2.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 81/124


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k diskusnímu dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie

[COM(2017) 291 final]

(2018/C 081/17)

Zpravodaj:

David CROUGHAN

Konzultace

Evropská komise, 5. 7. 2017

Právní základ

Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

5. 10. 2017

Přijato na plenárním zasedání

19. 10. 2017

Plenární zasedání č.

529

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování):

138/3/8

Preambule

Toto stanovisko je součástí širšího balíčku čtyř stanovisek EHSV k budoucnosti evropského hospodářství, jež pojednávají o prohlubování hospodářské a měnové unie, hospodářské politice eurozóny, unii kapitálových trhů a budoucnosti financí EU  (1) . Tento balíček je vypracováván v souvislosti s procesem, který nedávno zahájila Evropská komise vydáním bílé knihy o budoucnosti Evropy, a přihlíží k projevu předsedy Junckera o stavu Unie v roce 2017. V souladu s usnesením EHSV o budoucnosti Evropy  (2) a předchozími stanovisky k dokončení HMU  (3) je v tomto balíčku zdůrazněna nezbytnost společné vize při správě Unie, což zdaleka nezahrnuje pouze přístupy a opatření technického charakteru a je v prvé řadě otázkou politické vůle a společné perspektivy.

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Společná měna a s ní spojené instituce zapůsobily během celosvětové finanční krize jako stabilizační prvek a v době před krizí přinášely podnikům a občanům výhody v podobě nízké inflace a nízkých úrokových sazeb a usnadnění přeshraničního obchodu a cestování.

1.2.

Z diskusního dokumentu však jasně vyplývá, že HMU ještě stále nebyla dokončena a že „hospodářská“ složka zaostává v míře integrace na úrovni EU za „měnovým“ pilířem, což jí brání v tom, aby mohla podporovat měnovou politiku a hospodářské politiky jednotlivých členských států. Nelze donekonečna odsouvat rozhodnutí o nápravě institucionálních a správních nedostatků, které do jisté míry přispívají k přetrvávající nestabilitě eurozóny. Je třeba posílit politickou vůli k upevnění prvku „Unie“ v rámci HMU.

1.3.

Protekcionistické tendence a možné ukončení mimořádně nízkých úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování nás do budoucna staví před mnohem větší nejistotu a neponechávají příliš mnoho času pro dosažení pokroku. EHSV připomíná politickým představitelům, že je nyní ještě důležitější, aby Evropané usilovali o naplnění společné vize a zvětšovali svůj vliv a sílu prostřednictvím další integrace. Výbor vybízí Komisi a Evropskou radu, aby ještě před koncem tohoto funkčního období přijaly smělá rozhodnutí s cílem uspíšit zavedení nezbytných prvků pro celounijní správu.

1.4.

Jedním z nejdůležitějších prvků pro stabilitu je konvergence nestejnorodých ekonomik k vyšší úrovni. To bude vyžadovat, aby vnitrostátní politici a sociální partneři do svých vnitrostátních diskusí o hospodářské a fiskální politice pojali evropský rozměr. EHSV se zasazuje o větší „parlamentarizaci“ eurozóny, s hlavním výborem EP zahrnujícím všechny poslance ze zemí eurozóny a z těch zemí, které si do eurozóny přejí vstoupit, spolu s posílenou koordinací poslanců ze zemí eurozóny o otázkách týkajících se HMU.

1.5.

V zájmu účinnosti, vyváženosti a spravedlnosti by vnitrostátní politiky zaměřené na hospodářský růst a kvalitu života měly být vypracovávány a koordinovány i s přihlédnutím k obecnému zájmu eurozóny. Do procesu evropského semestru by měly být v zájmu demokratické odpovědnosti zapojeny Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a občanská společnost. Sociální rozměr musí být přítomen ve stejné míře jako hospodářský rozměr.

1.6.

EHSV je si vědom nedostatků ve správě finančního sektoru a plně podporuje kroky směřující k dokončení finanční unie, včetně bankovní unie a unie kapitálových trhů.

1.7.

