30.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/54


P8_TA(2015)0064

Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2014 ((2014/2948(RSP))

(2016/C 316/06)

Evropský parlament,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU a na její závěry ze dne 17. prosince 2013, s ohledem na závěry zasedání Rady Evropské unie ze dne 16. prosince 2014,

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Unii,

s ohledem na závěry jedenáctého zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo dne 23. července 2014,

s ohledem na zprávu Komise o pokroku SWD(2014)0303) a sdělení ze dne 8. října 2014 s názvem „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2014–2015 (COM(2014)0700 i na orientační strategický dokument (na období 2014–2020) přijatý dne 19. srpna 2014,

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 817 (1993) a 845 (1993),

s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora o uplatňování prozatímní dohody ze dne 13. září 1995,

s ohledem na stanovisko Benátské komise k sedmi pozměňovacím návrhům k ústavě této země, přijaté ve dnech 10.–11. října 2014;

s ohledem na zjištění mezinárodní mise OBSE/ODIHR ke sledování průběhu prezidentských a předčasných parlamentních voleb;

s ohledem na 12. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC), které se konalo ve dnech 26.–27. listopadu 2014,

s ohledem na svá předchozí usnesení,

s ohledem na práci Iva Vajgla jako stálého zpravodaje Výboru pro zahraniční věci pro tuto zemi,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie je již devět let kandidátskou zemí EU a je nejvyspělejší zemí, pokud jde o sladění s acquis;

B.

vzhledem k tomu, že Komise již po šesté za sebou doporučila Radě zahájit přístupová jednání; vzhledem k tomu, že země je připravená na jednání s EU; vzhledem k tomu, že po uplynulých osm let Evropský parlament stále vyzýval k tomu, aby byla zahájena přístupová jednání s touto zemí, a vzhledem k tomu, že další zpoždění v zahájení jednání by mohlo mít negativní dopad na reformní proces v této zemi a na důvěryhodnost EU v regionu;

C.

vzhledem k tomu, že Rada blokuje přechod k další fázi procesu přistoupení v důsledku nevyřešené otázky názvu s Řeckem; vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by neměly být na překážku přístupovým jednáním s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že nedostatečný pokrok v integraci do EU může zvýšit náklady na regionální stabilitu, narušit důvěryhodnost EU a vyústit i v pokles demokratických standardů v této zemi;

D.

vzhledem k tomu, že tento další odklad jen zvyšuje frustraci makedonského veřejného mínění z patové situace v procesu integrace EU a že existuje nebezpečí, že se ještě víc vyhrotí domácí problémy a vnitřní napětí;

E.

vzhledem k tomu, že každá (potenciální) kandidátská země bude posuzována podle svých zásluh a že rychlost a kvalita nezbytných reforem stanoví časový plán pro rozšíření;

F.

vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by se měly řešit v konstruktivním duchu, co nejdříve a s ohledem na zásady a hodnoty Organizace spojených národů a EU;

G.

vzhledem k tomu, že neexistence konstruktivního a inkluzivního dialogu mezi vládou a opozicí a povolební bojkot ze strany opozice představují překážku pro parlamentní práci; vzhledem k tomu, že vláda i opozice nesou sdílenou odpovědnost za zajišťování udržitelné politické spolupráce, jež je zásadní pro demokratický rozvoj této země a pokračování v evropském programu; vzhledem k tomu, že volby proběhly s porušením nestrannosti sdělovacích prostředků a v ovzduší nedostatečného oddělení státních a stranických činností;

H.

vzhledem k tomu, že na 12. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC) nebylo možné přijmout žádné společné doporučení; vzhledem k tomu, že plně funkční Smíšený parlamentní výbor EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC) je nezbytný pro zajištění parlamentního dohledu nad procesem přistoupení;

I.

vzhledem k tomu, že důležitou součástí procesu rozšíření EU jsou právní stát, svoboda sdělovacích prostředků, regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy;

J.

vzhledem k tomu, že závažný problém nadále představuje korupce a organizovaná trestná činnost; vzhledem k tomu, že je nadále ohrožena svoboda projevu a nezávislost sdělovacích prostředků;

1.

