EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2016
COM(2016) 860 final
SDĚLENÍ KOMISE
Čistá energie pro všechny Evropany
1.Úvod
Energetická unie je jednou z deseti priorit Junckerovy Komise. S cílem modernizovat hospodářství Evropské unie jde ruku v ruce s dalšími stěžejními iniciativami, jako je jednotný digitální trh, unie kapitálových trhů a investiční plán pro Evropu, jejichž smyslem je zajistit pracovní místa, růst a investice v Evropě.
Tento balíček je příležitostí, jak urychlit přechod na čistou energii, růst a tvorbu pracovních míst. Balíček od roku 2021 zmobilizuje další veřejné a soukromé investice ve výši až 177 miliard EUR ročně, a může tak v následujícím desetiletí vyvolat až 1% růst HDP a vytvořit 900 000 nových pracovních míst. Dále to znamená, že uhlíková náročnost hospodářství Unie bude v roce 2030 v průměru o 43 % nižší než dnes a obnovitelné zdroje elektrické energie budou představovat asi polovinu skladby zdrojů pro výrobu elektřiny v EU.
Obrázek 1: Modernizace hospodářství – Úloha energetické unie a opatření v oblasti klimatu
Pařížská dohoda je první dohodou svého druhu a bez Evropské unie by se neuskutečnila. Dnes opět vystupujeme ve vůdčí pozici a dokazujeme, že Evropská unie přináší konkrétní výsledky. – Jean-Claude Juncker, k ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU, 4. října 2016
Odvětví energetiky je důležité pro evropské hospodářství: ceny energií ovlivňují konkurenceschopnost celé ekonomiky a představují v průměru 6 % ročních výdajů domácností. Zaměstnává téměř 2,2 milionu lidí v přibližně 90 000 podnicích po celé Evropě, což představuje 2 % celkové přidané hodnoty. Je na něj napojené prosperující odvětví průmyslové výroby, které dodává potřebné vybavení a služby nejenom v Evropě, nýbrž po celém světě. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energeticky účinných výrobků a služeb dal vzniknout novým firmám po celé Evropě, které Evropanům zajišťují také nová pracovní místa a růst. Míra dopadu energetické unie na zaměstnanost dalece překračuje hranice odvětví zásobování energií. Například odvětví napojená na obnovitelné zdroje energie přímo či nepřímo zaměstnávají více než milion pracovníků a odvětví související s energetickou účinností zhruba jeden milion pracovníků.
Energetická unie je hlavní hnací silou a příspěvkem EU ke globálnímu a úplnému přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství. V prosinci loňského roku EU vyjednala Pařížskou dohodu a díky její rychlé ratifikaci Evropskou unií vstoupila tato první globální dohoda o zmírňování dopadu změny klimatu v platnost za méně než jeden rok dne 4. listopadu 2016. Pařížská dohoda určuje jasné a ambiciózní směřování investic do nízkouhlíkových inovací. Provádění ambiciózních závazků EU v oblasti změny klimatu podle Pařížské dohody patří dnes mezi priority a ve velké míře závisí na úspěšném přechodu na systém čisté energie, jelikož emise skleníkových plynů ze dvou třetin způsobují výroba a využívání energie.
Stejně důležité je i zajistit, aby přechod na systém čisté energie přinášel užitek všem Evropanům. Všichni spotřebitelé, včetně skupin ve zranitelné situaci či čelících energetické chudobě, by se měly cítit součástí tohoto procesu a těžit z hmatatelného přínosu, který má přístup k bezpečnější, čistší a konkurenceschopnější energii, což patří mezi klíčové cíle energetické unie. Komise již představila rámcovou strategii pro energetickou unii, návrhy na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, systém EU pro obchodování s emisemi a související pravidla o sdílení úsilí a využití půdy a lesnictví a také strategii pro nízkoemisní mobilitu.
Jak bylo oznámeno v pracovním programu Komise na rok 2017, Komise dnes představuje návrhy právních předpisů a zjednodušujících opatření, které mají za cíl modernizovat hospodářství a posílit investice do odvětví souvisejících s čistou energií.
Návrhy právních předpisů a zjednodušujících opatření představené v balíčku se soustředí na zrychlení, transformaci a konsolidaci přechodu hospodářství EU na čistou energii a z toho vyplývající tvorbu pracovních míst a růst nových hospodářských odvětví a podnikatelských modelů.
Legislativní návrhy se týkají energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, fungování trhu s elektřinou, bezpečnosti dodávek energie a pravidel správy energetické unie.
Předložený balíček sleduje tři hlavní cíle:
energetickou účinnost na prvním místě,
dosažení celosvětového vedoucího postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů,
zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele.
Mezi zjednodušující opatření se řadí iniciativy na urychlení inovací v oblasti čisté energie a na obnovu budov v Evropě a také opatření: na podporu veřejných a soukromých investic a co nejefektivnějšího využití dostupného rozpočtu EU, na podporu iniciativ vedených průmyslem a posilujících konkurenceschopnost, na zmírnění společenského dopadu přechodu na čistou energii, na zapojení vícero aktérů, a to na jedné straně orgánů členských států a orgánů místní a městské samosprávy a na druhé straně firem, sociálních partnerů a investorů, a na co největší posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií a služeb souvisejících s čistou energií s cílem pomoci třetím zemím, aby dosáhly svých politických cílů.
Tento balíček je třeba chápat v kontextu skutečnosti, že Evropská unie je průkopníkem inteligentnější a čistší energie pro všechny s cílem realizovat Pařížskou dohodu, stimulovat hospodářský růst, oživit investice a zajistit technologické prvenství, vytvořit nové pracovní příležitosti a zvýšit blahobyt občanů.
V zájmu dosažení klimatických a energetických cílů EU do roku 2030 je třeba v období let 2020–2030 každoročně investovat asi 379 miliard EUR: povětšinou v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury. Evropské podniky by měly stát v čele těchto investic. V tomto kontextu mnohé závisí na schopnosti evropských podniků inovovat. Díky 27 miliardám EUR ročně vyhrazeným na veřejný a soukromý výzkum, vývoj a inovace v oblastech souvisejících s energetickou unií je Evropská unie v dobrém postavení, aby proměnila tento přechod v konkrétní průmyslovou a hospodářskou příležitost.
Díky politikám, které dnes navrhla Komise, by se mohla zvýšit průmyslová výroba ve stavebnictví až o 5 %, ve strojírenství až o 3,8 % a v odvětví železa a oceli až o 3,5 %, což představuje 700 000 nových pracovních míst ve stavebnictví, 230 000 ve strojírenství a 27 000 v odvětví železa a oceli.
2.Energetická účinnost na prvním místě
Energetická účinnost je všeobecně nejdostupnější zdroj energie. Upřednostňování energetické účinnosti odráží skutečnost, že nejlevnějším a nejčistším zdrojem energie je energie, kterou není třeba vůbec vyrobit nebo použít. Proto je třeba, aby se k energetické účinnosti přihlíželo v rámci celého energetického systému. To znamená aktivně řídit poptávku, aby se optimalizovala spotřeba energie, snížily náklady pro spotřebitele a závislost na dovozu, a zároveň přistupovat k investicím do infrastruktury energetické účinnosti jako k nákladově efektivní cestě směřující k nízkouhlíkovému a oběhovému hospodářství. Tak bude možné zbavit trh nadměrné výrobní kapacity, zejména v oblasti fosilních paliv.
V souladu s požadavkem Evropské rady z října 2014 přezkoumala Komise cílovou energetickou účinnost Evropské unie a má za to, že by Evropská unie měla stanovit závazný cíl na úrovni celé EU ve výši 30 % do roku 2030. Ve srovnání s cílovými nejméně 27 % dohodnutými v roce 2014 se očekává, že toto navýšení přinese až 70 miliard EUR dodatečného hrubého domácího produktu a 400 000 nových pracovních míst, spolu s dalším snížením nákladů na dovoz fosilních paliv. Vyšší cíl také napomůže dosáhnout cílů EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů a energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.
Komise navrhuje, aby povinnosti týkající se úspor energie stanovené ve směrnici o energetické účinnosti, podle níž mají dodavatelé a distributoři energie ušetřit ročně 1,5 % energie, zůstaly v platnosti po roce 2020. Toto opatření se již osvědčilo přilákáním soukromých investic a podporou vzniku nových subjektů na trhu, jako jsou poskytovatelé energetických služeb, včetně agregátorů, a proto by měla stimulovat podobný rozvoj i po roce 2020. Nové uspořádání trhu s elektřinou dále vytvoří rovné podmínky pro účast strany poptávky na trhu.
Budovy představují 40 % celkové spotřeby energie a okolo 75 % z nich jsou energeticky nehospodárné. Energetická účinnost budov je oblastí, která trpí nedostatkem investic a řadou překážek. Údržba a modernizace budov je rutinní záležitostí, avšak investice do úspor energie se často neberou v potaz, jelikož je zde nedostatek kapitálu, důvěryhodných informací, kvalifikovaných pracovníků a nelze ignorovat ani pochybnosti o možných výhodách. Při dnešním podílu renovace ve výši asi 1 % budov každý rok by trvalo jedno století modernizovat fond budov na energetickou náročnost blížící se nule. Budovy využívající čistou energii znamenají mnohem více než úsporu energie: zvyšují komfort bydlení a kvalitu života, mají potenciál integrovat obnovitelné zdroje energie, skladování, digitální technologie a propojit budovy s dopravním systémem. Investice do fondu budov využívajících čistou energii mohou stimulovat přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.
Zvýšení investic do veřejných budov, mezi něž patří nemocnice, školy a úřady, závisí i na dostupnosti soukromých financí a soukromých poskytovatelů energetických služeb s nabídkou inovativních mechanismů, jako jsou například smlouvy o energetické výkonnosti. Úspory energie mohou pozitivně ovlivnit také veřejné rozpočty, jelikož výdaje na energii veřejných budov činí asi jednu miliardu EUR ročně. Na podporu investic do energetické účinnosti veřejného majetku je však třeba, aby pravidla pro investice ve veřejném sektoru a pravidla statistického zpracování renovace majetku byla transparentní a jasná. V úzké spolupráci s členskými státy analyzuje Komise, jaký dopad mají účetní pravidla pro veřejný sektor na smlouvy o energetické výkonnosti, a do konce jara 2017 provede aktualizaci pokynů pro statistické zpracování takových partnerství.
Změna směrnice o energetické náročnosti budov posílí ustanovení o dlouhodobých strategiích pro renovaci budov, čímž urychlí tempo renovace s cílem dekarbonizovat fond budov do poloviny století. Posílením certifikátů energetické náročnosti návrh také zajistí kvalitnější informace pro navrhovatele projektů a investory, jelikož se zpřístupní údaje o provozní spotřebě energie veřejných budov a propojí se intenzita veřejné podpory s dosaženou výší úspor energie. Návrh vyzývá členské státy, aby investice cílily také na skupiny čelící energetické chudobě, jelikož energetická účinnost je jedním z nejlepších způsobů, jak řešit hlavní příčiny energetické chudoby.
S cílem podpořit naplnění strategie EU pro nízkoemisní mobilitu a zvýšit míru využití elektřiny v dopravě bude směrnice o energetické náročnosti budov vyžadovat instalaci elektrických stanic pro dobíjení vozidel. V případě stávajících budov bude toto ustanovení platit od roku 2025 pouze pro komerční budovy s více než deseti parkovacími místy. U nových budov nebo budov procházejících větší renovací bude toto ustanovení platit pro obytné budovy s více než deseti parkovacími místy ve formě povinnosti předpřipravit kabeláž a pro komerční budovy s více než deseti parkovacími místy ve formě povinnosti instalovat elektrické stanice pro dobíjení vozidel. Malé a střední podniky a orgány veřejné moci lze z oblasti působnosti vyloučit, jelikož pro druhé jmenované již platí směrnice o alternativních palivech, za předpokladu, že jejich dobíjecí stanice jsou veřejně dostupné. Tento balíček zahrnuje také unijní strategii zavádění spolupracujících inteligentních dopravních systémů, které mají zvýšit účinnost dopravy a podpořit řešení digitální mobility.
Komise spouští evropskou iniciativu pro budovy (příloha 1), která zahrnuje prvek „inteligentního financování pro inteligentní budovy“, aby se ještě více urychlila renovace budov a podpořil přechod k fondu budov využívajících čistou energii. Tato nová iniciativa, realizovaná v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou a členskými státy, může do roku 2020 aktivovat dalších 10 miliard EUR veřejných a soukromých prostředků pro energetickou účinnost a využití obnovitelných zdrojů energie v budovách, může pomoci rozvinout rozsáhlý soubor financovatelných projektů a vytvořit platformu pro energetickou účinnost ve všech členských státech. Cílem iniciativy je také vybudovat na trhu důvěru v budovy využívající čistou energii, proto budou investorům a dalším zúčastněným stranám zpřístupněny technické a finanční údaje o výkonnosti více než 7 000 evropských projektů pro energetickou účinnost průmyslu a budov ve spolupráci s finančním sektorem se připraví konsenzuální rámec pro upisování investic do budov využívajících čistou energii, aby bylo pro takové projekty na trhu k dispozici více cílených a standardizovaných finančních prostředků. Díky tomu se výrazně zlepší životní i pracovní podmínky a klima, zvýší úspory energie i počet pracovních míst a investice. Evropská iniciativa pro budovy stimuluje i evropský stavební průmysl, který se musí vyrovnávat s řadou hospodářských a společenských úkolů. Energetická účinnost budov může být jedním ze stimulů modernizace tohoto odvětví a jeho pracovních sil.
