EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.2.2016

COM(2016) 92 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (EU) Č. 182/2011

Zpráva komise

Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (EU) č. 182/2011

1.Úvod

Lisabonská smlouva značně pozměnila rámec pro svěření pravomocí Komisi tím, že zavedla rozlišení mezi přenesenými a prováděcími pravomocemi. V čl. 291 odst. 3 Smlouvy o fungování EU se uvádí, na rozdíl od aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, že pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu pravomocí, se stanoví předem formou nařízení přijatých řádným legislativním postupem. To vedlo k přijetí nařízení (EU) č. 182/2011 1 .

Článek 15 nařízení (EU) č. 182/2011 vyžaduje, aby Komise pět let po jeho vstupu v platnost podala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění uvedeného nařízení. Tato zpráva tento požadavek naplňuje. Při tom se zaměřuje na prvky nově zavedené nařízením (EU) č. 182/2011 oproti rozhodnutí Rady 1999/468/ES, ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES, které stanovilo použitelný rámec před nařízením (EU) č. 182/2011.

2. Obecné souvislosti a fungování nařízení (EU) č. 182/2011

Nařízení (EU) č. 182/2011 vstoupilo v platnost dne 1. března 2011. Členské státy nemusely v této souvislosti přijímat žádná opatření. Komise dne 8. července 2011 přijala podle článku 9 nařízení (EU) č. 182/2011 vzorový jednací řád pro výbory, který byl dne 12. července 2011 zveřejněn v Úředním věstníku 2 . Jednací řády jednotlivých stávající výborů byly postupně upraveny podle nového vzorového jednacího řádu. Rejstřík stanovený v článku 10 nařízení existoval již od roku 2002, v letech 2008 a 2011 byl důkladně přepracován a nadále je průběžně vylepšován.

Přechodná ustanovení článku 13, který stanovil automatické použití nových postupů na stávající právní předpisy, a článku 14, který se zabýval již zahájenými postupy, umožnila okamžité použití nařízení (EU) č. 182/2011 ode dne 1. března 2011, a tudíž bezproblémový přechod na ně.

Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o činnosti výborů ve svých výročních zprávách 3 . Níže uvedená tabulka obsahuje celkový přehled údajů o činnosti výborů od vstupu nařízení (EU) č. 182/2011 v platnost a ve dvou předchozích letech. Výroční zprávy rovněž uvádějí údaje týkající se regulativního postupu s kontrolou (RPS), tedy postupu podle rozhodnutí 1999/468/ES, který se stále používá, jestliže jej stanoví základní právní akt 4 .

	Výbory	Stanoviska	Přijatá opatření	Kladná stanoviska	Nevydání stanoviska	Záporná stanoviska
2009	266	2 091	1 808 (131 RPS)	2 003	78	10
2010	259	1 904	1 812 (164 RPS)	1 783	121	0

2011*	268	1 868	1 788 (163 RPS)	1 789	75	4
2012	270	1 923	1 824 (167 RPS)	1 845	78	0
2013	302	1 916	1 887 (171 RPS)	1 845	50	0
2014	287	1 889	1 728 (165 RPS)	1 838	51	0

Tabulka 1, údaje z výročních zpráv o činnosti výborů; celkový počet kladných stanovisek vydaných výbory se může lišit od počtu aktů přijatých Komisí, pokud jsou stanoviska předložena v jednom roce, ale akty jsou přijaty až v roce následujícím. * Údaje se týkají celého roku 2011.

Celkově je z těchto údajů patrné, že nařízení umožnilo plynulé pokračování systému. Ze srovnání údajů od roku 2011 s údaji z let před používáním nařízení (EU) č. 182/2011 vyplývá, že počet výborů i jejich činnost zůstaly stabilní. Počet výborů v roce 2009 činil 266 a v roce 2014 pak 287. Podobně počet přijatých opatření v roce 2009 činil 1 808 a v roce 2014 pak 1 728.

