DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Důvody a cíle návrhu

Vytvoření jednoduchého, transparentního a standardizovaného sekuritizačního trhu je stavebním kamenem unie kapitálových trhů a přispívá k prioritnímu cíli Komise podpořit tvorbu pracovních míst a návrat k udržitelnému růstu 1 . Vysoce kvalitní rámec pro sekuritizaci v EU může podpořit integraci finančních trhů EU, pomoci diverzifikovat zdroje financování a uvolnit kapitál, což úvěrovým institucím a věřitelům usnadní poskytování úvěrů domácnostem a podnikům.

Komise ve svém pracovním programu na rok 2015 2 stanovila cílená opatření s 10 prioritami a oznámila, že jako součást priority vytvoření lepšího a spravedlivějšího vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou zavede rámec EU pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci. V investičním plánu pro Evropu, který předložila Komise dne 26. listopadu 2014, bylo vybudování udržitelného sekuritizačního trhu, aniž by se opakovaly chyby před krizí, určeno jako jedna z pěti oblastí, ve kterých jsou potřebná opatření v krátkodobém horizontu 3 .

Sekuritizací se rozumí transakce, které umožňují věřiteli nebo původcům aktiv (obvykle úvěrové instituce) refinancovat soubor úvěrů nebo aktiv (např. hypotéky, úvěry na automobily, spotřebitelské úvěry, kreditní karty) prostřednictvím jejich transformace na cenné papíry. Věřitel nebo původce uspořádá portfolio do různých kategorií rizika, které jsou přizpůsobeny zájmům investorů, pokud jde o výši rizika/zisku. Výnosy investorů plynou z peněžních toků podkladových úvěrů. Tyto trhy nejsou určeny pro retailové investory.

Sekuritizace je významným prvkem dobře fungujících kapitálových trhů. Náležitě strukturovaná sekuritizace může být důležitým prostředkem diverzifikace zdrojů financování a efektivnějšího rozložení rizik v rámci finančního systému Unie. Umožňuje širší rozložení rizika finančního sektoru a může pomoci uvolnit rozvahy úvěrových institucí, takže jsou schopny dále poskytovat úvěry ve prospěch ekonomiky. Může zvýšit celkovou efektivitu finančního systému a zajistit dodatečné investiční příležitosti. Sekuritizace může vytvořit most mezi úvěrovými institucemi a kapitálovými trhy, čímž může vzniknout nepřímá výhoda pro podniky a občany (například výhodnější úvěry a hypoteční financování podniků a kreditní karty) a poskytnout příslušným investorům vůči určitým kategoriím aktiv expozici, která je oddělena od úvěrového rizika původce.

V důsledku krize související s rizikovými hypotékami v USA v období 2007–2008 veřejné orgány učinily řadu opatření, aby se sekuritizační transakce staly bezpečnější a jednodušší a aby bylo zajištěno, že jsou k dispozici vhodné pobídky k řízení rizika – včetně prostřednictvím vyšších kapitálových požadavků, požadavků náležité péče a obchodního chování, jakož i povinných požadavků na ponechání si rizika za účelem zajištění toho, že sekuritizované produkty nebudou vytvářeny výhradně za účelem distribuce investorům, což se převážně dělo před finanční krizí z roku 2008 (tzv. model „originate to distribute“) 4 . Tyto reformy byly nezbytné k zajištění finanční stability. Jejich výsledkem je, že veškeré sekuritizace v EU jsou nyní přísně regulovány.

Od počátku finanční krize zůstaly evropské sekuritizační trhy utlumeny. Naproti tomu na trzích v USA došlo k oživení. A to i přesto, že na rozdíl od USA sekuritizační trhy v EU přestály krizi relativně dobře a jejich realizované ztráty z nástrojů pocházejících z EU byly ve srovnání se ztrátami v USA velmi nízké. Například sekuritizované nástroje z USA s ratingem AAA zajištěné cennými papíry krytými hypotečním úvěrem na obytné nemovitosti dosáhly míry selhání 16 % („subprime“) a 3 % („prime“). Naproti tomu míra selhání cenných papírů krytých hypotečním úvěrem na obytné nemovitosti z EU nikdy nepřekročila 0,1 %. Rozdíl u produktů s ratingem BBB je ještě větší. Míry selhání těchto amerických cenných papírů krytých hypotečním úvěrem na obytné nemovitosti dosáhly svého vrcholu ve výši 62 % („subprime“) a 46 % („prime)“, zatímco u produktů EU dosáhly míry selhání nejvýše 0,2 %.

I když sekuritizační trhy v USA mají jiné vlastnosti než trhy v EU a jednotlivé vnitrostátní trhy, z nichž každý má různou míru roztříštěnosti a efektivity, je jejich silnější oživení alespoň z části dáno poskytnutím prostředků z veřejných zdrojů. Téměř 80 % sekuritizovaných nástrojů v USA využívá veřejné záruky od podniků podporovaných americkou vládou (například Fannie Mae a Freddie Mac). Banky, které investují do těchto produktů, v rámci regulačního režimu USA rovněž využívají nižší kapitálové požadavky.

Tento návrh vychází z předpisů, které byly v EU zavedeny za účelem řešení rizik, která jsou spojena s vysoce komplexní, neprůhlednou a rizikovou sekuritizací. Zaměření se na lepší rozlišení a vytvoření transparentní, jednoduché a standardizované sekuritizace je přirozeným dalším krokem k vytvoření udržitelného trhu EU pro sekuritizaci, který podporuje investice EU i řádné řízení rizik. Cílem tohoto legislativního návrhu je:

1)znovu nastartovat trhy na udržitelnějším základě, aby jako účinný prostředek financování pro hospodářství mohla působit jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace;

2)umožnit efektivní a účinné převody rizika na širokou škálu institucionálních investorů, jakož i bank;

3)umožnit, aby sekuritizace fungovala jako účinný mechanismus financování pro některé dlouhodobější investory a banky;

4)chránit investory a řídit systémové riziko tak, aby se zabránilo novému vzniku defektních modelů „originate to distribute“.

Při budování trhu pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci je prvním krokem určení spolehlivých nástrojů na základě jasných kritérií způsobilosti. Druhým krokem je upravit regulační rámec tak, aby umožňoval přístup, který by více odrážel rizika.

Cílem není odstranit předpisy, které byly v EU zavedeny za účelem řešení rizik, která jsou spojena s vysoce komplexní, neprůhlednou a rizikovou sekuritizací. Tento návrh však pomůže lépe rozlišovat jednoduché, transparentní a standardizované produkty. Tento rámec by měl zajistit důvěru investorů a vysoký standard pro EU, pomoci stranám vyhodnotit rizika související se sekuritizací (u jednotlivých produktů i napříč produkty). Nový rámec EU však nezprošťuje investory povinnosti jednat s náležitou péčí. Rovněž neposkytuje kontrolu úvěrového rizika sekuritizovaných úvěrů – investoři mají celou škálu investičních možností, aby mohli své investice přizpůsobit preferencím v oblasti rizik/výnosů. Koncept „jednoduchý, transparentní a standardizovaný“ (JTS) se vztahuje na postup, kterým je sekuritizace strukturována, nikoliv na podkladovou úvěrovou kvalitu daných aktiv. Neznamená to tedy, že některé sekuritizace, které nejsou jednoduché, transparentní a standardizované, například mají méně jednoduché struktury, by nemohly být tvořeny podkladovými expozicemi s odpovídajícími znaky úvěrové kvality.

Ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 25. a 26. června 2015 Evropská rada uvedla, že sekuritizace může poskytnout účinný mechanismus pro převod rizik z úvěrových institucí na neúvěrové instituce, čímž se zvýší schopnost úvěrových institucí poskytovat úvěry, ale rovněž schopnost směrovat financování neúvěrových institucí k provoznímu kapitálu společností. Evropská rada vyzvala Komisi, aby přednostně a nejpozději do konce roku 2015 navrhla rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, který by vycházel z četných stávajících iniciativ na evropské i mezinárodní úrovni.

Evropský parlament ve svém usnesení o unii kapitálových trhů pro evropskou ekonomiku z července 2015 uvedl, že vytvoření jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace by mělo být lépe posouzeno a uvítal podnět ke zřízení udržitelného a transparentního sekuritizačního trhu vypracováním zvláštního regulačního rámce s jednotnou definicí vysoce kvalitní sekuritizace s účinnými metodami sledování, měření a řízení rizika. Toto navrhované nařízení rozlišuje mezi ustanoveními použitelnými pro JTS sekuritizace a ustanoveními použitelnými pro JTS i jiné než JTS sekuritizace.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V současné době je rámec pro sekuritizaci EU upraven velkým množstvím právních aktů EU. Patří sem nařízení o kapitálových požadavcích pro banky 5 , směrnice Solventnost II 6 pro pojišťovny, směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) 7 a směrnice o správcích alternativních investičních fondů 8 pro správce aktiv. Právní ustanovení, zejména týkající se poskytování informací a transparentnosti, jsou rovněž stanovena v nařízení o ratingových agenturách 9 (CRAIII) a směrnici o prospektu 10 . Také v legislativních návrzích Komise jsou obsaženy prvky týkající se obezřetnostního přístupu k sekuritizaci, které jsou nyní projednávány (strukturální reforma bank a fondy peněžního trhu).

Ustanovení jsou rovněž obsažena v aktech v přenesené pravomoci. EU již podnikla kroky k vytvoření diferencovaného regulačního zacházení ve dvou aktech v přenesené pravomoci, které se vztahují na obezřetnostní požadavky pro pojišťovny (v rámci směrnice Solventnost II 11 ) a likviditu úvěrových institucí (prostřednictvím nařízení o ukazateli krytí likvidity 12 ). Tento přístup pomůže lépe rozlišovat jednoduché, transparentní a standardizované produkty od méně průhledných a komplexnějších produktů. To může učinit některé sekuritizace atraktivnějšími snížením překážek v sekuritizačním procesu a zvýšením likvidity a hloubky trhu. Toto rozlišení však nezprošťuje investory povinnosti jednat s náležitou péčí. Přijetí těchto aktů v přenesené pravomoci v roce 2014 představovalo předběžné kroky, které nyní musí být doplněny dalšími opatřeními, a to na základě řady iniciativ EU a mezinárodních iniciativ pro sbližování regulačních norem.

Řada mezinárodních a evropských veřejných orgánů věnovala v nedávné době značnou část své práce na předpisech sekuritizaci. Tento návrh vychází z uvedených iniciativ.

Na celosvětové úrovni Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) společně vedou meziodvětvovou pracovní skupinu, která se zabývala překážkami sekuritizace. Jejím hlavním úkolem bylo vypracovat kritéria pro určení jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizovaných nástrojů. Skupina vydala dne 23. července 2015 soubor globálních kritérií 13 .

Basilejský výbor pro bankovní dohled v prosinci 2014 zveřejnil revidované normy týkající se kapitálových požadavků bank investujících do sekuritizace. Výbor se v nadcházejících měsících bude rovněž zabývat tím, zda a jakým způsobem začlenit kritéria pro jednoduchou a transparentní sekuritizaci vypracovaná pracovní skupinou BCBS-IOSCO do rámce pro kapitálové požadavky při sekuritizaci.

Na úrovni EU se touto otázkou v reakci na pomalé oživení sekuritizačních trhů zabývala řada veřejných orgánů. Například Evropská centrální banka (ECB) a Bank of England („BoE“) zahájily v květnu 2014 veřejnou konzultaci k otázce lepšího fungování sekuritizačního trhu v Evropské unii.

Na žádost Komise z ledna 2014 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) dne 7. července 2015 dokončil doporučení určené Komisi týkající se rámce pro kvalifikovanou sekuritizaci. Navrhuje kritéria pro definování jednoduchých, standardních a transparentních sekuritizačních transakcí, včetně konkrétního souboru prvků pro krátkodobé sekuritizace, tzv. obchodní cenné papíry zajištěné aktivy (ABCP). Evropský orgán pro bankovnictví rovněž navrhl obezřetné zacházení citlivější vůči riziku pro dlouhodobé sekuritizované nástroje, jakož i pro ABCP, a to přizpůsobením kapitálových změn navržených v roce 2014 v basilejském rámci pro sekuritizaci za účelem uznávání relativně nižší rizikovosti JTS sekuritizace, přičemž regulatorní kapitál bude nadále podléhat zvýšeným obezřetnostním požadavkům.

Společný výbor evropských orgánů dohledu prověřil stávající rámec EU, pokud jde o požadavky na poskytování informací a povinnosti týkající se náležité péče, oznamování orgánům dohledu a ponechání si rizika. Společný výbor rovněž přezkoumal případné nesrovnalosti ve stávajícím rámci. Podrobná zpráva byla zveřejněna dne 12. května 2015.

Soulad s ostatními politikami Unie

Toto navrhované nařízení o sekuritizaci podporuje investiční plán pro Evropu, který předložila Komise v roce 2014 za účelem odstranění hlavních překážek v oblasti investic. Tento nový přístup by pomohl řešit stávající nedostatečné financování reálné ekonomiky v EU.

Tato iniciativa je součástí akčního plánu pro unii kapitálových trhů přijatého dnes Evropskou komisí. Unie kapitálových trhů je jednou z priorit Komise, jež má za cíl zajistit, aby finanční systém podporoval zaměstnanost a růst a pomáhal s demografickými výzvami, kterým Evropa čelí. Cílem je lépe propojit úspory s růstem a poskytnout střadatelům a investorům další možnosti a lepší návratnost. Unie kapitálových trhů má podnikům nabídnout více finančních možností v různých stádiích jejich rozvoje a směřovat investice tam, kde mohou být využity co nejproduktivněji, aby se rozšířily možnosti evropských společností a projektů infrastruktury.

Na základě konzultací probíhajících od 18. února do 13. května 2015 Komise zveřejnila zelenou knihu „Vytvoření unie kapitálových trhů“. V odpovědích většina respondentů potvrdila oblasti pro oživení evropských kapitálových trhů, které byly identifikovány v zelené knize 14 . Zúčastněné strany rovněž podpořily vytvoření rámce EU na podporu jednoduché a transparentní sekuritizace a v rámci zvláštní konzultace předložily svá podrobná stanoviska.

Kromě investičního plánu pro Evropu a iniciativ v oblasti finanční regulace přijalo několik orgánů a institucí EU iniciativy na znovunastartování sekuritizačních trhů a zvýšení důvěry z hlediska fungování trhů. Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem využívá nástroje sekuritizace k podpoře financování malých a středních podniků, například v rámci programu COSME a společných iniciativ Komise a EIB.

V druhé polovině roku 2014 zahájila ECB program nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), který si klade za cíl dále posílit transmisi měnové politiky. Společně s dalšími měnovými opatřeními (cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO), program nákupu krytých dluhopisů (CBPP), program nákupů veřejného sektoru (PSPP)) má usnadnit poskytování úvěrů hospodářství eurozóny. Praktické podrobnosti programu, přijaté dne 2. října 2014, stanoví, jaké cenné papíry zajištěné aktivy může ECB kupovat. Kritéria převážně odrážejí stávající rámec ECB pro zajištění u refinančních operací. Jsou obecně v souladu se stávajícími kritérii aktů v přenesené pravomoci Komise a s tímto návrhem.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Návrh je založen na článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který je právním základem opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Tento právní základ použil normotvůrce EU rovněž pro přijetí nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) (nařízení (EU) č. 575/2013), nařízení o ratingových agenturách (CRAIII) (nařízení (EU) č. 1060/2009) a nařízení (EU) č. 648/2012 (o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů), jejichž ustanovení jsou součástí tohoto nařízení nebo jsou tímto nařízením změněna.

Tímto návrhem se mění rovněž některá ustanovení směrnice Solventnost II a zrušují ustanovení směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIFM). Tyto směrnice jsou založeny na článku 53 ve spojení s článkem 62 Smlouvy. Ačkoli právním základem těchto ustanovení není na rozdíl od tohoto návrhu článek 114 Smlouvy, pokud by dotčená ustanovení byla přijata nezávisle na těchto směrnicích, byl by jejich právním základem článek 114 SFEU. Jejich hlavním cílem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, především zajištěním rovných podmínek na vnitřním trhu pro investory a emitenty sekuritizací.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílem tohoto návrhu je znovu nastartovat udržitelný sekuritizační trh, který zlepší financování hospodářství EU, a zároveň zajistí finanční stabilitu a ochranu investorů. Za tímto účelem je cílem návrhu poskytnout regulační platformu, na jejímž základě lze vybudovat důvěru investorů, zajistit větší soudržnost a standardizaci na trhu a zavést regulační rámec citlivější vůči riziku (prostřednictvím změny nařízení o kapitálových požadavcích a aktu v přenesené pravomoci Solventnost II).

Sekuritizované produkty jsou součástí finančních trhů EU, jež jsou otevřené a integrované. Sekuritizace spojuje finanční instituce z různých členských států i z nečlenských států: banky často poskytují úvěry, které byly sekuritizovány, zatímco finanční instituce jako pojišťovny a investiční fondy do těchto produktů investují, a to jak na celoevropské, tak na celosvětové úrovni. Sekuritizační trh má proto mezinárodní povahu.

Členské státy nemohou samy přijmout opatření dostatečná k opětovnému nastartování sekuritizačních trhů. EU na mezinárodní úrovni prosazuje normy za účelem definice jednoduché, transparentní a standardizované (JTS) sekuritizace. Tyto normy pomohou investorům určit kategorie sekuritizací, jejichž podkladová rizika mohou být snadněji a transparentněji analyzována.

Provádění těchto mezinárodních norem členskými státy by mohlo vést k odlišným přístupům, čímž by se fakticky vytvořila překážka pro přeshraniční investory a narušila důvěra investorů ve standard JTS. Vytvoření obezřetnostního rámce pro JTS sekuritizaci, jenž bude citlivější vůči riziku, nadto vyžaduje, aby EU definovala, co je to JTS sekuritizace, protože jinak by regulační zacházení citlivější vůči riziku pro banky a pojišťovny mohlo být dostupné pro různé typy sekuritizací v různých členských státech. To by vedlo k nerovným podmínkám a k regulatorní arbitráži. Pokud jde o nedostatečnou konzistentnost a standardizaci, právo EU již zharmonizovalo určitý počet prvků týkajících se sekuritizace, zejména definice, pravidla týkající se zpřístupňování informací, náležité péče, ponechání si rizika a obezřetnostního zacházení u regulovaných účetních jednotek investujících do těchto produktů. Tato ustanovení byla vypracována v rámci různých právních aktů (nařízení o kapitálových požadavcích, směrnice Solventnost II, SKIPCP, nařízení o ratingových agenturách, směrnice o správcích alternativních investičních fondů), což vedlo k některým nesrovnalostem v požadavcích, které se vztahují na různé investory. Zvýšení jejich konzistentnosti a další standardizace těchto ustanovení lze dosáhnout pouze na úrovni Unie.

Opatření by vyslalo jasný a jednotný signál v celé EU, že některé sekuritizace vykazovaly dobré výsledky dokonce i během finanční krize, že mohou být užitečnými investicemi pro různé typy profesionálních investorů, pro něž by měly být odstraněny regulační překážky (nedostatek odpovídajícího obezřetného zacházení, nejednotné zacházení v různých finančních odvětvích). Opatřením na vnitrostátní úrovni nelze účinně stanovit obezřetné zacházení citlivější vůči riziku pro sekuritizaci, protože obezřetné zacházení je již stanoveno v právních předpisech EU, ani zajistit soulad a standardizaci uvedených ustanovení, na která se v současnosti vztahují různé právní předpisy EU, například pokud jde o poskytování informací, náležitou péči nebo ponechání si rizika.

