DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

V důsledku hospodářské a finanční krize se v Unii snížil objem investic. Investice dosáhly vrcholu v roce 2007 a od té doby poklesly asi o 15 %. Současný objem je výrazně pod úrovní, kterou naznačují minulé trendy, a prognózy ukazují, že nebudou-li přijata vhodná opatření, dojde v nadcházejících letech pouze k částečné obnově. Důsledkem je pomalejší hospodářské oživení a vytváření pracovních příležitostí a snížená konkurenceschopnost. Tato investiční mezera ohrožuje dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020. Předseda Evropské komise proto ve svém dokumentu nastiňujícím politické směry Komise na období 2014–2019 označil tento problém za hlavní politický úkol; totéž učinila i Evropská rada dne 18. prosince 2014 (EUCO 237/14) a summit skupiny G20 ve dnech 15.–16. listopadu 2014.

Obecná nejistota ohledně hospodářské situace, vysoká míra veřejného i soukromého zadlužení v některých částech ekonomiky EU a jejich dopad na úvěrové riziko omezují manévrovací prostor. Existují nicméně značné objemy úspor i finanční likvidity. Nedávná společná šetření Evropské komise, Evropské investiční banky a členských států EU navíc potvrdila, že velkému počtu životaschopných investičních projektů se nedostává financování.

V tomto kontextu Komise ve svém sdělení „Investiční plán pro Evropu“, zveřejněném dne 26. listopadu 2014, navrhla iniciativu na úrovni EU, která má tuto otázku řešit. Investiční plán je složen ze tří částí, jež se vzájemně posilují. První je aktivace nejméně 315 miliard EUR dodatečných investic během příštích tří let, čímž se maximalizuje dopad veřejných zdrojů a uvolní se soukromé investice. Druhou jsou cílené iniciativy, které zajistí, aby tyto dodatečné investice splňovaly potřeby reálné ekonomiky. A třetí částí jsou opatření, která mají zvýšit předvídatelnost regulace a odstranit překážky pro investice, díky čemuž se zvýší atraktivita Evropy, a dopad investičního plánu se tak znásobí.

Tento návrh vytváří nezbytný právní rámec a stanoví rozpočtové příděly pro první dvě části investičního plánu v rámci právního řádu EU. Po přijetí navrhovaného nařízení je budou jako strategičtí partneři společně provádět Komise a Evropská investiční banka (EIB) s jasným cílem přilákat zúčastněné subjekty na všech úrovních. Pokud jde o třetí část investičního plánu týkající se regulačního prostředí a odstranění překážek pro investice, vypracovala Komise první soubor opatření ve svém pracovním programu přijatém dne 16. prosince 2014 (COM(2014) 910). V těchto záležitostech bude Komise rovněž spolupracovat s ostatními orgány EU a s členskými státy v rámci evropského semestru.

Vzhledem k tomu, jakou roli mají v ekonomice EU malé a střední podniky, zejména pokud jde o tvorbu pracovních míst, budou hlavním příjemcem podpory stanovené v tomto návrhu.

Také v této oblasti vychází koncepce a rysy uvedených mechanismů ze zkušeností s inovativními finančními nástroji, které společně uplatňují EU a skupina EIB.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Předseda Komise Juncker představil investiční plán Evropskému parlamentu dne 26. listopadu 2014. Investiční plán dále schválila Evropská rada 18. prosince 2014. Evropská rada rovněž vyzvala zákonodárce Unie, aby se na nezbytném právním textu shodli do června, aby mohly být nové investice aktivovány již v polovině roku 2015.

Právní, ekonomické a finanční koncepty, z nichž tento návrh vychází, byly podrobně projednány se skupinou Evropské investiční banky a neformálně konzultovány se zástupci veřejného i soukromého sektoru. Zúčastněné subjekty ze soukromého sektoru obzvláště zdůraznily význam spolehlivých kritérií kvality a nezávislého výběru projektů, které budou moci získat podporu investičního plánu. Konkrétně bylo doporučeno, aby projekty 1) byly hospodářsky životaschopné s podporou této iniciativy a 2) dostatečně vyspělé, aby je bylo možné na globální nebo lokální úrovni zhodnotit, a 3) měly přidanou hodnotu na evropské úrovni a byly v souladu s prioritami politiky EU (jako jsou například balíček opatření v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, strategie Evropa 2020 a další dlouhodobé strategické priority EU). Projekty by také neměly mít povinně přeshraniční charakter (jako je tomu u projektů TEN-T a TEN-E).

Komise navíc získala důležité poznatky díky svému zapojení do zvláštní pracovní skupiny pro investice v EU. Celkovým cílem pracovní skupiny bylo vytvořit přehled hlavních investičních trendů a potřeb, analyzovat hlavní překážky a problémy ve vztahu k investicím, navrhnout praktická řešení pro jejich odstranění, identifikovat strategické investice s přidanou hodnotou v rámci EU, které by bylo možné realizovat v krátkodobé perspektivě a předložit doporučení pro vypracování věrohodného a transparentního seznamu investic pro středně- až dlouhodobý horizont. Tento návrh uvedenou práci zohledňuje.

Závěrečná zpráva pracovní skupiny je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/docs/special-task-force-report-on-investment-in-the-eu_en.pdf

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právním základem pro tento návrh jsou články 172 a 173, čl. 175 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento návrh stanoví právní rámec nezbytný k realizaci prvních dvou částí „Investičního plánu pro Evropu“.

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality uvedenými v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nemůže být cílů zamýšlené činnosti dosaženo uspokojivě členskými státy a může jich tedy být lépe dosaženo na úrovni EU. Vzhledem k rozdílům ve fiskální kapacitě jednotlivých členských států, které ovlivňují jejich schopnost jednat, lze opatřeními na úrovni Unie – díky jejich rozsahu a účinkům – lépe dosáhnout sledovaných cílů. Opatření na úrovni EU konkrétně umožní úspory z rozsahu při využívání inovativních finančních nástrojů, jelikož budou působit jako katalyzátor soukromých investic v celé Unii a pro tento účel nejlépe využijí odborných zkušeností a znalostí evropských institucí. Multiplikační efekt a reálný dopad tak budou značně větší než to, čeho by mohlo být dosaženo „investiční ofenzívou“ v jednom členském státě nebo skupině členských států. Jednotný trh Unie spolu se skutečností, že prostředky na projekty nebudou přidělovány jednotlivým zemím ani určitým sektorům, zajistí vyšší atraktivitu pro investory a nižší agregovaná rizika. Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.  

3.1.      Zřízení Evropského fondu pro strategické investice a Evropského centra pro investiční poradenství (články 1–3)

Článek 1 návrhu zmocňuje Komisi, aby s EIB uzavřela dohodu o zřízení „Evropského fondu pro strategické investice“ (EFSI), jenž bude podporovat investice v Unii a zajišťovat lepší přístup k financování pro podniky s nejvýše 3000 zaměstnanci, s obzvláštním důrazem na malé a střední podniky, díky tomu, že EIB poskytne schopnost nést riziko. Článek 2 návrhu stanoví, že tato záruka EU má být přidělena konkrétním operacím financování investic prostřednictvím EFSI.

Využití záruky EU pro EFSI podléhá řídícím strukturám určeným v uvedeném článku. EFSI bude mít konkrétně řídící výbor (článek 3), určující strategickou orientaci, strategické přidělování aktiv a provozní politiky a postupy, včetně investiční politiky projektů, které může EFSI podpořit, a rizikový profil EFSI. Investiční výbor složený z nezávislých odborníků bude odpovědný za zhodnocení potenciálních operací a schválení podpory pro operace, a to bez ohledu na geografické umístění dotyčného projektu.

Členy řídícího výboru jmenují subjekty přispívající ke schopnosti nést riziko, s hlasovacími právy úměrnými výši příspěvků. Dokud jsou jedinými přispěvateli EFSI Unie a EIB, přiděluje se počet členů a hlasů v řídícím výboru podle příslušné výše příspěvků v podobě hotovosti nebo záruk a veškerá rozhodnutí se přijímají konsensem. 

Poté, co k dohodě o EFSI přistoupí další strany, přiděluje se počet členů a hlasů v řídícím výboru podle příslušné výše příspěvků přispěvatelů v podobě hotovosti nebo záruk. Počet členů a hlasů Komise a EIB se odpovídajícím způsobem přepočítá. Řídící výbor při rozhodování usiluje o dosažení konsensu. Pokud řídící výbor není ve lhůtě stanovené předsedou schopen dosáhnout konsensu, přijímá rozhodnutí prostou většinou. Rozhodnutí řídícího výboru se nepřijme, pokud proti němu hlasuje Komise nebo EIB.

Členy investičního výboru je šest nezávislých odborníků na trh a výkonný ředitel. Výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele. Výkonný ředitel připravuje zasedání investičního výboru a předsedá jim. V obou orgánech se rozhoduje prostou většinou hlasů, nicméně v řídícím výboru se usiluje o dosažení konsensu. Projekty se vybírají objektivně podle kvality bez jakéhokoli předem stanoveného přidělení podle sektoru nebo geografického umístění, aby se maximalizovala přidaná hodnota fondu. EFSI bude také mít možnost financovat spolu s členskými státy a soukromými investory investiční platformy na celostátní, regionální nebo sektorové úrovni.

Dohoda o EFSI bude obsahovat specifická ustanovení o zřízení, činnosti a řízení EFSI a kromě toho také zřídí Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH – čl. 2 odst. 2). EIAH bude stavět na současných poradenských službách EIB a Komise, bude poskytovat poradenskou podporu při identifikaci, přípravě a vývoji investičního projektu a bude fungovat jako jednotné centrum pro technické poradenství (včetně právních otázek) pro projektové financování v EU. To bude zahrnovat podporu při využívání technické pomoci pro strukturování projektu, využívání inovativních finančních nástrojů a využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru.

3.2.      Poskytnutí záruky EU a zřízení záručního fondu EU (články 4–8)

Článek 4 návrhu zřizuje počáteční záruku EU ve výši 16 miliard EUR pro finanční a investiční operace EIB. V souladu s článkem 5 takové operace musí podporovat rozvoj infrastruktury, investice do vzdělání, zdravotní péče, výzkumu, vývoje, informačních a komunikačních technologií a inovací, rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, projekty infrastruktury v oblasti životního prostředí, přírodních zdrojů, rozvoje měst a v sociální oblasti, nebo malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, včetně poskytnutí rizikového financování provozního kapitálu. Podpora může být poskytována přímo ze strany EIB nebo prostřednictvím Evropského investičního fondu. Tyto instituce budou poskytovat financování s vysokou mírou absorpce finančního rizika (kapitál, kvazikapitál, atd.), což umožní, aby se se svými investicemi připojili investoři ze soukromého sektoru.

