SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Roční analýza růstu za rok 2016

Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence

ÚVOD

Hospodářství Evropské unie prochází mírným oživením. Očekává se, že tempo hospodářské aktivity se bude postupně zrychlovat. Nezaměstnanost klesá, avšak zůstává na historicky vysoké úrovni. K oživení přispívají dočasné pozitivní faktory, jako jsou nízké ceny ropy, relativně slabé euro a akomodativní měnová politika. Projevují se také první účinky reforem realizovaných v posledních několika letech. Zároveň zesílily obavy o bezpečnost a geopolitické napětí a komplikují se globální hospodářské vyhlídky, zejména pokud jde o rozvíjející se ekonomiky.

Patrné jsou stále rozdíly z hlediska hospodářské výkonnosti a sociálních podmínek, jakož i realizace reforem v různých částech EU. Mnoho ekonomik se dále potýká se značnými problémy, co se týče vysoké míry dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí. Růst produktivity je i nadále pomalý, což má vliv na konkurenceschopnost a životní úroveň. Vysoká míra soukromého a veřejného zadlužení přispívá ke zdrženlivosti investic. Růst a zaměstnanost jsou negativně ovlivněny také řadou přetrvávajících makroekonomických nerovnováh, na něž upozorňuje zpráva mechanismu varování na rok 2016 přijatá současně s touto roční analýzou růstu 1 .

Nebývalý příliv uprchlíků a žadatelů o azyl v uplynulém roce představuje významný nový vývoj v některých členských státech. Tento vývoj má v krátkodobém výhledu bezprostřední dopad z hlediska dodatečných veřejných výdajů. Ve středně- až dlouhodobém horizontu může mít rovněž kladný dopad na nabídku pracovních sil a růst, pokud bude zavedena správná politika, co se týče přístupu na trh práce a procesu integrace. 

V této souvislosti by měly být politiky zaměřeny na upevnění hospodářského oživení a podporu konvergence orientované podle úrovně členských států, jež dosahují nejlepších výsledků. Členské státy by měly využít současných pozitivních faktorů k účinné realizaci ambiciózních reforem a uplatňování odpovědných fiskálních politik. Je nutné obnovit proces hospodářské a sociální konvergence „směrem vzhůru“ s cílem řešit ekonomické a sociální rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a v rámci společnosti.

Strategie Evropa 2020 – lepší provádění a monitorování

Strategie Evropa 2020, jež byla zahájena v roce 2010 jako strategie EU k zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v Evropě, stanoví pět ambiciózních cílů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, změny klimatu a energetiky, vzdělávání a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jichž by EU měla dosáhnout do roku 2020. Zatímco cíle týkající se změny klimatu, energetiky a vzdělávání se nám daří naplňovat, pokrok s ohledem na další cíle – zejména pokud jde o chudobu a sociální vyloučení, kde se situace zhoršila – znemožňuje krize. Strategie Evropa 2020 sloužila jako referenční rámec pro činnosti na úrovni EU, v Parlamentu a v rámci různých složení Rady, ale také na úrovni vnitrostátní a regionální: členské státy stanovily vnitrostátní cíle v reakci na cíle EU; zprávy o těchto cílech se podávaly v souvislosti s každoročními národními programy reforem; Eurostat pravidelně uveřejňoval komplexní zprávy, v nichž byl podrobně popsán dosažený pokrok 10 . Strategie Evropa 2020 měla zásadní vliv na strategická rozhodnutí v rámci činnosti Komise. Tato strategická rozhodnutí se rovněž týkají směřování výdajů EU: udávala směr při přípravě víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, při programování evropských strukturálních a investičních fondů a při zavádění nových programů financování na úrovni EU. Dobrým příkladem je vytvoření programu pro výzkum, inovace a technický rozvoj nazvaného Horizont 2020, u něhož bylo financování významně navýšeno i přes obecně omezené rozpočtové zdroje na úrovni EU.

