9.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 185/15

1.

podporuje politiku EU, která má zajistit, aby si Evropa udržela přední postavení nejnavštěvovanějšího regionu na světě, do něhož v roce 2015 zavítalo 51,4 % všech zahraničních turistů (tj. zhruba 609 milionů osob) (1), a aby byl maximalizován přínos tohoto odvětví pro udržitelnost, inovace, hospodářský růst a zaměstnanost;

2.

zdůrazňuje, že v souladu s článkem 195 SFEU spadá cestovní ruch do pravomoci členských států a EU má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, a tedy i regionálních a místních orgánů, v tomto odvětví. Vzhledem ke svým pravomocem hrají regionální a místní orgány v tomto ohledu zásadní roli, jelikož mnohé regiony mají v tomto odvětví výhradní pravomoc. Vzhledem k tomu, jaký význam má cestovní ruch pro vnitřní trh, je nezbytné, aby členské státy a regionální a místní úroveň správy spolupracovaly při současném dodržování zásady subsidiarity a víceúrovňové správy a aby byly přijaty společné evropské zásady, kritéria a opatření s evropskou přidanou hodnotou;

3.

vyzývá Evropskou komisi (EK) k tomu, aby přepracovala strategii pro cestovní ruch z roku 2010, aby zavedla integrovanou politiku EU v oblasti cestovního ruchu ve spojitosti se všemi relevantními politikami EU, aby zvýšila důvěru turistů v odvětví cestovního ruchu celkově, aby posílila svůj přístup ohledně jeho sezónního charakteru a aby navrhla víceletý pracovní program, který bude obsahovat jasné cíle, ukazatele a opatření pro tuto oblast;

4.

žádá členské státy EU, aby na základě strategie EU pro cestovní ruch v konzultaci s místními a regionálními orgány vypracovaly svou vnitrostátní politiku v oblasti cestovního ruchu;

5.

žádá, aby byla do všech makroregionálních strategií  (2) doplněna kapitola věnovaná cestovnímu ruchu. Vyzývá EK k tomu, aby ve spolupráci s VR sestavila seznam témat s možnými cíli pro makroregiony v oblasti cestovního ruchu;

6.

zdůrazňuje, že cestovní ruch je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích hospodářských odvětví v Evropě. Jedná se o odvětví, které podporuje celosvětový růst a rozvoj, vytváří miliony pracovních míst, podněcuje vývoz a investice, mění životy lidí, podporuje poznávání různých kultur a sdílení hodnot a aktivně přispívá k postupnému upevnění evropské identity u mladých lidí;

7.

nabádá regiony a města k tomu, aby následně vypracovaly strategie pro oblast cestovního ruchu, jež budou v souladu s evropskými a makroregionálními strategiemi, a vyzývá k navázání spolupráce mezi veřejnými orgány a partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem rozvoje, podpory a realizace nové infrastruktury v oblasti cestovního ruchu. Při tom je třeba zohlednit potřeby stárnoucího evropského obyvatelstva a umožnit starším občanům bezbariérové cestování po celé Unii. Tyto strategie by mělo provázet vypracování plánů posílení cestovního ruchu v destinacích, aby se zlepšily jak veřejné, tak soukromé zdroje a zařízení, jež zvyšují jejich konkurenceschopnost. Mimoto je třeba podnítit zlepšení v zavedených destinacích, kde během času ztratily stávající zdroje schopnost přilákat turisty;

8.

vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby umožnily a aktivně podporovaly přeshraniční spolupráci místních a regionálních orgánů v odvětví cestovního ruchu;

9.

žádá, aby byly vytvořeny meziodvětvové místní a regionální platformy  (3) za účelem propojení, strategického rozvoje a komercializace jednotlivých destinací (4) a uskutečňování dialogu a výměny osvědčených postupů a poznatků o využívání finančních nástrojů EU;

10.

připomíná, že cestovní ruch je jednou z nejdůležitějších politických oblastí pro přeshraniční spolupráci v Evropě. Vyzývá struktury přeshraniční spolupráce včetně ESÚS a euroregionů k tomu, aby prostřednictvím přeshraničních koncepcí cestovního ruchu (například dopravních či marketingových koncepcí) usnadnily přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci a zvýšily tak přidanou hodnotu, zaměstnanost a regionální nabídku pro spotřebitele. Při tom by měly využít veškerých možných evropských prostředků (například v rámci EFSI, ESI fondů, iniciativy Interreg a programu Horizont 2020) a zapojit organizace, seskupení či sítě z tohoto odvětví, které disponují rozsáhlými zkušenostmi;

11.