Proporcionalita

Zvolenými možnostmi politiky je zavedení kritérií pro JTS sekuritizaci, která se použijí na dlouhodobou a krátkodobou sekuritizaci (včetně obchodních cenných papírů zajištěných aktivy). Odpovědnost za zajištění souladu s těmito kritérii nesou v prvé řadě původci a sponzoři, kteří by měli zajistit, že JTS sekuritizace splňuje kritéria JTS oznámená Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Investoři by měli před investováním do JTS sekuritizací provést hloubkovou prověrku, měli by se přiměřeně spoléhat na oznámení JTS a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel. Tento přístup je posílen regulačním dohledem, přeshraniční spoluprací v oblasti dohledu a sankčním mechanismem. Rámec EU stanoví pravidla týkající se transparentnosti, náležité péče a ponechání si rizika.

Účastníci trhu však nejsou povinni emitovat JTS sekuritizace a investovat do nich: původci mohou i nadále vytvářet sekuritizace, které nejsou jednoduché, transparentní a standardizované nebo sekuritizace, které jsou jednodušší, transparentnější a více standardizované, než vyžadují kritéria JTS. Cílem vypracování kritérií JTS bylo uvést je v soulad se stávajícími kritérii v aktech v přenesené pravomoci týkajících se ukazatele krytí likvidity a Solventnosti II 15 a kritérií Basilejského výboru pro bankovní dohled / Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry a orgánu EBA.

Pokud jde o soulad s požadavky JTS, je nejúčelnější zajistit, aby odpovědnost nesli původci a investoři, přičemž tato odpovědnost podléhá regulačnímu dohledu. Dohled je schopen sledovat vývoj na trhu a ověřovat, zda transakce splňuje všechny požadavky JTS a v případě potřeby ukládat sankce. Na jedné straně finanční krize ukázala, že investoři se v minulosti příliš spoléhali na třetí strany, jako jsou například ratingové agentury. Toto přílišné spoléhání se na třetí strany oslabilo náležitou péči ze strany investorů. To je také částečně důsledkem regulačních odkazů na třetí osoby („hardwiring“ – mechanické reakce investičních rozhodnutí na ratingy), jimž je proto třeba se vyhnout. Ačkoli třetí strany mohou na dobrovolném základě stále hrát důležitou roli, v tomto návrhu odpovídají za náležitou péči původci a investoři. Na straně druhé by regulační zapojení orgánů dohledu ex ante, které by stanovily, že sekuritizace splňuje požadavky JTS, přeneslo odpovědnost na veřejné orgány, což by vedlo k rizikům morálnímu hazardu: tuto odpovědnost by měli nést původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel.

V neposlední řadě je vypracován rámec EU pro sekuritizaci, který je v případě potřeby v souladu se stávajícími definicemi nebo ustanoveními v právních předpisech Unie týkajících se poskytování informací, náležité péče a ponechání si rizika. Tím bude zajištěno, že trh může dále fungovat na základě stávajícího právního rámce, pokud tento rámec není změněn, tak aby se zbytečně nezvyšovaly náklady a nevytvářela regulační narušení. Rovněž bude nadále zajišťovat ochranu investorů a finanční stabilitu, přičemž bude v nejvyšší možné míře přispívat k financování ekonomiky EU. Za účelem vytvoření harmonizovaného rámce EU byly v případě nutnosti provedeny změny.

Harmonizace stávajícího právního rámce na úrovni EU nemůže sama o sobě standardizovat všechny postupy a praktiky na sekuritizačních trzích. Z tohoto důvodu návrh vyzývá účastníky trhu, aby pracovali na další standardizaci tržních postupů. Z veřejné konzultace například vyplynulo, že se jeví slibně další standardizace dokumentace týkající se sekuritizace provedená samotnými účastníky trhu, například Nizozemským sdružením pro sekuritizaci (DSA). Tento přístup by mohl být rozšířen na další členské státy a další kategorie aktiv za účelem další standardizace postupů sekuritizace, a tím snížení nákladů pro všechny účastníky trhu, jakož i usnadnění investic do sekuritizací. Komise vyzývá účastníky trhu a jejich profesní sdružení, aby začali pracovat na další standardizaci, bude jejich činnost sledovat a v případě potřeby jim poskytne pomoc.

V posouzení dopadů jsou uvedeny další informace o proporcionalitě, a to zejména v oddíle 4.4.

Volba nástroje

Cílem tohoto návrhu je vytvoření udržitelného trhu pro JTS sekuritizaci. Za tímto účelem návrh stanoví kritéria, která musí sekuritizace splňovat, a poskytuje nezbytný rámec dohledu a sdružuje stávající ustanovení v právních předpisech EU v oblasti sekuritizace týkající se ponechání si rizika, poskytování informací a náležité péče.

Kritéria JTS by měla být jednotná pro celou EU. Srovnatelná kritéria s omezenějším rozsahem existují v současné době ve dvou nařízeních v přenesené pravomoci přijatých Komisí (akty v přenesené pravomoci týkající se ukazatele krytí likvidity a Solventnosti II). Navíc materiální pravidla týkající se poskytování informací, ponechání si rizika a náležité péče jsou stanovena v řadě různých nařízení EU (nařízení CRRR, akt v přenesené pravomoci Solventnost II, nařízení v přenesené pravomoci CRA a nařízení v přenesené pravomoci AIFM).

Ustanovení čl. 114 odst. 1 SFEU představuje právní základ pro nařízení, kterým se zavádějí jednotná ustanovení zaměřená na zlepšení fungování vnitřního trhu. Kritéria pro JTS sekuritizaci a harmonizaci stávajících ustanovení v právních předpisech EU v oblasti sekuritizace týkající se ponechání si rizika, poskytování informací a náležité péče budou základem řádného a bezpečného fungování vnitřního trhu. Směrnice by nevedla ke stejným výsledkům, protože její provedení by mohlo vést k přijetí odlišných opatření na vnitrostátní úrovni, což by mohlo vést k narušení hospodářské soutěže a regulatorní arbitráži. Navíc většina ustanovení EU, která již v této oblasti existují, byla přijata formou nařízení.

Vytvoření tohoto právního rámce vyžaduje přijetí řady právních aktů. Za prvé, nařízení o sekuritizaci, kterým se vytváří jednotná definice a pravidla v různých finančních odvětvích, harmonizuje pravidla týkající se ponechání si rizika, náležité péče a poskytování informací. Totéž nařízení stanoví kritéria pro JTS sekuritizaci pro všechna finanční odvětví, způsobilé kategorie aktiv a struktury transakce, jakož i příslušné účastníky trhu napříč odvětvími. Toto nařízení by rovněž mělo zrušit ustanovení odvětvových právních předpisů, která se stanou nadbytečná. Zadruhé, byly rovněž navrženy právní akty týkající se obezřetného zacházení se sekuritizacemi citlivějšího vůči riziku v případě úvěrových institucí. Pro úvěrové instituce je stávající obezřetnostní rámec stanoven v nařízení o kapitálových požadavcích a pro pojistitele v aktu v přenesené pravomoci Solventnost II. Měl by tedy být přijat návrh na změnu nařízení o kapitálových požadavcích, a po přijetí právního rámce pro sekuritizaci by měl být změněn také akt v přenesené pravomoci Solventnost II.

Co se týče načasování těchto nástrojů, tyto různé právní akty představují jeden provázaný balíček, protože pro JTS sekuritizaci bude existovat zvláštní přizpůsobené obezřetné zacházení. Je proto důležité, aby Komise vypracovala komplexní balíček, který obsahuje všechny příslušné prvky.

S cílem zajistit, aby regulační rámec v oblasti pojišťovnictví pro sekuritizaci byl v souladu s obsahem tohoto nařízení, je nezbytná řada změn nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (akt v přenesené pravomoci Solventnost II). Zaprvé, jeho definice týkající se sekuritizace by měly být sladěny s definicemi tohoto návrhu. Zadruhé, vzhledem k přímé použitelnosti požadavků na ponechání si rizika a náležité péče stanovených v tomto návrhu nařízení mohou být podobné požadavky z nařízení v přenesené pravomoci Solventnost II po vstupu tohoto návrhu v platnost zrušeny. Vzhledem k široké podpoře v rámci veřejné konzultace týkající se zelené knihy o unii kapitálových trhů, podle níž by nepřednostní tranše JTS sekuritizace měly rovněž využívat přizpůsobený kapitálový požadavek v rámci Solventnosti II se zvýšenou citlivostí vůči riziku, Komise vypracuje novou kalibraci. Uvedená metodika by sledovala přístup se zohledněním (tzv. look-through přístup) založený na kapitálovém požadavku na podkladové expozice, zvýšený o neneutralizační faktor za účelem zachycení modelového rizika sekuritizace. Kapitálové požadavky podkladových expozic by měly vycházet ze současných kalibrací v aktu Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 a neneutralizační faktor by měl být sladěn s průměrnými faktory uvedenými v doporučení orgánu EBA ze dne 7. července 2015 16 . Metodika by vedla k výraznému snížení kapitálového požadavku pro nepřednostní tranše JTS sekuritizace. Rovněž budou provedena technická zlepšení metodiky výpočtu kalibrací pro přednostní tranše. Tyto změny kalibrací budou mít formu změny aktu Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35.

Komise je zmocněna přijmout tyto změny nařízení v přenesené pravomoci Solventnost II již v tomto okamžiku. Avšak protože nové kalibrace budou muset na tento návrh a zejména na požadavky JTS sekuritizace odkazovat, mohou být nezbytné změny přijaty teprve po přijetí tohoto návrhu. Komise má v úmyslu zajistit, aby se nové kalibrace v oblasti pojišťovnictví a bankovnictví použily od stejného data.

Po současném návrhu bude později následovat návrh na změnu aktu LCR v přenesené pravomoci za účelem jeho sladění s tímto nařízením. Zejména kritéria způsobilosti pro sekuritizace jako aktiva úrovně 2B podle článku 13 uvedeného aktu v přenesené pravomoci budou změněna tak, aby byla v souladu s obecnými kritérii JTS stanovenými v tomto nařízení. Změny těchto aktů v přenesené pravomoci nejsou v této fázi navrhovány. Platí pro ně jiný postup a jsou závislé na výsledku legislativních jednání o tomto balíčku.

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Veřejná konzultace o možném rámci EU pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci probíhala v období od 18. února do 13. května 2015. Bylo obdrženo 120 odpovědí 17 . Z konzultace celkově vyplynulo, že prioritou by mělo být vypracování celoevropského rámce pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci (viz shrnutí odpovědí v příloze 10 posouzení dopadů uvedené níže).

Respondenti se obecně shodli na tom, že musí být uznána mnohem větší výkonnost sekuritizace v EU během krize ve srovnání se sekuritizací v USA a že stávající regulační rámec je třeba upravit. To by pomohlo udržitelnému oživení evropského sekuritizačního trhu vytvořením dalšího kanálu financování hospodářství EU a zároveň zajistilo finanční stabilitu.

Podněty zúčastněných stran byly zohledněny. Někteří účastníci trhu dávali přednost vytvoření soukromých subjektů, které by působily jako „certifikační“ nebo „kontrolní subjekty“ pro JTS sekuritizace. Tvrdili, že povinné využívání externích stran by mohlo přispět k překonání současného stigmatu spojeného se sekuritizacemi a k vybudování důvěry investorů v JTS sekuritizace. Dobrovolné zapojení třetích stran s odbornými znalostmi v oblasti JTS sekuritizace, které by mohly pomáhat při kontrole souladu sekuritizace s požadavky JTS, může investorům i původcům pomoci při utváření si názoru. Nicméně jak většina orgánů dohledu v rámci veřejné konzultace zdůraznila, je velmi důležité, aby investoři nadále prováděli vlastní posouzení, neboť nesou konečnou odpovědnost za svá investiční rozhodnutí. Komise se rovněž domnívá, že výhodnější obezřetnostní zacházení v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví poskytuje investorům dostatečné pobídky, aby investovali do JTS sekuritizací.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise prostřednictvím své účasti v diskuzích a na výměně názorů se společnou pracovní skupinou BCBS-IOSCO v oblasti sekuritizačních trhů a díky zapojení se do práce BFCBS v oblasti přezkumu kapitálových požadavků získala cenné informace. Komise rovněž sledovala činnost týkající se klíčových aspektů sekuritizace prováděnou Společným výborem evropských orgánů dohledu, jakož i jeho jednotlivými členy (EBA, ESMA, EIOPA). V rámci tří veřejných konzultací, které v roce 2014 provedly ECB-BoE, BCBS-IOSCO a EBA, byly získány cenné informace o stanoviscích zúčastněných stran týkajících se sekuritizačních trhů. Komise na ně ve své vlastní veřejné konzultaci navázala a soustředila se na shromažďování dalších podrobných informací o klíčových otázkách. Komise se sešla s veřejnými orgány, centrálními bankami, zástupci soukromého sektoru a Mezinárodním měnovým fondem. Obecně tyto konzultace na mezinárodní úrovni potvrdily názory vyjádřené během vlastní konzultace Komise a poskytují dodatečnou zpětnou vazbu o relativních přínosech některých navrhovaných možností politiky.

Posouzení dopadů

V rámci přípravy tohoto návrhu bylo připraveno posouzení dopadů, které bylo projednáno s meziútvarovou řídicí skupinou. Zpráva o posouzení dopadů byla předložena Výboru pro kontrolu regulace dne 17. června 2015. Zasedání výboru proběhlo dne 15. července 2015. Výbor vydal kladné stanovisko a vyzval ke změnám a dalším příspěvkům v těchto oblastech: současný stav sekuritizačního trhu v různých členských státech a pravděpodobné účinky iniciativy na této úrovni; popis souvislosti mezi zjištěnými problémy a cíli iniciativy, jakož i cíli iniciativy, kterých lze realisticky dosáhnout a přehled výhod a nevýhod uvedených v analýze dopadu možností. Tyto otázky byly řešeny a zapracovány do konečné verze, která je k dispozici na internetové stránce Komise.

Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Tento návrh zjednodušuje a harmonizuje stávající právní ustanovení, která se vztahují na sekuritizace. Není snadné poskytnout spolehlivé odhady dodatečného financování, které by mohlo zajistit větší využití sekuritizačních trhů, neboť to závisí na celé řadě faktorů, jako jsou makroekonomické podmínky a měnová politika, souhrnná poptávka po úvěrech nebo vývoj alternativních zdrojů financování. Všechny tyto faktory se mohou v průběhu času měnit a ovlivnit konečný výsledek. Pokud by se například sekuritizační trh vrátil na předkrizové průměrné úrovně emisí a úvěrové instituce by využívaly nové emise na poskytování nových úvěrů, mohl by soukromý sektor získat dodatečné částky úvěrů v rozmezí 100 až 150 miliard EUR. To by pro firmy a domácnosti v EU představovalo navýšení úvěrů o 1,6 %.

Tyto finanční nástroje nejsou z důvodu míry rizik a přirozené složitosti vhodné pro retailové investory. Možnosti politiky v tomto návrhu by měly mít několik pozitivních účinků na financování malých a středních podniků (viz příloha 6 zprávy o posouzení dopadů). Za prvé, měly by napomoci financování malých a středních podniků prostřednictvím dvou specifických kanálů: poskytování úvěrů malým a středním podnikům prostřednictvím cenných papírů zajištěných aktivy pro malé a střední podniky a krátkodobé úvěry prostřednictvím jednoduchých a transparentních účelových subjektů (tzv. conduit) investujících do obchodních cenných papírů zajištěných aktivy. Za druhé, iniciativa by měla bankám poskytnout nástroj pro přenesení rizika z jejich rozvah. To znamená, že banky by měly uvolnit více kapitálu, který bude potom moci být použit na poskytování nových úvěrů, včetně malým a středním podnikům. A konečně zavedením jednotného a konzistentního rámce pro sekuritizaci v EU a povzbuzením účastníků trhu k dalšímu rozvoji standardizace by tato iniciativa měla snížit provozní náklady u sekuritizací. Vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou v případě sekuritizace úvěrů malých a středních podniků vyšší než průměr, mělo by toto snížení mít především pozitivní vliv na náklady úvěrů pro malé a střední podniky.

Základní práva

Pro tento návrh jsou do určité míry relevantní pouze ochrana osobních údajů (článek 8), svoboda podnikání (článek 6) a ochrana spotřebitele (článek 38) Listiny základních práv Evropské unie. Podle článku 52 Listiny lze tato práva a svobody omezit.

V případě tohoto návrhu je cílem obecného zájmu, který opravňuje k určitým omezením základních práv, cíl zajištění integrity trhu a finanční stability. Svobodu podnikání může ovlivnit nutnost sledovat některé požadavky týkající se ponechání si rizika a náležité péče, aby bylo zajištěno sladění zájmu v investičním řetězci a obezřetný přístup potenciálních investorů. Pokud jde o ochranu osobních údajů, může být nezbytné poskytování některých informací o úvěrech, aby investoři mohli vykonávat náležitou péči. Je však třeba poznamenat, že tato ustanovení jsou v současné době v právních předpisech EU již zavedena. Tento návrh by neměl mít dopad na spotřebitele, neboť sekuritizace nejsou pro spotřebitele určeny. Nicméně JTS sekuritizace by všem třídám investorů umožnila lepší analýzu rizik, což přispívá k ochraně investorů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento legislativní návrh by měl na rozpočet EU omezený dopad. Bude vyžadovat další tvorbu politiky v Komisi a ve třech evropských orgánech dohledu. Evropské orgány dohledu budou dále pověřeny určitými úkoly v oblasti koordinace za účelem zajištění jednotného provádění rámce JTS v EU. Finanční výkaz tvoří přílohu tohoto nařízení.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Vzhledem k tomu, že navrhovaným nástrojem je nařízení, které je v podstatné míře založeno na stávajících právních přepisech EU, není nutné vypracovat plán provádění.

Nařízení zahrnuje sledování a hodnocení evropskými orgány dohledu a Komisí. Zaprvé, orgán EBA by měl v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA zveřejnit zprávu o provádění požadavků JTS, o opatřeních přijatých orgány dohledu a podstatných rizicích a nových slabých místech, které se mohly objevit během provádění, a o iniciativách přijatých účastníky trhu na posílení standardizace sekuritizačního trhu EU. Orgán ESMA navíc v úzké spolupráci s oběma dalšími evropskými orgány dohledu tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní zprávu o fungování požadavků na transparentnost a úrovni transparentnosti sekuritizačního trhu v EU.

Zadruhé, Komise přezkoumá fungování tohoto nařízení a podá o tom zprávu čtyři roky po jeho vstupu v platnost a uvedenou zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě případně společně s legislativním návrhem.

Nařízení tak bude předmětem celkového hodnocení s cílem posoudit mimo jiné, jak je účinné a efektivní, pokud jde o dosažení jeho cílů.