V letech 2014–2015, kdy se proces naplňování cílů do roku 2020 blížil své polovině, provedla Komise přezkum dosaženého pokroku v rámci strategie Evropa 2020. Nejdříve zveřejnila sdělení s názvem „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Uskutečněna byla také veřejná konzultace, jež prokázala, že strategie Evropa 2020 je stále vnímána jako vhodný rámec pro podporu zaměstnanosti a růstu na úrovni EU i vnitrostátní úrovni. Ačkoli se nám nedaří dosahovat kýžených cílů ve všech oblastech, strategie je přínosná a má pozitivní vliv zejména v tom smyslu, že na evropské úrovni a v členských státech nastartovala činnost v řadě oblastí, jež představují klíčové hnací síly pro zajištění zaměstnanosti a růstu. Konzultace však také vedla k závěru, že strategie není členskými státy dosud uplatňována dostatečně a že je zapotřebí větší zapojení do ní v praxi.

V návaznosti na tento přezkum bude Komise usilovat o co nejlepší využití stávající strategie a jejích nástrojů tím, že zlepší její provádění a monitorování v rámci evropského semestru. Na tomto základě Komise upravila pokyny k přípravě národních programů reforem určené pro členské státy, aby zajistila, že strategie Evropa 2020 bude i nadále hrát hlavní úlohu.

Současně Komise příští rok začne pracovat na přípravě dlouhodobější vize po roce 2020, mimo jiné s ohledem na nové cíle udržitelného rozvoje pro období do roku 2030, na nichž se dohodla OSN. Při této přípravě budou zohledněny výše zmíněné poznatky získané v rámci přezkumu strategie Evropa 2020.

2. Obnova investic

Za situace, kdy jsou úrokové sazby nízké, likvidita na finančních trzích dostatečná a veřejné i soukromé subjekty omezují míru zadlužení, zůstávají investice na nízké úrovni. To jen zdůrazňuje potřebu investičního plánu pro Evropu: společného postupu v oblasti investic, abychom udrželi konkurenceschopnost a povzbudili ekonomickou činnost. Plán si klade za cíl mobilizaci finančních prostředků na investice, odstranění různých překážek, posílení inovací a prohloubení jednotného trhu.

Provádění investičního plánu pro Evropu

Před rokem navrhla Komise investiční plán, jehož cílem je uvolnit během tří let nejméně 315 miliard EUR na dodatečné investice, aby se jejich objem dostal zpět na udržitelnou úroveň z období před krizí. Cílem investičního plánu je mobilizovat v Evropě další investice za pomoci stávajících i nových nástrojů, vytvořit pro ně lepší prostředí a dále posílit jednotný trh.

Díky pohotové podpoře ze strany Evropského parlamentu a Rady a operativní práci Evropské investiční banky se investiční plán již rozběhl. Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který Komise navrhla v lednu na podporu projektů s vyšším rizikem a vyššími výnosy, které by jinak jen obtížně hledaly financování, byl zřízen a již funguje. Činnost zahájilo též Evropské centrum pro investiční poradenství, jehož úkolem je poskytovat podporu investorům a navrhovatelům projektů. Evropský portál investičních projektů bude zprovozněn na začátku příštího roku. Bude sloužit k propagaci investičních projektů ve vztahu k investorům na základě spolehlivých a jednoduchých referenčních kritérií. Velký počet členských států se rovněž zavázal poskytnout významné finanční příspěvky na činnosti fondu EFSI prostřednictvím svých vnitrostátních podpůrných bank nebo jinak.

Na dosavadní pokrok by měly navázat členské státy tím, že budou dále zvyšovat povědomí o fondu EFSI, budou podporovat rozvoj soukromých a veřejných investičních projektů a platforem pro společné investice, aby mohly být předkládány Evropské investiční bance k získání možného financování ze strany EFSI a Evropskému portálu investičních projektů s cílem přilákat potenciální investory. Služby Evropského centra pro investiční poradenství by mohly být využívány pro přípravu kvalitnějších investičních projektů a pro přístup k různým možnostem financování z prostředků EU. Bylo by dobré, kdyby své příspěvky poskytly i členské státy, které dosud na investiční plán zdroje nepřidělily.