Je nutné neprodleně nalézt způsoby, jak řešit problémové úvěry, které brzdí finanční a lidské zdroje bank při poskytování finančních prostředků na investice a odrazují investory, kteří se obávají, že výnosy z nových investic by mohly být směrovány do splácení problémových úvěrů.

1.8.

Výbor podporuje skutečnost, že dle návrhu uvedeného v diskusním dokumentu má být do roku 2018 vytvořen rámec, který umožní zavedení cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities – SBBS). Ve střednědobém horizontu je nutné zavést evropské bezpečné aktivum, a to s cílem snížit volatilitu na finančních trzích a zajistit stabilitu ekonomik členských států v případě asymetrického otřesu.

1.9.

Je třeba vytvořit rozpočet financovaný z vlastních zdrojů, který by přesahoval 1 % HDP stanovené ve VFR, z něhož by byl financován posílený Evropský mechanismus stability, který by se měl postupně přeměnit na Evropský měnový fond, jenž by mohl poskytovat prostředky členským státům nacházejícím se v krizi a stát se pojistkou pro bankovní sektor. Větší rozpočet by měl též umožnit udržení základní míry investic v eurozóně do produktivní infrastruktury prospěšné pro celou Evropu. Přístup k těmto prostředkům by měl být podmíněn dosažením dohodnutého pokroku v oblasti hospodářských a sociálních norem.

1.10.

Je nezbytná taková fiskální politika, která by byla schopna stimulovat ekonomiku eurozóny v období poklesu. Fiskální pravidla a doporučení pro jednotlivé země ve stávající podobě působí procyklicky a dále tlačí dolů slabé ekonomiky. Postup při makroekonomické nerovnováze je důležitou součástí procesu evropského semestru a měl by zaujímat přední místo v předcházení makroekonomické nerovnováze v celé eurozóně. Větší důraz by měl být kladen na negativní vliv, který na eurozónu vyvíjejí členské státy, které mají vleklý přebytek platební bilance.

1.11.

Výbor se vyslovuje pro to, aby byly prozkoumány nástroje pro zlepšení správy ekonomických záležitostí HMU, například zřízením stálé funkce ministra financí eurozóny, přičemž musí být zajištěna plná demokratická odpovědnost. Spojení kompetencí by posílilo soudržnost politik HMU, které jsou v současné době roztříštěné vzhledem k existenci řady různých institucí.

2.   Souvislosti

2.1.

Dne 1. března 2017 předložila Evropská komise bílou knihu o budoucnosti Evropy, po níž následovalo několik diskusních dokumentů, jež se zabývají různými oblastmi tvorby evropských politik. Stanovisko se týká třetího diskusního dokumentu: Prohloubení hospodářské a měnové unie .

2.2.

Společná měna a s ní spojené instituce zapůsobily během celosvětové finanční krize jako stabilizační prvek a v době před krizí přinášely podnikům a občanům výhody v podobě nízké inflace a nízkých úrokových sazeb a usnadnění přeshraničního obchodu a cestování.

2.3.

Z diskusního dokumentu však jasně vyplývá, že HMU ještě stále nebyla dokončena a že „hospodářská“ složka zaostává v míře integrace na úrovni EU za „měnovým“ pilířem, co jí brání v tom, aby mohla plně podporovat měnovou politiku a hospodářské politiky jednotlivých členských států. Dokument neobsahuje žádnou kritiku na adresu prováděné politiky nebo přijímaných, resp. zablokovaných rozhodnutí. Je třeba posílit politickou vůli k upevnění prvku „Unie“ v rámci HMU.

2.4.

Evropská unie se musí zabývat skutečně důležitým systémovým problémem – jak můžeme vytvořit jednotnou měnu a uplatňovat jednotnou měnovou politiku a přitom setrvávat na politickém rozhodnutí, jímž se ponechává hospodářská a fiskální politika na úrovni jednotlivých členských států.

2.5.

