V Bruselu dne 19.4.2016

COM(2016) 179 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020

Urychlování digitální transformace veřejné správy



{SWD(2016) 108 final}
{SWD(2016) 109 final}


1.Úvod

Elektronická veřejná správa (eGovernment) podporuje správní procesy, zvyšuje kvalitu služeb a také vnitřní účinnost veřejného sektoru. Digitální veřejné služby snižují administrativní zátěž podniků a občanů, neboť zrychlují a zefektivňují jejich interakce s orgány veřejné správy, zjednodušují je a činí je transparentní a méně nákladné. Kromě toho může být využívání digitálních technologií jakožto nedílné součásti strategií modernizace státních správ zdrojem dalších ekonomických i sociálních přínosů pro společnost jako celek 1 . Digitální transformace veřejné správy je klíčovým prvkem úspěchu jednotného digitálního trhu.

Akční plány „eGovernment“ 2 jsou politické nástroje, které mají urychlit modernizaci orgánů veřejné správy v Evropské unii. Podporují koordinaci a spolupráci členských států a Komise a vedou ke společným akcím v oblasti elektronické veřejné správy.

Výsledky hodnocení minulého akčního plánu „eGovernment“ 3   4 na období let 2011–2015 ukazují, že akční plán 5 měl příznivý dopad na vývoj elektronické veřejné správy na úrovni evropské i na úrovni členských států. Přispěl k soudržnosti vnitrostátních strategií v oblasti elektronické veřejné správy, jakož i k výměně osvědčených postupů a k interoperabilitě řešení mezi členskými státy. Zejména vedl k rozvoji technologických prvků, které zásadním způsobem usnadňují přístup k veřejným službám a jejich využívání. Občané a podniky však dosud nemohou přínosy plynoucí z digitálních služeb, které by měly být snadno dostupné v celé EU, plně využívat.

Společným úsilím na úrovni Evropské unie lze zvýšit dostupnost a přijetí služeb elektronické veřejné správy, čímž se zrychlí a zlevní digitální veřejné služby a zároveň se tyto služby více zaměří na uživatele. Hladké poskytování přeshraničních a digitálních veřejných služeb přispívá ke konkurenceschopnosti a z EU činí prostor, který je atraktivní pro investice 6 a v němž je lákavé žít.

Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě 7 ohlašuje, že bude zahájen nový akční plán „eGovernment“ na období let 2016–2020, který má odstranit stávající digitální překážky, jež brání rozvoji jednotného digitálního trhu, a zabránit dalšímu roztřišťování, k němuž dochází v rámci modernizace orgánů veřejné správy. Tento akční plán EU pro eGovernment má být nástrojem, jenž umožní vyvíjet společné úsilí. Zatímco členské státy provádějí vlastní strategie a činnosti, tento akční plán na základě sdílené dlouhodobé vize vymezuje řadu zásad, jimiž by se měly řídit nadcházející iniciativy, aby mohly být podnikům, občanům i samotným orgánům veřejné správy zprostředkovány dalekosáhlé přínosy, které mohou z elektronické veřejné správy plynout.

Akční plán vymezuje dynamický a pružný přístup, aby bylo možné držet krok s rychle se měnícím prostředím 8 . Kromě opatření určených v tomto akčním plánu může buď Komise, nebo zúčastněné strany včetně členských států navrhovat další opatření. Veškerá opatření prováděná Komisí budou připravována v souladu s normami Komise pro zlepšení právní úpravy.

Akční plán bude sloužit jako katalyzátor koordinace snah o modernizaci veřejného sektoru a zdrojů v oblasti elektronické veřejné správy. Nebude mít k dispozici zvláštní rozpočet nebo nástroj financování; bude však pomáhat koordinovat zdroje financování a průvodní opatření, které jsou k dispozici členským státům prostřednictvím různých programů EU 9 .

2.Vize a základní zásady

Vlády členských států se dlouho snaží být ve vztahu k občanům a podnikům otevřené, pružné a snaží se s nimi spolupracovat, přičemž využívají elektronickou veřejnou správu, aby zvýšily svoji účinnost a soustavně zlepšovaly veřejné služby 10 .

