13.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 345/91

Zpravodaj:

Etele BARÁTH

1.1.

EHSV je zklamán tím, že sdělení Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti vyvolává dojem, že všechny hlavní cíle a požadavky Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 již byly zahrnuty do stávajících politik EU a jsou v nich řešeny. Sdělení nezavádí do politik EU změnu paradigmatu, kterou přinesla Agenda 2030 směrem k novému modelu rozvoje, jenž bude ekonomicky udržitelnější, ze sociálního hlediska bude více podporovat začlenění a z environmentálního hlediska bude více životaschopný v dlouhodobém horizontu. Jak uvedlo Evropské centrum politické strategie (1), a také EHSV ve svých předchozích stanoviscích, je tato změna paradigmatu naléhavě nutná, aby 17 cílů udržitelného rozvoje mohlo být v EU řádně uplatňováno s ohledem na rostoucí sociální nerovnosti a vysokou míru nezaměstnanosti v Evropě, jakož i na neudržitelnou environmentální stopu evropského hospodářství.

1.2.

EHSV vždy oceňoval vedoucí úlohu Komise při tvorbě Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje je třeba uvést do praxe, se EHSV domnívá, že chybí konkrétní vedení ze strany EU, neboť EU nepředstavila ambiciózní plán pro akce týkající se realizace cílů udržitelného rozvoje s časovým horizontem do roku 2030 a neprokazuje ochotu kriticky přezkoumat a změnit své stávající politiky.

1.3.

Dosud nebylo využito příležitosti, kterou nabízí Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, k vytvoření nového proaktivního, transformačního a pozitivního obrazu Evropy, jak to požadují EHSV, Evropský parlament a četné hlasy z řad občanské společnosti, k vytvoření nové vize udržitelnější Evropy, která více podporuje začlenění a prospívá svým občanům, aniž by kohokoli opomíjela. Tato vize by měla být orientovaná do budoucnosti a stavět na hodnotách, jež učinily z Evropy úspěšný model: solidarita, lidská práva, sociální spravedlnost, rovnost, demokracie, účast podnikání a environmentální odpovědnost. Hodnotu evropského udržitelného rozvoje pro evropské občany neuznává dostatečně ani bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy, ani Římské deklarace při příležitosti 60. výročí EU.

1.4.

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nezahájila participativní proces, jehož výsledkem by byla zastřešující a integrovaná strategie pro udržitelnou Evropu do roku 2030 a na období poté. Tato strategie je nutná proto, aby Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 poskytla potřebný dlouhodobý horizont, koordinaci politik a soudržnost provádění. Měla by být součástí nového, jednotného, dlouhodobého strategického politického rámce pro období po roce 2020.

1.5.

EHSV je znepokojen nedostatečnou koordinací mezi EU a členskými státy při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Uvedená zastřešující strategie by měla sloužit jako společný rámec pro koordinovanou činnost.

1.6.

EHSV oceňuje úsilí, které Komise vyvinula při určování potenciálního přínosu, jenž může mít deset priorit Komise při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. EHSV však zdůrazňuje skutečnost, že mapování politik EU pro účely cílů udržitelného rozvoje musí být doplněno o hloubkovou analýzu skutečných nedostatků v provádění cílů udržitelného rozvoje, které se v současné době v EU projevují. Pouze kontrola skutečného stavu umožní EU pojmenovat oblasti, kde je nejdříve třeba přijmout opatření a kriticky zhodnotit účinnost současných politik EU, pokud jde o provádění cílů udržitelného rozvoje.

1.7.

EHSV vítá rozhodnutí Komise zahájit platformu mnoha zúčastněných stran o provádění cílů udržitelného rozvoje v EU (2). EHSV poukazuje na to, že je třeba, aby nevládní zúčastněné strany byly schopny spolupracovat s institucionálními zástupci této platformy na stejné úrovni a aby přístup zahrnující více zúčastněných stran Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 ovlivnil politiky EU v oblasti udržitelného rozvoje. Platforma musí zapojit rozsáhlou škálu nevládních subjektů do celého cyklu provádění cílů udržitelného rozvoje v EU, a to od koncipování nových politických iniciativ, dlouhodobé strategie a činnosti zaměřené na zvyšování povědomí až po přezkum a sledování provádění politik a výměny osvědčených postupů. Platforma by měla rovněž usnadňovat mnohostrannou spolupráci a partnerství. EHSV bude podporovat činnosti platformy tím, že bude jmenovat jednoho člena, aby EHSV v platformě reprezentoval a poskytovat odborné znalosti, jakož i tím, že usnadní kontakty s občanskou společností a bude přispívat jinými činnostmi.