Energeticky náročná odvětví (např. ocelářský a automobilový průmysl) budou muset i nadále pokračovat se zaváděním opatření ke zlepšení energetické účinnosti. Takové investice se zpravidla vrátí díky nižším nákladům na energii. Nové sektory jako odvětví obrany nabízí další potenciál pro energetickou účinnost, který doposud nebyl využit, a proto zde úspory nákladů na energii přímo pozitivně ovlivní veřejné rozpočty.
Ekodesign a energetické štítky budou i nadále hrát důležitou úlohu při úsporách energie a zdrojů na straně spotřebitelů a vytváření obchodních příležitostí pro evropský průmysl. Po důkladném zvážení se Komise rozhodla ještě více se zaměřit na produkty s nejvyšším potenciálem úspor v oblasti energie a oběhové hospodářství.
Komise právě přijímá balíček, který zahrnuje pracovní plán pro ekodesign na období 2016–2019 a řadu opatření pro konkrétní produkty. Pracovní plán pro ekodesign stanovuje priority Komise na následující tři roky, včetně přezkumu stávajících opatření pro konkrétní produkty, aby i nadále odpovídaly technologickému vývoji, či přezkumu nových produktů s ohledem na možnou regulaci a zužitkování doposud nevyužitého potenciálu. Všechna opatření uvedená v pracovním plánu pro ekodesign mají potenciál do roku 2030 zajistit ročně dohromady více než 600 TWh úspor primární energie, což je srovnatelné s roční spotřebou primární energie středně velkého členského státu. Evropa si tak udrží celosvětové vedoucí postavení ve standardech energetické účinnosti produktů a bude i nadále přinášet hospodářský užitek a ekologické výhody spotřebitelům a podnikům.
3.Dosažení celosvětového vedoucího postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů
Odvětví energie z obnovitelných zdrojů zaměstnává v Evropě více než 1 100 000 osob a Evropa si stále drží světové prvenství v odvětví větrné energie. Celkem 43 % větrných turbín instalovaných po celém světě pochází z dílen několika málo hlavních evropských výrobců. Ambiciózní politika EU stimuluje snižování nákladů v oblasti slunečních a větrných technologií. Energie z obnovitelných zdrojů tak zlevňuje a je dostupnější po celém světě. Evropa sice přišla o své vedoucí postavení ve výrobě solárních panelů ve prospěch dovozu, avšak větší část přidané hodnoty instalace solárního panelu (> 85 %) se vytváří v Evropě.
Mezi největší evropské zaměstnavatele v odvětví energie z obnovitelných zdrojů patří odvětví větrné energie, slunečních fotovoltaických systémů a tuhé biomasy. Fotovoltaický průmysl však zaznamenal úbytek pracovních míst: v roce 2014 dosahovala zaměstnanost v tomto odvětví mírně nad jednu třetinu úrovně z roku 2011, jelikož zde došlo ke ztrátě výrobních kapacit. Odvětví větrné energie nabízelo v EU většinu pracovních míst v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V období 2005–2013 se obrat v tomto odvětví v Evropě zvýšil osmkrát a jeho příjmy v EU se odhadují na zhruba 48 miliard EUR. Ve stejném období od roku 2005 do roku 2013 se zaměstnanost v odvětví větrné energie v EU pětinásobně zvýšila a v roce 2014 zde bylo přibližně 320 000 souvisejících pracovních míst. Komise se bude rovněž zabývat iniciativami vedenými průmyslem, jejichž obecným cílem je podpořit celosvětové vedoucí postavení Evropské unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a čistých technologií.
Evropská rada si rovněž vytyčila za cíl, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v EU v roce 2030 činil alespoň 27 %. Tento minimální cíl je závazný na úrovni celé EU, avšak nepřenáší se do závazných cílů na vnitrostátní úrovni. Členské státy místo toho přislíbí přispívat prostřednictvím integrovaných vnitrostátních plánů pro energetiku a klima, které jsou součástí návrhu správy k dosažení společného cíle EU. Vzájemný tlak plynoucí z regionálních konzultací o plánech a možnostech Komise předkládat doporučení, společně s celkovým rámcem politiky stanoveným ostatními předpisy v tomto balíčku, by měl členské státy motivovat k významným příslibům bez možnosti parazitování. V případě, že si Komise povšimne nějaké mezery, co se ambic i realizace týče, zejména v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie a energetickou účinností, může přijmout opatření nutná k tomu, aby se takové vznikající mezeře vyhnula a zaplnila ji. Cílová úroveň bude v budoucnu přezkoumána s ohledem na mezinárodní závazky EU.
Růst energie z obnovitelných zdrojů by měly stimulovat nejinovativnější technologie, které výrazně snižují emise skleníkových plynů. Prognózy pro řešení obnovitelných zdrojů energie na celosvětovém trhu v souladu s dlouhodobými cíli dekarbonizace se odhadují asi na 6 800 miliard EUR v období 2014–2035, přičemž velký potenciál růstu se nachází zejména mimo Evropu. V posledních letech dosáhly investice do zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než 85 % celkových investic do výroby, přičemž většina z nich byla určena na zařízení s nižším napětím, zejména na úrovni distribučních sítí. Nové návrhy se zaměřují na další konsolidaci tohoto trendu, například odstraněním překážek výroby vlastní elektrické energie.
Směrnice o obnovitelných zdrojích energie, společně s návrhy nového uspořádání trhu s elektřinou, vytvoří právní rámec s rovnými podmínkami pro všechny technologie, bez ohrožení našich cílů v oblasti klimatu a energetiky. Při přechodu na systém čisté energie sehraje elektřina důležitou úlohu. Podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů prudce stoupl na 29 % celkové výroby elektřiny a dosáhne asi poloviny skladby zdrojů pro výrobu elektřiny EU, zejména co se týče proměnlivých zdrojů jako vítr a slunce. Velká část bude propojená decentralizovaným způsobem na úrovni distribuce. Tržní pravidla je třeba přizpůsobit tak, aby napomáhala takovému rozvoji, řídila proměnlivý výkon a zajistila bezpečnost dodávek elektrické energie. Nový právní rámec proto zajistí, aby se obnovitelné zdroje mohly plně podílet na trhu s elektřinou, ale také aby ustanovení související s trhem nediskriminovala obnovitelné zdroje.
Velkoobchodní trhy se musejí dále rozvíjet a zejména zajistit přiměřená pravidla pro krátkodobější obchodování zohledňující potřeby proměnlivého výkonu, aby dokázaly lépe začlenit rostoucí podíl obnovitelných zdrojů s povětšinou proměnlivým výkonem. Dobře integrované krátkodobé trhy s elektrickou energií s možností obchodovat blíže okamžiku dodání budou také odměňovat pružnost na trhu, co se týče výroby, poptávky i skladování. Přizpůsobí se i tržní pravidla, která umožní výrobcům energie z obnovitelných zdrojů plně se účastnit a dosahovat výnosů ve všech tržních segmentech, včetně trhů systémových služeb.
Přednostní distribuce zůstane v platnosti pro stávající zařízení, zařízení na získávání energie z obnovitelných zdrojů malého rozsahu a demonstrační projekty. Ostatní zařízení bez ohledu na použitou technologii se budou řídit pravidly nediskriminačního přístupu pro třetí strany. Obnovitelné zdroje energie by také měly být co nejméně omezovány.
Tato nová pravidla umožní, aby podíly výrobců elektrické energie z obnovitelných zdrojů na výnosech z tohoto trhu postupně rostly. Tržní výnosy však nemohou plně pokrýt vysoké kapitálové výdaje na obnovitelné zdroje energie, což platí zejména pro nově vznikající technologie. Investoři potřebují, aby politiky byly předvídatelné. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie proto obsahuje zásady na podporu obnovitelných zdrojů, které budou platit po roce 2020, aby případné dotace byly nákladově efektivní a minimalizovaly narušení trhu.
Pro úspěšnou integraci obnovitelných zdrojů energie budou i nadále třeba robustní infrastruktury pro přenos a distribuci energie a také dobře propojená evropská síť. Evropa má nejbezpečnější elektrickou rozvodnou síť na světě, avšak do roku 2030 bude třeba provést významné investice. Komise úzce spolupracuje s členskými státy v regionálním kontextu (plán propojení baltského trhu s energií, skupina pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy, jihozápadní Evropa a severní moře) na podpoře rozvoje klíčových infrastruktur. Ustavila také skupinu odborníků, která poskytuje poradenství k formulaci a dosažení cílů vzájemného propojení pro rok 2030.
Pro dosažení celkového cíle pro obnovitelné zdroje nebyl doposud v dostatečné míře využit potenciál vytápění a chlazení. Obecný přístup v této oblasti stanovuje strategie pro vytápění a chlazení. Podle současných návrhů by měly členské státy zvýšit své podíly obnovitelných paliv ve vytápění a chlazení, provozovatelé dálkového vytápění a chlazení budou muset otevřít své sítě konkurenci a podpořit užívání například tepelných čerpadel.
Bioenergie má velký podíl na naší skladbě energie z obnovitelných zdrojů a stejně tomu bude i v budoucnu. Zajišťuje pracovní místa a hospodářský rozvoj ve venkovských oblastech, nahrazuje fosilní paliva a přispívá k zabezpečení dodávek energie.
Rozvoj vyspělých alternativních paliv pro dopravu bude podporován pověřením k přimíchávání biopaliv pro dodavatele paliv, zatímco podíl biopaliv ze zemědělských plodin na cílech EU pro obnovitelné zdroje energie se bude postupně snižovat. Podpora elektrifikace dopravy je nově dalším klíčovým cílem v rámci trhu s elektřinou a bude posilována ustanoveními v oblasti maloobchodních trhů s elektřinou.
Tuhá biomasa se dnes v EU využívá na vytápění a pohon především na místní a regionální úrovni a vzhledem k vedlejším tokům z lesnického průmyslu a stávající míře využití je celkově šetrná ke klimatu. Objevují se však obavy, že kdyby míra jejího využití rostla, mohlo by to mít nepříznivé klimatické důsledky. Pro zajištění dlouhodobých přínosů v oblasti klimatu bude třeba zejména omezit další tlak na využívání lesů.
Je třeba zajistit větší synergii mezi oběhovým hospodářstvím a rozmanitými způsoby využití biomasy, zejména vzhledem ke skutečnosti, že dřevo lze použít pro řadu produktů s vyšší přidanou hodnotou než pouhá energie. Pro co největší podporu těchto synergií by se mělo veřejné podpory, ať již formou finančních prostředků, nebo přednostním přístupem k rozvodné síti, dostat pouze účinné proměně biomasy na energii, s výjimkou řádně odůvodněných případů souvisejících se zabezpečením dodávek elektřiny.
Dnes pochází většina biomasy používané pro vytápění a pohon z lesů. Zalesněné plochy a lesní hospodářství se v jednotlivých částech Evropské unie i mimo ni velmi liší. Členské státy EU vypracovaly vnitrostátní předpisy pro udržitelné obhospodařování lesů a spolupracují například v rámci procesu Forest Europe. Řada členských států, které dovážejí velké množství biomasy na výrobu energie, také přijala zvláštní režimy udržitelnosti pro biomasu, jež bude možné zachovat i po přijetí návrhu Komise. Prostřednictvím politiky rozvoje venkova EU bude Evropská komise rovněž nadále podporovat udržitelnou mobilizaci dřeva. Opatření na těchto úrovních doplňkově podporují postupy udržitelného obhospodařování lesů.
Komise proto navrhuje rozšířit stávající kritéria udržitelnosti EU na všechny druhy bioenergie. Návrh stanovuje nový přístup pro lesní biomasu, který vychází z platných právních předpisů pro udržitelné obhospodařování lesů a odpovídajícího účtování emisí skleníkových plynů z využívání půdy a lesního hospodářství v zemi původu biomasy. Vývoj výroby biomasy a jejího využití v oblasti energie bude sledován a přezkoumán v rámci správy energetické unie.
4.Zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele
Spotřebitelé jsou ve středu zájmu energetické unie. Energie patří mezi zboží kritické důležitosti a je nezbytně nutná pro plnohodnotné fungování v moderní společnosti.
Přechod na čistou energii musí být také spravedlivý pro ta odvětví, regiony či zranitelné části společnosti, jejichž fungování a život tento přechod ovlivní.
