EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.12.2015

COM(2015) 615 final

2015/0278(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2015) 264 final}
{SWD(2015) 265 final}
{SWD(2015) 266 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tato důvodová zpráva podrobněji představuje návrh nové směrnice, jejímž cílem je sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost výrobků a služeb.

V současné době se hospodářské subjekty potýkají s rozdílnými a často vzájemně si odporujícími vnitrostátními požadavky na přístupnost, které jim znemožňují využívat potenciál vnitřního trhu.

Navrhovaná směrnice pomáhá členským státům dostát jejich národním závazkům, jakož i závazkům, jež jim vyplývají z Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením 1 , pokud jde o přístupnost.

Přístupnost je ústředním prvkem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jíž je EU, jakož i 25 jejích členských států 2 , smluvní stranou. Je jednou z priorit Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 3 , která stanoví kroky, jež je třeba na úrovni EU podniknout při provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Odstraňuje překážky bránící využívání běžných výrobků a služeb a předchází vzniku takových překážek. Osobám s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením 4 , umožňuje na rovnoprávném základě s ostatními tyto výrobky a služby vnímat, používat a rozumět jim.

1.1Cíle a souvislosti návrhu

Cílem návrhu je přispět ke zlepšení řádného fungování vnitřního trhu, odstranit překážky pro volný pohyb přístupných výrobků a služeb a těmto překážkám předcházet.

Poptávka po přístupných výrobcích a službách je vysoká a počet občanů se zdravotním postižením a/nebo funkčním omezením se vzhledem ke stárnutí obyvatelstva Evropské unie výrazně zvýší. S ohledem na demografické stárnutí se očekává, že v roce 2020 bude v Evropské unii přibližně 120 milionů osob s vícenásobným a/nebo méně závažným zdravotním postižením. Lepší fungování vnitřního trhu u konkrétních přístupných výrobků a služeb bude sloužit potřebám jak těchto spotřebitelů, tak průmyslu. Prostředí, ve kterém jsou výrobky a služby přístupnější, umožňuje vyšší začlenění a větší účast občanů ve společnosti. Podporuje nezávislý život a volnost výběru. Rovněž pomáhá při uplatňování zásady rovného zacházení v případě přístupu osob se zdravotním postižením ke zboží a službám 5 .

Rozdíly mezi právními předpisy, normami a pokyny týkajícími se přístupnosti existují a velmi pravděpodobně budou s tím, jak budou členské státy přijímat nová pravidla upravující tuto oblast, narůstat. Jedná se o důsledek vstupu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v platnost pro EU a většinu členských států, jakož i obecné povahy jejích ustanovení, která jsou při provádění na vnitrostátní úrovni otevřena různým výkladům a postupům. Jako příklad rozdílných pravidel lze uvést přístupnost internetových stránek, kdy členské státy používají různé verze pokynů W3C/WCAG, a audiovizuální mediální služby, kde jsou v případě titulků a zvukového popisu používány různé normy. Podobný účinek by nastal v případě změny v právních předpisech EU, které by zavedly povinnou obecnou přístupnost, ale nedefinovaly by ji jako v případě směrnic o zadávání veřejných zakázek.

Neharmonizované vnitrostátní přístupy k přístupnosti vytváří překážky na vnitřním trhu. Dodavatelé, kteří působí přeshraničně, se ve snaze dodržovat rozdílná pravidla týkající se přístupnosti potýkali s dodatečnými výrobními náklady. Hospodářská soutěž, konkurenceschopnost a hospodářský růst jsou omezeny, protože podnikům, zejména malým a středním podnikům, mohou chybět znalosti a schopnost vyrovnat se s osvojováním a zaváděním veškerých různých vnitrostátních požadavků a postupů. Proto je důležité, aby malé a střední podniky byly zahrnuty do působnosti tohoto návrhu, neboť jinak by jejich výrobky a služby mohly být považovány za druhořadé nebo nekvalitní.

Vnitrostátní orgány, výrobci a poskytovatelé služeb čelí nejistotě ohledně požadavků na přístupnost pro potenciální přeshraniční služby a ohledně použitelného politického rámce upravujícího přístupnost.

Popsaná situace dokazuje, že je třeba jednat a zajistit volný pohyb výrobků a služeb vymezením a používáním společných požadavků na přístupnost pro vybrané výrobky a služby a uplatňováním stejných požadavků pro právní předpisy EU, které stanoví obecné povinnosti týkající se přístupnosti. To přispěje ke zvýšení hospodářské soutěže mezi průmyslovými subjekty. Cílem návrhu je omezit překážky přeshraničního obchodu a bránit těmto překážkám.

Navrhovaná harmonizace vnitrostátních opatření týkajících se přístupnosti je nezbytnou podmínkou pro odstranění nejednotných právních předpisů.

1.2Technické souvislosti

Výrobci a poskytovatelé služeb na celém světě v současné době při výrobě/poskytování výrobků a služeb se specifickými prvky přístupnosti používají pro splnění požadavků na přístupnost různé přístupy. Tyto přístupy v některých případech vycházejí z vnitrostátních nebo mezinárodních norem, které ve většině případů nejsou mezi regiony nebo zeměmi harmonizovány.

Některé normy týkající se přístupnosti jsou na evropské úrovni připravovány v návaznosti na žádosti o normalizaci, které Evropská komise adresovala evropským normalizačním organizacím. V těchto žádostech o normalizaci (jedná se o nelegislativní opatření) byly evropské normalizační organizace vyzvány, aby při přípravě dobrovolných evropských norem postupovaly v souladu s celosvětovým vývojem. Mezi žádosti týkající se přístupnosti patří: M/376 6 (2005) o IKT, která vedla v únoru 2014 k přijetí evropské normy EN 301 549 7 ; M/420 8 (2007) o zastavěném prostředí a M/473 9 o zohledňování hlediska přístupnosti v evropské normalizaci v návaznosti na koncept „design pro všechny“. Tyto žádosti o normalizaci byly formulovány po získání kladného stanoviska členských států ve výboru zřízeném podle článku 5 směrnice 98/34/ES a evropské normalizační organizace jsou v nich vyzývány, aby vypracovaly některé dobrovolné normy pro přístupnost a pokud možno přezkoumaly stávající normy tak, aby poskytovaly lepší vodítko v otázce zásad konceptu „design pro všechny“.

Tato požadovaná dobrovolná evropská normalizace je pomalá a při neexistenci evropských norem je možné, že se vyskytnou vnitrostátní normalizační aktivity. Dobrovolnou evropskou normalizaci bude proto třeba podpořit regulačním zásahem, aby se dosáhlo zamýšlené celoevropské harmonizace. Funkční požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici jsou vyjádřeny jako obecné cíle. Jedním ze způsobů, jak posoudit, zda jsou tyto požadavky dodržovány, je uplatňování dobrovolných harmonizovaných norem přijatých v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci 10 .

Evropské normy, které jsou vyústěním výše uvedených žádostí, nebo jakékoli jiné vhodné stávající evropské normy by v této iniciativě měly být využívány jako základ, aby harmonizované normy poskytovaly předpoklad shody s požadavky na přístup.

1.3Politické souvislosti

Hlavním cílem této směrnice je zlepšit fungování vnitřního trhu s přístupnými výrobky a službami. To je zcela v souladu s politickými směry předsedy Junckera, který si přeje, „aby budoucí Komise stavěla na síle našeho jednotného trhu, a jeho potenciál tak mohl být plně využit ve všech směrech“. Tato směrnice rovněž přispěje k provádění pracovního programu Komise na rok 2015 11 , který potvrzuje závazek Komise v oblasti přístupnosti jako katalyzátor sociálního začlenění: „Evropská komise klade velký důraz na rovnost příležitostí osob se zdravotním postižením a plné dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. To zahrnuje přístupnost hmotných životních podmínek, dopravy, informačních a komunikačních technologií a systémů a dalších zařízení či služeb.“

Článek 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ukládá EU a členským státům jakožto stranám úmluvy povinnost, aby v rozsahu svých pravomocí přijaly vhodná opatření pro zajištění přístupnosti. V článku 3 je přístupnost uvedena jako obecná zásada úmluvy, na kterou by mělo být pohlíženo ve spojitosti s užíváním základních práv a svobod uvedených v úmluvě.

Právní povahu povinností týkajících se přístupnosti podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením potvrdil obecný komentář k článku 9 úmluvy týkajícímu se přístupnosti 12 , který výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením formuloval v dubnu 2014. V komentáři se uvádí, že „smluvní strany jsou povinny přijmout a vyhlásit vnitrostátní normy přístupnosti a dohlížet na jejich uplatňování […]. Smluvní strany by měly provést komplexní přezkum právních předpisů týkajících se přístupnosti, jehož cílem by bylo identifikovat, sledovat a řešit mezery v právních předpisech a jejich provádění“. Dále se zde uvádí, že „smluvní strany by měly přijmout legislativní rámec, který bude obsahovat konkrétní, vykonatelná a časově vázaná kritéria umožňující sledovat a posuzovat, jak soukromé subjekty postupně mění a upravují své dříve nepřístupné služby na služby přístupné. Smluvní strany by rovněž měly zajistit, aby veškeré nově pořízené zboží a jiné služby byly osobám se zdravotním postižením plně přístupné.“

Závazek pro bezbariérovou Evropu byl v roce 2010 obnoven v rámci Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020. Tato strategie byla vypracována v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Opatření na úrovni EU podporují a doplňují opatření jednotlivých států při realizaci přístupnosti a odstraňování stávajících překážek.

Přístupnost je součástí několika iniciativ EU. Některé podrobné požadavky na přístupnost jsou stanoveny v právních předpisech EU týkajících se konkrétních výrobků nebo služeb nebo odvětví. Obecné požadavky na přístupnost jsou obsaženy ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek a v nařízeních o evropských strukturálních a investičních fondech (nejprve pro období období 2007–2013, poté s posílenými ustanoveními pro období 2014–2020). Společná definice přístupnosti na evropské úrovni však chybí.

V akčním plánu na období 2010–2015 13 , jenž doplňuje evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením, se v rámci specifického cíle, který spočívá v předcházení překážkám a bariérám bránícím přístupnosti, jejich identifikaci a odstraňování, Komise zavázala, že vypracuje Evropský akt přístupnosti, který stanoví obecný rámec přístupnosti pro výrobky a služby.