znovu, již podeváté v řadě vyzývá Radu, aby stanovila datum zahájení jednání o přistoupení bez dalšího odkladu, s cílem využít současného potenciálu, podpořit reformy spojené s acquis a posílit proces demokratizace; znovu opakuje své stanovisko, že otázka názvu země, která je bilaterální otázkou, nepředstavuje překážku pro zahájení přístupových rozhovorů, i když by měla být vyřešena do skončení procesu přistoupení; sdílí obavy Komise, že neschopnost stran dosáhnout kompromisu po téměř dvou desetiletích zprostředkovaných rozhovorů má přímý a negativní dopad na evropské aspirace této země a jejího lidu; vyzývá obě vlády, aby podnikly konkrétní kroky k nalezení oboustranně akceptovatelného řešení; znovu zdůrazňuje důležitost a nezbytnost konstruktivního přístupu k problémům se sousedy, pokud jde o tyto bilaterální záležitosti;

2.

připomíná závazek členských států vrátit se k této otázce v roce 2015 s cílem zahájit jednání o přistoupení; domnívá se, že zahájení jednání EU může pouze pozitivně ovlivnit úsilí o řešení bilaterálních sporů a rovněž vést k dalším velmi potřebným reformám, zejména v oblasti právního státu, nezávislosti soudnictví a boje proti korupci; zdůrazňuje, že s dalšími odklady zahájení přístupových jednání jsou spojeny stále vyšší a nepředvídatelné náklady, a to jak pro tuto zemi, tak i z hlediska regionální stability; zdůrazňuje, že další prodlužování současného stavu podkopává důvěryhodnost a účinnost politiky rozšiřování EU a postavení EU v regionu;

3.

znovu opakuje svůj postoj, že by se bilaterální otázky neměly používat k tomu, aby brzdily proces přistoupení; je toho názoru, že by neměly představovat překážku pro oficiální zahájení jednání o přistoupení, ale měly by být řešeny co nejdříve v procesu přistoupení; je si vědom nedodržování rozsudku Mezinárodního soudního dvora ze dne 5. prosince 2011 o uplatňování prozatímní dohody ze září 1995 jednou ze stran; vyzývá Řecko, aby potvrdilo svůj závazek přijatý podle Soluňského programu z roku 2003 a vytvořilo pozitivní prostředí pro urovnání dvoustranných sporů v duchu evropských hodnot a zásad; vyzývá k dalšímu pokroku včetně kontaktů mezi vládami na vysoké úrovni a ve dvoustranných vztazích s Bulharskem s cílem vyjednat dohodu o dobrých sousedských vztazích, která by řešila společné problémy; opakuje své znepokojení nad používáním historických argumentů v současné debatě se sousedy a vítá každé úsilí o společné oslavy sdílených dějinných událostí se sousedními členskými státy EU; zastává názor, že by to přispělo k lepšímu pochopení dějin a lepším sousedským vztahům;

4.

vyzývá k většímu zapojení EU do řešení problému s názvem země a podporuje aktivní přístup politických představitelů EU; vyzývá novou místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby vyvinula nové iniciativy s cílem překonat stávající patovou situaci a aby ve spolupráci se zvláštním zástupcem OSN usilovala o dosažení vzájemně přijatelného řešení; vyzývá Radu, aby v prvním pololetí roku 2015 uspořádala podrobnou diskusi o perspektivě přistoupení Makedonie k EU; trvá na tom, že všechny kandidátské a potenciální kandidátské země by měly být v procesu integrace posuzovány podle vlastních zásluh; je přesvědčen, že pokračování dialogu na vysoké úrovni s Komisí ohledně přistoupení by zlepšilo kvalitu procesu reforem;

5.

vyzývá všechny členy NATO a zvláště všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby aktivně podporovali přistoupení této země k NATO s cílem dosáhnout vyšší bezpečnosti a politické stability v jihovýchodní Evropě;

6.

vybízí k navázání přeshraniční spolupráce v oblasti historie, kultury, vzdělávání a prosazování evropských hodnot, která bude podporovat úsilí o demokratické změny; v této souvislosti vyzývá sousední členské státy EU, aby v duchu dobrých sousedských vztahů podporovaly úsilí o zavádění demokratických změn a podpořily tak zahájení procesu přistoupení;