1.8.

S ohledem na podporu udržitelného rozvoje se EHSV domnívá, že víceletý finanční rámec pro období po roce 2020 musí být sladěn s prioritami udržitelného rozvoje v EU. Je třeba výrazně navýšit podíl vlastních zdrojů a příjmů a učinit provádění účinnější a efektivnější.

1.9.

Podle názoru EHSV je kromě všeobecně přijímaného ukazatele HDP, který se dosud jevil jako vhodný, třeba zavést i další ukazatele, které jsou schopné měřit nejen hospodářský růst, ale i jeho dopady a výsledky, pokud jde o blahobyt občanů a vstřícnost k životnímu prostředí (3), neboť životaschopnost procesu rozvoje požadovaného do roku 2030 bude moci být zaručena jen prostřednictvím zajištění a monitorování komplexních sociálních a environmentálních změn.

2.1.

Světoví političtí představitelé se v roce 2015 prostřednictvím Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 dohodli na nebývale širokém akčním plánu zaměřeném na vymýcení chudoby, ochranu planety, zajištění lidských práv a zaručení prosperity pro všechny. 17 cílů udržitelného rozvoje pro rok 2030 vyžaduje transformaci ode všech zemí, rozvojových a rozvinutých zemí.

2.2.

Na základě výsledků několika konferencí vydal EHSV v roce 2016 svá doporučení pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 v EU, a to v rámci tří stanovisek (4).

2.3.

Ve sdělení Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti  (5) stanovila Komise svůj přístup k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jakožto součásti vnitřních a vnějších politik EU. Součástí sdělení bylo několik dalších dokumentů, zejména Sdělení o novém evropském konsensu o rozvoji a Sdělení o obnoveném partnerství se zeměmi AKT. EHSV již poskytl své postoje k těmto sdělením konkrétně v samostatných stanoviscích (6).

3.1.

Z úvodní části sdělení vyplývá, že je EU pevně odhodlána jednat jako průkopník v provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (7).

3.2.

Komise však nedokázala reagovat na výzvu a prokázat vedoucí úlohu tím, že by předložila ambiciózní plán na provádění cílů udržitelného rozvoje.

3.3.

Sdělení neplní svůj účel, jak je popsán v pracovním programu Komise na rok 2016, představit „nový přístup s cílem zajistit v Evropě po roce 2020 hospodářský rozvoj a sociální a environmentální udržitelnost a integrovaně začlenit provádění cílů udržitelného rozvoje do evropských vnitřních a vnějších politik“.

3.4.

Podle sdělení spočívá reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 ve dvojím přístupu: úplném začlenění cílů udržitelného rozvoje do stávajících politik EU a v úvaze o dlouhodobém provádění cílů udržitelného rozvoje po roce 2020.

3.5.

EHSV uznává úsilí Komise, které se v tomto sdělení odráží, vedené snahou propojit cíle udržitelného rozvoje se současnými politikami EU a deseti pracovními prioritami Komise. Sdělení se však příliš zaměřuje na stávající činnosti vyplývající z politik EU. Komise nechápe Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 jako výzvu ke kritickému přezkumu a změně vlastních politik. Sdělení neodráží změnu paradigmatu, kterou cíle udržitelného rozvoje představují (8): „nový model rozvoje, jenž bude ekonomicky udržitelnější, ze sociálního hlediska bude více podporovat začlenění a z environmentálního hlediska bude trvale životaschopný, přičemž bude rovněž zaručovat spravedlivé sdílení zdrojů naší planety rostoucí světovou populací“ (9).

3.6.