1.4Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Právní předpisy EU řeší situaci osob se zdravotním postižením v řadě případů se zaměřením na konkrétní oblast. To je případ nařízení o právech cestujících pro všechny druhy dopravy (leteckou, železniční, lodní, autobusovou a autokarovou), která se zaměřují na nediskriminaci a poskytování pomoci osobám s omezenou schopností pohybu při přepravě 14 . Rovněž existují právní předpisy EU týkající se přístupnosti vozidel veřejné osobní dopravy, jako jsou nízkopodlažní autobusy 15 , železniční kolejová vozidla 16 a lodě 17 , a existují technické normy zajišťující přístupnost vozidel pro různé způsoby dopravy. Jejich oblast působnosti nebude tímto návrhem dotčena. Lepší zpřístupnění dopravy, které tato iniciativa přinese, může nicméně usnadnit poskytování pomoci a/nebo snížit její potřebu a související náklady.

Tento návrh je v souladu s návrhem směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru 18 , který se týká konkrétního souboru internetových stránek subjektů veřejného sektoru nabízejících některé specifické služby. Tato iniciativa daný návrh doplňuje tím, že se zaměřuje na některé internetové stránky soukromého sektoru. Společně přispívají k realizaci inkluzivní informační společnosti, která byla představena ve Strategii pro jednotný digitální trh, neboť zajišťují občanům přístupnost internetových stránek využívaných poskytovateli základních služeb. Aby se zajistilo, že příslušné orgány mají povinnost uplatňovat stejné specifikace týkající se přístupnosti nezávisle na typu internetových stránek, jsou požadavky na přístupnost internetových stránek použité v tomto návrhu směrnice shodné s požadavky obsaženými v návrhu směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru.

Definováním požadavků týkajících se přístupnosti by návrh upřesnil povinnosti týkající se přístupnosti uvedené v právních předpisech EU, které stanoví povinnosti týkající se přístupnosti, aniž by uváděly požadavky nebo specifikace, například v oblasti veřejných zakázek nebo evropských strukturálních a investičních fondů.

Návrh se proto bude na dané iniciativy vztahovat, ale navzdory tomu, že mají iniciativy různé cíle a právní základy, je nebude měnit. Popíše podrobně, co se pojmem přístupnost rozumí, čímž přispěje ke zvýšení právní jistoty.

Budoucí právní předpisy upravující povinnosti týkající se přístupnosti by mohly obsahovat společné požadavky na přístupnost stanovené v této iniciativě, a zlepšovat tak soudržnost na vnitřním trhu.

Koncepce aktivního stárnutí, již Evropská komise v roce 2012 propagovala během Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, upozornila na to, že je důležité vytvořit přístupné prostředí vstřícné vůči starším osobám, které jim umožní co nejdelší nezávislý život v místním společenství. Přístupnost je jedním z jejích základních prvků. Vzhledem k výrazné souvislosti mezi zdravotním postižením a stárnutím 19 je přístupnost zásadní předpokladem k tomu, aby starší osoby mohly zůstat aktivní, žít nezávislý život a podílet se na stříbrné ekonomice 20 .

Na mezinárodní úrovni mají široký rámec právních předpisů upravujících přístupnost, které často obsahují závazné normy a pravidla 21 , Spojené státy. Z toho důvodu a v souladu s přáním řady zúčastněných subjektů (zejména z odvětví IKT) se návrh snaží dosáhnout vzhledem ke globální povaze některých výrobků a služeb soudržnosti mezi předpisy platnými v USA a pravidly EU. K dosažení tohoto cíle napomohou normalizační aktivity na základě žádosti o normalizaci M/376 22 . Tato iniciativa EU zaměřená na otázky přístupnosti by mohla vytvořit rámec, v němž by normy přístupnosti vypracované v souladu s globálním pohledem mohly pomoci vytvořit transatlantický trh.

Návrh by podpořil účinné uplatňování jiných norem týkajících se přístupnosti a vyplývajících ze žádostí Komise o normalizaci M/376, M/420 a M/473.

2.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1Konzultace se zúčastněnými stranami

S cílem identifikovat problémy a potřeby byly prováděny četné veřejné konzultace a studie, jež se obracely na členské státy, odvětví průmyslu a občanskou společnost (spotřebitele včetně osob se zdravotním postižením):

–internetové veřejné konzultace v souvislosti s Evropským aktem přístupnosti (2012) 23 ;

–Eurobarometer na téma přístupnost (2012) 24 ,

–panel malých a středních podniků realizovaný prostřednictvím Enterprise Europe Network (2012) 25 ,

–přímé konzultace a setkání se zástupci hlavních organizací občanské společnosti, včetně těch, které zastupují osoby se zdravotním postižením, průmyslového odvětví a evropských průmyslových svazů; z daných konzultací a setkání stojí za zmínku především dialog na vysoké úrovni o „růstu a přístupnosti“, který pořádala místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová (prosinec 2013),

–pátá zpráva skupiny na vysoké úrovni pro zdravotní postižení (skupiny odborníků z členských států) o uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením 26 ,

–studie zabývající se socio-ekonomickým dopadem nových opatření na lepší přístupnost výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením (2013) 27 ,

–studie o právních předpisech v oblasti přístupnosti ve 27 členských státech EU a o jejich prosazování, které vypracovala Akademická síť evropských odborníků na zdravotní postižení (ANED) (2012) 28 .

2.2Posouzení dopadů

Pod vedením Generálního ředitelství pro spravedlnost byla zřízena řídící skupina pro posouzení dopadů, ve které byla zastoupena celá řada útvarů a oddělení Komise,

Pět možností politiky bylo zamítnuto již v rané fázi procesu posouzení dopadů, protože byly buď nereálné, neschopné plnit cíle, nebo nepřiměřené.

Předběžný průzkum ukázal, že by se tato iniciativa EU měla týkat pouze vybraných prioritních oblastí, kde byly překážky bránící fungování jednotného trhu nejvíce viditelné a kde by mohlo dojít ke zhoršování tohoto problému nebo kde by opatření na evropské úrovni představovalo přidanou hodnotu. K další analýze dopadů se postoupilo u těchto čtyř možností:

Možnost 1:     Žádné další kroky na úrovni EU (základní scénář).

Možnost 2: Doporučení EU definující společné požadavky na přístupnost pro vybrané výrobky a služby a pro oblast zadávání veřejných zakázek. Tato možnost řeší problém v základním scénáři zahrnutím požadavků na přístupnost, které se mohou vztahovat na vymezený seznam výrobků a služeb a na zadávání veřejných zakázek.

Možnost 3: Směrnice EU definující společné požadavky na přístupnost pro vybrané výrobky a služby a pro oblast zadávání veřejných zakázek – vztahující se na všechny členské státy, které upravují přístupnost. V rámci této možnosti se po členských státech nebude požadovat, aby právní předpisy upravující požadavky na přístupnost přijaly do určitého data, avšak pokud tak učiní nebo již učinily, bude nutné, aby pro zajištění souladu v rámci celého jednotného trhu pravidla EU dodržovaly. Všechny členské státy budou muset zajistit volný oběh přístupných výrobků a služeb, a to i když přístupnost neupravují, a používat společné požadavky na přístupnost při zadávání veřejných zakázek.

Možnost 4: Směrnice EU definující společné požadavky na přístupnost pro vybrané výrobky a služby a pro oblast zadávání veřejných zakázek – bezprostředně použitelná ve všech členských státech. Tato možnost vyžaduje, aby všechny členské státy, včetně těch, které dosud právní úpravu týkající se přístupnosti nepřijaly, zavedly pro tuto oblast nové právní předpisy v souladu s pravidly, které navrhla EU. Pravidla týkající se přístupnosti harmonizuje ve všech členských státech.

Regulační zásah se jevil jako nejúčinnější forma zásahu na úrovni EU pro řešení současných a očekávaných problémů při fungování jednotného trhu. Směrnice byla konkrétně shledána v souladu s přístupem uplatněným v předchozích sděleních Komise a nástrojích a zajistila by volný pohyb přístupných výrobků a služeb, aniž by překročila meze toho, co je nezbytné.

Výbor pro posouzení dopadů zprávu o posouzení dopadů, kterou vypracovaly útvary Evropské komise, pečlivě přezkoumal a vydal k ní kladné stanovisko. Konečná verze posouzení dopadů obsahuje změny, jež byly provedeny v reakci na doporučení Výboru pro posouzení dopadů.

3.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1Právní základ

Ustanovení čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

3.2Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, jelikož otázky, kterými se tento návrh zabývá, nespadají do výlučné pravomoci EU. Podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a g) SFEU se na oblasti vnitřního trhu a dopravy uplatňuje sdílená pravomoc Unie a členských států.

Opatření na úrovni EU jsou zapotřebí, protože členské státy nemohou samy tento problém vyřešit, neboť s sebou nese nadnárodní aspekty, které nemohou být vyřešeny opatřeními jednotlivých členských států. Existují překážky, které brání normálnímu fungování vnitřního trhu, a to jak stávající překážky obchodu, tak překážky, které brání rozvoji plného potenciálu vnitřního trhu. Rozdílné přístupy jednotlivých států vytvářejí zátěž a překážky pro společnosti, které se snaží spolupracovat přes hranice.

S problémy způsobenými rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se požadavků na přístupnost, které se pravděpodobně v souvislosti s tím, jak budou členské státy uplatňovat závazky podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zvýší, lze účinně bojovat pouze prostřednictvím společného přístupu na úrovni EU. Jak potvrdily konzultace se zúčastněnými stranami, umožní volný tok přístupných výrobků a služeb na vnitřním trhu pouze jednotný právní rámec.

Opatření na úrovni EU by bylo v souladu se zásadou subsidiarity, pokud by se zaměřovalo na ty výrobky a služby, u kterých existují jasné důkazy závažného problému na vnitřním trhu. Vzhledem k tomu, že je tento problém výsledkem různých vnitrostátních požadavků, které vytvářejí překážky obchodu, je jej nutné řešit na úrovni EU. Členské státy by i nadále nesly plnou odpovědnost za požadavky na přístupnost u jiných výrobků a služeb.

Opatření EU poskytnou vnitrostátním předpisům o přístupnosti přidanou hodnotu tím, že vytvoří pravidla, která zajistí volný pohyb přístupných výrobků a služeb na vnitřním trhu, a podpoří účinnější využívání zdrojů. Jestliže výrobky a služby vyvážené z jiného členského státu splňují požadavky na přístupnost obsažené v navrhované směrnici, musí je členské státy přijmout. Zajištění tohoto volného pohybu bude mít pozitivní hospodářské účinky. Vytvořením rovných podmínek pro hospodářské subjekty a zamezením roztříštěnosti vnitřního trhu vytvoří návrh právní jistotu a poskytne hospodářským subjektům rozšířený trh, na kterém budou moci nabízet své výrobky a služby. Další výhodou je, že spotřebitelé s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením a starších osob, budou mít prospěch z širší nabídky přístupných výrobků a služeb v lepší kvalitě a za nižší ceny: bude to pro ně trojí výhra.