Kromě toho by členské státy měly plně využívat možnost kombinace EFSI s dalšími fondy EU v rámci programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy a evropských strukturálních a investičních fondů. Realizace programů EU podle víceletého finančního rámce na období 2014–2020 totiž nyní nabírá na tempu a ve stále větší míře jsou podporovány investice do infrastruktury, inovací a znalostí v Evropě. Členské státy by také měly odhalit a odstranit konkrétní překážky, ať administrativní či regulační, které brání rychlému poskytnutí finančních prostředků. Komise rovněž v souvislosti s probíhajícím přezkumem víceletého finančního rámce vyhodnotí pokrok ve využívání fondů EU za účelem zjednodušení a zefektivnění jejich fungování a zvýšení synergií s vnitrostátními fondy a soukromým financováním, aby se maximalizoval aktivační účinek investic na vnitrostátní úrovni.

Pokrok ve využívání EFSI 11 : příspěvky členských států a schválené projekty 

Devět členských států přislíbilo poskytnout příspěvek na investiční plán, ve většině případů prostřednictvím svých vnitrostátních podpůrných bank: Bulharsko (100 milionů EUR), Německo (8 miliard EUR), Španělsko (1,5 miliardy EUR), Francie (8 miliard EUR), Itálie (8 miliard EUR), Lucembursko (80 milionů EUR), Slovensko (400 milionů EUR), Polsko (8 miliard EUR) a Spojené království (8,5 miliardy EUR / 6 miliard GBP).

Pokud jde o malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, fond EFSI prostřednictvím nástroje pro malé a střední podniky doposud umožnil posílení operací v rámci programů COSME a Horizont 2020 a podporu růstu v odvětví malých a středních podniků z prostředků Evropského investičního fondu (EIF). EIF zatím schválil 69 projektů s finančními zprostředkovateli z 18 zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Spojeného království a Švédska. Fond EIF již také podepsal 56 operací s celkovým financováním v rámci EFSI ve výši zhruba 1,4 miliardy EUR, které by mělo nastartovat investice o objemu více než 22 miliard EUR. Ze schváleného financování by mělo mít prospěch kolem 71 000 malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v těchto zemích: Belgii, Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a Spojeném království.

Kromě toho schválila Evropská investiční banka 32 projektů v oblasti infrastruktury a inovací, pro něž se prostřednictvím EFSI požaduje záruka EU. Projekty se nacházejí v těchto členských státech: Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Slovensku, Spojeném království a Španělsku. Asi polovina těchto projektů podporuje obnovitelnou energii, účinné využívání energie a další investice, které přispívají k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Jiné se týkají výzkumu a vývoje a průmyslových inovací, digitální a sociální infrastruktury, dopravy či přístupu menších podniků k financování.

Vzhledem k zatím dosaženému pokroku ve výše uvedených dvou oblastech dojde v EU díky investičnímu plánu k uvolnění dodatečných finančních prostředků v objemu převyšujícím 44 miliard EUR. EIB nedávno uvedla, že EFSI do konce roku 2015 pravděpodobně na investice v Evropě zmobilizuje zhruba 50 miliard EUR.

Dále je naléhavě nutné zaměřit se na zlepšení investičního prostředí: Je zapotřebí zajistit větší předvídatelnost regulace, zlepšit a diverzifikovat zdroje financování a posílit rovné podmínky v Evropské unii a odstranit překážky pro domácí i zahraniční investice. Na úrovni EU byla zahájena činnost na několika frontách v souladu se strategiemi pro jednotný trh, energetickou unii a jednotný digitální trh. Úsilí na úrovni EU musí být doplněno úsilím na úrovni jednotlivých států.

Aby se změny v těchto oblastech urychlily a podpořila atraktivita členských států pro investování, je současně s touto roční analýzou růstu vydán i přehled s informacemi o hlavních překážkách pro investice v jednotlivých zemích 12 . Tato předběžná analýza překážek pro investice v každém členském státě potvrzuje, že mezi státy panují značné rozdíly, pokud jde o zvyklosti v oblasti investování a bariéry pro investice. Neexistuje jedno řešení vhodné pro všechny. Komise má v úmyslu jako součást přepracovaného evropského semestru zahájit dialog s členskými státy ohledně identifikace těchto překážek a jejich možného odstranění, a to i prostřednictvím tematických diskusí na úrovni Rady. Zmíněné problémy budou dále analyzovány v rámci zpráv o jednotlivých zemích, které mají být publikovány v únoru 2016.