Na základě zkušeností zavedlo nařízení v článku 3 řadu ustanovení týkajících se práce výborů, která odrážela běžnou praxi, ale dříve nebyla právními předpisy výslovně stanovena. Sem patří ustanovení o používání písemného postupu, výslovný požadavek, aby předseda hledal řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu, a možnost před hlasováním pozměňovat navrhované akty, aby se zohlednila diskuse ve výboru. Tato společná ustanovení byla i nadále účinná a užitečná a zajišťovala řádné fungování výborů. Písemný postup se využívá často – v roce 2014 proběhlo 773 schůzí výborů a 893 písemných postupů a v předchozích letech byla situace obdobná – a představuje účinný nástroj. Práce výborů je nadále konsensuální: naprostá většina stanovisek (výrazně více než 90 %) je kladných, přičemž většina z nich byla přijata jednomyslně nebo konsensem členů výboru, záporná stanoviska jsou velice řídká a případů nevydání stanoviska je poměrně málo.

Nařízení (EU) č. 182/2011 představuje komplexní a úplný právní rámec pro výkon prováděcích pravomocí Komise. Ve výstupech z jednání o interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů 5 se uvádí, že orgány se zavázaly zdržet se přidávání procesních požadavků, které by měnily mechanismus kontroly ustavený nařízením (EU) č. 182/2011, do právních předpisů Unie 6 .

V rámci sdělení o zlepšování právní úpravy 7 se Komise zavázala k několika opatřením, jejichž cílem je zlepšit způsoby, jak více naslouchat občanům a zúčastněným stranám a přijímat od nich zpětnou vazbu, a to ve všech fázích procesu tvorby politiky. V souvislosti s prováděcími akty se Komise zavázala, že významné prováděcí akty, k nimž se vyžaduje stanovisko výboru, budou po dobu čtyř týdnů zpřístupněny veřejnosti, aby zúčastněné strany mohly ještě před hlasováním členských států v příslušném výboru předložit své připomínky. To značně zvýší transparentnost u prováděcích aktů ve fázi před hlasováním ve výboru.

3. Hlavní změny

3.1 Snížení počtu postupů projednávání ve výborech

Jedním z cílů nařízení (EU) č. 182/2011 je zjednodušit systém tím, že se sníží počet postupů projednávání ve výborech. Starý regulativní a řídící postup byly nahrazeny postupem přezkumným, zatímco poradní postup byl zachován. Snížení počtu postupů nezpůsobilo žádné zvláštní problémy.

3.2 Vytvoření odvolacího výboru

Odvolací výbor byl novinkou zavedenou nařízením (EU) č. 182/2011. Byl zaveden s cílem vytvořit druhou úroveň, kde by se řešily otázky, o nichž se výboru nepodařilo dosáhnout shody. Předložení věci odvolacímu výboru je v rámci postupu poměrně výjimečným krokem. Poskytuje možnost, jak postupovat v případě záporného stanoviska nebo nevydání stanoviska s blokujícím účinkem 8 , považuje-li se prováděcí akt za nezbytný.

Odvolací výbor přijal svůj jednací řád dne 29. března 2011. Komise již v souladu s článkem 14 jednacího řádu (ustanovení o přezkumu) provedla první hodnocení toho, jak tento řád funguje v praxi. Výsledek tohoto přezkumu byl uveden ve výroční zprávě o činnosti výborů za rok 2013 9 .

	Celkový počet předložení věci odvolacímu výboru	Dotčená GŘ / oblasti politiky	Kladné stanovisko odvolacího výboru	Záporné stanovisko odvolacího výboru	Nevydání stanoviska odvolacím výborem	Opatření přijatá v případě nevydání stanoviska
2011	8	Přípravky na ochranu rostlin, léčivé přípravky	2	1	5	5
2012	6	Geneticky modifikované potraviny a krmiva	0	0	6	6
2013	9	Geneticky modifikované potraviny a krmiva, přípravky na ochranu rostlin, biocidní přípravky, celní kodex Společenství	0	0	9	8
2014	13	Geneticky modifikované potraviny a krmiva, pravidla a normy pro inspekce lodí	2	0	11	11
Celkem	36		4	1	31	30

Tabulka 2, údaje z rejstříku postupů projednávání ve výborech a z výročních zpráv.