Komise navrhuje reformovat trh s energií tak, aby posílila postavení spotřebitelů a zajistila jim větší svobodu volby, co se týče energie. Na straně podniků to znamená větší konkurenceschopnost. Pro občany pak lepší informovanost, možnost zaujmout aktivnější roli na trhu s energií a větší kontrolu nad výdaji na energii.
Prvním krokem k tomu, aby spotřebitelé stáli v popředí zájmu energetické unie, je poskytnout jim lepší informace o jejich vlastní spotřebě energie a souvisejících nákladech. Návrhy dávají spotřebitelům nárok na inteligentní měřiče, jasné vyúčtování a jednodušší podmínky změny dodavatele. Návrhy také zlevňují přechod k jinému dodavateli, jelikož ruší poplatky za ukončení smlouvy. Certifikované srovnávací nástroje poskytnou spotřebitelům spolehlivé informace o dostupných nabídkách. Návrhy zajistí spolehlivější certifikáty energetické náročnosti s indikátorem míry „inteligence“.
V rámci tohoto balíčku Komise zvyšuje transparentnost, kterou přinese druhá dvouletá zpráva o nákladech na energii a cenách energie. Náklady na energii ovlivňují, jakou skladbu energie volíme, výdaje domácností a konkurenceschopnost Evropy. Vzhledem k tomu, že je EU ze 74 % závislá na dovozu, vystavuje se nadále riziku kolísání celosvětově stanovovaných cen fosilních paliv. Globální vývoj v posledních letech vedl k poklesu „výdajů na dovoz energie“ EU o 35 % a stimuloval hospodářský růst. Velkoobchodní ceny elektřiny dosáhly nejnižší úrovně za posledních dvanáct let a ceny plynu spadly o 50 % od roku 2013 a ceny ropy téměř o 60 % od roku 2014. Cenové rozdíly se ve srovnání s ostatními světovými ekonomikami zmenšily.
Trendy cen pro koncové uživatele v domácnostech jsou odlišné. Klesající ceny energie byly vyvažovány stoupajícími náklady na sítě a státními daněmi a poplatky, jelikož energie často slouží jako daňový základ pro naléhavé potřeby příjmů do státního rozpočtu. Maloobchodní ceny elektřiny stoupaly od roku 2008 asi o 3 % každý rok a maloobchodní ceny plynu o 2 %. Náklady na energii se tak mírně zvýšily a činí téměř 6 % výdajů domácností.
Díky změnám v právních předpisech zaváděným v rámci tohoto balíčku a přechodu od centralizované konvenční výroby k decentralizovaným, inteligentním a propojeným trhům bude pro spotřebitele také snazší vyrábět svou vlastní energii, skladovat ji, sdílet, spotřebovávat nebo ji prodat zpět trhu – přímo nebo jako energetická družstva. Spotřebitelé budou moci reagovat na poptávku přímo nebo prostřednictvím agregátorů energie. Nové inteligentní technologie umožní spotřebitelům v případě jejich zájmu, aby mohli ovládat a aktivně řídit svou spotřebu energie při současném zlepšení pohodlí. Díky těmto změnám bude pro domácnosti i podniky snazší více se podílet na energetickém systému a reagovat na cenové signály. V této souvislosti bude také třeba odstranit stropy velkoobchodních a maloobchodních cen a zároveň zajistit plnou a odpovídající ochranu spotřebitelských domácností ve zranitelné situaci. Návrhy nových předpisů dále vytvoří příležitosti, aby nové a inovativní společnosti mohly spotřebitelům nabízet více druhů služeb v lepší kvalitě. Usnadní to inovaci a digitalizaci a evropským podnikům pomůže zajistit energetickou účinnost a nízkouhlíkové technologie.
Energetická chudoba je velkou výzvou v celé EU a pramení z nízkých příjmů a energeticky neúčinného bydlení. V roce 2014 dosáhly výdaje na energii v případě domácností z nejnižších příjmových skupin v EU téměř 9 % jejich celkových výdajů. To představuje 50% nárůst oproti období před deseti lety a mnohem větší míru než u průměrné domácnosti. Tento balíček stanovuje nový přístup k ochraně spotřebitelů ze zranitelných skupin, který mimo jiné zahrnuje pomoc členským státům se snižováním nákladů spotřebitelů na energii díky podpoře investic do energetické účinnosti. Návrhy Komise v oblasti energetické účinnosti žádají po členských státech, aby přihlédly k energetické chudobě, a trvají na tom, že část opatření na energetickou účinnost bude zavedena prioritně v domácnostech čelících energetické chudobě a v oblasti sociálního bydlení. Také dlouhodobé vnitrostátní strategie renovace budov by měly přispívat ke zmírňování energetické chudoby. Součástí procesu správy energetické unie je i povinnost členských států monitorovat energetickou chudobu a připravovat o ní zprávy, zatímco Komise bude napomáhat sdílení osvědčených postupů. V souladu se snahou posílit a chránit pozici spotřebitelů Komise kromě toho navrhuje určité procesní záruky předtím, než lze spotřebitele odpojit. Komise také zakládá středisko pro sledování energetické chudoby, které zajistí lepší údaje o problému a jeho řešeních a také členským státům pomůže bojovat proti energetické chudobě.
5.Zjednodušující opatření
Evropská unie odvedla již mnoho práce na podporu přechodu na čistou energii a dosažení tří hlavních priorit: energetické účinnosti na prvním místě, dosažení celosvětového vedoucího postavení EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele. Ale je třeba udělat ještě více.
Zčásti to znamená nastavit právní rámec EU na období po roce 2020, což je právě smyslem návrhů v oblasti uspořádání trhu, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a správy, které doplňují již předložené iniciativy Komise týkající se opatření v oblasti klimatu a nízkoemisní mobility.
EU musí podpořit přechod na čistou energii také pomocí dalších nástrojů, které má k dispozici. Patří sem využití široké řady politik EU: účinné prosazování předpisů EU, využití finančních prostředků EU účinným a soudržným způsobem a podpora partnerství se zúčastněnými stranami.
Přechod na čistou energii není možný bez přispění vícero zúčastněných stran z občanské společnosti a na regionální i místní úrovni. Města, regiony, firmy, sociální partneři a další zúčastněné strany se musejí aktivně účastnit diskuzí o energetické transformaci, zejména v kontextu integrovaných plánů pro energetiku a klima, které by měly odpovídajícím způsobem zohledňovat potřeby různých území.
Potřebná opatření se budou postupně vyvíjet. V rámci každoroční zprávy o stavu energetické unie se Komise vyjádří k provádění opatření na podporu přechodu na čistou energii představených spolu s tímto balíčkem a podle potřeby přidá opatření nová.
Na posílení konkurenceschopnosti Evropy a zavádění technologií využívajících čistou energii představuje Komise v rámci tohoto balíčku iniciativu na urychlení inovací v oblasti čisté energie. Tato iniciativa vytyčuje řadu konkrétních opatření na zlepšení právního, hospodářského a investičního prostředí pro inovace do technologií a systémů využívajících čistou energii. V návaznosti na Evropský strategický plán pro energetické technologie a pokračující práci na strategickém plánu pro výzkum a inovace v dopravě (STRIA) zahrnuje také omezený počet priorit inspirovaných integrovaným výzkumem, inovacemi a konkurenceschopností, které mají podpořit strategické cíle tohoto balíčku. Díky jasnějším prioritám bude možné převést významný podíl zdrojů z programu Horizont 2020 (minimálně 2 miliardy EUR) a směrovat veřejnou podporu a soukromé investice po celé Evropské unii. Na podporu podnikání a zájmu trhu o inovativní nízkouhlíková a energeticky účinná řešení Komise dále vyzkouší nový přístup k financování s cílem podpořit inovace s vysokým rizikem a vysokým dopadem v oblasti čisté energie a zvýší činnost Evropského inovačního a technologického institutu a zejména příslušných znalostních a inovačních společenství.
Chceme-li zajistit růst a nová pracovní místa, musí být přechod na čistou energii v popředí zájmu průmyslových odvětví EU. S cílem podpořit celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti čisté energie a nízkouhlíkových technologických řešení podpoří Komise iniciativy vedené průmyslem. Tyto iniciativy by měly mít za cíl posilovat propojení s průmyslem v rámci celého hodnotového řetězce a zapojovat nehospodářské subjekty, jako jsou sociální partneři a spotřebitelské organizace. Komise také s příslušnými zúčastněnými stranami projedná, zda je třeba ustavit „průmyslové fórum pro čistou energii“, které by mohlo spojovat různé okruhy (energetický, dopravní, výrobní, digitální apod.) a společně jednat o tom, jak optimalizovat přínosy přechodu na čistou energii v průmyslu EU a jak podporovat naši globální konkurenceschopnost a mezinárodní spolupráci.
Členské státy musí rovněž řešit dopad přechodu na čistou energii na sociální oblast, dovednosti a průmysl a tento dopad zohlednit ve vnitrostátních plánech pro energetiku a klima. Komise přezkoumá, jak zlepšit podporu přechodu v regionech s těžbou uhlí a vysokými emisemi uhlíku. K tomuto účelu bude spolupracovat se subjekty z těchto regionů, poskytovat vedení, zejména pro přístup k dostupným zdrojům a programům a jejich využití, a formou zvláštních platforem podporovat sdílení osvědčených postupů, včetně diskuzí o plánech postupu pro průmysl a potřebách rekvalifikace.
Obecněji bude Komise zajišťovat platformy pro odvětví a pracovníky s ohledem na přizpůsobení dovedností potřebám přechodu na čistou energii. Na základě zkušeností s prvními pilotními projekty v rámci agendy dovedností pro Evropu v odvětvích automobilových a námořních technologií spustí Komise v roce 2017 nové plány pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie a pro stavební průmysl se zaměřením na nízkouhlíkové technologie.
Tento balíček také zintenzivňuje opatření EU pro odstranění neúčinných dotací na fosilní paliva v souladu s mezinárodními závazky v rámci skupin G7 a G20 a v Pařížské dohodě. Zbývající, avšak stále významná veřejná podpora ropy, uhlí a dalších uhlíkově náročných paliv nadále narušuje trh s energií, vytváří hospodářskou neúčinnost a brání investicím do přechodu na čistou energii a inovacím. Reforma uspořádání trhu odstraňuje přednostní distribuci pro uhlí, plyn a rašelinu a omezí potřebu kapacitních mechanismů, které zpravidla závisely na uhlí. Komise zavede pravidelné sledování dotací na fosilní paliva v EU a očekává, že členské státy využijí svých vnitrostátních plánů pro energetiku a klima ke sledování postupného odstraňování dotací na fosilní paliva. Komise provede hodnocení účelnosti a účinnosti rámce EU pro zdanění energie, aby mohla stanovit další možné kroky také v kontextu snahy o odstranění dotací na fosilní paliva.
Vnější politiky a politiky rozvojové spolupráce EU jsou důležité nástroje na podporu celosvětového přechodu na čistou energii a pomáhají na této cestě našim partnerům v sousedních zemích a rozvojovém světě.
EU posiluje spolupráci v oblasti energetické účinnosti se západním Balkánem, Tureckem a jižními a východními sousedy. Byly spuštěny první čtyři pilotní projekty na zvýšení investic do energetické účinnosti budov a v roce 2017 budou nejspíš rozšířeny do dalších partnerských zemí. Prostřednictvím příslušných finančních nástrojů EU také posílí financování energetické účinnosti budov v rámci politiky sousedství a předvstupní politiky.
Afrika je výsadní partner Evropské unie a energetické partnerství mezi Afrikou a EU poskytuje rámec spolupráce v oblasti energie. EU také podporuje africkou iniciativu pro obnovitelné zdroje energie.
Evropské podniky mohou těchto příležitostí využít a nabídnout své vynikající zkušenosti v rámci vývozu a investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů na světových konkurenčních trzích. Cílem EU je uzavřít ambiciózní dohodu týkající se environmentálního zboží v rámci Světové obchodní organizace a v rámci dvoustranných obchodních dohod usilovat o liberalizaci environmentálního zboží a služeb a usnadnění obchodování a investic v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů.
V příloze II „Podpora přechodu na čistou energii“ jsou uvedeny některé oblasti, kde lze v krátkodobém horizontu posílit konkrétní opatření, přesměrovat zaměření nebo zlepšit synergie na podporu pracovních míst, růstu a investic v Evropě. To by mělo členským státům rovněž pomoci nákladově efektivním způsobem splnit své závazky v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2020, umožnit jim přijmout ambiciózní přísliby cílů pro rok 2030 a zároveň motivovat ostatní zúčastněné strany z veřejného a soukromého sektoru, aby se výrazněji podílely na přechodu na čistou energii.
6.Závěry
K veškerým legislativním návrhům souvisejícím s energetickou unií, jež Komise předložila v letech 2015 a 2016, musí Parlament i Rada přistupovat jako k prioritě. To zdůraznila také Evropská rada v březnu 2016 a podpořil Evropský parlament. Pokrok bude přezkoumán na jarním zasedání Evropské rady v roce 2017.
