EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.11.2016
COM(2016) 743 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení
a Evropského fondu pro energetickou účinnost
{SWD(2016) 374 final}
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení
a Evropského fondu pro energetickou účinnost
I. POKROK V PROVÁDĚNÍ PROGRAMU
Energetická infrastruktura a inovace, hnací síly Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR), jsou stále stejně důležité jako v roce 2009, kdy byl tento program zřízen. Všechny projekty programu EEPR byly přijaty v roce 2010.
Tato zpráva mapuje u každé části programu EEPR pokrok, jehož se dosáhlo při provádění projektů a využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF). Navazuje na zprávu přijatou v roce 2015
a zabývá se prováděním projektů a plateb v období od 31. srpna 2015 do 30. června 2016.
II. CELKOVÉ PROVÁDĚNÍ PROJEKTŮ
Na konci června 2016 bylo plně dokončeno 37 projektů z 59 a příjemcům byly vyplaceny prostředky v celkové výši 2 122 297 449 EUR (po odečtení inkasních příkazů v hodnotě 144 188 902,94 EUR).
Situace u plynárenské a elektrizační infrastruktury je nyní zcela objasněna, realizace zbývajících šesti projektů postupuje a jeden projekt je v současné době pozastaven. Většina projektů je hotova a jejich organizátoři mají do konce letošního roku předložit žádost o konečnou platbu.
Organizátoři projektů týkajících se integrace větrné energie vyráběné na moři do sítě dosáhli významného pokroku, přičemž byly do určité míry objasněny zbývající projekty zachycování a ukládání CO2.
Komise se rozhodla pokračovat ve finanční podpoře investorů, jestliže bude i nadále zřejmé, že je možné konečné rozhodnutí o investici.
1.
Plynárenská a elektrizační infrastruktura
V rámci podprogramu EEPR pro infrastrukturu je podporováno 44 projektů ve třech hlavních odvětvích.
Projekty provádějí provozovatelé přenosových soustav v jednotlivých členských státech nebo jiní organizátoři projektů. Přislíbeny na ně byly prostředky ve výši 2 267 574 462 EUR, přičemž do 30. června 2016 z nich byla příjemcům vyplacena částka 1 366 479 618 EUR. Platby jsou podmíněny tím, že se příjemce pevně zaváže k realizaci projektu prostřednictvím konečného rozhodnutí o investici.
Projekty jsou trojího druhu:
– Projekty v oblasti plynárenské infrastruktury a skladování plynu:
Plynárenská infrastruktura je páteří řetězce, jenž zajišťuje dodávky energie od producenta ke konečnému spotřebiteli. Mezi fyzické součásti, které umožňují dodávat plyn zákazníkům kamkoli a kdykoli je to zapotřebí, patří přepravní plynovody, skladovací zařízení a terminály pro zpětné zplyňování LNG. Plynárenskou infrastrukturu bude nutné v nadcházejících letech dále rozvíjet a zlepšovat. Vybudování chybějících propojení mezi členskými státy pomůže zaručit bezpečné dodávky a uspokojovat nové a rostoucí požadavky na flexibilitu.
– Projekty v oblasti zpětného toku plynu:
Během krize dodávek plynu mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2009 byla většina členských států střední a východní Evropy odříznuta od zásobování a ne všechny poptávky po dovozu mohly být pokryty. Nebylo to tím, že by plyn v Evropě scházel. Důvodem byla skutečnost, že stávající infrastruktura postrádala technické vybavení a kapacity pro obracení toků plynu ze západu na východ. Z programu EEPR byla poskytnuta podpora na řešení tohoto nedostatku a zpětné toky jsou už ve střední a východní Evropě možné.
– Projekty v oblasti elektrizační infrastruktury:
Integrace rostoucího objemu elektřiny z různých obnovitelných zdrojů vyžaduje značné investice do nové infrastruktury. Několik členských států je kromě toho stále považováno za „energetické ostrovy“, protože jsou špatně propojeny se soustavami sousedních zemí a s vnitřním trhem s energií.
1.1
Dosavadní pokrok
K dnešnímu dni bylo dokončeno 33 ze 44 infrastrukturních projektů. Realizace šesti projektů postupuje a u jednoho projektu je pozastavena.
V odvětví elektroenergetiky bylo dokončeno 10 z 12 projektů. Realizace zbývajících dvou projektů řádně pokračuje a očekává se, že první z nich bude dokončen do konce roku 2016 a druhý do konce roku 2017.