Zlepšení podmínek financování pro reálnou ekonomiku

Úvěrové podmínky se značně zlepšily, avšak rozdíly mezi členskými státy přetrvávají. Společnosti se stále setkávají s různými podmínkami financování v závislosti na svém umístění. Je proto třeba dále prosazovat politiky zaměřené na obnovení dostupných podmínek financování ve všech členských státech.

Mnoho členských států navíc musí řešit problém převisu soukromého dluhu a vysoké míry úvěrů v selhání, jelikož obojí narušuje fungování finančního zprostředkování a brzdí rozhodování o investicích v korporátním sektoru. Omezené možnosti snadného vyřešení úvěrů v selhání jsou v některých členských státech pro banky překážkou, jež jim brání obnovit poskytování úvěrů.

Dále je nutné snížit zátěž dluhové služby v soukromém sektoru. Za tím účelem je zapotřebí zavést moderní a účinné rámce pro řešení platební neschopnosti a neúspěchu v podnikání. Dobře fungující insolvenční rámce jsou pro investiční rozhodnutí nezbytné, neboť určují práva věřitelů a dlužníků v případě finančních obtíží.

Bankovní unie je významným krokem k posílení finanční stability hospodářské a měnové unie. Všechny členské státy musí provést všechny příslušné právní předpisy co nejdříve. Jako zásadní se jeví zejména rychlé provedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a poslední revize směrnice o systémech pojištění vkladů. Komise zároveň předložila další opatření na dokončení bankovní unie, když navrhla zavedení Evropského systému pojištění vkladů 13 . Současně s tím se bude pokračovat v práci na možnostech dalšího snížení rizik v bankovním sektoru.

Je také třeba pracovat na odstranění překážek volného pohybu kapitálu na jednotném trhu a na diverzifikaci a rozšíření zdrojů financování pro reálnou ekonomiku. Za tímto účelem Komise předložila ambiciózní plán na vytvoření unie kapitálových trhů do roku 2019. Některá z potřebných opatření jsou právní povahy a musí být přijata na evropské úrovni. Tyto iniciativy EU však musí doplnit kroky na úrovni vnitrostátní, například úsilí o snížení administrativní zátěže nebo snaha zabránit ukládání dodatečných požadavků – jako jsou daňové překážky pro přeshraniční investice – při provádění směrnic do vnitrostátního práva (tzv. gold-plating).

Investice do lidského kapitálu

Inteligentní investice do evropského lidského kapitálu a výkonově orientované reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy patří mezi nezbytné kroky k obnovení zaměstnanosti a udržitelného růstu. Vybavení lidí příslušnými dovednostmi je hybnou silou inovací a konkurenceschopnosti. Je základem vysoké produktivity a nejlepším způsobem, jak zabránit ztrátě zaměstnání a také jak snížit riziko chudoby a sociálního vyloučení. EU je sice významným centrem rozvoje znalostí a dovedností, její systémy vzdělávání a odborné přípravy však v mezinárodním srovnání nedosahují takových výsledků, jakých by měly. Přibližně 20 % obyvatelstva v produktivním věku má jen velmi základní dovednosti, jako je čtení, psaní nebo počítání, a 39 % společností má potíže najít zaměstnance s požadovanými dovednostmi. Tyto problémy se navíc prohloubily jak v důsledku let krize, tak z důvodu rychle se vyvíjející organizace práce v digitální ekonomice: nezaměstnanost dopadla především na osoby s nízkým vzděláním. V mnoha odvětvích a regionech se zvýšil nesoulad mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi.

