V Bruselu dne 14.9.2016

COM(2016) 615 final

SDĚLENÍ KOMISE

Zlepšování právní úpravy: lepší výsledky pro silnější Unii


Úvod

Zlepšování právní úpravy je důležité. Legislativa není sama o sobě konečným cílem – je to způsob, jak přinášet hmatatelné výhody evropským občanům a řešit společné výzvy, kterým Evropa čelí. U dobře zacílených, fakty podložených a jednoduše zformulovaných předpisů je pravděpodobnější, že budou řádně provedeny a že dosáhnou svých cílů v praxi, ať už ekonomických, sociálních nebo environmentálních. Moderní, přiměřená pravidla vhodná pro svůj účel jsou zásadní pro právní stát a dodržování našich společných hodnot, ale také pro efektivnost orgánů veřejné správy a podniků.

Evropská unie bývá často kritizována – nezřídka právem – že produkuje nadbytečné a špatně zformulované předpisy a že se plete do života občanů nebo podniků příliš mnoha a příliš podrobnými pravidly. Kolují podložené, či nepodložené zprávy o případech scestných předpisů nebo pravidel, které zdánlivě do nejmenších podrobností regulují aspekty každodenního ekonomického nebo sociálního života. Občané zároveň očekávají, že Evropa by se měla víc zaměřit na účinné řešení velkých výzev, jako jsou například zaměstnanost a růst, investice, bezpečnost, migrační toky a digitální revoluce.

Hned na počátku svého funkčního období dala Evropská komise pod vedením předsedy Junckera jasně najevo, že se odpoutáme od minulosti a změníme způsob, jak Komise pracuje a stanoví své politiky – že zásady zlepšování právní úpravy budou ústředním prvkem v jejím procesu tvorby politik, aby tyto politiky přinášely lepší výsledky pro občany, podniky a orgány veřejné správy. Zavázali jsme se, že se budeme věnovat důležitým věcem a podružné záležitosti necháme stranou – zaměříme se na oblasti, které jsou skutečně důležité pro naše občany a kde jsou evropská opatření nejpotřebnější, a zajistíme, aby členské státy převzaly odpovědnost v případě, že jsou vhodnější vnitrostátní opatření.

Dále jsme se zavázali, že budeme při plánování opatření a stanovování společných politických priorit úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou a s členskými státy, aby evropské orgány společně vytvářely lepší a cílenější unijní politiku. Zaměření na opatření, která jsou skutečně potřebná, a nezabývání se věcmi, které mají pouze okrajový přínos nebo je lze lépe řešit na národní, regionální či místní úrovni ve členských státech, rovněž uvolňuje prostor a znamená to, že evropské orgány mohou společně rychleji reagovat na nové okolnosti, jako tomu bylo při řešení migrační krize.

Téměř dva roky po zahájení svého funkčního období je Komise na dobré cestě ke splnění závazků, které si v oblasti zlepšování právní úpravy stanovila. Naše práce byla od počátku určována zacíleným souborem politických směrů 1 pro střednědobé řešení klíčových výzev, před kterými EU stojí: růst, zaměstnanost a investice, migrace, bezpečnost, digitální agenda, energetika nebo prohlubování jednotného trhu. Každý rok jsou v zacílených a racionálních pracovních programech stanovena konkrétní opatření, jež tyto strategie zohledňují. Pracovní program na rok 2014 obsahoval 100 iniciativ. V pracovním programu na rok 2015 bylo 23 nových prioritních iniciativ a souborů opatření. V roce 2016 jich bylo také pouhých 23.

Graf 1. Zlepšování právní úpravy v letech 2015–16 v číslech

Současně se počet návrhů nařízení a směrnic, které Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě k přijetí v rámci řádného legislativního postupu, snížil ze 159 v roce 2011 na 48 v roce 2015. Od roku 2000 se počet nařízení a směrnic přijatých Parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního postupu každoročně měnil, přičemž nejvíce – 141 – jich bylo v roce 2009. V roce 2015, což byl první rok Junckerovy Komise, bylo přijato 56 předpisů.

Graf 2. Počet legislativních návrhů v letech 2011–2015

Komise se nejenže snaží soustředit na to, co je potřebné a důležité pro občany, ale také potírá nečinnost. V posledních dvou letech bylo 90 návrhů, které již zastaraly nebo nepostupovaly v evropském legislativním procesu kupředu, z Parlamentu a Rady staženo, aby se pozornost zaměřila na prioritní dokumenty. Stávající soubor práva EU byl zredukován zrušením 32 zastaralých předpisů a byla zahájena práce na zjednodušení stávajících pravidel v dalších 103 oblastech.

