17.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 272/19


Stanovisko Evropského výboru regionů – Integrace, spolupráce a výsledky systémů zdravotní péče

(2017/C 272/05)

Zpravodajka:

Birgitta Sacrédeus (SE/ELS), členka zastupitelstva kraje Dalarna

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Zdraví v Evropě

1.

konstatuje, že dobrý zdravotní stav všech obyvatel je důležitý pro prosperitu a blaho společnosti. Zdraví má hodnotu samo o sobě; mimoto zdravé obyvatelstvo přispívá k hospodářskému rozvoji a naopak;

2.

konstatuje, že občané EU žijí déle a jsou zdravější než dříve. V EU však panují velké rozdíly ve zdravotním stavu mezi různými členskými státy a v jejich rámci. Naděje dožití sice v EU během let vzrostla, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, regiony a obcemi a v jejich rámci jsou však stále velké. Rozdíl mezi zeměmi EU s nejvyšší a nejnižší nadějí dožití je například téměř devět let (83,3 a 74,5 v roce 2014 (1)). Vyšší naděje dožití je dána mimo jiné změnou životního stylu, lepším vzděláním a lepším přístupem ke kvalitní zdravotní péči;

3.

konstatuje, že zdravotnictví a sociální péče je velké a důležité odvětví, které zaměstnává mnoho lidí a přispívá k tomu, aby mnoho lidí mohlo žít lepší, zdravější a delší život. Zdravotní systémy 28 členských států EU se však mezi sebou liší a mají různý přístup ke zdrojům;

4.

poukazuje na to, že zdraví a podpora zdraví hrají důležitou úlohu mezi cíli udržitelného rozvoje OSN do roku 2030, které byly přijaty v roce 2015. Jasný zdravotní rozměr má většina ze sedmnácti cílů, ale jeden z nich (cíl 3) se konkrétně týká zajištění toho, aby všichni lidé žili zdravý život, a snahy o blaho všech lidí v každém věku. Podpora zdraví se rovněž považuje za pilíř při dosahování cílů udržitelného rozvoje. Tyto cíle jsou rovněž v souladu s cíli mezioborového rámce politiky v oblasti zdraví a blahobytu (Zdraví 2020), jejž přijal Evropský region WHO v roce 2012;

Pravomoci EU v oblasti zdraví

5.

konstatuje, že cílem činnosti EU na poli zdraví je podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie zlepšení veřejného zdraví, prevence nemocí a odstranění zdravotních rizik. Provádí se mj. prostřednictvím programů EU v oblasti zdraví, strukturálních a investičních fondů a rámcového programu pro výzkum a inovace a ochrany základních práv. Článek 35 Listiny základních práv EU konkrétně stanoví, že „každý má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na obdržení lékařské péče za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Při vymezování a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

6.

poukazuje na to, že EU má určitou zákonodárnou moc v oblastech, které mají dopad na veřejné zdraví nebo se například dotýkají přeshraniční zdravotní péče, ale předkládá také doporučení v oblastech, v nichž je její zákonodárná moc omezená. V rámci evropského semestru vydává Evropská komise doporučení pro jednotlivé země, která se v některých případech týkají zdravotnictví;

7.

zdůrazňuje však, že v zásadě ale o způsobu zřizování, financování a podobě systémů zdravotní péče a sociálních systémů rozhodují členské státy samy. Mnoho členských států se rozhodlo, že hlavní odpovědnost za péči a práci v oblasti veřejného zdraví přenese na místní a regionální orgány. I v zemích, kde existují celostátní systémy zdravotní péče, má místní úroveň často odpovědnost za sociální služby a sociální péči;

Zdravotní stav v EU

8.

vítá iniciativu Zdravotní stav v EU, již Komise předložila v červnu 2016. Jejím cílem je shromáždit odborné poznatky z mezinárodní scény, aby se zvýšily znalosti z oblasti zdraví na úrovni jednotlivých zemí i EU a členské státy se podpořily v přijímání rozhodnutí (2);

9.