7.

vyzývá zemi, aby se sousedy vytvořila společnou komisi odborníků v oblasti historie a vzdělávání s cílem přispět k objektivnímu výkladu historie, k prohloubení akademické spolupráce a k podpoře pozitivních postojů mladých lidí k sousedním zemím;

8.

naléhavě vybízí státní orgány a občanskou společnost, aby přijaly příslušná opatření pro historické smíření s cílem překonat rozdíly mezi různými etnickými a národnostními skupinami i v rámci nich, včetně občanů bulharské národnosti;

9.

bere na vědomí navrhovaný balíček změn ústavy; je přesvědčen, že některé návrhy včetně ustanovení týkajících se definice manželství a vytváření mezinárodní finančních zón by se daly ještě vylepšit v souladu s doporučeními Benátské komise; připomíná, že je třeba dodržovat Evropskou úmluvu o lidských právech a zohledňovat acquis EU; zdůrazňuje, že je třeba vždy prováděcí právní předpisy pro ústavní změny pečlivě připravit; zdůrazňuje, že proces dlouhodobé změny ústavy vyžaduje širokou politickou podporu, konstruktivní dialog a spolupráci všech politických sil; zdůrazňuje potřebu komplexní veřejné debaty, důkladného procesu konzultace a budování konsensu s opozičními politickými stranami, občanskou společností a příslušnými zúčastněnými stranami.

10.

je znepokojen polarizovaným domácím klimatem; naléhavě vyzývá vládu, aby respektovala úlohu parlamentu tím, že poskytne dostatečný prostor a čas pro konzultace, včetně konzultací o ústavních změnách, a to v zájmu zřízení úplné a nezávislé parlamentní kontroly; vyzývá vládu i všechny politické strany, aby spolupracovaly na zlepšování vzájemných vztahů s cílem zachovat politickou stabilitu, zajistit udržitelnou a konstruktivní politickou spolupráci a urychlit evropskou agendu; připomíná, že pro fungující demokracii jsou nezbytné kompromisy; zdůrazňuje, že je nutné zlepšovat inkluzivnost a transparentnost procesu přistoupení; zdůrazňuje, že povolební bojkot je problém, který je třeba řešit v duchu sdílené odpovědnosti mezi vládou a opozicí s ohledem na řádné fungování parlamentu; vyzývá novou místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby spolupracovala se všemi stranami s cílem usnadnit politický dialog;

11.

je vážně znepokojen zhoršením vztahů mezi vládou a opozicí, zejména s ohledem na nedávné oznámení obvinění vůdce opozice ze strany předsedy vlády a rovněž na protiobvinění z trestné činnosti; odsuzuje veškeré nezákonné sledování a vyzývá ke zveřejňování a volnému informování o všech obviněních; vyzývá k nezávislému vyšetření všech obvinění z provádění sledování za plného respektování zásad transparentnosti, nestrannosti a presumpce neviny; znovu zdůrazňuje, že je důležité zachovat základní zásadu svobody projevu; vyzývá všechny politické činitele, aby se zapojili do konstruktivního dialogu s cílem zaměřit se na strategické priority země a jejích občanů;

12.

lituje, že se opozice neúčastní pravidelné práce Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie (JPC); je toho názoru, že je nezbytně nutné zajistit jeho řádné fungování prostřednictvím řádného zastoupení všech parlamentních stran na jednání;

13.

je znepokojen tím, že spolužití různých etnických skupin je nadále křehké a staví před zemi řadu výzev; je znepokojen nárůstem napětí mezi jednotlivými etniky ukazující na nedostatek důvěry mezi jednotlivými komunitami; důrazně odsuzuje používání etnocentrické a rozdělující mluvy zejména během volebních kampaní; zdůrazňuje, že zahájení rozhovorů o přistoupení k EU může této zemi pomoci lépe uvedené výzvy řešit posílením mezietnické soudržnosti kolem společného cíle; odsuzuje všechny formy extrémního nacionalismu a soustředění na etnikum, což prohlubuje rozdělení společnosti; vyzývá všechny politické strany a organizace občanské společnosti, aby aktivně podporovaly společnost, jež je inkluzívní, tolerantní, multietnická a multináboženská, a chránily základní práva všech osob patřících k národnostním menšinám; připomíná, že vzdělávání hraje klíčovou úlohu při dosahování tolerance a vzájemného respektu mezi různými lidmi; vyzývá Komisi, aby posílila programy a projekty zaměřené na posílení dialogu a vzájemného porozumění mezi různými etniky;