Zlepšování právní úpravy rovněž vyžaduje tvorbu předpisů na základě úplné znalosti jejich očekávaného účinku, aby se maximalizoval jejich pozitivní dopad a zabránilo se zbytečné zátěži a byrokracii pro občany, podniky a orgány veřejné správy. Součástí závazku Komise zlepšovat právní úpravu je proto tvorba předpisů založená na faktech. Před navržením nových předpisů Komise důkladně hodnotí dosavadní zkušenosti, provádí studie a konzultace týkající se možných dopadů a posuzuje, zda by se měla přijmout opatření na úrovni Unie, nebo zda by bylo lepší přenechat iniciativu členským státům.

Zlepšování právní úpravy není výlučnou odpovědností Evropské komise; jedná se o společné úsilí Evropského parlamentu, Rady a členských států, neboť každý z nich má úkoly a povinnosti, které musí plnit. Stejně tak se nejedná pouze o přípravu a tvorbu nových předpisů. Zlepšování právní úpravy by mělo být nedílnou součástí každé fáze cyklu dané politiky, od legislativních jednání mezi Parlamentem a Radou až po provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování členskými státy a Komisí. K dosažení úspěchu je potřeba zacílení, efektivita, zjednodušení, transparentnost a opatření na správné úrovni.



Zacílení na důležité věci

V uplynulém roce se Komisi při plnění 10 priorit předsedy Junckera podařilo dosáhnout pokroku. Zaměřili jsme se na hlavní iniciativy s vysokou přidanou hodnotou EU v podobě hmatatelných výsledků pro občany a podniky a rychle jsme zareagovali na nové výzvy, které vyžadují rychlou, ale solidní reakci. V mnoha případech byla Komise schopna připravit a předložit iniciativy v rekordním čase, na základě faktické analýzy jejich dopadu přiměřené každé konkrétní situaci. Dodržování zásad zlepšování právní úpravy pomohlo vytvořit návrhy, které byly šité na míru a mohly proto být včas přijaty ostatními orgány, jako tomu bylo například v souvislosti s opatřeními proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

Příklady zacílení na důležité věci

Podpora investic: na podporu ekonomického oživení a zvýšení investic pro růst
navrhla Komise investiční plán pro Evropu, který byl
přijat v roce 2015. Během jednoho roku tento fond zmobilizoval 116 miliard eur nových investic ve 26 členských státech. Pomohl dosud vytvořit více než 100 000 nových pracovních míst. Bylo schváleno 192 dohod o financování, které umožnily 200 000 malým a začínajícím podnikům lepší přístup k financování.

Řešení uprchlické krize: Komise urychleně navrhla opatření k řešení bezprostředních i dlouhodobých výzev migrační krize. Byly podniknuty kroky pro řízení nelegálních migračních toků, záchranu životů na moři, zajištění solidarity s členskými státy v přední linii návrhem na relokaci a přesídlení žadatelů o azyl a pro posílení ochrany vnějších hranic a navracení. V loňském roce členské státy schválily návrhy Komise na relokaci 160 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka a na přesídlení 22 000 vysídlených osob ze zemí mimo EU. Dosud bylo přemístěno nebo přesídleno přes 13 000 osob. EU provedla bezprecedentní mobilizaci svého rozpočtu, když v roce 2015 a 2016 vyčlenila přes 10 miliard eur na řešení uprchlické krize a na pomoc nejpostiženějším zemím 2 .

Posílení ochrany hranic: Komisí v prosinci 2015 předložený návrh nařízení, kterým se zřizuje evropská pohraniční a pobřežní stráž, schválily Parlament a Rada v rekordně krátké době v červenci tohoto roku. Uvedený návrh řeší nedostatky zjištěné během migrační krize – zavádí preventivní posouzení zranitelnosti systémů ochrany hranic členských států, systematický přístup k zahájení akce Unie a stálé rezervy lidských zdrojů a vybavení 3 .