Doposud byl odvolací výbor svoláván zejména v souvislosti s jednou oblastí politiky, a sice s oblastí zdraví a ochrany spotřebitele, konkrétněji v otázkách geneticky modifikovaných potravin a krmiv a přípravků na ochranu rostlin. V těchto případech odvolací výbor dosud vždy potvrdil výsledek jednání výboru, který nevydal žádné stanovisko. Podrobnou analýzu rozhodovacího procesu v oblasti geneticky modifikovaných potravin a krmiv obsahuje sdělení Komise o přezkumu rozhodovacího procesu o geneticky modifikovaných organismech (GMO) 10 .

Celkově dochází k předložení věci odvolacímu výboru se srovnatelnou četností, jako tomu bylo dříve u postoupení Radě, které již není podle nového institucionálního rámce povoleno. Předkládají se věci v podobných oblastech politiky a s podobnými výsledky. Z praktických zkušeností vyplývá, že členské státy byly doposud téměř ve všech případech zastoupeny pracovníky stálého zastoupení.

3.3 Flexibilita umožňující Komisi přijmout opatření v případě, že nebylo vydáno žádné stanovisko (přezkumný postup)

Nařízení (EU) č. 182/2011 zavedlo větší flexibilitu pro Komisi v případě, že ve výboru v rámci přezkumného postupu neexistuje kvalifikovaná většina ve prospěch ani proti návrhu (tzv. nevydání stanoviska). Dříve bylo v rámci řídícího i regulativního postupu stanoveno, že v případě, že výbor nevydal žádné stanovisko nebo Rada nerozhodla, Komise opatření „přijme“. Nařízení (EU) č. 182/2011 stanoví, že Komise opatření v případě, že buď výbor, nebo odvolací výbor nevydá žádné stanovisko, „může přijmout“. Tato větší flexibilita byla zavedena proto, aby Komise mohla návrh opatření znovu zvážit a byla s to rozhodnout, zda návrh opatření přijme, či nepřijme, nebo zda výboru předloží pozměněný návrh s přihlédnutím mimo jiné k postojům vyjádřeným ve výboru.

Na tuto větší flexibilitu se vztahuje řada výjimek uvedených v čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 182/2011, tedy v některých oblastech politiky (daně, finanční služby, bezpečnost nebo ochrana zdraví lidí, zvířat či rostlin nebo konečná mnohostranná ochranná opatření), jestliže základní akt stanoví, že návrh prováděcího aktu nemůže být přijat, pokud nebylo vydáno žádné stanovisko (ustanovení o nevydání stanoviska) nebo pokud se proti němu vysloví prostá většina všech členů daného výboru. V těchto případech Komise návrh přijmout nemůže. Je-li však daný akt považován za nezbytný, může předseda výboru předložit pozměněné znění prováděcího aktu nebo jej předat odvolacímu výboru. Zahrnutí ustanovení o nevydání stanoviska do základního aktu musí reagovat na konkrétní potřebu a musí být normotvůrcem odůvodněno. Od vstupu nařízení (EU) č. 182/2011 v platnost učinila Komise prohlášení v tomto smyslu ve zhruba 30 případech v reakci na normotvůrce, který takováto ustanovení zařadil do základního právního aktu, aniž by je odůvodnil. Většina skutečných hlasování, kdy nebylo vydáno žádné stanovisko, se však dosud konala v oblastech, na něž se buď již vztahují zvláštní oblasti politiky uvedené v čl. 5 odst. 4 a kde Komise nemůže přijmout opatření, aniž by se obrátila na odvolací výbor, nebo v takových oblastech (zejména cel, zemědělství, rozvojové spolupráce a obchodu), na něž se nevztahuje žádná ze tří výjimek a Komise zde mohla akt přijmout, aniž by je musela předložit odvolacímu výboru.

	Nevydání stanoviska při přezkumném postupu	Komise opatření přijala	Komise opatření nepřijala
2011	67	63	4
2012	73	70	3
2013	49	47	2
2014	45	42	3
Celkem	234	222	12

Tabulka 3, údaje získané z rejstříku postupů projednávání ve výborech (kromě odvolacího výboru); údaje se mohou lišit od údajů ve výroční zprávě.