Evropský parlament a Rada by měly zachovat celkovou soudržnost tohoto balíčku a dřívějších návrhů Komise týkajících se například systému pro obchodování s emisemi, sdíleného úsilí, využívání půdy a nízkoemisní mobility.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2016
COM(2016) 860 final
PŘÍLOHA
Urychlení zavádění čisté energie v budovách
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE
Čistá energie pro všechny Evropany
Iniciativa, kterou dnes spouští Komise, přistupuje k budovám jako k základní součásti přechodu Evropy na čistou energii.
Zaměřuje se na místa, kde žijeme a pracujeme, s cílem vyvinout komplexní, integrovaný přístup, který klade energetickou účinnost na první místo, přispívá k celosvětovému vedoucímu postavení EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zajišťuje spravedlivé podmínky pro spotřebitele takovým způsobem, aby členské státy mohly dosáhnout svých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2020 a 2030.
Výhody tohoto integrovaného přístupu jsou jasné:
̶mobilizace investic na vnitrostátní, regionální i místní úrovni a stimulace růstu a tvorby pracovních míst při souběžné podpoře inovací a dovedností,
̶úspory energie vedoucí k nižším provozním nákladům, zdravějšímu bydlení a pracovnímu prostředí pro občany,
̶zmírnění energetické chudoby se zvláštním zaměřením na řešení energetické neúčinnosti sociálního bydlení a veřejných budov,
̶postupná decentralizace evropského energetického systému díky využití udržitelné energie v budovách,
̶připojení budov na propojený energetický, skladovací, digitální a dopravní systém, který přispěje k evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu,
̶posílení postavení domácností, firem a energetických společenství a
̶přínos oběhovému hospodářství.
Samotný stavební průmysl zajišťuje v Evropě 18 milionů přímých pracovních míst a vytváří 9 % HDP.
Evropský stavební průmysl má potenciál reagovat na řadu hospodářských a společenských výzev, jako je tvorba pracovních míst a zajištění růstu, větší urbanizace, sociální sítě a digitální komunikace, demografické změny a globalizované hodnotové řetězce, ekologické tlaky a zároveň i výzvy v oblasti energie a změny klimatu. Budovy mohou být jedním ze stimulů modernizace tohoto odvětví a jeho pracovních sil.
EU již zaujímá celosvětové vedoucí postavení v inovačních systémech pro budovy. Díky integraci energetické účinnosti, obnovitelným zdrojům energie, skladování a napojení na digitální a dopravní systémy prostřednictvím budov můžeme toto postavení ještě posílit a co nejlépe využít příznivého právního rámce.
Budovy dnes představují 40 % celkové spotřeby energie v Evropě. Okolo 75 % fondu budov je energeticky nehospodárných. Při dnešním podílu renovace ve výši 1 % ročně by trvalo zhruba jedno století dekarbonizovat fond budov na moderní, nízkouhlíkovou míru.
Pro realizaci udržitelného energetického potenciálu budov je třeba překonat řadu sociálních, finančních a technických překážek či správních problémů. Zatímco například údržba a modernizace budov je rutinní záležitostí, investice do udržitelné energie se často neberou v potaz, jelikož je zde nedostatek kapitálu, důvěryhodných informací, kvalifikovaných pracovníků a nelze ignorovat ani pochybnosti o možných výhodách.
Řada tvůrců projektů je také nucena překonat překážky při pokrytí nutných vstupních nákladů na projekty a nemá přístup k atraktivním a odpovídajícím finančním produktům na trhu. Toto selhání trhu je způsobeno především nedostatečným pochopením rizik, četných výhod a obchodních důvodů k investicím do udržitelné energie, zejména do energetické účinnosti, na straně financujících subjektů a investorů. Nízké investice a nedostatek řešení na klíč dále zvyšují realizační náklady a nedostatek kapacit a dovedností strukturovat financovatelné projekty drží poptávku po financích na nízké úrovni.
Úlohou politiky udržitelné energetiky je pomoci spotřebitelům snadněji realizovat takové investice a vytvořit příznivější investiční podmínky. Na základě transparentních, jasných a včasných informací o spotřebě a souvisejících nákladech by spotřebitelé měli mít možnost při renovaci svých domovů volit účinnější řešení. Při modernizaci veřejných budov, jako jsou nemocnice, školy, sociální bydlení či kanceláře, by orgány veřejné moci měly mít možnost přístupu k atraktivním finančním řešením a využít inovativních energetických služeb například ve formě smluv o energetické výkonnosti.
Mimo stanovení správného právního rámce, zejména prostřednictvím navrhované novelizace směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov, je třeba doplňujícími opatřeními urychlit změny v reálné ekonomice a bezodkladně řešit otázku financování.
1.
Inteligentní financování pro inteligentní budovy
Renovace budov zahrnující udržitelnou energii je oblastí, kde mohou spojování projektů a veřejné záruky přinést výraznou změnu. Jako součást investičního plánu pro Evropu je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) 2.0 klíčem k aktivaci soukromého financování pro účely energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů energie v budovách ve větší míře.
Již nyní hrají energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie významnou úlohu mezi projekty EFSI. Převážná většina projektů v oblasti energetiky, jejichž financování bylo dosud schváleno (představující 22 % ze 154 miliard EUR celkových investic), se týká energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů. Na základě úspěchu EFSI navrhla Komise prodloužit jeho trvání do konce roku 2020 a stanovit požadavek, aby minimálně 40 % projektů EFSI v oblasti infrastruktury a inovací přispívalo k opatřením v oblasti klimatu, energie a ochrany životního prostředí v souladu s cíli COP21. Jedná se o velkou příležitost a konkrétní příspěvek k tomu, jak posílit veřejné a soukromé investice na podporu přechodu na nízkouhlíkové oběhové hospodářství. Podporu z Evropského fondu pro strategické investice může doplňovat podpora ve formě grantů nebo finančních produktů z jiných fondů EU, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, nebo ji lze s touto podporou kombinovat.
V období 2014–2020 investují Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti 17 miliard EUR do energetické účinnosti veřejných a obytných budov a firem se zaměřením na malé a střední podniky. To je třikrát více než v předchozím období a potvrzuje to závazek a důležitost, kterou členské státy a regiony přikládají energetické účinnosti. Existuje potenciál vystoupat na mnohem vyšší částku ve formě vnitrostátního veřejného a soukromého spolufinancování a podle odhadů dosáhnout celkem asi 27 miliard EUR. Jedním z cílů investičního plánu pro Evropu je přinejmenším zdvojnásobit využití finančních nástrojů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, aby se mobilizovaly další soukromé investice a vytvořily životaschopné trhy. Členské státy a regiony mají již v plánu investovat téměř 6,4 miliardy EUR prostřednictvím finančních nástrojů pro nízkouhlíkové cíle, především energetickou účinnost, což je více než osminásobné navýšení ve srovnání s obdobím 2007–2013.
Na základě investičního plánu pro Evropu a evropských strukturálních a investičních fondů spustí Komise iniciativu k dalšímu posílení investic ze strany veřejných subjektů, poskytovatelů energetických služeb, malých a středních podniků a podniků se střední kapitalizací a domácností v oblasti energetické účinnosti a inteligentních budov. Tato nová iniciativa, realizovaná v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) a členskými státy, může do roku 2020 aktivovat dalších 10 miliard EUR veřejných a soukromých prostředků pro energetickou účinnost a využití obnovitelných zdrojů energie. To by mělo probíhat prostřednictvím finančních zprostředkovatelů a vnitrostátních investičních platforem pro energetickou účinnost, které budou agregovat projekty, zmírňovat rizika investic do energetické účinnosti a optimalizovat využití veřejných fondů, zejména evropských strukturálních a investičních fondů v kombinaci s prostředky z Evropského fondu pro strategické investice. Takové kombinace, které jsou možné již dnes, budou dále posíleny navrhovanými změnami finančního nařízení a nařízení o společných ustanoveních. Členským státům, zejména těm s větší energetickou náročností a závislostí na vnějších zdrojích energie, se doporučuje zúčastnit se této iniciativy a přispět k ní. Sdílením rizik mezi EU a vnitrostátními veřejnými a soukromými fondy se pro konečné příjemce zpřístupní atraktivnější možnosti financování. S využitím řešení EU se bude navíc pojit několik regulačních a správních výhod, například v souvislosti se státní podporou, veřejnými zakázkami, závazky spolufinancování a také výkaznictvím a předběžnými hodnoceními. Je důležité, že v kontextu hodnocení veřejných financí v rámci Paktu o stabilitě a růstu bude Komise rovněž pozitivně hodnotit příspěvky členských států k jednorázovým příspěvkům do tematických či nadnárodních investičních platforem v kontextu EFSI.
Významná část těchto fondů bude prováděna ve městech a regionech, jelikož vzhledem ke svým rozhodovacím pravomocem o stavebních řádech a plánování rozvoje města hrají místní a regionální subjekty důležitou úlohu při podpoře budov využívajících čistou energii. Prostřednictvím iniciativ jako Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky jsou města a regiony vedeny k zavádění opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování odolnosti a zajišťování přístupu k čisté a cenově dostupné energii pro všechny.
Pilíř I: Efektivnější využití veřejného financování
Cílem je maximalizovat využití dostupného veřejného financování prostřednictvím finančních nástrojů, které řeší zjištěná selhání trhu, a lepším cílením grantů na spotřebitele ze zranitelných skupin. Za tímto účelem se Komise zaměří na následující oblasti:
a.Rozvoj modelů financování udržitelné energie na základě vnitrostátních investičních platforem (s případným regionálním rozměrem) s cílem přilákat dodatečné soukromé investice do renovace budov, podle nařízení EFSI a v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory.
V Evropské unii snad ještě více než v jiných rozvinutých ekonomikách hrají banky ústřední úlohu při financování investic spotřebitelů a firem. Aktivita bank na nových trzích s energií, zejména v oblasti rozsáhlých projektů na obnovitelné zdroje energie, sice roste, avšak banky málokdy považují energetickou účinnost za samostatný tržní segment. Důsledkem je nedostatek odpovídajících a dostupných komerčních finančních produktů pro investice do energetické účinnosti nebo energie z obnovitelných zdrojů v budovách. Komise se snaží řešit tento nedostatek, a proto připravila inovační režim financování – nástroj Soukromého financování pro energetickou účinnost (PF4EE) financovaný v rámci programu LIFE a ve správě EIB. Úspěch tohoto pilotního režimu, o němž svědčí výrazně vyšší aktivace prostředků, než se původně očekávalo, ukazuje, jaký potenciál na stimulaci investic do energetické účinnosti má sdílení rizik, technická pomoc a úvěry od EIB zúčastněným finančním institucím. Zkušenosti získané z nástroje Soukromého financování pro energetickou účinnost (PF4EE) ještě více posílí vhodné kombinace Evropského fondu pro strategické investice s jinými zdroji veřejného financování, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, prostřednictvím investičních platforem.
Na základě těchto zkušeností Komise podpoří rozvoj flexibilních platforem financování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie na vnitrostátní a regionální úrovni. Tyto platformy mohou nabídnout řešení úplných služeb a umožnit místním bankám, finančním zprostředkovatelům, poskytovatelům energetických služeb a dalším subjektům spojit investice a nabídnout atraktivní finanční produkty pro udržitelnou energetiku velkému počtu konečných příjemců v oblasti působnosti dané platformy. Subjektům ochotným financovat portfolia investic do udržitelné energetiky mohou sloužit tři vzájemně se posilující prvky:
̶navýšené dluhové financování EIB prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice s cílem zvýšit jejich finanční kapacitu (a tím posílit zaměření na udržitelnou energii v budovách v rámci Evropského fondu pro strategické investice 2.0),
̶mechanismus sdílení rizik pro zmírnění rizika investičních portfolií pro energeticky udržitelnou výstavbu a pro atraktivnější úvěrové podmínky pro konečné příjemce. Tento prvek by mohl být využit spolu s místně dostupnými prostředky, včetně evropských strukturálních a investičních fondů,
̶technická odbornost a pomoc při zavádění úvěrových programů připravených ve spolupráci s Evropským centrem pro investiční poradenství, a to mj. prostřednictvím nástrojů, jako jsou ELENA, JASPERS a fi-compass, a dalších zdrojů vnitrostátního či regionálního financování.