žádá, aby byly vynaloženy veřejné a soukromé prostředky v zájmu trvalého zlepšení infrastruktury v oblasti cestování a cestovního ruchu (5) v odlehlých oblastech, horských regionech, na ostrovech a v pobřežních oblastech, která v mnohých oblastech slouží také k poskytování služeb obecného zájmu, a to s cílem zaručit dosažitelnost, zásobování a konkurenceschopnost turistických regionů. Žádá, aby:

12.

žádá, aby byly do evropských, vnitrostátních a regionálních strategií pro oblast cestovního ruchu zahrnuty otázky týkající se boje proti terorismu, bezpečnosti – zejména na veřejných místech – a civilní ochrany. Obzvláště je nutné začlenit do vnitrostátních, regionálních a místních plánů a postupů pro případ mimořádné události krizovou komunikaci a krizové řízení;

13.

vyzývá EK k tomu, aby při přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období zásadně přehodnotila svůj přístup k cestovnímu ruchu v rámci ESI fondů, kdy v současném období v některých zemích podporu cestovního ruchu prostřednictvím ESI fondů fakticky vyloučila, přestože jsou v řadě regionů těchto zemí málo rozvinuté oblasti, kde je cestovní ruch prakticky jediným možným nástrojem rozvoje (např. národní parky, environmentálně chráněné oblasti atd.);

14.

zdůrazňuje, že je nutné investovat do konkurenceschopnosti evropského cestovního ruchu. Zejména malé a střední podniky musejí lépe využívat strategie pro jednotný digitální trh a související podpůrná opatření (EFSI, ESI fondy, ENRF, Interreg, Urbact, LIFE, Horizont, COSME, Kreativní Evropa, Erasmus+, EaSI) (9); V této souvislosti by bylo vhodné zavést podpůrné a vzdělávací iniciativy zaměřené na malé a střední podniky za účelem účinnějšího využívání finančních prostředků;

15.

podporuje požadavek, aby byla do ročního rozpočtu EU zahrnuta rozpočtová položka na podporu evropského cestovního ruchu, z níž by byly financovány inovativní, konkurenceschopné, udržitelné, meziregionální a přeshraniční projekty, a aby byly v regionální politice EU po roce 2020 více zohledňovány investice související s cestovním ruchem. Podpora ze strany EU musí malým a středním podnikům přinést ulehčení a je nutné výrazně snížit administrativní zátěž při vyřizování podpory;

16.

vyzývá členské státy a jejich regionální orgány, aby priority týkající se cestovního ruchu zahrnuly do svých operačních programů na období po roce 2020 a aby veřejným orgánům a soukromému sektoru umožnily přístup k finančním prostředkům na financování jejich projektů. S ohledem na rychle postupující demografické změny doporučuje, aby byly podporovány iniciativy, jejichž cílem je přizpůsobit turistickou infrastrukturu a dopravní prostředky potřebám stárnoucího obyvatelstva;

17.

vyzývá členské státy, aby:

18.

vyjadřuje politování nad tím, že malé a střední podniky kvůli neznalosti nedostatečně využívají EFSI, a podporuje zřízení regionálních investičních platforem v rámci EFSI, jež mají malým a středním podnikům umožnit přístup k informacím a znalostem po vzoru regionálního rozvoje (například „theALPS“ (10)). V návaznosti na své prohlášení „Investovat a propojit“ (11), které bylo přijato na 7. evropském summitu regionů a měst v Bratislavě, proto VR navrhuje EK a EIB, aby byla společně zřízena celoevropská investiční platforma pro malé a střední podniky působící v oblasti cestovního ruchu a aby byla v rámci EFSI společně realizována místní fóra pro investice do cestovního ruchu. Konkrétně by mělo být do roku 2018 uskutečněno pět pilotních projektů v modelových regionech (venkovské/odlehlé či nejvzdálenější regiony, horské regiony, příhraniční regiony, ostrovní/pobřežní regiony a města), pokud možno i se zapojením sítí, jako jsou NECSTouR, Sdružení evropských příhraničních regionů (EABR), evropská seskupení pro územní spolupráci či euroregiony;