Tento akční plán se opírá o následující vizi:

Do roku 2020 budou orgány veřejné správy a veřejné instituce v Evropské unii otevřené a měly by podporovat začlenění a všem občanům a podnikům v EU budou bez ohledu na hranice poskytovat uživatelsky vstřícné, účinné, komplexní digitální veřejné služby. Ke koncipování a poskytování lepších služeb, které vyhovují potřebám a požadavkům občanů a podniků, se budou využívat inovativní přístupy. Orgány veřejné správy budou využívat příležitosti, které jim nové digitální prostředí nabízí, aby usnadnily své interakce se zúčastněnými stranami i mezi sebou navzájem.

Zpřístupnění dat a služeb mezi orgány veřejné správy v jednotlivých státech i mezi nimi zvýší účinnost těchto orgánů a usnadní volný pohyb podniků a občanů. Životy občanů se stále více digitalizují, a občané proto mají od orgánů veřejné správy větší očekávání 11 . Uživatelé chtějí porozumět tomu, jak služba funguje 12 , a očekávají větší transparentnost. Kromě toho se orgány veřejné správy díky tomu, že se otevřou zúčastněným stranám a zapojí je do rozhodování 13 , stanou důvěryhodnější a zodpovědnější. Zpřístupnění dat a služeb veřejného sektoru třetím stranám v naprostém souladu s právním rámcem pro ochranu osobních údajů a soukromí může navíc přispět k růstu a konkurenceschopnosti.

Iniciativy, které budou v rámci tohoto akčního plánu zahájeny, by měly respektovat základní zásady, které zúčastněné strany důrazně podporují 14 :

Standardně digitalizované: Orgány veřejné správy by měly jakožto upřednostňovanou možnost poskytovat služby digitálně (včetně strojově čitelných informací); zároveň by však měly udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nejsou buď z vlastního rozhodnutí, nebo z nutnosti připojeni. Kromě toho by veřejné služby měly být poskytovány prostřednictvím jednotného kontaktního či správního místa a prostřednictvím různých kanálů.

Zásada „pouze jednou“: Orgány veřejné správy by měly zaručit, že občané a podniky budou muset tytéž informace poskytnout orgánům veřejné správy pouze jednou. Je-li to povolené, orgány veřejné správy přijímají opatření s cílem tato data opětovně interně používat, přičemž náležitě dodržují pravidla ochrany údajů, aby občané ani podniky nebyli dodatečně zatěžováni.

Podpora začlenění a dostupnost: Orgány veřejné správy by měly digitální veřejné služby koncipovat tak, aby standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly různým potřebám např. starších lidí a lidí s postižením 15 .

Otevřenost a transparentnost: Orgány veřejné správy by mezi sebou měly sdílet informace a data a měly by občanům a podnikům umožnit, aby měli přístup ke kontrole svých vlastních údajů a mohli je opravit; měly by uživatelům umožnit sledování správních procesů, které se jich týkají a měly by do koncipování a poskytování služeb zapojit zúčastněné strany (např. podniky, výzkumné pracovníky a neziskové organizace) a otevřít se jim.

Přeshraniční přístup jako standard: Orgány veřejné správy by měly relevantní digitální služby zpřístupnit napříč hranicemi a měly by zabránit dalšímu roztřišťování, a tím usnadnit mobilitu na jednotném trhu.

Interoperabilita jako standard: Veřejné služby by měly být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a měly by se opírat o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii.

Důvěryhodnost a bezpečnost: Všechny iniciativy by měly přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a měly by tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy. Jde o důležité základní předpoklady pro zvýšení důvěry a rozšíření využívání digitálních služeb.

Orgány veřejné správy, veřejné subjekty, podniky a uživatelé sami nejlépe vědí, co potřebují. Volba systémů a technologií pro distribuované či centralizované koncepce by měla v plné míře odpovídat jejich volbě a potřebám, je však nutné, aby zcela respektovala dohodnuté požadavky na interoperabilitu.

3.Politické priority

Strategie pro jednotný digitální trh vymezuje strategické cíle, konkrétně „ modernizaci veřejné správy, dosažení přeshraniční interoperability a usnadnění interakce s občany“, které mají urychlit digitální transformaci orgánů veřejné správy členských států a Komise. S ohledem na tyto politické priority vymezuje tento akční plán konkrétní opatření, která urychlí provádění stávajících právních předpisů a související rozšíření veřejných služeb on-line.