Podpora inovací prostřednictvím jednotného digitálního trhu: Komise navrhla odstranit hlavní překážky, které souvisejí se smluvním právem a které brání přeshraničnímu poskytování digitálního obsahu a prodeji zboží online / na dálku 4 . Posouzení dopadů ukázalo, že harmonizovaná pravidla pro produkty s digitálním obsahem sníží náklady pro obchodníky a budou je motivovat k expanzi přes hranice. Prodej přes internet do jiných zemí EU podle odhadů zahájí nejméně 122 000 dalších podniků a přibude 8 až 13 milionů nových zákazníků.

Budování energetické unie a boj proti změně klimatu: v únoru 2016 Komise předložila nová opatření v oblasti energetické bezpečnosti, která povedou k lepšímu propojení v celé Evropě a k minimalizaci rizika přerušení dodávek. Solidarita mezi členskými státy pomůže ochránit domácností a nezbytné sociální služby v případě krize. Komise řídila práci směřující k Pařížské dohodě o boji proti změně klimatu a přijímá opatření ke splnění závazků Evropské unie týkajících se závazného každoročního snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v letech 2021–2030 5 , včetně úpravy systému EU pro obchodování s emisemi za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií. Důkladné posouzení dopadu přispělo k vytvoření návrhu, který je přiměřený a zajistí spravedlivé sdílení úsilí mezi členskými státy, ochranu mezinárodní konkurenceschopnosti tohoto odvětví a rozsáhlejší a kvalitnější investice do nízkouhlíkových technologií.

Boj proti daňovým únikům a proti vyhýbání se daňovým povinnostem: v listopadu 2014 se na veřejnost dostaly informace, které vrhly světlo na občasné zneužívání daňových rozhodnutí. Komise urychleně vymezila obšírná opatření pro spravedlivější, jednodušší a efektivnější zdanění právnických osob v EU. Návrh Komise týkající se automatické výměny informací o daňových rozhodnutích vydaných členskými státy byl předložen v lednu 2015 a do konce roku byl přijat. Návrhy týkající se povinnosti nadnárodních společností oznamovat daňové informace a povinnosti členských států si tyto informace mezi sebou vyměňovat a návrh směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem byly předloženy v lednu 2016 a schváleny v březnu a v červnu 2016.

Zlepšování právní úpravy jako nástroj k dosažení lepších výsledků

Zlepšování právní úpravy vede k jednodušším pravidlům, která mohou přinést účinnější výsledky. Komise pokračuje ve svém úsilí o zjednodušení stávajících předpisů. Od začátku Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) 6 bylo zahájeno téměř 200 iniciativ na zmírnění zátěže a zjednodušení legislativy.

Například: zredukované účetní výkaznictví pro 5 milionů mikropodniků (odhadované roční úspory ve výši přibližně 6,3 miliard eur), snížení registračních poplatků pro malé a střední podniky vyžadovaných legislativou o chemických látkách (REACH) až o 95 % a nová pravidla elektronického zadávání zakázek, která by měla snížit zadávací náklady až o 20 %.

Příklady návrhů Komise na snížení regulační zátěže a byrokracie

6. dubna 2016 přijala Komise revidovaný legislativní návrh o inteligentních hranicích, který zahrnuje změnu Schengenského hraničního kodexu za účelem zapracování technických změn potřebných pro nový elektronický systém vstupu/výstupu. Tento revidovaný návrh snížil odhadované náklady z 1,1 miliardy na 480 milionů eur 7 .

7. dubna 2016 představila Komise akční plán v oblasti DPH 8 , v němž oznámila významné iniciativy v oblasti zjednodušování, včetně návrhu (který bude předložen na podzim) na modernizaci systému DPH pro přeshraniční elektronické obchodování. To by mohlo vést ke zvýšení příjmů z DPH o 7 miliard eur ročně a zároveň ke snížení nákladů podniků na dodržování souladu nejméně o 55 %.

Tzv. rozhodnutí o sdílení úsilí – návrh na závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v letech 2021–2030 – sníží administrativní náklady spojené s monitorováním souladu a vykazováním přibližně o 345 000 až 460 000 eur ročně. Na konci tohoto roku přibude další zjednodušení pravidel monitorování a vykazování v předpisech v oblasti energetiky a klimatu.