V odvětví plynárenství bylo dokončeno 23 z 32 projektů. Realizace čtyř postupuje podle plánu, u jednoho projektu je v současné době pozastavena a čtyři projekty byly ukončeny. Dokončeny jsou všechny projekty zpětného toku plynu a propojovací projekty ve střední a východní Evropě, s výjimkou projektu zpětného toku v Rumunsku, který Komise v září 2014 ukončila.
Infrastrukturní projekty v oblasti elektřiny a plynu od poslední zprávy o provádění programu EEPR v roce 2015 výrazně pokročily.
Například projekt Halle/Saale – Schweinfurt, jenž má propojit severovýchodní část Německa s jeho jihovýchodní částí, je téměř dokončen. Projekt usnadní přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v severním Německu a v oblasti Severního moře do zbytku německé sítě. První elektrický systém dvojitého nadzemního vedení 400 kV je nyní plně funkční a probíhají rekultivační práce, a to zejména zalesňování a související činnosti.
V únoru 2015 bylo v jihozápadní Evropě zprovozněno propojení mezi Francií a Španělskem (Baixas – Santa Llogaia). Připojuje k síti obnovitelné zdroje energie, napomáhá integraci francouzského a španělského trhu s elektřinou a zvyšuje bezpečnost dodávek proudu na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni.
Dalším dokončeným projektem je propojení mezi Sicílií a pevninskou Itálií (Sorgente – Rizziconi). Z financování programu EEPR byla podpořena výstavba rozvoden, nadzemního vedení 380 kV, podzemního vedení 150 kV, kabelů 380 kV (podzemních a 38 km kabelů podmořských) a tunelu. Projekt na Sicílii zvýší bezpečnost dodávek a podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zároveň zlepší spolehlivost sítě jak na Sicílii, tak v kontinentální Itálii (Kalábrii).
Projekt NordBalt 01 (podmořské propojení mezi Litvou a Švédskem) zdárně postupoval a byl zprovozněn 14. Prosince 2015. Z programu EEPR byla podpořena výstavba, instalace a uvedení do provozu podmořského kabelu a měnírny ve Švédsku a v Litvě. Zkušební provoz měničů byl úspěšně dokončen, přičemž je ještě třeba provést a schválit pouze několik testů. Cílem projektu je dále zmírňovat izolaci pobaltských států v rámci vnitřního trhu s energií a plně je integrovat do trhu s elektrickou energií Nord Pool.
Dokončování celoevropské soustavy energetické infrastruktury pokračuje díky odstranění úzkých míst a dochází k integraci „energetických ostrovů“, jako jsou např. všechny tři pobaltské státy, Pyrenejský poloostrov, Irsko, Sicílie a Malta.
K dnešnímu dni se předpokládá, že ze šesti probíhajících projektů by měly být tři dokončeny v roce 2016, přičemž u dvou se plánuje uvedení do provozu v roce 2017 a u jednoho v roce 2018.
Z programu EEPR je podporován rozvoj hlavních evropských projektů v oblasti energetické infrastruktury v kontextu současných priorit energetické politiky. V hlavních směrech pro transevropskou energetickou infrastrukturu
jsou stanovena opatření pro včasný rozvoj projektů společného zájmu v osmi určených prioritních koridorech v oblasti plynárenské a elektrizační infrastruktury. Projekty společného zájmu mají konkrétně právo na zjednodušené vyřizování povolení (ve lhůtě nejvýše tři a půl roku), na regulační pobídky usnadňující provádění přeshraničních projektů a mohou být způsobilé pro financování z Nástroje pro propojení Evropy
.
Z celkového rozpočtu ve výši 30,44 miliardy EUR vyčleněného v období 2014–2020 na dopravu, energetiku a telekomunikace připadá na energetiku 5,35 miliardy EUR. Podle odhadů Komise jsou investice, jež si žádá infrastruktura pro přenos a skladování elektřiny a zemního plynu za účelem modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury, do roku 2020 v řádu 200 miliard EUR. Přibližně dvě třetiny této částky jsou určeny na infrastrukturu pro elektřinu a inteligentní sítě.
2. Projekty větrné energie na moři
2.1 Dosavadní pokrok
Podprogram EEPR sestával z devíti projektů, na něž byla vyhrazena podpora ve výši 565 milionů EUR rozdělená do dvou hlavních oblastí činnosti. Těmi byly:
rozsáhlé testování, výroba a využití inovativních turbín a základových konstrukcí na moři (šest projektů) a
rozvoj modulových řešení pro integraci velkého množství přenášené větrné energie do elektrizační soustavy (tři projekty).
Tři z těchto devíti projektů byly dokončeny a dva byly předčasně ukončeny. Na projekty bylo vyplaceno 221 985 224 EUR (po odečtení inkasních příkazů v hodnotě 26 186 766 EUR).