Za účelem zajištění řádného čerpání rozpočtu EU i v případě, že je záruka čerpána, zřizuje článek 8 záruční fond (dále jen „fond“). Zkušenosti ohledně povahy investic, které má EFSI podporovat, naznačují, že vhodným poměrem mezi platbami z rozpočtu Unie a z celkových záručních závazků Unie by bylo 50 %. Ve stabilní situaci bude tento 50% cíl splněn z rozpočtu EU, částkami splatnými Unii z investic, částkami získanými od případných dlužníků v selhání a z výnosů z investovaných zdrojů záručního fondu. V průběhu počátečního období však bude 8 miliard EUR poskytnuto pouze prostřednictvím plateb z rozpočtu. Počínaje rokem 2016 budou těmito platbami z rozpočtu postupně vytvořeny prostředky fondu, jež mají do roku 2020 dosáhnout celkem 8 miliard EUR. Nicméně pro případ čerpání záruky EU je vhodné, aby byly při výpočtu cílové částky brány v úvahu také alternativní zdroje záručního fondu, a snížil se tak možný dopad na rozpočet EU. Toto zohlednění při výpočtu se omezí na částku záruky EU, jež byla čerpána.

V zájmu maximální nákladové efektivity bude investováním uvedených zdrojů pověřena Komise. Komise bude navíc zmocněna změnit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci po roce 2018 cílovou částku fondu o 10 %. To by mělo Komisi umožnit, aby využívala získaných praktických zkušeností a zabránila zbytečnému čerpání z rozpočtu, přičemž bude zajišťovat jeho trvalou ochranu.

S výjimkou možných ztrát kapitálu, kdy se EIB může rozhodnout čerpat záruku okamžitě, by mělo k čerpání záruky docházet pouze jednou ročně poté, co proběhne vzájemné započtení všech zisků a ztrát vyplývajících z probíhajících operací.

V případě čerpání záruky by se její objem snížil pod původních 16 miliard EUR. Budoucí příjmy splatné Unii z činností EFSI by však měly záruku EU obnovit až do této původní výše.

3.3.      Vytvoření evropského seznamu investičních projektů (článek 9)

Zúčastněné subjekty často upozorňují na to, že překážkou pro větší míru investic v EU je nedostatek informací o probíhajících a budoucích investičních projektech v Unii. Kromě EFSI návrh také stanoví vytvoření evropského seznamu investičních projektů jako prostředku k zajištění toho, aby informace o potenciálních projektech byly transparentní a dostupné investorům.

3.4.      Podávání zpráv, odpovědnost, hodnocení a přezkum operací EFSI (články 10–12)

Jelikož EIB bude využívat záruku EU, je vhodné, aby EIB Komisi, Evropskému parlamentu a Radě pravidelně podávala zprávy o realizovaných operacích, jež jsou kryty zárukou EU.

Článek 12 uvádí počet pravidelných hodnocení ze strany EIB a Komise s cílem zajistit, aby EFSI, záruka EU a záruční fond fungovaly tak, jak je zamýšleno. V této souvislosti je obzvláště důležitá odpovědnost vůči Evropskému parlamentu.

3.5.      Obecná ustanovení (články 13–17)

Je vhodné, aby se v souvislosti s využitím záruky EU ze strany EIB použila některá obecná pravidla. Článek 13 stanoví, že informace týkající se činností, na něž se vztahuje záruka EU, se zveřejní. Články 14 a 15 popisují příslušné pravomoci Účetního dvora a úřadu OLAF a článek 16 vylučuje určité druhy činností. Článek 17 zmocňuje Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s příslušným postupem.

3.6.      Změny (články 18–19)

Články 18 a 19 stanoví přerozdělení operačních prostředků z programu Horizont 2020 (nařízení (EU) č. 1291/2013) a Nástroje pro propojení Evropy (nařízení (EU) č. 1316/2013).

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Záruka EU poskytnutá EFSI činí 16 miliard EUR a je plně k dispozici od vstupu tohoto nařízení v platnost. V zájmu zajištění řádného čerpání rozpočtu i v případě možného čerpání záruky je zřízen záruční fond, jehož kapitál do roku 2020 dosáhne 50 % celkových závazků záruky EU. Platby do záručního fondu budou v roce 2016 činit 500 milionů EUR, v roce 2017 1 miliardu EUR a v roce 2018 2 miliardy EUR. Pokud se cílová částka záručního fondu po roce 2018 nezmění a bude dále dosahovat 50 %, budou platby v letech 2019 a 2020 činit 2,25 miliardy EUR. Prostředky na závazky dosáhnou v roce 2015 1,35 miliardy EUR, v roce 2016 2,03 miliardy EUR, v roce 2017 2,641 miliardy EUR a v roce 2018 1,979 miliardy EUR. Postupné financování záručního fondu by v prvních letech nemělo představovat riziko pro rozpočet EU, protože k případnému čerpání záruky v důsledku vzniklých ztrát dojde až po určité době.

Stejně jako je tomu u současných činností EIB, budou příjemcům účtovány náklady na operace EIB v rámci EFSI. Využití záruky ze strany EIB a investování zdrojů záručního fondu by měly vytvořit čistý kladný příjem. Výnosy z EFSI budou poměrně rozděleny mezi subjekty přispívající ke schopnosti nést riziko. Přebytečné prostředky záručního fondu mohou být použity k obnovení záruky EU do její původní výše.

Dvě činnosti nicméně budou pro EIB znamenat náklady, které příjemcům nelze účtovat:

1.           Evropské centrum pro investiční poradenství zřízené na základě čl. 2 odst. 2 tohoto návrhu bude financováno především z existujícího finančního krytí pro technickou pomoc EIB v rámci současných programů EU (Nástroj pro propojení Evropy, Horizont 2020...). Mohou být však třeba další finanční prostředky v maximální výši 20 milionů EUR ročně (10 milionů EUR v roce 2015), které budou rozpočtovány v souladu s finančním výkazem připojeným k tomuto návrhu. Rovněž budou kryty veškeré případné náklady na seznam projektů.

2.           EIB vzniknou administrativní náklady v důsledku toho, že navýší své financování malých a středních podniků prostřednictvím EIF. Na základě současných předpokladů ohledně druhu nástrojů a rychlosti podpisů pro nové operace to bude vyžadovat platbu poplatků řádově v kumulované výši 105 milionů EUR, z toho přibližně 48 milionů EUR do roku 2020. Vzhledem k možnosti zpoždění platby – dokud nebude možné použít pro tento účel získané příjmy – nejsou tyto platby dosud rozpočtovány a jsou pouze popsány v příloze finančního výkazu.

Náklady EIB, které nebyly ani vymoženy od příjemců, ani odečteny od odměny za záruku poskytovanou ze strany EU, mohou být kryty zárukou EU, a to v rámci kumulativního limitu odpovídajícího 1 % jejích nesplacených částek.

Operační prostředky vyžadované tímto návrhem budou plně financovány ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020. 6 miliard EUR bude přerozděleno v rámci okruhu 1A a 2,11 miliard EUR bude financováno z nepřiděleného rozpětí včetně celkového rozpětí pro závazky. Grantové financování z Nástroje pro propojení Evropy a Horizontu 2020 bude sice sníženo, ale multiplikační efekt vytvořený fondem EFSI umožní výrazné celkové zvýšení investic do oblastí politiky, jichž se tyto dva stávající programy týkají.

5.           DALŠÍ INFORMACE

Finanční krytí tohoto návrhu explicitně nezahrnuje příspěvky členských států nebo jiných třetích stran do žádné ze struktur, které vytváří. Ustanovení čl. 1 odst. 2 nicméně výslovně umožňuje, aby se zainteresované subjekty připojily k dohodě o EFSI prostřednictvím kapitálových příspěvků do fondu.

Pokud se členské státy rozhodnou přispět do EFSI, Komise uvedla, že k takovým příspěvkům zaujme v rámci svého posuzování veřejných financí podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení (ES) č. 1467/1997 příznivý postoj. Sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 ("Making the best use of the flexibility within the existing rules of the Stability and Growth Pact" – „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“) uvádí konkrétní aspekty, které se v takovém případě uplatní.

2015/0009 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172 a 173, na čl. 175 odst. 3 a na čl. 182 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V důsledku hospodářské a finanční krize se v Unii snížil objem investic. Investice dosáhly vrcholu v roce 2007 a od té doby poklesly asi o 15 %. Unie trpí nedostatkem investic zejména kvůli nejistotě ohledně budoucnosti ekonomiky, která panuje na trzích, a fiskálním omezením, která musí dodržovat členské státy. Uvedený nedostatek investic zpomaluje hospodářské oživení a má negativní vliv na vytváření pracovních míst, perspektivu dlouhodobého růstu a na konkurenceschopnost.

(2)       K prolomení bludného kruhu, který nedostatečné investice vytvářejí, jsou nutná komplexní opatření. Nezbytnými předpoklady pro stimulaci investic jsou strukturální reformy a fiskální odpovědnost. Spolu s novými impulsy na podporu investičního financování mohou tyto předpoklady přispět k nastartování pozitivního cyklu, v němž investiční projekty pomáhají podpořit zaměstnanost a poptávku a růstový potenciál se soustavně zvyšuje.

(3)       Skupina G20 prostřednictvím Iniciativy pro globální infrastrukturu uznala význam investic pro podporu poptávky a zvýšení produktivity a růstu a zavázala se k vytvoření klimatu, které povede k vyšším investicím.

(4)       V průběhu hospodářské a finanční krize Unie vyvinula úsilí na podporu růstu, zejména prostřednictvím iniciativ uvedených ve strategii Evropa 2020, jež směřovaly k inteligentnímu růstu podporujícímu začlenění. Evropská investiční banka (EIB) rovněž posílila svou roli při iniciování a podpoře investic v Unii, částečně také navýšením kapitálu v lednu 2013. Jsou třeba další opatření, aby se zajistilo plnění investičních potřeb v Unii a efektivní využívání likvidity dostupné na trhu, která bude směrována k financování životaschopných investičních projektů.