3.3Zásada proporcionality

Pokud jde o otázku proporcionality, nepřekračuje obsah ani forma navrhovaného opatření rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

Časový harmonogram pro provádění zohledňuje životní cykly výrobků. Výrobky a služby byly pečlivě vybrány. Povinnosti týkající se přístupnosti se týkají pouze výrobků, které jsou nově uváděny na trh po datu použitelnosti směrnice, a služeb poskytovaných od daného data.

Jsou stanoveny společné cíle a obecná pravidla, ale způsob, jak těchto cílů dosáhnout, je s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám ponechán na uvážení členských států. Požadavky na přístupnost jsou proto definovány pouze ve funkční rovině.

Přiměřenost povinností byla pečlivě zvážena a odráží se například na základě vlastního posouzení shody (zvolených postupů) a dozoru nad trhem. Základem daných povinností jsou harmonizační právní předpisy běžně používané na vnitřním trhu 29 . Byly posouzeny náklady, které v souvislosti s plněním daných povinností vzniknou výrobcům, poskytovatelům služeb a orgánům veřejné správy. Analýza dospěla k závěru, že výhody plynoucí z harmonizace dané náklady ve většině případů převažují.

Návrh navíc v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ počítá se zavedením ochranných doložek, které mají hospodářské subjekty ochránit před neúměrnou zátěží nebo zabránit zásadním změnám jejich výrobků a služeb (nákladům vzniklým v jejich souvislosti). Tyto doložky berou mimo jiné v úvahu velikost, zdroje a povahu dotčených hospodářských subjektů. V souladu s politikou Komise bylo zvažováno úplné osvobození mikropodniků, které však bylo zamítnuto ve prospěch výše uvedených doložek, neboť doložky se mohou lépe zaměřit na stávající populaci hospodářských subjektů, u nichž by zátěž v jednotlivých řádně odůvodněných případech mohla být ve vztahu k přínosům nepřiměřená. Dotčené doložky rovněž umožňují lépe kontrolovat celkový dopad takové ochrany na dosahování cílů právních předpisů.

3.4Dopad na základní práva

Níže uvedený návrh by měl kladný dopad na řadu práv uznaných Listinou základních práv Evropské unie. Taková iniciativa EU by přímo nebo nepřímo usnadnila výkon těchto práv: právo na lidskou důstojnost (článek 1), právo na nedotknutelnost lidské osobnosti (článek 3), právo na vzdělání (článek 14), právo svobodné volby povolání a právo pracovat (článek 15), práva starších osob (článek 25), právo na začlenění osob se zdravotním postižením (článek 26), právo na volný pohyb a pobyt (článek 45).

Pokud jde o hospodářské subjekty, měl by tento návrh smíšený dopad na práva, jako je svoboda podnikání (článek 16) a právo na vlastnictví (článek 17). Především by tato iniciativa zvýšením potenciálu vnitřního trhu díky odstranění překážek obchodu podpořila výkon těchto dvou práv. V některých případech by iniciativa také mohla v souvislosti s přijetím nových právních předpisů v některých členských státech s sebou nést částečná omezení výkonu těchto práv. Omezení vyplývající z těchto nových pravidel by byla ale oprávněná a přiměřená a vedla by ke zvýšení potenciálu pro obchod uvnitř EU, ze kterého by hospodářské subjekty samy mohly mít prospěch. Nová pravidla by rovněž byla opodstatněná za účelem prosazování jiných základních práv, jako jsou ta, která jsou uvedena výše.

3.5Návrh

Navrhovaná směrnice zajistí v EU společnou definici a rámec pro provádění požadavků na přístupnost určitých výrobků a služeb. Jednotlivé prvky navrhované směrnice lze shrnout následovně:

Oblast působnosti

Navrhovaná směrnice si klade za cíl:

–harmonizovat požadavky na přístupnost u konkrétních výrobků a služeb a

–používat při definování a určování obsahu již existujících, avšak nedefinovaných povinností týkajících se přístupnosti stanovených v právních předpisech EU, například v oblasti veřejných zakázek a strukturálních a investičních fondů, stejné požadavky na přístupnost. Oblast působnosti je jedním z jejich právních nástrojů, které navrhovaná směrnice nemění.

Požadavky na přístupnost a volný pohyb

Navrhovaná směrnice přispěje k lepšímu fungování vnitřního trhu tím, že odstraní překážky vyplývající z odlišných vnitrostátních právních předpisů zavedením povinné harmonizace požadavků na přístupnost u konkrétních výrobků a služeb. Seznam je výsledkem šetření na základě několika veřejných externích a interních konzultací, potřeb průmyslového odvětví a osob se zdravotním postižením, na základě odborného průzkumu týkajícího se právních předpisů v oblasti přístupnosti v 27 členských státech a jejich vymáhání, jakož i na základě analýzy stávajících rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech v devíti členských státech EU, jež pokrývají zhruba 80 % HDP EU a 77 % obyvatelstva EU.

Navrhovaná směrnice zajišťuje, aby všechny výrobky a služby splňující požadavky na přístupnost mohly využívat volného pohybu na vnitřním trhu.

Pomáhá průmyslovému odvětví řešit otázky přístupnosti pomocí stejných funkčních požadavků na přístupnost, které zajistí proveditelnost povinnosti kupovat/financovat přístupné výrobky a služby, jak je stanoveno v právních předpisech EU.

Ochranné doložky byly zahrnuty.

Provádění ze strany členských států

Navrhovaná směrnice harmonizuje požadavky na přístupnost na úrovni EU pro řadu výrobků a služeb a odstraňuje překážky bránící v jejich volném pohybu.

Nestanoví podrobně, jak má být povinnosti zpřístupnit výrobek nebo službu prostřednictvím dodržování stanovených požadavků na přístupnost v praxi dosaženo. Pokud by překážky na vnitřním trhu nadále vznikaly, může Komise zvážit do budoucna jiné možnosti pomoci členským státům, například normalizaci nebo prováděcí opatření.

Směrnice zahrnuje možnost využít dobrovolné harmonizované normy, které mají být předpokladem shody s požadavky na přístupnost.

Aby směrnice zajistila řádné provádění a prosazování přístupnosti, využívá při posuzování souladu výrobků a služeb s požadavky na přístupnost zjednodušený postup posuzování shody (čestné prohlášení) a stávající mechanismy dozoru nad trhem. Rovněž stanoví zjednodušený postup pro kontrolu souladu v případě služeb.

Ve směrnici se stanoví, že členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s danou směrnicí nejpozději do dvou let po vstupu této směrnice v platnost.

Směrnice požaduje, aby členské státy stanovily datum použitelnosti všech opatření, včetně volného pohybu výrobků a služeb a opatření stanovených v článku 3, do šesti let po vstupu této směrnice v platnost.

Lhůta pro použití opatření uvedených v kapitole VI, která se týkají definice přístupnosti s odkazem na požadavky této směrnice v případech, kdy právo EU ukládá povinnosti ohledně přístupnosti, avšak takové povinnosti dále nedefinuje ani nespecifikuje, je šest let po vstupu této směrnice v platnost.

Informativní dokumenty

Komise se domnívá, že v tomto konkrétním případě není odůvodněné požadovat od členských států, aby jí poskytly informativní dokumenty objasňující vztah mezi ustanoveními této směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích dokumentů.

–Vnitrostátní právní předpisy a jejich provádění v oblasti přístupnosti působí problémy z důvodu různých právních tradic v jednotlivých členských státech; například některé členské státy regulují přístupnost na základě zákona proti diskriminaci, jiné na základě zákona o zdravotně postižených osobách, jiné podle odvětvových právních předpisů. Tato směrnice se navíc týká požadavků na přístupnost u vybrané řady výrobků a služeb. Obsahuje proto širokou škálu právních povinností.

–K provedení směrnice budou členské státy muset změnit různé oblasti svého vnitrostátního právního řádu. Její ustanovení budou provedena prostřednictvím změn vnitrostátních pravidel a právních a správních předpisů. Je pravděpodobné, že provádění se nedotkne pouze centrální/vnitrostátní úrovně právních předpisů členských států, ale též různých úrovní regionálních a místních předpisů. Očekává se proto, že prováděcí opatření budou rozptýlena po celém vnitrostátním právním řádu.

Z těchto důvodů se Komise domnívá, že pro úplné pochopení procesu provedení ve vnitrostátním právu budou hrát zásadní úlohu vysvětlující dokumenty připojené k oznámení o prováděcích opatřeních. V této souvislosti je přiměřené požadovat od členských států určitou administrativní zátěž způsobenou poskytováním informativních dokumentů, jejichž cílem je zajistit, aby byla Komise schopna dohlížet na provádění této horizontální směrnice, která představuje zásadní opatření EU v otázce přístupnosti.

Jak bude systém fungovat?

Navrhovaná směrnice bude odstraňovat stávající překážky na vnitřním trhu vyplývající z odlišných vnitrostátních právních předpisů a bude těmto překážkám předcházet. Členským státům tak pomůže s dodržováním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v otázkách přístupnosti.

   Po svém vstupu v platnost bude směrnice harmonizovat přístupnost v EU na úrovni požadavků na funkční přístupnost, konkrétně na úrovni obecných zásad na základě přístupu „design pro všechny“, a nikoliv na podrobné technické úrovni. Tato úroveň by měla být dostatečná pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu u výrobků a služeb, které spadají do působnosti směrnice.

   Směrnice však rovněž řeší situace, kdy by byla u některých výrobků a služeb zapotřebí podrobnější harmonizace nebo kdy odvětví průmyslu potřebuje k usnadnění dodržování směrnice konkrétnější ustanovení a pokyny. Pro takový případ směrnice stanoví řadu možností: použít k podrobnějšímu vymezení zahrnutých požadavků na přístupnost dobrovolné harmonizované normy, a pokud takové normy neexistují, prováděcí akty. Tyto možnosti by se zpravidla použily až po uplynutí přiměřené doby používání směrnice, pokud by se ukázalo, že trh nebo spotřebitel další harmonizaci opravdu potřebují, a opíraly by se o důkazy selhání na straně trhu nebo regulace.

   Zavedeným způsobem, jak dále upřesnit právní požadavky stanovené v právních předpisech EU o vnitřním trhu, je možnost požádat o vypracování evropských norem v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Tyto harmonizované normy budou obsahovat technické podrobnosti ohledně toho, „jak“ zpřístupnění výrobků a služeb zajistit. Nařízení (EU) č. 1025/2012 rovněž upravuje transparentnost a inkluzivnost procesu normalizace, jehož výsledkem je přijetí požadovaných norem.