14.

vítá skutečnost, že strategickou prioritou země nadále zůstává agenda EU; vybízí tuto zemi, aby dále upevňovala reformy a zdržela se politik a praktik, které dosud představují překážku její evropské budoucnosti, a aby zajistila pokrok při provádění reformních priorit spojených s EU včetně reforem prováděných v souvislosti s dialogem o přistoupení na vysoké úrovni;

15.

konstatuje, že prezidentské a parlamentní volby z dubna 2014 byly podle OBSE/ODIHR provedeny účelně; přesto však sdílí obavy nad nejasnou hranicí mezi činnostmi státu a činnostmi politických stran, což je v rozporu s mezinárodními závazky pro demokratické volby, jakož i nad neobjektivním zpravodajstvím a zprávami o zastrašování voličů; vítá volební reformy, ale naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby prošetřily domnělé nesrovnalosti před volbami a během nich; vyzývá vládu, aby se v přiměřené lhůtě zabývala doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) s cílem zdokonalit volební proces, včetně správy a správnosti volebních registrů; připomíná v této souvislosti také nutnost vypracovat volební registry, které budou odpovídat mezinárodním standardům;

16.

naléhavě vyzývá vládu, aby se zabývala nedostatky v provádění pomoci z IPA jako jsou systémové problémy kontrolního systému, nedostatečná intra a interinstitucionální koordinace, skluz v zadávání veřejných zakázek, nízká míra absorpce a nízká kapacita institucí; vyzývá k silnějšímu propojení mezi pomocí EU a vnitrostátními reformními strategiemi a k využití prostředků z nástroje předvstupní pomoci (IPA) na podporu větší rozpočtové decentralizace země; vyzývá k tomu, aby se zamezilo dalším ztrátám pomoci a urychlilo se zavádění programu s cílem posílit dopad pomoci EU;

17.

vítá přijetí nového právního rámce pro státní službu a veřejné zaměstnance v únoru 2014 jako krok směrem k poskytování jednotné transparentní a odpovědné veřejné správy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejná správa i přes legislativní pokrok zůstává roztříštěná, zpolitizovaná a vystavená politickému ovlivňování; důrazně ji vyzývá k posílení profesionality a nezávislosti na všech úrovních; vybízí ke zvýšení úsilí o provádění práva za plného dodržování zásad transparentnosti, zásluhovosti a vyváženého zastoupení; vyzývá vládu, aby přijala program reformy správy veřejných financí;

18.

naléhavě vyzývá k plnému provádění Ochridské rámcové dohody (OFA); vyzývá k dokončení přezkumu jejího provádění, které má vést k politickým doporučením; důrazně doporučuje, aby OFA byla považována za zásadní prvek právního státu, mezikomunitních vztahů a pokračující decentralizace; důrazně vybízí k rozvoji místní správy a podpory dlouhodobých opatření na budování důvěry na politické úrovni, jako je pořádání veřejných debat na vysvětlení přínosů OFA; vyzývá vládu a příslušné místní orgány, aby přikročily k provádění strategie integrovaného vzdělávání a poskytovaly na tento účel více finančních prostředků; domnívá se, že je do tohoto procesu důležité zahrnout organizace občanské společnosti (OOS); doporučuje aktivnější přístup s cílem zajistit etnickou, kulturní i jazykovou identitu všech komunit;

19.