bere na vědomí, že OECD a Komise předložily v listopadu 2016 zprávu Health at a Glance: Europe 2016. Zpráva obsahuje kromě statistik, které ukazují velké rozdíly ve zdraví, determinantech zdraví a výdajích na zdravotnictví, jakož i v efektivitě, kvalitě a dostupnosti zdravotní péče, také analýzy dopadu špatného zdravotního stavu na trh práce a potřebu posílit systém primární péče;

10.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise zapojila místní a regionální orgány do další práce a shromáždila jejich názory na budoucí rozvoj zdravotních systémů, mj. protože příklady osvědčených postupů často pochází z místní nebo regionální úrovně;

Několik velkých výzev

11.

konstatuje, že zdravotní systémy členských států EU čelí několika výzvám, z nichž některé jsou v jistých členských státech patrnější než v jiných:

a.

Nerovnosti ve zdravotním stavu a v přístupu ke zdravotní péči – tyto rozdíly mají často socioekonomické a geografické příčiny.

b.

Nová situace na poli nemocí – značný podíl nákladů na zdravotní péči připadá na chronická onemocnění. Podle WHO je 86 % úmrtí v evropském regionu způsobeno pěti nejběžnějšími nepřenosnými chronickými onemocněními (cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, chronická respirační onemocnění, duševní choroby), která jsou často důsledkem nezdravých životních návyků – kouření, nadměrné konzumace alkoholu, špatné výživy a nedostatku tělesné aktivity. Tyto faktory jsou také příčinou rostoucího problému nadváhy a obezity, zejména u dětí a mládeže.

c.

Stárnoucí populace, v níž mnoho starších osob trpí jedním či několika chronickými onemocněními (geriatrická multimorbidita).

d.

Přenosné nemoci a neustálý strach z globálních pandemií. Rostoucí globalizace s sebou nese zvýšené riziko šíření různých druhů zdravotních hrozeb.

e.

Nápadně mnoho pacientů trpí v důsledku nedostatečné bezpečnosti pacientů, mj. infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče.

f.

Rostoucím problémem pro veřejné zdraví je odolnost vůči antibiotikům, jež zvyšuje nemocnost a úmrtnost, ale rovněž zdravotnictví způsobuje vysoké náklady.

g.

Nedostatek zdravotnického personálu – v mnoha částech Evropy se vyskytují problémy v oblasti vzdělávání, náboru či udržení dostatečného počtu kvalifikovaných osob.

h.

Rostoucí očekávání občanů a požadavky na individuální péči.

i.

Zdravotní systémy jsou pod tlakem, aby snižovaly náklady a zvyšovaly svoji nákladovou účinnost, neboť výdaje na zdravotní péči jsou vysoké a očekává se, že porostou.

j.

Nové technologie pro kvalitní život mohou přispět ke zlepšení zdraví mnoha lidí – inovace snižují náklady u některých zdravotních problémů, ale větší možnosti léčby určitých chorob a řešení zdravotního stavu mohou zároveň vést k vyšším nákladům.

k.

Vyšší migrace, zejména často traumatizovaných uprchlíků, jež si mj. žádá vyšší dostupnost vhodné psychiatrické a psychosomatické léčby a psychoterapie.

l.

Změny životního prostředí a klimatu negativně ovlivňují naše zdraví a blaho.

m.

Nemoci (včetně duševních onemocnění) jako důsledek náročného pracovního života a nerovnováhy mezi prací a soukromým životem;

Opatření k řešení těchto výzev

12.

domnívá se, že k dosažení rovnosti ve zdraví je důležité, aby měli všichni lidé přístup ke zdravotní péči. Zásadní význam pro zaručení dobrého pokrytí, přístupu a kvality má odpovídající a udržitelné financování zdravotní péče. Musí se bojovat proti neoficiálním platbám a další korupci v oblasti zdravotní péče, neboť mají negativní dopad na dostupnost a účinnost péče;

13.

konstatuje, že největší podíl nákladů, jež mají systémy zdravotní péče a další sociální systémy, způsobují chronická onemocnění, která také dominují nemocnosti. Aby byly systémy zdravotní péče dlouhodobě udržitelné, musí se tedy změnit tak, aby byly vhodnější k léčbě chronických onemocnění. Zároveň se musí zastavit neudržitelný růst nákladů. Mnoha chronickým onemocněním lze předcházet změnou životního stylu a zhoršení, které je pro chronická onemocnění typické, lze zpomalit pomocí správných opatření;