(5)       Dne 15. července 2014 představil nově zvolený předseda Evropské komise Evropskému parlamentu dokument nastiňující politické směry Komise. Tento dokument vyzval k aktivaci „dodatečných veřejných a soukromých investic do reálné ekonomiky v objemu až 300 miliard EUR v následujících třech letech“, které mají stimulovat investice za účelem vytváření pracovních míst.

(6)       Dne 26. listopadu 2014 představila Komise sdělení s názvem „Investiční plán pro Evropu“[1], předjímající vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), transparentní seznam investičních projektů na evropské úrovni, vytvoření centra pro investiční poradenství (Evropské centrum pro investiční poradenství – EIAH) a ambiciózní plány na odstranění překážek pro investice a na dokončení jednotného trhu.

(7)       Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 prohlásila, že „podpora investic a řešení selhání trhů v Evropě představují politickou výzvu stěžejního významu“, že „nový důraz na investice spolu se závazkem členských států zintenzivnit strukturální reformy a pokračovat ve fiskální konsolidaci podporující růst vytvoří základ pro růst a zaměstnanost v Evropě“, a vyzvala „ke zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v rámci skupiny EIB s cílem mobilizovat v období 2015–2017 nové investice ve výši 315 miliard EUR“.

(8)       EFSI je součástí komplexního přístupu, jenž má řešit nejistotu spojenou s veřejnými a soukromými investicemi. Tato strategie má tři pilíře: aktivaci finančních prostředků pro investice, zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky, a zlepšení investičního prostředí v Unii.

(9)       Ke zlepšení investičního prostředí v Unii by mělo dojít díky odstranění překážek pro investice, posílení jednotného trhu a zvýšení předvídatelnosti regulace. Tato doprovodná opatření by měla působit nejen ve prospěch EFSI, ale investic v celé Evropě obecně.

(10)     Účelem EFSI by měla být pomoc při řešení obtíží s financováním, realizace produktivních investic v Unii a zajištění lepšího přístupu k financování. Z lepšího přístupu k financování by měly mít prospěch obzvláště malé a střední podniky. Je rovněž na místě umožnit takovýto zlepšený přístup k financování podnikům se střední tržní kapitalizací, tj. podnikům s nejvýše 3000 zaměstnanci. Překonání současných obtíží v oblasti financování v Evropě by mělo přispět k posílení hospodářské, sociální a teritoriální soudržnosti Unie.

(11)     EFSI by měl podporovat strategické investice s vysokou přidanou ekonomickou hodnotou, jež budou přispívat k dosažení cílů politiky Unie.

(12)     Mnoho malých a středních podniků i podniků se střední tržní kapitalizací v celé Unii potřebuje pomoc s přilákáním tržního financování, zejména pokud se jedná o investice s vyšší mírou rizika. EFSI by měl těmto podnikům pomoci překonat nedostatek kapitálu tím, že umožní EIB a Evropskému investičnímu fondu (EIF), aby poskytovaly přímé i nepřímé kapitálové injekce, jakož i záruky na kvalitní sekuritizace úvěrů a další produkty poskytované pro účely EFSI.

(13)     EFSI by měl být zřízen v rámci EIB, aby mohl využívat jejích solidních zkušeností a aby jeho operace přinesly co nejdříve pozitivní výsledky. Činnost EFSI při poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací by měla probíhat prostřednictvím EIF, aby se využily jeho zkušenosti v této oblasti.

(14)     EFSI by se měl zaměřovat na projekty vytvářející velké společenské a hospodářské hodnoty. Především by to měly být projekty podporující vytváření pracovních míst, dlouhodobý růst a konkurenceschopnost. EFSI by měl podporovat širokou škálu finančních produktů, včetně kapitálových nástrojů, dluhových nástrojů nebo záruk, aby vyšel co nejlépe vstříc potřebám konkrétního projektu. Tato široká škála produktů by měla EFSI umožnit, aby se přizpůsobil potřebám trhu a zároveň podněcoval soukromé investice do daných projektů. EFSI by neměl nahrazovat soukromé investice; namísto toho by měl fungovat jako jejich katalyzátor, přičemž bude řešit selhání trhu, aby bylo zajištěno nejefektivnější a maximálně strategické využití veřejných prostředků. K takovému efektivnímu a strategickému využití by měl přispět požadavek na dodržení zásad pro státní podporu. 

(15)     EFSI by se měl zaměřovat na projekty s vyšším poměrem rizika a výnosů, než mají stávající nástroje EIB a Unie, aby byla zajištěna adicionalita ve srovnání se současnými operacemi. EFSI by měl financovat projekty v celé Unii, včetně zemí nejvíce postižených finanční krizí. EFSI by měl být použit pouze v případě, kdy není dostupné financování z jiných zdrojů za přiměřených podmínek.

(16)     EFSI by se měl zaměřovat na investice, u nichž se očekává, že budou ekonomicky a technicky životaschopné a které mohou zahrnovat odpovídající míru rizika, avšak budou stále splňovat konkrétní požadavky na financování z EFSI.

(17)     O využití podpory EFSI pro infrastrukturní projekty a velké projekty pro podniky se střední tržní kapitalizací by měl rozhodovat investiční výbor. Investiční výbor by měl být složen z nezávislých odborníků se znalostmi a zkušenostmi v oblasti investičních projektů. Investiční výbor by měl odpovídat řídícímu výboru EFSI, jenž by měl provádět dohled nad plněním cílů EFSI. V zájmu efektivního využití zkušeností EIF by měl EFSI podporovat financování pro EIF, aby EIF umožnil realizaci individuálních projektů týkajících se malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací.

(18)     Aby mohl EFSI podporovat investice, měla by Unie poskytnout záruku na částku 16 000 000 000 EUR. Je-li poskytováno na základě portfolia, mělo by být krytí záruky zastropováno v závislosti na druhu nástroje, jako jsou dluhové nebo kapitálové nástroje či záruky, jako procento objemu portfolia neuhrazených závazků. Očekává se, že až bude tato záruka zkombinována s částkou 5 000 000 000 EUR, kterou má poskytnout EIB, měla by podpora ze strany EFSI generovat dodatečné investice od EIB a EIF ve výši 60 800 000 000 EUR. Těchto 60 800 000 000 EUR má v období let 2015 až 2017 s podporou EFSI v Unii generovat investice ve výši 315 000 000 000 EUR. Záruky spojené s projekty, které jsou dokončeny, aniž by záruka byla čerpána, jsou k dispozici na podporu nových operací.

(19)     Za účelem dalšího zvýšení jeho zdrojů by měla být účast v EFSI otevřená třetím stranám, včetně členských států, vnitrostátních podpůrných bank nebo veřejných agentur vlastněných nebo kontrolovaných členskými státy, subjektů soukromého sektoru a subjektů mimo Unii, a to se souhlasem stávajících přispěvatelů. Třetí strany mohou přímo přispívat do EFSI a mohou být součástí jeho řídící struktury.

(20)     Na úrovni projektů mohou třetí strany poskytovat spolufinancování společně s EFSI u jednotlivých projektů nebo u investičních platforem pro konkrétní geografické oblasti nebo tematické sektory.

(21)     Jsou-li splněna veškerá relevantní kritéria způsobilosti, mohou členské státy prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů přispět na financování způsobilých projektů, jež jsou podporovány zárukou EU. Díky tomuto flexibilnímu přístupu by se měl maximalizovat potenciál pro přilákání investorů do oblastí investic, na něž se EFSI zaměřuje.

(22)     V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie musí být investice do infrastruktury a projektů podporované ze strany EFSI v souladu s pravidly pro státní podporu. Komise oznámila, že za tímto účelem formuluje soubor hlavních zásad pro posuzování státní podpory, jež bude muset daný projekt dodržet, aby byl způsobilý pro podporu EFSI. Komise sdělila, že pokud daný projekt tato kritéria splňuje a obdrží podporu z EFSI, bude jakákoli vnitrostátní doplňková podpora posuzována v rámci zjednodušeného a zrychleného posouzení státní podpory, při němž jedinou další otázkou, jíž se bude Komise zabývat, bude proporcionalita veřejné podpory (neexistence nadměrné kompenzace). Komise rovněž oznámila, že vydá k souboru hlavních zásad další pokyny, aby bylo zajištěno efektivní využití veřejných prostředků.

(23)     Jelikož jsou v Unii nutná urgentní opatření, mohou EIB a EIF v průběhu roku 2015 financovat dodatečné projekty mimo jejich obvyklé zaměření. Aby se maximalizoval přínos opatření stanovených tímto nařízením, mělo by být možné, aby se na tyto dodatečné projekty vztahovalo krytí záruky EU, pokud splňují věcná kritéria uvedená v tomto nařízení.

(24)     Finanční a investiční operace EIB s podporou EFSI by měly být řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, včetně třístranné dohody mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou.

(25)     EIB by měla činnosti podporované ze strany EFSI pravidelně hodnotit s cílem posoudit jejich relevanci, výsledky a dopad a určit aspekty, které by mohly vést ke zlepšení budoucích činností. Taková hodnocení by měla přispívat k odpovědnosti a provedení analýzy udržitelnosti.

(26)     Vedle operací financování, jež budou prováděny prostřednictvím EFSI, by mělo být vytvořeno Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH). EIAH by mělo poskytovat silnou podporu vývoji a přípravě projektů v celé Unii, přičemž bude stavět na odborných zkušenostech Komise, EIB, vnitrostátních podpůrných bank a řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů. Mělo by tak vzniknout jednotné kontaktní místo pro dotazy týkající se technické pomoci pro investice v Unii.

(27)     Za účelem krytí rizik spojených se zárukou EU pro EIB by měl být zřízen záruční fond. Tento záruční fond by měl být vytvořen postupnými platbami z rozpočtu Unie. Záruční fond by měl následně také získávat příjmy a platby z projektů využívajících podpory EFSI a částky zpětně získané od dlužníků v selhání, když záruční fond již aktivoval záruku pro EIB.

(28)     Účelem záručního fondu je poskytovat likvidní rezervu pro rozpočet Unie vůči ztrátám, které EFSI vzniknou při sledování jeho cílů. Zkušenosti ohledně povahy investic, které má EFSI podporovat, naznačují, že vhodným poměrem mezi platbami z rozpočtu Unie a z celkových záručních závazků Unie by bylo 50 %.