3.1.Modernizace veřejné správy pomocí IKT za použití klíčových digitálních činitelů

Je třeba, aby moderní a efektivně fungující orgány veřejné správy zaručovaly rychlé a vysoce kvalitní služby pro občany a vstřícné prostředí pro podniky, jak to uznávají nedávné roční analýzy růstu 16 . Orgány veřejné správy musejí transformovat své zázemí, znovu zvážit a přetvořit stávající postupy a služby a zpřístupnit svá data a služby jiným správním orgánům a pokud možno také podnikům a občanské společnosti.

Tyto snahy se musejí opírat o klíčové digitální činitele. Digitální veřejné služby by měly vycházet ze sdílených a opětovně použitelných řešení a služeb založených na dojednaných normách a technických specifikacích, aby se snížily náklady na jejich vývoj, zkrátila doba nutná k jejich poskytování a aby se zvýšila interoperabilita. Společné chápání interoperability v celé Evropské unii je zaručeno prostřednictvím evropského rámce interoperability 17 . Tuto interoperabilitu lze hojně využívat pro účely přeshraničních investic.

Pracuje se na podpoře přechodu orgánů veřejné správy členských států k elektronickému zadávání veřejných zakázek, využívání rejstříků smluv a interoperabilních elektronických podpisů 18 . S důrazem na jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky, elektronický systém e-Certis a elektronickou fakturaci (e-Invoicing) a na koordinovaný přístup k vývoji vnitrostátních elektronických systémů zadávání veřejných zakázek je třeba dosáhnout toho, aby se obchodní společnosti mohly od roku 2018 ucházet o veřejné zakázky kdekoli v Evropské unii elektronicky a aby orgány veřejné správy v EU začaly od roku 2019 přijímat elektronické faktury.

Všechny správní orgány musejí vyvinout další úsilí, aby se urychlilo šíření elektronické identifikace a důvěryhodných služeb pro elektronické transakce na vnitřním trhu (služby eIDAS 19 ). V digitálně provozovaných podnicích (např. v odvětví bankovnictví, finančním odvětví, v elektronickém obchodu a ekonomice sdílení) a ve veřejném sektoru, jmenovitě na portálu evropské e-justice, budou prováděny další akce s cílem urychlit přeshraniční a meziodvětvové využívání elektronické identifikace (eID) včetně mobilní identifikace a služeb vytvářejících důvěru (zejména elektronického podpisu, autentizace internetových stránek a služeb elektronického doporučeného doručování). Komise bude rovněž zkoumat potřebu usnadnit využívání identifikace na dálku a bezpečného ověřování pravosti u maloobchodních finančních služeb 20 .

Kritický význam pro interoperabilitu má opětovné využívání otevřených služeb a technických modulů (např. elektronické identifikace, elektronického podpisu, elektronického doručování a elektronické fakturace) členskými státy. Dostupnost těchto služeb je v současnosti zaručena financováním z Nástroje pro propojení Evropy (CEF); je však nutné zaručit, aby byly tyto služby dostupné a dlouhodobě udržitelné nad rámec tohoto programu financování. Komise proto předloží způsob, jak dále zajistit jejich udržitelnost i po roce 2020.

Akce

Komise

Cílové datum

1.podpoří přechod členských států k plnému elektronickému zadávání veřejných zakázek a využívání rejstříků smluv;

2019

2.urychlí přijetí služeb eIDAS včetně elektronické identifikace a elektronického podpisu;

2016

3.zaručí dlouhodobou udržitelnost infrastruktury pro přeshraniční digitální služby.

2018

Jak bylo ohlášeno ve strategii pro jednotný digitální trh, Komise hodlá do konce roku 2016 navrhnout přepracovaný evropský rámec interoperability a podpoří jeho přijetí vnitrostátními orgány veřejné správy s cílem posílit interoperabilitu veřejných služeb v EU.

Je třeba vyvinout další úsilí, aby se zaručilo přijetí stávajících evropských a mezinárodních norem a technických specifikací, jakož i nových norem a specifikací, které jsou vyvíjeny v rámci plánu prioritních norem IKT. Komise bude společně s členskými státy koordinovat vývoj prototypu evropského katalogu norem IKT pro zadávání veřejných zakázek, který podpoří interoperabilitu při zajišťování digitálních řešení tím, že uživatele podnítí k tomu, aby se opírali o společné soubory norem IKT a profily ve výzvách k předkládání nabídek vyhlašovaných zadavateli veřejných zakázek.