Stupeň dosažení prvního cíle (odlišit jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizované produkty od jiných typů sekuritizace) bude měřen jako funkce ceny a objemu emisí JTS produktů. Nárůst cen a objemu emisí produktů jiných než JTS bude znakem diferenciace a tedy dosažení prvního cíle.

Druhý cíl (prosazování standardizace postupů a praktik na sekuritizačních trzích. řešení regulačních nekonzistentností) bude měřen na základě tří kritérií: 1) růstu ceny a emisí JTS produktů (např. snížení provozních nákladů by mělo vést k vyššímu objemu emisí), 2) míry standardizace u podkladů pro marketing a podávání zpráv a 3) zpětné vazby od subjektů působících na trhu ohledně vývoje provozních nákladů (konkrétní údaje nemusí být veřejně dostupné).

Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Tento návrh se skládá ze dvou hlavních částí. První část je věnována pravidlům, která platí pro všechny sekuritizace, zatímco druhá část se zaměřuje pouze na JTS sekuritizace.

První část představuje společný soubor pravidel, která platí pro všechny sekuritizace, včetně JTS sekuritizace. Vzhledem k tomu, že v odvětví úvěrových institucí, správy majetku a pojišťovnictví jsou již některá pravidla stanovena ve stávajících právních předpisech EU, jsou tato rozptýlena v různých právních aktech a nejsou vždy konzistentní. V první části návrhu jsou proto pravidla zahrnuta v jednom právním aktu, což zajišťuje soudržnost a soulad v jednotlivých odvětvích a zefektivňuje a zjednodušuje stávající pravidla. V důsledku toho jsou odvětvová ustanovení týkající se stejného tématu zrušena.

Druhá část obsahuje kritéria definující JTS sekuritizaci. V nařízení o ukazateli krytí likvidity a v nařízení Solventnost II Komise již pro specifické účely stanovila kritéria podobná kritériím v tomto návrhu, avšak nařízením o sekuritizaci se vytvoří všeobecný a meziodvětvový režim. Revize nařízení o kapitálových požadavcích a budoucí změna aktu v přenesené pravomoci Solventnost II povedou k obezřetnému zacházení citlivějšímu vůči riziku pro banky a pojišťovny investující do JTS sekuritizací. Akt v přenesené pravomoci týkající se ukazatele krytí likvidity bude rovněž pozměněn tak, aby odkazoval na tento legislativní akt, a zejména na soubor JTS kritérií. Zvláštní kritéria týkající se likviditních aspektů sekuritizace budou stanovena v pozměněném aktu v přenesené pravomoci.

Definice (článek 2)

Definice v návrhu jsou do velké míry převzaty z nařízení o kapitálových požadavcích a zajišťují, že stejné definice platí napříč finančními odvětvími, včetně odvětví, na která se nařízení o kapitálových požadavcích nevztahuje.

Pravidla náležité péče pro investory (článek 3)

Vzhledem k tomu, že sekuritizace nejsou vždy nejjednodušší a nejtransparentnější finanční produkty a mohou zahrnovat vyšší rizika než jiné finanční nástroje, vztahují se na institucionální investory pravidla náležité péče.

Stávající pravidla jsou stanovena v nařízení o kapitálových požadavcích, aktu v přenesené pravomoci Solventnost II a v nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 231/2013 (nařízení o správcích AIF). Tato pravidla budou zrušena a nahrazena jediným článkem, kterým se stanoví identická a zjednodušená ustanovení o náležité péči pro všechny typy regulovaných institucionálních investorů působících v EU nebo prostřednictvím EU. Pokud jde o subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, pravidla náležité péče se na ně dosud nevztahují: Komisi je však svěřena pravomoc tato pravidla přijmout (článek 50a směrnice SKIPCP). Vzhledem k úmyslu zahrnout SKIPCP do této iniciativy tak dosud neučinila. Z tohoto důvodu návrh vytváří požadavky pro SKIPCP. Požadavky náležité péče se v tomto návrhu vztahují též na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IORP). Tyto instituce nebyly dosud předmětem těchto pravidel, ale pokud by došlo ke změně, odpovídalo by to vhodně cíli zlepšení řízení rizik v návrhu IORP2 a cíli vytvořit harmonizovaný rámec pro institucionální investory.

Pokud jde o JTS sekuritizace, investoři by měli provádět hloubkovou prověrku ohledně souladu s požadavky JTS. Protože požadavky JTS nejsou indikátorem rizikových prvků sekuritizace, zůstávají investoři odpovědnými za posuzování rizik spojených s jejich expozicí vůči sekuritizované pozici a toho, zda je sekuritizace vhodná a přiměřená potřebám investora.

Ponechání si rizika (článek 4)

Ponechání si rizika původci, sponzory nebo původními věřiteli u sekuritizací zajišťuje sladění zájmu mezi těmito aktéry a investory.

Stávající odvětvové předpisy (CRR, směrnice Solventnost II a směrnice AIFM) již stanoví požadavky na ponechání si rizika, avšak používají takzvaný „nepřímý přístup“: původci, sponzoři nebo původní věřitelé nepodléhají přímo těmto požadavkům, avšak investor by měl ověřit, zda si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechali riziko. To však pro investora, který nemá přímý přístup k informacím potřebným pro provedení takové kontroly, znamená zátěž.

Tento návrh tedy ukládá původci, sponzorovi a původnímu věřiteli požadavek na přímé ponechání si rizika a oznamovací povinnost. Investoři tak mohou jednoduše ověřit, zda si tyto subjekty ponechávají riziko. V případě sekuritizací, zejména v situacích, kdy původce, sponzor nebo původní věřitel nejsou usazeni v EU, bude nadále v plném rozsahu platit nepřímý přístup. Stávající přístup zajišťuje rovné podmínky na celosvětové úrovni. V souladu se stávajícími právními předpisy EU by měly být určité výjimky stanoveny v případech, kdy jsou sekuritizované expozice plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručeny zejména orgány veřejné správy. V případě podpory z veřejných zdrojů poskytnuté v podobě záruk nebo jinými prostředky nejsou ustanoveními tohoto nařízení dotčena pravidla pro státní podporu.

Tento návrh rovněž bere v úvahu doporučení orgánu EBA za účelem vyplnění potenciální mezery v provádění režimu ponechání si rizika, která spočívá v tom, že by požadavky mohly být obcházeny širokým výkladem definice původce. Za tímto účelem je stanoveno, že pro účely článku 4 se subjekt vytvořený pouze za účelem sekuritizace expozic a bez široce vymezené podnikatelské činnosti nepovažuje za původce. Například subjekt, který si ponechává ekonomický podíl, musí být schopen plnit platební povinnost ze zdrojů, které nejsou spojeny se sekuritizovanými expozicemi.

Pravidla transparentnosti (článek 5)

Požadavky týkající se transparentnosti sekuritizací a podkladových expozic umožňují investorům porozumět sekuritizačním transakcím, tyto transakce posoudit a porovnat a nespoléhat se pouze na třetí strany, jako jsou ratingové agentury. Umožňují investorům jednat jako obezřetní investoři a vykonávat náležitou péči.

Tento návrh zajišťuje, že investoři budou mít k dispozici veškeré relevantní informace o sekuritizacích. Zahrnuje všechny typy sekuritizací a použije se napříč odvětvími. S cílem usnadnit využívání informací ze strany investorů a poskytování informací původci, sponzory a sekuritizačními jednotkami pro speciální účel návrh předpokládá stávající acquis, včetně standardizovaného vzoru pro poskytování informací. Protože se vzory v současnosti nevztahují na všechny segmenty sekuritizace, je nutné vypracovat další vzory (například vzory pro obchodní cenné papíry zajištěné aktivy). Při tom je zapotřebí nalézt správnou rovnováhu mezi mírou podrobností a proporcionalitou požadavků na poskytování informací.

Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel by měli investorům volně zpřístupnit informace prostřednictvím standardizovaných vzorů na internetové stránce, která splňuje určitá kritéria, jako je kontrola kvality údajů a kontinuita činnosti. V praxi by se tím umožnilo vykazování těchto informací do datového úložiště, jako je například European Datawarehouse, kde se již velká část tohoto typu informací shromažďuje pro účely způsobilosti v refinančních operacích Eurosystému. Vykazování informací bude prováděno prostřednictvím standardizovaných vzorů, které by mohly být též používány pro vykazování podle tohoto nařízení, a do jejich dokončení na internetových stránkách strukturovaných finančních nástrojů podle článku 8b nařízení CRAIII. V každém případě budou mít příslušné orgány povinnost zajistit, aby informace byly řádně poskytovány investorům a aby internetové stránky měly požadované vlastnosti. Orgán ESMA v úzké spolupráci s EBA a EIOPA by měl v návrhu regulačních technických norem stanovit požadavky, které mají internetové stránky, na nichž jsou zpřístupněny informace držitelům sekuritizovaných pozic, splňovat. Tyto požadavky se budou vztahovat zejména na strukturu správy, včetně nezávislosti internetových stránek, způsobu přístupu k informacím, interních postupů k zajištění správného fungování, provozní spolehlivosti a integrity internetové stránky a zavedených postupů za účelem zajištění kvality a přesnosti informací.

JTS sekuritizace (články 6 až 13)

Články 6 až 13 obsahují požadavky pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou (JTS) sekuritizaci.

Standard JTS neznamená, že daná sekuritizace je bez rizik, ale znamená, že produkt splňuje řadu kritérií a že obezřetný a pečlivý investor bude moci provést analýzu rizik vyplývajících ze sekuritizace.

Budou existovat dva typy požadavků JTS: jeden pro dlouhodobé a jeden pro krátkodobé sekuritizace (ABCP). Do značné míry se jedná o podobné požadavky. Požadavky jsou vypracovány na základě stávajících požadavků v aktech v přenesené pravomoci týkajících se ukazatele krytí likvidity a Solventnosti II, a to na základě doporučení EBA a standardu BCBS-IOSCO. Požadavky budou platit pro všechna finanční odvětví

Tento návrh umožňuje, aby požadavky JTS splnily pouze sekuritizace, u nichž dochází ke „skutečnému prodeji“. V případě sekuritizace, u níž dochází ke skutečnému prodeji, se vlastnictví podkladových expozic převádí nebo fakticky připisuje na sekuritizační jednotku pro speciální účel. V případě syntetické sekuritizace nejsou podkladové expozice přeneseny na takový subjekt, ale úvěrové riziko související s podkladovými expozicemi je převedeno prostřednictvím derivátové smlouvy nebo záruk. Vzniká tak dodatečné úvěrové riziko protistrany a potenciální složitost související zejména s obsahem smlouvy. Kritéria JTS pro syntetickou sekuritizaci nebyla dosud vypracována ani na mezinárodní úrovni (BCBS-IOSCO), ani na evropské úrovni (EBA). V současné době tak není dostatečně zřejmé, na základě čeho by se syntetické sekuritizace měly považovat za JTS sekuritizace a za jakých podmínek. Komise se bude touto otázkou dále zabývat a bude sledovat činnost mezinárodních a evropských subjektů v této věci. Posoudí, zda by některé syntetické sekuritizace, které měly dobré výsledky během finanční krize a které jsou jednoduché, transparentní a standardizované, měly být schopny plnit požadavky JTS. Komise by ve svých budoucích návrzích politik mohla využít další příspěvky, zejména od EBA. Nicméně určitá kategorie transakcí malých a středních podniků prováděných souběžně se zárukami veřejných orgánů nebo programy veřejných záruk (tj. „tranched cover)“ byla vyčleněna a vztahuje se na ni obezřetné zacházení JTS v rámci nařízení CRR.

Oznámení o JTS a poskytování informací o JTS (článek 14)

Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel by měli společně odpovídat za soulad s požadavky JTS a za předložení oznámení orgánu ESMA, který tyto informace zveřejní na svých internetových stránkách. Tím bude zajištěno, že původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel převezmou odpovědnost za své tvrzení, že daná sekuritizace splňuje požadavky JTS, a že bude na trhu panovat transparentnost. Původci a sponzoři odpovídají za jakékoli ztráty či škody vzniklé v důsledku nesprávných nebo zavádějících oznámení za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy. Investoři však budou muset provést stále vykonávat náležitou péči, avšak smějí přiměřeně spoléhat na oznámení JTS a informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel ohledně splnění kritérií JTS. S cílem usnadnit postup pro investory, původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel vytvoří evropské orgány dohledu vzor pro posouzení JTS.

Dohled (články 15 až 22)

Pro zajištění finanční stability, zajištění důvěry investorů a podpory likvidity je nezbytný řádný a účinný dohled nad sekuritizačními trhy. Za tímto účelem návrh požaduje, aby členské státy určily příslušné orgány v souladu se stávajícími právními akty EU v oblasti finančních služeb. Členské státy by měly určit příslušný orgán příslušného institucionálního investora pro dohled nad dodržováním článku týkajícího se náležité péče, jak je tomu nyní podle stávajících ustanovení právních předpisů EU. Tento orgán dohledu by měl mít pravomoci, které mu jsou uděleny podle příslušných právních předpisů v oblasti finančních služeb. Pokud jde o dohled podle článků 4 až 14 návrhu, pokud jsou zúčastněné strany regulovány právními předpisy EU v oblasti finančních služeb, měly by příslušný orgán pro příslušný regulovaný subjekt určit členské státy. Například pokud je dotyčný subjekt úvěrovou institucí, měl by být příslušný orgán bankovního dohledu určen členskými státy. V případě, že úvěrová instituce je významnou úvěrovou institucí podle nařízení (EU) č. 1024/2013, měl by být určen jednotný mechanismus dohledu. Pokud dotyčná strana není regulovaným subjektem podle právních předpisů EU v oblasti finančních služeb, například sekuritizační jednotka pro speciální účel, členské státy se mohou rozhodnout, který orgán by měl být příslušným orgánem. Tímto způsobem jsou předpisy dohledu pro tento návrh v co největší možné míře v souladu se stávajícími předpisy. Pro subjekty, které nejsou v současné době regulovány právními předpisy EU, musí členské státy určit jeden nebo více příslušných orgánů.

Členské státy by měly poskytnout příslušným orgánům pravomoci v oblasti dohledu, vyšetřování a ukládání sankcí, které jsou obvykle k dispozici podle právních předpisů EU v oblasti finančních služeb.

S ohledem na přeshraniční povahu sekuritizačního trhu má zásadní význam spolupráce mezi příslušnými orgány a evropskými orgány dohledu. Základním požadavkem je výměna informací, spolupráce v oblasti dohledu a vyšetřování a koordinace rozhodování.

S cílem zajistit jednotný výklad a společné chápání JTS požadavků příslušnými orgány by orgány EBA, EIOPA a ESMA měly koordinovat práci příslušných orgánů v různých finančních odvětvích a posuzovat praktické otázky, které mohou vzniknout v souvislosti s JTS sekuritizací. Mohou zejména koordinovat jejich práci v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu. Provádění tohoto nařízení účastníky trhu a příslušnými orgány by mohl usnadnit postup založený na otázkách a odpovědích.

S ohledem na dopad klasifikace JTS, například na zacházení s kapitálem takových produktů, jsou nezbytná určitá pravidla. Například dva pojistitelé ze dvou různých členských států by mohli investovat do stejné JTS sekuritizace z jiného členského státu. Příslušný orgán vykonávající dohled nad prvním pojistitelem by mohl dospět k závěru, že sekuritizační nástroj nesplňuje požadavky JTS, zatímco příslušný orgán vykonávající dohled nad druhým pojistitelem by mohl dospět k závěru, že požadavky JTS splňuje. Přetrvávající používání různých přístupů by mohlo mít negativní dopad na důvěryhodnost přístupu JTS a mohlo by vést k regulatorní arbitráži.

Za účelem zajištění věrohodného přístupu k JTS sekuritizaci byla proto v návrhu zavedena některá zvláštní pravidla. Pokud má příslušný orgán důkaz, že původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel provedli věcně nesprávná nebo zavádějící oznámení JTS, měl by neprodleně informovat orgány ESMA, EBA nebo EIOPA a příslušné orgány dotčených členských států a prodiskutovat svoje závěry. Pokud nelze dosáhnout dohody, mělo by existovat závazné zprostředkování v souladu s nařízením ESMA.

Změny jiných právních aktů (články 23 až 27)

Články 24 až 27 mění řadu článků jiných právních aktů, zejména směrnici SKIPCP, směrnici Solventnost II, nařízení CRAIII, směrnici AIFM a nařízení EMIR. Tyto změny jsou nezbytné, aby bylo zohledněno vytvoření harmonizovaného rámce pro sekuritizaci podle tohoto návrhu. Z tohoto důvodu musí být řada ustanovení zrušena nebo změněna. Dokud akty v přenesené pravomoci (příslušná ustanovení těchto aktů) nebudou na základě těchto směrnic a nařízení zrušeny, zůstanou dále v platnosti. Jedná se zejména o ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 18 , články 254 až 257 aktu v přenesené pravomoci Solventnost II, články 50 až 56 nařízení AIFM 19 a ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 20 . Komise přijme nezbytné změny těchto aktů v přenesené pravomoci na základě přijatého nařízení o sekuritizaci.

Změny nařízení EMIR stanoví, že na OTC derivátové smlouvy uzavřené subjekty krytých dluhopisů nebo sekuritizačními jednotkami pro speciální účel by se neměla vztahovat povinnost clearingu za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Toto osvobození je odůvodněno skutečností, že smluvní strany OTC derivátových smluv jsou na základě krytých dluhopisů a sekuritizačních ujednání zajištěnými věřiteli a zpravidla je již stanovena adekvátní ochrana proti úvěrovému riziku protistrany. V těchto případech by povinnost provádět centrální clearing mohla tedy vést ke zbytečné duplikaci technik zmírňování rizika a mohla by být v rozporu se strukturou aktiv. Tato ustanovení mají zajistit, aby orgány evropského dohledu mohly pro emitenty JTS sekuritizací určit situace a podmínky odůvodňující výjimky z požadavků EMIR na clearing a na marže.

Třetí země

Tento návrh v podstatě stanoví systém, který je otevřen pro sekuritizace ze třetích zemí. Institucionální investoři EU mohou investovat do sekuritizací mimo EU a budou muset vykonávat stejnou náležitou péči jako v případě sekuritizací v EU, což zahrnuje ověření týkající se ponechání si rizika a toho, zda původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel zpřístupnili všechny relevantní informace. Sekuritizace mimo EU může rovněž splňovat požadavky JTS a původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel mohou rovněž podat orgánu ESMA oznámení JTS podle článku 8. Neexistuje ani žádný požadavek, aby se podkladové expozice nacházely v EU.

2015/0226 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizaci a vytváří se evropský rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 21 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sekuritizace zahrnuje transakce, které umožňují věřiteli – obvykle úvěrové instituci – refinancovat soubor úvěrů nebo expozic, jako jsou úvěry na nemovitosti, úvěry na automobily, spotřebitelské úvěry nebo kreditní karty, a to prostřednictvím jejich transformace na obchodovatelné cenné papíry. Věřitel portfolio svých úvěrů seskupí a přeorganizuje je do různých kategorií rizika pro různé investory, čímž investoři získají přístup k investicím do úvěrů a jiných expozic, k nimž by obvykle neměli přímý přístup. Příjmem investorů jsou peněžní toky plynoucí z podkladových úvěrů.

