pro elektronické komunikace – přepracované znění ·Nařízení o sdružení BEREC ·Legislativní návrh na podporu připojení k internetu v místních komunitách (Wi-Fi4EU) ·Sdělení o akčním plánu pro 5G ·Sdělení o připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh	2016 ·Přijaly Rada i Parlament dne 25. dubna 2017; vstoupí v platnost v roce 2017. ·Přijato Komisí dne 15. června 2016 Interinstitucionální proces v rámci maltského předsednictví končí ·Přijato Komisí dne 14. září 2016 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016 ·Přijato Komisí dne 14. září 2016
Přezkum směrnice o audiovizuálních mediálních službách ·Přezkum směrnice o audiovizuálních mediálních službách	2016 ·Přijato Komisí dne 25. května 2016 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017
Komplexní analýza úlohy platforem na trhu včetně nelegálního obsahu na internetu ·Posouzení úlohy platforem na trhu včetně boje proti nelegálnímu obsahu na internetu, které provedla Komise	2015 ·Přijato Komisí dne 25. května 2016
Přezkum směrnice o soukromí a elektronických komunikacích ·Návrh nařízení o  soukromí a elektronických komunikacích	2016 ·Přijato Komisí dne 10. ledna 2017 Prioritní iniciativa týkající se společného prohlášení tří orgánů o legislativních prioritách EU na rok 2017
Vytvoření smluvního partnerství veřejného a soukromého sektoru pro kybernetickou bezpečnost ·Rozhodnutí Komise (C 2016/4400) o podpisu smluvního ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti mezi EU a organizací zúčastněných stran ·Sdělení o posílení evropského systému kybernetické odolnosti a podpora konkurenceschopného a inovativního odvětví kybernetické bezpečnosti	2016 ·Přijato Komisí dne 5. července 2016 ·Přijato Komisí dne 5. července 2016
III. Maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky
Iniciativy týkající se vlastnictví dat, volného toku dat (např. mezi poskytovateli služeb cloud computingu) a evropského cloudu ·Sdělení o evropské iniciativě v oblasti cloud computingu ·Sdělení o budování evropské ekonomiky založené na datech	2016 ·Přijato Komisí dne 19. dubna 2016 ·Přijato Komisí dne 10. ledna 2017
Plán prioritních norem IKT a rozšíření Evropského rámce interoperability pro veřejné služby ·Sdělení „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ ·Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh ·Revize Evropského rámce interoperability	2015 ·Přijato Komisí dne 19. dubna 2016 ·Přijato Komisí dne 19. dubna 2016 ·Přijato Komisí dne 23. března 2017
Nový akční plán pro „eGovernment“, včetně iniciativy týkající se zásady „pouze jednou“ a iniciativy týkající se propojení obchodních rejstříků ·Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020: Urychlování digitální transformace veřejné správy ·Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení jednotné digitální brány pro poskytování informací, postupů, pomoci a služeb pro řešení problémů a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012	2016 ·Přijato Komisí dne 19. dubna 2016 2017 ·Přijato Komisí dne 2. května 2017