19.

vyzývá regiony a ESÚS, aby ve spolupráci s řídícím výborem EFSI a EIB motivovaly banky ve svých regionech k tomu, aby zaváděly investiční programy, které budou usnadňovat přeshraniční investice a budou malým a středním podnikům působícím v oblasti cestovního ruchu napomáhat v přístupu k finančním prostředkům EU a k prostředkům soukromého sektoru (partnerství veřejného a soukromého sektoru);

20.

vyzývá EK k tomu, aby podporovala přeshraniční mikroprojekty a malé projekty v oblasti cestovního ruchu a také projekty v oblasti navazování mezilidských kontaktů, které obzvláště v příhraničních regionech výrazně přispívají k vytváření pocitu evropské sounáležitosti;

21.

opakuje svůj požadavek, aby byly zvýšeny prahové hodnoty „de minimis“ pro státní podporu na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, jež je často prospěšná i pro infrastrukturu v oblasti cestovního ruchu, na 1 milion EUR pro jeden případ na tři účetní období. V regionech, jejichž hospodářská a sociální stabilita v podstatné míře závisí na cestovním ruchu, a které vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, by měly tyto prahové hodnoty platit i pro veřejné investice do infrastruktury v oblasti cestovního ruchu, pokud ji pravidelně využívá i místní obyvatelstvo. Současně připomíná, že stávající obecné nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014, které bude platit až do 31. prosince 2020, již zahrnuje podporu určenou na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví a podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu;

22.

poukazuje na to, že cestovní ruch je ústředním prvkem strategie řady méně rozvinutých regionů, které mají značný a ještě stále ne plně využívaný hospodářský a ekologický potenciál;

23.

poukazuje na potíže související s regulačním rámcem a doporučuje členským státům, aby prostřednictvím vnitrostátní úpravy zbytečně nezpřísňovaly právní předpisy EU (tzv. gold plating). VR doporučuje EK, aby v rámci programu REFIT vyvinula následující iniciativy vztahující se k odvětví cestovního ruchu, konkrétně aby:

24.

vyzývá k tomu, aby byl ve strategiích pro regeneraci center měst při posuzování budoucí potřeby investic do regenerace či infrastruktury pečlivě zvážen potenciální dopad těchto investic z hlediska zachování či zvýšení turistické atraktivity daného místa a zlepšení přístupnosti pro občany a návštěvníky s omezenou schopností pohybu;

25.

navrhuje, aby byly ve smyslu inteligentní specializace (inteligentní regiony/města) podporovány tematické projekty v oblasti cestovního ruchu  (13) s cílem zamezit negativním dopadům masové turistiky, a aby bylo zavedeno označení „Evropské město inteligentního cestovního ruchu“, které by představitelé odvětví cestovního ruchu, EK, EP a VR každoročně udělovali nanejvýš 3 městům či regionům EU. Při tom je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře udržitelných a konkurenceschopných turistických destinací, jakožto doplnění iniciativy Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (EDEN). Je třeba zohlednit oblasti mimo centra měst a mimo nejnavštěvovanější města tak, aby měly z cestovního ruchu užitek i městské uzly na okrajích metropolitních oblastí nebo malá a středně velká města.

26.

zdůrazňuje, že městský cestovní ruch podněcuje změny v podobě měst tím, že jsou modernizována veřejná prostranství, infrastruktura a dopravní spojení a jsou budována zařízení občanské vybavenosti a rekreační zařízení. Z toho mají užitek nejen turisté, ale také místní komunity a občané;

27.