(2)V investičním plánu pro Evropu předloženém dne 26. listopadu 2014 Komise oznámila svůj záměr znovu nastartovat kvalitní sekuritizační trhy, aniž by se opakovaly chyby, k nimž došlo před finanční krizí v roce 2008. Rozvoj jednoduchého, transparentního a standardizovaného sekuritizačního trhu je stavebním kamenem unie kapitálových trhů a přispívá k prioritnímu cíli Komise podpořit tvorbu pracovních míst a návrat k udržitelnému růstu.

(3)Evropská unie nemá v úmyslu oslabit právní rámec zavedený v reakci na finanční krizi, řešící rizika spojená s velmi složitou, neprůhlednou a rizikovou sekuritizací. Je velmi důležité zajistit přijetí předpisů, které budou lépe rozlišovat mezi jednoduchými, transparentními a standardizovanými produkty na jedné straně a složitými, neprůhlednými a riskantními nástroji na straně druhé a které budou uplatňovat obezřetnostní rámec citlivější vůči riziku.

(4)Sekuritizace je významným prvkem dobře fungujících finančních trhů. Náležitě strukturovaná sekuritizace je důležitým prostředkem diverzifikace zdrojů financování a efektivnějšího přidělování rizik v rámci finančního systému Unie. Umožňuje širší rozložení rizika finančního sektoru a může pomoci uvolnit rozvahu původce sekuritizace, takže je schopen dále poskytovat úvěry ve prospěch ekonomiky. Může zvýšit celkovou efektivitu finančního systému a zajistit dodatečné investiční příležitosti. Sekuritizace může vytvořit most mezi úvěrovými institucemi a kapitálovými trhy přinášející nepřímo výhody pro podniky i občany (například zlevnění úvěrů a podnikového financování, úvěrů na nemovitosti a kreditních karet).

(5)Vytvoření obezřetnostního rámce pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace („JTS sekuritizace“), jenž bude citlivější vůči riziku, vyžaduje, aby Unie jasně definovala, co je to JTS sekuritizace, protože jinak by bylo regulační zacházení citlivější vůči riziku pro úvěrové instituce a pojišťovny dostupné pro různé typy sekuritizací v různých členských státech. To by vedlo k nerovným podmínkám a k regulatorní arbitráži.

(6)Je na místě stanovit v souladu se stávajícími odvětvovými právními předpisy Unie definice všech klíčových pojmů sekuritizace. Zejména je třeba vytvořit jasnou a ucelenou definici sekuritizace, která by zachytila každou transakci nebo systém transakcí, jimiž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do jednotlivých tranší. Expozice, která vytváří přímou platební povinnost v rámci transakce nebo systému transakcí používaných k financování nebo řízení hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém transakcí mají platební povinnosti s různou nadřízeností.

(7)Na mezinárodní i evropské úrovni již bylo odvedeno mnoho práce na identifikaci JTS sekuritizace a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 22 a (EU) 2015/35 23 již byla stanovena kritéria pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci pro specifické účely, s níž je spojeno obezřetné zacházení citlivější vůči riziku.

(8)Na základě stávajících kritérií, kritérií Basilejského výboru pro bankovní dohled a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry přijatých dne 23. července 2015 k identifikaci jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizací a zejména doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví ohledně kvalifikované sekuritizace zveřejněných dne 7. července 2015 je nezbytné stanovit obecnou definici JTS sekuritizace platnou pro všechna odvětví.

(9)Implementace „JTS kritérií“ v celé EU by neměla vést k rozdílným přístupům. Rozdílné přístupy by vytvářely potenciální překážky pro přeshraniční investory tím, že by je nutily přijmout podrobnosti regulačních rámců daných členských států, čímž by se oslabila důvěra investorů v kritéria JTS.

(10)Je nezbytné, aby příslušné orgány úzce spolupracovaly v zájmu společného a jednotného porozumění požadavkům JTS v celé Unii a řešení případných problémů s výkladem. S ohledem na tento cíl by měly příslušné tři evropské orgány dohledu v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu koordinovat svou činnost i činnost příslušných orgánů, aby byla zajištěna soudržnost mezi odvětvími a posouzeny praktické otázky, které mohou ve vztahu k JTS sekuritizacím vzniknout. Přitom by měly být rovněž vyžádány názory účastníků trhu a v co největším rozsahu zohledněny. Výsledky těchto diskusí by měly být zveřejněny na internetových stránkách evropských orgánů dohledu, aby původcům, sponzorům, sekuritizačním jednotkám pro speciální účel a investorům pomáhaly v posuzování JTS sekuritizací, než takové pozice emitují nebo do nich investují. Takovýto koordinační mechanismus by byl obzvláště důležitý v období před provedením tohoto nařízení.

(11)Investice do sekuritizací nebo expozice vůči nim vystaví investora nejen úvěrovému riziku podkladových úvěrů nebo expozic: proces strukturování sekuritizací by také mohl vést k dalším rizikům, jako jsou riziko agentury, riziko modelu, právní a operační riziko, riziko protistrany, riziko obsluhy, riziko likvidity, riziko koncentrace a rizika provozní povahy. Proto je nezbytné, aby se na institucionální investory vztahovaly přiměřené požadavky na náležitou péči (due diligence) zajišťující, že budou v zájmu koncových investorů náležitě posuzovat rizika vyplývající ze všech druhů sekuritizací. Náležitá péče tak může rovněž posílit důvěru v trh a mezi jednotlivými původci, sponzory a investory navzájem. Je nezbytné, aby ve vztahu k JTS sekuritizacím investoři rovněž jednali s náležitou péčí. Mohou se informovat prostřednictvím informací poskytnutých stranami sekuritizace, především oznámení o JTS kritériích a souvisejících informací poskytnutých v tomto kontextu, jež by měly investorům dát veškeré relevantní informace o tom, jak jsou kritéria JTS splněna. Institucionální investoři by z oznámení o JTS kritériích a informací poskytnutých původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel měli získat přiměřenou jistotu ohledně toho, zda určitá sekuritizace splňuje požadavky JTS.

(12)Je důležité, aby byly sladěny zájmy původců, sponzorů a původních věřitelů, kteří transformují expozice na obchodovatelné cenné papíry, na jedné straně a zájmy investorů na straně druhé. Za tímto účelem by si původce, sponzor nebo původní věřitel měl ponechat významný podíl v podkladových expozicích dané sekuritizace. Je tedy důležité, aby si původci nebo sponzoři ponechali podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči dotyčným podkladovým rizikům. Sekuritizační transakce by obecně neměly být strukturovány způsobem, který se vyhýbá uplatnění požadavku na ponechání. Tento požadavek by se měl uplatnit ve všech situacích, kdy existuje ekonomická podstata sekuritizace, bez ohledu na použité právní struktury nebo nástroje. Není třeba, aby byly požadavky na ponechání expozice uplatňovány vícenásobně. U kterékoli sekuritizace postačuje, aby se požadavek vztahoval pouze na původce nebo na sponzora nebo na původního věřitele. Podobně pokud sekuritizační transakce obsahuje jako podkladové expozice jiné sekuritizační pozice, požadavek na zachování by se měl uplatnit pouze na sekuritizaci, která je předmětem investice. Oznámení o JTS kritériích informuje investory o tom, že si původci ponechávají podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči podkladovým rizikům. Určité výjimky by měly být stanoveny v případech, kdy jsou sekuritizované expozice plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručeny zejména orgány veřejné správy. V případě podpory z veřejných zdrojů poskytnuté v podobě záruk nebo jinými prostředky nejsou ustanoveními tohoto nařízení dotčena pravidla pro státní podporu.

(13)Schopnost investorů jednat s náležitou péčí, a učinit tak informované posouzení úvěruschopnosti daného sekuritizačního nástroje závisí na jejich přístupu k informacím o těchto nástrojích. Je důležité vytvořit na základě stávajícího acquis komplexní systém, v jehož rámci budou mít investoři přístup ke všem relevantním informacím během celé doby životnosti transakcí; rovněž tak je důležité omezit pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel povinnosti vykazování a usnadnit investorům nepřetržitý, snadný a bezplatný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích.

(14)Ve zprávě pro investory by měli původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel uvést veškeré podstatné údaje o úvěrové kvalitě a výsledcích podkladových expozic, včetně údajů, které investorům umožní jasně identifikovat prodlení a selhání podkladových dlužníků, restrukturalizaci dluhu, odpuštění dluhu, úlevu, zpětné odkupy, platební prázdniny, ztráty, odpisy, zpětně získané prostředky a jiná opatření napravující výsledky aktiv v seskupení podkladových expozic. Rovněž by ve zprávě pro investory měly být uvedeny údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a závazky z emise sekuritizace včetně samostatného uvedení příjmů a výplat ze sekuritizované pozice, tj. plánované jistiny, plánovaných úroků, předplacené jistiny, úroků a poplatků po splatnosti a údajů o tom, že případně nastala rozhodná událost, která má za následek změny v přednosti plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany, a údajů o výši a formě úvěrového posílení dostupného pro každou tranši. I když jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace vykazovaly v minulosti dobré výsledky, splnění požadavků JTS neznamená, že je určitá sekuritizační pozice bez rizika, a nevypovídá nic o úvěrové kvalitě podkladového nástroje sekuritizace. Namísto toho by měly být chápány jako informace o tom, že obezřetný a pečlivý investor bude moci provést analýzu rizik vyplývajících ze sekuritizace. Měly by existovat dva druhy požadavků JTS: jeden pro dlouhodobé a jeden pro krátkodobé sekuritizace (ABCP), přičemž by se na ně měly do značné míry vztahovat podobné požadavky, avšak s konkrétními úpravami odrážejícími strukturální vlastnosti těchto dvou segmentů trhu. Tyto trhy fungují odlišným způsobem: programy ABCP spočívají v řadě transakcí ABCP složených z krátkodobých expozic, které je třeba nahradit, když nastane splatnost. Kritéria JTS kromě toho musí odrážet zvláštní úlohu sponzora poskytujícího likviditní podporu conduitům ABCP.

(15)Tento návrh umožňuje, aby se jako JTS označovaly pouze sekuritizace, u nichž dochází ke „skutečnému prodeji“. V případě sekuritizace, u níž dochází ke skutečnému prodeji, se vlastnictví podkladových expozic převádí nebo fakticky připisuje na emitující subjekt, jímž je sekuritizační jednotka pro speciální účel. V případě platební neschopnosti prodávajícího by převod podkladových expozic na sekuritizační jednotku pro speciální účel neměl podléhat přísným ustanovením o zpětném vyžádání (clawback). Mezi tato přísná ustanovení o zpětném vyžádání patří mimo jiné ustanovení, podle kterých může likvidátor prodávajícího rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před úpadkem prodávajícího, nebo ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka pro speciální účel může takovému zneplatnění zabránit, jen prokáže-li, že jí úpadek prodávajícího nebyl v okamžiku prodeje znám.

(16)V případě sekuritizací, u nichž nedochází ke skutečnému prodeji, nejsou podkladové expozice na takovýto emitující subjekt převedeny a úvěrové riziko související s podkladovými expozicemi je namísto toho převedeno prostřednictvím derivátové smlouvy nebo záruk. Vzniká tak dodatečné úvěrové riziko protistrany a potenciální složitost související zejména s obsahem derivátové smlouvy. K identifikaci JTS kritérií pro uvedené druhy sekuritizačních nástrojů zatím nebyla dostačující žádná analýza na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie. Do budoucna by bylo nezbytné posouzení, zda některé syntetické sekuritizace, které měly dobré výsledky během finanční krize a které jsou jednoduché, transparentní a standardizované, jsou tedy způsobilé kvalifikovat se jako JTS. S ohledem na výše uvedené Komise v budoucím návrhu posoudí, zda by se na sekuritizace, u nichž nedochází ke skutečnému prodeji, mělo vztahovat označení JTS.

(17)Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku pro speciální účel by měly splňovat předem stanovená a jasně definovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic. Substituce expozic, které nejsou v souladu s prohlášeními a zárukami, by se v zásadě neměla považovat za aktivní správu portfolia.

(18)Aby se zajistilo, že investoři budou důsledně vykonávat náležitou péči, a aby se usnadnilo posouzení souvisejících rizik, je důležité, aby sekuritizační transakce byly zajištěny seskupeními expozic, které jsou homogenní, pokud jde o druh aktiv – například seskupením úvěrů na obytné nemovitosti, seskupením komerčních úvěrů, pronájmů a úvěrových příslibů pro podniky stejné kategorie na financování kapitálových výdajů nebo obchodních operací, seskupením automobilových úvěrů či leasingu poskytnutých dlužníkům nebo nájemcům nebo seskupením úvěrů a úvěrových příslibů pro fyzické osoby pro účely osobní a rodinné spotřeby a spotřeby domácností.

(19)Je nezbytné zabránit novému výskytu čistých modelů „originate-and-distribute“. Označují se tak situace, kdy věřitelé poskytují úvěry za uplatnění nekvalitních a nedostatečných postupů upisování, protože předem vědí, že související rizika budou nakonec prodána třetím stranám. Proto by expozice, jež mají být sekuritizovány, měly vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které by neměly být méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňuje na vytváření podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. Podstatné změny standardů pro upisování by měly být kompletně oznámeny potenciálním investorům. Původce nebo původní věřitel by měl mít dostatečné zkušenosti s vytvářením expozic podobného charakteru, jako jsou ty, které byly sekuritizovány. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti, by soubor úvěrů neměl obsahovat žádný úvěr, který byl nabízen a uzavřen s tím, že žadatel o úvěr nebo případně zprostředkovatelé byli uvědoměni, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřovány. Pokud je to na místě, mělo by posouzení úvěruschopnosti dlužníka také splňovat požadavky stanovené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU nebo 2008/48/ES nebo rovnocenné požadavky třetích zemí.

(20)Pokud si původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel přejí používat pro své sekuritizace označení JTS, měli by informovat investory, příslušné orgány a orgán ESMA, že daná sekuritizace splňuje požadavky JTS. ESMA by ji měl následně zveřejnit na seznamu transakcí publikovaném pro informační účely na jeho internetových stránkách. Uvedení emise sekuritizace na seznamu oznámených JTS sekuritizací vedeném orgánem ESMA neznamená, že ESMA nebo jiné příslušné orgány potvrdily, že daná sekuritizace splňuje požadavky JTS. Dodržování požadavků JTS zůstává výhradní odpovědností původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek pro speciální účel. Tím bude zajištěno, že původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel převezmou odpovědnost za své tvrzení, že daná sekuritizace splňuje požadavky JTS, a že bude na trhu panovat transparentnost.

(21)Pokud daná sekuritizace již požadavky JTS nesplňuje, původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel by to měli neprodleně oznámit orgánu ESMA. Kromě toho, pokud příslušný orgán uložil ve vztahu k sekuritizaci oznámené jako JTS správní sankce nebo nápravná opatření, měl by to tento příslušný orgán neprodleně sdělit orgánu ESMA, aby tato informace byla uvedena na seznamu oznámení JTS a investoři tak byli informováni o uvedených sankcích a o spolehlivosti oznámení JTS. Je tedy v zájmu původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek pro speciální účel, aby s ohledem na reputační následky svá oznámení dobře zvažovali.

(22)Investoři by měli provádět vlastní hloubkovou kontrolu investic odpovídající souvisejícím rizikům, měli by však mít možnost spolehnout se na oznámení JTS a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel, pokud jde o dodržování kritérií JTS.

(23)Pro investory, původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel může být užitečné zapojení třetích stran pomáhajících při kontrole souladu sekuritizace s požadavky JTS, jež může přispět ke zvýšení důvěry na trhu s JTS sekuritizacemi. Je však nezbytné, aby investoři provedli vlastní posouzení, převzali odpovědnost za svá investiční rozhodnutí a nespoléhali se mechanicky na takové třetí strany.

(24)Členské státy by měly určit příslušné orgány a poskytnout jim nezbytné pravomoci v oblasti dohledu, vyšetřování a ukládání sankcí. Správní sankce a nápravná opatření by v zásadě měly být zveřejňovány. Jelikož investoři, původci, sponzoři, původní věřitelé a sekuritizační jednotky pro speciální účel mohou být usazeni v různých členských státech a podléhat dohledu různých odvětvových příslušných orgánů, měla by být zajištěna úzká spolupráce mezi relevantními příslušnými orgány včetně Evropské centrální banky (ECB) v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 24 a evropskými orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací a pomoci při činnostech dohledu.

(25)Příslušné orgány by měly těsně koordinovat svůj dohled a zajistit jednotná rozhodnutí, zejména v případech porušení tohoto nařízení. Pokud se takové porušení týká nesprávného nebo zavádějícího oznámení, příslušný orgán, který porušení konstatoval, by měl rovněž informovat evropské orgány dohledu a relevantní příslušné orgány dotčených členských států. ESMA a případně Společný výbor evropských orgánů dohledu by měly mít možnost vykonávat své pravomoci týkající se závazné mediace.

(26)Toto nařízení prosazuje harmonizaci řady klíčových prvků sekuritizačního trhu, aniž je dotčena další doplňková harmonizace procesů a postupů na sekuritizačních trzích, kterou iniciují účastníci trhu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby účastníci trhu a jejich profesní sdružení pokračovali v práci na další standardizaci tržních postupů, a zejména na standardizaci sekuritizační dokumentace. Komise bude pečlivě sledovat úsilí účastníků trhu o standardizaci a bude o něm podávat zprávy.

(27)Směrnice o SKIPCP, směrnice Solventnost II, nařízení o ratingových agenturách, směrnice o správcích alternativních investičních fondů a nařízení o infrastruktuře evropských trhů se odpovídajícím způsobem mění, aby byl zajištěn soulad právního rámce EU s tímto nařízením, pokud jde o ustanovení týkající se sekuritizace, jejichž hlavním předmětem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zejména zajištěním rovných podmínek na vnitřním trhu pro všechny institucionální investory.

(28)Pokud se jedná o změny nařízení (EU) č. 648/2012, budou-li splněny určité podmínky, neměla by se na mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy uzavřené sekuritizačními jednotkami pro speciální účel vztahovat povinnost clearingu. Důvodem je to, že smluvní strany OTC derivátových smluv uzavřených se sekuritizačními jednotkami pro speciální účel jsou na základě sekuritizačních ujednání zajištěnými věřiteli a zpravidla je stanovena adekvátní ochrana proti úvěrovému riziku protistrany. Ve vztahu k derivátům, u nichž není prováděn clearing ústřední protistranou, by měla požadovaná úroveň kolaterálu rovněž zohlednit zvláštní strukturu sekuritizačních ujednání a v nich již stanovenou ochranu.

(29)Mezi krytými dluhopisy a sekuritizacemi existuje určitá míra zastupitelnosti. Aby se proto zamezilo možnosti zkreslení nebo arbitráže mezi využíváním sekuritizací a krytých dluhopisů vzhledem k odlišnému zacházení s OTC derivátovými smlouvami uzavřenými subjekty krytého dluhopisu nebo sekuritizačními jednotkami pro speciální účel, nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo být rovněž změněno, aby byly subjekty krytého dluhopisu osvobozeny od povinnosti clearingu a aby bylo zajištěno, že se na subjekty krytého dluhopisu budou vztahovat stejná dvoustranná rozpětí.

