2.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/78

1.1.

EHSV podporuje základní koncept nového uspořádání trhu EU s elektřinou, neboť je nutné k zaručení stabilní elektrizační soustavy, která přispívá k dosažení cílů evropské energetické unie. Z důvodu střednědobé až dlouhodobé transformace výroby a prodeje elektřiny směřující k decentralizovaným strukturám a v zájmu uskutečnění cílů vytyčených ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie musí trh s elektřinou získat zcela novou podobu. EHSV poukazuje v této souvislosti na svá stanoviska TEN 577, TEN/578 a TEN/583, v nichž se vyjadřuje nejen k této problematice, ale i k budoucí úloze výrobců, výrobců-spotřebitelů a nových účastníků trhu.

1.2.

Dle názoru EHSV budou dalším významným prvkem nového střednědobého a dlouhodobého uspořádání trhu s elektřinou tzv. chytré distribuční sítě s „inteligentními měřiči“ a technologiemi v oblasti skladování. Tyto inteligentní sítě a technologie v oblasti řízení a skladování energie se pak mohou příznivě projevit jak v optimalizaci odběrů elektřiny, tak i v úsporách elektřiny.

1.3.

EHSV upozorňuje na potenciál snižování energetické chudoby, který představují malí výrobci/spotřebitelé (prosumers), ale také další nové modely, jako jsou např. energetická družstva. K jejich plné integraci do energetického trhu Výbor považuje za nezbytné mj. odstraňovat administrativní a další zbytné bariery jejich činnosti a podpořit jejich přístup k distribučním sítím na základě tržních podmínek financování provozu distribučních sítí.

1.4.

EHSV považuje za důležitý prvek nového uspořádání trhu s elektřinou také uplatnění inteligentních prvků regulace v tzv. chytrých domácnostech. Jejich uplatnění povede ke zvýšení aktivní role domácností při jejich plné integraci do nového uspořádání trhu s elektřinou a ke snižování rizik energetické chudoby. K těmto významným změnám napomohou motivační vzdělávací programy pro široké vrstvy obyvatel a podpora jejich zavádění ve skupině zranitelných domácností a dalších zranitelných zákazníků energetického trhu, kupříkladu malých a středních podniků.

1.5.

EHSV je přesvědčen, že všechny očekávané změny nového uspořádání trhu s elektřinou jsou podmíněny tím, že nový trh bude poskytovat správné krátkodobé cenové (price) impulzy a dlouhodobé cenové (cost) signály umožňující a podporující rozsáhlé investiční aktivity v elektroenergetice EU. S tím je však spojeno i to, že ceny musejí odrážet plnou výši skutečných nákladů, čili i tzv. externí náklady.

1.6.

Rozvoj trhů s elektřinou v uplynulých letech způsobil značný pokles velkoobchodních cen, což však zatím nemělo kladné důsledky pro drobné spotřebitele ani malé a střední podniky, protože jejich ceny namísto poklesu spíše vzrostly.

1.7.

Prostřednictvím chytrého uspořádání trhu s elektřinou a strategických investic do zařízení, do nichž budou např. formou energetických družstev zapojeni také a zejména sociálně slabší občané, bude v budoucnosti možné sladit energetickou politiku s politickou sociální a s tvorbou regionálních hodnot.

1.8.

Za tímto účelem musí dát politika jasnou odpověď na otázku, kdo v rámci budoucí decentrální výroby napříště má, smí či může vyrábět elektřinu. To má rozhodující význam i pro řešení problému energetické chudoby.

1.9.

Za příklad poslouží polské Podleské vojvodství, které nyní zavádí program podpory pro malá fotovoltaická zařízení. S pomocí 60 % dotace na podporu investic a systému čistého měření, který se v Polsku plánuje, lze náklady polských spotřebitelů na elektřinu snížit na polovinu.

2.1.

Slovenské předsednictví Rady EU se dopisem ze dne 14. března 2016 obrátilo na EHSV se žádostí o vypracování stanoviska týkajícího se sociálního rozměru nového uspořádání trhu s elektřinou v dynamice sociálního a hospodářského rozvoje.

2.2.

Slovenské předsednictví ve své žádosti poznamenává, že nové uspořádání trhu s elektřinou přináší příležitosti pro spotřebitele tím, že jim nabízí proaktivnější způsob interakce s trhem. Vedle uvažovaných možných dopadů zvýšených cen elektrické energie na konkurenceschopnost průmyslu EU je na druhou stranu nezbytné vzít do úvahy možné hrozby pro sociálně zranitelné zákazníky.