   Používání harmonizovaných norem zůstane nadále dobrovolné. Při používání harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku, však nastává předpoklad shody, že směrnicí stanovené požadavky na přístupnost, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují, byly splněny, a umožnily tak volný oběh těchto výrobků a služeb na vnitřním trhu EU. Nařízení (EU) č. 1025/2012 rovněž stanoví postupy pro námitky proti harmonizovaným normám v případě, že tyto normy požadavky na přístupnost stanovené touto směrnicí zcela nesplňují.

Navrhovaná směrnice pomůže průmyslovému odvětví při řešení otázky přístupnosti tím, že v definicích povinnosti týkající se přístupnosti stanovené v právních předpisech EU, například v definici povinnosti členských států nakupovat/financovat přístupné výrobky a služby zakotvené v revidovaných směrnicích o zadávání veřejných zakázek, použije stejné funkční požadavky na přístupnost.

Prováděcí pravomoci a závěrečná ustanovení

Prováděcí pravomoci se použijí v případě, že bude pro plnění povinností stanovených touto směrnicí nutné stanovit jednotné podmínky.

Komisi je nápomocen výbor uvedený v nařízení (EU) č. 182/2011. Směrnice obsahuje odkazy na přezkumné postupy, které se použijí podle jednotlivých článků této směrnice.

Přezkum uplatňování této směrnice se provede do pěti let od jejího vstupu v platnost.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh má velmi omezený vliv na rozpočet. Jediné provozní náklady vzniknou při přípravě zprávy o uplatňování této směrnice. Jedná se o provozní prostředky ve výši 0,2 milionů EUR v rámci stávající rozpočtové linie a o správní výdaje ve výši přibližně 0,182 milionů EUR ročně, které vzniknou po přijetí směrnice a které zahrnují pořádání schůzí příslušných výborů. Tyto výdaje budou pokryty interním přeobsazením a nedojde k navýšení prostředků.

2015/0278 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 30 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením právních a správních předpisů členských států a odstraněním překážek bránících volnému pohybu určitých přístupných výrobků a služeb. To zvýší dostupnost přístupných výrobků a služeb na vnitřním trhu.

(2)Poptávka po přístupných výrobcích a službách je vysoká a počet občanů se zdravotním postižením a/nebo funkčním omezením se vzhledem ke stárnutí obyvatelstva Evropské unie výrazně zvýší. Prostředí, ve kterém jsou výrobky a služby přístupnější, umožňuje vytvořit společnost podporující začlenění a usnadňuje nezávislý život.

(3)Rozdíly mezi právními a správními předpisy, které přijaly členské státy v otázce přístupnosti výrobků a služeb pro osoby s funkčním omezením včetně osob se zdravotním postižením, vytvářejí překážky volného pohybu těchto výrobků a služeb a narušují účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Obzvláště jsou těmito překážkami dotčeny hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky.

(4)Rozdíly ve vnitrostátních požadavcích na přístupnost odrazují zejména individuální odborníky, malé a střední podniky a mikropodniky od podnikání mimo jejich vlastní domácí trhy. Vnitrostátní, či dokonce regionální nebo místní požadavky na přístupnost, které členské státy zavedly, se v současné době liší co do rozsahu i míry podrobnosti. Tyto rozdíly mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a růst, a to kvůli dodatečným nákladům vzniklým při vývoji a uvádění přístupných výrobků a služeb na jednotlivé vnitrostátní trhy.

(5)Spotřebitelé přístupných výrobků a příjemci přístupných služeb se potýkají s vysokými cenami, které jsou důsledkem omezené hospodářské soutěže mezi dodavateli. Roztříštěnost vnitrostátních předpisů snižuje potenciální přínos, který by přineslo sdílení zkušeností s reakcí na společenský a technologický vývoj s partnery na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

(6)Sbližování vnitrostátních opatření na úrovni Unie je proto nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu, aby se ukončila roztříštěnost trhu s přístupnými výrobky a službami, aby se vytvořily úspory z rozsahu, aby se usnadnil přeshraniční obchod a mobilita, jakož i aby se pomohlo hospodářským subjektům soustředit zdroje na inovace, a nikoli na zajištění souladu s roztříštěnými právními požadavky, které v Unii panují, a k zajištění volného pohybu osob se zdravotním postižením.

(7)Výhody harmonizace požadavků na přístupnost pro vnitřní trh prokázalo uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU týkající se výtahů 31 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 32 v oblasti dopravy.

(8)V prohlášení č. 22 připojeném k Amsterodamské smlouvě souhlasila konference zástupců členských států s tím, že při přípravě opatření podle článku 114 Smlouvy orgány Unie zohlední potřeby osob se zdravotním postižením.

(9)Tato směrnice respektuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je především zajistit, aby bylo plně respektováno právo osob se zdravotním postižením využívat opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti, a podpořit uplatňování článku 26 Listiny základních práv Evropské unie.

(10)Hlavním cílem „Strategie pro jednotný digitální trh“ je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos propojeného jednotného digitálního trhu. Spotřebitelé v Unii dosud nemohou plně využít cen a možností výběru, které jednotný trh může nabídnout, neboť přeshraniční online transakce jsou stále velmi omezené. Roztříštěnost rovněž omezuje poptávku po přeshraničních transakcích v elektronickém obchodu. Koordinovaná akce je také zapotřebí k tomu, aby bylo možné zajistit, že nový elektronický obsah bude plně dostupný osobám s postižením. Proto je nezbytné harmonizovat požadavky na přístupnost na jednotném digitálním trhu a zajistit, aby jeho výhod mohli využívat všichni občané Unie, bez ohledu na jejich schopnosti.

(11)V souladu s čl. 216 odst. 2 Smlouvy jsou dohody uzavřené Unií závazné pro orgány Unie i pro členské státy. Poté, co Unie uzavřela Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „úmluva“), stala se ustanovení této úmluvy nedílnou součástí právního řádu Unie.

(12)Úmluva ve svém článku 9 požaduje, aby smluvní strany úmluvy přijaly příslušná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními, k hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů, a k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to v městských i venkovských oblastech. Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením upozornil, že je třeba vytvořit legislativní rámec, který bude obsahovat konkrétní, vymahatelná a časově vázaná kritéria umožňující sledovat postupnou realizaci přístupnosti.

(13)Vstupem úmluvy v platnost v právním řádu členských států vyvstává nutnost přijmout další vnitrostátní předpisy v oblasti přístupnosti výrobků a služeb, které by bez opatření na úrovni Unie dále prohlubovaly rozdíly mezi vnitrostátními předpisy.

(14)Proto je nezbytné usnadnit provádění úmluvy stanovením společných pravidel Unie.

(15)Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu 33 stanoví v souladu s úmluvou přístupnost jako jednu z osmi oblastí, kde je potřeba podniknout kroky, a klade si za cíl zajistit přístupnost výrobků a služeb.

(16)Výrobky a služby, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, jsou výsledkem šetření provedeného při přípravě posouzení dopadů, které identifikovalo výrobky a služby významné pro osoby s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením a starších osob, pro něž členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou rozdílné vnitrostátní požadavky na přístupnost.

(17)Každý výrobek a každá služba musí splňovat požadavky na přístupnost určené v článku 3 a uvedené v příloze I, aby byly přístupné pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Povinnost zajistit přístupnost elektronického obchodování se vztahuje i na online prodej služeb podle čl. 1 odst. 2 písm. a) až e) této směrnice.

(18)Je nezbytné zavést požadavky na přístupnost takovým způsobem, aby představovaly pro hospodářské subjekty a členské státy co nejmenší zátěž, a to zejména tím, že se do oblasti působnosti zahrnou pouze výrobky a služby, které byly pečlivě vybrány.

(19)Je proto třeba upřesnit požadavky na přístupnost pro uvádění výrobků a služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, na trh, aby se zajistil jejich volný pohyb na vnitřním trhu.

(20)Tato směrnice by měla zavést povinnost uplatňovat funkční požadavky na přístupnost formou obecných cílů. Ty by měly být dostatečně přesné, aby zakládaly právně závazné povinnosti, a dostatečně podrobné, aby umožňovaly posouzení shody k zajištění řádného fungování vnitřního trhu pro dotčené výrobky a služby.

(21)Komisí vypracovaný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 34 obsahuje požadavky na přístupnost týkající se určitých internetových stránek subjektů veřejného sektoru. Navíc hodlá daný návrh položit základ metodiky pro sledování souladu a podávání zpráv o souladu dotčených internetových stránek s požadavky uvedenými v dané směrnici. Na internetové stránky subjektů veřejného sektoru se vztahují jak požadavky na přístupnost, tak metodika pro sledování a podávání zpráv obsažené v uvedené směrnici. Zejména za účelem zajistit, aby příslušné orgány uplatňovaly stejné požadavky na přístupnost bez ohledu na druh regulovaných internetových stránek, by požadavky na přístupnost uvedené v této směrnici měly být v souladu s požadavky uvedenými v navrhované směrnici o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru. Činnosti elektronického obchodování internetových stránek subjektů veřejného sektoru, na které se uvedená směrnice nevztahuje, spadají do působnosti tohoto návrhu, aby se zajistilo, že online prodej výrobků a služeb bude přístupný osobám se zdravotním postižením a starším osobám bez ohledu na to, zda se jedná o prodej veřejný nebo soukromý.

(22)Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby výrobky a služby, na které se vztahuje tato směrnice, splňovaly příslušné požadavky na přístupnost a aby jejich volný pohyb v Unii nebyl znemožněn z důvodů přístupnosti.

(23)V některých situacích by společné požadavky na přístupnost zastavěného prostředí usnadnily volný pohyb příslušných služeb a osob se zdravotním postižením. Tato směrnice tudíž členským státům umožňuje zahrnout zastavěné prostředí používané při poskytování služeb spadajících do oblasti působnosti této směrnice, a zajišťuje tak soulad s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze X.

(24)Je nezbytné stanovit, že v případě legislativních aktů Unie, kterými se zavádějí povinnosti v oblasti přístupnosti bez stanovení požadavků nebo specifikací, se přístupnost definuje odkazem na požadavky na přístupnost obsažené v této směrnici. To se týká směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU 35 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 36 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU 37 , které požadují, aby technické specifikace a technické nebo funkční požadavky koncesí, stavebních prací nebo služeb spadajících do jejich působnosti zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele.

(25)Přístupnosti by mělo být dosaženo odstraněním překážek a předcházením jejich vzniku, pokud možno prostřednictvím konceptu „univerzální design“ či „design pro všechny“. Přístupnost by neměla vylučovat poskytování přiměřených úprav, požaduje-li tak vnitrostátní právo nebo právo Unie.