vítá vysokou míru přizpůsobení právním předpisům acquis a zlepšení účinnosti a profesionality soudů v důsledku komplexní reformy soudnictví; vyjadřuje však znepokojení nad nepatřičným politickým vlivem na některá soudní řízení a zdůrazňuje, že soudní moc by měla zůstat nezávislou na všech vnějších tlacích parlamentní nebo výkonné složky; zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné uplatňování soudních standardů v souladu s evropskými normami a osvědčenými postupy; vyzývá ke sjednocení judikatury za účelem zajištění předvídatelného justičního systému a důvěry veřejnosti; vyzývá ke zlepšení kvality soudnictví, lepšímu strategickému plánování, k většímu používání mimosoudních vyrovnání a alternativního řešení sporů, lepšímu přístupu ke spravedlnosti pro zranitelné členy společnosti a k většímu zapojení profesních organizací a organizací občanské společnosti do monitorování nezávislosti soudnictví;

20.

konstatuje pozitivní vývoj při provádění antikorupčních programů na období 2011–2015, posílení systémů osobní a institucionální bezúhonnosti, i v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci; konstatuje, že dosud zůstávají nevyřešeny důležité otázky spojené s prováděním právních předpisů o praní peněz, včetně přeshraničních otázek, prováděním vnitrostátního posuzování rizik a zlepšováním operační účinnosti; znovu opakuje, že hlavní státní institucí, jež by se měla tímto problémem zabývat, je plně nezávislá a funkční Státní komise pro prevenci korupce; vyzývá příslušné orgány ke zlepšení informatického propojení mezi soudy a státním zastupitelstvím a k vytvoření centrálního registru veřejných činitelů v zájmu zlepšení práce této komise;

21.

vyzývá k účinnějšímu provádění protikorupčních politik a právních předpisů zejména v politice, veřejné správě, zadávání veřejných zakázek a vymáhání práva, i k posílení správních kapacit; vyzývá k další snaze o zřízení rejstříku případů vysoce postavených osob odsouzených pro korupci; vyzývá nezávislou občanskou společnost a sdělovací prostředky, aby na korupci upozorňovaly a bojovaly za nezávislé a nestranné vyšetřování a soudy; vyzývá státní zastupitelství, aby umožnilo přiměřené a včasné vyšetřování takových obvinění;

22.

s uspokojením konstatuje, že byl zřízen právní a institucionální rámec pro boj proti organizovanému zločinu; vítá aktivní regionální a mezinárodní spolupráci této země, včetně spolupráce prostřednictvím agentur Eurojust a Europol; vítá skutečnost, že byla provedena řada úspěšných policejních operací vedených proti organizovaným skupinám, zejména na přerušení mezinárodních tras pašování drog a pašovaní migrantů;

23.

odsuzuje všechny formy politického a/nebo náboženského extrémismu a konstatuje potřebu přeshraniční spolupráce s jiným západobalkánskými zeměmi a členskými státy EU; vítá změny trestního zákoníku, který dále stanovuje trestný čin a sankce pro osoby podílející se na politickém nebo náboženském extrémismu; znovu zdůrazňuje nutnost společných aktivních strategií v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky zaměřených na stávající hrozby mezinárodního terorismu; připomíná, že veřejné politiky by měly bojovat proti všem formám extremismu a je třeba v této souvislosti pečlivě zabránit stigmatizaci kterékoli náboženské skupiny;

24.

vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací s organizacemi občanské společnosti a zainteresovanými stranami z řad veřejnosti při tvorbě právních předpisů; zdůrazňuje, že taková spolupráce by měla být založena na upřímné vůli vlády konzultovat s různými zúčastněnými stranami při tvorbě právních předpisů i tvorbě politik; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti se mohou zásadním způsobem zasloužit o zvyšování povědomí veřejnosti o procesu přistoupení, tak, aby byl proces přistoupení transparentnější, odpovědnější a inkluzivnější; vybízí vládu, aby pomáhala rozvíjet občanskou společnosti i ve venkovských oblastech; vyzývá vládu, aby zahájila zásadní debatu s vysokými školami, akademiky a studenty o reformě vysokého školství;

25.

vybízí příslušné orgány, aby získaly od Srbska příslušné archívy jugoslávské tajné služby; zastává názor, že transparentní přístup k totalitní minulosti včetně otevření archívu tajných služeb, je krokem směřujícím k další demokratizaci, odpovědnosti a posílení institucí;

26.