Na podporu využití tohoto modelu a dalších souvisejících nástrojů udržitelné energetiky prozkoumá Komise možnost převodu stávajících finančních prostředků EU, např. na technickou pomoc.
b.Smlouvy o energetické výkonnosti: úloha smluv o energetické výkonnosti pro stimulaci energetické účinnosti veřejných budov se musí posílit, jelikož nabízejí komplexní přístup k renovacím, včetně financování, realizace prací a hospodaření s energií. Za určitých podmínek mohou také přinést investice do energetické účinnosti bez navýšení veřejného dluhu, což je velmi důležité pro vlády i orgány místní a regionální samosprávy, které musí řešit rozpočtová omezení, zejména v souvislosti se sociálním bydlením, nemocnicemi nebo školami. Na podporu investic do energetické účinnosti veřejného majetku je třeba, aby pravidla pro investice ve veřejném sektoru a pravidla statistického zpracování renovace majetku byla transparentní a jasná. Eurostat přezkoumá, jak řešit dopad investic souvisejících s energetickou účinností na státní dluh a deficit. V úzké spolupráci s členskými státy Komise analyzuje, jaký dopad mají účetní pravidla pro veřejný sektor na smlouvy o energetické výkonnosti, a do konce jara 2017 podle potřeby aktualizuje pokyny pro statistické zpracování takových partnerství.
c.Zajištění pomoci pro správce veřejných prostředků při strukturování a zavádění finančních nástrojů: spolu s podporou poskytovanou v rámci Evropského centra pro investiční poradenství, platformy fi-compass nebo sítě orgánů energetiky a správy zorganizuje Komise řadu regionálních akcí na budování kapacity, s účastí klíčových subjektů s rozhodovací pravomocí a zúčastněných stran. První seminář se konal v listopadu tohoto roku v Rize a týkal se pobaltského regionu.
d.Komise také připravila okamžitě dostupnou šablonu na zvýšení podílu finančních nástrojů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů: předpřipravený nástroj pro energetickou účinnost. Členské státy aktivně pracovaly na tvorbě finančních nástrojů pro energetickou účinnost, zejména s ohledem na cíl nasměrovat 20 % ESI fondů na investice do nízkouhlíkové ekonomiky prostřednictvím finančních nástrojů. Některé členské státy mají však v tomto ohledu zpoždění a vyšší využití předpřipravených nástrojů by jim mohlo pomoci tuto mezeru překonat.
Legislativní návrh směrnice o energetické náročnosti budov zároveň zahrnuje opatření na navázání finančních pobídek z veřejných prostředků na dosažené úspory energie.
Pilíř II: Agregace a pomoc při rozvoji projektů
Pro úspěch této iniciativy je nezbytné mít k dispozici rozsáhlý soubor financovatelných projektů pro investiční platformy a finanční nástroje. Mnoho navrhovatelů projektů z řad orgánů veřejné moci, jednotlivců a firem však nedisponuje dovednostmi a kapacitou připravit, realizovat a financovat ambiciózní projekty budov využívajících čistou energii. Komise proto:
a.posílí stávající nástroje na podporu vývoje projektů
na úrovni celé EU, jako je například nástroj ELENA, ve spolupráci s Evropským centrem pro investiční poradenství. Cílem je zvětšit investiční soubor, podpořit nasazení finančních nástrojů, přiblížit se navrhovatelům projektů, zejména z východní a střední Evropy, více angažovat města a místní subjekty a stimulovat agregaci a míru přijetí slibných řešení trhem, včetně inovačních technologií, financování a organizačních strategií. Komise zvýší rozpočet EU na podporu vývoje projektů z 23 milionů EUR v roce 2015 na 38 milionů EUR ročně od roku 2017. Očekává se, že rozpočet EU na podporu vývoje projektů v období 2016–2017 povede až ke 3 miliardám EUR investic do energeticky udržitelné výstavby;
b.povede členské státy k založení speciálních místních či regionálních jednotných kontaktních míst pro tvůrce projektů, která budou pokrývat celou spotřebitelskou cestu od informací, technické pomoci, struktury a poskytování finanční podpory po sledování úspor. Tato zařízení by měla stimulovat vznik souboru projektů připravených na místní úrovni a pevných a důvěryhodných partnerství s místními subjekty (např. malými a středními podniky, finančními institucemi a agenturami pro energii), přičemž hlavním cílem je propojit zdroj financování s poptávkou. Rozvoj a šíření těchto jednotných kontaktních míst budou podporovány na úrovni celé EU sdílením osvědčených postupů v rámci programu Manag'Energy, financováním z programu Horizont 2020, nástroji na podporu vývoje projektů na úrovni EU či případně financováním z evropských strukturálních a investičních fondů.
Dalším stimulem pro spojování projektů malého rozsahu bude také navrhované pokračování platnosti závazků členských států dosáhnout úspor energie podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti.
Pilíř III: Zmírnění rizik
Jak požadují finanční instituce
, investoři a financující subjekty musejí lépe pochopit reálná rizika a přínosy investic do energeticky udržitelných budov, a to na základě průkazných údajů z trhu a výsledků v oblasti výkonnosti. Banky musejí stále lépe chápat základní vlastnosti, jako jsou nižší pravděpodobnost nesplácení v případě úvěrů na úspory energie nebo zvýšená hodnota aktiv díky vyššímu energetickému výkonu, a zohledňovat tyto skutečnosti v cenách finančních produktů. Rozvoj zvláštních finančních produktů pro energeticky udržitelné budovy je také důležitým nástrojem podpory vzniku druhotného trhu (refinancování) a zvýšení účasti soukromého kapitálu. Na podporu takové přeměny trhu Komise:
a.spouští platformu pro zmírňování rizik v oblasti energetické účinnosti, která bude zveřejňovat údaje o technické a finanční výkonnosti více než 5 000 evropských projektů v oblasti energetické účinnosti průmyslu a budov. Tvůrci projektů, financující subjekty a investoři mohou tuto otevřenou databázi dále doplňovat a využívat ji jako srovnávací nástroj a pro vzájemné učení;
b.bude úzce spolupracovat s veřejnými a soukromými finančními institucemi, zástupci průmyslu a odvětvovými odborníky na tvorbě konsenzuálního rámce pro upisování investic do energeticky udržitelných budov. Tato iniciativa, připravená ve spolupráci se skupinou finančních institucí pro energetickou účinnost11 a určená ke spuštění v roce 2017, pomůže finančním institucím zařadit klíčové energetické přínosy do své obchodní praxe při současném snížení transakčních nákladů a zvýšení důvěry investorů. Toto opatření pomůže i rozvoji trhu zelených hypoték.
Legislativní návrh směrnice o energetické náročnosti budov zahrnuje zároveň opatření, která mají investorům ze soukromého sektoru zajistit přístup k podrobnějším a lepším informacím, včetně spolehlivějších certifikátů energetické náročnosti budov, sběru skutečných údajů o spotřebě energie veřejných budov a dalšího rozvoje dlouhodobých plánů postupu renovací, jež lze zohlednit při rozhodování o investicích.
Komise také spouští evropské středisko pro sledování fondu budov, které bude centrálně shromažďovat všechny relevantní informace o budovách EU a energetické renovaci. Bude sloužit na podporu navrhování, zavádění, sledování a hodnocení politik a souvisejících finančních nástrojů.
2.
Odvětví stavebnictví
Komise pozve zúčastněné strany z odvětví stavebnictví k jednání o výzvách a příležitostech, které investice do energeticky udržitelné výstavby představují pro toto odvětví, a o tom, jak je lze dále podpořit. Jedná se o doplněk k práci třístranného fóra na vysoké úrovni pro udržitelnou výstavbu v rámci strategie „Construction 2020“.
Na základě agendy dovedností pro Evropu začala Komise usilovat o řešení otázky dovedností. Na základě zkušeností s pilotními projekty z letošního roku spustí Komise v roce 2017 nové soubory tzv. plánů pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností a jeden z nich se bude zabývat také odvětvím stavebnictví se zaměřením na dovednosti související s energetickou účinností a digitalizací. V tomto kontextu vzniknou synergie s iniciativou Komise „BUILD UP Skills“ (rozvoj dovedností), která se zaměřuje na zvyšování odborné připravenosti pracovníků ve stavebnictví v oblasti technologií pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, jejich instalace a řízení.
Výstavba nových nebo dovybavení existujících budov pro zlepšení jejich energetické účinnosti je příležitostí přehodnotit postupy výstavby a demolice tak, aby zohledňovaly širší aspekty účinnosti zdrojů. V rámci balíčku oběhového hospodářství Evropská komise příští rok představí rámec EU k hodnocení celkového vlivu budov na životní prostředí. Takový rámec by měl podpořit oběhové hospodářství v zástavbě a měl by sloužit jako referenční bod pro rozsáhlé realizační projekty, evropské strukturální a investiční fondy a vnitrostátní politiky a právní předpisy. Evropská komise dále zkoumá možnosti podpory iniciativ na posílení investic do nové či inovační infrastruktury recyklace odpadu z výstavby a demolice v regionech, které zaostávají za cílem určeným v rámcové směrnici o odpadech pro rok 2020, podle něhož by mělo být 70 % odpadu opětovně použito, využito a recyklováno. Takové investice by bylo možné podpořit z Evropského fondu pro strategické investice. Připravuje se zvláštní platforma pro projekty v oblasti oběhového hospodářství. Komise také připravila protokol nakládání s odpady z výstavby a demolice, který zúčastněným stranám pomůže zpracovat odpad ekologickým způsobem a s vyšším potenciálem recyklace. S výhledem do budoucnosti připravuje Evropská komise také zásady a pravidla projektování udržitelných budov, aby vznikalo méně odpadu z výstavby a demolic a podpořila se recyklace materiálů. Všechny tyto iniciativy pomohou snížit spotřebu energie a náklady související se stavebními materiály.
Zlepšením fungování trhů se musí otevřít potenciál růstu a nových pracovních míst v odvětví stavebnictví. Výsledky kontroly účelnosti ve stavebnictví poslouží k zajištění lepší soudržnosti souvisejícího vnitřního trhu a právních předpisů o energetické účinnosti. Například požadavky vyplývající z předpisů o ekodesignu by v relevantních případech měly být zapracovány do harmonizovaných norem v rámci nařízení o stavebních výrobcích platného pro tyto produkty, aby se výrobci v souvislosti se zkušebními testy výrobků mohli orientovat vůči jednomu rámci. Jelikož je vnitřní trh se stavebními výrobky stále ještě roztříštěn, i nadále probíhají konzultace se zúčastněnými stranami, které mohou vést k revizi nařízení o stavebních výrobcích ještě ve funkčním období této Komise.
Evropská komise bude i nadále podporovat inovace, a to stimulací rozvoje pokročilých technologických produktů a postupů v rámci smluvního partnerství veřejného a soukromého sektoru pro energeticky účinné budovy. Od partnerství veřejného a soukromého sektoru se očekává, že vzniknou technologie potřebné ke zvýšení udržitelnosti a konkurenceschopnosti stavebního průmyslu Evropy.
Iniciativu by mohl podpořit inteligentní přístup k veřejným zakázkám se zaměřením na inovativní nízkouhlíková řešení prostřednictvím standardizačních iniciativ vedených průmyslem, podobných projektu SustSteel. Jakmile budou takové normy připraveny, mohou sloužit při naplňování cílů udržitelnosti v odvětví stavebnictví. Tento postup by šlo případně opakovat i u jiných stavebních výrobků; snahy tohoto odvětví by se tak zhodnotily a jeho výrobky by se daly účinněji nabízet na trhu.
Nové směrnice o veřejných zakázkách (platné od jara 2016) konsolidují a optimalizují všechny stávající nástroje pro inovace: funkční kritéria, varianty, kvalitativní hlediska v technických parametrech a kritériích pro výběr. Prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů a programu Horizont 2020 přispívá EU také k zajišťování inovací. To vedlo k řadě převratných projektů. Zajímavým příkladem je přeshraniční projekt PAPIRUS (zahrnující Německo, Španělsko, Itálii a Norsko), jehož cílem je podpora, zavádění a ověřování inovativních řešení pro udržitelnou výstavbu prostřednictvím veřejných zakázek, se zaměřením na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Komise dále vydala dobrovolná kritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek při projektování, výstavbě a správě administrativních budov, která zahrnují řadu doporučení k zakázkám na ekologickou výstavbu energeticky účinných kancelářských budov
.
Digitální technologie skýtají potenciál zvýšit účinnost stavebních postupů a provozu budov, a tím přispět k naším cílovým úsporám energie. Komise proto podporuje stanovení společných zásad a pravidel pro veřejné zakázky na digitalizaci vlastností budov, včetně jejich energetické náročnosti (informační model budovy). Společně s rozvojem společného rámce pro digitální stavební deník a zvláštní opatření cílená na malé a střední podniky to velmi zjednoduší výměnu informací a podpoří rozhodování před, v průběhu i po skončení stavebních projektů, zabrání roztříštěnosti konkurenčních vnitrostátních strategií a sníží náklady pro malé a střední podniky. Podle Dohody o vládních zakázkách uzavřené v rámci Světové obchodní organizace a v kontextu bilaterálních dohod Evropská unie dále zajistí, aby veřejné zakázky byly zadávány transparentním a soutěžním způsobem, který neznevýhodňuje zboží, služby či dodavatele z EU.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2016
COM(2016) 860 final
PŘÍLOHA
Opatření na podporu přechodu na čistou energii
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE
Čistá energie pro všechny Evropany
Dopad většiny opatření v tomto dokumentu se projeví v krátkodobém až střednědobém horizontu. V rámci každoroční zprávy o stavu energetické unie se Komise vyjádří k provádění těchto opatření a podle potřeby stanoví směřování opatření nových.