Komise dále navrhla přepracování pravidel pro prospekty s cílem zlepšit přístup podniků k financování a zjednodušit informace pro investory. Zejména pro malé a střední podniky bude snadnější obstarat si finanční prostředky při vydávání akcií nebo dluhových nástrojů. Přiměřenější pravidla zveřejňování by mohla přinést úspory ve výši přibližně 130 milionů eur ročně (tento odhad vychází z výsledků veřejné konzultace) 9 . Prospekt EU bude povinný pouze pro získání kapitálu nad 500 000 eur (dosud je dolní hranice 100 000 eur). V případě menších emitentů, kteří chtějí vstoupit na evropské trhy, budou též vyžadovány méně složité prospekty.

Návrh na zjednodušení finančních pravidel EU (přepracování finančního nařízení a změna 15 právních aktů, které stanoví odvětvová finanční pravidla) – přijatý jako součást přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období – spočívá ve vytvoření jednoho souboru finančních pravidel EU; pokud to bude možné, platná pravidla různých nástrojů financování EU se sloučí, což povede k odstranění 25 % stávajících pravidel.

Realizuje se ambiciózní plán zjednodušení společné zemědělské politiky, v jehož rámci již bylo přijato přes 20 zjednodušujících opatření, z nichž mají přímý prospěch zemědělci i vnitrostátní správní orgány. V rámci programu REFIT byly předloženy další návrhy týkající se ekologizace. Kromě toho se realizuje akční plán pro pravidla v oblasti zemědělských trhů, jehož cílem je podstatná redukce původních 250 nařízení Komise na přibližně 20 aktů v přenesené pravomoci a 20 prováděcích aktů.

Novým nařízením o ochraně údajů vznikl jeden celoevropský právní akt, který nahradil 28 různých předpisů členských států. Díky tomu se sníží administrativní zátěž a mnoha společnostem to usnadní přístup na nové trhy. Tato nová pravidla přinesou výhody ve výši přibližně 2,3 miliardy eur ročně 10 .



Naslouchání názorům osob, které budou muset budoucí pravidla uplatňovat a plnit, je pro zlepšování právní úpravy nesmírně cenné. Proto v květnu 2015 Komise provedla zásadní změnu způsobu, jakým zapojuje všechny zainteresované strany při přípravě nových iniciativ a hodnocení stávajících politik. Byly zavedeny nové, aktivnější a transparentnější metody prvotní konzultace všech relevantních stran. Zainteresované strany a občané mají nyní možnost poskytnout online zpětnou vazbu k raným podnětům Komise 11 , mohou se zapojit do internetových veřejných konzultací nebo připomínkovat návrhy Komise 12 a vyjadřovat se k prováděcím předpisům před jejich konečným přijetím Komisí pod dohledem zákonodárce.12

  
Komise také vylepšila svůj portál transparentnosti a rejstřík transparentnosti, aby účast na rozhodovacím procesu EU více zpřístupnila a zjednodušila
13 , a zveřejňuje projednávané texty a další dokumenty týkající se mezinárodních obchodních jednání. 

Komise také zavedla „platformu REFIT“, která má zapojit zainteresované strany a členské státy do činnosti jejího programu REFIT. V rámci této platformy se setkávají odborníci na vysoké úrovni ze všech 28 členských států, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů a zástupci podnikatelského sektoru, sociálních partnerů a občanské společnosti jmenovaní prostřednictvím otevřeného a transparentního procesu. Prostřednictvím příslušných internetových stránek 14 mohou zainteresované subjekty, které mají určité výhrady či návrhy, této platformě předložit své názory na dopad předpisů EU a navrhnout, jak by bylo možné je zlepšit.
Platforma již zvážila přes 100 těchto názorů a výsledkem bylo 17 stanovisek s konkrétn
ími návrhy k široké škále záležitostí 15 .
Komise podá zprávu o zamýšlených dalších opatřeních ve svém pracovním programu na rok 2017.

Pro dosažení ještě lepších výsledků v této oblasti pokračuje Komise ve vylepšování svých stávajících nástrojů a postupů a přidává nové. Od roku 2003 16  
vypracovala Komise na podporu svých návrhů 975
posouzení dopadů a od roku 2010 provedla 688 hodnocení a 704 otevřených veřejných konzultací. Zcela zásadní je nezávislá kontrola kvality posouzení dopadů vypracovaných Komisí, která byla v Komisi zavedena koncem roku 2007. S cílem tuto kontrolu kvality posílit byl předchozí Výbor pro posuzování dopadů 1. července 2015 nahrazen novým Výborem pro kontrolu regulace, v němž jsou zastoupeni také tři externí členové 17 a který má širší a posílený mandát, včetně hodnocení stávajících předpisů. Systém Komise pro posuzování dopadů byl podroben externímu hodnocení a jeho kvalitu uznává také OECD, která jej ve svém žebříčku zařadila na jedno z předních míst 18 .