14.

poukazuje zejména na problém duševních onemocnění. Duševní zdraví musí mít stejnou prioritu jako tělesné zdraví. Duševní onemocnění se často úspěšně řeší v rámci ambulantní péče. Dobré duševní zdraví často vychází z dobrých sociálních vztahů s rodinou, blízkými a dalšími osobami, z dobrého životního a pracovního prostředí a pocitu, že někam patříme a náš život má smysl;

15.

domnívá se, že se musí zvýšit důraz na činnost v oblasti prevence a propagace zdraví a péče se musí více zakládat na znalostech a důkazech. Musí se zlepšit spolupráce mezi zdravotní a další péčí, aby se zlepšil život především starších osob a osob se zdravotním postižením. Jako přínosná se v tomto ohledu ukazuje integrace mezi zdravotní a další péčí se zaměřením na individuální posouzení a kontinuitu péče. Jelikož se životní styl utváří v raném věku, hraje důležitou úlohu v oblasti prevence rodina a škola;

16.

souhlasí s názory uvedenými ve zprávě Health at a Glance: Europe 2016, a sice že by členské státy EU měly za účelem naplnění potřeb stárnoucí populace, vytvoření lepších řetězců péče a boje proti zbytečnému využívání nemocniční péče posílit systémy primární péče. Mělo by se investovat do primární péče, ambulantní péče a domácí péče a vysoce specializovaná nemocniční péče by se z důvodů kvality měla koncentrovat. Aby se snížil tlak na nemocnice, musí být primární péče k dispozici i mimo běžnou pracovní dobu. Je naléhavě třeba vyvinout multidisciplinární způsoby práce. Lidé pracující v primární péči by měli být specialisty na prevenci, na propagaci zdraví a na poskytování péče v případě chronických onemocnění;

17.

konstatuje, že systémy sociální péče se mezi členskými státy EU výrazně liší. Panují velké rozdíly v míře veřejného financování a v tom, zda se sociální péče poskytuje doma nebo v ústavním zařízení. Pro dosažení rovnosti ve zdraví je důležité, aby měli všichni v případě potřeby přístup k sociální péči dobré kvality. Je naléhavě nutné, aby pečující osoby z řad příbuzných získaly podporu. Důležitá doplňková opatření mohou provádět dobrovolnické organizace;

18.

vyzývá vnitrostátní orgány, aby věnovaly pozornost důležité úloze, již mají místní a regionální orgány v přechodu od nemocničně zaměřené péče ke komunitní, aby vznikla příležitost k rozvoji tvořivých preventivních aktivit, služeb včasné intervence a možností dlouhodobé péče, jež je potřeba upřednostnit před zamřením na reaktivní péči;

19.

souhlasí s názorem uvedeným ve zprávě Health at a Glance: Europe 2016, a sice že je potřeba vyvinout vyšší úsilí o prevenci chronických onemocnění v produktivním věku. Chronická onemocnění vedou k nižší zaměstnanosti, menší produktivitě, předčasnému odchodu do důchodu, nižším příjmům a předčasnému úmrtí. Pro řešení nemocí z povolání a pracovních úrazů a snížení počtu pracovních neschopností a nezaměstnanosti související s nemocemi má zásadní význam dobré fyzické a psychické pracovní prostředí. Proto je zapotřebí větší koordinace mezi zdravotní politikou a politikou trhu práce a do činnosti by měli být zapojeni sociální partneři. Opatření v oblasti zdraví by se spíše než za náklady měla považovat za investice;

20.

zdůrazňuje, že se musí vynaložit úsilí o to, aby osoby se zdravotním postižením mohly pracovat na základě svých osobních předpokladů. Pro rychlé navrácení nemocných a zraněných do pracovního procesu má velký význam řádně fungující rehabilitace;

21.