(29)     Za účelem částečného financování příspěvku z rozpočtu Unie by mělo být sníženo finanční krytí Horizontu – rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020, stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013[2], a Nástroje pro propojení Evropy, stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013[3]. Uvedené programy slouží cílům, jež nejsou fondem EFSI duplikovány. Avšak očekává se, že díky snížení krytí obou programů s cílem financovat záruční fond bude v některých oblastech jejich působnosti zajištěn vyšší objem financování, než je možné prostřednictvím stávajících programů. EFSI by měl být schopen s pomocí pákového efektu a záruky EU multiplikovat finanční účinek v uvedených oblastech výzkumu, vývoje a inovací a dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury, a dosáhnout tak lepšího výsledku, než kdyby byly zdroje vynaloženy prostřednictvím grantů v rámci plánovaných programů Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy. Je proto vhodné část financování, jež je aktuálně určeno pro uvedené programy, přesměrovat ve prospěch EFSI.

(30)     Vzhledem k jejich povaze nejsou ani záruka EU pro EIB, ani záruční fond „finanční nástroje“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 966/2012[4].

(31)     V rámci Unie existuje značný počet potenciálně životaschopných projektů, které nejsou financovány z důvodu nedostatku jistoty a transparentnosti ohledně těchto projektů. Často je to způsobeno tím, že soukromí investoři o takových projektech nevědí nebo nemají dostatečné informace pro posouzení investičních rizik. Komise a EIB by měly za podpory členských států podněcovat vytvoření transparentního seznamu současných i budoucích investičních projektů v Unii vhodných pro investice. Tento seznam projektů by měl zajistit pravidelné a strukturované zveřejňování informací o investičních projektech, aby investoři měli k dispozici spolehlivé informace, na nichž mohou zakládat svá investiční rozhodnutí.

(32)     Členské státy na vnitrostátní úrovni také zahájily práce na sestavení a propagování seznamů projektů celostátního významu. Informace připravené Komisí a EIB by měly obsahovat odkazy na doprovodné vnitrostátní seznamy projektů.

(33)     EIB může projekty uvedené v seznamu projektů využívat k identifikaci a výběru projektů podporovaných ze strany EFSI, nicméně tento seznam projektů by měl mít širší působnost a měl by identifikovat projekty v celé Unii. Jeho působnost může zahrnovat projekty, které mohou být plně financovány soukromým sektorem, případně za pomoci dalších nástrojů poskytovaných na evropské nebo vnitrostátní úrovni. EFSI by měl být schopen podporovat financování a investice do projektů identifikovaných v seznamu projektů, avšak uvedení projektu na seznamu by nemělo automaticky znamenat přístup k podpoře ze strany EFSI a EFSI by měl mít možnost vybírat a podporovat projekty, které na seznamu uvedeny nejsou.

(34)     Aby byla zajištěna odpovědnost vůči evropským občanům, měla by EIB Evropskému parlamentu a Radě pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku a o výsledcích EFSI.

(35)     Aby se zajistilo odpovídající krytí závazků ze záruky EU a trvalá dostupnost této záruky, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravu částek, jež mají být na tyto závazky uhrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, a odpovídajícím způsobem změnit přílohu I. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(36)     Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy podporovat investice v Unii a zajistit podnikům s nejvýše 3000 zaměstnanci lepší přístup k financování, nemohou dostatečně dosáhnout členské státy vzhledem k rozdílům v jejich fiskální kapacitě, které ovlivňují jejich schopnost jednat, avšak může jich být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I – Evropský fond pro strategické investice

Článek 1 Evropský fond pro strategické investice

1.           Komise uzavře s Evropskou investiční bankou (EIB) dohodu o zřízení Evropského fondu pro strategické investice (dále jen „EFSI“).

Cílem EFSI je podpořit investice v Unii a zajistit lepší přístup k financování pro podniky s nejvýše 3000 zaměstnanci, s obzvláštním důrazem na malé a střední podniky, tím, že se EIB poskytne schopnost nést riziko (dále jen „dohoda o EFSI“).

2.           K dohodě o EFSI mohou přistoupit členské státy. Se souhlasem stávajících přispěvatelů mohou k dohodě o EFSI rovněž přistoupit jiné třetí strany, včetně vnitrostátních podpůrných bank nebo veřejných subjektů vlastněných nebo ovládaných členskými státy, a subjekty soukromého sektoru.

Článek 2 Podmínky dohody o EFSI

1.           Dohoda o EFSI obsahuje zejména:

a)      ustanovení o zřízení EFSI jako samostatného, jasně identifikovatelného a transparentního záručního nástroje a odděleného účtu spravovaného EIB;

b)      částku a podmínky finančního příspěvku, který EIB poskytne prostřednictvím EFSI;

c)      podmínky financování, které EIB prostřednictvím EFSI poskytne Evropskému investičnímu fondu (dále jen „EIF“);

d)      ujednání o řízení týkající se EFSI v souladu s článkem 3, aniž je dotčen statut Evropské investiční banky;

e)      prováděcí pravidla pro poskytování záruky EU v souladu s článkem 7, včetně jejího zastropovaného krytí portfolií konkrétních druhů nástrojů, čerpání záruky EU – k němuž by s výjimkou možných ztrát kapitálu mělo docházet pouze jednou ročně poté, co proběhne vzájemné započtení zisků a ztrát vyplývajících z operací – a její odměny a požadavku, aby odměna za podstupování rizik byla mezi přispěvatele rozdělena poměrně k jejich podílu na riziku;

f)       ustanovení a postupy ohledně vymáhání pohledávek;

g)      požadavky ohledně použití záruky EU, mimo jiné včetně konkrétních lhůt a klíčových ukazatelů výkonnosti;

h)      ustanovení týkající se financování nezbytného pro EIAH podle odst. 2 třetího pododstavce;

i)       ustanovení upravující způsob, jakým mohou třetí strany společně s EIB investovat do finančních a investičních operací podporovaných ze strany EFSI;

j)       způsob krytí zárukou EU.

Dohoda o EFSI jasně rozlišuje mezi operacemi provedenými s podporou EFSI a ostatními operacemi EIB.

Dohoda o EFSI stanoví, že činnosti EFSI prováděné EIF jsou řízeny řídícími orgány EIF.

Dohoda o EFSI stanoví, že odměna splatná Unii z operací podporovaných EFSI se poskytne po odečtení plateb v důsledku čerpání záruky EU, a následně po odečtení nákladů podle odst. 2 třetího pododstavce a čl. 5 odst. 3.

2.           Dohoda o EFSI stanoví vytvoření Evropského centra pro investiční poradenství (dále jen „EIAH“) v rámci EIB. Cílem EIAH je stavět na současných poradenských službách EIB a Komise a poskytovat poradenskou podporu při identifikaci, přípravě a vývoji investičního projektu a fungovat jako jednotné centrum pro technické poradenství pro projektové financování v Unii. To zahrnuje podporu při využívání technické pomoci pro strukturování projektu, využívání inovativních finančních nástrojů, využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru a popřípadě poradenství o příslušných otázkách právních předpisů EU.

K dosažení tohoto cíle využívá EIAH odborných znalostí EIB, Komise, vnitrostátních podpůrných bank a řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů.

Unie částečně financuje další služby, které EIAH poskytuje nad rámec stávající technické pomoci EIB, do maximální výše 20 000 000 EUR ročně během období končícího dne 31. prosince 2020. V letech po roce 2020 je finanční příspěvek Unie přímo propojen s ustanoveními budoucích víceletých finančních rámců.

3.           Členské státy, které se stanou stranami dohody o EFSI, mohou poskytnout svůj příspěvek zejména v hotovosti nebo ve formě záruky přijatelné pro EIB. Jiné třetí strany mohou svůj příspěvek poskytnout pouze v hotovosti.

Článek 3 Řízení EFSI

1.           Dohoda o EFSI stanoví, že EFSI řídí řídící výbor určující strategickou orientaci, strategické přidělování aktiv a provozní politiky a postupy, včetně investiční politiky projektů, které může EFSI podpořit, a rizikový profil EFSI, v souladu s cíli podle čl. 5 odst. 2. Řídící výbor si za předsedu zvolí jednoho ze svých členů.

2.           Dokud jsou jedinými přispěvateli EFSI Unie a EIB, přiděluje se počet členů a hlasů v řídícím výboru podle příslušné výše příspěvků v podobě hotovosti nebo záruk. 

Řídící výbor rozhoduje konsensem.

3.           Poté, co k dohodě o EFSI přistoupí další strany v souladu s čl. 1 odst. 2, přiděluje se počet členů a hlasů v řídícím výboru podle příslušné výše příspěvků přispěvatelů v podobě hotovosti nebo záruk. Počet členů a hlasů Komise a EIB podle odstavce 2 se odpovídajícím způsobem přepočítá.

Řídící výbor při rozhodování usiluje o dosažení konsensu. Pokud řídící výbor není ve lhůtě stanovené předsedou schopen dosáhnout konsensu, přijímá rozhodnutí prostou většinou.

Rozhodnutí řídícího výboru se nepřijme, pokud proti němu hlasuje Komise nebo EIB.

4.           Dohoda o EFSI stanoví, že EFSI má výkonného ředitele, který odpovídá za každodenní řízení EFSI a za přípravu zasedání investičního výboru uvedeného v odstavci 5, jimž také předsedá. Výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele.

Výkonný ředitel předkládá řídícímu výboru každé čtvrtletí zprávu o činnosti EFSI.

Výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele jmenuje řídící výbor na základě společného návrhu Komise a EIB na obnovitelné funkční období tří let.

5.           Dohoda o EFSI stanoví, že EFSI má investiční výbor, který odpovídá za přezkum případných operací v souladu s investiční politikou EFSI a za schvalování podpory ze záruky EU pro operace, jež jsou v souladu s článkem 5, a to bez ohledu na jejich geografickou polohu.

Členy investičního výboru je šest nezávislých odborníků a výkonný ředitel. Nezávislí odborníci musí mít vysokou úroveň relevantních tržních zkušeností v oblasti projektového financování; řídící výbor je jmenuje na obnovitelné funkční období tří let.

Investiční výbor přijímá rozhodnutí prostou většinou.