Graf 3. Přehled činností v oblasti zlepšování právní úpravy od jejich zavedení v Komisi

Dosavadní výsledky ukazují, že závazek Komise zlepšovat právní úpravu není pouhou formalitou. Je to realita. Způsob, jakým jsou předpisy připravovány, transparentnější zapojení zainteresovaných stran a systematické naslouchání jejich připomínkám byly silným motorem pro lepší kvalitu a zaměření návrhů Komise. V mnoha případech nástroje pro zlepšování právní úpravy přispěly ke snížení nebo zamezení zbytečných nákladů, k řešení konkrétních problémů, na něž zainteresované strany upozornily 19 , a ke zvolení vhodnějších řešení, které celkově snižují zátěž.

Příklady, kdy ohledy na zlepšování právní úpravy vedly k vhodnějším řešením

Větší decentralizace při posuzování státních podpor: téměř 90 % případů státní podpory je v současné době posuzováno členskými státy bez nutnosti předchozího souhlasu Komise.

Na základě doporučení kontroly účelnosti provedené v rámci programu REFIT byla zavedena nová, jednodušší pravidla pro námořní bezpečnost. V důsledku toho je bezpečnost přibližně 400 milionů pasažérů, kteří každoročně v průměru cestují ve vodách EU, zajištěna účelněji a efektivněji 20 .

Pokyny Komise, které mají pomoci spotřebitelům, podnikům a orgánům veřejné správy zapojit se s důvěrou do rychle se rozvíjející kolaborativní ekonomiky: cílem je podporovat regulační prostředí, které umožňuje rozvoj nových obchodních modelů a současně chrání spotřebitele a zajišťuje spravedlivé zdanění a podmínky zaměstnávání 21 .

Po odhalení používání tzv. odpojovacích zařízení, která znemožňovala adekvátní kontrolu škodlivých emisí z osobních automobilů, byly předloženy nové, přísnější a transparentnější požadavky na schvalování typu motorových vozidel, včetně posílení monitorovacích a kontrolních opatření 22 .

Další kroky

Cílem zlepšování právní úpravy je lepší a transparentní fungování Evropské unie, přičemž důraz je kladen to, aby opatření byla jednodušší a byla přijímána pouze v případě, že je to důležité pro občany. To je práce všech orgánů EU a členských států. Každý musí přispět svým dílem. Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů, kterou mezi sebou uzavřely Evropský parlament, Rada a Evropská komise a která vstoupila v platnost v roce 2016, představuje významný krok vpřed, pokud jde o kulturu zlepšování právní úpravy. Avšak zlepšování právní úpravy je samo o sobě dynamickou záležitostí. Je proto potřeba podniknout další kroky.

Komise

Udržení nastaveného kurzu: základ pracovního programu Komise na rok 2017 bude opět tvořit 10 priorit Junckerovy Komise se zaměřením návrhy, které jsou nejzásadnější pro řešení výzev, před kterými v současnosti EU stojí. Stejně jako tomu bylo v předchozích dvou letech, se do pracovního programu dostanou pouze opodstatněné návrhy; ty budou připraveny na základě předchozího posouzení dopadů a budou vycházet ze zpětné vazby zainteresovaných stran získané prostřednictvím veřejné konzultace.

Činnost platformy REFIT, která začíná prezentovat své návrhy a doporučení, dodá tomuto procesu přidanou hodnotu. Oblasti, které budou posouzeny s výhledem na případné zlepšení a zjednodušení, budou zahrnovat předpisy z oblasti chemických látek, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, finanční služby, DPH a společnou zemědělskou politiku.

Vzájemná spolupráce: zajistit, aby občané EU měli prospěch z jednodušších, jasnějších a lépe zacílených předpisů, není úkolem pouze Komise. Ke změně způsobu tvorby právních předpisů na úrovni EU může dojít pouze tehdy, pokud všichni aktéři vezmou tento program za svůj a zhostí se své úlohy. Komise usilovně pracuje na plnění svých závazků podle Interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů a těší se na spolupráci s Evropským parlamentem a Radou.