žádá, aby byl podporován cestovní ruch s kulturním, přírodním, historickým a náboženským zaměřením, který přispívá k zaměstnanosti, multikulturnímu porozumění a k místnímu a regionálnímu rozvoji a rozvoji venkovských oblastí. Dále žádá, aby byly navzájem propojeny turistické atrakce s cílem vytvořit tematické trasy na evropské, vnitrostátní a místní úrovni, jako jsou města a lokality vyhlášené světovým dědictvím UNESCO. V této souvislosti by se měla v EU vytvořit evropská síť měst zapsaných na seznamu světového dědictví a měla by se přijmout konkrétní opatření k jejich zachování a k informování o jejich existenci;

28.

připomíná, že turistika zaměřená na zdraví a wellness je jedním z nejrychleji rostoucích segmentů cestovního ruchu, který přitahuje starší evropské občany a návštěvníky ze třetích zemí, a doporučuje, aby bylo odvětví cestovního ruchu pevněji provázáno s agendou stříbrné ekonomiky;

29.

zdůrazňuje, že venkovský cestovní ruch umožňuje zachovat místní komunity tím, že vytváří pracovní místa, podporuje rozvoj, chrání životní prostředí a podporuje kulturu, umění a řemesla na venkově, a vyzývá

30.

zdůrazňuje význam gastronomického cestovního ruchu pro vytváření nových a udržitelných pracovních míst a upozorňuje na to, že cílem rozvoje tohoto odvětví cestovního ruchu je podpora kvalitních tradičních a místních výrobků. Vzhledem k tomu, že více než třetina částek utracených v cestovním ruchu připadá na konzumaci potravin, je gastronomie jistým a podstatným zdrojem příjmů;

31.

připomíná, že podporuje iniciativy „Evropské hlavní město kultury“, označení „Evropské dědictví“, „Dny evropského dědictví“ a „Cena Evropské unie za kulturní dědictví“;

32.

připomíná, že cestovní ruch v řadě regionů zabezpečuje hospodářský růst, příjmy a zaměstnanost. VR vyzývá regiony k tomu, aby ve svých koncepcích cestovního ruchu  (14) dbaly na udržitelnost  (15), a to pomocí inovačních nástrojů pro monitorování a posílení udržitelnosti cestovního ruchu v jeho třech rozměrech – ekologickém, sociálním a hospodářském –, díky čemuž bude uplatňován holistický přístup, v jehož rámci bude předvídáno zvýšené zatížení životního prostředí v důsledku cestovního ruchu a bude se mu předcházet. Vypracovávání těchto koncepcí by mělo být cíleně podporováno v rámci politiky soudržnosti EU;

33.

žádá, aby bylo přijato evropské legislativní opatření v reakci na rozvoj ekonomiky sdílení, který vedle pozitivních dopadů přináší také rizika, jako je například absence sociálního zabezpečení zaměstnanců, absence předpisů ohledně ubytovávání klientů/turistů, přenášení rizik ze zaměstnavatelů na zaměstnance, negativní fiskální dopady a chybějící kontrola kvality destinace;

34.

podporuje rozvoj udržitelného kulturního cestovního ruchu ve městech, který může podstatným způsobem přispět k vytváření příjmů na inovační postupy v oblasti uchovávání a správy kulturního dědictví. Cestovní ruch ve městech rovněž podporuje inovace. Využívání informačních a komunikačních technologií a koncepce inteligentních měst nejen zpříjemňuje návštěvníkům pobyt, ale zkvalitňuje také život místnímu obyvatelstvu;

35.

vybízí turistické regiony, aby s ohledem na změnu klimatu diverzifikovaly své hospodářské priority – zejména horské či pobřežní regiony mají příznivé předpoklady pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (vodní či větrná energie, solární energie, geotermální energie, biomasa) – a aby spolu s tímto odvětvím investovaly do projektů šetrných ke klimatu s využitím takových nástrojů, jako jsou například energetická řešení pro hotely (Hotel Energy Solutions – HES) (16) a hotely s téměř nulovou spotřebou energie (Nearly Zero Energy Hotels – neZEH) (17);

36.