domnívá se, že by se měla přičítat větší důležitost otázkám týkajícím se vlivu pacienta a individuální péče (3). Dnešní pacienti jsou obecně lépe informováni a mnoho lidí chce mít možnost zvolit si poskytovatele zdravotní péče a žádá informace o dostupnosti a kvalitě. Zdravotní systémy by proto měly lidi podporovat v tom, aby pečovali o své zdraví, tj. aby žili zdravě, činili informovaná rozhodnutí ohledně léčby a poskytovatelů zdravotní péče, pečovali sami o sebe a vyhýbali se zdravotním komplikacím;

22.

připomíná rovněž, že veřejně financovaná péče se musí poskytovat na základě potřeb, a nikoli na základě požadavků jednotlivých pacientů, což by mohlo vést k nadměrnému využívání péče a léčby;

23.

domnívá se, že je rovněž nutné se více zaměřovat na kvalitu péče a léčebné výsledky. Zlepšení lze stimulovat a účinky investic do zdravotnictví zmapovat prostřednictvím sběru dat velkého objemu („big data“), transparentnosti a veřejných srovnání na základě společných ukazatelů;

24.

je toho názoru, že v zájmu zajištění dostatečného počtu dobře vzdělaných zdravotnických pracovníků je zapotřebí plánování a koordinace mezi zdravotnictvím a oblastí vzdělávání s dobrými příležitostmi pro rozvoj dovedností. V současnosti panuje nedostatek pracovníků v několika profesích, profese nejsou rovnoměrně geograficky rozloženy a nejsou rovnovážně zastoupeny. Mimo jiné je zapotřebí vzdělávat více lékařů pro primární péči (4) a udržet kvalifikované pracovníky. Aby mohli zaměstnavatelé přijímat zaměstnance a udržet si je, musí jim nabídnout dobré pracovní prostředí a dobré pracovní podmínky. Za účelem rozvoje činnosti musejí zaměstnavatelé rozvíjet multiprofesní týmy a jinak organizovat oblasti působnosti (task shifting), aby se posílila úloha zdravotních sester a dalších profesí. Doufá, že záměr Komise zřídit Evropský sbor solidarity může napomoci zvýšit zájem většího počtu mladých lidí o práci ve zdravotnictví;

25.

staví se kladně k technologickému rozvoji ve zdravotnictví a vývoji nových léčivých přípravků. Investice do výzkumu a inovací jsou výchozím předpokladem rozvoje zdravotní péče. Využíváním různých prostředků a vyvíjením nových technologií lze rovněž zlepšit autonomii příjemců péče;

26.

domnívá se, že nejdůležitějším nástrojem zefektivnění zdravotní péče jsou nové digitální technologie, které nabízejí nové možnosti prevence, rozpoznání, diagnózy, léčby, informování a komunikace. Rychlost inovací je v tomto odvětví vysoká. I když často existují oprávněné důvody k úvahám nad ochranou údajů a soukromí, dochází ve zdravotní péči příliš často k pomalému využívání možností, jež nabízejí nové informační technologie. Právní předpisy upravující ochranu údajů musí být navrženy tak, aby nebránily účinné péči, monitorování a výzkumu a zároveň se respektovalo soukromí pacientů;

27.

konstatuje, že digitalizace zároveň znamená, že se od základů mění způsob a organizace práce ve zdravotní péči. Má to vliv na poměr sil mezi různými skupinami zaměstnanců i na rovnováhu sil mezi pacienty a zaměstnanci. Systémy elektronického a mobilního zdravotnictví mohou zvýšit vliv občanů na své zdraví a péči o sebe a jejich možnosti přijmout v této oblasti větší odpovědnost. Větší péčí o sebe sama se pacienti mohou vyhnout vyšetřením, což často zvyšuje spokojenost pacientů a zároveň udržuje nízké náklady na zdravotní péči. Vyšší digitalizace může rovněž přispět ke zlepšení služeb v okrajových a řídce zalidněných oblastech;

28.

poukazuje na to, že důležitou úlohu v rozvoji zdravotní péče hrají nové léčivé přípravky. Nové, lepší diagnostické metody umožňují individualizovanou léčbu a používání léčivých přípravků s menšími vedlejšími účinky a lepšími léčebnými výsledky. Za účelem nákladového zefektivnění zdravotní péče je však důležité bojovat proti vysokým cenám léčivých přípravků a jejich nadměrnému předepisování. Podporuje proto iniciativy v oblasti dobrovolné spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o zadávání veřejných zakázek na léčivé přípravky, stanovování jejich cen a přístup k nim;