1. Sociálně spravedlivá transformace a nové dovednosti
Energie patří mezi zboží a služby kritické důležitosti a je nezbytně nutná pro plnohodnotné fungování v moderní společnosti. Řada nástrojů již existuje a je třeba je použít, abychom zajistili spravedlivý přechod na čistou energii a zohlednění jeho transformačního dopadu na odvětví, regiony či zranitelné členy společnosti, které by mohl přechod negativně ovlivnit.
Mezi klíčové nástroje v tomto ohledu patří evropské strukturální a investiční fondy, včetně Evropského sociálního fondu, které napomáhají přizpůsobení v dotčených odvětvích a regionech a přechodu na nové obchodní modely a pracovní profily. V období 2014–2020 bude z Evropského sociálního fondu vyčleněno minimálně 1,1 miliardy EUR na zlepšení systému vzdělávání a odborné přípravy potřebné k přizpůsobení dovedností a kvalifikací a k tvorbě nových pracovních míst v odvětvích souvisejících s energií a životním prostředím. Některé členské státy využívají Evropský sociální fond také ke zmírnění energetické chudoby, jako doplněk k částce 5,2 miliardy EUR vyčleněné z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti na investice do energetické účinnosti bydlení. V rámci přidělených finančních prostředků se řada členských států rozhodla zaměřit na sociální bydlení a domácnosti v nouzi, čímž přispívá k dlouhodobému řešení energetické chudoby téměř jednoho milionu domácností. Zlepšení energetické účinnosti budov je jedním z hlavních nástrojů, jak zlepšit dostupnost energie a bojovat proti energetické chudobě. Vedle opatření navrhovaných v právních předpisech vytvoří Komise také středisko pro sledování energetické chudoby, které bude připravovat spolehlivé statistiky o počtech domácností vystavených energetické chudobě v každém členském státu a bude se podílet na šíření osvědčených postupů.
Zvláštní opatření v souvislosti s přenosem znalostí, získáváním dovedností a podporou inovativních řešení v oblasti účinného využití a výroby energie jsou financována v rámci politiky rozvoje venkova. Očekává se například, že 99 000 příjemců (především zemědělců a lesníků) projde v období let 2014–2020 školením na témata související s energií.
Zejména na podporu solidarity při přechodu na čistou energii navrhla Komise v rámci revize systému EU pro obchodování s emisemi přidělit zdroje na řešení obzvláště vysokých dodatečných investičních potřeb v členských státech s nižšími příjmy. Nový Modernizační fond má za cíl stimulovat investice do modernizace energetických systémů a zlepšit energetickou účinnost. Byl také předložen návrh, aby 10 % povolenek, které budou vydraženy členskými státy, bylo i nadále rozdělováno ve prospěch určitých členských států s nižšími příjmy. Komise v neposlední řadě navrhuje, aby členské státy v úzké spolupráci se sociálními partnery využívaly příjmy z obchodování s emisemi i na podporu získávání dovedností a přerozdělení pracovních sil zasažených přesunem pracovních míst v dekarbonizované ekonomice.
To by mělo být doplněno o zvláštní iniciativu, která poskytne další a více přizpůsobenou podporu pro přechod v průmyslových regionech s těžbou uhlí a vysokými emisemi uhlíku. Cílem je nastartovat a/nebo dále posílit postup regionů při plánování strukturálních změn souvisejících s energetickou transformací a sdílení zkušeností s ostatními regiony, které procházejí podobnou situací. Prvním krokem Komise bude propojit tyto regiony v diskuzi o možných postupech plánování, podpořit sdílení osvědčených postupů a přezkoumat, jaké nástroje podpory jsou k dispozici.
Strategie inteligentní specializace v rámci politiky soudržnosti EU, zejména specializované platformy, může regionům významně pomoci. Jelikož se jedná o postup „zdola nahoru“ se zapojením zejména společenství z oblasti průmyslu, výzkumu, vývoje a inovací a orgánů veřejné moci, může regionům pomoci rozvinout a zavést jejich vlastní strategie energetické transformace.
Přechod na čistou energii nabízí trvalé příležitosti tvorby pracovních míst. Pro úspěšnou transformaci je však třeba provést rekvalifikaci pracovníků, zlepšit plánování a předvídání změn a dovedností a sladění nabízených a požadovaných dovedností. Evropský sociální fond může tyto snahy podpořit ve všech životních fázích od zvyšování povědomí dětí na školách přes podporu odborné přípravy pro příslušné dovednosti a podnikání s využitím čisté energie po sociální začlenění prostřednictvím relevantních profesí. V rámci agendy dovedností pro Evropu spustila Komise iniciativu, která má pomoci řešit otázku potřebných dovedností a jejich nedostatku v konkrétních odvětvích hospodářství (tzv. plány pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností). Na základě zkušeností s pilotními plány spuštěnými v tomto roce (zejména v odvětví automobilových a námořních technologií) přinášejí takové modely možnost řešit potřeby v oblasti dovedností pro přechod na čistou energii. Probíhající plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností v námořním odvětví již využívá větrnou energii na moři a energii z oceánů a může být obzvláště důležitou zkouškou pro druhou vlnu v odvětvích, jako jsou obnovitelné zdroje energie či výstavba.
Sociální partneři hrají důležitou úlohu při mapování potřebných dovedností a předvídání a řízení změn. Jsou již zapojeni do práce energetické unie na úrovni celé EU a je třeba s nimi úzce spolupracovat na celém postupu, ale také při jednáních o integrovaných vnitrostátních plánech pro energetiku a klima.
|
Na podporu sociálně spravedlivého přechodu na čistou energii a nových dovedností:
Komise přezkoumá, jak zlepšit podporu přechodu na čistou energii v regionech s těžbou uhlí a vysokými emisemi uhlíku. K tomuto účelu bude spolupracovat se subjekty z těchto regionů, poskytovat vedení, zejména pro přístup k dostupných zdrojům a programům a jejich využití, a formou zvláštních platforem podporovat sdílení osvědčených postupů, včetně diskuzí o plánech postupu pro průmysl a potřebách rekvalifikace,
členské státy by měly dopad přechodu na čistou energii na společnost, dovednosti a průmysl řešit ve svých integrovaných vnitrostátních plánech pro energetiku a klima,
na základě zkušeností s pilotními projekty spustí Komise v roce 2017 dva nové plány pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností v souvislosti s novými technologiemi – v oblasti obnovitelných zdrojů energie obecně a pro stavební průmysl se zaměřením na nízkouhlíkové technologie,
Komise vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly se sociálními partnery při diskuzích o energetické transformaci, zejména v kontextu integrovaných vnitrostátních plánů pro energetiku a klima.
|
2. Financování EU ve prospěch reálné ekonomiky
Při financování energetické transformace se budou muset kombinovat soukromé investice s veřejnými prostředky, které aktivují soukromé finance a řeší selhání trhu. Návrhy právních předpisů v tomto balíčku a návrh reformy systému EU pro obchodování s emisemi aktivují zdroje soukromých investic. Fungující trhy s energií a uhlíkem a také regulační stabilita a transparentní politiky budou hlavním stimulem řešení otázky investic.
Evropský fond pro strategické investice ukazuje, že také finanční nástroje EU podporují významným způsobem přechod na čistou energii. Fond je na dobré cestě splnit svůj cíl a mobilizovat do poloviny roku 2018 nejméně 315 miliard EUR dodatečných investic do reálné ekonomiky. Podle posledních údajů čísla vyšplhala až na 154 miliard EUR. V souvislosti se spuštěním druhé fáze Evropského fondu pro strategické investice navrhla Komise posílit a rozšířit působnost tohoto fondu. Navrhuje, aby přinejmenším 40 % investic v oblasti infrastruktury a inovací zohledňovalo ochranu klimatu, energii a životní prostředí a přispívalo k dosažení cílů Pařížské dohody.
V souladu s cílem EU vynaložit minimálně 20 % na opatření v oblasti klimatu v rozpočtu EU v období 2014–2020 hraje důležitou úlohu při dosahování cílů energetické unie i reformovaná politika soudržnosti s příslušným finančním příspěvkem 68,8 miliardy EUR. Tato částka bude doplněna o vnitrostátní veřejné a soukromé spolufinancování a odhadem dosáhne celkem 92 miliard EUR. Programy rozvoje venkova také podporují cílené investice do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti (částkou téměř 6 miliard EUR). První údaje o fungování fondů politiky soudržnosti sice ukazují na určitý pokrok za rok 2016, v řadě členských států je však nyní naléhavě třeba přijmout opatření k urychlenému čerpání těchto fondů. Komise bude členským státům, které mají problémy s čerpáním, i nadále poskytovat technickou podporu.
Jednodušší a pružnější pravidla, která Komise navrhla v hodnocení víceletého finančního rámce 2014–2020 v polovině období, také přispějí k urychlenému využití těchto finančních prostředků. V rámci tohoto hodnocení spustila Komise program na širší zjednodušení pravidel, podle kterých se fondy EU řídí. Patří sem kombinace Evropského fondu pro strategické investice s jinými unijními zdroji financování, včetně evropských strukturálních a investičních fondů. Jedním z cílů je posílit využití Evropského fondu pro strategické investice v méně rozvinutých a přechodových regionech. V rámci evropských strukturálních a investičních fondů mají členské státy a regiony již v plánu investovat prostřednictvím finančních nástrojů téměř 6,4 miliardy EUR v oblasti nízkouhlíkové ekonomiky, zejména energetické účinnosti. Ve srovnání s obdobím 2007–2013 je to více než osminásobný nárůst přidělených finančních prostředků a podle prvních náznaků se pokrok již začíná projevovat. Na podporu vyšší míry využití finančních nástrojů poskytuje Komise členským státům podporu také prostřednictvím platformy fi-compass pro poradenské služby a předpřipravené nástroje se standardními lhůtami a podmínkami, které jsou srovnatelné s předpisy evropských strukturálních a investičních fondů a pravidly státní podpory a usilují o propojení veřejných a soukromých zdrojů.
Jedním z příkladů úspěšného projektu realizovaného v rámci Evropského fondu pro strategické investice v kombinaci s evropskými strukturálními a investičními fondy je investiční platforma ve francouzském regionu Hauts-de-France, která ukazuje, jak může široká řada veřejných a soukromých subjektů spojit své znalosti a odborné vědomosti a jak lze kombinovat různé zdroje pro realizaci významné soukromé investice do projektů nízkouhlíkové energie. Dalším příkladem je nástroj Soukromého financování pro energetickou účinnost (PF4EE), který prostřednictvím místních komerčních bank poskytuje dluhový kapitál chráněný před rizikem a umožňuje bankám poskytovat lepší podmínky financování pro projekty související s energetickou účinností budov a malých a středních podniků. Nabízí také specifickou odbornou podporu, díky které mohou místní banky rozvíjet a uvádět na trh nové finanční produkty pro energetickou účinnost, šité na míru potřebám zákazníka.
Nástroj pro čistší dopravu bude využívat finanční nástroje a jejich kombinace pro zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií k urychlení přechodu k nízkoemisní mobilitě. Možný tržní potenciál obnovy autobusů a autokarů činí asi 3 500 vozidel či 875 milionů EUR dodatečných investic ročně.
|
Na podporu dalšího navýšení a posunu investic směrem k přechodu na čistou energii:
Komise dnes spouští iniciativu inteligentního financování pro inteligentní budovy (viz příloha I) na podporu investic do budov využívajících čistou energii. Tato iniciativa podpoří rozvoj investičních platforem umožňujících kombinaci veřejných prostředků a využití atraktivních finančních produktů pro tržní subjekty ve všech členských státech v roce 2017. Posílí také technickou pomoc, díky čemuž se mohou dále rozvíjet a agregovat projekty malého rozsahu, a zahájí aktivity pro zmírňování rizik souvisejících s investicemi do energetické účinnosti,
v kontextu investičního plánu pro Evropu nedávno Komise spustila pilotní projekty na užší sladění načasování různých postupů na úrovni celé EU týkajících se investičních projektů do strategické infrastruktury. Pilotní projekty se v první fázi týkají Belgie a Slovenska. Na základě hodnocení těchto projektů přenese Komise v průběhu roku 2017 tuto zkušenost do ostatních členských států s cílem vytvořit účinný postup jednotného kontaktního místa pro všechny členské státy, přičemž dojde k propojení všech příslušných útvarů Komise, včetně jejích zastoupení v členských státech, do jednoho týmu pro investiční politiku,
Komise vyzývá členské státy, aby urychlily využití evropských strukturálních a investičních fondů na podporu přechodu na čistou energii,
dne 1. prosince 2016 spouští Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou nástroj pro čistší dopravu, který má podpořit investice do čisté a energeticky účinné dopravy a integrovaných energetických a dopravních infrastruktur.
|
3. Stanovení správných pobídek pro investice do přechodu na čistou energii
Zavádění obnovitelných zdrojů energie či opatření směřujících k energetické účinnosti je náročné na kapitálové prostředky. Výměnou za příslib budoucích nižších výdajů na energii nebo příjmů vyžaduje investice předem ve formě úspor domácností, vlastního kapitálu firem nebo dluhového financování od úvěrových institucí.