(26)Většinu pracovních míst v EU zajišťují malé a střední podniky a mikropodniky. Mají zásadní význam pro budoucí růst, velmi často však narážejí na překážky a problémy, které jim brání rozvíjet výrobky nebo služby, zejména v přeshraničním kontextu. Je proto nezbytné, aby se práce malých a středních podniků a mikropodniků usnadnila harmonizací vnitrostátních předpisů v oblasti přístupnosti, avšak při zachování nezbytných záruk.

(27)Tato směrnice by měla vycházet z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES 38 , neboť se týká výrobků, které již spadají do působnosti jiných právních aktů Unie, a zajišťovat tak soudržnost právních předpisů Unie.

(28)Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly zajistit, aby na trh dodávaly pouze výrobky, které jsou ve shodě s požadavky na přístupnost uvedenými v této směrnici. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností podle role, kterou mají jednotlivé subjekty v dodavatelském a distribučním procesu.

(29)Odpovědnost za soulad výrobků a služeb s právními předpisy by měly nést hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany přístupnosti i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.

(30)Výrobce může díky svým podrobným znalostem procesu navrhování a výroby nejlépe provést celkový postup posouzení shody. Povinnosti týkající se posuzování shody by měl převzít výrobce.

(31)Distributoři a dovozci by měli být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí vnitrostátní orgány, a měli by se aktivně účastnit tím, že budou poskytovat příslušným orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného výrobku.

(32)Dovozci by měli zajistit, aby výrobky ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky na přístupnost uvedené v této směrnici, a zejména aby u nich jejich výrobci provedli náležitý postup posouzení shody.

(33)Při uvádění výrobku na trh by měl každý dovozce uvést na výrobku své jméno a adresu, na níž lze společnost kontaktovat.

(34)Distributoři by měli zajistit, aby při nakládání s daným výrobkem nepříznivě neovlivnili soulad výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost uvedenými v této směrnici.

(35)Každý hospodářský subjekt, který buď uvede výrobek na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo jej upraví tak, že to může ovlivnit shodu s příslušnými požadavky, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.

(36)Požadavky na přístupnost by se z důvodů přiměřenosti měly uplatňovat, pouze pokud dotčenému hospodářskému subjektu způsobují nepřiměřenou zátěž nebo nevyžadují změnu výrobků a služeb, která by měla za následek zásadní změnu v souladu s konkrétními kritérii.

(37)Tato směrnice by měla dodržovat pravidla zásady „zelenou malým a středním podnikům“ a měla by zohledňovat administrativní zátěž, které malé a střední podniky čelí. Spíše než obecné výjimky a odchylky pro tyto podniky by měla stanovit méně striktní pravidla posuzování shody a měla by zavést ochranné doložky pro hospodářské subjekty. V důsledku toho by při stanovení pravidel pro výběr a provádění nejvhodnějších postupů posuzování shody měla být situace malých a středních podniků zohledněna a povinnost posuzovat shodu požadavků na přístupnost by měla být omezena tak, aby pro malé a střední podniky nepředstavovala nepřiměřenou zátěž. Orgány dozoru nad trhem by navíc měly působit přiměřeně podle velikosti podniků a podle toho, zda se jedná o výrobky v malých sériích nebo o nesériovou výrobu, neměly by malým a středním podnikům vytvářet překážky a neměly by ohrožovat ochranu veřejných zájmů.

(38)Všechny hospodářské subjekty by měly při uvádění nebo dodávání výrobků na trh nebo poskytování služeb na trhu jednat odpovědně a plně v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů.

(39)Aby se usnadnilo posuzování shody s použitelnými požadavky, je nezbytné stanovit předpoklad shody pro výrobky a služby, které jsou ve shodě s dobrovolnými harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 39 za účelem stanovení podrobných technických specifikací těchto požadavků. Komise již evropským normalizačním organizacím podala řadu žádostí o normalizaci v oblasti přístupnosti, které by byly relevantní pro přípravu harmonizovaných norem.

(40)V případě, že neexistují harmonizované normy, měla by být Komise schopna, pokud je to třeba pro účely harmonizace trhu, přijmout prováděcí akty, kterými stanoví obecné technické specifikace pro požadavky na přístupnost uvedené v této směrnici.

(41)V zájmu zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem by měly být informace, které se požadují k prokázání souladu se všemi použitelnými akty Unie, dostupné v jediném EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení své administrativní zátěže mohou hospodářské subjekty příslušná jednotlivá prohlášení o shodě shrnout do jediného EU prohlášení o shodě.

(42)Pokud jde o posuzování shody výrobků, měla by tato směrnice vycházet z interního řízení výroby v „modulu A“, který je popsán v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES, jelikož to umožňuje hospodářským subjektům prokázat a příslušným orgánům zajistit, že výrobky dodávané na trh splňují požadavky na přístupnost, a zároveň nezpůsobuje nepřiměřenou zátěž.

(43)V případě služeb by informace nezbytné pro posouzení shody s uvedenými požadavky na přístupnost měly být uvedeny ve všeobecných podmínkách nebo v rovnocenném dokumentu.

(44)Označení CE, které vyjadřuje shodu výrobku s požadavky na přístupnost uvedenými v této směrnici, je viditelným výsledkem celého postupu, jehož součástí je posouzení shody v širším smyslu. Tato směrnice by měla dodržovat obecné zásady, kterými se označení CE řídí a které jsou obsaženy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 40 , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh.

(45)V souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 výrobce umístěním označení CE na výrobek prohlašuje, že je výrobek ve shodě se všemi příslušnými požadavky na přístupnost a že za něj nese plnou odpovědnost.

(46) V souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES jsou členské státy odpovědné za zajištění silného a účinného dozoru nad trhem u výrobků na svém území a měly by svým orgánům dozoru nad trhem přidělit dostatečné pravomoci a zdroje.

(47)Členské státy by měly kontrolovat, zda jsou u služeb dodržovány povinnosti podle této směrnice, a měly by se zabývat stížnostmi nebo zprávami ohledně jejich nedodržování s cílem přijmout nápravná opatření.

(48)Očekává se, že členské státy zajistí, aby orgány dozoru nad trhem kontrolovaly soulad hospodářských subjektů s kritérii uvedenými v čl. 12 odst. 3 podle kapitoly V.

(49)Očekává se, že členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v článku 22 oznámily Komisi použití výjimek uvedených v čl. 22 odst. 1 a aby do něj zahrnuly posouzení uvedené v odstavci 2 v souladu s kapitolou VI.

(50)Měl by být zaveden ochranný postup, který by se uplatňoval pouze v případě, že se členské státy neshodnou ohledně opatření přijatých členským státem, a na jehož základě by byly zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o výrobky nesplňující požadavky na přístupnost podle této směrnice. Tento postup by měl orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly v případě daných výrobků jednat co nejdříve.

(51)Pokud se členské státy a Komise shodují, že opatření přijaté členským státem je oprávněné, neměl by se vyžadovat žádný další zásah Komise, kromě případů, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizované normě.

(52)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění kapitoly IV této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 41 .

(53)V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu jedním či více dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými částmi směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(54)Jelikož cíle této směrnice, kterým je odstranění překážek bránících volnému pohybu některých přístupných výrobků a služeb ve snaze přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, neboť to vyžaduje harmonizaci různých pravidel, která v současné době v rámci jejich právních systémů existují, ale lze jej z důvodu nutnosti definovat společné požadavky na přístupnost a pravidla pro fungování jednotného trhu lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.Kapitoly I, II až V a VII se vztahují na tyto výrobky:

a)technické vybavení počítačů a operační systémy pro všeobecné účely;

b)tyto samoobslužné terminály:

i)automatické bankovní stroje (bankomaty),

ii)stroje pro výdej lístků a jízdenek,

iii)odbavovací kiosky;

c)koncová zařízení s pokročilým informačním potenciálem v oblasti telefonních služeb určená pro veřejnost;

d)koncová zařízení s pokročilým informačním potenciálem v oblasti audiovizuálních mediálních služeb určená pro veřejnost;

2.Kapitoly I, II až V a VII se vztahují na tyto služby:

a)telefonní služby a související koncová zařízení s pokročilým informačním potenciálem určená pro veřejnost;

b)audiovizuální mediální služby a související koncová zařízení s pokročilým informačním potenciálem určená pro veřejnost;

c)služby letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících;

d)bankovní služby;

e)elektronické knihy;

f)elektronické obchodování.

3.Kapitoly I, VI a VII této směrnice se vztahují na:

a)veřejné zakázky a koncese, které upravují směrnice 2014/23/EU 42 , směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU;

b)přípravu a provádění programů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu 43 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1304/2013 44 ;

c)nabídková řízení na veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a silnici podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 45 ;

d)dopravní infrastrukturu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 46 .

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)„přístupnými výrobky a službami“ výrobky a služby, které jsou vnímatelné, ovladatelné a srozumitelné pro osoby s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními; 

2)„univerzálním designem“, označovaným též jako „design pro všechny“, navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu; „univerzální design“ nevylučuje podpůrné pomůcky pro určité skupiny osob s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením, pokud jsou zapotřebí;

3)„osobami s funkčním omezením“ osoby, které mají trvalé nebo dočasné fyzické, duševní, mentální nebo smyslové poškození, postižení v souvislosti s věkem nebo jiné omezení tělesných funkcí nebo struktur, které v interakci s různými překážkami může omezovat jejich přístup k výrobkům a službám, což vede k situaci, která vyžaduje přizpůsobení výrobků a služeb jejich zvláštním potřebám;

4)„osobami se zdravotním postižením“ osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními;

5)„výrobkem“ látka, přípravek nebo zboží vyrobené ve výrobním procesu kromě jídla, krmiv, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí;

6)„audiovizuálními mediálními službami“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU 47 ;

7)„telefonními službami“ služby ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES 48 ;

8)„dodáním na trh“ jakékoli dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v průběhu obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

9)„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

10)„výrobcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

11)„zplnomocněným zástupcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

12)„dovozcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

13)„distributorem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;

14)„hospodářskými subjekty“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor a poskytovatel služeb;

15)„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která si kupuje daný výrobek nebo která je příjemcem dané služby za účelem, který nesouvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;

16)„mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR;

17)„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

18)„obecnými technickými specifikacemi“ technická specifikace definovaná v čl. 2 bodě 4 nařízení (EU) č. 1025/2012, která poskytuje prostředky ke splnění požadavků na přístupnost pro výrobek nebo službu;

19)„stažením z oběhu“ jakékoli opatření, jehož cílem je navrácení výrobku, který byl již dodán koncovému uživateli;

20)„stažením z trhu“ jakékoli opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodán na trh;

21)„elektronickým obchodováním“ online prodej výrobků a služeb.