2.3.

EHSV se v řadě svých předchozích stanovisek (1)  (2) očekávaným vývojem trhu s energií podrobně zabýval a přijatá doporučení a závěry považuje stále za aktuální. Proto se předkládané stanovisko soustředí na rizika a příležitosti, které nové uspořádání trhu s elektřinou může přinést pro sociálně zranitelné skupiny obyvatel, a na specifické projevy energetické chudoby spojené s dostupností elektrické energie.

3.1.

Zcela zásadní úlohou nového uspořádání trhů s elektřinou na principech udržitelnosti musí být zajištění bezpečných dodávek elektřiny pro všechny spotřebitele za dostupnou a konkurenceschopnou cenu.

3.2.

Rámcová strategie energetické unie EU je zaměřena na následující klíčové strategické cíle:

3.3.

Hlavními rysy rámcové strategie trhu s elektřinou jsou:

3.4.

Významnou úlohu v novém uspořádání trhu s elektřinou by měla sehrát změna role, kterou spotřebitelé na trhu s elektřinou hrají (3).

4.1.

K problematice energetické chudoby přijal EHSV v nedávné minulosti řadu stanovisek, zejména stanovisko TEN/516 Koordinovaný evropský postup při předcházení energetické chudobě a jejím potírání (zpravodaj: pan Coulon, 2013) (4), které bylo podrobně rozpracované na národní úrovni např. Hospodářskou a sociální radou Bulharska v jejím stanovisku Measures to overcome energy poverty in Bulgaria (ESC/3/030/2015). Doporučení a závěry těchto dokumentů považuje EHSV za stále aktuální a v předkládaném stanovisku je neopakuje.

4.2.

O tématu energetické chudoby se zmiňují mj. i stanoviska TEN/578 – Realizace nové politiky pro spotřebitele energie a TEN/583 – Energie vyráběná spotřebiteli a družstva pro výrobu energie spotřebiteli – příležitosti a výzvy v členských státech EU.

4.3.

Energetická chudoba je charakterizována jako omezený přístup k energetickým zdrojům z důvodů chybějící či nefunkční energetické infrastruktury, nebo neschopnost hradit dodávky energetických komodit. V případě hrozby nefunkční infrastruktury je nezbytné zvýšit její schopnost zajistit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny nebo pro tento účel vybudovat nové kapacity. Dokonce i provozovatelé sítí konstatují, že zařízení na decentrální výrobu, např. fotovoltaická zařízení umístěná na soukromých domech, mohou přispět ke stabilitě regionálních dodávek a často i podpořit slabší regionální sítě.

4.4.

I když se energetická chudoba často vnímá ve vztahu ke koncovým soukromým zákazníkům, je důležité poznamenat, že jsou jí často vystaveny také některé malé a střední podniky, se všemi souvisejícími dopady na jejich konkurenceschopnost.

4.5.

Nejčastěji je energetická chudoba vztahována na schopnost zajistit teplo v domácnostech, v jižních zemích EU může být vztažena též na dostupnost klimatizace v horkých letních měsících. Specifickým projevem energetické chudoby je neschopnost úhrady účtů za elektřinu. V takovém případě jsou používány přístupy založené na přímé nebo nepřímé podpoře zákazníků zranitelných energetickou chudobou.

4.6.

Přímá podpora zranitelným zákazníkům je poskytována především formou sociálně dotačních programů jako přímá kompenzace plateb v hotovosti či v nepeněžní formě a opírá se o vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení na úrovni jednotlivých členských států.

4.7.

Zranitelný zákazník je definován v jednotlivých členských státech různě v závislosti na specifické situaci a rozdílných sociálních systémech členských států.

4.8.

Nepřímá podpora je poskytována formou sociálních či zvláštních tarifů. V současné době jsou sociální tarify poskytovány v 10 členských státech, 8 členských států formulovalo status zranitelného zákazníka a celkem 16 členských států uplatňuje na svém vnitrostátním trhu regulované ceny elektrické energie. EHSV se proti této regulaci cen jednoznačně vyjádřil ve stanovisku TEN/578.

4.9.