Krize jasně ukázala, jak je to nepravděpodobné. Neschopnost sdílet nezbytné prvky svrchovanosti a vytvořit vzájemnou důvěru mezi členskými státy vyústila v nedostatek solidarity. Nestejnorodé ekonomiky eurozóny se za slabé a beznadějně neúplné koordinace hospodářské a fiskální politiky od sebe vzájemně odchýlily, což si vyžádalo zavedení krizových opatření prostřednictvím mezivládního procesu. Není proto žádným překvapením, že se eurozóna rozdělila na věřitelské státy, které diktují podmínky státům-dlužníkům, aniž by bylo v dohledu zřízení pozice ministra financí eurozóny.

3.   Argumenty pro prohloubení HMU

3.1.

EHSV vyzval k prohloubení HMU v mnoha stanoviscích, jež vydal v posledních letech (4). Proto vítá a schvaluje Komisí uvedené důvody pro dokončení hospodářské a měnové unie, a poukazuje na to, že hospodářská situace se v jednotlivých členských státech liší a v důsledku toho se velmi liší i vnímání výzev, před nimiž eurozóna stojí. Silnější HMU vyžaduje výraznější konvergenci.

3.2.

EHSV si uvědomuje rozdílnost postojů k budoucnosti Evropy v jednotlivých členských státech, které vyplývají z jejich historie i různorodosti. Nelze však donekonečna odsouvat rozhodnutí o nápravě institucionálních a správních nedostatků, které do jisté míry přispívají k pokračující nestabilitě eurozóny, přetrvávající nerovnováze a k velmi rozdílným hospodářským a sociálním výsledkům jednotlivých členských států (5).

3.3.

Nepodařilo se nám dosáhnout konvergence členských států k vyšší úrovni, kterou, jak se někteří domnívali, mohla jednotná měnová politika přinést. Skutečnost, že jsme se nevěnovali všem aspektům konkurenceschopnosti v reálné ekonomice, vyústila v rozdíly, v jejichž důsledku se jednotná měnová politika stala pro mnoho členských států nevhodnou, což dalo vzniknout výroku, že „univerzální metoda není vhodná pro nikoho“. EHSV již vyjádřil své výhrady, že tím, že bude v návaznosti na zprávu pěti předsedů vydána bílá kniha, se vytratí potřebný impuls a naléhavost.

3.4.

Nyní je třeba pokročit na všech frontách – ekonomické a sociální, finanční, fiskální a politické –, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro sdílení základních prvků svrchovanosti bez obav z morálního hazardu tak, aby EU zajišťovala prosperitu pro všechny. Tím budou nahrazeny neoptimální struktury stávající správy a EU, a zejména eurozóna bude moci opět získat důvěru občanů i investorů a hrát plnohodnotnou úlohu v celosvětovém dění.

3.5.

Výbor je znepokojen tím, že od krize a zveřejnění zprávy čtyř předsedů v roce 2012 a zprávy pěti předsedů v roce 2015 nebyl učiněn dostatečný hmatatelný pokrok v procesu skutečného prohlubování HMU. Velkým problémem je nedostatečný tlak na provádění klíčových institucionálních reforem, které by dodaly demokratickou legitimitu k přijímání prováděcích rozhodnutí a vymáhání jejich provádění a souladu. Tyto nedostatky ve správě vedou některé členské státy k populismu a k vnitrostátním a protekcionistickým řešením.

3.6.

V globálním světě, v němž působíme, panuje stále větší nejistota a některé země se odvrací od volného obchodu a uchylují se k protekcionismu. Mimořádně nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování, které v mnoha rozvinutých zemí podpořily hospodářské oživení, musí někdy skončit, což bude mít nepředvídatelné a pravděpodobně nepříznivé důsledky. Existuje teď jen velmi malá možnost učinit pokrok.

3.7.

Vytvoření úplné fiskální a politické unie sice může být střednědobým až dlouhodobým cílem, v krátkodobém horizontu je však nutné přijmout některá základní opatření v tomto směru s cílem posílit HMU a zajistit větší stabilitu. EHSV připomíná politickým představitelům, že je nyní ještě důležitější, aby Evropané usilovali o naplnění společné vize a zvětšovali svůj vliv a sílu prostřednictvím další integrace.

3.8.