KAPITOLA II

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST A VOLNÝ POHYB

Článek 3

Požadavky na přístupnost

1.Členské státy zajistí, aby výrobky a služby uvedené v čl. 1 odst. 1 a 2 splňovaly požadavky na přístupnost stanovené v příloze I v souladu s odstavci 2 až 9 tohoto článku.

2.Technické vybavení počítačů a operační systémy pro všeobecné účely musí splňovat požadavky stanovené v oddíle I přílohy I.

3.Tyto samoobslužné terminály: automatické bankovní stroje (bankomaty), stroje pro výdej lístků a jízdenek a odbavovací kiosky musí splňovat požadavky stanovené v oddíle II přílohy I.

4.Telefonní služby, včetně služeb tísňového volání, a související koncová zařízení s pokročilým informačním potenciálem určená pro veřejnost musí splňovat požadavky stanovené v oddíle III přílohy I.

5.Audiovizuální mediální služby a související koncová zařízení s pokročilým informačním potenciálem určená pro veřejnost musí splňovat požadavky stanovené v oddíle IV přílohy I.

6.Služby letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících, internetové stránky těchto služeb a služby poskytované na mobilních zařízeních, terminály pro inteligentní prodej jízdenek, poskytování informací o provozu v reálném čase a samoobslužné terminály, stroje pro výdej lístků a jízdenek a odbavovací kiosky používané pro účely poskytování přepravních služeb cestujícím musí splňovat odpovídající požadavky stanovené v oddíle V přílohy I.

7.Bankovní služby, internetové stránky bankovních služeb, bankovní služby poskytované na mobilních zařízeních, samoobslužné terminály, včetně automatických bankovních strojů (bankomatů), používané pro poskytování bankovních služeb musí splňovat požadavky stanovené v oddíle VI přílohy I.

8.Elektronické knihy musí splňovat požadavky stanovené v oddíle VII přílohy I.

9.Elektronické obchodování musí splňovat požadavky stanovené v oddíle VIII přílohy I.

10.Členské státy se mohou s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám rozhodnout, že zastavěné prostředí, které využívají uživatelé služeb přepravy cestujících, včetně prostředí spravovaného poskytovateli služeb a provozovateli infrastruktury, jakož i zastavěné prostředí, které využívají uživatelé bankovních služeb, a klientská centra a obchody provozované telefonními operátory musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddíle X přílohy I, aby osobám s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením, využívání tohoto prostředí co nejvíce usnadnily.

Článek 4

Volný pohyb

Členské státy nesmějí bránit tomu, aby byly na jejich území na trh dodávány výrobky a služby, které jsou v souladu s touto směrnicí, z důvodů souvisejících s požadavky na přístupnost.

KAPITOLA III

POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ

Článek 5

Povinnosti výrobců

1.Při uvádění výrobků na trh musí výrobci zajistit, aby výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v článku 3.

2.Výrobci vypracují technickou dokumentaci v souladu s přílohou II a provedou nebo nechají provést postup posouzení shody uvedený v dané příloze.

Byl-li uvedeným postupem prokázán soulad výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.

3.Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy zajišťující zachování shody v případě sériové výroby. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů výrobku a změnám harmonizovaných norem nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda výrobku.

4.Výrobci vedou knihy stížností, nevyhovujících výrobků a záznamy o případech stažení výrobků z oběhu a průběžně o všech těchto kontrolních činnostech informují distributory.

5.Výrobci zajistí, aby bylo na jejich výrobcích uvedeno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.

6.Výrobci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat.

7.Výrobci zajistí, aby byl k výrobku přiložen návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát.

8.Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud výrobek představuje riziko související s přístupností, informují o tom výrobci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

9.Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná výrobky, které uvedli na trh, a zajistit soulad s požadavky uvedenými v článku 3.

Článek 6

Zplnomocnění zástupci

1.Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce. Povinnosti stanovené v čl. 5 odst. 1 a vypracování technické dokumentace nesmí být součástí pověření zplnomocněného zástupce.

2.Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a)poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku;

b)spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná výrobky, na které se vztahuje jeho pověření.

Článek 7

Povinnosti dovozců

1.Dovozci mohou uvádět na trh pouze vyhovující výrobky.

2.Před uvedením výrobku na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody stanovený v příloze II. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci podle uvedené přílohy, aby výrobek nesl označení CE a aby k němu byly přiloženy požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 5 odst. 5 a 6.

3.Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v článku 3, nesmí uvést výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud výrobek představuje riziko, informuje o tom dovozce výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

4.Dovozci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat.

5.Dovozci zajistí, aby byl k výrobku přiložen návod a informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát.

6.Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s požadavky na přístupnost stanovenými v článku 3.

7.Dovozci vedou knihy stížností, nevyhovujících výrobků a záznamy o případech stažení výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

8.Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s požadavky uvedenými v článku 3, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud výrobek představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

9.Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná výrobky, které uvedli na trh.

Článek 8

Povinnosti distributorů

1.Při dodávání výrobku na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky této směrnice.

2.Před dodáním výrobku na trh distributoři ověří, zda nese označení CE, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady a návod a informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům v členském státě, v němž má být výrobek dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 5 odst. 5 a 6 a čl. 7 odst. 4.

3.Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v článku 3, nesmí dodat výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud výrobek představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

4.Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s požadavky stanovenými v článku 3.

5.Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který dodali na trh, není ve shodě s touto směrnicí, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku do shody nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud výrobek představuje riziko, informují o tom distributoři neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

6.Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná výrobky, které uvedli na trh.

Článek 9

Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely této směrnice považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 5, pokud uvede výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky této směrnice.

Článek 10

Identifikace hospodářských subjektů

1.Hospodářské subjekty musí na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikovat:

a)každý hospodářský subjekt, který jim dodal výrobek;

b)každý hospodářský subjekt, kterému dodaly výrobek.

2.Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1 po dobu 10 let poté, co jim byl výrobek dodán, a po dobu 10 let poté, co dodaly výrobek.

Článek 11

Povinnosti poskytovatelů služeb

1.Poskytovatelé služeb musí zajistit, aby byly při navrhování a poskytování služeb splněny požadavky uvedené v článku 3.

2.Poskytovatelé služeb musí připravit nezbytné informace v souladu s přílohou III, ve kterých vysvětlí, jak služby splňují požadavky uvedené v článku 3. Tyto informace musí být zpřístupněny veřejnosti v písemném i ústním formátu, a to i způsobem, který je přístupný osobám s funkčním omezením a osobám se zdravotním postižením. Poskytovatelé služeb musí dané informace uchovávat po celou dobu jejich poskytování.

3.Poskytovatelé služeb musí zajistit, aby byly zavedeny postupy, které zajistí, že v případě nepřetržitého poskytování zůstanou služby nadále ve shodě s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 3. Poskytovatelé služeb musí náležitě zohlednit veškeré změny týkající se povahy poskytování služby a změny požadavků na přístupnost uvedených v článku 3. V případě neshody přijmou poskytovatelé služeb nezbytná nápravná opatření k uvedení služby do shody s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 3.

4.Poskytovatelé služeb poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace nezbytné k prokázání shody služby s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 3. Spolupracují s těmito orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je uvést služby do shody s těmito požadavky.

Článek 12

Zásadní změny a nepřiměřená zátěž

1.Požadavky na přístupnost uvedené v článku 3 se použijí do té míry, aby nevedly k významné změně některého prvku nebo rysu výrobku nebo služby, která by změnila základní povahu výrobku nebo služby.

2.Požadavky na přístupnost uvedené v článku 3 se použijí do té míry, aby pro dotčené hospodářské subjekty nezpůsobovaly nepřiměřenou zátěž.

3.Při posuzování, zda splnění požadavků na přístupnost týkajících se výrobků nebo služeb způsobuje nepřiměřenou zátěž, musí hospodářské subjekty zohlednit tyto skutečnosti:

a)velikost, zdroje a povahu hospodářských subjektů;

b)odhadované náklady a přínosy pro hospodářské subjekty ve vztahu k očekávanému přínosu pro osoby se zdravotním postižením se zohledněním četnosti a doby využití konkrétního výrobku nebo služby.

4.Má se za to, že zátěž není nepřiměřená, je-li kompenzována financováním z jiných než vlastních zdrojů hospodářských subjektů, ať již veřejných, nebo soukromých.

5.Posouzení, zda soulad s požadavky na přístupnost pro výrobky nebo služby způsobuje zásadní změny nebo nepřiměřenou zátěž, musí provést hospodářský subjekt.

6.Pokud hospodářské subjekty použily pro konkrétní výrobek nebo službu výjimku stanovenou v odstavcích 1 až 5, oznámí to příslušnému orgánu dozoru nad trhem členského státu, na jehož trh se výrobek nebo služba uvádí nebo dodává. Oznámení zahrnuje posouzení uvedené v odstavci 3. Mikropodniky jsou od tohoto požadavku učinit oznámení osvobozeny, musí však být schopny příslušnou dokumentaci dodat na žádost příslušného orgánu dozoru nad trhem.

KAPITOLA IV

Harmonizované normy, obecné technické specifikace a shoda výrobků a služeb

Článek 13

Předpoklad shody

Předpokládá se, že výrobky a služby, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 3, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

Článek 14

Obecné technické specifikace

1.Pokud v Úředním věstníku Evropské unie nebyly v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 zveřejněny žádné odkazy na harmonizované normy a pokud by za účelem harmonizace trhu byly nutné další podrobnosti ohledně požadavků na přístupnost pro určité výrobky a služby, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pro požadavky na přístupnost stanovené v příloze I této směrnice stanoví obecné technické specifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2 této směrnice.

2.Výrobky a služby, které jsou ve shodě s obecnými technickými specifikacemi uvedenými v odstavci 1 nebo jejich částmi, se považují za výrobky a služby ve shodě s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 3, na které se tyto obecné technické specifikace nebo jejich části vztahují.

Článek 15

EU prohlášení o shodě výrobků

1.EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění příslušných požadavků na přístupnost uvedených v článku 3. Pokud byla použita výjimka stanovená v článku 12, uvede se v EU prohlášení o shodě, že požadavky na přístupnost podléhají této výjimce.

2.EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze III rozhodnutí č. 768/2008/ES. Musí obsahovat prvky stanovené v příloze II této směrnice a musí být průběžně aktualizováno. Požadavky týkající se technické dokumentace nesmí mikropodnikům a malým a středním podnikům způsobovat nepřiměřenou zátěž. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, na jehož trh se výrobek uvádí nebo dodává.