(30)Za účelem specifikace požadavku na ponechání rizika by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přijímání regulačních technických norem, které stanoví způsob ponechání rizika, měření míry ponechání, některé zákazy týkající se ponechaného rizika, ponechání na konsolidovaném základě a osvobození některých transakcí. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu EBA. EBA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(31)S cílem usnadnit investorům nepřetržitý, snadný a bezplatný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích by měla být na Komisi přenesena tatáž pravomoc přijímat akty, pokud jde o přijímání regulačních technických norem pro porovnatelné informace o podkladových expozicích a pravidelných zprávách pro investory a pro požadavky, které mají splňovat internetové stránky, na nichž jsou informace zpřístupněny držitelům sekuritizovaných pozic. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu ESMA. ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(32)S cílem usnadnit postup pro investory, původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel by měla být na Komisi přenesena tatáž pravomoc přijímat akty, pokud jde o přijímání regulačních technických norem pro vzor oznámení JTS, které investorům a příslušným orgánům poskytne dostatečné informace pro posouzení, zda jsou dodrženy požadavky JTS. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu ESMA. ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(33)S cílem upřesnit podmínky spolupráce a povinnost výměny informací příslušných orgánů by měla být na Komisi přenesena tatáž pravomoc přijímat akty, pokud jde o přijímání regulačních technických norem, které stanoví informace, jež mají být vyměňovány, a obsah a rozsah oznamovacích povinností. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu ESMA. ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(34)Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(35)Vzhledem k tomu, že sekuritizační trhy fungují v globálním měřítku a že by měly být pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do sekuritizace zajištěny rovné podmínky na vnitřním trhu, nemůže být cílů tohoto nařízení uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a z důvodu jejich rozsahu a účinků jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)Toto nařízení by se mělo použít na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebo po tomto datu.

(37)Pro sekuritizační pozice, které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nejsou uzavřené, smějí původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel používat označení „JTS“, pokud daná sekuritizace splňuje požadavky JTS. Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel by proto měli být schopni předložit orgánu ESMA oznámení JTS podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení.

(38)Požadavky týkající se náležité péče jsou v podstatě převzaty ze stávajících právních předpisů Unie, a měly by se proto použít na sekuritizace emitované ke dni 1. ledna 2011 nebo po uvedeném datu a na sekuritizace emitované před uvedeným datem, pokud byly po dni 31. prosince 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice. Příslušné články nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, které upřesňují požadavky na ponechání si rizika pro úvěrové instituce a investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, by měly zůstat použitelné až do okamžiku, kdy nastane použitelnost regulačních technických norem pro ponechání si rizika podle tohoto nařízení. Z důvodů právní jistoty by se na úvěrové instituce nebo investiční podniky, pojišťovny, zajišťovny a správce alternativních investičních fondů měly ve vztahu k sekuritizovaným pozicím, které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nejsou uzavřené, měly nadále vztahovat článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly 1, 2 a 3 a článek 22 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, respektive článek 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. S cílem zajistit, aby původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel plnili své povinnosti týkající se transparentnosti až do okamžiku, kdy se použijí regulační technické normy, jež má Komise přijmout podle tohoto nařízení, zpřístupní uvedené subjekty informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení v přenesené pravomoci 2015/3/EU na internetové stránce uvedené v čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví obecný rámec pro sekuritizaci. Definuje sekuritizaci a pro strany účastnící se sekuritizací, jako jsou institucionální investoři, původci, sponzoři, původní věřitelé a sekuritizační jednotky pro speciální účel, stanoví požadavky na náležitou péči, ponechání si rizika a na transparentnost. Stanoví rovněž rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci („JTS sekuritizace“).

2.Toto nařízení se vztahuje na institucionální investory, kterým vznikne expozice vůči sekuritizaci, a na původce, původní věřitele, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„sekuritizací“ transakce nebo systém transakcí, jímž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do jednotlivých tranší, přičemž:

a)finanční toky v rámci této transakce nebo systému transakcí závisejí na výkonnosti expozic či seskupení expozic;

b)podřízenost tranší určuje rozložení ztrát v průběhu transakce nebo systému transakcí.

2)„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ obchodní společnost, svěřenský fond nebo jiný právní subjekt, který není původcem nebo sponzorem a je zřízen za účelem provedení jedné či více sekuritizací, jeho činnost je omezena na úkony, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle, jeho struktura je navržena tak, aby zajistila oddělení závazků tohoto subjektu od závazků původce, a držitelé účasti v tomto subjektu ji mohou volně vyměňovat nebo zastavovat;

3)„původcem“ subjekt, který:

a)byl ať již samostatně nebo prostřednictvím spřízněných subjektů přímo či nepřímo subjektem původní smlouvy zakládající závazky nebo potenciální závazky dlužníka či potenciálního dlužníka, čímž došlo k sekuritizaci expozic, nebo

b)na vlastní účet nakupuje expozice od třetí strany a pak je sekuritizuje;

4)„resekuritizací“ sekuritizace, v níž alespoň jedna z podkladových expozic je sekuritizovanou pozicí;

5)„sponzorem“ úvěrová instituce nebo investiční podnik podle definice v čl. 4 odst. 1 bodech 1 a 2 nařízení (EU) č. 2013/575, jež nejsou původcem a jež vytvářejí a spravují program obchodních cenných papírů zajištěných aktivy nebo jinou sekuritizační transakci nebo systém, jenž nakupuje expozice od třetích stran;

6)„tranší“ smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s expozicí nebo seskupením expozic, přičemž pozice v tomto segmentu představuje větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jiném segmentu, aniž by se přihlíželo k zajištění úvěrového rizika, které držitelům pozic v daném segmentu nebo v jiných segmentech přímo poskytly třetí strany;

7)„programem obchodních cenných papírů zajištěných aktivy“ nebo „programem ABCP“ sekuritizační program, ve kterém vydané cenné papíry mají převážně formu krátkodobých cenných papírů (commercial papers) zajištěných aktivy s původní splatností maximálně jeden rok;

8)„transakcí obchodních cenných papírů zajištěných aktivy“ nebo „transakcí ABCP“ sekuritizace v rámci programu ABCP;

9)„tradiční sekuritizací“ sekuritizace, ve které dochází k ekonomickému převodu sekuritizovaných expozic. Tento převod je doprovázen buď převodem vlastnictví k převáděným sekuritizovaným expozicím z instituce, která je původcem, na sekuritizační jednotku pro speciální účel nebo subparticipací sekuritizační jednotky pro speciální účel k pohledávce. Vydané cenné papíry nepředstavují platební závazky instituce, která je původcem;

10)„syntetickou sekuritizací“ sekuritizace, při níž k přenesení rizika dochází použitím úvěrových derivátů nebo záruk, a expozice, které jsou předmětem sekuritizace, zůstávají expozicemi původce;

11)„investorem“ osoba, která má v držení cenné papíry vzniklé sekuritizací;

12)„institucionálními investory“ pojišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II); zajišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES; instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES 25 v souladu s článkem 2 uvedené směrnice, ledaže by se členský stát rozhodl uvedenou směrnici v souladu s jejím článkem 5 zcela nebo částečně neuplatňovat; správce alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU 26 , který v Unii spravuje a/nebo nabízí alternativní investiční fondy; nebo správcovská společnost SKIPCP ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 27 ; nebo interně spravovaný SKIPCP, jenž je investiční společností povolenou v souladu se směrnicí 2009/65/ES a jenž pro účely své správy neustanovil správcovskou společnost povolenou podle uvedené směrnice; nebo úvěrové instituce nebo investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

13)„obsluhovatelem“ subjekt ve smyslu čl. 142 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

14)„likviditním příslibem“ sekuritizovaná pozice vyplývající ze smluvních ujednání o poskytnutí peněžních prostředků na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům;

15)„revolvingovou expozicí“ jakákoli expozice, kdy může zůstatek zákazníka kolísat na základě jeho rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh, a to až do dohodnutého limitu;

16)„revolvingovou sekuritizací“ sekuritizace, u níž se obměňuje samotná struktura sekuritizace tím, že jsou expozice do seskupení expozic přidávány nebo jsou z něj odebírány bez ohledu na to, zda u expozic dochází k revolvingu, či nikoli;

17)„doložkou o předčasném umoření“ smluvní ustanovení v sekuritizaci revolvingových expozic nebo v revolvingové sekuritizaci, která vyžadují, aby při definovaných událostech byly pozice investorů splaceny dříve, než bylo u vydaných cenných papírů původně uvedeno;

18)„tranší první ztráty“ nejvíce podřízená tranše v sekuritizaci, která je první tranší, jež nese ztráty na sekuritizovaných expozicích, a tím poskytuje ochranu tranším druhé ztráty a případně tranším s vyšším pořadím.

Kapitola 2

Ustanovení použitelná na všechny sekuritizace

Článek 3

Požadavky na náležitou péči pro institucionální investory

1.Než přijme expozici vůči sekuritizaci, ověří institucionální investor, že:

a)pokud původce nebo původní věřitel není úvěrovou institucí nebo investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, poskytuje původce nebo původní věřitel veškeré své úvěry na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů, a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů;

b)původce, sponzor nebo původní věřitel si ponechává podstatný čistý ekonomický podíl v souladu s článkem 4 tohoto nařízení a oznámil jej institucionálnímu investorovi v souladu s článkem 5;

c)původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel zpřístupní informace požadované v článku 5 tohoto nařízení s četností a způsobem stanovenými v uvedeném článku;

2.Než přijmou expozici vůči sekuritizaci, institucionální investoři rovněž provedou hloubkovou prověrku přiměřenou příslušným rizikům, zahrnující alespoň tyto aspekty:

a)rizikové charakteristiky individuální sekuritizované pozice a jejích podkladových expozic;

b)všechny strukturální rysy sekuritizace, které mohou podstatně ovlivnit výkonnost sekuritizované pozice, jako jsou smluvní priority platby a priorita s nimi souvisejících spouštěcích mechanismů, úvěrová posílení, posílení likvidity, spouštěcí mechanismy založené na tržní ceně a definice selhání specifické pro danou transakci;

c)ve vztahu k sekuritizacím označeným jako JTS, zda daná sekuritizace splňuje požadavky JTS stanovené v článcích 7 až 10 nebo 11 až 14. Institucionální investoři smějí přiměřeně spoléhat na oznámení JTS podle čl. 14 odst. 1 a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel ohledně splnění kritérií JTS.

3.Institucionální investoři s expozicí vůči sekuritizaci musí alespoň:

a)zavést písemné postupy přiměřené rizikovému profilu sekuritizované pozice, a je-li to na místě, vhodné pro jejich obchodní i neobchodní portfolio, s cílem průběžně monitorovat, zda jsou dodržovány odstavce 1 a 2, a sledovat výkonnost sekuritizované pozice a podkladových expozic. Je-li to na místě, uvedené písemné postupy zahrnují monitorování druhu expozice, procenta úvěrů po splatnosti více než 30, 60 a 90 dní, měr selhání, sazeb u předčasného splacení, úvěrů, u nichž bylo zahájeno vymáhání zajištění, měr zpětného získání, zpětných odkoupení, změn úvěru, platebních prázdnin, druhů a využití zajištění, distribuce četnosti úvěrového hodnocení nebo jiných měření úvěruschopnosti v rámci podkladových expozic, odvětvové a geografické diverzifikace a distribuce četnosti poměrů úvěru k hodnotě v rozpětích, která umožňují příslušnou analýzu citlivosti. Pokud jsou podkladové expozice samy sekuritizacemi, institucionální investoři rovněž monitorují podkladové expozice uvedených sekuritizací;

b)pravidelně provádět zátěžové testy peněžních toků a hodnot zajištění podporujícího podkladové expozice, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizika dané sekuritizační pozice;

c)zajistit přiměřenou úroveň interních zpráv pro svůj řídící orgán, aby si byli vědomi podstatného rizika vyplývajícího ze sekuritizačních pozic, a zajistit, aby rizika z těchto investic byla náležitě řízena;

d)být schopni prokázat na požádání svým příslušným orgánům, že pro každou svou sekuritizační pozici disponují komplexním a důkladným porozuměním dané pozici a jejích podkladových expozic a že zavedli písemné postupy a procedury pro řízení svých rizik a zaznamenávání relevantních informací.

Článek 4

Ponechání si rizika

1.Původce, sponzor nebo původní věřitel sekuritizace si v této sekuritizaci nepřetržitě ponechává podstatný čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %. Pokud se původce, sponzor nebo původní věřitel mezi sebou nedohodli, kdo si podstatný čistý ekonomický podíl ponechá, ponechá si podstatný čistý ekonomický podíl původce. Požadavky na ponechání nesmí být pro žádnou sekuritizaci uplatňovány vícenásobně. Podstatný čistý ekonomický podíl se měří při vzniku a stanoví se podle pomyslné hodnoty podrozvahových položek. Podstatný čistý ekonomický podíl se nedělí mezi různé druhy ponechávajících subjektů a není předmětem žádného zmírňování úvěrového rizika nebo zajištění.

Pro účely tohoto článku se za původce nepovažuje subjekt, jenž byl zřízen nebo jenž funguje výlučně pro účely sekuritizace expozic.

2.Ponecháním podstatného čistého ekonomického podílu ve výši nejméně 5 % ve smyslu odstavce 1 se rozumí pouze následující případy:

a)ponechání nejméně 5 % nominální hodnoty každé tranše prodané investorům či na ně převedené;

b)v případě revolvingových sekuritizací nebo sekuritizací revolvingových expozic ponechání podílu původce ve výši nejméně 5 % nominální hodnoty každé ze sekuritizovaných expozic;

c)ponechání náhodně zvolených expozic, odpovídajících nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, pokud by tyto nesekuritizované expozice jinak byly sekuritizovány v rámci sekuritizace, za předpokladu, že počet expozic určených k potenciální sekuritizaci činí při vzniku nejméně 100;

d)ponechání tranše první ztráty, a pokud takové ponechání nedosahuje 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, případně jiných tranší, které mají stejný nebo horší profil rizika než tranše převedené na investory nebo jim prodané a nejsou splatné dříve než tyto tranše, tak aby ponechané expozice v celkovém součtu činily nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic;

e)ponechání první ztrátové expozice v hodnotě nejméně 5 % z každé sekuritizované expozice v rámci sekuritizace.

3.Pokud smíšená finanční holdingová společnost usazená v Unii ve smyslu směrnice 2002/87/ES, mateřská úvěrová instituce nebo finanční holdingová společnost usazená v Unii nebo některý z jejích dceřiných podniků ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013 sekuritizuje jakožto původce či sponzor expozice od jedné nebo více úvěrových institucí, investičních podniků nebo jiných finančních institucí, jež spadají do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě, lze požadavky uvedené v odstavci 1 splnit na základě konsolidované situace dotčené mateřské úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud úvěrové instituce, investiční podniky nebo finanční instituce, které vytvořily sekuritizované expozice, dodržují požadavky stanovené v článku 79 směrnice 2013/36/EU a poskytují informace nezbytné ke splnění požadavků stanovených v článku 5 tohoto nařízení včas původci nebo sponzorovi a mateřské úvěrové instituci v EU, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

4.Odstavec 1 se nepoužije, pokud sekuritizované expozice představují expozice vůči níže uvedeným subjektům nebo jsou jimi plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené:

a)ústřední vlády nebo centrální banky;

b)regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru členských států ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)instituce, jimž byla podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 přidělena riziková váha nejvýše 50 %;

d)mezinárodní rozvojové banky uvedené v článku 117 nařízení (EU) č. 575/2013.

5.Odstavec 1 se nepoužije na transakce založené na jasném, transparentním a dostupném indexu, jehož podkladové referenční nástroje jsou shodné s těmi, které tvoří široce obchodovaný index, nebo se jedná o obchodovatelné cenné papíry, které nejsou sekuritizovanými pozicemi.

6.Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění požadavku na ponechání si rizika, zejména pokud jde o:

a)způsoby ponechání si rizika podle odstavce 2, včetně splnění syntetickou nebo podmíněnou formou ponechání;

b)měření míry ponechání podle odstavce 1;

c)zákaz zajištění nebo prodeje ponechaného podílu;

d)podmínky pro ponechání na konsolidovaném základě v souladu s odstavcem 3;

e)podmínky pro osvobození transakcí založené na jasném, transparentním a dostupném indexu uvedeném v odstavci 5.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [six months after entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 5

Požadavky na transparentnost pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel

1.Původce nebo sponzor sekuritizace nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souladu s odstavcem 2 zpřístupní držitelům sekuritizované pozice a příslušným orgánům uvedeným v článku 15 tohoto nařízení alespoň tyto informace:

a)informace o podkladových expozicích sekuritizace se čtvrtletní frekvencí, nebo v případě obchodních cenných papírů zajištěných aktivy informace o podkladových pohledávkách nebo pohledávkách z úvěru s měsíční frekvencí;

b)v příslušných případech níže uvedené dokumenty včetně podrobného popisu priority plateb u sekuritizace:

i)konečný nabídkový dokument nebo prospekt spolu s doklady o uzavření transakce, vyjma právních posudků;

ii)u tradiční sekuritizace smlouvu o prodeji aktiv, smlouvu o postoupení, novaci nebo převodu a relevantní prohlášení o svěřenství,

iii)dohody o derivátech a zárukách a veškeré příslušné dokumenty týkající se ujednání o zajištění, pokud sekuritizované expozice zůstávají expozicemi původce;

iv)smlouvy o obsluze, náhradní obsluze, správě a řízení hotovosti,

v)svěřeneckou listinu, zajišťovací listinu, dohodu o zastoupení, smlouvu s bankou o vedení účtu, smlouvu o zaručené investici a smlouvu o podmínkách či o rámci hlavního trustu či o použití hlavních definic, nebo právní dokumentaci s rovnocennou právní hodnotou;

vi)relevantní dohody mezi věřiteli, dokumentaci derivátů, smlouvy o podřízených úvěrech, smlouvy o úvěrech pro začínající podniky a dohody o likviditním příslibu,

vii)jakoukoli další podkladovou dokumentaci nezbytnou pro pochopení dané transakce;

c)jestliže prospekt není vypracován v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES 28 , shrnutí transakce nebo přehled hlavních prvků sekuritizace, je-li to na místě, včetně:

i)údajů o struktuře transakce;

ii)údajů o charakteristikách expozice, peněžních tocích, prvcích úvěrového posílení a podpory likvidity;

iii)údajů o hlasovacích právech držitelů sekuritizační pozice a o jejich vztahu k jiným zajištěným věřitelům;

iv)seznamu všech rozhodných hodnot a událostí uvedených v dokumentech předložených v souladu s písmenem b), které by mohly mít významný dopad na výkonnost sekuritizačního nástroje;

v)strukturních diagramů obsahujících přehled transakce, peněžních toků a vlastnické struktury;

d)v případě JTS sekuritizací oznámení JTS podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení;

e)čtvrtletní zprávy pro investory, nebo v případě obchodních cenných papírů zajištěných aktivy měsíční zprávy pro investory, obsahující:

i)veškeré podstatné relevantní údaje o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic;

ii)údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a závazky ze sekuritizace, s výjimkou obchodních cenných papírů zajištěných aktivy, a informace o tom, že případně nastala rozhodná událost, která má za následek změny v přednosti plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany;

iii)informace o riziku ponechaném v souladu s článkem 4 a informace požadované podle odstavce 3.

f)je-li to na místě, informace podle článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 29 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem;

g)pokud se písmeno f) nepoužije, jakoukoli významnou událost, jako je:

i)závažné porušení povinností stanovených v dokumentech poskytovaných podle písmene b), včetně jakéhokoli nápravného prostředku, zproštění povinnosti nebo souhlasu následně poskytnutých v souvislosti s takovým porušením;

ii)změna strukturálních rysů, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizace;

iii)významná změna rizikových charakteristik sekuritizace nebo podkladových expozic;

iv)v případě JTS sekuritizací, pokud daná sekuritizace přestane splňovat požadavky JTS nebo pokud příslušné orgány přijaly nápravná nebo správní opatření;

v)jakákoli podstatná změna transakčních dokumentů.