Výbor naléhavě žádá Komisi a Evropskou radu, aby ještě před koncem tohoto funkčního období přijaly smělá rozhodnutí – při nezbytném a plném zapojení Evropského parlamentu – s cílem s cílem uspíšit zavedení nezbytných prvků pro celounijní správu. Jestliže budeme odkládat naléhavé provedení zásadní reformy na pozdější mandát, upadneme tak do nečinnosti, což by nemuseli strpět trhy ani občané.

4.   Finanční unie – snižování rizika a jeho sdílení

4.1.

EHSV je si vědom nedostatků ve správě finančního sektoru a plně podporuje kroky směřující k dokončení finanční unie, včetně bankovní unie a unie kapitálových trhů.

4.2.

Pro prohloubení HMU má rozhodující význam dokončení bankovní unie. Roztříštěnost trhu a předpisů byla zásadním faktorem, který bránil překonání finanční krize. EHSV uznává, že bylo vyvinuto značné úsilí s cílem koordinovat tento sektor, ale vyzývá všechny zúčastněné subjekty, aby co nejrychleji přikročily k dokončení bankovní unie.

4.3.

Zvláště důležité je dokončit práci na bankovní unii s cílem posílit finanční integraci a sdílení rizika prostřednictvím finančních trhů. Je naléhavě třeba, aby byla do roku 2019 zřízena společná pojistka pro Jednotný fond pro řešení krizí prostřednictvím Evropského mechanismu stability s cílem zajistit odpovídající, rychlé a účinné fungování. Tím by byla odstraněna i případná politická předpojatost. EHSV podporuje myšlenku, že by Evropský mechanismus stability plnil i úlohu Evropského měnového fondu a měl přístup k rozpočtovému nástroji založenému na vlastních zdrojích, jakmile bude zahrnut do práva EU.

4.4.

Měl by být neprodleně zaveden Evropský systém pojištění vkladů (6) – se zohledněním stávajících vnitrostátních systémů –, který zajistí, aby byly úspory na vkladových účtech lépe a stejnou měrou chráněny po celé Evropské unii.

4.5.

Aby byl v těchto oblastech zajištěn pokrok, je třeba komplexně řešit problémové úvěry (7), jejichž objem se v průběhu krize značně zvýšil. Problémové úvěry brzdí finanční a lidské zdroje bank při poskytování finančních prostředků na nové investice, které mají určující význam pro růst. ECB, Komise a vlády by měly spojit své síly s cílem vyřešit tento problém zděděný z minulosti, a to při respektování hlavní zásady, že životaschopný dluh je splácen a dluh, který životaschopný není, je třeba rychle vyřešit. Absence rychlého řešení krizí odrazuje potenciální investory od nových investic ze strachu, že by vzniklé zisky mohly být použity ke splácení starých úvěrů.

4.6.

Zásadní součástí procesu oživení po krizi je lepší rámec v oblasti restrukturalizace a platební neschopnosti v celé eurozóně, což vyžaduje využití sekundárních trhů se zvláštními znalostmi. EHSV se vyslovuje pro to, aby byla vyvozena poučení z příkladů zřizování společností pro správu aktiv (bad banks). HMU potřebuje inteligentní a udržitelná řešení pro bezproblémové úvěry, které v současné době i nadále budí znepokojení.

4.7.

EHSV naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala v úsilí o vytvoření unie kapitálových trhů, která by byla důležitým zdrojem dalších finančních prostředků pro větší podniky a hrála by významnou úlohu při sdílení rizika. Výbor je si vědom toho, že se tím nezajistí další finanční prostředky pro malé a střední podniky, zejména pro malé podniky a mikropodniky. Bankovnictví tak bude i nadále hrát klíčovou úlohu a bude třeba, aby se banky přeorientovaly na uspokojování potřeb reálné ekonomiky, což bude vyžadovat spravedlivý přístup a udržitelné bankovní financování ve všech členských státech (8).

4.8.