3.Pokud se na výrobek vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. Uvedené prohlášení musí obsahovat identifikaci dotčených aktů, včetně odkazů na zveřejnění.

4.Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za shodu výrobku.

Článek 16

Obecné zásady označení CE na výrobcích

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

KAPITOLA V

DOZOR NAD TRHEM, SOULAD A OCHRANNÝ POSTUP UNIE

Článek 17

Dozor nad trhem s výrobky

1.Pro výrobky se použijí čl. 15 odst. 3 a články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.Při provádění dozoru nad trhem s výrobky přezkoumají orgány dozoru nad trhem posouzení uvedené v článku 12.

3.Členské státy zajistí, aby informace, které mají v držení orgány dozoru nad trhem a které se týkají dodržování použitelných požadavků na přístupnost uvedených v článku 3 ze strany hospodářských subjektů a posuzování výjimek stanovených v článku 12, byly kromě případů, kdy tyto informace nelze poskytnout z důvodů důvěrnosti, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 5 nařízení (ES) č. 765/2008, na požádání a v přístupném formátu zpřístupněny spotřebiteli.

Článek 18

Soulad služeb

1.Členské státy zavedou, provádějí a pravidelně aktualizují vhodné postupy, jejichž cílem je:

a)kontrolovat soulad služeb uvedených v čl. 1 odst. 2 s požadavky stanovenými v této směrnici a posuzování výjimek uvedených v článku 12;

b)sledovat stížnosti nebo zprávy o otázkách týkajících se nesouladu služeb uvedených v čl. 1 odst. 2 s požadavky na přístupnost stanovenými v článku 3;

c)ověřovat, že hospodářský subjekt přijal nápravná opatření.

2.Členské státy určí orgány dozoru nad trhem odpovědné za provádění postupů uvedených v odstavci 1.

Členské státy zajistí, aby veřejnost byla informována o existenci, působnosti a identitě orgánů uvedených v prvním pododstavci. Tyto orgány informace v přístupných formátech na požádání zpřístupní.

Článek 19

Postup pro nakládání s výrobky představujícími riziko související s přístupností na vnitrostátní úrovni

1.Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu přijaly opatření podle článku 20 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo pokud mají dostatečné důvody domnívat se, že výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, představuje riziko související s aspekty přístupnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, provedou hodnocení dotčeného výrobku zahrnující všechny použitelné požadavky na přístupnost stanovené touto směrnicí. Příslušné hospodářské subjekty plně spolupracují s orgány dozoru nad trhem.

Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené touto směrnicí, požádají neprodleně dotčený hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky nebo aby výrobek stáhnul z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou mohou orgány dozoru nad trhem stanovit a která je přiměřená povaze rizika.

Na opatření uvedená v druhém pododstavci se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3.Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených výrobků, které dodal na trh v celé Unii.

4.Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná dočasná opatření a zakáží nebo omezí dodávání výrobku na trh daného členského státu nebo jej stáhnou z tohoto trhu nebo z oběhu. Orgány dozoru nad trhem o takových opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.Součástí informací uvedených v odstavci 4 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího výrobku, údaje o původu výrobku, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je nesoulad způsoben některým z těchto důvodů:

a)výrobek nesplňuje požadavky stanovené v článku 3 této směrnice nebo

b)v harmonizovaných normách uvedených v článku 13, na nichž je založen předpoklad shody, jsou nedostatky.

6.Členské státy jiné než členský stát, který zahájil tento postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámenými vnitrostátními opatřeními o svých námitkách.

7.Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odstavci 4 nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

8.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, jako je stažení tohoto výrobku z jejich trhu.

Článek 20

Ochranný postup Unie

1.Pokud jsou po dokončení postupu stanoveného v čl. 19 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

2.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek stažen z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

3.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 5 písm. b), použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

KAPITOLA VI

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST V JINÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH UNIE

Článek 21

Použitelnost požadavků na přístupnost na jiné akty Unie

Požadavky na přístupnost stanovené v oddílu IX přílohy I se použijí v těchto případech:

a)při stanovování technických specifikací a kritérií pro zadávání týkajících se všech veřejných zakázek a koncesí, jejichž předmět je určen k použití osobami, bez ohledu na to, zda se jedná o širokou veřejnost nebo pracovníky veřejného zadavatele nebo zadavatele, na něž se vztahují směrnice 2014/23/EU 49 , 2014/24/EU 50 a 2014/25/EU 51 ;

b)při stanovování požadavků na přístupnost uvedených při přípravě a provádění programů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a nařízení (EU) č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu;

c)při stanovování požadavků na přístupnost souvisejících se sociálními kritérii a kritérii kvality stanovenými příslušnými orgány v nabídkových řízeních na veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a silnici podle nařízení (ES) č. 1370/2007;

d)na dopravní infrastrukturu v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1315/2013.

Článek 22
Nepřiměřená zátěž

1.Požadavky na přístupnost uvedené v článku 21 se použijí do té míry, aby příslušným orgánům pro účely uvedeného článku nezpůsobovaly nepřiměřenou zátěž.

2.Při posuzování, zda splnění požadavků na přístupnost uvedených v článku 21 způsobuje nepřiměřenou zátěž, musí dotčené příslušné orgány zohlednit tyto skutečnosti:

a)velikost, zdroje a povahu dotčených příslušných orgánů;

b)odhadované náklady a přínosy pro dotčené příslušné orgány ve vztahu k očekávanému přínosu pro osoby se zdravotním postižením se zohledněním četnosti a doby využití konkrétního výrobku nebo služby;

3.Posouzení, zda splnění požadavků na přístupnost uvedených v článku 21 způsobuje nepřiměřenou zátěž, musí provést dotčené příslušné orgány.

4.Pokud příslušný orgán použil pro konkrétní výrobek nebo službu výjimku stanovenou v odstavcích 1, 2 a 3, oznámí to Komisi. Oznámení zahrnuje posouzení uvedené v odstavci 2.

Článek 23
Obecné technické specifikace pro jiné akty Unie

Shoda s obecnými technickými specifikacemi přijatými v souladu s čl. 14 odst. 1 nebo s jejich částmi zajišťuje soulad s článkem 21.

KAPITOLA VII

PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 25

Prosazování

1.Členské státy zajistí, aby existovaly přiměřené a účinné prostředky pro zajištění dodržování této směrnice.

2.Prostředky uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)ustanovení, na jejichž základě může spotřebitel podat v souladu s vnitrostátním právem žalobu u soudů nebo příslušných správních orgánů, která zajistí dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice;

b)ustanovení, na jejichž základě mohou veřejné orgány nebo soukromá sdružení, organizace nebo jiné právnické subjekty, které mají legitimní zájem zajistit, aby byla ustanovení této směrnice dodržována, podat jménem spotřebitelů v souladu s vnitrostátním právem žalobu u soudů nebo příslušných správních orgánů, která zajistí dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice.

Článek 26

Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování.

2.Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.Členské státy neprodleně uvědomí o takových pravidlech a takových opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.

4.Sankce musí zohledňovat rozsah nesouladu, včetně počtu kusů nevyhovujících výrobků nebo služeb, stejně jako počet dotčených osob.

Článek 27

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [… insert date - two years after the entry into force of this Directive]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

2.Použijí tyto předpisy ode dne [… insert date - six years after the entry into force of this Directive].

3.Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

5.Členské státy, které využívají možnost stanovenou v čl. 3 odst. 10, sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou za tímto účelem, a předloží Komisi zprávu o pokroku při jejich uplatňování.

Článek 28

Zpráva a přezkum

Do […insert date - five years after the application of this Directive] a poté každých pět let podá Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uplatňování této směrnice.

1.Ve zprávě mimo jiné s ohledem na sociální, hospodářský a technologický vývoj popíše trendy v otázce přístupnosti výrobků a služeb a dopad na hospodářské subjekty a osoby se zdravotním postižením, přičemž uvede případné oblasti, kde lze snížit zátěž, s cílem posoudit potřebu přezkumu této směrnice.

2.Členské státy sdělí Komisi včas všechny informace, které Komise potřebuje pro vypracování takové zprávy.

3.Zpráva Komise přihlédne k názorům zúčastněných stran a příslušných nevládních organizací, včetně organizací osob se zdravotním postižením a organizací zastupujících starší osoby.

Článek 29

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 30

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 52

Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 53  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

Cíle

Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem 

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Odůvodnění návrhu/podnětu

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu 

Přidaná hodnota ze zapojení EU

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

◻    ◻Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

◻    ◻Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení 54  

U rozpočtů na rok 2015 a na další roky

X Přímé řízení Komisí

◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

◻    ◻prostřednictvím výkonných agentur;

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻EIB a Evropský investiční fond;

◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Systém řízení a kontroly

Zjištěná rizika

Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ EMPL				Rok 2015 58	Rok 2016	Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 33 02 02	Závazky	(1)		0	0	0		0,20		0,20
	Platby	(2)		0	0	0			0,20	0,20
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 59
Číslo rozpočtové položky		(3)
CELKEM prostředky pro GŘ EMPL	Závazky	=1+1a +3						0,20		0,20
	Platby	=2+2a +3							0,20	0,20

Podle článku 28 návrhu dojde k přezkumu v roce n+5. Je pravděpodobné, že součástí přezkumu bude vnější pomoc nebo studie.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,014

0,028

0,028

0,028

0,028

0,028

0,028

0,182

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na operační prostředky

◻    ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

◻    ◻Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

Shrnutí 

◻    ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje	0,014	0,028	0,028	0,028	0,028	0,028	0,028	0,182
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce	0,014	0,028	0,028	0,028	0,028	0,028	0,028	0,182

Mimo OKRUH 5 63 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

0,014

0,028

0,028

0,028

0,028

0,028

0,028

0,182

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

 Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

X Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

◻    ◻Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

◻    ◻Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

◻    ◻Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 66 .

Příspěvky třetích stran

X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na příjmy

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    ◻Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    ◻dopad na vlastní zdroje

◻    ◻dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, k dispozici na adrese: http://www.un.org/disabilities/default.asp?id=150 .

(2) Všechny členské státy EU Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením podepsaly a ve Finsku, Irsku a Nizozemsku v současné době probíhá ratifikace.

(3) Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020, COM (2010) 636 v konečném znění, k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0636:FIN:en:PDF .

(4)

   Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením patří mezi osoby se zdravotním postižením osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

(5) Komise předložila návrh, který mimo jiné stanoví rovnocenné zacházení pro osoby se zdravotním postižením, COM(2008) 426 final.