Informace uvedené v písmenech a), b), c) a d) se zpřístupní neprodleně a nejpozději po uzavření transakce.

Informace uvedené v písmenech a) a e) se zpřístupní ve stejný okamžik každé čtvrtletí nejpozději jeden měsíc po dni splatnosti úroku. Ve vztahu k obchodním cenným papírům zajištěným aktivy se informace uvedené v písmenech a) a e) zpřístupní ve stejný okamžik každý měsíc nejpozději jeden měsíc po dni splatnosti úroku.

Údaje uvedené v písmenech f) a g) se zpřístupní neprodleně.

2.Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel mezi sebou určí jeden subjekt, který bude plnit informační požadavky podle odstavce 1. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel zajistí, aby informace byly držiteli sekuritizační pozice a příslušným orgánům dostupné bezplatně, včas a srozumitelně. Subjekt určený k splnění požadavků podle odstavce 1 informace zpřístupní prostřednictvím internetových stránek, které:

a)mají dobře fungující systém kontroly kvality údajů;

b)dodržují příslušné standardy správy a zajišťují údržbu a provoz adekvátní organizační struktury pro zajištění kontinuity a řádného fungování;

c)mají vhodné systémy, kontroly a postupy zajišťující, že dané internetové stránky mohou plnit svou funkci spolehlivě a bezpečně, a identifikující zdroje provozního rizika;

d)mají systémy zajišťující ochranu a integritu obdržených informací a jejich okamžité zaznamenání;

e)zajišťují, že informace budou k dispozici po dobu nejméně 5 let po datu splatnosti sekuritizace.

Subjekt odpovědný za podávání informací podle tohoto článku a místo, kde jsou informace zpřístupněny, jsou uvedeny v sekuritizační dokumentaci.

3.ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)informace, které by původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel měli poskytnout, aby splnili své povinnosti podle odst. 1 písm. a) a d), a jejich prezentaci prostřednictvím standardizovaných vzorů;

b)požadavky, které mají splnit internetové stránky uvedené v odstavci 2, na nichž musí být dané informace dostupné držitelům sekuritizovaných pozic, zejména s ohledem na:

–strukturu správy internetových stránek a způsoby přístupu k informacím;

–interní postupy k zajištění řádného fungování, provozní spolehlivosti a integrity internetových stránek a uchovávaných informací;

–postupy zavedené k zajištění kvality a přesnosti informací.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [one year after entry into force of this Regulation].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 3

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace

Článek 6

Používání označení „jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace“

Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel používají pro své sekuritizace označení „JTS“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud daná sekuritizace splňuje veškeré požadavky oddílu 1 nebo oddílu 2 tohoto nařízení a pokud podali orgánu ESMA oznámení podle čl. 14 odst. 1.

Oddíl 1

Obecné požadavky na JTS sekuritizace

Článek 7

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace

Sekuritizace, s výjimkou sekuritizací obchodních cenných papírů zajištěných aktivy, které splňují požadavky článků 8, 9 a 10 tohoto nařízení, se považují za „JTS“ sekuritizace.

Článek 8

Požadavek na jednoduchost

1.Sekuritizační jednotka pro speciální účel nabývá podkladové expozice prodejem nebo postoupením takovým způsobem, jenž je vymahatelný vůči prodávajícímu nebo jakékoli jiné třetí straně, a to i v případě platební neschopnosti prodávajícího. V případě platební neschopnosti prodávajícího převod podkladových expozic na sekuritizační jednotku pro speciální účel nepodléhá přísným ustanovením o zpětném vyžádání (clawback). Pokud se převod podkladových expozic provádí postoupením a finalizuje se později než při uzavření transakce, měly by rozhodné události pro provedení takové finalizace zahrnovat minimálně tyto události:

a)závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

b)selhání nebo platební neschopnost prodávajícího; a

c)nenapravené porušení smluvních závazků prodávajícím.

2.Prodávající poskytne prohlášení a záruky, že podle jeho nejlepších znalostí podkladové expozice zahrnuté v dané sekuritizaci nejsou zatíženy ani nejsou v jiném stavu, od něhož lze očekávat, že nepříznivě ovlivní vykonatelnost prodeje či postoupení.

3.Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku pro speciální účel splňují předem stanovená a jasně definovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic.

4.Sekuritizace je kryta seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiva. Podkladové expozice jsou smluvně závaznými a vymahatelnými závazky s právem plného postihu dlužníka, s definovanými pravidelnými platebními toky souvisejícími s pronájmem, jistinou, platbou úroků nebo jiným právem na příjem z aktiv odůvodňujících takové platby. Podkladové expozice nezahrnují převoditelné cenné papíry ve smyslu směrnice 2014/65/EU.

5.Podkladové expozice nezahrnují sekuritizace.

6.Podkladové expozice vznikají v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňuje na vytváření podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. Podstatné změny standardů pro upisování se kompletně oznamují potenciálním investorům. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti, soubor úvěrů neobsahuje žádný úvěr, který byl nabízen a uzavřen s tím, že žadatel o úvěr nebo případně zprostředkovatelé byli uvědoměni, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřovány. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka splňuje požadavky stanovené v čl. 18 odst. 1 až 4, odst. 5 písm. a) a odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU nebo v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES nebo rovnocenné požadavky ve třetích zemích. Původce nebo původní věřitel má odborné znalosti ve vytváření expozic podobného charakteru, jako jsou sekuritizované expozice.

7.Podkladové expozice v době převodu na sekuritizační jednotku pro speciální účel neobsahují expozice v selhání ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli, který podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele:

a)vyhlásil platební neschopnost, dohodl se se svými věřiteli na odepsání nebo restrukturalizaci dluhu nebo soud udělil jeho věřitelům právo vymáhat hmotné škody vzniklé v důsledku neprovedení splátky, a to v době tří let před datem vzniku dluhu;

b)je veden v úředním rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií;

c)má rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně dohodnuté splátky, je podstatně vyšší než u průměrného dlužníka u úvěrů tohoto druhu v příslušné jurisdikci.

8.V době převodu expozic musí mít dlužníci nebo ručitelé uhrazenou alespoň jednu splátku, s výjimkou případu revolvingových sekuritizací zajištěných facilitami osobního přečerpání, pohledávkami z kreditních karet, pohledávkami z obchodního styku a finančními úvěry pro prodejce automobilů nebo expozicemi splatnými v jediné splátce.

9.Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic nesmí výrazně záviset na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice. To však nebrání následnému obnovování nebo refinancování těchto aktiv.

Článek 9

Požadavky na standardizaci

1.Původce, sponzor nebo původní věřitel splňuje požadavek na ponechání si rizika v souladu s článkem 4 tohoto nařízení.

2.Úroková sazba a měnová rizika vyplývající ze sekuritizace se zmírňují a opatření přijatá za tímto účelem se zveřejňují. Podkladové expozice nezahrnují deriváty, leda pro účely zajištění měnového a úrokového rizika. Uvedené deriváty se uzavírají a dokumentují v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

3.Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci sekuritizovaných aktiv a závazků vycházejí z obecně používaných tržních úrokových sazeb a neodkazují na komplexní vzorce nebo deriváty.

4.Pokud byla sekuritizace vytvořena bez revolvingového období, nebo pokud bylo revolvingové období ukončeno a byla doručena výzva k předčasnému splacení („enforcement notice“) nebo výzva k urychlenému splacení („acceleration notice“), nesmí být v sekuritizační jednotce pro speciální účel zablokována žádná významná částka a hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům prostřednictvím postupné amortizace sekuritizovaných pozic podle seniority sekuritizované pozice. U splácení sekuritizovaných pozic nesmí být změněno pořadí s ohledem na jejich senioritu a v transakcích s nonsekvenční předností plateb musí být stanoveny rozhodné události spojené s výkonem, zahrnující přinejmenším zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic pod předem stanovenou prahovou hodnotu. Nesmí existovat ustanovení požadující automatickou likvidaci podkladových expozic v tržní hodnotě.

5.Pokud byla sekuritizace vytvořena s revolvingovým obdobím, zahrnuje transakční dokumentace vhodné rozhodné události pro předčasné splacení nebo pro ukončení revolvingového období, zahrnující přinejmenším:

a)zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod tuto hodnotu;

b)událost související s platební neschopností u původce nebo obsluhovatele;

c)hodnota podkladových expozic v držení sekuritizační jednotky pro speciální účel poklesne pod předem stanovenou prahovou hodnotu (rozhodná událost pro předčasné splacení);

d)situaci, kdy nebyl vytvořen dostatečný objem nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality (rozhodná událost pro ukončení revolvingového období).

6.Transakční dokumentace jasně uvádí:

a)smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost obsluhovatele a jeho řídícího týmu, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti obsluhy podkladových expozic, a případně svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, že selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nepovede k ukončení obsluhy;

c)ustanovení zajišťující nahrazení protistran derivátů, poskytovatelů likvidity a banky vedoucí účet v případě jejich selhání, platební neschopnosti, popřípadě jiných specifikovaných událostí.

Pokyny, postupy a kontrola řízení rizik jsou řádně zdokumentovány a jsou zavedeny účinné systémy.

7.Transakční dokumentace obsahuje jasně a jednotně formulované definice, nápravná opatření a kroky v souvislosti s prodlením a selháním dlužníků, restrukturalizací dluhu, odpuštěním dluhu, úlevou, platebními prázdninami, ztrátami, odpisy, zpětně získanými prostředky a jinými opatřeními napravujícími výsledky aktiv. Tato dokumentace jasně určuje přednost plateb, rozhodné události, změny v přednosti plateb v případě rozhodných událostí a také povinnost takové události vykazovat. Jakákoli změna v přednosti plateb se vykazuje v době, kdy k ní došlo.

8.Transakční dokumentace obsahuje jasná ustanovení usnadňující včasné řešení konfliktů mezi různými kategoriemi investorů, hlasovací práva jsou jasně vymezena a přidělena držitelům a jsou jasně určeny odpovědnosti svěřenského správce a dalších subjektů, které mají fiduciární povinnost vůči investorům.

Článek 10

Požadavky na transparentnost

1.Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnou investorovi před provedením investice přístup k údajům o statické a dynamické historické výkonnosti v oblasti selhání a ztráty, jako jsou údaje o prodlení a selhání, k v zásadě podobným expozicím. Tyto údaje zahrnují dobu nejméně sedmi let u jiných než retailových expozic a pět let u retailových expozic. Uvedou se důvody tvrzené podobnosti.

2.Před emisí cenných papírů vzniklých sekuritizací se vzorek podkladových expozic podrobí vnějšímu ověření vhodnou a nezávislou osobou, včetně ověření toho, že údaje poskytnuté ve vztahu k podkladovým expozicím jsou přesné, s 95% mírou spolehlivosti.

3.Původce nebo sponzor poskytne investorům model peněžních toků ze závazků, a to jak před oceněním sekuritizace, tak průběžně.

4.Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel společně odpovídají za dodržení článku 5 tohoto nařízení a veškeré informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. a) poskytnou před oceněním potenciálním investorům. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnou informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. b) až e) před oceněním alespoň v pracovní nebo počáteční podobě, je-li to přípustné podle článku 3 směrnice 2003/71/ES. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnou konečnou dokumentaci investorům nejpozději 15 dnů po uzavření transakce.

Oddíl 2

Požadavky na sekuritizaci obchodních cenných papírů zajištěných aktivy

Článek 11

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace obchodních cenných papírů zajištěných aktivy

Sekuritizace obchodních cenných papírů zajištěných aktivy se považuje za „JTS“ sekuritizaci, pokud program ABCP splňuje požadavky článku 13 tohoto nařízení a veškeré transakce v rámci uvedeného programu ABCP splňují požadavky článku 12.

Článek 12

Požadavky na úrovni transakce

1.Transakce v rámci programu ABCP musí splňovat požadavky oddílu 1 této kapitoly, s výjimkou článku 7, čl. 8 odst. 4 a 6, čl. 9 odst. 3, 4, 5, 6 a 8 a čl. 10 odst. 3. Pro účely tohoto oddílu se pojmy „původce“ a „původní věřitel“ podle čl. 8 odst. 7 rozumí prodávající.

2.Transakce v rámci programu ABCP jsou kryty seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiva a mají zbytkovou váženou průměrnou životnost nejvýše dva roky a žádná nemá zbytkovou splatnost delší než tři roky. Podkladové expozice neobsahují žádné úvěry zajištěné hypotečními úvěry na obytné nemovitosti nebo komerčními hypotečními úvěry nebo plně zajištěnými úvěry na obytné nemovitosti uvedenými v čl. 129 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013. Podkladové expozice obsahují smluvně závazné a vymahatelné závazky s právem plného postihu dlužníka, s definovanými platebními toky souvisejícími s pronájmem, jistinou, úroky nebo jiným právem na příjem z aktiv odůvodňujících takové platby. Podkladové expozice nezahrnují převoditelné cenné papíry ve smyslu směrnice 2014/65/EU.

3.Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci aktiv a závazků sekuritizační transakce vycházejí z obecně používaných tržních úrokových sazeb, ale neodkazují na komplexní vzorce nebo deriváty.

4.Po selhání prodávajícího nebo po doručení výzvy k urychlenému splacení nesmí být v sekuritizační jednotce pro speciální účel zablokována žádná významná částka a hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům držícím sekuritizovanou pozici prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle seniority sekuritizované pozice. Nesmí existovat ustanovení požadující automatickou likvidaci podkladových expozic v tržní hodnotě.

5.Podkladové expozice vznikají v rámci běžné podnikatelské činnosti prodávajícího podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které prodávající uplatňuje na vytváření podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. Podstatné změny standardů pro upisování se kompletně oznamují potenciálním investorům. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti, soubor úvěrů neobsahuje žádný úvěr, který byl nabízen a uzavřen s tím, že žadatel o úvěr nebo případně zprostředkovatelé byli uvědoměni, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřovány. Prodávající má odborné znalosti ve vytváření expozic podobného charakteru, jako jsou sekuritizované expozice.

6.Transakční dokumentace obsahuje rozhodné události pro ukončení revolvingového období, včetně přinejmenším:

a)zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod tuto hodnotu;

b)událost související s platební neschopností u prodávajícího nebo obsluhovatele;

c)situaci, kdy nebyl vytvořen dostatečný objem nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality.

7.Transakční dokumentace jasně uvádí:

a)smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, obsluhovatele a jeho řídícího týmu, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti obsluhy podkladových expozic, a případně svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, že selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nepovede k ukončení obsluhy;

c)ustanovení zajišťující nahrazení protistran derivátů a banky vedoucí účet v případě jejich selhání, platební neschopnosti, popřípadě jiných specifikovaných událostí.

d)Sponzor provádí vlastní hloubkovou prověrku a ověřuje, zda prodávající splňuje řádné standardy pro upisování a zda má kapacity pro obsluhování a postupy inkasa, jež splňují požadavky uvedené v čl. 259 odst. 3 písm. i) až m) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo rovnocenné požadavky ve třetích zemích.

Pokyny, postupy a kontrola řízení rizik jsou řádně zdokumentovány a jsou zavedeny účinné systémy.

Článek 13

Požadavky na úrovni programu

1.Všechny transakce v rámci programu ABCP musí splňovat požadavky článku 12 tohoto nařízení.

2.Původce, sponzor nebo původní věřitel splňuje požadavek na ponechání si rizika v souladu s článkem 4 tohoto nařízení.

3.Program ABCP není resekuritizací a úvěrové posílení nezavádí druhou vrstvu tranší na úrovni programu.

4.Sponzorem programu ABCP je úvěrová instituce, která je předmětem dohledu podle směrnice 2013/36/EU. Sponzor je poskytovatelem likviditního příslibu, podporuje veškeré sekuritizované pozice na úrovni transakce v rámci programu ABCP a kryje veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika a veškerá podstatná rizika rozmělnění sekuritizovaných expozic, stejně jako veškeré ostatní transakční náklady a náklady v rámci celého programu.

5.Cenné papíry emitované programem ABCP nezahrnují kupní opce, doložky o rozšíření nebo jiná ustanovení, která mají vliv na jejich konečnou splatnost.

6.Úroková sazba a měnová rizika vznikající na úrovni programu ABCP se zmírňují a opatření přijatá za tímto účelem se zveřejňují. Deriváty se na úrovni programu používají pouze pro účely zajištění měnového a úrokového rizika. Takové deriváty se dokumentují v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

7.Dokumentace související s programem jasně uvádí:

a)odpovědnost svěřenského správce a dalších subjektů s fiduciární povinností vůči investorům;

b)ustanovení usnadňující včasné řešení konfliktů mezi sponzorem a držiteli sekuritizovaných pozic;

c)smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora a jeho řídícího týmu, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti upisování úvěrů, svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

d)postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, že selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nepovede k ukončení obsluhy;

e)ustanovení pro nahrazení protistran derivátů a banky vedoucí účet na úrovni programu ABCP v případě jejich selhání, platební neschopnosti, popřípadě jiných specifikovaných událostí;

f)že v případě specifikovaných událostí, selhání nebo platební neschopnosti sponzora budou podniknuta nápravná opatření za účelem zajištění závazku financování nebo nahrazení poskytovatele likviditního příslibu. Pokud poskytovatel likviditního příslibu neobnoví závazek financování do 30 dnů po skončení doby jeho platnosti, likvidní facilita se vyčerpá, cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí a transakce přestanou kupovat expozice za současného splácení stávajících podkladových expozic.

Pokyny, postupy a kontrola řízení rizik jsou řádně zdokumentovány a jsou zavedeny účinné systémy.

8.Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel společně odpovídají za dodržení článku 5 tohoto nařízení na úrovni programu ABCP a veškeré informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. a) poskytnou před oceněním potenciálním investorům. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnou informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. b) až e) před oceněním alespoň v pracovní nebo počáteční podobě, je-li to přípustné podle článku 3 směrnice 2003/71/ES. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnou konečnou dokumentaci investorům nejpozději 15 dnů po uzavření transakce.

Článek 14

Oznámení JTS a náležitá péče

1.Původci, sponzoři a sekuritizační jednotka pro speciální účel pomocí vzoru uvedeného v odstavci 5 tohoto článku společně oznámí orgánu ESMA, že daná sekuritizace splňuje požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 tohoto nařízení (dále jen „oznámení JTS“). ESMA oznámení JTS zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách podle odstavce 4. Uvedené subjekty rovněž informují svůj příslušný orgán. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel mezi sebou určí jeden subjekt, který bude plnit funkci prvního kontaktního místa pro investory a příslušné orgány.