Výbor podporuje skutečnost, že má být v krátkodobém horizontu (do roku 2018) vytvořen rámec, který umožní zavedení cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities – SBBS), jak se uvádí v diskusním dokumentu a v návrhu pracovního programu Komise na rok 2018. Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy by mohly přerušit propojení mezi státem a bankami tím, že by státní dluhopisy zbavily privilegovaného postavení a diverzifikovaly by rozvahy bank a zároveň by zamezily sdílení dluhu. Je třeba provádět konzultaci s poskytovateli finančních služeb, aby byla zaručena odpovídající regulace a podpořilo se soukromé sdílení rizik.

4.9.

Ve střednědobém horizontu (do roku 2025) je nutné zavést evropské bezpečné aktivum podobné americkým vládním dluhopisům, a to s cílem snížit volatilitu na finančních trzích a zajistit stabilitu ekonomik členských států v případě asymetrického otřesu. EHSV se již delší dobu vyslovuje pro využívání unijních bondů a eurobondů (9). Byly rovněž projednávány další podobné návrhy, jako je například fond pro umoření dluhu a fond pro evropské pokladniční poukázky. V návaznosti na závěry odborné skupiny, jež byla zřízena za účelem analyzovat výhody a rizika různých možností společné emise dluhopisů, by Komise nyní měla předložit konkrétní návrhy toho, jaké nástroje se mají použít a v jakém časovém rámci (10). V zájmu zamezení morálnímu hazardu by členské státy měly mít možnost tento nástroj využívat, za předpokladu, že se budou řídit doporučeními pro jednotlivé země.

5.   Dosažení opětovné konvergence v integrovanější hospodářské a fiskální unii

5.1.

Výbor vítá, že se v dokumentu výslovně uznává, že vzestupná konvergence směrem k odolnějším ekonomickým a sociálním strukturám je zásadním prvkem pro silnější HMU. S ohledem na různorodou povahu členských států nemůže existovat „jedna jediná metoda vhodná pro všechny“ vyžadující celkovou harmonizaci, je však nezbytný společný přístup vedoucí k dosažení určitých výsledků.

5.2.

Slabina hospodářské a fiskální politiky v HMU spočívá v zásadě v tom, že v celoevropském měřítku chybí politická vůle umožnit zapojení EU do vnitrostátních hospodářských a fiskálních politik. EHSV již zdůraznil, že je nezbytný vylepšený a posílený makroekonomický dialog, obzvláště se zeměmi eurozóny, který by mohl přispět k většímu zohledňování rozměru eurozóny na vnitrostátní úrovni. Musí též existovat demokratičtější systém výkonného rozhodování než Rada ministrů, jejíž jednotliví členové se zodpovídají pouze svým vnitrostátním parlamentům, nikoli eurozóně jako celku.

5.3.

EHSV vítá návrhy Komise, jejichž cílem je dále posílit evropský semestr. V zájmu účinnosti, vyváženosti a spravedlnosti by vnitrostátní politiky zaměřené na hospodářský růst a kvalitu života měly být vypracovávány a koordinovány i s přihlédnutím k obecnému zájmu eurozóny. Do procesů evropského semestru, který zahrnuje vnitrostátní a evropské politiky, by měly být v zájmu demokratické odpovědnosti zapojeny Komise, Evropská rada, Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a občanská společnost. Tento proces byl ve velmi omezené podobě zahájen, vyžaduje však vyšší stupeň účasti na vnitrostátní úrovni a dohodu mezi všemi zúčastněnými stranami. Posílilo by se tím euro a evropský semestr by v případě zjednodušení a větší transparentnosti podpořil tolik potřebné lepší provádění reforem.

5.4.

Pro evropskou stabilizaci má zásadní význam omezení makroekonomické nerovnováhy. Tato nerovnováha byla dříve dočasně zmírňována prostřednictvím devalvace měny. Bez tohoto nástroje dochází nyní k mimořádně bolestivým vnitřním devalvacím, což přináší vážné potíže v podobě vysoké nezaměstnanosti a záporného růstu. V zájmu stability eurozóny a vyvarování se takových tvrdých úprav je třeba předcházet postupnému zvyšování makroekonomické nerovnováhy.