Z výše uvedených údajů vyplývá, že Komise nevyužívá možnost nepřijmout akt v případě nevydání žádného stanoviska často. V praxi je flexibilita Komise ve věcech týkajících se povolování přípravků nebo účinných látek, například v oblasti geneticky modifikovaných potravin a krmiv, výrazně omezena požadavkem, aby Komise přijala rozhodnutí (kterým se povoluje, nebo zakazuje uvedení na trh) v přiměřené lhůtě. Není možné, aby nezaujala žádný postoj. Zároveň v těchto případech Komise nemůže přijmout návrh aktu, pokud výbor nevydal stanovisko, a nejprve musí návrh aktu předložit odvolacímu výboru. Tím se částečně vysvětluje, proč byl odvolací výbor doposud svoláván zejména v této oblasti politiky. S cílem řešit zvláštní situaci v oblasti geneticky modifikovaných potravin a krmiv a poté, co bylo nalezeno řešení pro pěstební povolení, přijala Komise v dubnu 2015 návrh 11 na změnu právního rámce. Zatímco postup povolování zůstává zachován, návrh stanoví, že členské státy mohou omezit nebo zakázat používání geneticky modifikovaných potravin či krmiv na svém území. Využití této možnosti musí být založeno na jiných důvodech, než jsou důvody související s riziky pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí, která jsou řešena na úrovni EU.

Nově získaná flexibilita Komise při rozhodování, zda přijmout návrh prováděcího aktu v případě, že nebylo vydáno žádné stanovisko, je užitečná. Přestože byla dosud využita jen v několika málo případech 12 , umožnila Komisi, aby přehodnotila návrh opatření poté, co výsledky hlasování a diskuse ve výboru ukázaly, že nemá ve výboru nejširší možnou podporu.

3.4 Kritéria pro výběr postupů

Nařízení (EU) č. 182/2011 stanoví kritéria pro výběr postupů. Ustanovení čl. 2 odst. 2 uvádí řadu případů, kdy se obecně předpokládá použití přezkumného postupu. Poradní postup se zpravidla použije pro všechny případy, na něž se nevztahuje postup přezkumný. Kritéria pro výběr přezkumného postupu jsou podobná těm, jež jsou stanovena v rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech z roku 1999. Celkově se volba postupu nezdá být kontroverzní. Výraznou výjimkou je případ, kdy dohodovací výbor diskutoval zejména o výběru postupu (v souvislosti s makrofinanční pomocí Gruzii 13 ).

	Akty přijaté v rámci přezkumného postupu	Akty přijaté v rámci poradního postupu
2011	1 311	77
2012	1 591	121
2013	1 579	143
2014	1 437	122

Tabulka 4, údaje získané z rejstříku postupů projednávání ve výborech; údaje se mohou lišit od údajů ve výroční zprávě.

Přezkumný postup se zjevně použije ve většině případů; pouze asi 10 % stanovisek se přijímá v rámci postupu poradního. To do značné míry odráží rozdělení mezi řídící/regulativní a poradní postup v předchozím systému.

3.5 Kontrolní pravomoci Evropského parlamentu a Rady v případě základních aktů přijatých řádným legislativním postupem

Oba zákonodárci musí být řádně a souvisle informováni o činnosti výborů prostřednictvím rejstříku postupů projednávání ve výborech. Zákonodárci mají kontrolní pravomoci ohledně návrhů prováděcích aktů založených na aktech přijatých řádným legislativním postupem. To znamená, že v jakékoli fázi řízení mohou Komisi upozornit na to, že návrh překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu. V takovém případě musí Komise návrh přezkoumat a informovat Evropský parlament a Radu o tom, zda ho hodlá ponechat beze změn, pozměnit či vzít zpět.