KAPITOLA II – Záruka EU a záruční fond EU

Článek 4 Záruka EU

Unie poskytne EIB záruku na finanční nebo investiční operace, které jsou prováděny v Unii a na něž se vztahuje toto nařízení (dále jen „záruka EU“). Záruka EU se poskytuje jako záruka na požádání pro nástroje uvedené v článku 6.

Článek 5 Podmínky pro využití záruky EU

1.           Poskytnutí záruky EU je podmíněno vstupem dohody o EFSI v platnost.

2.           Záruka EU se poskytuje na finanční nebo investiční operace EIB schválené investičním výborem uvedeným v čl. 3 odst. 5 nebo na financování pro EIF za účelem provádění finančních nebo investičních operací EIB v souladu s čl. 7 odst. 2. Dotčené operace musí být v souladu s politikami Unie a musí podporovat některý z těchto obecných cílů:

a)      rozvoj infrastruktury, včetně oblastí dopravy, zejména v průmyslových centrech, energetika, zejména energetická propojení a digitální infrastruktura;

b)      investice do vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče, výzkumu a vývoje, informačních a komunikačních technologií a inovací;

c)      rozšíření energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a účinnosti zdrojů;

d)      projekty infrastruktury v oblasti životního prostředí, přírodních zdrojů, rozvoje měst a v sociální oblasti;

e)      poskytování finanční podpory podnikům uvedeným v čl. 1 odst. 1, včetně rizikového financování provozního kapitálu.

Dále se záruka EU prostřednictvím EIB poskytuje na podporu účelových investičních platforem a vnitrostátních podpůrných bank, které investují do operací splňujících požadavky tohoto nařízení. Řídící výbor v takovém případě stanoví politiky týkající se způsobilých investičních platforem.

3.           V souladu s článkem 17 statutu Evropské investiční banky účtuje EIB příjemcům operací financování své výdaje spojené s EFSI. Aniž je dotčen druhý a třetí pododstavec, nesmějí být z rozpočtu Unie kryty žádné administrativní výdaje ani jiné poplatky EIB za finanční a investiční činnosti, které EIB uskutečňuje podle tohoto nařízení.

             EIB může záruku EU v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. e) čerpat v rámci kumulovaného maximálního limitu odpovídajícího 1 % celkových nevypořádaných závazků ze záruky EU za účelem krytí výdajů, jež byly příjemcům finančních operací účtovány, avšak nebyly vymoženy.

             Z rozpočtu Unie mohou být kryty poplatky EIB v případě, kdy EIB poskytuje EIF financování jménem EFSI, na něž se v souladu s čl. 7 odst. 2 vztahuje záruka EU.

4.           Jsou-li splněna veškerá relevantní kritéria způsobilosti, mohou členské státy využít evropské strukturální a investiční fondy pro příspěvek na financování způsobilých projektů, do nichž EIB investuje s podporou záruky EU.

Článek 6 Způsobilé nástroje

Pro účely čl. 5 odst. 2 používá EIB záruku EU pro krytí rizik nástrojů zpravidla na základě portfolia.

Jednotlivé nástroje nebo portfolia způsobilé pro krytí mohou zahrnovat tyto nástroje:

a)           úvěry, záruky, protizáruky, nástroje kapitálového trhu, jakoukoli jinou formu nástroje financování nebo úvěrového posílení, kapitálové nebo kvazikapitálové účasti ze strany EIB. Tyto nástroje musí být poskytnuty, nabyty nebo emitovány ve prospěch operací prováděných v Unii, včetně přeshraničních operací mezi členským státem a třetí zemí, v souladu s tímto nařízením, a pokud bylo poskytnuto financování ze strany EIB, v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula ani nebyla zrušena;

b)           financování EIB pro EIF, jež mu umožňuje vydávat úvěry, záruky, protizáruky, jakoukoli jinou formu nástroje úvěrového posílení, nástroje kapitálového trhu a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti. Tyto nástroje musí být poskytnuty, nabyty nebo emitovány ve prospěch operací prováděných v Unii, v souladu s tímto nařízením, a pokud bylo poskytnuto financování ze strany EIF, v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula ani nebyla zrušena.

Článek 7 Krytí a podmínky záruky EU

1.           Záruka EU poskytnutá EIB má výši 16 000 000 000 EUR, z čehož nejvýše 2 500 000 000 EUR může být přiděleno na financování EIB pro EIF v souladu s odstavcem 2. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 9, nesmějí souhrnné platby od Unie v rámci záruky pro EIB překročit výši záruky.

2.           Krytí záruky na určitý druh portfolia nástrojů uvedených v článku 6 se určí podle rizika daného portfolia. Záruka EU je způsobilá k poskytování buď záruky na první ztrátu na základě portfolia, nebo plné záruky. Záruka EU může být poskytnuta na rovnocenném základě s jinými přispěvateli.

Pokud EIB poskytuje EIF financování za účelem provádění finančních a investičních operací EIB, zajišťuje záruka EU plnou záruku financování ze strany EIB pod podmínkou, že EIB poskytuje stejnou částku financování bez záruky EU. Částka krytá zárukou EU nesmí překročit 2 500 000 000 EUR.

3.           Pokud EIB čerpá záruku EU v souladu s dohodou o EFSI, Unie ji vyplatí na požádání v souladu s ustanoveními uvedené dohody.

4.           Pokud Unie provede jakoukoli platbu v rámci záruky EU, usiluje EIB o vymožení pohledávek souvisejících s vyplacenými částkami a vymožené částky uhradí Unii.

Článek 8 Záruční fond EU

1.           Zřizuje se záruční fond EU (dále jen „záruční fond“), z něhož může být EIB vyplacena v případě čerpání záruky EU.

2.           Záruční fond je financován:

a)      platbami ze souhrnného rozpočtu Unie,

b)      výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu,

c)      částkami získanými od dlužníků v selhání v souladu s postupem pro vymáhání pohledávek stanoveným v dohodě o EFSI, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 písm. f),

d)      jakýmikoli dalšími platbami, které Unie obdrží v souladu s dohodou o EFSI.

3.           Prostředky pro záruční fond podle odst. 2 písm. c) a d) představují vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 966/2012.

4.           Prostředky záručního fondu, jež mu jsou poskytnuty podle odstavce 2, jsou řízeny přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s náležitými obezřetnostními pravidly.

5.           Prostředky pro záruční fond uvedené v odstavci 2 musí být využity tak, aby byla dosažena náležitá úroveň odrážející celkové závazky ze záruky EU (dále jen „cílová částka“). Cílová částka se stanoví na 50 % veškerých závazků Unie ze záruky.

Cílová částka bude nejprve dosažena postupnými platbami zdrojů uvedených v čl. 2 písm. a). Dojde-li v průběhu prvotního konstituování záručního fondu k čerpání záruky, přispějí prostředky pro záruční fond uvedené v odst. 2 písm. b), c) a d) rovněž k dosažení cílové částky až do výše částky odpovídající čerpání záruky.

6.           Do 31. prosince 2018, a poté každý následující rok Komise přezkoumá přiměřenost výše záručního fondu, přičemž zohlední případná snížení objemu zdrojů v důsledku aktivace záruky a posouzení ze strany EIB předložené v souladu s čl. 10 odst. 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž se nejvýše o 10 % upravuje cílová částka stanovená v odstavci 5, aby lépe zohledňovala potenciální riziko čerpání záruky EU.

7.           Poté, co v roce n dojde k úpravě cílové částky nebo k posouzení přiměřenosti objemu záručního fondu v souladu s přezkumem podle odstavce 6:

a)      případný přebytek se jednou transakcí vyplatí do zvláštního okruhu ve výkazu příjmů v souhrnném rozpočtu Evropské unie na rok n+1,

b)      případné doplnění záručního fondu se vyplatí v ročních splátkách během období nejvýše tří let počínaje rokem n+1.

8.           Počínaje 1. lednem 2019, pokud v důsledku čerpání záruky poklesne objem záručního fondu pod 50 % cílové částky, předloží Komise zprávu o mimořádných opatřeních, která mohou být nutná k jeho doplnění.

9.           Poté, co dojde k čerpání záruky EU, se prostředky pro záruční fond stanovené v odst. 2 písm. b), c) a d) převyšující cílovou částku použijí k obnovení záruky EU do její původní výše.

KAPITOLA III – Evropský seznam investičních projektů

Článek 9 Evropský seznam investičních projektů

1.           Komise a EIB za podpory členských států podněcují vytvoření transparentního seznamu možných současných i budoucích investičních projektů v Unii. Tímto seznamem nejsou dotčeny konečné projekty vybrané pro podporu podle čl. 3 odst. 5.

2.           Komise a EIB vypracují, aktualizují a pravidelně a strukturovaně rozšiřují informace o současných a budoucích investicích, které významným způsobem přispívají k dosažení cílů politiky EU.

3.           Členské státy vypracují, aktualizují a pravidelně a strukturovaně rozšiřují informace o současných a budoucích investičních projektech na svém území.

KAPITOLA IV – Podávání zpráv, odpovědnost a hodnocení

Článek 10 Podávání zpráv a účetnictví

1.           EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Komisi jednou za půl roku zprávu o finančních a investičních operacích EIB podle tohoto nařízení. Tato zpráva zahrnuje posouzení dodržování požadavků ohledně využití záruky EU a klíčové ukazatele výkonnosti podle čl. 2 odst. 1 písm. g). Zpráva také obsahuje statistické, finanční a účetní údaje o každé jednotlivé operaci financování a investic EIB, a rovněž souhrnné údaje.

2.           EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Evropskému parlamentu a Radě jednou ročně zprávu o finančních a investičních operacích EIB. Tato zpráva se zveřejní a obsahuje:

a)      posouzení finančních a investičních operací na úrovni operace, odvětví, země a regionu a jejich souladu s tímto nařízením, spolu s posouzením distribuce finančních a investičních operací EIB podle cílů uvedených v čl. 5 odst. 2;

b)      posouzení přidané hodnoty, aktivace soukromých zdrojů, odhadovaných a skutečných výstupů, výsledků a dopadu finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě;

c)      posouzení finančních přínosů pro příjemce finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě;

d)      posouzení kvality finančních a investičních operací EIB;

e)      podrobné informace o čerpání záruky EU;

f)       finanční výkazy EFSI.