žádá EK, aby podporovala kampaně, jejichž cílem je zvýšit informovanost v tomto odvětví o udržitelném hospodaření s přírodními zdroji (co se týče snížení spotřeby vody, plýtvání potravinami a spotřeby čisticích a hygienických prostředků);

37.

žádá EK a členské státy, aby přijaly další opatření zaměřená na formální přeshraniční uznávání kvalifikací v oblasti cestovního ruchu a na všestranné vzdělávání s cílem omezit jeho sezónní charakter. Uznávání kvalifikací se musí řídit vysokými kritérii (18);

38.

zdůrazňuje, že je nutné bojovat proti využívání nehlášené nebo částečně nehlášené práce, které je v odvětví cestovního ruchu obzvláště rozšířené (19);

39.

vyzývá EK k tomu, aby v rámci EURES ve spolupráci s vnitrostátními personálními agenturami vypracovala programy pro oblast cestovního ruchu, které umožní celoevropské zprostředkovávání pracovních míst pro kvalifikované pracovníky v turisticky vytížených regionech;

40.

vyzývá místní a regionální orgány a personální agentury, aby navázaly spolupráci s odvětvím cestovního ruchu v oblasti kvalifikací s cílem poskytovat v rámci celoživotního učení další vzdělávání, které bude rozvíjet kvalitu (udržitelnost, péče, bezpečnost atd.) a marketing (digitalizace) v odvětví cestovního ruchu;

41.

vítá skutečnost, že byly na 70. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů přijaty nové cíle udržitelného rozvoje (20), a zdůrazňuje, že mezi těmito 17 cíli je cestovní ruch výslovně uveden v cílech č. 8, 12 a 14, jelikož je s to podpořit hospodářský růst, začlenění a důstojnou práci pro všechny, udržitelnou spotřebu a výrobu a zachování a udržitelný rozvoj vodních zdrojů. K hlavním oblastem činnosti při tom patří prosazování zájmů a zvyšování povědomí, získávání a šíření poznatků, tvorba politik, budování kapacit a vzdělávání;

42.

v rámci evropské vzdělávací kampaně navrhuje, aby:

43.

vyzývá členské státy, regiony a města k tomu, aby urychlily začlenění migrantů a žadatelů o azyl na trh práce a aby využívaly jazykových znalostí a odborných dovedností migrantů a rozvíjely je prostřednictvím vzdělávacích kurzů;

44.

zdůrazňuje, že evropský občan jakožto turista v EU sám sebe vnímá coby spotřebitele, který je chráněn právem EU a může se volně pohybovat na vnitřním trhu EU a v schengenském prostoru. Cestovní ruch má tudíž značný význam pro vytváření smyslu pro evropské občanství a pro podporu vzájemného porozumění. Proto by měly být vytvořeny pobídky k tomu, aby evropští občané častěji trávili svou dovolenou v Evropě. VR vyzývá EK a členské státy k tomu, aby při respektování zásady subsidiarity a uplatňování víceúrovňové správy zvážily tyto kroky:

45.

zdůrazňuje, že cestovní ruch významným způsobem přispívá k budování porozumění mezi lidmi a umožňuje lépe poznávat jiné kultury;

46.

navrhuje, aby byla zavedena cena pro sdělovací prostředky (jakýsi Oscar v oblasti cestovního ruchu), již by udělovaly EK, EP a VR za dokumentace (v tištěných a audiovizuálních médiích), které zprostředkovávají informace o evropském kulturním a přírodním dědictví a o regionálních a místních turistických atrakcích v Evropě a přispívají k vytváření smyslu pro evropské občanství;

47.

zdůrazňuje význam vnitřního trhu a schengenského prostoru pro přeshraniční cestovní ruch a místní trhy. VR důrazně vyzývá členské státy EU k tomu, aby zaručily absenci hranic v schengenském prostoru;

48.