29.

vyzývá k vyvinutí vyššího úsilí o využití možných ekonomických a kvalitativních výhod spolupráce v oblasti nákladného nebo vysoce specializovaného zdravotnického vybavení;

30.

domnívá se, že musí pokračovat cílevědomé úsilí vyvíjené v řadě oblastí za účelem zvýšení bezpečnosti pacientů. Rovněž je potřeba přijmout opatření k boji proti odolnosti vůči antibiotikům, kam patří mj. restriktivní používání antibiotik, vývoj nových antibiotik a holistický přístup zahrnující jak zdraví zvířat, tak lidské zdraví, a také konkrétní opatření pro boj s infekcemi souvisejícími se zdravotní péčí. Aby se zachovala účinná ochrana před nákazou, je naléhavě nutné zajistit všem lidem žijícím v Evropě rovnocennou, optimální ochranu před nemocemi, kterým lze předcházet očkováním;

31.

považuje za velmi naléhavé, aby zdravotnictví a orgány sociální péče v členských státech věnovaly pozornost zranitelné situaci, v níž se nachází mnoho nově příchozích migrantů, a vyvíjely úsilí o naplnění jejich potřeb v oblasti zdravotní péče, např. co se týče duševních onemocnění;

32.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při ochraně a podpoře zdraví, pokud jde o rizikové faktory související s životním prostředím. Místní orgány nesou často hlavní odpovědnost za ochranu životního prostředí, kvalitu ovzduší, nakládání s odpady, územní plánování, veřejnou dopravu, vodu a kanalizaci, zelené plochy určené k rekreaci, bezpečnost potravin atd. Zdravotní a sociální péče mohou přispět např. tím, že budou používat bezpečné a ekologicky šetrné výrobky, bude v nich dobře fungovat nakládání s odpady a budou snižovat spotřebu energie a vody;

Opatření na úrovni EU

33.

podporuje evropskou spolupráci v oblasti zdravotní péče, k níž dochází za respektování práva členských států nezávisle rozhodovat o způsobu zřizování, financování a podobě systémů zdravotní péče. Přestože jsou výzvy společné, jejich řešení se často liší. EU by měla podporovat členské státy a jejich místní a regionální orgány v propagaci dobrého veřejného zdraví a rozvoji zdravotní péče. EU musí jednat v souladu se zásadou subsidiarity a respektovat rozdíly mezi zdravotními systémy jednotlivých členských států;

34.

domnívá se, že zároveň je v zájmu EU zlepšovat zdravotní stav a snižovat rozdíly ve zdraví, jelikož je to předpoklad pro to, aby se v Evropě snížily také ekonomické a sociální rozdíly. EU by měla důsledněji vycházet ze zásady „začlenění otázek zdraví do všech politik“;

35.

poukazuje na potřebu pokračovat ve financování následujících oblastí z politiky soudržnosti EU i po roce 2020: infrastruktura zdravotní péče, elektronické zdravotnictví a programy podpory zdraví, přičemž cílem je podpora regionálního rozvoje a snížení sociálních a ekonomických rozdílů. Účelnost projektů financovaných z fondů EU by se měla prozkoumat z pohledu veřejného zdraví a hospodářského rozvoje dotčených regionů (5);

36.

domnívá se, že k rozvoji evropských zdravotních systémů může přispět přeshraniční spolupráce. Je rozumné, aby EU měla určitou pravomoc přijímat právní předpisy v záležitostech týkajících se přeshraničních zdravotních hrozeb a zdravotní péče, obecně by se ale její činnost měla týkat především podpory práce členských států a stimulace růstu kvality. Toho může EU docílit např. tím, že bude vydávat doporučení, spouštět a financovat rozvojové projekty, stimulovat spolupráci v příhraničních regionech, podporovat výměnu znalostí a zkušeností, šířit dobré příklady a osvědčené postupy, ještě aktivněji se zapojovat do činnosti týkající se veřejných srovnávání a hodnotit účinnost zdravotních systémů mj. ve spolupráci s WHO a OECD. Při této činnosti je důležité objasnit dopady různých systémů zdravotní péče na zdraví jednotlivých pacientů a na veřejné zdraví;