2.2 Dosavadní pokrok podle odvětví
2.2.1 Pokrok, pokud jde o inovativní turbíny a konstrukce na moři
U projektu Nordsee Ost došlo k určitým zpožděním, ale instalace zařízení na moři je po technické stránce dokončena. Z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek a také kvůli technickým problémům s připojením k síti a s větrnými turbínami se uvedení do provozu zpozdilo.
V případě projektu větrného parku u Aberdeenu („Aberdeen Offshore Wind Farm“) bylo na základě kladného rozhodnutí soudu ohledně námořního i pevninského povolení (povolení byla právně napadnuta) přijato v červenci 2016 příznivé konečné rozhodnutí o investici.
Pro projekt Global Tech I se nepodařilo najít spoluinvestora. Komise proto v dubnu 2015 potvrdila ukončení projektu se zpětnou platností od 1. ledna 2014.
2.2.2 Pokrok, pokud jde o integraci větrné energie do elektrizační soustavy
Dokončen byl projekt HVDC Hub. Realizace zbývajících dvou projektů, Kriegers Flak a Cobra Cable, zdárně pokračují. Letos bude dosaženo dalších významných milníků.
U projektu Kriegers Flak Evropská komise v září 2015 schválila změnu grantové dohody týkající se nového technického řešení. Příjemci 50Hertz a Energinet.dk přijali konečné stavební rozhodnutí (Final Construction Decision – FCD) a výběrová řízení v rámci EU probíhají. Byly objednány první hlavní součásti (měnič „back-to-back“ a plošina pro práce na moři) pro infrastrukturu CGS. Oba provozovatelé přenosových soustav Energinet a 50Hertz se se svými příslušnými regulačními orgány dohodly na postupu při vyřizování požadovaných povolení. Propojovací vedení na moři KF CGS by mělo být uvedeno do provozu do konce roku 2018.
V případě projektu Cobra Cable bylo konečné rozhodnutí o investici přijato v prosinci 2015, tj. o šest měsíců dříve, než bylo plánováno. Zakázky na měniče a kabely stejnosměrného proudu byly rovněž přiděleny dříve, než se předpokládalo. Veškerá povolení týkající se trasy byla získána. Za těchto podmínek by měl být kabel uveden do provozu na začátku roku 2019.
3. Zachycování a ukládání CO2
Podprogram EEPR obnášel šest projektů a podporu ve výši 1 miliardy EUR. Cílem bylo demonstrování úplného procesu zachycování, přepravy a ukládání CO2.
Dokončen byl jeden projekt, díky němuž vznikla fungující pilotní zařízení pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Tři projekty byly předčasně ukončeny a realizace jednoho projektu byla zastavena před dokončením. Realizace jednoho projektu právě probíhá. Na tyto projekty bylo vyplaceno 432 227 825 EUR.
Pokrok, pokud jde o projekty zachycování a ukládání CO2
U projektu Don Valley (Spojené království) neviděla Komise reálný předpoklad, že by v jeho případě mohlo být přijato příznivé konečné rozhodnutí o investici včas, protože se dosud nepodařilo pro něj zajistit dodatečné finanční prostředky potřebné na výstavbu zařízení pro zachycování a ukládání CO2 a protože při realizaci projektu došlo ke kritickému zpoždění. Realizace opatření v rámci programu EEPR tedy na konci roku 2015 skončila, aniž by byla dokončena.
Naproti tomu je Komise v konečné fázi jednání ohledně projektu ROAD, pokud jde o prodloužení platnosti grantové dohody do dne 31. prosince 2019, a to na základě pokroku v diskusích ohledně dodatečných zdrojů financování, restrukturalizace projektu a zvolení méně nákladného úložiště. Po dokončení nezbytných aktualizací předchozích prací týkajících se technických aspektů, nákladů a povolení se předpokládá, že konečné rozhodnutí o investici bude přijato na začátku roku 2017, aby zařízení byla uvedena do provozu v roce 2020. Projekt ROAD by v Evropě jako první demonstroval použití technologie zachycování a ukládání CO2 ve fázi po spalování v uhelné elektrárně v komerčním měřítku. Tímto způsobem by byla rovněž úspěšně demonstrována technologie, kterou by bylo možné dovybavit stávající uhelné elektrárny.
III
EVROPSKÝ FOND PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST (EEEF)
V prosinci 2010 byla z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR) přidělena částka 146,3 milionu EUR na finanční nástroj pro projekty v oblasti udržitelné energetiky. Prostředky ve výši 125 milionů EUR byly použity jako příspěvek EU do Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF), který byl vytvořen v červenci roku 2011 a jehož objem dosáhl celkové sumy 265 milionů EUR
. Uvedené prostředky byly doplněny o grantový nástroj technické pomoci s rozpočtem 20 milionů EUR a s částkou 1,3 milionu EUR na činnosti ke zvýšení informovanosti.