je velmi znepokojen tím, že politické a finanční tlaky neustále a významně ohrožují nezávislost sdělovacích prostředků; vyjadřuje hluboké politování nad zhoršováním svobody projevu vyúsťujícím v nejnižší míru svobody tisku v regionu; v této souvislosti lituje, že v indexu organizace Reporters Without Borders Makedonie klesla z 34. místa v roce 2009 na 117. v roce 2015; s rostoucím znepokojením konstatuje nárůst státní kontroly nad sdělovacími prostředky včetně pokračující závislosti na státním rozpočtu, častých výskytů autocenzury a nízkých profesionálních standardů a etiky; je znepokojen výskyty pomluv v mediálním a politickém kontextu; ačkoli konstatuje, že byly podniknuty některé kroky na obnovení dialogu mezi vládou a zúčastněnými stranami v oblasti sdělovacích prostředků, vyjadřuje politování nad tím, že zákon o audiovizuálních službách byl pozměněn zrychleným postupem, bez řádné konzultace s mediálními zainteresovanými stranami;

27.

naléhavě vyzývá vládu, aby pokračovala v politikách na posílení plurality sdělovacích prostředků a rozmanitosti názorů a aby zaručila nezávislost veřejného vysílání i regulátora sdělovacích prostředků; se znepokojením konstatuje, že provozovatel veřejného vysílání projevoval značný příklon ve prospěch vládních stran jak během volebních kampaní (jak o tom svědčí zprávy OBSE/ODIHR), tak za okolností netýkajících se volebních kampaní (jak o tom svědčí zpráva Komise o pokroku); vítá skutečnost, že vláda zveřejnila údaje o svých výdajích na propagaci; přesto vlády vyzývá ke zlepšení transparentnosti, pokud jde o kritéria přidělování peněžních prostředků; důrazně doporučuje Komisi, aby byla aktivnější při sledování politického vývoje a při podávání doporučení o něm a při podpoře dialogu mezi zúčastněnými stranami v oblasti sdělovacích prostředků;

28.

připomíná vládě a politickým stranám jejich odpovědnost za vytváření kultury začleňování a tolerance; vyzývá k tomu, aby byl antidiskriminační zákon sladěn s acquis, protože v současné podobě nezakazuje diskriminace na základě sexuální orientace; odsuzuje veškeré násilí proti komunitě LGBTI a vyzývá k tomu, aby byly pachatelé včetně těch, kteří jsou odpovědní za násilné incidenty namířené proti podpůrné centrum pro LGBTI ve Skopje, byli postaveni před soud; zdůrazňuje, že je nutné bojovat proti předsudkům vůči Romům a jejich diskriminaci a je třeba přijmout opatření ke zlepšení jejich situace, zejména v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnanosti; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, že hledisko rovnosti žen a mužů bude uplatňováno ve všech oblastech politiky zaměřené na zajištění rovnosti mužů a žen; znovu opakuje, že je znepokojen pokračující existencí genderových stereotypů ve společnosti a domácím násilím; vybízí vládu, aby se zabývala strukturálními genderovými a platovými rozdíly v hospodářské, politické a sociální oblasti; vyzývá Komisi, aby dostála vlastním závazkům a učinila z politiky zaměstnanosti a ze sociální politiky prioritu procesu přistoupení tím, že vyvine v tomto ohledu iniciativu v rámci dialogu o přistoupení na vysoké úrovni;

29.

je nadále znepokojen vysokou mírou dětské chudoby a nedostatečnou kapacitou institucí odpovědných za provádění politik a strategických opatření v této oblasti; naléhavě vyzývá vládu, aby zvýšila své úsilí o provádění revidované vnitrostátní strategie boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla věnována větší pozornost zajištění spravedlivého a účinnému přístupu ke spravedlnosti pro všechny děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby vláda vyvinula další úsilí na podporu dětí s postižením a dětí z romské komunity; vyzývá, aby bylo vyvinuto další úsilí o zlepšení zdraví a výživy dětí, se zvláštním zaměřením na romské děti;

30.

vítá, že země je hraje nadále vedoucí úlohu v regionu v usnadňování podnikání, i její zlepšenou výkonnost v žebříčku Světové banky, kde se z 31. místa v roce 2013 posunula na 30. místo v roce 2014; konstatuje však, že obtížné vymáhání smluv a časté právní změny bez odpovídající konzultace představují pro podnikatelské klima závažný problém; současně zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout pokroku v oblasti pracovního práva a posílení sociálního dialogu; zdůrazňuje, že je třeba nadále zlepšovat podnikatelské prostředí a podporovat malé a střední podniky, snižovat regionální rozdíly a propojovat instituce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou a s oblastí tvorby pracovních příležitostí;