Akce

Komise

Cílové datum

4.předloží přepracovanou verzi evropského rámce interoperability (EIF) a podpoří její přijetí vnitrostátními orgány veřejné správy;

2016–2019

5.bude koordinovat vývoj prototypu evropského katalogu norem IKT pro zadávání veřejných zakázek;

2017

S ohledem na vlastní digitální transformaci a s cílem splnit právní závazky vymezené pro orgány veřejné správy v EU Evropská komise rovněž provede řadu konkrétních kroků.

Při provádění kontrol kvality právních předpisů (REFIT) s cílem přezkoumat stávající acquis v oblasti vnitřního trhu a/nebo vypracovat nové návrhy bude Komise věnovat zvláštní pozornost interoperabilitě a přínosům, které mohou vyplynout z účinného využívání digitálních technologií. Cílem je odstranit zbytečně složité procesy, procesy využívající tištěné dokumenty nebo procesy, při nichž dochází ke zdvojování (tj. nadměrné množství kontaktních míst, procesů podávání zpráv, požadavky na výměnu údajů či systémy).

S ohledem na vlastní digitální transformaci Komise zveřejní své údaje na portálu veřejně přístupných dat EU 21 a tyto údaje následně poslouží jako vstup pro Evropský portál veřejně přístupných údajů 22 , bude ve vhodných případech sdílet a opětovně využívat operační stavební kameny, např. infrastrukturu digitálních služeb, a uplatňovat přepracovanou verzi evropského rámce interoperability. Komise bude při interakcích on-line s externími zúčastněnými stranami postupně zavádět zásadu „standardně digitalizované“, přičemž začne využívat služby eIDAS (v roce 2018), elektronickou fakturaci (v roce 2018) a elektronické zadávání veřejných zakázek (v roce 2019). Aby snížila administrativní zátěž, bude Komise při interakcích s dodavateli a účastníky grantů rovněž postupně uplatňovat zásadu „pouze jednou“ a přezkoumá, zda je možné zavést tuto zásadu i pro jiné zúčastněné strany. Komise posoudí důsledky možného provedení zásady „žádné dědictví“ (tedy že je třeba po určité době obnovit systémy a technologie IT, aby bylo možné držet krok se stále se měnícím prostředím a technologickým vývojem) v orgánech veřejné správy.

Akce

Cílové datum

6.Komise bude používat společné stavební kameny, např. infrastruktury digitálních služeb Nástroje pro propojení Evropy, a bude se řídit evropským rámcem interoperability. Postupně zavede zásady „standardně digitalizované“ a „pouze jednou“, elektronickou fakturaci a elektronické zadávání veřejných zakázek a posoudí důsledky možného provedení zásady „žádné dědictví“.

2016–2019

Dodatečné iniciativy by se mohly zaměřit na snížení administrativní zátěže a zlepšení účinnosti a hospodárnosti orgánů veřejné správy, a to tím, že budou usilovat o to, aby byly digitální veřejné služby „založené na potřebách“ a vstřícné k uživatelům, nebo tím, že zajistí opětovné využívání dat a služeb mezi orgány veřejné správy (při dodržení pravidel ochrany údajů a soukromí).

Další iniciativy by se mohly soustředit na vývoj nových společných stavebních kamenů, které doplní ty stávající 23 , a podpořit jejich přijetí a podnítit využívání a sdílení cloudových, datových a výpočetních infrastruktur. Iniciativy by rovněž mohly prosazovat využití dat velkého objemu nebo internetu věcí, a to např. pro účely služeb náročných na data a tvorbu, provádění a vymáhání politiky na základě důkazů, které budou podporovány odpovídající infrastrukturou. Sdílená cloudová infrastruktura, která bude hostit služby elektronické veřejné správy, by mohla pomoci dosáhnout důležitých úspor z rozsahu, zlepšit dobu potřebnou k uvedení těchto služeb na trh i otevřít data a služby orgánů veřejné správy. Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu 24 nabídne infrastrukturu určenou pro vědeckou obec, ale rozšíří ji i pro orgány veřejné správy, čímž se zpřístupní nebývalý objem dat a výpočetní kapacita pro účely lepšího poskytování služeb na všech úrovních (na místní a vnitrostátní úrovni i na úrovni EU).