Současný hospodářský kontext s nízkými náklady na kapitál je příznivý pro stimulaci soukromých investic ve větším rozsahu a směrování kapitálových výdajů do čisté energie, energeticky účinných řešení a udržitelných aktiv. Občané, společnosti, orgány veřejné moci a investoři mají možnost získat vyšší výnosy z kapitálu než z úspor.
Na podporu tohoto významného posunu investic směrem k přechodu na čistou energii budou sloužit integrované vnitrostátní plány pro energetiku a klima, vypracované členskými státy – které jsou součástí správy energetické unie, v jejíž souvislosti dnes Komise představuje svůj návrh – také jako plány rozvoje investic stanovující veřejné a soukromé investice potřebné pro přechod na čistou energii.
Příznivá a soudržná struktura hospodářských pobídek je také klíčová pro stimulaci soukromých investic do přechodu na čistou energii. Jak efektivní stanovení ceny uhlíku, tak postupné vysazování dotací na fosilní paliva je velmi důležité pro odstranění škodlivých narušení trhu, internalizaci ekologických a společenských nákladů scénáře bez opatření a určení ceny souvisejících rizik u různých investičních příležitostí.
Komise již navrhla reformu systému EU pro obchodování s emisemi na období po roce 2020. EU také podporuje zavádění systémů pro obchodování s emisemi prostřednictvím dvoustranné spolupráce a účast na vícestranných iniciativách s našimi mezinárodními partnery a jejich financování.
V souladu se závazky podle Pařížské dohody o změně klimatu a v rámci skupiny G7 a G20 provedla EU již řadu konkrétních kroků k odstranění dotací na fosilní paliva, avšak zbývající a stále významná veřejná podpora ropy, uhlí a dalších paliv s vysokými emisemi uhlíku i nadále narušuje trh s energií, způsobuje hospodářskou neúčinnost a brání investicím do přechodu na čistou energii a inovacím.
Podle nejnovější zprávy Komise o cenách a nákladech na energii, která byla zveřejněna dnes jako součást tohoto balíčku, činily přímé dotace EU na fosilní paliva na elektřinu a vytápění 17,2 miliardy EUR, zatímco dotace na fosilní paliva v dopravě se samostatně odhadují na 24,7 miliardy EUR. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu za rok 2015 dosahují dotace na fosilní paliva v EU při zahrnutí vnějších nákladů 300 miliard EUR. Může se to zdát jako relativně malý poměr oproti globální částce více než 4,8 bilionu EUR, avšak pro hospodářství EU je to výrazná zátěž. Současné nízké ceny ropy a plynu dávají příležitost postupně vysadit dotace na fosilní paliva, včetně osvobození od daně, bez nepříznivých účinků na sociální blahobyt.
|
Na podporu přesměrování finančních toků směrem k přechodu na čistou energii:
s cílem zajistit, aby finanční systém byl schopen udržitelným způsobem financovat růst v dlouhodobém časovém horizontu, a předejít závislosti na infrastruktuře a aktivech s vysokými emisemi uhlíku vytvořila Komise skupinu odborníků na vysoké úrovni, která bude do konce roku 2017 poskytovat poradenské služby k rozvoji udržitelného financování,
na základě zprávy o cenách a nákladech na energii, která byla dnes zveřejněna, posílí Komise transparentnost. Každé dva roky bude nadále pečlivě sledovat ceny a náklady na energii a posílí sledování dotací na fosilní paliva v souladu se závazkem EU v rámci skupin G7 a G20 zrušit neúčinné dotace na fosilní paliva,
v roce 2017 provede Komise hodnocení účelnosti a účinnosti (REFIT) právního rámce EU pro zdanění energie, aby mohla stanovit další možné kroky také v kontextu snahy o odstranění dotací na fosilní paliva,
integrované vnitrostátní plány pro energetiku a klima členských států jim umožní stanovit investiční potřeby pro přechod na čistou energii. Členské by těchto plánů měly využít také ke sledování postupného odstraňování dotací na fosilní paliva,
Komise dále u příležitosti přezkumu pokynů ke státní podpoře ochrany životního prostřední a energetiky pro období 2014–2020 zkontroluje, nakolik tato pravidla, společně s pravidly státní podpory investic do výzkumu a vývoje, členským státům umožňují stimulovat inovace v případě technologií a řešení energie z obnovitelných zdrojů.
|
4. Výzkum, inovace a konkurenceschopnost
Výzkum a inovace jsou klíčové pro podporu globální konkurenceschopnosti a vedoucího postavení Evropy v oblasti pokročilých technologií energie z obnovitelných zdrojů a řešení energetické účinnosti a zajišťují jejich úspěšné zavádění v celém hospodářství. Evropská unie se účastní iniciativy „Mise inovací“ zahájené v rámci pařížské konference o klimatu v roce 2015, která spojuje země odhodlané v následujících pěti letech zdvojnásobit své investice do výzkumu v oblasti čisté energie.
Spolu s tímto balíčkem předkládá Komise zvláštní strategii na urychlení inovací v oblasti čisté energie. Tato strategie zavádí jasnější priority a konkrétní opatření, která mají zajistit širší nasazení nízkouhlíkových inovací a jejich rychlejší uvádění na trh. V rámci této snahy bude sloužit i jako zkušební prostředí pro budoucí nové horizontální přístupy k inovacím a konkurenceschopnosti.
Urychlením inovací v oblasti čisté energie může Evropa co nejvíce vytěžit z přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, jelikož může vytvořit příležitosti růstu a tvorby pracovních míst díky zvýšenému vývozu a vzniku nových firem a integrací digitálních řešení posílit pozici občanů.
Důležitou úlohu pro stimulaci inovací a globální konkurenceschopnosti EU hrají také průmyslové iniciativy. Ty jsou důležitým prvkem již zavedeného strategického plánu pro energetické technologie. Dobré příklady iniciativ vedených průmyslem najdeme v odvětví solární energie a inteligentních rozvodných sítí a skladovacích zařízení. Dalším pěkným příkladem je strategický plán pro energii z oceánů, jehož cílem je maximalizovat soukromé a veřejné investice do rozvoje energie z oceánů na základě co největšího snížení rizik v souvislosti s technologiemi.
Ve strategii energetické unie oznámila Evropská komise iniciativu pro spojení a zpřístupnění relevantních údajů, analýz a informací. To by mělo Komisi především umožnit provést spolehlivé hodnocení globální výkonnosti technologií čisté energie EU, nejenom s ohledem na výzkum a inovace, ale také na tržní podíl, vývoz a dovoz, zaměstnanost, růst a investice. Toto posouzení konkurenceschopnosti by se mělo pravidelně aktualizovat v době přijetí zprávy o stavu energetické unie a podle toho by se měly přezkoumat také klíčové priority a opatření.
|
Na posílení konkurenceschopnosti Evropy a zavádění technologií využívajících čistou energii:
Komise dnes předkládá iniciativu pro urychlení inovací v oblasti čisté energie, s řadou konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení regulačního, hospodářského a investičního prostředí pro inovace technologií a systémů využívajících čistou energii, která stanovuje klíčové priority pro využití finančních nástrojů a programů EU, včetně Horizontu 2020,
Komise podpoří iniciativy vedené průmyslem s cílem podpořit celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti technologií využívajících čistou energii, posílit propojení s průmyslem po celé délce hodnotového řetězce a integrovat nehospodářské subjekty, jako jsou sociální partneři a spotřebitelské organizace. Komise také s příslušnými zúčastněnými stranami projedná, zda je třeba ustavit „průmyslové fórum pro čistou energii“, které by spojovalo různá odvětví (energetické, dopravní, výrobní, digitální) a optimalizovalo přínosy přechodu na čistou energii pro průmysl EU,
Komise bude spolupracovat s průmyslem, výzkumnou obcí a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami na zajištění spolehlivých strategických informací o globální výkonnosti EU a jejím konkurenčním postavení v oblasti nízkouhlíkové energetiky a energeticky účinných řešení. Posouzení konkurenceschopnosti se bude pravidelně aktualizovat.
|
5. Budování nezbytné fyzické infrastruktury na podporu volného toku energií a přechodu na čistou energii
Energetický systém Evropy nyní prochází transformací. Energetické sítě je třeba modernizovat tak, aby zvládaly rostoucí poptávku po elektrické energii způsobenou významným posunem v celkovém hodnotovém řetězci a skladbě energie, s rostoucí mírou využití proměnlivého výkonu energie z obnovitelných zdrojů. Samostatné infrastruktury je také třeba na podporu nízkoemisní mobility.
Krátkodobou prioritou je sice zajistit řádné fungování vnitřního trhu s energií rozvojem chybějících propojovacích článků k dosažení stávajícího cíle propojení do roku 2020 ve výši 10 %, ukončením izolace řady členských států a odstraněním vnitřních překážek, avšak dnes plánovaná energetická infrastruktura musí být zároveň kompatibilní s dlouhodobými politickými rozhodnutími, včetně přechodu na nízkoemisní mobilitu.
Proto je také třeba, aby se k energetické účinnosti přihlíželo v rámci plánování celého energetického systému: to znamená aktivně řídit poptávku, aby se snížila spotřeba energie, náklady pro spotřebitele a závislost na dovozu, a přistupovat k investicím do energeticky účinné infrastruktury jako k nákladově efektivní cestě směřující k nízkouhlíkovému a oběhovému hospodářství. Investice do stále inteligentnějších a pružnějších infrastruktur se považují za krok, jehož přijetí nebude třeba litovat.
|
Na podporu rozvoje nezbytné fyzické infrastruktury pro zajištění přechodu na čistou energii a volného toku energií:
v rámci každoroční zprávy o stavu energetické unie přezkoumá Komise projekty společného zájmu, které mají zpoždění nebo byly odloženy, s cílem napomoci jejich realizaci. Tyto otázky může řešit také formou doporučení členským státům, zejména v souvislosti s projekty společného zájmu určenými v rámci skupin na vysoké úrovni pro energetiku,
v rámci nadcházejícího přezkumu nařízení TEN-E v roce 2017 prověří Komise možnost zlepšení právního rámce, aby dále stimuloval dokončení projektů společného zájmu,
Komise vytvořila skupinu odborníků, která má poskytovat technické poradenství v otázce, jak rozdělit 15% cíl elektroenergetického propojení na úroveň regionální, jednotlivých zemí a/nebo přeshraničního propojení tak, aby jeho dosažení bylo nákladově efektivní. K této otázce připraví Komise zprávu na podzim roku 2017, u příležitosti přijetí třetího unijního seznamu projektů společného zájmu.
|
6. Digitalizace
Strategie Komise pro jednotný digitální trh z května 2015 má za cíl vytvořit správné prostředí a podmínky pro zavádění pokročilých digitálních sítí a služeb, a to i v odvětví energetiky.
Splnění závazku spravedlivých podmínek pro spotřebitele bude vyžadovat inovativní společnosti, které spojují nové energetické technologie s digitální technologií (hromadná data, cloud computing) a mobilní komunikační technologií (5G) a nabízejí nové produkty a služby (decentralizovaná výroba elektrické energie, systémy správy energie, inteligentní spotřebiče a inteligentní ovládání; nízkokapacitní skladování včetně elektromobilů), jež podporují aktivní spotřebitele a pomáhají optimalizovat spotřebu energie (snížením a přesunem spotřeby), a tím šetří peníze. V září 2016 navrhla Komise přezkum pravidel EU pro telekomunikace tak, aby uspokojovala rostoucí potřebu propojenosti Evropanů podporou investic do sítí s velmi vysokou kapacitou. Komise také předložila akční plán 5G, který předpokládá společný kalendář EU pro koordinované komerční nasazení 5G v roce 2020.
Zároveň je třeba dále zkoumat otázku přístupu k údajům, ochrany soukromí a dat, kybernetické bezpečnosti a otevřených standardů a interoperability. Práce na poslední otázce započaly u příležitosti sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu v dubnu 2016. V rámci tohoto sdělení byla spuštěna také nová evropská iniciativa v oblasti cloud computingu, která má potenciál stát se páteří pro nový datový systém v oblasti energetiky.