3.           Pro účely účetnictví Komise a podávání zpráv o rizicích, na která se vztahuje záruka EU, a pro účely řízení záručního fondu, EIB popřípadě ve spolupráci s EIF Komisi každý rok poskytne:

a)      posouzení rizik EIB a EIF a informace o bonitě týkající se finančních a investičních operací EIB;

b)      údaje o neuhrazených finančních závazcích EU v souvislosti se zárukami poskytnutými na finanční a investiční operace EIB, rozčleněné podle jednotlivých operací;

c)      údaje o celkovém zisku nebo ztrátě vyplývajících z finančních a investičních operací v rámci portfolií uvedených v dohodě o EFSI podle čl. 2 odst. 1 písm. e).

4.           EIB poskytne Komisi na vyžádání veškeré další informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla plnit své povinnosti v souvislosti s tímto nařízením.

5.           EIB, popřípadě EIF, poskytne informace uvedené v odstavcích 1 až 4 na vlastní náklady.

6.           Komise zašle do 30. června každého roku Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru výroční zprávu o stavu záručního fondu a jeho řízení v předchozím kalendářním roce.

Článek 11 Odpovědnost

1.           Na žádost Evropského parlamentu se výkonný ředitel zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výsledků EFSI.

2.           Výkonný ředitel odpoví ústně nebo písemně na otázky, které EFSI Evropský parlament položí, v každém případě však do pěti týdnů od obdržení dané otázky.

3.           Na žádost Evropského parlamentu mu Komise podá zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 12 Hodnocení a přezkum

1.           EIB nejpozději do [PO insert date: 18 months after the entry into force of this Regulation] zhodnotí fungování EFSI. EIB své hodnocení předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Komise nejpozději do [PO insert date: 18 months after the entry into force of this Regulation] zhodnotí využívání záruky EU a fungování záručního fondu, včetně využití prostředků podle čl. 8 odst. 9. Komise své hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě.

2.           Do 30. června 2018 a poté každé tři roky:

a)      EIB zveřejní komplexní zprávu o fungování EFSI;

b)      Komise zveřejní souhrnnou zprávu o využití záruky EU a o fungování záručního fondu.

3.           EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, přispívá k hodnocení a zprávě Komise podle odstavců 1 a 2 a poskytuje k nim nezbytné informace.

4.           EIB a EIF pravidelně poskytují Evropskému parlamentu, Radě a Komisi všechny své nezávislé hodnotící zprávy, které posuzují praktické výsledky konkrétních činností EIB a EIF podle tohoto nařízení.

5.           Komise nejpozději do [PO insert date three years after the entry into force of this Regulation] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, doplněnou případně o příslušný návrh.

KAPITOLA V – Obecná ustanovení

Článek 13 Transparentnost a zveřejňování informací

EIB v souladu se svou politikou transparentnosti ohledně přístupu k dokumentům a informacím na svých internetových stránkách zveřejní informace týkající se všech finančních a investičních operací EIB a toho, jak přispívají k dosažení obecných cílů uvedených v čl. 5 odst. 2.

Článek 14 Kontrola Účetním dvorem

Záruku EU a v jejím rámci poskytnuté a zpětně získané platby k tíži nebo ve prospěch souhrnného rozpočtu Unie kontroluje Účetní dvůr.

Článek 15 Opatření proti podvodům

1.           EIB neprodleně informuje úřad OLAF a poskytne mu potřebné informace, pokud má v jakékoli fázi přípravy, provádění nebo ukončování operací, na něž se vztahuje záruka EU, důvod se domnívat, že existuje možný případ podvodu, korupce, praní peněz nebo jiného protiprávního jednání, které může ohrozit finanční zájmy Unie.

2.           OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[5], nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[6] a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[7] za účelem ochrany finančních zájmů Unie, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s jakoukoli operací, která získala podporu záruky EU. OLAF může příslušným orgánům dotčených členských států předat informace získané během vyšetřování.

Jestliže se takové protiprávní jednání potvrdí, EIB vymáhá pohledávky v souvislosti se svými operacemi podporovanými zárukou EU.

3.           Finanční dohody podepsané v souvislosti s operacemi podporovanými podle tohoto nařízení musí obsahovat ustanovení umožňující vyloučení z finančních a investičních operací EIB a v případě potřeby opatření týkající se vymáhání pohledávek v případech podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání v souladu s dohodou o EFSI, politikami EIB a příslušnými regulačními požadavky. Rozhodnutí o tom, zda provést vyloučení z finančních a investičních operací EIB, se přijme v souladu s příslušnou dohodou o financování nebo investicích.

Článek 16 Vyloučené činnosti a nespolupracující jurisdikce

1.           EIB v rámci svých finančních a investičních operací nepodpoří žádné činnosti sloužící protiprávním účelům, včetně praní peněz, financování terorismu, daňových podvodů nebo daňových úniků, korupce a podvodů ovlivňujících finanční zájmy Unie. EIB se v souladu se svou politikou vůči nedostatečně regulovaným nebo nespolupracujícím jurisdikcím na základě politik Unie, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Finančního akčního výboru zejména nepodílí na žádné finanční nebo investiční operaci prostřednictvím subjektu umístěného v nespolupracující jurisdikci.

2.           Při svých finančních a investičních operacích uplatňuje EIB zásady a standardy stanovené právními předpisy Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, včetně požadavku na přijetí přiměřených opatření ke zjištění totožnosti skutečných majitelů, je-li to na místě.

Článek 17 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 6 je Komisi svěřena na dobu tří let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději do devíti měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí o zrušení pravomoci nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VI – Změny

Článek 18 Změny nařízení (EU) č. 1291/2013

Nařízení (EU) č. 1291/2013 se mění takto:

1)         V článku 6 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.       Finanční krytí pro provedení programu Horizont 2020 se stanoví na 74 328,3 milionu EUR v běžných cenách, přičemž maximálně 71 966,9 milionu EUR z této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU.

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

2.         Částka na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU se mezi priority uvedené v čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení rozdělí takto:

a) vynikající věda 23 897,0 milionu EUR v běžných cenách;

b) vedoucí postavení v průmyslu 16 430,5 milionu EUR v běžných cenách;

c) společenské výzvy 28 560,7 milionu EUR v běžných cenách.

Maximální celková částka finančního příspěvku Unie z programu Horizont 2020 na specifické cíle stanovené v čl. 5 odst. 3 a na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska se rozdělí takto:

i) šíření excelence a rozšiřování účasti 782,3 milionu EUR v běžných cenách,

ii) věda se společností a pro společnost 443,8 milionu EUR v běžných cenách,

iii) nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska 1 852,6 milionu EUR v běžných cenách.

Orientační rozdělení mezi priority a specifické cíle stanovené v čl. 5 odst. 2 a 3 jsou uvedeny v příloze II.

3.         EIT je financován prostřednictvím maximálního příspěvku z programu Horizont 2020 ve výši 2 361,4 milionu EUR v běžných cenách, jak je uvedeno v příloze II.“

2)         Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

Článek 19 Změna nařízení (EU) č. 1316/2013

V článku 5 nařízení (EU) č. 1316/2013 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.       Finanční krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy na období 2014 až 2020 se stanoví na 29 942 259 000 EUR(*) v běžných cenách. Tato částka se rozdělí takto:

a) odvětví dopravy: 23 550 582 000 EUR, z nichž 11 305 500 000 EUR bude převedeno z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;

b) odvětví telekomunikací: 1 041 602 000 EUR;

c) odvětví energetiky: 5 350 075 000 EUR.

Těmito částkami není dotčeno uplatňování mechanismu flexibility podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013(*).

(*) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).“

KAPITOLA VII – Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 20 Přechodné ustanovení

Finanční a investiční operace, které EIB nebo EIF podepíše v období od 1. ledna 2015 do dne uzavření dohody o EFSI, může EIB nebo EIF předložit Komisi ke krytí v rámci záruky EU.

Komise tyto operace posoudí, a pokud splňují podstatné požadavky stanovené v článku 5 a v dohodě o EFSI, rozhodne, že se na ně vztahuje krytí zárukou EU.

Článek 21 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.3.2. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[8]

Oblast politiky: Hospodářské a finanční záležitosti

Aktivita ABB: Finanční operace a nástroje

Podrobný popis činnosti ABB viz oddíl 3.2

Oblast politiky: Mobilita a doprava

Oblast politiky: Komunikační sítě, obsah a technologie

Oblast politiky: Energetika

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[9]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

X Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Podpora prorůstových investic v souladu s rozpočtovými prioritami Unie, zejména v těchto oblastech:

1)       Strategická infrastruktura (investice do digitální ekonomiky a do energetiky v souladu s politikami EU)

2)       Dopravní infrastruktura v průmyslových centrech, vzdělávání, výzkum a inovace

3)       Investice podporující zaměstnanost, zejména prostřednictvím financování malých a středních podniků a opatření pro zaměstnanost mladých lidí

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Zvýšení objemu financování Evropské investiční banky (EIB) a počtu investičních činností v prioritních oblastech

Specifický cíl č. 2

Zvýšení objemu financování Evropského investičního fondu (EIF) pro malé a střední podniky

Specifický cíl č. 3

Vytvoření Evropského investičního poradenského centra

Příslušné aktivity ABM/ABB:

ECFIN: Finanční operace a nástroje

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Tato iniciativa by měla Evropské investiční bance a Evropskému investičnímu fondu umožnit provádění finančních a investičních operací v oblastech uvedených v bodě 1.4.1 s větším objemem finančních prostředků a v případě EIB s rizikovějšími, ale stále ekonomicky životaschopnými projekty.

Záruka EU by EIB umožnila dosáhnout multiplikačního účinku, takže by 1 euro záruky EU v rámci této iniciativy mohlo přinést 15 EUR investovaných do projektů.

Iniciativa by tak do roku 2020 měla přispět k aktivaci financí na projekty ve výši nejméně 315 miliard EUR. To by mělo napomoci zvýšení celkového objemu investic v Unii, a tím i potenciálnímu a skutečnému růstu a zaměstnanosti.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Cílem je zvýšit investice do strategických oblastí uvedených v bodě 1.4.1.

V tomto kontextu se použijí následující ukazatele:

– počet projektů / malých a středních podniků, které v rámci této iniciativy obdržely financování od EIB/EIF,

– dosažený průměrný multiplikační účinek. Očekává se multiplikační účinek přibližně 15 z hlediska využití záruky EU v porovnání s celkovými investicemi získanými na projekty podporované v rámci iniciativy a z hlediska podmínek transakcí,

– kumulativní objem prostředků získaných na podporované projekty.