2.Není-li původce nebo původní věřitel úvěrovou institucí nebo investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení č. 575/2013, k oznámení podle odstavce 1 se připojí:

a)potvrzení původce nebo původního věřitele, že úvěry poskytuje na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování úvěrů a že má původce nebo původní věřitel zavedeny účinné systémy uplatňování těchto postupů.

b)prohlášení ohledně toho, zda jsou prvky uvedené v písmeni a) předmětem dohledu.

3.Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel neprodleně oznámí orgánu ESMA a svému příslušnému orgánu, přestane-li sekuritizace splňovat požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 tohoto nařízení.

4.ESMA vede na svých oficiálních internetových stránkách seznam všech sekuritizací, ve vztahu k nimž původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel oznámili, že splňují požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 tohoto nařízení. ESMA tento seznam aktualizuje, pokud dané sekuritizace na základě rozhodnutí příslušných orgánů nebo oznámení původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky pro speciální účel již nejsou považovány za JTS sekuritizace. Pokud příslušný orgán uložil správní sankce nebo nápravná opatření v souladu s článkem 17, ihned to oznámí orgánu ESMA. ESMA ve svém seznamu ihned uvede, že příslušný orgán ve vztahu k dané sekuritizaci uložil správní sankce nebo nápravná opatření.

5.ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace, které mají původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnout, aby splnili své povinnosti podle odstavce 1, a prostřednictvím standardizovaných vzorů stanoví jejich formát.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [twelve months after entry into force of this Regulation].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 4

Dohled

Článek 15

Určení příslušných orgánů

1.Dodržování povinností uvedených v článku 3 tohoto nařízení zajišťují následující příslušné orgány v souladu s pravomocemi udělenými příslušnými právními akty:

a)pro pojišťovny a zajišťovny příslušný orgán určený v souladu s čl. 13 bodem 10 směrnice 2009/138/ES;

b)pro správce alternativních investičních fondů odpovědný příslušný orgán určený v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU;

c)pro SKIPCP a jejich správcovské společnosti příslušný orgán určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

d)pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění příslušný orgán určený v souladu s čl. 6 písm. g) směrnice 2003/41/ES;

e)pro úvěrové instituce nebo investiční podniky příslušný orgán určený v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013.

2.Příslušné orgány odpovědné za dohled nad sponzory v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, zajistí, aby sponzoři dodržovali povinnosti stanovené v článcích 4 až 14 tohoto nařízení.

3.Pokud jsou původci, původní věřitelé a sekuritizační jednotky pro speciální účel subjekty podléhajícími dohledu v souladu se směrnicí 2013/36/EU, nařízením (EU) č. 1024/2013, směrnicí 2009/138/ES, směrnicí 2003/41/ES, směrnicí 2011/61/EU nebo směrnicí 2009/65/ES, zajistí relevantní příslušné orgány určené v souladu s uvedenými akty, včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, dodržování povinností stanovených v článcích 4 až 14 tohoto nařízení.

4.Pro subjekty, na něž se nevztahují legislativní akty Unie uvedené v odstavci 3, členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů za účelem zajištění souladu s články 4 až 14 tohoto nařízení. Členské státy informují Komisi, orgány ESMA, EBA a EIOPA a příslušné orgány ostatních členských států o určení příslušných orgánů podle tohoto odstavce.

5.ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam příslušných orgánů uvedených v tomto článku.

Článek 16

Pravomoci příslušných orgánů

1.Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán určený v souladu s čl. 15 odst. 2 až 4 měl dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci nezbytné k plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

2.Příslušný orgán pravidelně přezkoumává ujednání, postupy a mechanismy zavedené původci, sponzory, sekuritizačními jednotkami pro speciální účel a původními věřiteli pro dosažení souladu s tímto nařízením.

3.Příslušné orgány zajistí, aby rizika plynoucí ze sekuritizačních transakcí, včetně reputačních rizik, byla hodnocena a řešena prostřednictvím vhodných politik a postupů původců, sponzorů, sekuritizačních jednotek pro speciální účel a původních věřitelů.

Článek 17

Správní sankce a nápravná opatření

1.Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a uložit trestněprávní sankce podle článku 19 tohoto nařízení, stanoví členské státy pravidla pro ukládání přiměřených správních sankcí a nápravných opatření pro situace, kdy:

a)původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnil požadavky článku 4;

b)původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel nesplnili požadavky článku 5;

c)původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel nesplnili požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 tohoto nařízení.

Členské státy rovněž zajistí, aby byly správní sankce a/nebo nápravná opatření účinně prováděny.

2.Uvedené sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí mezi ně patřit alespoň:

a)veřejné oznámení, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha daného porušení předpisu v souladu s článkem 22;

b)příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

c)ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky pro speciální účel nebo jakékoli jiné odpovědné fyzické osobě uložení dočasného zákazu vykonávat řídící funkce v uvedených subjektech;

d)v případě porušení uvedeného v odst. 1 písm. c) tohoto článku ve vztahu k původci, sponzorovi a sekuritizační jednotce pro speciální účel dočasný zákaz vydávat vlastní osvědčení o tom, že sekuritizace splňuje požadavky stanovené v článcích 7 až 10 nebo článcích 11 až 13 tohoto nařízení;

e)maximální správní pokuta ve výši nejméně 5 000 000 EUR, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni [date of entry into force of this Regulation];

f)nebo v případě právnické osoby maximální správní pokuta uvedená v písmeni e) nebo až do výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle nejnovější dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními legislativními akty podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku;

g)maximální správní pokuta ve výši nejméně dvojnásobku výhody, která byla porušením předpisů získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky v písmenech e) a f).

3.Pokud se ustanovení odstavce 1 použijí na právnické osoby, členské státy rovněž zajistí, aby příslušné orgány uplatnily správní sankce a nápravná opatření stanovená v odstavci 2 na členy řídícího orgánu a na další osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení předpisů.

4.Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo nápravných opatření uvedených v odstavci 2 byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek k soudu.

Článek 18

Výkon pravomoci ukládat správní sankce a nápravná opatření

1.Příslušné orgány vykonávají pravomoc ukládat správní sankce a nápravná opatření podle článku 17 tohoto nařízení v souladu se svým vnitrostátním právním řádem:

a)přímo;

b)ve spolupráci s jinými orgány;

c)podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

2.Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo nápravného opatření uloženého podle článku 17 tohoto nařízení zohledňují veškeré relevantní okolnosti, je-li to na místě, včetně:

a)významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

b)stupně odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává zejména celkový roční obrat odpovědné právnické osoby nebo celkový roční příjem a čistá aktiva odpovědné fyzické osoby;

d)výše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba vytvořila nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze stanovit;

f)úrovně spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku či zamezené ztráty;

g)předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

Článek 19

Stanovení trestních sankcí

1.Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo nápravná opatření za ta porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce.

2.Pokud se členské státy rozhodly v souladu s odstavcem 1 stanovit za porušení předpisů uvedená v čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení trestní sankce, zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci se soudními orgány, orgány trestního stíhání nebo orgány kriminální policie v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení předpisů uvedená v čl. 17 odst. 1 a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům a orgánům ESMA, EBA a EIOPA, aby splnily svou povinnost spolupráce pro účely tohoto nařízení.

Článek 20

Oznamovací povinnosti

Členské státy oznámí Komisi právní a správní předpisy k provedení této kapitoly včetně jakýchkoli relevantních trestněprávních ustanovení Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA do [one year after entry into force of this Regulation]. Dále Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA bez zbytečného prodlení oznámí všechny následné změny těchto předpisů.

Článek 21

Spolupráce mezi příslušnými orgány a evropskými orgány dohledu

1.Příslušné orgány uvedené v článku 15 tohoto nařízení a orgány ESMA, EBA a EIOPA vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem plnění svých úkolů podle článků 16 až 19, zejména za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy.

2.Příslušné orgány mohou v rámci výkonu své sankční pravomoci a v zájmu snazšího vymáhání peněžních sankcí rovněž spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí.

3.Pokud příslušný orgán zjistí, že toto nařízení bylo porušeno, nebo má-li důvod se tak domnívat, informuje o svých zjištěních s dostatečnou podrobností příslušný orgán dohledu původce, sponzora, původního věřitele, sekuritizační jednotky pro speciální účel nebo investora. Dotčené příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled a zajišťují jednotnost svých rozhodnutí.

4.Pokud se porušení uvedené v odstavci 3 týká zejména nesprávného nebo zavádějícího oznámení podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení, příslušný orgán, jenž takové porušení zjistil, o svých zjištěních rovněž neprodleně informuje orgány ESMA, EBA a EIOPA.

5.Po obdržení informací uvedených v odstavci 3 provede příslušný orgán veškerá nezbytná opatření pro řešení zjištěného porušení a oznámí je ostatním dotčeným příslušným orgánům, zejména příslušným orgánům původce, sponzora, sekuritizační jednotky pro speciální účel a příslušným orgánům držitele sekuritizační pozice, je-li znám. V případě neshody mezi příslušnými orgány lze věc postoupit orgánu ESMA a použije se postup podle článku 19, popřípadě podle článku 20 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících obecnou povinnost spolupráce a informace, jež mají být vyměňovány podle odstavce 1 a oznamovací povinnosti podle odstavců 3 a 4.

ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [twelve months after entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 22

Zveřejnění správních sankcí a nápravných opatření

1.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečného odkladu zveřejnily na svých oficiálních internetových stránkách jakékoli rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření za porušení článků 4, 5 nebo čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení poté, co bylo uvedené rozhodnutí oznámeno adresátovi sankce nebo opatření.

2.Zveřejnění uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o druhu a povaze porušení, totožnosti odpovědné osoby a uložených sankcích nebo opatřeních.

3.Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti v případě právnických osob nebo totožnosti a osobních údajů v případě fyzických osob bylo nepřiměřené, nebo pokud má příslušný orgán za to, že by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, zajistí členské státy, aby příslušné orgány učinily jedno z následujících opatření:

a)zveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou; nebo

b)zveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření, přičemž po přiměřenou dobu vynechají totožnost a osobní údaje příjemce, pokud se předpokládá, že během této doby důvody pro anonymní zveřejnění pominou, a pokud takové anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotčených osobních údajů; nebo

c)rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření nezveřejní vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii)přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.

4.V případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně lze zveřejnění příslušných údajů odložit. Pokud je proti rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření podán opravný prostředek k příslušným soudním orgánům, příslušné orgány tuto informaci ihned uvedou na svých oficiálních internetových stránkách spolu s případnými následnými informacemi o výsledku tohoto opravného prostředku. Jakékoli soudní rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření, se rovněž zveřejní.

5.Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění podle odstavců 1 až 4 zůstalo na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

6.Příslušné orgány informují orgány ESMA, EBA a EIOPA o veškerých uložených správních sankcích a nápravných opatřeních, a je-li to na místě, včetně veškerých opravných prostředků proti nim a jejich výsledků. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je orgánům ESMA, EBA nebo EIOPA.

7.ESMA, EBA a EIOPA společně vedou centrální databázi správních sankcí a nápravných opatření, které jim byly oznámeny. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány v souladu s odstavcem 6.

HLAVA III

ZMĚNY

Článek 23

Změna směrnice 2009/65/ES

Článek 50a směrnice 2009/65/EU se zrušuje.

Článek 24

Změna směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

v článku 135 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví okolnosti, za nichž lze uložit přiměřený dodatečný kapitálový požadavek, pokud byly porušeny požadavky stanovené v článcích 3 a 4 nařízení [the securitisation Regulation], aniž je dotčen čl. 101 odst. 3.

3. Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s odstavcem 2 vypracuje EIOPA, při dodržení článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí metody pro výpočet zmíněného přiměřeného dodatečného kapitálového požadavku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

Ustanovení čl. 308b odst. 11 se zrušuje.

Článek 25

Změna nařízení (ES) č. 1060/2009

Nařízení (ES) č. 1060/2009 se mění takto:

1)Ve 22. a 41. bodě odůvodnění, v článku 8c a v příloze II bodě 1 se slova „strukturovaný finanční nástroj“ nahrazují slovy „sekuritizační nástroj“ v odpovídajícím pádě.

2)V 34. a 40. bodě odůvodnění, v čl. 8 odst. 4, v článku 8c, v čl. 10 odst. 3, v čl. 39 odst. 4 a v příloze I oddílu A bodu 2 odst. 5, příloze I oddílu B bodu 5, příloze II (v názvu a v bodě 2), příloze III, části I, bodech 8, 24 a 45, příloze III části III bodu 8 se slova „strukturované finanční nástroje“ nahrazují slovy „sekuritizační nástroje“ v odpovídajícím pádě.

3)V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto nařízení také stanoví emitentům a spřízněným třetím stranám usazeným v Unii povinnosti ve vztahu k sekuritizačním nástrojům.“

4)V článku 3 se písmeno l) nahrazuje tímto:

„l) „sekuritizačním nástrojem“ finanční nástroj nebo jiná aktiva vzniklé ze sekuritizační transakce nebo systému transakcí uvedených v čl. 2 bodu 1 nařízení [this Regulation]“;

Článek 26

Změna směrnice 2011/61/EU

Článek 17 směrnice 2011/61/EU se zrušuje.

Článek 27

Změna nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)V článku 2 se doplňují nové body 30 a 31, které znějí:

„30) „krytým dluhopisem“ dluhopis splňující požadavky článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013.

31) „subjektem krytého dluhopisu“ emitent krytého dluhopisu nebo krycí portfolio krytého dluhopisu.“

2)V článku 4 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Ustanovení čl. 4 odst. 1 se nepoužije na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení [the Securitisation Regulation], pokud:

a) v případě sekuritizačních jednotek pro speciální účel daná sekuritizační jednotka pro speciální účel emituje výhradně sekuritizace, které splňují požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 a článku 6 nařízení [the Securitisation Regulation];

b) daná OTC derivátová smlouva je použita pouze pro účely zajištění úrokové sazby nebo nesouladu měn v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace; a

c) ujednání v rámci daného krytého dluhopisu nebo sekuritizace náležitě zmírňují úvěrové riziko protistrany ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám uzavřeným subjektem krytého dluhopisu nebo sekuritizační jednotkou pro speciální účel v souvislosti s daným krytým dluhopisem nebo sekuritizací.

6. S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku a s ohledem na potřebu předcházet regulatorní arbitráži vypracují evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem upřesňujících kritéria pro stanovení toho, která ujednání v rámci krytých dluhopisů nebo sekuritizací náležitě zmírňují úvěrové riziko protistrany ve smyslu odstavce 5.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [six months after entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

3)V článku 11 se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu společné návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení požadovaného ke splnění odstavce 3;

b) postupy, jimiž se mají řídit smluvní strany a relevantní příslušné orgány při uplatňování osvobození podle odstavců 6 až 10;

c) použitelná kritéria podle odstavců 5 až 10, zejména včetně toho, co by mělo být považováno za věcnou nebo právní překážku bránící okamžitému převodu kapitálu a splacení závazků mezi smluvními stranami.

Úroveň a typ kolaterálu požadovaného ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení [this Regulation] a které splňují podmínky čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení a požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 a článku 6 [the Securitisation Regulation], se stanoví s přihlédnutím k případným překážkám vznikajícím při výměně kolaterálu ve vztahu ke stávajícím ujednáním o kolaterálu v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [six months after entry into force of this Regulation].

V závislosti na právní povaze smluvní strany jsou na Komisi přeneseny pravomoci k přijetí regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.“

Článek 28

Přechodná ustanovení

1.Toto nařízení se použije na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni [date of entry into force of this Regulation] nebo po tomto datu, při dodržení odstavců 2 až 6.

2.Ve vztahu k sekuritizačním pozicím, které nejsou ke dni [date of entry into force of this Regulation] uzavřeny, smějí původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel používat označení „JTS“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v článku 6 tohoto nařízení.

3.Na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni 1. ledna 2011 nebo po tomto datu, a na sekuritizace emitované před uvedeným datem, pokud byly po dni 31. prosince 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice, se použije článek 3 tohoto nařízení.

4.Ve vztahu k sekuritizačním pozicím, které nejsou ke dni [date of entry into force of this Regulation] uzavřeny, uplatňují úvěrové instituce nebo investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 2013/575, pojišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice 2009/138/ES, zajišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES a správci alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU nadále článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly 1, 2 a 3 a článek 22 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, respektive článek 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, ve znění použitelném ke dni [day before date of entry into force of this Regulation].

5.Do doby, než budou použitelné regulační technické normy, jež má Komise přijmout podle čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení, uplatňují původci, sponzoři nebo původní věřitelé pro účely povinností stanovených v článku 4 tohoto nařízení na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni [date of entry into force of this Regulation] nebo po tomto datu, ustanovení kapitol 1, 2 a 3 a článku 22 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014.

6.Do doby, než budou použitelné regulační technické normy, jež má Komise přijmout podle čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení, zpřístupňují původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel pro účely povinností stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a e) tohoto nařízení informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 na internetových stránkách uvedených v čl. 5 odst. 2.

Článek 29

Zprávy

1.Do [two years after entry into force of this Regulation] a poté každé tři roky zveřejní orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA zprávu o provádění požadavků JTS stanovených v článcích 6 až 14 tohoto nařízení.

2.Ve zprávě se uvede rovněž posouzení opatření, která přijaly příslušné orgány, podstatná rizika a nová slabá místa, jež se mohla objevit, a posouzení opatření přijatých účastníky trhu za účelem další standardizace sekuritizační dokumentace.

3.Do [three years after entry into force of this Regulation] zveřejní orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA zprávu o fungování požadavků na transparentnost uvedených v článku 5 tohoto nařízení a o transparentnosti sekuritizačního trhu v Unii.

Článek 30

Přezkum

Do [four years after entry into force of this Regulation] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, kterou případně doprovodí legislativním návrhem.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizace, vytváří se evropský rámec pro jednoduchou a transparentní sekuritizaci a mění se směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) 2009/1060 a (EU) č. 648/2012

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 30

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 31

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Tato iniciativa je jedním ze základních stavebních kamenů iniciativy unie kapitálových trhů. Cílem návrhu je:

1. znovu nastartovat trhy na udržitelnějším základě, aby jako účinný prostředek financování pro hospodářství mohla působit jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace;

2. umožnit efektivní a účinné převody rizika na širokou škálu institucionálních investorů, jakož i bank;

3. umožnit, aby sekuritizace fungovala jako účinný mechanismus financování pro některé dlouhodobější investory a banky;

4. chránit investory a řídit systémové riziko tak, aby se zabránilo novému vzniku defektních modelů „originate to distribute“.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl

Tento návrh má dva hlavní cíle:

1) odstranit u jednoduchých a transparentních sekuritizovaných produktů stigma u investorů a zajistit náležité regulační zacházení s nimi;

2) snížit/odstranit neoprávněně vysoké provozní náklady pro emitenty i investory.