(6) M/376 – mandát pro vypracování norem CEN, CENELEC a ETSI v oblasti podpory evropských požadavků na přístupnost pro zadávání veřejných zakázek na výrobky a služby v oblasti IKT: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/mandates/index.cfm?fuseaction=search.detail&id=333 .

(7) Tato norma je dobře harmonizována s americkými normami podle oddílu 508 zákona o rehabilitaci (Rehabilitation Act).

(8) M/420 – mandát pro vypracování norem CEN, CENELEC a ETSI za účelem podpory evropských požadavků na přístupnost pro zadávání veřejných zakázek v oblasti zastavěného prostředí: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/mandates/index.cfm?fuseaction=search.detail&id=392 http://www.cen.eu/cen/Sectors/Sectors/Accessibility/Construction/Pages/Allpresentations.aspx ; .

(9) M/473 – mandát pro vypracování norem CEN, CENELEC a ETSI s cílem začlenit koncept „design pro všechny“ do všech relevantních normalizačních iniciativ: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/mandates/index.cfm?fuseaction=search.detail&id=461
ftp://ftp.cencenelec.eu/CEN/Sectors/List/Accessibility/DfAmandate.pdf .

(10) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(11) COM(2014) 910 Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/atwork/pdf/cwp_2015_cs.pdf .

(12) http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/CRPD/Pages/GC.aspx .

(13) Počáteční plán na provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020, seznam opatření 2010–2015, SEC/2010/1324 final, http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:1324:FIN:en:PDF k dispozici na adrese: .

(14)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě, Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1; nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14; nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1; nařízení (EU) č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).

(16) Směrnice 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1) a rozhodnutí Komise 2008/164/ES ze dne 21. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se „osob s omezenou schopností pohybu a orientace“ v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému (Úř. věst. L 64, 7.3.2008, s. 72).

(17) Směrnice 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1.

(18) COM(2012) 721 final, http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0721:FIN:CS:PDF k dispozici na adrese: .

(19) Údaje EU-SILC a zpráva Světové zdravotnické organizace o celosvětovém zatížení nemocemi.

(20)

   COM(2012) 83, Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.

(21) Oddíl 255 zákona o přístupnosti telekomunikací, komunikací a videa (Telecoms Act, Communications and Video Accessibility Act), oddíl 508 zákona o rehabilitaci (Rehabilitation Act), zákona o leteckých přepravcích (Air carrier Act), zákona o zdravotním postižení (Americans with Disabilities Act), zákona o hlasování (Help America Vote Act).

(22) Žádost týkající se evropských požadavků na přístupnost pro zadávání veřejných zakázek na výrobky a služby v oblasti IKT: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/mandates/index.cfm?fuseaction=search.detail&id=333 .

(23) Zpráva společnosti Deloitte, která bude zveřejněna současně s přijetím návrhu.

(24) Eurobarometer číslo 345: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/flash_arch_360_345_en.htm .

(25) Zpráva společnosti Deloitte o panelu malých a středních podniků, která bude zveřejněna současně s přijetím návrhu.

(26) http://ec.europa.eu/justice/discrimination/files/dhlg_5th_report_en.pdf .

(27) Závěrečná zpráva společnosti Deloitte, která bude zveřejněna současně s přijetím návrhu.

(28) www.disability-europe.net/ .

(29) Viz příloha II rozhodnutí č. 768/2008/ES o uvádění výrobků na trh, Úř. věst. L 218 ze dne 13.8.2008.

(30) Úř. věst. C, , s. .

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).

(33) KOM(2010) 636.

(34) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM (2012) 721).

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(38) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(42)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.

(45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).

(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.

(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek.

(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/ES ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

(52) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(53) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(54) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://ec.europa.eu/budget/biblio/documents/regulations/regulations_en.cfm

(55) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(56) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(57) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(58) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(59) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(60) Výstupy se rozumí výrobky a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(61) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“

(62) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(63) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(64) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(65) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(66) Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

(67) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.12.2015

COM(2015) 615 final

PŘÍLOHA

k

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb

{SWD(2015) 264 final}
{SWD(2015) 265 final}
{SWD(2015) 266 final}

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST UVEDENÉ V ČLÁNKU 3 PRO VÝROBKY A SLUŽBY

ODDÍL IX – POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST V JINÝCH AKTECH UNIE V KAPITOLE VI

Část A – Výrobky

1.Návrh a výroba

Aby se zajistilo optimální předvídatelné použití výrobků pro osoby s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením a osob s omezením souvisejícím s věkem, musí být výrobky navrhovány a vyráběny tak, aby zpřístupňovaly tyto prvky:

(a)informace o použití výrobku na samotném výrobku (označení na obalu, návod, varování), které:

i)musí být dostupné prostřednictvím více než jednoho senzorického kanálu,

ii)musí být srozumitelné,

iii)musí být vnímatelné,

iv)musí mít odpovídající velikost písma za předvídatelných podmínek použití;

(b)obal výrobku včetně informací zde uvedených (otevření, uzavření, použití, likvidace);

(c)návod k použití výrobku, k jeho instalaci a údržbě, skladování a likvidaci, který musí splňovat tyto podmínky:

i)obsah návodu musí být dostupný v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních asistivních formátů použitelných různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho senzorického kanálu, a

ii)návod musí obsahovat alternativy k netextovému obsahu;

(d)uživatelské rozhraní výrobku (manipulace, kontroly a zpětné vazby, vstupy a výstupy) v souladu s bodem 2;

(e)funkčnost výrobku odpovídající potřebám osob s funkčním omezením v souladu s odstavcem 2;

(f)propojení výrobku s kompenzačními pomůckami.

2.    Návrh uživatelského rozhraní a funkčnosti

Za účelem zajištění přístupnosti musí návrh funkčnosti a uživatelského rozhraní výrobků podle bodu 1 písm. d) a e), pokud je to třeba, splňovat tyto požadavky:

(a)komunikace a orientace prostřednictvím více než jednoho senzorického kanálu;

(b)alternativy k řečové komunikaci a orientaci;

(c)variabilní nastavení velikosti a kontrastu;

(d)použití alternativní barvy u sdělovaných informací;

(e)flexibilní způsoby umožňující rozlišit a oddělit zvuky v popředí od zvuků na pozadí, včetně možnosti snížit hluk na pozadí a zlepšit srozumitelnost;

(f)možnost ovládat hlasitost;

(g)postupné ovládání a alternativy k ovládání využívajícímu jemnou motoriku;

(h)funkční režimy s omezeným dosahem a silou;

(i)možnost zabránit spuštění fotosenzitivních reakcí.

Část B – Služby

1.Aby se zajistilo optimální předvídatelné použití pro osoby s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením, musí být služby poskytovány tak, aby:

(a)bylo zpřístupňováno zastavěné prostředí v místě, kde je služba poskytována, včetně dopravní infrastruktury v souladu s částí C, aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Unie na ochranu národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu;

(b)bylo zpřístupňováno příslušenství, včetně vozidel, plavidel a vybavení, potřebné pro dodávání služby takto:

i)návrh zastavěného prostoru musí splňovat požadavky podle části C, pokud jde o nastoupení, vystoupení, provoz a využívání;

ii)informace musí být dostupné různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho senzorického kanálu,

iii) informace musí poskytovat alternativy k netextovému vizuálnímu obsahu,

(c)byly zpřístupňovány výrobky používané při poskytování služby v souladu s pravidly stanovenými v části A;

(d)byly poskytovány informace o fungování služby a o charakteristikách její přístupnosti a možnostech takto:

i)informace musí být dostupné v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních asistivních formátů použitelných různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho senzorického kanálu,

ii)informace musí obsahovat alternativy k netextovému obsahu;

iii) elektronické informace, včetně příslušných online aplikací, které jsou při poskytování služby nezbytné, musí být poskytovány v souladu s písm. e);

(e)byly zpřístupňovány internetové stránky jednotným a přiměřeným způsobem, aby je uživatel mohl vnímat, zacházet s nimi a porozumět jim, aby si u nich mohl přizpůsobit prezentaci obsahu a interakci a aby v případě nutnosti byly poskytnuty dostupné elektronické alternativy; a způsobem, který usnadňuje interoperabilitu s různými uživatelskými aplikacemi a dostupnými kompenzačními pomůckami a technickými prostředky na úrovni Unie a v mezinárodním měřítku;

(f)byly poskytovány přístupné informace, které umožní propojení s asistivními službami;

(g)byly zahrnuty funkce, praktiky, politiky a postupy a změny ve fungování služeb, jejichž cílem je reagovat na potřeby osob s funkčním omezením.

Část C – Zastavěné prostředí

1.Aby se zajistilo předvídatelné použití nezávislým způsobem, musí přístupnost zastavěného prostředí pro osoby s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením, zahrnovat tyto aspekty týkající se prostor určených pro přístup veřejnosti:

(a)využívání příslušných vnějších prostranství a zařízení;

(b)přístup k budovám;

(c)využívání vstupů;

(d)využívání tras ve vodorovném směru;

(e)využívání tras ve svislém směru;

(f)využívání místností veřejností;

(g)využívání vybavení a zařízení;

(h)využívání toalet a hygienických zařízení;

(i)využívání nouzových východů, únikových cest a koncepce plánování pro případ nouze;

(j)komunikace a orientace prostřednictvím více než jednoho senzorického kanálu;

(k)využívání zařízení a staveb pro jejich zamýšlený účel;

(l)ochrana před riziky v prostředí uvnitř a vně budov.

ODDÍL X – POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO ÚČELY ČL. 3 ODST. 10 TÝKAJÍCÍ SE ZASTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ V MÍSTĚ, KDE JE POSKYTOVÁNA SLUŽBA SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI TÉTO SMĚRNICE

Aby se zajistilo předvídatelné použití nezávislým způsobem, musí přístupnost zastavěného prostředí uvedeného v čl. 3 odst. 10 v místě, kde je poskytována služba, pro osoby s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením, zahrnovat tyto aspekty týkající se prostor určených pro přístup veřejnosti:

(a)využívání příslušných venkovních prostor a zařízení na odpovědnost poskytovatele služeb;

(b)přístupy k budovám na odpovědnost poskytovatele služeb;

(c)využívání vstupů;

(d)využívání tras ve vodorovném směru;

(e)využívání tras ve svislém směru;

(f)využívání místností veřejností;

(g)využívání vybavení a zařízení používaného při poskytování služby;

(h)využívání toalet a hygienických zařízení;

(i)využívání nouzových východů, únikových cest a koncepce plánování pro případ nouze;

(j)komunikace a orientace prostřednictvím více než jednoho senzorického kanálu;

(k)využívání zařízení a staveb pro jejich zamýšlený účel;

(l)ochrana před riziky v prostředí uvnitř a vně budov.