Intenzivnější vymáhání: zdrojem problémů nebývají často nedostatky v předpisech EU, ale jejich nedostatečně účinné uplatňování a nedostatečná možnost občanů zjednat nápravu. Stále existuje značný rozdíl mezi pravidly EU na papíře a jejich uplatňováním v praxi. Komise zintenzivňuje své úsilí ohledně uplatňování, provádění a vymáhání předpisů EU. Spolupráce s členskými státy má klíčový význam a musí být posílena v rámci celého cyklu dané politiky. Komise také bude s členskými státy spolupracovat s cílem zajistit, aby občané měli snadný přístup k informacím o tom, jak jsou předpisy EU prováděny na vnitrostátní úrovni a jaká jsou jejich práva v oblasti zjednání nápravy. Komise klade zvláštní důraz na ta porušení předpisů, která mají významný dopad na dosažení důležitých cílů politik EU. Zároveň bude systematicky sledovat, zda je vnitrostátní právní úprava členských států v souladu s předpisy EU, a bude více využívat možnost navrhnout Soudnímu dvoru uložení finančních sankcí, pokud členské státy neprovedou předpisy EU ve svém vnitrostátním právním řádu včas.

Evropský parlament / Rada:

Politická vůle zlepšit kvalitu a transparentnost tvorby právních předpisů, přijímat předpisy pouze v případech přinášejících jednoznačné výhody pro občany a rušit zastaralé nebo nákladné stávající předpisy je společná všem třem hlavním orgánům EU. Společně s Komisí se Parlament a Rada zavázaly zlepšit své postupy v souladu se zásadou zlepšování právní úpravy. Existuje řada možností, jak dosáhnout pokroku:

Přepracování – technika, při níž se sloučí do jediného nového aktu původní legislativní akt a všechny četné následně provedené změny – by měla být hlavní legislativní metodou vytvoření jediného, jasného a srozumitelného textu. Pokud není přepracování možné, měla by být provedena kodifikace. Komise vypracuje program, který bude obsahovat seznam předpisů, jež budou podrobeny přepracování, a předpokládaný časový harmonogram. Pro dosažení výsledků bude zásadní úzká spolupráce těchto tří orgánů.

Potenciál zjednodušení a snížení zátěže v návrzích Komise je potřeba mít v průběhu legislativního procesu stále na zřeteli a usilovat o jeho zlepšení. Přednost by měly mít návrhy, které občanům a podnikům přinesou okamžité výhody.

V souladu s interinstitucionální dohodou by měly Evropský parlament a Rada zvýšit úsilí v oblasti vlastních interních posouzení dopadů na podporu jimi navržených podstatných legislativních změn. Evropský parlament dosud posoudil dopad přibližně 30 jím navržených změn, zatímco Rada neposoudila žádné a v současnosti stále zvažuje, kdy a jak by měla taková posouzení vypracovat. Pro ilustraci lze uvést, že Komise od roku 2003 připravila na podporu návrhů, které přijala, téměř tisíc posouzení dopadů.

Orgány EU a členské státy by měly více spolupracovat, aby zajistily lepší monitorování, měření a hodnocení skutečného dopadu předpisů EU na ekonomiku, sociální struktury a životní prostředí v členských státech.

Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby spolupracovaly navzájem a s Komisí za účelem vyvinutí metod a nástrojů nezbytných pro uplatňování lepší právní úpravy a realizaci závazků vyplývajících z Interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Kromě toho budou letos poprvé všechny tři orgány spolupracovat ve snaze identifikovat na základě pracovního programu Komise soubor návrhů, které dostanou v rámci legislativního postupu prioritu. To zajistí větší vlastní odpovědnost a zrychlený přezkum nejdůležitějších návrhů.

Členské státy:

EU bývá často obviňována z byrokracie a regulační zátěže. Občané a podniky ale někdy zjistí, že jejich vlastní vnitrostátní vlády přidaly v průběhu procesu provedení ve vnitrostátním právu nad rámec ustanovení EU další pravidla. Nová interinstitucionální dohoda usiluje o zajištění jasnosti a odpovědnosti způsobu, jakým členské státy provádějí pravidla EU. Od nynějška by měly členské státy informovat Komisi a poskytnout svým občanům vysvětlení, když k právu Unie ve svých vnitrostátních předpisech přidají další požadavky.

Členské státy se rovněž vyzývají, aby úzce spolupracovaly s Komisí v zájmu zajištění včasného a správného provedení a uplatňování práva Unie.