3.2.Umožnění přeshraniční mobility prostřednictvím interoperabilních digitálních veřejných služeb

Jednotný trh v EU nemůže účinně fungovat bez přeshraničních digitálních veřejných služeb. Takovéto služby usnadňují přístup na trhy, zvyšují důvěru v jednotný trh a podněcují hospodářskou soutěž na něm. Orgány veřejné správy by měly podnikům pomáhat provozovat přeshraniční činnost on-line v rámci jednotného trhu, zjednodušit přístup k informacím v rámci právních předpisů EU o podnikání a obchodních společnostech a umožnit podnikům, aby mohly snadno zahájit podnikání, rozšiřovat se a působit v jiných členských státech, a to prostřednictvím komplexních veřejných elektronických služeb.

Aby bylo možné pokročit směrem k těmto politickým prioritám, je do tohoto akčního plánu zahrnuta řada konkrétních opatření, která mají přispět k tomu, aby orgány veřejné správy byly vstřícné k přeshraničnímu podnikání, a mají pomoci usnadnit mobilitu občanů.

Informace a poradenství o jednotném trhu, mechanismy řešení problémů, kontaktní místa a postupy nefungují společně jako celek, ale jsou rozptýlené, neúplné, nedostatečně propojené a nejsou důsledně vstřícné k uživatelům, což platí jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní. Proto je pro uživatele obtížné najít správné informace a vyhledat nutnou pomoc. Komise proto navrhuje vytvořit na základě stávajících portálů, kontaktních míst a sítí jednotnou digitální bránu a rozšířit, zdokonalit a zefektivnit veškeré informační a asistenční služby a služby zaměřené na řešení problémů, které musejí být účinně poskytovány napříč hranicemi, a umožnit uživatelům, aby nejčastěji používané vnitrostátní postupy mohli v plném rozsahu provádět on-line.

Komise z evropského portálu e-justice učiní jednotné správní místo pro informace o evropském soudnictví a přístup k soudním postupům v členských státech. V roce 2016 bude toto úsilí zahrnovat zprovoznění nástrojů pro přímou komunikaci mezi občany a soudy v jiných členských státech (e-CODEX), jakož i zavedení vyhledávače pro identifikátor evropské judikatury (ECLI). Další vývoj se bude řídit víceletým akčním plánem v oblasti evropské e-justice na období let 2014–2018. 

Komise bude pokračovat v probíhající spolupráci s členskými státy při zřizování povinného propojení všech obchodních rejstříků členských států 25 , aby prostřednictvím evropského portálu e-justice umožnila přístup k určitým informacím o obchodních společnostech, které jsou registrovány v členských státech, a aby zaručila, že všechny dotčené obchodní rejstříky EU spolu mohou bezpečně elektronicky komunikovat. Tím se díky transparentnosti a aktuálním informacím o obchodních společnostech posílí důvěra v jednotný trh a sníží se zátěž těchto společností.

Komise bude rovněž dále rozvíjet elektronické propojení insolvenčních rejstříků, aby zvýšila transparentnost a právní jistotu na vnitřním trhu 26 . Nařízení č. 2015/848 ukládá členským státům povinnost zřídit do roku 2018 vnitrostátní elektronické insolvenční rejstříky, zatímco propojení insolvenčních rejstříků je stanoveno na rok 2019. To bude k dispozici na evropském portálu e-justice.

Díky lepšímu využívání digitálních nástrojů k dodržování požadavků souvisejících s právem společností v různých fázích životního cyklu společnosti by bylo možné dosáhnout jednodušších řešení, která by společnosti méně zatěžovala. Kromě návrhu, který se týká jednočlenné společnosti, Komise v rámci iniciativy navržené ve strategii pro jednotný trh zváží další způsoby 27 , jak usnadnit využívání digitálních řešení v celém životním cyklu společnosti, a to zejména ve vztahu k postupům registrace on-line a elektronickému zadávání dokumentů a informací o společnosti 28 do obchodních rejstříků, a to i v přeshraničním kontextu.

Komise navrhne právní předpisy, které rozšíří jednotný elektronický mechanismus pro registraci a platbu DPH na přeshraniční prodej fyzického zboží podniky spotřebitelům, aby se snížila administrativní zátěž, která je jednou z hlavních překážek, jimž podniky čelí při provozování přeshraniční činnosti.

Jak bylo ohlášeno ve strategii pro jednotný digitální trh, v roce 2016 bude za účasti členských států zahájen rozsáhlý pilotní projekt, který se zaměří na provádění zásady „pouze jednou“ napříč hranicemi v oblasti vztahů mezi podniky a veřejnou správou. 