Evropský fond pro energetickou účinnost nabízí individualizované financování (pomocí dluhových i kapitálových nástrojů) projektů v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy. Příjemci jsou místní nebo regionální veřejné orgány či soukromé subjekty jednající jejich jménem.
Dosavadní pokrok
V roce 2015 byla z fondu EEEF poskytnuta finanční podpora na modernizaci energetické účinnosti 32 budov univerzity Universidad Politécnica de Madrid ve Španělsku prostřednictvím společnosti poskytující energetické služby (ESCO) jednající jménem univerzity. Součástí projektu je nahrazení stávajících kotlů na topný olej zajišťujících ohřev teplé vody a topení. Třicet dva budov univerzity bude nově vybaveno plynovými kotly, teplotními ventily a tepelnými fotovoltaickými řešeními. Díky projektu se ve srovnání s výchozí úrovní dosáhne 27% úspor primární energie a 45% snížení emisí CO2e ročně.
Od jeho vytvoření do 31. prosince 2015 byly v rámci fondu podepsány smlouvy na deset projektů v hodnotě 117 milionů EUR, jež vygenerovaly 219 milionů EUR konečných investic.
Na základě rámce pro hodnocení projektů fondu EEEF a pro podávání zpráv o úsporách ekvivalentu CO2 a o úsporách primární energie se na konci roku 2015 prostřednictvím z fondu financovaných investic dosáhlo snížení emisí CO2 ve výši téměř 223 300 tun a úspor primární energie na úrovni 102 790 MWh.
Nástroj technické pomoci
V roce 2015 nebyly na financování činností souvisejících s rozvojem projektů přiděleny žádné dodatečné prostředky.
Celkově vzato podpoří nástroj technické pomoci financovaný Komisí strukturování 16 projektů v celkové hodnotě 16 milionů EUR. Nepřidělené prostředky lze vysvětlit několika faktory. Za prvé, projekty určené v zahajovací fázi fondu byly na vyšší úrovni pokročilosti/vyspělosti, a technickou pomoc proto nepotřebovaly. Ze zkušeností s tímto nástrojem navíc vyplynulo, že financování projektů energetické účinnosti naráží na mnoho problémů, například na méně kvalitně připravené žádosti, než se při založení fondu EEEF původně předpokládalo (k předložení bylo připraveno jen několik málo obdržených žádostí o technickou pomoc), na změny projektů v důsledku politických změn ve vládách nebo na nezbytné úpravy po uskutečnění prvního souboru studií proveditelnosti.
Hlavní závěry a výhled
K dnešnímu dni se fond EEEF postupně dopracoval k solidním výsledkům v podobě řady ziskových investic. Do budoucna se budou aktivně hledat další přední investoři, aby se pákový účinek příspěvku EU ještě více posílil.
Na rok 2016 se plánuje 9 projektů v celkové výši 253 milionů EUR, přičemž se předpokládá, že 92 milionů EUR bude financováno z fondu EEEF. U fondu EEEF se bude nadále pracovat na rozšíření jeho zeměpisného pokrytí, pokud to podmínky projektů a trhu dovolí.
IV Celkové závěry
Program EEPR přináší dobré výsledky. Většina projektů byla dokončena, zejména v oblasti plynárenské a elektrizační infrastruktury. Důsledná kontrola Evropské komise při provádění a sledování projektů napomohla zvýšit účinnost tohoto nástroje.
Navzdory skutečnosti, že projekty větrné energie na moři se ukázaly složitější, než se očekávalo, organizátoři projektů a stavitelé dokázali nalézt řešení a během uplynulých pěti let se načerpaly další technologické poznatky.
Komise je i nadále navzdory potížím při hledání nezbytného doplňkového financování, jež zapříčinily ukončení některých projektů EEPR, odhodlána demonstrovat přínos technologií zachycování a ukládání CO2.
Úspěšný byl i Evropský fond pro energetickou účinnost: byl zřízen komerční fond, který bude i nadále růst. Bude nabízet řešení v oblasti financování a vytvářet zisky, z nichž budou hrazeny správní výdaje a dividendy pro akcionáře a spláceny náklady na zřízení. Fond EEEF slouží také jako vzor pro využití inovativních finančních nástrojů k investicím do nákladově efektivních a připravených projektů udržitelné energie (s dobou návratnosti až 18 let), jenž může přilákat soukromý kapitál, přičemž má demonstrovat obchodní smysl těchto investic a vykázat důvěryhodné výsledky.