Prioritní akce

Udržení nastaveného kurzu: pracovní program Komise na rok 2017 se opět zaměří na několik pečlivě zvolených iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout pokroku v realizaci 10 stanovených priorit zaměřujících se na nejdůležitější výzvy, jimž EU v současnosti čelí, a bude zahrnovat stažení zastaralých návrhů a podněty ke zjednodušení v návaznosti na první výsledky platformy REFIT.

Transparentnost: Komise se zavázala k větší transparentnosti při svých kontaktech se zainteresovanými stranami a lobbisty. Brzo navrhne nový rejstřík transparentnosti pro Radu i Evropský parlament.

Převzetí odpovědnosti: Komise zváží změny pravidel, jimiž se řídí postupy udělování celounijního povolení v určitých citlivých odvětvích, aby nepřebírala výhradní odpovědnost za přijetí opatření v případě, kdy členské státy nemohou zaujmout stanovisko.

Informování o zátěži: Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě roční průzkum zátěže zahrnující posouzení proveditelnosti cílů pro snížení zátěže v klíčových odvětvích.

Intenzivnější vymáhání: Komise předloží sdělení o uplatňování práva Unie na podporu účinnějšího uplatňování, provádění a vymáhání, v souladu s politickými prioritami Komise.

(1)  Viz https://ec.europa.eu/priorities/index_cs  
(2)   http://ec.europa.eu/echo/files/EU_Emergency_Support/Graphic_Provision_en.pdf  
(3)  COM(2015) 671.
(4)  COM(2015) 634; COM(2015) 635: http://ec.europa.eu/justice/contract/digital-contract-rules/index_en.htm  
(5)  COM(2016) 482.
(6)   http://ec.europa.eu/info/law-making-process/evaluating-and-improving-existing-laws/refit-making-eu-law-simpler-and-less_en  
(7)  COM(2016) 196.
(8)  COM(2016) 148; https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/docs/body/com_2016_148_en.pdf  
(9)  COM(2015) 583; http://ec.europa.eu/finance/securities/prospectus/index_en.htm  
(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů); http://ec.europa.eu/justice/data-protection/document/factsheets_2016/data-protection-factsheet_01a_en.pdf  
(11)   http://ec.europa.eu/info/law/contribute-law-making_cs  
(12)  Komise umožňuje zainteresovaným stranám během 8 týdnů po přijetí svých návrhů poskytnout k nim zpětnou vazbu, kterou pak během legislativního procesu zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě ministrů. Tento přístup se osvědčil nedávno v případě návrhu Komise týkajícího se palných zbraní, na který přišlo 27 680 reakcí, přičemž převážná většina byla od jednotlivých občanů a pomohla utvářet politický postoj zákonodárce.
(13) http://ec.europa.eu/transparency/index_cs.htm Viz:
(14)  „Váš názor na snižování administrativní zátěže“: http://ec.europa.eu/smart-regulation/refit/simplification/consultation/consultation_cs.htm#up  
(15)  Informace o činnosti platformy včetně jejích doporučení lze nalézt na adrese: http://ec.europa.eu/smart-regulation/refit/refit-platform/index_cs.htm#members . Platforma 28. června 2016 přijala 17 stanovisek v oblastech, jako jsou chemické látky, komunikační sítě, hospodářská soutěž, životní prostředí, finanční služby, ochrana zdraví a bezpečnost potravin, vnitřní trh, daně a statistika.
(16)  V roce 2003 Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise podepsaly Interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, kde se tyto tři orgány zavázaly provádět posouzení dopadů na podporu legislativních návrhů a podstatných změn. Tato dohoda byla v dubnu 2016 nahrazena novou dohodou, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L:2016:123:TOC
(17)  Výbor pro kontrolu regulace se skládá ze sedmi členů na plný úvazek, z toho tři jsou vybráni mimo Komisi (jedna pozice je v současnosti volná, měla by být obsazena na podzim 2016). http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/iab/members_en.htm
(18)   http://www.oecd.org/regreform/oecd-regulatory-policy-outlook-2015-9789264238770-en.htm
(19)  Viz výzva k předložení připomínek k rámci EU pro finanční služby: http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/financial-regulatory-framework-review/index_en.htm  
(20)  COM(2016) 369, COM(2016) 370, COM(2016) 371: http://ec.europa.eu/transport/modes/maritime/news/2016-06-06-passenger_ship_safety_rules_en.htm  
(21)  COM(2016) 356.
(22)  SWD (2016) 9 část 2.