Oproti dřívější situaci jsou zde dva hlavní rozdíly, totiž že již není stanoveno pevné kontrolní období a že kontrolní pravomoci nyní náleží i Radě. Zrušení jednoměsíční odkladné lhůty přineslo vyšší efektivitu a neukázalo se jako problematické, zejména vzhledem k tomu, že v praxi se průměrná doba mezi hlasováním ve výboru a přijetím prováděcího aktu pohybuje v rozmezí 30 až 50 dnů (je tedy v každém případě delší než dřívější jednoměsíční lhůta). Rada kontrolní pravomoci nevyužila a Evropský parlament je do konce ledna 2016 využil pouze ve čtyřech případech 14 . V jednom z nich přijal Evropský parlament po přijetí prováděcího aktu usnesení 15 , v němž kritizoval krátký časový úsek mezi předáním výboru a přijetím.

3.6 Zvláštní procedurální náležitosti týkající se opatření na ochranu obchodu (antidumpingová a vyrovnávací opatření)

Novinkou oproti dřívějšímu systému je, že opatření na ochranu obchodu (antidumpingová a vyrovnávací opatření) nyní podléhají kontrole výborů, i když se uplatňují zvláštní záruky. Za prvé, v případě antidumpingových a vyrovnávacích opatření, kdy výbor nevydá žádné stanovisko a prostá většina s návrhem prováděcího aktu nesouhlasí, musí být návrh předložen odvolacímu výboru. Je také stanoven postup konzultace s členskými státy a zvláštní kratší časové rámce. Za druhé, ve fázi odvolacího výboru jsou zavedena zvláštní pravidla, která brání Komisi přijmout konečná mnohostranná ochranná opatření, pokud není vydáno kladné stanovisko.

V praxi musely být před tím, než mohly tyto změny nabýt účinku, upraveny příslušné právní předpisy v oblasti obchodu tak, aby se na rozhodnutí v této oblasti vztahovaly postupy pro kontrolu prováděcích aktů Komise ze strany členských států. Dříve tomu tak nebylo, takže harmonizační ustanovení obsažená v nařízení (EU) č. 182/2011 se ještě nemohla uplatnit. Nařízení (EU) č. 182/2011 se proto začalo uplatňovat až s přijetím příslušných právních předpisů o harmonizaci v lednu 2014 16 . Zkušenosti s těmito konkrétními ustanoveními jsou tudíž poměrně omezené a vztahují se pouze k činnosti jednoho výboru, a sice Výboru pro nástroje na ochranu obchodu (C 44100).

Stanoviska

Přijatá opatření*

Kladná stanoviska

Nevydání stanoviska

Záporná

stanoviska

Odvolací výbor

2014

2015

Tabulka 5, údaje získané z rejstříku postupů projednávání ve výborech a z výročních zpráv*; celkový počet kladných stanovisek vydaných výbory se může lišit od počtu aktů přijatých Komisí, pokud jsou stanoviska předložena v jednom roce, ale akty jsou přijaty až v roce následujícím.

V případech nevydání stanoviska dosud nedošlo k tomu, že by prostá většina s návrhem prováděcího aktu nesouhlasila, a odvolacího výboru proto zatím nebylo využito.

3.7 Zvláštní postupy

Nařízení (EU) č. 182/2011 stanoví v článku 8 možnost, že v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, je-li to stanoveno v základním aktu, Komise přijme prováděcí akt, aniž by byl předtím předložen výboru. Stanovisko výboru se získá až poté, a pokud se použije přezkumný postup, musí Komise v případě záporného stanoviska akt zrušit. Pro prozatímní antidumpingová a vyrovnávací opatření platí zvláštní pravidla. Komise tento postup použila pouze ve velmi málo případech, zejména v oblasti nástrojů na ochranu obchodu v rámci poradního postupu.

Článek 7 obsahuje další ustanovení, které stanoví možnost přijímat akty i přes záporné stanovisko nebo jeho nevydání, aby nedošlo ke značnému narušení trhů v oblasti zemědělství nebo k ohrožení finančních zájmů Unie. Tento postup doposud nebylo nutné použít.