Sledování výsledků bude vycházet ze zpráv EIB a z průzkumu trhu.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Iniciativa umožní úspory z rozsahu při využívání inovativních finančních nástrojů, jelikož budou působit jako katalyzátor soukromých investic v celé Unii a pro tento účel nejlépe využijí odborných zkušeností a znalostí evropských institucí. Díky absenci geografických omezení v rámci Unie bude ve vztahu k souhrnu podporovaných projektů dosaženo větší atraktivity a nižšího rizika, než by bylo možné v jednotlivých členských státech.

1.5.2.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Komise získala cenné zkušenosti s inovativními finančními nástroji, zejména pokud jde o pilotní fázi iniciativy projektových dluhopisů a využívání stávajících finančních nástrojů EU/EIB, jako jsou nástroje vytvořené v rámci programu COSME, Horizont 2020 nebo iniciativy projektových dluhopisů.

1.5.3.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Iniciativa je plně v souladu se stávajícími programy v okruhu 1a, zejména s Nástrojem pro propojení Evropy, programem Horizont 2020 a programem COSME.

Synergií bude dosaženo využitím existujících odborných znalosti Komise při řízení finančních zdrojů a zkušeností získaných v rámci stávajících finančních nástrojů EU/EIB.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨ Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[10]

X Přímé řízení Komisí

– X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨ prostřednictvím výkonných agentur;

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨ EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨ veřejnoprávní subjekty;

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Záruční fond bude řízen přímo Komisí.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Podle článku 10 návrhu bude EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, jednou za půl roku předkládat Komisi zprávu o finančních a investičních operacích EIB. Kromě toho EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Evropskému parlamentu a Radě jednou ročně zprávu o finančních a investičních operacích EIB. Do 30. června následujícího rozpočtového roku musí Komise zaslat Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru výroční zprávu o stavu záručního fondu a jeho správě v předcházejícím roce.

Podle článku 12 návrhu EIB vyhodnotí fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a své hodnocení poskytne Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Komise navíc vyhodnotí využívání záruky EU a fungování záručního fondu a své hodnocení poskytne Evropskému parlamentu a Radě. Komplexní zpráva o fungování EFSI je požadována do 30. června 2018 a poté každé tři roky, stejně jako komplexní zpráva o využívání záruky EU a fungování záručního fondu.

2.1.1.     Systém řízení a kontroly

Podle článku 14 návrhu záruku EU a v jejím rámci poskytnuté a zpětně získané platby k tíži nebo ve prospěch souhrnného rozpočtu Unie kontroluje Účetní dvůr.

EIB řídí své finanční a investiční operace v souladu s vlastními pravidly a postupy, včetně příslušných opatření v oblasti auditu, kontroly a sledování. Jak předpokládá statut EIB, odpovědnost za ověření, zda byla činnost EIB prováděna a její účetnictví vedeno řádným způsobem, nese Výbor pro audit EIB, který je podporován externími auditory. Účetnictví EIB každoročně schvaluje její Rada guvernérů.

Kromě toho správní rada EIB, ve které je Komise zastoupena jedním řádným a jedním zastupujícím členem, schvaluje všechny finanční a investiční operace EIB a dohlíží na to, aby EIB byla řízena v souladu se svým statutem a všeobecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů.

Stávající třístranná dohoda mezi Komisí, Účetním dvorem a EIB z října 2003 stanoví podrobná pravidla, podle nichž Účetní dvůr provádí své audity finančních operací EIB, na něž se vztahuje záruka EU.

2.1.2.     Zjištěná rizika

S finančními a investičními operacemi EIB, na něž se vztahuje záruka Unie, je spojeno nezanedbatelné finanční riziko. Pravděpodobnost čerpání záruky je reálná. Podle odhadů však záruční fond poskytuje požadovanou ochranu pro rozpočet Unie. U projektů samotných může docházet ke zpoždění v provádění a k překročení nákladů.

I podle konzervativních předpokladů by nákladová efektivita iniciativy mohla utrpět nedostatečným zájmem o dané nástroje na trhu a měnícími se tržními podmínkami v průběhu času, čímž by se předpokládaný multiplikační účinek snížil.

Podle čl. 8 odst. 4 návrhu mají být prostředky záručního fondu investovány. Tyto investice ponesou investiční riziko (např. tržní a úvěrové riziko) a určité provozní riziko.

2.1.3.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

EFSI bude řídit řídící výbor určující strategickou orientaci, strategické přidělování aktiv a provozní politiky a postupy, včetně investiční politiky projektů, které může EFSI podpořit, a rizikový profil EFSI.

O využití podpory EFSI pro infrastrukturní projekty a větší projekty týkající se podniků se střední kapitalizací má rozhodovat investiční výbor. Investiční výbor by měl být složen z nezávislých odborníků se znalostmi a zkušenostmi v oblasti investičních projektů, přičemž bude odpovědný řídícímu výboru, který dohlíží na plnění cílů EFSI.

EFSI má také výkonného ředitele, který odpovídá za jeho každodenní řízení a za přípravu zasedání investičního výboru Výkonný ředitel je odpovědný přímo řídícímu výboru a předkládá mu každé čtvrtletí zprávu o činnosti EFSI. Výkonného ředitele jmenuje řídící výbor na základě společného návrhu Komise a EIB na obnovitelné funkční období tří let.

Aktiva záručního fondu bude spravovat Komise v souladu s nařízením a se svými platnými vnitřními pravidly a postupy.

2.2.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Článek 15 návrhu upřesňuje pravomoci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) pro provádění vyšetřování operací podporovaných v rámci této iniciativy. V souladu s rozhodnutím Rady guvernérů EIB ze dne 27. července 2004 o spolupráci EIB s úřadem OLAF stanovila EIB konkrétní pravidla pro spolupráci s úřadem OLAF v souvislosti s možnými případy podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání, které by mohlo poškodit finanční zájmy Společenství.

Kromě toho jsou použitelná pravidla a postupy EIB. Patří mezi ně zejména postupy EIB pro interní vyšetřování, které v březnu 2013 schválil řídící výbor EIB. EIB dále v září 2013 přijala svou „Politiku pro předcházení nedovoleným postupům v činnostech Evropské investiční banky a odrazování od nich“ (politika boje proti podvodům EIB).

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· V případě stávajících rozpočtových položek viz oddíl 3.2

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP[11] || zemí ESVO[12] || kandidátských zemí[13] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1a || 01.0404 – Záruka pro EFSI || RP || NE || NE || NE || NE

1a || 01.0405 – Financování záručního fondu EFSI || RP || NE || NE || NE || NE

1a || 01.0406 – Evropské investiční poradenské centrum || RP || NE || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

V milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Zdroje financování pro Evropský fond pro strategické investice || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY, z toho || 790 || 770 || 770 || 970 || || || 3300

06.020101 – Odstranění úzkých míst, zlepšení interoperability železnic, doplnění chybějících spojení, a zlepšování přeshraničních úseků 06.020102 – Zajištění udržitelných a efektivních dopravních systémů 06.020103 – Optimalizace začleňování a propojování jednotlivých oborů dopravy a zlepšování interoperability || 560,3 34,9 104,8 || 520,3 32,4 97,3 || 480,3 29,9 89,8 || 600,3 37,4 112,3 || || || 2161,2 134,6 404,2

09.0303 – Podpora interoperability, udržitelného zavádění, provozu a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb, jakož i koordinace na evropské úrovni || || || 50 || 50 || || || 100

32.020101 – Pokračující integrace vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilita elektroenergetických a plynárenských sítí 32.020102 – Zvýšení bezpečnosti dodávek energie v rámci Unie 32.020103 – Přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí || 30 30 30 || 40 40 40 || 40 40 40 || 56,7 56,6 56,7 || || || 166,7 166,6 166,7

HORIZONT 2020, z toho || 70 || 860 || 871 || 479 || 150 || 270 || 2700

02.040201 – Vedoucí postavení v kosmu 02.040203 – Zvyšování inovací v malých a středních podnicích (MSP) 02.040301 – Dosažení ekonomiky, která účinně využívá zdroje a je odolná vůči změně klimatu, a udržitelných dodávek surovin 02.040302 – Podpora zabezpečené evropské společnosti || 11 1,8 3,7 7,5 || 29,9 2,1 7,0 25 || 27,9 6,1 7 25 || 11,6 6,5 17,5 10,4 || || || 80,4 16,5 35,2 67,9

05.090301 – Zajištění dostatečných dodávek bezpečných a vysoce kvalitních potravin a jiných biologických produktů || || 30 || 37 || 33 || || || 100

06.030301 – Dosažení evropského dopravního systému, který účinně využívá zdroje, je šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a bezproblémový || || 37 || 37 || 26 || || || 100

08.020101 – Posílení hraničního výzkumu v Evropské radě pro výzkum 08.020103 – Posílení evropských výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur 08.020201 – Vedoucí postavení v nanotechnologiích, vyspělých materiálech, laserových technologiích, biotechnologiích a vyspělé výrobě a zpracování 08.020203 – Zvyšování inovací v malých a středních podnicích (MSP) 08.020301 – Zlepšování celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek 08.020302 – Zajištění dostatečných dodávek bezpečných, zdravých a vysoce kvalitních potravin a jiných biologických výrobků 08.020303 – Přechod na spolehlivou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetickou soustavu 08.020304 – Dosažení evropského systému dopravy, který účinně využívá zdroje a je šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a bezproblémový 08.020305 – Dosažení ekonomiky, která účinně využívá zdroje a je odolná vůči změně klimatu, a udržitelných dodávek surovin 08.020306 – Podpora inovativní a přemýšlivé evropské společnosti podporující začlenění 08.0204 – Šíření excelence a rozšiřování účasti 08.0206 – Věda se společností a pro společnost || || 91,3 17,7 38,3 3,4 51,3 8,5 30,9 12,5 28,1 10,7 9,3 5,1 || 91,0 17,6 38,5 3,4 43,3 10,7 31,2 17,6 27,9 10,6 10,1 5,1 || 14,2 3,9 10,0 0,8 11,9 3,3 6,5 4,2 5,8 2,3 2,0 1,1 || 0,5 8,8 32,6 1,7 26,8 12,6 14,7 26,9 13,0 5,3 4,6 2,6 || 24,2 15,4 49,6 3,0 47,6 18,2 25,9 41,4 22,8 9,3 8,1 4,5 || 221,2 63,3 169,1 12,3 180,9 53,2 109,1 102,4 97,7 38,3 34,2 18,4