31.

vítá skutečnost, že zůstal stabilní příliv přímých zahraničních investic, což umožnilo větší diverzifikaci vývozu; konstatuje, že 80 % celkových přímých zahraničních investic pochází od společností z EU, přičemž obchodní toky se zbožím a službami s EU se ještě zvýšily; znovu opakuje, že je důležité přilákat zahraniční investice, a domnívá se, že zpoždění v procesu přistoupení k EU může představovat překážku pro hlubší hospodářskou integraci; uznává potřebu zvýšit veřejné příjmy a vytvářet pracovní místa v odvětvích s vysokou produktivitou, celková struktura hospodářství se nadále soustředí na činnosti s nízkou produktivitou; zdůrazňuje, že pravidla pro mezinárodní finanční zóny by měla být v souladu s acquis a s mezinárodními požadavky;

32.

vítá snížení celkové míry nezaměstnanosti z 29,9 % v prvním čtvrtletí roku 2013 na 27,9 % ve třetím čtvrtletí roku 2014; vyzývá vládu, aby pokračovala ve svém úsilí o snižování strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména mezi mládeží (jejíž nezaměstnanost je vyšší než 50 %) a zranitelnými skupinami včetně Romů; vyzývá k přijetí reforem na větší zapojení pracovní síly a zvyšování pracovní mobility i o redukci širokého neformálního sektoru, který nadále omezuje hospodářskou soutěž; vyjadřuje znepokojení nad tím, že úroveň vzdělání a odborné přípravy pracovníků často neodpovídá skutečným potřebám ekonomiky a že řada kvalifikovaných pracovníků je proto nucena emigrovat v důsledku obtíží s nalezením odpovídajících pracovních příležitostí v zemi; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými změnami legislativy, které ohrožují právo na stávku, a vyzývá příslušné orgány, aby je přezkoumaly s ohledem na normy Mezinárodní organizace práce;

33.

bere na vědomí kroky ke snížení nezaměstnanosti žen, avšak vyzývá vládu, aby v tomto směru vyvinula větší úsilí, protože nezaměstnanost žen je dosud mnohem vyšší, než je průměr EU;

34.

upozorňuje na to, že je ve spolupráci s občanskou společností a příslušnými zúčastněnými stranami nutné vyvinout značné úsilí v oblasti životního prostředí, zejména v oblasti kvality ovzduší a vody, ochrany přírody a nakládání s odpady; je znepokojen znečištěním vzduchu a vod; se znepokojením bere na vědomí koncentrace škodlivých částic, které jsou několikrát vyšší než nejvyšší přípustné hodnoty, zejména ve Skopje, Tetovu, Bitole, Kičevu a Kavadarci; vyzývá příslušné orgány, aby posílily svou spolupráci za účelem provádění příslušných právních předpisů, posílení správní kapacity a přidělování dostatečných finančních prostředků pro investice do infrastruktury, jako jsou čistírny odpadních vod;

35.

vyjadřuje politování nad tím, že nebyly splněny cíle v oblasti energetiky pro rok 2013, zejména pokud jde o energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů; vyzývá v této souvislosti k přijetí vhodných akčních plánů a ke sladění s politikou ochrany klimatu EU;

36.

vítá, že tato země zůstává aktivní a konstruktivní v regionální spolupráci a že nemá žádné nevyřešené pohraniční otázky se svými sousedy; vítá nacházející makedonské předsednictví Středoevropské iniciativě; vyzývá vládu, aby zlepšila celkovou míru sladění s prohlášeními a rozhodnutími SBOP; zdůrazňuje důležitost postupného sladění se zahraničně politickými postoji EU;

37.

vítá pokrok a ochotu při dokončování železničního spojení mezi touto zemí a Bulharskem, což povede ke zlepšení hospodářských a sociálních vztahů;

38.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také vládě a parlamentu této země.