Kromě toho Komise vytvoří evropský jednotný portál, který bude řešit otázku zásady „pouze jednou“ pro účely podávání zpráv v námořní dopravě. V širším kontextu Komise pracuje na digitalizaci dopravních dokumentů pro všechny způsoby dopravy a usiluje o to, aby je přijaly orgány veřejné moci.

Akce

Komise

Cílové datum

7.předloží návrh jednotné digitální brány;

2017

8.učiní z evropského portálu e-justice jednotné správní místo pro informace o evropském soudnictví;

2016

9.ve spolupráci s členskými státy zřídí povinné propojení všech obchodních rejstříků členských států;

2017

10.bude dále rozvíjet elektronické propojení insolvenčních rejstříků;

2019

11.předloží iniciativu s cílem usnadnit využívání digitálních řešení v celém životním cyklu společnosti;

2017

12.předloží legislativní návrh na rozšíření jednotného elektronického mechanismu pro registraci a platbu DPH;

2016

13.zahájí pilotní projekt pro zavedení zásady „pouze jednou“ pro podniky;

2016

14.vytvoří jednotný portál pro účely podávání zpráv v námořní dopravě a zajistí digitalizaci elektronických dopravních dokumentů.

2018

S cílem podpořit přeshraniční mobilitu občanů Komise zavede elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení (Electronic Exchange of Social Security Information, EESSI), a umožní tak propojení orgánů veřejné správy, které jsou pověřeny sociálním zabezpečením, pro účely výměny údajů mezi 32 zeměmi 29 . Výměna EESSI má posílit ochranu práv občanů tím, že umožní elektronickou výměnu osobních informací o sociálním zabezpečení v EU mezi příslušnými orgány veřejné správy členských států.

Komise bude dále rozvíjet Evropský portál pracovní mobility EURES a nabídne uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům více služeb, zvýší integraci systémů veřejných služeb zaměstnanosti a portálu, a to také výměnou profilů uchazečů o zaměstnání (životopisů) 30 . Tím se usnadní mobilita uchazečů o zaměstnání v EU.

Komise bude členské státy podporovat při vývoji služeb elektronického zdravotnictví, které rovněž umožní přeshraniční výměnu elektronických lékařských předpisů, a to na základě pokynů k elektronickým předpisům, které byly přijaty sítí pro elektronické zdravotnictví 31  , a řešení v oblasti telemedicíny a telemonitorování, zejména pro účely poskytování ošetření ze strany evropských referenčních sítí 32 . Kromě toho bude podporovat síť pro elektronické zdravotnictví při přípravě zprávy a pokynů k elektronickému přístupu občanů k údajům o svém zdravotním stavu.

Akce

Komise

Cílové datum

15.dokončí zavádění elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení;

2019

16.bude dále rozvíjet Evropský portál pracovní mobility EURES;

2017

17.bude členské státy podporovat při vývoji přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví.

2016–

2018

Budoucí iniciativy navržené v rámci této priority by se rovněž mohly zaměřit na hladké poskytování přeshraničních služeb občanům v případě jejich „životních událostí“ (např. při změně zaměstnání, změně bydliště nebo uzavření sňatku) a také podnikům, aby tyto mohly snadněji začít podnikat, rozšiřovat se nebo provozovat činnost v jiných členských státech. Dodatečné iniciativy v rámci této priority by se rovněž mohly zaměřit na zlepšování kvality stávajících služeb elektronické veřejné správy, které jsou nabízeny občanům a podnikům z jiných členských států.

3.3.Usnadnění digitální interakce mezi orgány veřejné správy a občany/podniky v zájmu vysoce kvalitních veřejných služeb

Nové digitální prostředí nabízí příležitosti, jak usnadnit interakci občanů, podniků a nevládních organizací s orgány veřejné správy. Vysoce kvalitní veřejné služby jsou spjaty s konkurenceschopností a mají vliv na to, kam směřují investice. Z nedávných zkušeností je patrné, že existuje slibný potenciál takové vysoce kvalitní služby poskytovat, a to tím, že se zvýší zapojení podniků a občanů, jakož i výzkumných pracovníků do koncipování a poskytování těchto služeb, a také tím, že se v nezbytných případech zaručí zpětná vazba, na jejímž základě bude možné provádět zlepšení. Tím se dále sníží administrativa, usnadní používání a sníží náklady na poskytování.