Tímto rámcem by se měla vyvolat důvěra u investorů a stanovit vysoký standard pro EU, aby se pomohlo stranám vyhodnotit rizika související se sekuritizací (jak v rámci jednotlivých produktů, tak průřezově).

Sekuritizace může být významným prostředkem diverzifikace zdrojů financování a účinnějšího rozložení rizik v rámci finančního systému EU. Umožnila by širší rozložení rizika finančního odvětví a může přispět k uvolnění rozvah bank, takže by byly schopny dále poskytovat úvěry různým kategoriím hospodářského subjektu (například nefinančním společnostem, malým a středním podnikům, fyzickým osobám). Může zvýšit celkovou efektivitu finančního systému a zajistit dodatečné investiční příležitosti. Sekuritizace může vytvořit most mezi bankami a kapitálovými trhy přinášející nepřímo výhody pro podniky i občany (například výhodnější úvěry, hypotéky a kreditní karty).

Příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Tento návrh se zaměřuje na dva hlavní cíle:

1) odstranit u jednoduchých a transparentních sekuritizovaných produktů stigma u investorů a regulační nevýhody;

2) snížit/odstranit neoprávněně vysoké provozní náklady pro emitenty i investory.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Nejdůležitějším ukazatelem dosažení prvního cíle bude rozdíl v ceně JTS produktů oproti produktům jiným než JTS. Pokud je cíle dosaženo, měl by se tento rozdíl nadále zvyšovat, neboť investoři cení JTS produkty více než produkty jiné než JTS. To by mělo vést ke zvýšení nabídky JTS produktů, pročež dosažení tohoto cíle se bude rovněž měřit nárůstem emisí JTS produktů oproti produktům jiným než JTS.

Druhý cíl by měl být měřen na základě tří kritérií: 1) růstu ceny a emisí JTS produktů (snížení provozních nákladů by mělo vést k vyšším emisím u JTS produktů), 2) míry standardizace u podkladů pro marketing a podávání zpráv, jakož i 3) zpětné vazby od subjektů působících na trhu ohledně vývoje provozních nákladů.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cílem tohoto návrhu je znovu nastartovat udržitelný sekuritizační trh, který zlepší financování hospodářství EU, a zároveň zajistí finanční stabilitu a ochranu investorů. Pro oživení trhu je návrh zaměřen na odstranění stigmatu, jemuž sekuritizace čelí, na vytvoření větší konzistentnosti a standardizace na trhu a zavedení regulačního rámce citlivějšího vůči riziku.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Sekuritizované produkty jsou součástí kapitálových trhů EU, jež jsou otevřené a integrované. Sekuritizace spojuje finanční instituce z různých členských států i z nečlenských států: banky často poskytují úvěry, které byly sekuritizovány, zatímco finanční instituce jako pojišťovny a investiční fondy do těchto produktů investují, a to na celoevropské úrovni.

Jednotlivé opatření členského státu nemůže samo o sobě stigma odstranit. EU na mezinárodní úrovni prosazuje normy za účelem definice jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace (JTS). Tyto normy pomohou investorům určit kategorie sekuritizací, které byly během finanční krize úspěšné, takže budou moci lépe analyzovat související rizika.

Ačkoliv provádění těchto mezinárodních norem by mohly obstarat členské státy, v praxi by to vedlo k odlišným přístupům v členských státech, což bude bránit odstranění stigmatu a vytvoří to faktickou překážku pro přeshraniční investory, kteří by se museli seznámit s jednotlivostmi rámců členských států. Vytvoření obezřetnostního rámce citlivějšího vůči riziku pro JTS sekuritizace nadto vyžaduje, aby EU definovala, co je to JTS sekuritizace, protože jinak by regulační zacházení citlivější vůči riziku pro banky a pojišťovny mohlo být dostupné pro různé typy sekuritizací v různých členských státech. To by vedlo k nerovným podmínkám a k regulatorní arbitráži. Pokud jde o nedostatečnou konzistentnost a standardizaci, právo EU již zharmonizovalo určitý počet prvků týkajících se sekuritizace, zejména definice, pravidla týkající se zpřístupňování informací, náležité péče, ponechání si rizika a obezřetnostního zacházení u regulovaných účetních jednotek investujících do těchto produktů. Tato ustanovení byla vypracována v rámci různých právních aktů (nařízení o kapitálových požadavcích, směrnice Solventnost II, SKIPCP, nařízení o ratingových agenturách, směrnice o správcích alternativních investičních fondů), což vedlo k některým nesrovnalostem v požadavcích, které se vztahují na různé investory. Vyšší konzistentnosti a další standardizace těchto ustanovení lze dosáhnout pouze prostřednictvím opatření na úrovni EU.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Stigma pravděpodobně nelze překonat diferenciačními mechanismy vyvinutými na trzích, neboť ty se zakládají na posudcích tržních sdružení, jež nebyly vyzkoušeny v praxi. A hlavně i kdyby se těmito diferenciačními mechanismy mezi sekuritizovanými produkty podařilo dosáhnout diferenciace a omezit stigma, nemohly by změnit obezřetnostní zacházení se sekuritizacemi, a zlepšit tak výnosnost transakcí uskutečněných v EU. Tyto trhy by navíc byly nadále dotčeny stávajícími nekonzistentnostmi v právních předpisech EU. V případě neexistence zásahu EU by bylo nepravděpodobné, že by se současný stav sekuritizačního trhu zvrátil: přetrvávaly by nízké emise a roztříštěnost.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh týkající se sekuritizace souvisí s investičním plánem pro Evropu, který předložila Komise v roce 2014 a jehož cílem je obnova investic v Evropě tím, že se budou soudržným způsobem řešit hlavní překážky pro investice. Tento nový přístup by pomohl při řešení současného nedostatku rizikového financování v Evropě.

Tato iniciativa je součástí akčního plánu unie kapitálových trhů, který dnes přijala Evropská komise. Unie kapitálových trhů je jednou z priorit Komise, jimiž se má zajistit, aby finanční systém podpořil zaměstnanost a růst a pomáhal s demografickými výzvami, jimž Evropa čelí.

Vedle iniciativ v oblasti finanční regulace některé orgány a instituce EU přijaly iniciativy k vybudování sekuritizačních trhů a zvýšení důvěry z hlediska fungování trhů. Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem využívá nástroje sekuritizace k podpoře financování malých a středních podniků, například v rámci programu COSME a společných iniciativ Komise a EIB.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět

–◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 32

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻ prostřednictvím výkonných agentur;

◻ Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

– subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Do provádění této iniciativy budou zapojeny tři evropské orgány dohledu (EBA, ESMA a EIOPA). Navrhované prostředky jsou tudíž určeny pro orgány EBA, ESMA a EIOPA, jež jsou regulačními agenturami, nikoli agenturami výkonnými. Orgány EBA, ESMA a EIOPA jednají pod dohledem Komise.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Návrh stanoví pravidelný přezkum účinnosti navrhovaných opatření ze strany Komise.

2.1.1.Zjištěná rizika

Pokud jde o právní, ekonomické, efektivní a účinné využití prostředků na základě návrhu, očekává se, že návrh nepřinese nová rizika, která by ještě nebyla kryta stávajícím rámcem orgánů EBA, EIOPA a ESMA pro vnitřní kontrolu.

2.1.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Nehodí se

2.1.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Nehodí se

2.2.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jiné protiprávní činnosti se na orgány EBA, EIOPA i ESMA bez omezení uplatňují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgány EBA, EIOPA a ESMA přistoupí k interinstitucionální dohodě uzavřené dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijmou odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky orgánů EBA, EIOPA a ESMA.

Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgány EBA, EIOPA a ESMA a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

Články 64 a 65 nařízení o zřízení orgánu EBA obsahují ustanovení o plnění a kontrole rozpočtu orgánu EBA a platných finančních pravidlech.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
		RP/NRP 33	zemí ESVO 34	kandidátských zemí 35	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
1a	12.02.04 EBA	RP	ANO	ANO	NE	NE
1a	12.02.05 EIOPA	RP	ANO	ANO	NE	NE
1a	12.02.06 ESMA	RP	ANO	ANO	NE	NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[Název………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Tato legislativní iniciativa bude mít následující dopady na výdaje:

Nábor tří nových dočasných zaměstnanců (DZ) do orgánu EBA (2 DZ) – viz v příloze další informace o náplni jejich práce a způsobu výpočtu nákladů na ně (z nichž 40 % bude financovat EU a 60 % členské státy).

Nábor tří nových DZ do orgánu ESMA – viz v příloze další informace o náplni jejich práce a způsobu výpočtu nákladů na ně (z nichž 40 % bude financovat EU a 60 % členské státy).

Nábor dvou nových DZ do orgánu EIOPA (2 DZ) – viz v příloze další informace o náplni jejich práce a způsobu výpočtu nákladů na ně (z nichž 40 % bude financovat EU a 60 % členské státy).

Náklady související s úkoly, které mají vykonávat orgány ESMA, EBA a EIOPA, byly odhadnuty pro výdaje na zaměstnance v souladu s klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu ESA na rok 2015.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo 1

Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ: FISMA			r N 36	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
• Operační prostředky
12.02.04 EBA	Závazky	1.	0,266	0,251	0,251			0,767
	Platby	2.	0,266	0,251	0,251			0,767
12.02.05 EIOPA	Závazky	(1a)	0,130	0,115	0,115			0,360
	Platby	(2a)	0,130	0,115	0,115			0,360
12.02.06 ESMA	Závazky	(1a)	0,212	0,197	0,197			0,606
	Platby	(2 a)	0,212	0,197	0,197			0,606
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 37
Číslo rozpočtové položky		3.
CELKEM prostředky pro GŘ FISMA	Závazky	=1+1a +3		0,563	0,563			1,733
	Platby	=2+2a +3		0,563	0,563			1,733

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	4.
	Platby	5.
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		6.
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce	Závazky	= 4 + 6	0,563	0,563	1,733
	Platby	= 5 + 6	0,563	0,563	1,733

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	4.
	Platby	5.
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		6.
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	= 4 + 6
	Platby	= 5 + 6

Okruh víceletého finančního rámce

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
GŘ: <…….>
• Lidské zdroje
• Ostatní správní výdaje
CELKEM GŘ <…….>	Prostředky

CELKEM prostředky z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N 38	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce	Závazky
	Platby

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

⇩

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 39

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 40 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

– Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok N 41

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 5 42 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 43
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy 44	– v ústředí
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Náklady související s úkoly, které mají vykonávat orgány ESMA, EBA a EIOPA, byly odhadnuty pro výdaje na zaměstnance v souladu s klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu ESA na rok 2015.

Návrh Komise stanoví, že tři evropské orgány dohledu (ESA) vypracují určitý počet regulačních technických norem.

Orgán ESMA bude muset vypracovat a vést na svých oficiálních internetových stránkách seznam veškerých sekuritizací, u nichž původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel oznámili, že splnili požadavky JTS (čl. 14 odst. 2).

Třem evropským orgánům dohledu nebudou svěřeny nové pravomoci v oblasti dohledu, budou však požádány, aby v oblasti dohledu dále podporovaly spolupráci a sbližování v oblasti výkladu a uplatňování kritérií JTS (viz kapitola 3). Tento cíl má zásadní význam, neboť zamezí roztříštění sekuritizačního trhu po celé EU.

Orgány ESMA, EBA a EIOPA budou dále muset společně zveřejňovat zprávu o provádění požadavků JTS a o fungování systému oznamování JTS, jakož i o fungování trhu. Zpráva musí informovat rovněž o opatřeních, která přijaly orgány dohledu, a o podstatných rizicích a případně se projevivších nových slabinách. První zpráva bude zveřejněna dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky další zprávy.

Pokud jde o načasování, bude od konce roku 2016 třeba dodatečných zdrojů ESA k zahájení přípravných prací a k bezproblémovému provádění nařízení. Pokud jde o druh pracovních míst, vyžaduje úspěšné a včasné předložení technických norem, aby byly dodatečné zdroje přiděleny zejména k plnění úkolů souvisejících s politikou, redakcí právních aktů a posuzováním dopadů.

Pracovní činnost vyžaduje dvoustranná a mnohostranná jednání se zúčastněnými stranami, analýzu a posouzení možností a vypracovávání konzultačních dokumentů, veřejné konzultace vedené se zúčastněnými stranami, ustavení a řízení stálých odborných skupin složených ze zástupců orgánů dohledu členských států, ustavení a řízení odborných skupin ad hoc složených ze zástupců účastníků trhu a investorů, analýzu odpovědí v reakci na konzultace, vypracování analýzy nákladů/přínosů a vypracovávání návrhu právních znění.

Některé z nutných prací úzce souvisejí se stávajícími technickými pracemi provedenými podle nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), třetího nařízení o ratingových agenturách (CRA3), směrnice Solventnost II a nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR).

To znamená, že od roku 2017 a 2018 je třeba dalších dočasných zaměstnanců, neboť evropské orgány dohledu mají plnit nové úkoly. Tyto nové úkoly jsou stanoveny v navrhovaném nařízení a dále rozvedeny v důvodové zprávě.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ dopad na vlastní zdroje

–◻ dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 45
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ….........

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Příloha legislativního finančního výkazu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském rámci pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci

Náklady související s úkoly, které mají vykonávat orgány ESMA, EBA a EIOPA, byly odhadnuty pro výdaje na zaměstnance v souladu s klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu ESA na rok 2015.

Návrh Komise stanoví, že tři evropské orgány dohledu (ESA) vypracují určitý počet regulačních technických norem, mimo jiné tyto:

– regulační technickou normu pro požadavek na ponechání si rizika a vzor pro podávání zpráv týkajících se ponechání si rizika (čl. 4 odst. 6);

– regulační technickou normu k upřesnění informací, které má původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnout, aby plnili své povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. a) a odst. 1 písm. e), a jejich prezentace prostřednictvím standardizovaných vzorů;

– regulační technickou normu k upřesnění informací, které má původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnout, aby plnili své povinnosti podle čl. 14 odst. 1 (oznámení JTS), a jejich prezentace prostřednictvím standardizovaných šablon;

– regulační technickou normu k upřesnění kritérií pro určení mechanismů, jimiž se u krytých dluhopisů nebo sekuritizací náležitě zmírňuje úvěrové riziko protistrany (novela nařízení o infrastruktuře evropských trhů);

– regulační technickou normu k upřesnění postupů řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení (novela nařízení o infrastruktuře evropských trhů);

– regulační technickou normu k upřesnění postupů, jimiž se mají řídit smluvní strany a relevantní příslušné orgány při uplatňování osvobození podle čl. 11 odst. 6 až 10 (novela nařízení o infrastruktuře evropských trhů);

– regulační technickou normu k upřesnění použitelných kritérií podle čl. 11 odst. 5 až 10, zejména včetně toho, co by mělo být považováno za věcnou nebo právní překážku bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami (novela nařízení o infrastruktuře evropských trhů);

– regulační technickou normu k zavedení standardních formulářů, vzorů a postupů pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA.

Třem evropským orgánům dohledu nebudou přiděleny nové pravomoci v oblasti dohledu, budou však požádány, aby v oblasti dohledu dále podporovaly spolupráci a sbližování v oblasti výkladu a uplatňování kritérií JTS (viz kapitola 3). Tento cíl má zásadní význam, neboť zamezí roztříštění sekuritizačního trhu po celé EU.

Od roku 2016 bude tudíž zapotřebí dalších dvou dočasných zaměstnanců. Předpokládá se, že toto zvýšení stavu bude zachováno i v letech 2017 a 2018, neboť evropské orgány dohledu budou muset plnit nové úkoly. Tyto nové úkoly jsou stanoveny v navrhovaném nařízení a dále rozvedeny v důvodové zprávě.

Předpoklad dodatečných zdrojů:

Předpokládá se, že osm dalších pracovních míst zaujmou dočasní zaměstnanci funkční skupiny a platové třídy AD7.

Průměrné mzdové náklady u různých kategorií zaměstnanců vycházejí z pokynů GŘ BUDG.

Opravný koeficient mzdy činí v případě Paříže 1,168.

Opravný koeficient mzdy v případě Londýna činí je 1,507.

Opravný koeficient mzdy v případě Frankfurtu činí 0,972.

Náklady na služební cesty se odhadují na 10 000 EUR.

Předpokládané náklady související s náborem (cestovné, hotel, lékařská prohlídka, příspěvky na zařízení a jiné příspěvky, náklady na stěhování atd.) činí 12 700 EUR.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

Druh nákladů	Výpočet	Částka (v tisících)
		2017	2018	2019	Celkem
Výdaje na zaměstnance
Odměny a příspěvky	= 3 x 132 x 1,168	463	463	463	1389
Náklady související s náborem	= 3 x 13	39			39
Výdaje na pracovní cesty	= 3 x 10	30	30	30	90
Celkem		532	493	493	1518

EBA

Druh nákladů	Výpočet	Částka (v tisících)
		2017	2018	2019	Celkem
Výdaje na zaměstnance
Odměny a příspěvky	= 3 x 132 x 1,507	597	597	597	1791
Náklady související s náborem	= 3 x 13	39			39
Výdaje na pracovní cesty	= 3 x 10	30	30	30	90
Celkem		666	627	627	1920

EIOPA

Druh nákladů	Výpočet	Částka (v tisících)
		2017	2018	2019	Celkem
Výdaje na zaměstnance
Odměny a příspěvky	= 2 x 132 x 0,972	257	257	257	771
Náklady související s náborem	= 1 x 13	39			39
Výdaje na pracovní cesty	= 1 x 10	30	30	30	90
Celkem		326	287	287	900

(1) Viz politické směry předsedy Junckera, k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/priorities/docs/pg_cs.pdf

(2) COM(2014) 910 final.

(3) COM(2014) 0903 final.

(4) Od roku 2011 jsou úvěrové instituce a investiční podniky v EU působící jako investoři povinny ověřovat, zda si banky nebo sponzoři sekuritizace jako původci v transakci ponechali ekonomický podíl, který odpovídá alespoň 5 % sekuritizovaných aktiv. Tento přístup byl následně rozšířen na odvětví pojišťovnictví a část odvětví správy majetku.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(11) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(13) Dostupné na adrese http://www.bis.org/bcbs/publ/d332.htm

(14) Viz [vložit odkaz na stanovisko o zpětné vazbě].

(15) Viz poznámky pod čarou 16 a 17.

(16) K dispozici na adrese www.eba.europa.eu/documents/10180/983359/EBA-Op-2015-14+Opinion+on+qualifying+securitisation.pdf

(17) Dostupné na: http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/securitisation/index_en.htm

(18) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 prostřednictvím regulačních technických norem blíže určujících požadavky na instituce, které jsou investory, sponzory, původními věřiteli a původci, v souvislosti s expozicemi vůči převedenému úvěrovému riziku (Úř. věst L 174, 13.6.2014, s. 16).

(19) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled (Úř. věst. OJ L 83, 22.3.2013, s. 1).

(20) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zveřejňování informací o strukturovaných finančních nástrojích (Úř. věst. L 2, 6.1.2015, s. 57).

(21) Úř. věst. C […], […], s. […].

(22) Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

(24) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 263).

(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(30) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(31) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(32) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(33) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(34) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(35) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(36) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(37) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(38) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(39) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(40) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(41) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(42) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(43) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(44) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(45) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.