09.040101 – Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií 09.040102 – Posílení evropských výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur 09.040201 – Vedoucí postavení v informačních a komunikačních technologiích 09.040301 – Zlepšování celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek 09.040302 – Podpora inovativních a přemýšlivých evropských společností podporujících začlenění 09.040303 – Podpora zabezpečené evropské společnosti || || 35 15,9 120,3 19,2 6,1 7,4 || 45,4 15,3 114,8 15,5 5,8 7,1 || 37,4 10,4 71,7 13,6 3,9 4,9 || || || 117,9 41,6 306,8 48,3 15,9 19,5

10.0201 Horizont 2020 – Vědecká a technická podpora tvorbě politik Unie iniciovaná zákazníky || 11 || 12 || 13 || 14 || || || 50

15.030101 – Akce Marie Curie-Skłodowska – Vytváření, rozvoj a předávání nových dovedností, poznatků a inovací 15.0305 – Evropský inovační a technologický institut – začlenění znalostního trojúhelníku vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací || 25 || 30 136 || 60 107 || 70 22 || -30 30 || -30 30 || 100 350

32.040301 – Přechod na spolehlivou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetickou soustavu || 10 || 40 || 40 || 60 || || || 150

PŘEPROGRAMOVÁNÍ PROGRAMU ITER BĚHEM OBDOBÍ 2015–2020 08.040102 – Výstavba, provoz a využívání zařízení ITER – Společný evropský podnik pro ITER – Fusion for Energy (F4E) || 490 || || || -70 || -150 || -270 || –

Nepřidělené rozpětí (včetně celkového rozpětí pro závazky) || || 400 || 1000 || 600 || || || 2000

Celkové zdroje pro financování záručního fondu EFSI || 1350 || 2030 || 2641 || 1979 || || || 8000

Financování Evropského investičního poradenského centra – 08.040102 – Výstavba, provoz a využívání zařízení ITER – Společný evropský podnik pro ITER – Fusion for Energy (F4E) || 10 || || || -10 || || || –

Financování Evropského investičního poradenského centra – nepřidělené rozpětí || || 20 || 20 || 30 || 20 || 20 || 110

PŘÍSPĚVEK PRO EFSI CELKEM || 1360 || 2050 || 2661 || 1 999 || 20 || 20 || 8110

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1A || Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: ECFIN || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || ||

01.0405 || Závazky || (1) || 1350 || 2030 || 2641 || 1979 || 0 || 0 || 8000

Platby || (2) || 0 || 500 || 1000 || 2000 || 2250 || 2250 || 8000

01.0406 || Závazky || (1a) || 10 || 20 || 20 || 20 || 20 || 20 || 110

Platby || (2a) || 10 || 20 || 20 || 20 || 20 || 20 || 110

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[14] || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ ECFIN || Závazky || =1+1a +3 || 1360 || 2050 || 2661 || 1999 || 20 || 20 || 8110

Platby || =2+2a +3 || 10 || 520 || 1020 || 2020 || 2270 || 2270 || 8110

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 1360 || 2050 || 2661 || 1999 || 20 || 20 || 8110

Platby || (5) || 10 || 520 || 1020 || 2020 || 2270 || 2270 || 8110

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1a víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 1360 || 2050 || 2661 || 1999 || 20 || 20 || 8110*

Platby || =5+ 6 || 10 || 520 || 1020 || 2020 || 2270 || 2270 || 8110*

* Pozn.: Mohou být požadovány dodatečné prostředky, jak je uvedeno v příloze tohoto finančního výkazu.

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: ECFIN ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,264 || 0,528 || 0,792 || 0,924 || 0,924 || 1,056 || 4,488

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,36 || 0,725 || 0,495 || 0,615 || 0,4 || 0,42 || 3,015

GŘ ECFIN CELKEM || || 0,624 || 1,253 || 1,287 || 1,539 || 1,324 || 1,476 || 7,503

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,624 || 1,253 || 1,287 || 1,539 || 1,324 || 1,476 || 7,503

V milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 1360,624 || 2051,253 || 2662,287 || 2000,539 || 21,324 || 21,476 || 8117,503

Platby || 10,624 || 521,253 || 1021,287 || 2021,539 || 2271,324 || 2271,476 || 8117,503

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM ||

||

Druh[15] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem ||

Specifické cíle č. 1: Zvýšení objemu financování EIB a počtu investičních činností v prioritních oblastech a 2: Zvýšení objemu financování EIF pro malé a střední podniky ||

|| || || || 1350 || || 2030 || || 2641 || || 1979 || || || || || || 8000 ||

č. 3: Vytvoření Evropského investičního poradenského centra ||

|| || || || 10 || || 20 || || 20 || || 20 || || 20 || || 20 || || 110 ||

NÁKLADY CELKEM || || 1360 || || 2050 || || 2661 || || 1999 || || 20 || || 20 || || 8110 ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

V milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,264 || 0,528 || 0,792 || 0,924 || 0,924 || 1,056 || 4,488

Ostatní správní výdaje || 0,36 || 0,725 || 0,495 || 0,615 || 0,4 || 0,42 || 3,015

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,624 || 1,253 || 1,287 || 1,539 || 1,324 || 1,476 || 7,503

Mimo OKRUH 5[16] víceletého finančního rámce || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || ||

Mezisoučet Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || ||

CELKEM || 0,624 || 1,253 || 1,287 || 1,539 || 1,324 || 1,476 || 7,503

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || || ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2 || 4 || 6 || 7 || 7 || 8

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[17] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || ||

|| XX 01 04 yy [18] || – v ústředí || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || ||

|| CELKEM || 2 || 4 || 6 || 7 || 7 || 8

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || · Správa aktiv: řízení portfolia, kvantitativní analýza, rovněž podpora analytických prací v souvislosti s rizikem; · Podpůrné funkce týkající se přímého řízení, zejména řízení rizika a platební funkce middle office; · Řízení, podávání zpráv a následná opatření týkající se záruk (seznam projektů);  · Finanční výkaznictví, účetnictví a podávání zpráv

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[...]

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[...]

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨  Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

V milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[19]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[...]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[...]

Příloha

legislativního finančního výkazu

k

Návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro strategické investice

V souladu s čl. 8 odst. 2 návrhu se příjmy z prostředků záručního fondu a Evropského fondu pro strategické investice přidělí záručnímu fondu.

Následující platební závazky se hradí z uvedených příjmů. Pokud však tyto zdroje k uhrazení uvedených závazků nepostačují, uhradí se z rozpočtu Unie. Mohou se proto zvýšit prostředky na platby a prostředky na závazky uvedené v tomto finančním výkazu.

V milionech EUR

|| 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Zvýšená pomoc ze strany Evropského investičního fondu (EIF)

|| 11,5 || 3,6 || 5,7 || 6,8 || 9,0 || 11,7 || 48,3*

* Pozn.: Správní poplatky, jež má EIF uhradit EIB jednající v rámci záruky EU. Po roce 2020 se očekávají další výdaje ve výši přibližně 57 milionů EUR. Číselné údaje vycházejí z předpokladů ohledně produktového mixu EIF a předpokladů platných v době vypracování tohoto dokumentu, mohou se však později výrazně změnit.

[1]               Sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance s názvem „Investiční plán pro Evropu“. COM(2014) 903 final.

[2]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

[3]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

[4]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 996/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

[5]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

[6]               Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

[7]               Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

[8]               ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[9]               Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[10]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[11]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[12]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[13]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[14]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[15]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[16]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[17]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[18]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[19]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

Příloha I

Příloha II

Rozdělení rozpočtu

Orientační rozdělení v rámci programu Horizont 2020 je následující:

|| V milionech EUR v běžných cenách

I Vynikající věda, z toho: || 23 897,0

   1. Evropská rada pro výzkum (ERV) || 12 873,6

   2. Budoucí a vznikající technologie (FET) || 2 578,1

   3. Akce Marie Curie-Skłodowska || 6 062,3

   4. Výzkumné infrastruktury || 2 383,1

II Vedoucí postavení v průmyslu, z toho: || 16 430,5

   1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích (*), (****) || 13 000,7

   2. Přístup k rizikovému financování (**) || 2 842,3

   3. Inovace v malých a středních podnicích (***) || 587,4

III Společenské výzvy, z toho (****) || 28 560,7

   1. Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky || 7 242,6

   2. Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství || 3 698,2

   3. Bezpečná, čistá a účinná energie || 5 672,1

   4. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava || 6 137,0

   5. Opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny || 2 948,3

   6. Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění || 1 255,2

   7. Zabezpečené společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů || 1 607,3

IV Šíření excelence a rozšiřování účasti || 782,3

V Věda se společností a pro společnost || 443,8

VI Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) || 1 852,6

VII Evropský inovační a technologický institut (EIT) || 2 361,4

CELKEM || 74 328,3

(*) Včetně 7 404 milionů EUR na informační a komunikační technologie, z toho 1 539 milionů EUR na fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, 3 716 milionů EUR na nanotechnologie, vyspělé materiály a vyspělou výrobu a zpracování, 498 milionů EUR na biotechnologii a 1 399 milionů EUR na výzkum vesmíru. V důsledku toho je na podporu klíčových základních technologií k dispozici 5 753 milionů EUR.

(**) Přibližně 959 milionů EUR z této částky půjde zřejmě na provádění projektů Evropského strategického plánu pro energetické technologie (plán SET). Zhruba třetina této částky může být použita pro malé a střední podniky.

(***) V rámci cíle, jímž je přidělit malým a středním podnikům minimálně 20 % celkových spojených rozpočtových prostředků na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a prioritu „společenské výzvy“, bude minimálně 5 % z těchto spojených rozpočtových prostředků nejprve přiděleno na nástroj pro malé a střední podniky. Minimálně 7 % celkových rozpočtových prostředků na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a prioritu „společenské výzvy“ bude přiděleno na specializovaný nástroj pro malé a střední podniky zprůměrovaně po dobu trvání programu Horizont 2020.

(****) Akce v rámci pilotního projektu „Rychlé cesty k inovacím“ budou financovány ze specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a z příslušných specifických cílů priority „společenské výzvy“. Bude zahájeno dostatečné množství projektů, aby bylo možné plné vyhodnocení tohoto pilotního projektu. “