Komise ani Rada dosud nevyužily Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 jako příležitost k vytvoření nového proaktivního, transformačního a pozitivního obrazu pro Evropu, jak požadují EHSV, Evropský parlament (10) a četné hlasy z řad občanské společnosti, tedy k vytvoření nové vize udržitelnější Evropy, která více podporuje sociální začlenění a prospívá svým občanům, aniž by kohokoli opomíjela (11). Ani Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy, ani Římské prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států, Komise, Evropské rady a Evropského parlamentu k 60. výročí dostatečně neodrážejí hodnotu dlouhodobého udržitelného rozvoje pro evropské občany a potřebu sjednocené Evropy pro jejich naplnění.

3.7.

Sdělení kromě toho nestanoví naléhavě potřebný rámec budoucích opatření v rámci provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Komise zatím neplánuje zahájit participativní proces k vytvoření zastřešující a integrované strategie pro udržitelnou Evropu do roku 2030 a na období poté, jak ji k tomu vyzval EHSV (12). Strategické rámce v Evropě v současnosti dosahují horizontu roku 2020. To je nepřijatelné, a to nejen proto, že agenda OSN stanoví časový rámec do roku 2030 a stejný časový rámec stanoví i Pařížská dohoda o klimatu, ale i s ohledem na délku procesu hospodářské a sociální modernizace. Měla by být vytvořena jediná zastřešující strategie pro období po roce 2020, která bude vycházet z deseti pracovních priorit Evropské komise, strategie Evropa 2020 a jejích sedm stěžejních iniciativ a 11 tematických cílů politiky soudržnosti EU a zahrnovat víceletý finanční rámec na období po roce 2020.

3.8.

Komise plně neuplatňuje vícestranný přístup stanovený v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. Na rozdíl od procesu vedoucího k přijetí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 nebyl dosud přístup Komise příliš transparentní ani inkluzivní.

4.1.1.

Toto mapování se zdá být pouhým administrativním úkonem: jedná se o souhrnný přehled politik EU, které nějakým způsobem řeší problémy související s 17 cíli udržitelného rozvoje. Mapování dostatečně neodráží realitu v Evropě. Neospravedlňuje závěr Komise, že všech 17 cílů udržitelného rozvoje je už pokryto evropskými opatřeními, protože nebylo provedeno žádné posouzení toho, zda jsou tyto politiky skutečně účinné, nebo zda nejsou oslabovány jinými protichůdnými opatřeními. Například se uvádí, že problémy s chudobou a nerovností řeší strategie EU 2020, není však zmíněna skutečnost, že příslušné hlavní cíle EU 2020 nebudou dosaženy.

4.1.2.

Mapování politik EU musí být proto doplněno o podrobnou analýzu nedostatků, aby bylo možné zhodnotit skutečnou pozici EU s ohledem na provádění cílů udržitelného rozvoje (13). Pouze kontrola skutečného stavu umožní tvůrcům evropských politik stanovit správné priority pro provádění cílů udržitelného rozvoje. Závěry, které Komise vyvodila z mapování, nejsou důvěryhodné a nejsou založeny na faktech.

4.1.3.

Společně se sdělením zveřejnil Eurostat počáteční statistický přehled současné situace v členských státech EU, pokud jde o cíle udržitelného rozvoje (14). Komise se ovšem nepokusila potřebným způsobem propojit mapování, statistická fakta a stanovení politických priorit pro provádění cílů udržitelného rozvoje.

4.1.4.

EHSV doufá, že zavedení úplného rámce sledování provádění cílů udržitelného rozvoje v EU umožní zaujmout přístup k určení hlavních nedostatků a výzev pro EU ve vztahu k Agendě 2030, který bude více založený na faktech.

4.1.5.

Jak už EHSV zdůraznil, oblasti, ve kterých EU potřebuje vyvinout největší úsilí, aby dosáhla cílů udržitelného rozvoje, jsou snížení environmentální stopy a vytvoření Evropy, která bude více podporovat sociální začleňování: cíl udržitelného rozvoje 12 (udržitelná spotřeba a výroba); cíl udržitelného rozvoje 13 (opatření v oblasti klimatu); cíle udržitelného rozvoje 14 a 15 (ochrana ekosystémů); cíl udržitelného rozvoje 2 (udržitelné zemědělství); cíl udržitelného rozvoje 9 (investice do infrastruktury a inovací); cíl udržitelného rozvoje 10 (snížení nerovností); cíl udržitelného rozvoje 8 (důstojná práce a zaměstnanost); cíl udržitelného rozvoje 1 (snížení chudoby); cíl udržitelného rozvoje 5 (rovnost žen a mužů) a cíl udržitelného rozvoje 4 (vzdělávání) (15).