Zajistit odolnost systémů dodávek energie proti kybernetickým rizikům a hrozbám je stále důležitější, jelikož široké využití informačních a komunikačních technologií a datových přenosů se stává základem fungování infrastruktur, na nichž jsou založeny energetické systémy. Odborná platforma kybernetické bezpečnosti v energetice aktuálně analyzuje specifické potřeby bezpečnosti energetické infrastruktury a předloží Komisi svá doporučení v této otázce.
|
V rámci dosažení cílů strategie jednotného digitálního trhu:
Komise připravuje iniciativu na prosazování evropské datové ekonomiky. Tato iniciativa, spolu s návrhem uspořádání trhu s energií, bude řešit otázku lokalizace dat a vznikající problémy, např. s vlastnictvím a odpovědností, (opětovnou) použitelností, přístupem a interoperabilitou, a bude obzvláště relevantní pro data potřebná pro procesy v oblasti energetiky a nových energetických služeb,
Komise pracuje na přezkumu směrnice o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací s cílem sladit ji s nově přijatými pravidly pro ochranu údajů. Bude to důležité pro zpracovávání údajů o inteligentní spotřebě energie,
na základě úspěšného rozvoje norem pro inteligentní rozvodné sítě spustí Komise v roce 2017 dvouletý projekt na rozvoj společných norem bezpečné komunikace, které zajistí volný tok dat souvisejících s energetikou příslušným zúčastněným stranám. Komise zveřejní výsledky do konce roku 2018,
v roce 2017 vytvoří Komise pracovní skupiny zúčastněných stran v rámci pracovní skupiny pro inteligentní sítě, aby připravila podmínky pro síťové kódy na vyžádání, kybernetickou bezpečnost v oblasti energetiky a společné formáty údajů o spotřebitelích. Komise přednese zprávu o struktuře, rozsahu a plánování skupin na jaře 2017 a konečné výsledky do konce roku 2018,
na základě práce odborné skupiny pro kybernetickou bezpečnost v oblasti energetiky spustí Komise v průběhu roku 2017 konzultační platformu se zúčastněnými stranami a v případě potřeby navrhne vhodná opatření do konce roku 2017,
v návaznosti na strategii pro nízkoemisní mobilitu přijímá Komise strategii EU pro zavádění spolupracujících inteligentních dopravních systémů, aby bylo možné nasadit tyto systémy po celé Evropské unii do roku 2019 a urychlit přechod ke spolupracující, propojené a automatizované silniční dopravě.
|
7. Vnější dimenze
Vnější a rozvojové politiky jsou důležitými nástroji podpory globálního přechodu na čistou energii a pomáhají našim partnerským zemím, také v sousedství EU, dosáhnout jejich závazků v rámci Pařížské dohody a cílů programu pro udržitelný rozvoj do roku 2030.
To přináší zvýšené zapojení EU do vícestranných iniciativ a podporu spolehlivější a inkluzivnější energetické infrastruktury po celém světě, v souladu s akčním plánem diplomatické činnosti EU v oblasti energetiky. EU je aktivním členem vícestranného fóra ministrů pro čistou energii, které je globálním fórem na vysoké úrovni na podporu politik a programů prosazujících technologie čisté energie, sdílení získaných zkušeností a osvědčených postupů a podporu přechodu ke globální ekonomice čisté energie. Komise zajistí, aby přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku byl i nadále nedílnou součástí dialogu a spolupráce v oblasti energetiky v rámci dvoustranných a vícestranných vztahů EU.
Komise určila udržitelnou energetiku a opatření v oblasti klimatu za hlavní stimuly svého návrhu nového Evropského konsensu o rozvoji. Energie je nanejvýš důležitá pro rozvoj a řešení pro udržitelnou planetu, jak se uvádí v Agendě 2030 a zejména v cílech udržitelného rozvoje č. 7 „Dostupná a čistá energie“ a č. 13 „Opatření v oblasti klimatu“. Strategický přístup EU k oblasti energetiky v politice rozvojové spolupráce vychází ze tří hlavních priorit: i) řešení nedostatečného přístupu k energii; ii) zvyšování výroby energie z obnovitelných zdrojů a iii) příspěvek k boji proti změně klimatu. Vzhledem k rozsahu potřebných investic zvýší EU spolupráci s partnery z veřejného a soukromého sektoru s cílem zajistit přístup k energii, energetickou účinnost a výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a to ruku v ruce s podporou EU třetím zemím při řešení změny klimatu a rozvoji nízkouhlíkových ekonomik odolných vůči změně klimatu, v souladu se skutečností, že EU zaujímá celosvětové vedoucí postavení v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
Komise navrhla evropský plán vnějších investic, v jehož rámci poskytne integrovaný finanční balíček na financování investic mimo EU. Plán by zahrnoval evropský fond pro udržitelný rozvoj, technickou pomoc na podporu projektů udržitelnosti a přilákání investorů a soubor rozvojových programů technické pomoci na zlepšení investičního a politického prostředí v dotčených zemích, zejména posílení soukromých a veřejných investic do nízkouhlíkové ekonomiky.
Energetika patří do popředí zájmu spolupráce EU se sousedy, se zaměřením na legislativní reformy, podporu využití energie z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost. To je případ společenství pro energetiku, kde EU pomáhá vytvářet regionální trh s energií v souladu s právními předpisy EU. V jižních sousedních zemích právě vzniká evropsko-středomořský trh s elektřinou a plynem a ve východních sousedních zemích zase projekt EU4Energy nabízí podporu reforem v odvětví energetiky. V obou případech jde o to vytvořit příznivé podmínky pro investice do energie z obnovitelných zdrojů a do energetické účinnosti. Podpora EU pomáhá zejména vytvořit právní rámec, aby bylo možné obchodovat s obnovitelnou energií napříč zeměmi.
Příkladem úspěšného projektu je největší solární elektrárna světa ve Warzazátu, která do roku 2030 zajistí polovinu poptávky Maroka po energii z obnovitelných zdrojů a možná i vývoz elektrické energie do EU a na Východ.
EU posiluje spolupráci v oblasti energetické účinnosti se západním Balkánem, Tureckem a jižními a východními sousedy. Ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi zvýší Komise investice do energetické účinnosti budov, přičemž začne se čtyřmi pilotními zeměmi: Ukrajinou, Gruzií, Srbskem a Tuniskem.
Afrika je výsadní partner Evropské unie a energetické partnerství mezi Afrikou a EU poskytuje rámec spolupráce v oblasti energie. EU také podporuje africkou iniciativu pro energii z obnovitelných zdrojů, kterou vede samotná Afrika s cílem zvýšit kapacitu energie z obnovitelných zdrojů v Africe o 10 GW do roku 2020 a do roku 2030 mobilizovat 300 GW potenciálu energie z obnovitelných zdrojů. S cílem mobilizovat potenciál udržitelné energetiky Afriky bude kladen důraz na zvyšování kapacity výroby z obnovitelných zdrojů, zlepšování přeshraničních propojení a řízení odvětví energetiky.
Jako člen Světové obchodní organizace EU také aktivně podporuje liberalizaci obchodu se zbožím a službami, jež mohou znamenat přínos pro životní prostředí. Úzce spolupracuje se šestnácti dalšími členy Světové obchodní organizace představujícími většinu světového obchodu s environmentálním zbožím s cílem uzavřít ambiciózní dohodu o environmentálním zboží. Také v rámci dvoustranných obchodních dohod usiluje EU o včasnou liberalizaci obchodu s environmentálním zbožím a službami a usnadnění obchodu a investic v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Od zvýšení obchodních toků se očekává, že přispěje k rychlému šíření environmentálních produktů, služeb a technologií po celém světě a k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. EU zaujímá vedoucí postavení ve světovém vývozu a dovozu environmentálních produktů. V roce 2013 dosáhl vývoz produktů EU ze „zeleného“ seznamu 146 miliard EUR (okolo 8 % celkového vývozu EU) a dovoz činil 70 miliard EUR. Evropské společnosti by se měly zaměřit na další rozvoj a vývoz svých inovačních dovedností a know-how.
Sdělení o správě oceánů stanovuje opatření, která pomohou vytvořit spravedlivé globální podmínky pro evropské odvětví výroby energie z oceánů.
|
V kontextu závazku učinit z přechodu na čistou energii základní prvek příspěvku EU k realizaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody:
Komise vyzývá spoluzákonodárce, aby co nejdříve přijali legislativní balíček plánu vnějších investic,
Komise zařadí energetiku mezi hlavní témata evropsko-afrického summitu v Abidžanu v listopadu 2017,
na jaře 2017 Komise zorganizuje obchodní fórum u kulatého stolu na vysoké úrovni na téma investic do obnovitelných zdrojů energie v Africe s cílem zvýšit porozumění a povědomí o snahách Komise a potřebách soukromého sektoru pro investice do energií z obnovitelných zdrojů v Africe,
na jaře 2017 Komise ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi přezkoumá pilotní cvičení na zvýšení investic do energetické účinnosti budov ve čtyřech pilotních projektech s cílem rozšířit jej v přiměřené době do dalších zemí,
v roce 2017 bude vypracováno hodnocení v polovině období týkající se víceletého strategického plánování evropského nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci s cílem integrovat zvýšené financování pro energetickou účinnost budov v rámci investic do energetiky, klimatu a tvorby pracovních míst,
Komise bude pokračovat v úsilí o uzavření dohody o environmentálním zboží a službách (WTO) s cílem snížit náklady na zmírňování dopadu změny klimatu.
|
8. Správa a partnerství pro účinné dosahování výsledků
Energetická transformace nemůže probíhat „shora dolů“. Vyžaduje politickou akci na různých úrovních správy (místní, regionální, vnitrostátní, unijní a mezinárodní) a dalších zúčastněných stran. Správa energetické unie pomůže zajistit harmonizaci politik a splnění cílů EU v oblasti energie a klimatu jako celku, zejména cílů do roku 2030.
Přechod na čistou energii není možný bez přispění vícero zúčastněných stran z řad občanské společnosti a na regionální i místní úrovni. EU má jedinečné předpoklady k tomu, aby začlenila přechod na čistou energii do všech odvětví a do všech úrovní správy. Proto bude důležité, aby se města, regiony, firmy, sociální partneři a další zúčastněné strany aktivně zapojily do přípravy a zavádění integrovaných vnitrostátních plánů pro energetiku a klima.
Regionální spolupráce mezi členskými státy jim pomůže splnit cíle EU v oblasti energie a klimatu účinným a nákladově efektivním způsobem. Návrhy právních předpisů v tomto balíčku budou regionální spolupráci usnadňovat. Komise připraví pokyny pro členské státy pro budování regionální spolupráce v rámci stávajících struktur spolupráce a pro široké uplatňování regionální spolupráce ve všech pěti rozměrech energetické unie.
Vzhledem k tomu, že města a městské komunity jsou místem, kde se odehraje většina transformačních procesů, věnuje EU obzvláštní pozornost právě těmto hybatelům změny. Práce na mobilizaci opatření na úrovni měst se zintenzivnily v roce 2016, v návaznosti na přijetí „Amsterodamského paktu ustanovujícího městskou agendu pro EU“, vytvoření globálního Paktu starostů a primátorů a spuštění „jednotného kontaktního místa“ na webu pro orgány místní samosprávy, které hledají cílené informace o městských iniciativách EU, včetně přechodu na čistou energii. Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky je stěžejní iniciativou EU na opatření proti změně klimatu ve městech a nyní se mu dostává dalšího impulzu širší působností, která zahrnuje zmírnění dopadů změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a přístup k čisté a dostupné energii. V rámci globálního Paktu starostů a primátorů Komise momentálně zavádí tento úspěšný model v Severní Americe a Mexiku, Latinské Americe a Karibiku, Japonsku, Číně, Indii, jihovýchodní Asii a subsaharské Africe. Ambiciózní projekty přechodu na čistou energii na úrovni měst a regionů by se měly více zviditelnit a daly by se opakovat po celé Unii, a to i prostřednictvím turné pro energetickou unii v roce 2017.
Také venkovské oblasti mohou výrazně přispět k tomuto přechodu, například v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, včetně udržitelné bioenergie.
Ostrovy a ostrovní regiony představují platformy pro pilotní iniciativy přechodu na čistou energii a mohou sloužit jako příklady na mezinárodní úrovni, například jako nejvzdálenější regiony EU v případě ostrova El Hierro (Kanárské ostrovy), který využívá 100 % energie z obnovitelných zdrojů. Komise by ráda pomohla urychlit rozvoj a přijetí nejlepších dostupných technologií na ostrovech a v ostrovních regionech, včetně sdílení osvědčených postupů v oblasti financování a právních a legislativních režimů a v oblasti energie pro dopravu. Prvním krokem je propojit samotné ostrovy bez ohledu na jejich velikost, geografické umístění či lokalitu.
|
Na podporu širokého uplatnění přechodu na čistou energii:
Komise vyzývá města, regiony, firmy, sociální partnery a další zúčastněné strany, aby se aktivně účastnily diskuzí o energetické transformaci, zejména v kontextu integrovaných vnitrostátních plánů pro energetiku a klima, s cílem vypracovat řešení, která by odpovídajícím způsobem zohledňovala potřeby různých území,
v roce 2017 předloží Komise pokyny pro členské státy k regionální spolupráci s cílem podpořit efektivní a účinné dosažení cílů energetické unie,
v první polovině roku 2017 uspořádá Komise setkání na vysoké úrovni ve Vallettě na téma příležitostí a výzev, které přináší čistá energie ostrovům. Bude to začátek procesu podpory ostrovů při přechodu na čistou energii.
|