3.8 Harmonizace stávajícího acquis s novými postupy

Nařízení (EU) č. 182/2011 stanoví v článku 13 automatickou harmonizaci všech odkazů na stávající postupy projednávání ve výborech s novými postupy, s výjimkou regulativního postupu s kontrolou. Tato automatická harmonizace zajistila hladký přechod na nový systém. Pokud jde o platné legislativní akty, které v současnosti obsahují odkazy na regulativní postup s kontrolou, nařízení (EU) č. 182/2011 automatickou harmonizaci nestanoví. Komise se zavázala provést přezkum ustanovení spojených s tímto postupem, aby je mohla ve vhodnou dobu upravit podle kritérií stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (prohlášení v tomto smyslu bylo zveřejněno v Úředním věstníku spolu s nařízením o postupu projednávání ve výborech 17 ). V souladu s tímto závazkem předložila Komise v roce 2013 tři horizontální harmonizační legislativní návrhy 18 . S ohledem na to, že interinstitucionální jednání o těchto návrzích stagnovala, Komise je stáhla 19 , jak bylo oznámeno v jejím pracovním programu na rok 2015 20 . V rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 21 se Komise zavázala předložit do konce roku 2016 nový návrh na harmonizaci legislativních aktů, které stále odkazují na regulativní postup s kontrolou. Do té doby se stále přijímá velký počet opatření podle regulativního postupu s kontrolou (viz tabulka 1) 22 . Pokud Komise v mezidobí předkládá návrh na změnu podstatných ustanovení určitého legislativního aktu odkazujících na regulativní postup s kontrolou, obsahuje takovýto návrh rovněž harmonizaci ustanovení odkazujících na regulativní postup s kontrolou s novým systémem.

4. Závěry

Nařízení (EU) č. 182/2011 umožnilo v posledních pěti letech účinné využívání prováděcích pravomocí svěřených Komisi pod kontrolou členských států. Stávající rámec umožňuje efektivní a konstruktivní spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Komise neshledala žádné problémy, které by v tomto okamžiku vyžadovaly legislativní návrh na změnu nařízení (EU) č. 182/2011. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tuto zprávu vzaly na vědomí.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(2)

Úř. věst. C 206, 12.7.2011, s. 11.

(3)

Výroční zprávy o fungování výborů, k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/transparency/regcomitology/index.cfm?do=Report.Report .

(4)

Viz článek 12 nařízení (EU) č. 182/2011.

(5)

Na základě COM(2015) 216 final.

(6)

Předpokládá se, že k podpisu interinstitucionální dohody všemi třemi orgány dojde po formálním schválení Evropským parlamentem v nadcházejících týdnech.

(7)

COM(2015) 215 ze dne 19. května 2015.

(8)

Nevydání stanoviska má blokující účinek v případech uvedených v čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 182/2011, tedy v oblasti daní, finančních služeb, bezpečnosti nebo ochrany zdraví lidí, zvířat či rostlin nebo konečných mnohostranných ochranných opatření; pokud základní akt stanoví, že návrh prováděcího aktu nemůže být přijat, pokud nebylo vydáno žádné stanovisko; nebo pokud prostá většina všech členů výboru s navrhovaným aktem nesouhlasí.

(9)

COM(2014) 572 final.

(10)

COM(2015) 176 final.

(11)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM 2015/0177 final ze dne 22. dubna 2015).

(12)

Jedním z nich byl návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 29/2012 o obchodních normách pro olivový olej, jež se Komise rozhodla nepřijmout.

(13)

2010/0390 (COD).

(14)

P7_TA(2014)0096, P8_TA(2015)0409, P8_TA-PROV(2015)0456 a P8_TA-PROV(2015)0455.

(15)

P7_TA(2014)0096.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření, Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 1.

(17)

Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 19.

(18)

COM(2013) 451 final, COM(2013) 452 final, COM(2013) 751 final.

(19)

(2015/C 80/08), Úř. věst. C 80, 7.2.2015, s. 17.

(20)

COM(2014) 910 final.

(21)

Viz poznámka pod čarou 6.

(22)

Harmonizace přibližně 160 základních aktů, které nebyly přizpůsobeny regulativnímu postupu s kontrolou (především základní akty, které před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nebyly předmětem postupu spolurozhodování), se postupně provádí a až na několik výjimek již byla dokončena.