4.2.1.

Toto sdělení ukazuje, jak může deset pracovních priorit Komise přispět k provádění cílů udržitelného rozvoje. Komise by však měla mít odvahu provést v případě potřeby revizi svých pracovních priorit a případně je přizpůsobit tak, aby došlo k plnému využití veškerých možných synergií s činnostmi v rámci provádění cílů udržitelného rozvoje.

4.2.2.

EHSV se domnívá, že by měla být věnována větší pozornost kulturnímu rozměru udržitelného rozvoje a úloze komunikace při podpoře Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

4.3.1.

EHSV doporučuje zavést společně s dlouhodobou strategií provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 i rámec správy a koordinace, aby bylo možné zajistit soudržnost mezi centralizovanými a decentralizovanými opatřeními a spojit organizovanou občanskou společnost na vnitrostátní a regionální úrovni.

4.3.2.

Semestr EU by se měl rozvinout v nástroj vertikální víceúrovňové koordinace provádění cílů udržitelného rozvoje v členských státech (16). Komise ve svém sdělení bohužel nevyužila příležitost k dalšímu rozvoji evropského semestru v tomto směru.

4.3.3.

EHSV je toho názoru, že ačkoli byl od roku 2010 udržitelný rozvoj zahrnut do strategie Evropa 2020, soudržnosti mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními cíli nebylo dosaženo. Je třeba posílit mechanismy zajišťující soudržnost politik pro udržitelný rozvoj.

4.3.4.

EHSV vítá integrovanější přístup, který je obsažen v nové struktuře Komise a koordinační úloze prvního místopředsedy při podpoře činnosti provádění cílů udržitelného rozvoje. Koordinační útvary v rámci Komise však bude třeba vybavit dostatečnými kapacitami, aby postup těchto procesů probíhal dostatečně energicky.

4.3.5.

Využití potenciálu lepší správy závisí na vedoucích představitelích EU, tak aby bylo posíleno řízení, aby si uvědomili význam metody průřezové koordinace zaměřené na zlepšení interakcí a případně aby přenášelo kontrolu na sociálně-ekonomické subjekty během přípravné fáze v zájmu zajištění účinnější „účasti“. Díky tomu budou moci využít nezanedbatelných latentních sil, které se začnou uplatňovat během procesu provádění.

4.3.6.

Sdělení Komise se bohužel nezabývá otázkou toho, jak tomuto procesu zajistit uznání nebo zlepšení.

4.4.1.

Zavedení víceletého finančního rámce pro období po roce 2020 musí být využito jakožto příležitosti ke sladění vynakládání prostředků EU s prováděním priorit udržitelného rozvoje v EU.

4.4.2.

EHSV uznává, že EU by měla dále rozvíjet systém finanční podpory, který zvyšuje výkonnost hospodářství na územní, regionální a místní úrovni a současně rozvíjí společné blaho, přičemž bere rovněž v úvahu požadavky na udržitelnost. Hospodářská prosperita by měla představovat hospodářský základ cílů udržitelného rozvoje, ale je třeba zavést právní předpis, který by ukládal splnění sociálních a environmentálních cílů. EHSV zastává názor, že reforma evropského daňového režimu by mohla upevnit zvyšování rozpočtových zdrojů a podpořit lepší provádění strategie do roku 2030.

4.4.3.

Komise klade důraz zejména na otázky spojené s udržitelným financováním. EHSV se domnívá, že je obzvláště významné vytvořit vhodné rámcové podmínky pro soukromé a veřejné investory a pro rozsáhlé dlouhodobé investice do modernizace infrastruktury a inovací, které jsou zapotřebí, aby se usnadnil přechod k udržitelnějšímu hospodářství (17).

4.5.1.

EHSV oceňuje záměr Komise provádět podrobné a pravidelné sledování cílů udržitelného rozvoje v rámci EU a navrhnout širší spektrum průběžných postupů sledování v celé Komisi, v agenturách, ESVČ a v členských státech. Chybí však konkrétní informace o tom, jak by tento systém sledování měl vypadat.