5.5.

V makroekonomickém dialogu na vnitrostátní úrovni tak musí být zohledňován evropský rozměr. Včasné zjištění a vyvarování se makroekonomické nerovnováhy, která odráží různou úroveň konkurenceschopnosti v širším slova smyslu (viz odstavec 5.6), je jedním z klíčových prvků semestru. Vnitrostátní politika by měla být dobře informována o dopadu, který by mohly mít navrhované politiky na její konkurenceschopnost v eurozóně, a měla by zohledňovat i vývoj v eurozóně, který může vyžadovat reakci v oblasti konkurenceschopnosti. Informace místních úředníků Komise pro oblast evropského semestru a nezávislých vnitrostátních rad pro produktivitu ve spojitosti se sítí v rámci eurozóny by mohly pomoci tím, že budou odrážet hospodářskou a sociální politiku (11).

5.6.

Důležitým prvkem v těchto diskusích je sociální rozměr, který zatím nebyl v procesu evropského semestru náležitě zohledňován. V důsledku toho se zvýšil sociální deficit EU, což mělo nepříznivý dopad na život milionů občanů EU. To také podněcuje populistické tendence namířené proti EU a obecnou nespokojenost s EU. Zavedení přepracované definice konkurenceschopnosti („konkurenceschopnost 2.0“) (12), která by zahrnovala „schopnost země dosáhnout cílů přesahujících HDP“ a byla by měřena na základě tří pilířů: příjem, společenské faktory a udržitelnost, by mohlo vyústit v komplexnější proces evropského semestru.

5.7.

EHSV souhlasí s tím, že provádění vnitrostátních politik, které zůstávají v působnosti členských států, by mohlo být koordinováno prostřednictvím evropského semestru (13).

5.8.

Výbor podporuje podmínění přístupu k fondům EU a případnému nástroji stabilizace dosažením dohodnutého pokroku v oblasti hospodářských a sociálních norem, vedle nezbytných změn v důsledku digitalizace, to vše ve prospěch občanů. Bylo by to monitorováno prostřednictvím evropského semestru (14). Ekonomiky, které výrazně zaostávají a které se snaží splnit svá doporučení pro jednotlivé země, by měly být způsobilé pro podporu z Fondu soudržnosti na produktivní investice, které by jim pomohly dohnat zpoždění nebo zajistit základní infrastrukturu prospěšnou pro celou Evropu.

5.9.

EHSV souhlasí s tím, že stávající rozpočet EU v objemu pouze 1 % HDP je příliš malý a není koncipován tak, aby měl stabilizační funkci, a po brexitu bude postačovat ještě méně. Výbor se ztotožňuje s názorem, že pro eurozónu by byla v případě vážných asymetrických otřesů velmi prospěšná silná stabilizační kapacita (15). Výbor uznává, že taková funkce by neměla vést k trvalým přesunům ani k morálnímu hazardu.

5.10.

EHSV podporuje návrh prozkoumat možnost vytvoření fiskální kapacity pro eurozónu, jejímž cílem by bylo zachovat základní míru investic v eurozóně do produktivní infrastruktury v oblastech, jako je doprava, obnova měst, vzdělávání, výzkum a ekologická transformace (16). Tato fiskální kapacita by mohla být i zdrojem financí pro Evropský mechanismus stability, který by se časem měl přeměnit na EMF a financovat fondy pro řešení řízení.

5.11.

V zájmu hospodářské integrace a prosperity Evropy a zamezení rostoucím sociálním nerovnostem je nutné vypracovat účinný investiční plán, který by generoval příjmy díky růstu, sociální soudržnosti a solidaritě. EHSV se vyslovil pro možnost plného uplatňování zlatého pravidla pro produktivní veřejné investice, které by mělo být zahrnuto do změn ve fiskálních pravidlech.

5.12.

Přístup založený na fiskálních pravidlech musí být zdokonalen a rozvinut ještě před dalším funkčním obdobím s cílem vyvarovat se procyklických politik. Je třeba zohlednit místní podmínky. Ukázalo se, že strukturální saldo je na to, aby na něm byly založeny vymahatelné změny politiky v průběhu procesu doporučení pro jednotlivé země, nespolehlivou a těžce sledovatelnou proměnnou.