Rizika energetické chudoby však bude možné omezit přijetím řady opatření kompatibilních s novým uspořádáním trhu s elektřinou. Půjde zejména o následující prvky:

4.10.

Rozvoj trhů s elektřinou v uplynulých letech způsobil značný pokles velkoobchodních cen, což však zatím nemělo kladné důsledky pro drobné spotřebitele ani malé a střední podniky, protože jejich ceny namísto poklesu spíše vzrostly.

4.11.

EHSV zdůrazňuje, že specifickou roli při snižování energetické chudoby mohou sehrát též malí výrobci/spotřebitelé (prosumers). K jejich úspěšné integraci do energetických trhů je proto nutné co nejrychlejší odstranění veškerých administrativních bariér a umožnění přístupu k sítím při zachování podmínek tržního prostředí a dodržování standardů kvality dodávek elektřiny.

4.12.

EHSV se domnívá, že přes uplatnění uvedených tržně konformních prvků podpory zranitelných zákazníků zůstane i v budoucnosti těžiště zátěže boje proti energetické chudobě a jejích následků na straně vnitrostátních sociálních systémů jako jediné tržně konformní alternativy.

4.13.

Prostřednictvím chytrého uspořádání trhu s elektřinou a strategických investic do zařízení, do nichž budou např. formou energetických družstev zapojeni také a zejména sociálně slabší občané, bude v budoucnosti možné sladit energetickou politiku s politickou sociální a s tvorbou regionálních hodnot.

4.14.

Za tímto účelem musí dát politika jasnou odpověď na otázku, kdo v rámci budoucí decentrální výroby napříště má, smí či může vyrábět elektřinu. To má rozhodující význam i pro řešení problému energetické chudoby.

4.15.

Energie z obnovitelných zdrojů otevírá zcela nové možnosti, jak řešit energetickou chudobu coby sociální problém. Například jedna studie Společného výzkumného střediska Evropské komise došla již v roce 2014 k závěru, že 80 % evropského obyvatelstva by si potenciálně mohlo vyrábět svou elektřinu – ve fotovoltaických zařízeních – samo levněji než odběrem elektřiny ze sítě Problém je, že část obyvatelstva nemá k dispozici střechu resp. pozemek, aby si takové zařízení mohlo instalovat. Zde by mohlo pomoci rozšíření definice pojmu „prozument“ a podporování společných zařízení (energetických družstev).

4.16.

V nedávno zveřejněné studii CE Delft bylo propočteno, že by si do roku 2050 mohlo svoji vlastní elektřinu k pokrytí svých potřeb vyrábět téměř 83 % domácností.

4.17.

Závažný problém tkví ale v tom, že právě sociálně slabší občané nemají na nezbytné investice prostředky. „Nevýhodou“ energie z obnovitelných zdrojů je to, že nejdříve je třeba provést relativně vysokou investici, nicméně běžné náklady jsou pak velmi nízké (slunce a vítr, jak známo, nic nestojí). I tento problém však lze politicky řešit, mj. příslušnými strategickými investicemi.

4.18.

Za příklad poslouží polské Podleské vojvodství, které nyní zavádí program podpory pro malá fotovoltaická zařízení. S pomocí 60 % dotace na podporu investic a systému čistého měření, který se v Polsku plánuje, lze náklady polských spotřebitelů na elektřinu snížit na polovinu.

4.19.

Výbor v této souvislosti vyzývá Komisi, Radu a EP, aby věnovaly větší pozornost střednědobému a dlouhodobému vývoji, který by mohl být pro spotřebitele pozitivní, a to například elektromobilitě. Lze očekávat, že v příštích 20 až 30 letech bude na trh uváděno více elektromobilů. Jeden elektromobil spotřebuje přibližně 14 kWh na 100 km, což při ceně elektřiny 0,25 c/kWh znamená 3,50 eur. Za 100 km dlouhou jízdu vozidlem se spalovacím motorem se při spotřebě 7 l/km a ceně 1,20 eur/l zaplatí 8,40 eur. K výrobě takového množství elektřiny, které potřebuje elektromobil k ujetí 10 000 km, postačí fotovoltaické zařízení zhruba se 6 moduly. Investicí ve výši cca 3 000 eur by tedy takové vozidlo mohlo na (vlastní) elektřinu jezdit 20 let. O ekonomických aspektech, jež by pro občany a potenciálně i regiony mohl přinést přechod na elektromobilitu, se zatím diskutuje příliš málo.