Kromě toho mohou orgány veřejné správy tím, že zpřístupní data a služby veřejného sektoru a usnadní třetím stranám jejich opětovné použití, přičemž bude náležitě dodržena zásada „důvěryhodnost a bezpečnost“, podpořit vznik nových příležitostí pro znalosti, růst a tvorbu pracovních míst. Při zpřístupňování svých dat budou orgány veřejné správy transparentnější, a zvýší tím svoji zodpovědnost při sbližování se s občany.

S ohledem na tyto politické priority bude Komise občanům a podnikům v EU poskytovat vysoce kvalitní on-line služby, a to tím, že přemění webové stránky spravované Komisí na tematický a na uživatele zaměřený internetový prostor. Tím se významným způsobem změní způsob, jímž Komise navazuje on-line interakce s občany, neboť bude zajištěna relevantní, soudržná a hospodárná přítomnost na internetu. Zvýší se tak transparentnost a bude možné zapojit občany a podniky do tvorby programů a politiky EU.

Aby se usnadnila interakce občanů s orgány veřejné správy, Komise posoudí možnost, aby se na občany v přeshraničním kontextu vztahovala zásada „pouze jednou“, přičemž bude náležitě respektován právní rámec pro ochranu osobních údajů a soukromí.

Komise v rámci Evropské iniciativy v oblasti cloud computingu 33 vytvoří platformu, pomocí níž orgány veřejné moci budou moci zpřístupnit svá data a své služby, čímž se v EU vytvoří základ pro „veřejnou správu jako službu“ (Government as a Service, GaaS).

Sílí poptávka podniků a občanů po přístupu k vysoce kvalitním, interoperabilním a opětovně použitelný datům, aby bylo možné poskytovat nové služby, zejména v oblasti prostorových dat. Využití prostorových dat pro městské, územní a dopravní plánování a pro vědecké účely může podnítit nové inovace, které budou reagovat na společenské potřeby, např. snížení nepříznivého dopadu na životní prostředí. V tomto ohledu bude Komise prosazovat vývoj koncových uživatelských aplikací včetně specifických aplikací na úrovni EU, aby bylo možné od občanů a podniků účinněji získávat údaje poskytované prostřednictvím prostorových dat (INSPIRE) pro tvorbu a provádění politiky na úrovni EU, a to zejména ve vztahu k prosazování podávání zpráv a dodržování předpisů 34 . Tím se zlepší tvorba politiky na základě důkazů a podpoří se procesy elektronické veřejné správy v případech, kdy jsou zapotřebí vysoce kvalitní prostorová data (např. katastry, mapy, adresy, budovy, parky, chráněné lokality, oblasti ohrožené přírodními riziky atd.).

Akce

Komise

Cílové datum

18.posoudí možnost, aby se na občany v přeshraničním kontextu vztahovala zásada „pouze jednou“;

2019

19.urychlí nasazení a přijetí datové infrastruktury podle směrnice INSPIRE;

2016–2020

20.přemění své webové stránky tak, aby podpořila větší zapojení a účast občanů a podniků na tvorbě programů a politik EU.

2018

Další iniciativy, které by mohly být v rámci této priority navrženy, by měly přispívat k zapojení občanů, podniků a občanské společnosti do koncipování, tvorby a poskytování služeb na základě spolupráce a k usnadnění interakce mezi orgány veřejné správy a podniky a občany. Nové iniciativy by mohly zahrnovat shromažďování dat z jakéhokoli zdroje a opětovné používání dat a služeb veřejného sektoru, aby mohly jiné subjekty (ať veřejné, nebo soukromé) vytvářet nové, inovativní služby. Kromě toho se iniciativy mohou zaměřit na zvyšování transparentnosti orgánů veřejné správy, jelikož zapojení a účast zúčastněných stran má podle očekávání také zvýšit odpovědnost a důvěru a omezit příležitosti ke korupci.

4.Provádění akčního plánu

Tento akční plán obsahuje akce, které mají být zahájeny v letech 2016 a 2017. Může být nutné provést další akce, aby bylo dosaženo cílů, které jsou stanoveny v rámci každé z výše uvedených politických priorit, a aby bylo možné přizpůsobit se rychle se měnícímu technologickému prostředí.

Komise může navrhnout nové akce s cílem provést právní předpisy EU nebo zahájit společnou akci. Také zúčastněné strany (včetně skupiny členských států) mohou navrhovat akce, které mají být prostřednictvím interaktivní digitální platformy pro angažovanost provedeny v rámci akčního plánu „eGovernment“, zejména při různých životních událostech.