5.13.

Příliš velký důraz je kladen na snižování dluhu prostřednictvím někdy kontraproduktivní fiskální konsolidace, než na přínosnější opatření ke zvýšení růstu HDP. V rámci procesu evropského semestru se klade mnohem větší důraz na snížení ročního schodku státního rozpočtu jakožto nápravy vysokého zadlužení v poměru k HDP, nežli na přínosnější opatření ke zvýšení růstu HDP (17).

5.14.

EHSV se domnívá, že do roku 2019 by měly být provedeny změny, které by napravily „současnou situaci, [která] skrývá přerozdělení fiskální korekce mezi zeměmi, které je v daném okamžiku jasně suboptimální“ (18).

5.15.

Postup při makroekonomické nerovnováze je důležitou součástí procesu evropského semestru a měl by zaujímat přední místo v předcházení makroekonomické nerovnováze v celé eurozóně. Je třeba odstranit vnitřní asymetrii, v jejímž rámci není nijak odsuzována přetrvávající pozitivní nerovnováha a negativní nerovnováha je postihována (19). Finanční sankce nejenže zhorší již tak špatnou situaci, ale vleklý přebytek v některých členských státech může ještě zhoršit schodek v sousedním státě.

6.   Posílení architektury HMU a zakotvení demokratické odpovědnosti

6.1.

HMU nepředstavuje cíl sama o sobě. Jedná se o prostředek, jak optimalizovat možnost dosáhnout: udržitelného růstu, kvalitních pracovních míst, hospodářské a sociální konvergence směrem k vyšší úrovni; stability a prosperity všech členských států na základě spolupráce; ekonomické odpovědnosti, která jde ruku v ruce se solidaritou; a snížení rizika, které jde ruku v ruce se sdílením rizika. Zatímco eurozóna musí učinit tyto nezbytné kroky, měla by rovněž být otevřena i pro jiné členské státy. EHSV souhlasí s tím, že je nezbytné zajistit větší transparentnost, náležitou komunikaci a rozsáhlejší zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti a že by to – spolu s posílenou úlohou vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu – napomohlo demokratické odpovědnosti.

6.2.

EHSV se zasazuje o větší „parlamentarizaci“ eurozóny, s hlavním výborem EP zahrnujícím všechny poslance ze zemí eurozóny a z těch zemí, které si do eurozóny přejí vstoupit, spolu s posílenou koordinací poslanců ze zemí eurozóny o otázkách týkajících se HMU (COSAC +) (20). Jak bylo uvedeno v odstavcích 5.2 a 5.3, měli by při demokratizaci procesu evropského semestru hrát větší úlohu především Evropský parlament, ale i vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a občanská společnost obecně.

6.3.

Výbor se vyslovuje pro to, aby byly prozkoumány nástroje pro zlepšení správy ekonomických záležitostí HMU, například zřízením stálé funkce ministra financí eurozóny, přičemž musí být zajištěna plná demokratická odpovědnost. Spojení kompetencí by posílilo soudržnost politik HMU, které jsou v současné době roztříštěné vzhledem k existenci řady různých institucí. Od počátku je třeba stanovit orientaci fiskální politiky eurozóny, přičemž ministr financí by určil, jak by jí mělo být dosaženo. Stávající orientace fiskální politiky je souhrnem rozpočtového salda všech členských států a nastavení orientace fiskální politiky pro eurozónu je nahodilé.

6.4.

EHSV vítá navrhované posílení Evropského mechanismu stability tak, aby se stal plně funkčním nástrojem pro řešení řízení. Jeho přeměnou na Evropský měnový fond (EMF) v rámci evropských Smluv –včetně posílení úlohy Evropského parlamentu – by se zlepšila demokratická legitimita a urychlilo by se rozhodování.

6.5.

Je třeba přestat používat mezivládní proces jako metodu správy Evropské unie a přezkoumat fiskální pravidla, než budou začleněna do práva EU.