37.

v této souvislosti navrhuje, aby Komise zřídila program pro zdravotnické pracovníky podobný programu Erasmus;

38.

domnívá se, že prioritní oblasti, které si vytyčila expertní skupina pro hodnocení výsledků systémů zdravotní péče (HSPA) (integrovaná péče, přístup ke zdravotní péči a rovnost, primární péče, výsledky na poli zdraví/účinnost, chronická onemocnění a kvalita péče), jsou rovněž platné pro úrovně nižší než celostátní úroveň, a je připraven spolupracovat s touto skupinou s cílem upozornit na odborné poznatky místní a regionální úrovně;

39.

v této souvislosti žádá o křeslo pozorovatele v expertní skupině HSPA, kterou na podnět Rady vytvořila v září 2014 Komise společně s členskými státy;

40.

domnívá se, že by EU mj. měla podporovat činnost v oblasti prevence chronických onemocnění, podporovat inovace v moderních informačních a komunikačních technologiích a využívání těchto technologií, stimulovat větší evropskou spolupráci v oblasti hodnocení zdravotnických technologií a i nadále se angažovat v celosvětovém úsilí o řešení odolnosti vůči antibiotikům. Vítá proto např. nový akční plán boje proti odolnosti vůči antibiotikům, který má Komise v úmyslu předložit v průběhu roku 2017;

41.

v této souvislosti připomíná členským státům jejich povinnost vypracovat do poloviny roku 2017 národní akční plán pro boj proti antimikrobiální rezistenci „založený na přístupu ‚jedno zdraví‘ a odpovídající cílům globálního akčního plánu WHO“ a žádá ministerstva zdravotnictví, aby do přípravy a realizace těchto plánů zapojila místní a regionální orgány;

42.

konstatuje, že občané EU získali díky rozsudkům Evropského soudního dvora a směrnici o mobilitě pacientů z roku 2011 více možností k vyhledávání zdravotní péče v jiném členském státě. Je to vhodné mj. pro pacienty s vzácnou diagnózou nebo pro ty, kdo potřebují kvalifikovanou zdravotní péči, jež v jejich vlasti není dostupná. Staví se proto kladně k práci Komise na zavedení evropských referenčních sítí pro poskytovatele zdravotní péče a odborných středisek v členských státech EU za účelem podpory vysoce specializované zdravotní péče;

43.

vyzývá EU, aby při své práci na „zdravotním stavu v EU“ vyzdvihla dobré příklady účinné kvalitní zdravotní péče, poukázala na organizační formy ve zdravotnictví, které jsou pro poskytování účinné kvalitní zdravotní péče obzvlášť přínosné, a objasnila, jak může kvalitní péče snížit potřebu různých sociálních služeb. Zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité poukázat na místní a regionální organizační modely, u nichž se prokázalo účinné fungování.

V Bruselu dne 22. března 2017.

předseda Evropského výboru regionů

Markku MARKKULA


(1)  Health at a Glance: Europe 2016.

(2)  Dvouletá iniciativa, jež se má provést ve spolupráci s OECD, Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik a členskými státy, zahrnuje čtyři stadia:

zveřejnění zprávy Health at a Glance: Europe 2016 (listopad 2016),

„zdravotní profily“ jednotlivých zemí, které objasní charakteristické rysy a výzvy členských států EU (listopad 2017),

analýza, jež na základě dvou výše uvedených stádií poskytne stručný přehled a propojí výsledky s širší agendou EU se zaměřením na horizontální politické otázky a možnosti vzájemného učení (listopad 2017),

možnost dobrovolné výměny osvědčených postupů, již mohou členské státy požadovat, aby mohly projednat konkrétní aspekty situace ve své zemi (počínaje listopadem 2017).

(3)  Způsob práce, kde jsou pacient a jeho příbuzní aktivně zapojeni do plánování a výkonu zdravotní péče a pacient znamená více než jeho nemoc.

(4)  Health at a Glance: Europe 2016.

(5)  CDR 260/2010.