Komise rovněž zřídí „řídicí výbor pro akční plán eGovernment“ a bude mu předsedat, přičemž tento výbor bude složen ze zástupců členských států odpovědných za vnitrostátní strategie v oblasti elektronické veřejné správy. Řídicí výbor bude pověřen řízením akčního plánu (avšak nikoli individuálních akcí v rámci akčního plánu), a bude zejména posuzovat a vybírat nově určené akce po celou dobu trvání akčního plánu a bude v rámci tohoto plánu koordinovat účinné provádění a sledování opatření. Bude-li navržená akce podnětem k iniciativě Komise, budou se na ni vztahovat požadavky Komise pro zlepšování právní úpravy 35 .

Provádění opatření, která jsou navržena v akčním plán „eGovernment“, bude možné pouze na základě společného odhodlání a společného vlastnictví Komise a členských států na všech úrovních správy.

(1) Doporučení Rady ke strategiím digitální státní správy, OECD, 2014.
(2) Akční plán „eGovernment” v rámci iniciativy i2010 na období let 2006–2010 a akční plán „eGovernment” na období let 2011–2015.
(3) https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/mid-term-evaluation-e-government-action-plan-2011-2015-implementation-smart-2012-006020
(4) Pracovní dokument útvarů Komise týkající se hodnocení přiloženého ke sdělení o akčním plánu EU pro „eGovernment“ na období let 2016–2020.
(5) KOM(2010) 743 v konečném znění.
(6)  V souladu s Investičním plánem pro Evropu, http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-and-investment_en
(7) COM(2015) 192 final.
(8) https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/mid-term-evaluation-e-government-action-plan-2011-2015-implementation-smart-2012-006020
(9) Včetně Nástroje pro propojení Evropy (CEF), programu ISA² (řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy), programu Horizont 2020, evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), programu Spravedlnost a Programu na podporu strukturálních reforem (SRSP).
(10) Ministerské prohlášení k elektronické veřejné správě z Malmö, 2009.
(11) Srovnávací zpráva k elektronické veřejné správě v EU pro rok 2014.
(12) Srovnávací zpráva k elektronické veřejné správě v EU pro rok 2015.
(13)  Doporučení Rady ke strategiím digitální státní správy, OECD, 2014.
(14) https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/contributions-and-preliminary-trends-public-consultation-egovernment-action-plan-2016-2020
(15)  Návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek je v současné době projednáván společnými normotvůrci, COM (2012)721.
(16) Roční analýzy růstu za roky 2015 a 2016.
(17) Přepracovaný evropský rámec interoperability bude zveřejněn v roce 2016.
(18) COM(2015) 192 final, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?qid=1447773803386&uri=CELEX:52015DC0192
(19)  Nařízení (EU) č. 910/2014.
(20) http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/retail-financial-services/index_en.htm
(21) http://open-data.europa.eu
(22) http://data.europa.e/europeandataportal
(23) Např. elektronická identifikace, elektronický podpis, elektronické doručování, elektronická fakturace a elektronický překlad.
(24)  Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech.
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků (Úř. věst. L 156, 16.6.2012, s. 1).
COM(2015) 192 final, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1447773803386&uri=CELEX:52015DC0192
(26) Jak to vyžaduje nařízení (EU) č. 2015/848 o insolvenčním řízení (přepracované znění).
(27)  Jak je definováno ve sdělení Komise „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky” (COM(2015) 550, s. 5).
(28)  Viz rovněž COM(2015) 550, s. 5.
(29) 28 členských států Evropské unie (EU), Švýcarsko a 3 země Evropského hospodářského prostoru (EHP): Norsko, Island, Lichtenštejnsko.
(30)  Účelem portálu EURES je poskytovat informace, poradenství a služby v oblasti náboru/umístění (zprostředkování zaměstnání) ku prospěchu pracovníků a zaměstnavatelů, jakož i všech občanů, kteří si přejí těžit ze zásady volného pohybu osob.
(31)  Pokyny k souboru údajů o elektronických lékařských předpisech pro elektronickou výměnu podle směrnice 2011/24/EU o přeshraniční zdravotní péči.
(32)  Podle článku 12 směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.
(33)  Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech.
(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1. (Zpráva bude brzy k dispozici na této webové stránce: http://inspire.ec.europa.eu/).
(35)  V souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, SWD(2015) 111.