V Bruselu dne 19. října 2017.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  Tento balíček tvoří stanoviska EHSV Hospodářská politika eurozóny 2017 (dodatkové stanovisko) (EESC-2017-02837-00-00-AC-TRA-EN) (viz strana 216 v tomto čísle Úředního věstníku), Unie kapitálových trhů: přezkum v polovině období (EESC-2017-03251-00-00-AC-TRA) (viz strana 117 v tomto čísle Úředního věstníku), Prohlubování hospodářské a měnové unie do roku 2025 (EESC-2017-02879-00-00-AC-TRA) a Finance EU do roku 2025 (EESC-2017-03447-00-00-AC-TRA-EN) (viz strana 131 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2)  Usnesení EHSV Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy a další záležitosti, 6. července 2017.

(3)  Viz například stanoviska EHSV Dokončit hospodářskou a měnovou unii – návrhy Evropského hospodářského a sociálního výboru pro příští evropské legislativní období, Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 10, a Dokončení HMU – politický pilíř, Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8.

(4)  Stanovisko EHSV k tématu Dokončit hospodářskou a měnovou unii – návrhy Evropského hospodářského a sociálního výboru pro příští evropské legislativní období, Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 10; stanovisko EHSV k tématu Metoda Společenství pro demokratickou a sociální HMU, Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 33; stanovisko EHSV k tématu Dokončení HMU – politický pilíř, Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8; stanovisko EHSV k tématu Kroky k dokončení HMU, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 28.

(5)  Stanovisko EHSV k tématu Dokončení HMU – politický pilíř, Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8.

(6)  Stanovisko EHSV k tématu Evropský systém pojištění vkladů, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 21, zejména odstavce 1.1 až 1.3.

(7)  Stanovisko EHSV k tématu Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů, Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 17, zejména odstavec 3.3.1.

(8)  Stanovisko EHSV k tématu Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů, Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 17, a stanovisko EHSV k tématu Unie kapitálových trhů: přezkum v polovině období (EESC-2017-03251-00-00-AC-TRA) (viz strana 117 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Stanovisko EHSV k tématu Kam po 10 letech směřuje euro?, Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 8; stanovisko EHSV k tématu Růst a státní dluh v EU – dva inovační návrhy, Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 10.

(10)  Stanovisko EHSV k tématu Dokončit hospodářskou a měnovou unii – návrhy Evropského hospodářského a sociálního výboru pro příští evropské legislativní období, Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 10.

(11)  Stanovisko EHSV k tématu Zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 35.

(12)  Stanovisko EHSV k tématu Zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 35.

(13)  Stanovisko EHSV k tématu Dokončit hospodářskou a měnovou unii – návrhy Evropského hospodářského a sociálního výboru pro příští evropské legislativní období, Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 10; stanovisko EHSV k tématu Metoda Společenství pro demokratickou a sociální HMU, Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 33; stanovisko EHSV k tématu Kroky k dokončení HMU, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 28; stanovisko EHSV k tématu Evropský pilíř sociálních práv, Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10.

(14)  Stanovisko EHSV k tématu Přezkum správy ekonomických záležitostí, Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 33; stanovisko EHSV k tématu Dokončení HMU – úloha daňové politiky, Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 24.

(15)  Stanovisko EHSV k tématu Finance EU do roku 2025 (EESC-2017-03447-00-00-AC-TRA) (viz strana 131 v tomto čísle Úředního věstníku).

(16)  Stanovisko EHSV k tématu Přezkum správy ekonomických záležitostí, Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 33; stanovisko EHSV k tématu Hospodářská politika eurozóny, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 41; stanovisko EHSV k tématu Program na podporu strukturálních reforem, Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 47; stanovisko EHSV k tématu Přezkum víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období, Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 63.

(17)  Stanovisko EHSV k tématu Přezkum správy ekonomických záležitostí, Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 33.

(18)  COM(2016) 727 final.

(19)  Stanovisko EHSV k tématu Přezkum správy ekonomických záležitostí, Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 33.

(20)  Stanovisko EHSV k tématu Metoda Společenství pro demokratickou a sociální HMU, Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 33.