4.5.2.

EHSV vítá snahu Eurostatu o vytvoření souboru ukazatelů sledování provádění cílů udržitelného rozvoje v EU. EHSV zdůrazňuje, že rozhodnutí o sledování a zejména koncepce ukazatelů mají významné politické důsledky. Vývoj těchto ukazatelů musí proto probíhat v rámci rozpravy a je třeba jej transparentním způsobem předložit ke konzultaci občanské společnosti.

4.5.3.

EHSV očekává, že po zveřejnění pravidelné monitorovací zprávy Eurostatu týkající se cílů udržitelného rozvoje a po dostatečném časovém odstupu, který umožní organizacím občanské společnosti provést konzultace ve svých členských základnách, proběhne prostřednictvím mnohostranné platformy dialog o závěrech vyplývajících z procesu sledování a nezbytného přezkumu politik.

4.5.4.

Několik studií EHSV potvrdilo názor, podle něhož je nezbytné zavést kromě všeobecně přijímaného ukazatele HDP, který se dosud jevil jako vhodný, další ukazatel, jenž by odrážel nejen hospodářský růst, ale také jeho dopady a výsledky (hrubý domácí výsledek). Sledování procesu požadovaného vývoje do roku 2030 se musí opírat o komplexní soubor hospodářských, sociálních ukazatelů a ukazatelů kvality životního prostředí (18).

4.5.5.

Rámec monitorování by měl mít vazbu na semestr EU.

4.5.6.

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 požaduje, aby vlády vypracovaly rámec pro sledování a přezkum a tím vytvořily nástroj pro celý politický cyklus tvorby strategie, a jejich provádění, sledování a přezkum. Fáze přezkumu doposud nebyla ve sdělení zohledněna. Důvodem může být skutečnost, že chybí zastřešující strategie a akční plán provádění cílů udržitelného rozvoje, které by mohly být pravidelně přezkoumávány.

4.6.1.

Cíle udržitelného rozvoje jsou mnohostranným programem. Jejich realizace v praxi je možná pouze tehdy, pokud občanská společnost, podniky, odbory, obce a další zainteresované strany budou hrát aktivní úlohu a přijmou odpovědnost. Mechanismy participativní správy musí zajistit účast občanské společnosti na všech úrovních: od místní a vnitrostátní úrovně až po evropskou úroveň a úroveň OSN. Cíle udržitelného rozvoje vyžadují, aby orgány a zúčastněné strany navzájem spolupracovaly integrovaným způsobem napříč jednotlivými odvětvími.

4.6.2.

V nedávném rozhodnutí Komise zahájila platformu mnoha zúčastněných stran o provádění cílů udržitelného rozvoje v EU (19). EHSV vítá tento nový projekt a nabízí svou pomoc při tom, aby bylo provádění platformy úspěšné.

4.6.3.

EHSV však lituje, že Komise ve svém sdělení nereagovala na návrh EHSV na vytvoření Evropského fóra pro udržitelný rozvoj v partnerství s Evropskou komisí a jeho doporučení ohledně koncepce tohoto fóra (20), které vycházely z výsledků prezentací týkajících se navrhovaného fóra, které proběhly v rámci konferencí, pracovních skupin Rady, Komise a konzultací se zúčastněnými stranami, jejichž účastníci vyjádřili fóru podporu.

4.7.

EHSV oceňuje, že Komise ve svém rozhodnutí, kterým se zřizuje platforma mnoha zúčastněných stran, rozšířila její úkoly, pokud jde o sledování provádění cílů udržitelného rozvoje a výměny osvědčených postupů, a do úvah o dlouhodobém provádění cílů udržitelného rozvoje zahrnula poradní úlohu zástupců občanské společnosti, jakož i zapojení do sledování a přezkumu provádění politik. Platforma by měla rovněž usnadňovat mnohostrannou spolupráci a partnerství. EHSV je přesvědčen, že tento druh participativní platformy musí sehrát klíčovou úlohu v novém druhu evropské správy, která by měla být charakterizována sdílenou odpovědností.