vítá vízový balíček (23), který EK přijala v dubnu 2014, a zdůrazňuje, že zjednodušení vízového režimu jsou rozhodujícím předpokladem pro to, aby byli turisté motivováni k návštěvě Evropy (24). V tomto ohledu je nutné pečlivě zvážit bezpečnostní otázky a hospodářský přínos cestovního ruchu. Výbor v této souvislosti vítá zavedení evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (25), který má posílit bezpečnost cestování do schengenského prostoru v rámci dohod o bezvízovém styku;

49.

navrhuje, aby byly otázky týkající se cestovního ruchu, zejména opatření ke zvýšení bezpečnosti evropských turistů ve třetích zemích, zpracovány ve zprávě Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM);

50.

podporuje nově zřízené platformy pro spolupráci EU s mezinárodními partnery, například s Čínou, prostřednictvím takových iniciativ, jako je Výbor pro rozvoj kultury a cestovního ruchu v rámci evropské a čínské strategie rozvoje „Jeden pás, jedna cesta“ (OBOR – one belt, one road) (26);

51.

plně podporuje rozhodnutí vyhlásit rok 2018 „Evropským rokem kulturního dědictví“, neboť cestovní ruch podstatným způsobem přispěje ke všem relevantním iniciativám, a žádá, aby byl vyhlášen Evropský rok cestovního ruchu;

52.

žádá, aby byla koordinována společná propagace Evropy ve třetích zemích mezi zastřešující organizací vnitrostátních reklam v oblasti cestovního ruchu a Evropskou komisí cestovního ruchu;

53.

vybízí k tomu, aby byla posílena turistická nabídka a aby byla zaměřena na konkrétní země, zájmové skupiny, profese atd., přičemž je třeba dbát na to, aby byly informace šířeny přiměřeným a srozumitelným způsobem s využitím co nejmodernějších prostředků a v celosvětovém měřítku. Lepší dostupnost informací o evropských produktech v oblasti cestovního ruchu může podpořit cestovní ruch v rámci Evropy i příliv turistů ze vzdálenějších zemí;

54.

vyzývá Komisi, aby se intenzivněji zabývala vzájemnými vlivy mezi odvětvím cestovního ruchu a migrací/přílivem uprchlíků, aby posoudila jejich kulturní, hospodářské a společenské dopady a aby ve spolupráci s VR identifikovala možné příležitosti pro dotčené regiony (trh práce atd.);

55.

doporučuje EK, aby:

56.

vyzývá EK k tomu, aby VR zapojila do každoročního evropského fóra cestovního ruchu a Evropského dne cestovního ruchu;

57.

žádá, aby příslušné výbory a orgány EP a VR vedly jednou ročně diskusi věnovanou cestovnímu ruchu, která by mohla zahrnovat také společné slyšení zainteresovaných stran z tohoto odvětví;

58.

vyzývá budoucí předsednictví Rady EU, aby do svého programu zařadila témata týkající se evropského cestovního ruchu, a aby do jejich projednávání zapojila zástupce VR;

59.

podporuje prohlášení o cestovním ruchu pro růst a pracovní místa (Tourism for Growth and Jobs Manifesto) (29), což je iniciativa evropských veřejných a soukromých subjektů z odvětví cestovního ruchu, a navrhuje toto prohlášení podepsat s cílem spojit síly v zájmu toho, aby Evropa zůstala atraktivní turistickou destinací a aby cestovní ruch i nadále přispíval k hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropě;

60.

vyzývá Světovou organizaci cestovního ruchu (UNWTO), aby podpořila jeho iniciativu zaměřenou na rozvíjení evropského cestovního ruchu.

61.

vyzývá k tomu, aby vlády a soukromý sektor podporovaly opatření a postupy zaměřené na odpovědný cestovní ruch v souladu se zásadami Globálního etického kodexu cestovního ruchu, který vypracovala Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) a který představuje komplexní rámec pro rozvoj udržitelného, odpovědného a všeobecně přístupného cestovního ruchu zohledňující všechny jeho hospodářské, sociální, kulturní a environmentální aspekty;

62.

klade zvláštní důraz na sociální odpovědnost odvětví cestovního ruchu a vyzývá evropské a mimoevropské občany, aby se chovali jako informovaní a odpovědní turisté a aby respektovali místní zvyklosti a kulturu.