Kromě toho je nezbytné, aby členské státy podporovaly sociální investice v širším měřítku, včetně zdravotní péče, péče o děti, podpory bydlení a služeb sociální rehabilitace. Tím se v současnosti i do budoucna posílí schopnost občanů zapojit se do trhu práce a přizpůsobit se novým podmínkám. Mnohého lze dosáhnout s pomocí programů EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy. Sociální investice přinášejí dlouhodobě výhody v oblasti hospodářské i sociální, a to především pokud jde o vyhlídky na zaměstnání, pracovní příjmy a produktivitu práce, prevenci chudoby a posílení sociální soudržnosti. Služby sociální infrastruktury by měly být pružnější, individualizované a lépe integrované, aby podporovaly aktivní začlenění osob s nejslabším napojením na pracovní trh.

3. Provádění strukturálních reforem k modernizaci našich ekonomik

Účinná realizace reforem, jež mají zajistit řádné regulatorní a institucionální prostředí a hladce fungující ekonomiku, je zásadní k tomu, aby byly v Evropské unii stimulovány investice, podpořena tvorba pracovních míst, zvýšena životní úroveň a posílena konvergence.

Všechny členské státy by měly využít stávající příznivé dynamiky k tomu, aby zintenzivnily úsilí o řádné fungování trhů práce, výrobků a kapitálu, kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, jakož i moderní a efektivní systémy sociálního zabezpečení a aby podpořily inovace a podnikání.

Lepší koordinace a podpora strukturálních reforem

Členské státy usilují o modernizaci svých ekonomik a řešení makroekonomické nerovnováhy, jež byla zjištěna v předchozích letech 14 . Přetrvávají však důvody ke znepokojení a vyvstávají nové problémy. Vyplývá to ze zprávy mechanismu varování na rok 2016, která je zveřejňována spolu s roční analýzou růstu a která k hloubkovému přezkumu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze vybírá řadu zemí.

Navzdory opětovnému nastartování konvergence se výkon členských států v některých oblastech, jež jsou zásadní z hlediska produktivity a konvergence, významně liší. Komise plánuje zahájit s členskými státy a hlavními zúčastněnými stranami diskusi o problémech, jimž čelíme, a o optimálních politických řešeních. Za tímto účelem by měla být podpořena konvergence orientovaná podle úrovně členských států, jež dosahují nejlepších výsledků. Referenční srovnávání, tj. vzájemné hodnocení podle určité referenční hodnoty 15 ukazatelů hospodářské a sociální výkonnosti a politik v jednotlivých členských státech, může být užitečné k tomu, aby byla již v rané fázi odhalena nedostatečná výkonnost a potřeba jednat, aby byl monitorován pokrok a aby byly účinně sdělovány výsledky politických opatření. Může přispět ke zvýšení pocitu odpovědnosti členských států za strukturální reformy a při zajišťování jejich realizace.

Komise postupně navrhne rozpracování referenčních hodnot a výměnu osvědčených postupů v jednotlivých oblastech politiky; vycházet přitom bude z tematické analýzy, kterou zpracovala s členskými státy v rámci různých grémií. Jak vyplývá ze zprávy pěti předsedů pod názvem „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“ 16 , mohou společné standardy posloužit v konvergenčním procesu, který směřuje k vyšší odolnosti ekonomických struktur. Podle zprávy by se tyto společné standardy měly primárně zaměřit na trhy práce, konkurenceschopnost, podnikatelské prostředí, veřejnou správu a některé aspekty daňové politiky.

Zásadní roli v podpoře realizace reforem a investic přímo do reálné ekonomiky může sehrát i financování z prostředků EU, bude-li promyšleně cíleno a účinně uplatňováno. V této souvislosti byly do plánů pro evropské strukturální a investiční fondy na období 2014–2020 promítnuty priority, jež byly vytyčeny v nedávno vydaných doporučeních pro jednotlivé země. V zájmu podpory strukturálních reforem bude Komise usilovat o lepší využívání evropských strukturálních a investičních fondů, které by pomohlo plnit doporučení pro jednotlivé země, a to i prostřednictvím opatření, která účinnost fondů váží na řádnou správu ekonomických záležitostí. Členské státy by měly vynaložit veškeré úsilí o to, aby bylo při vynakládání prostředků EU dosaženo jejich plného potenciálu. Realizace reforem bude mezitím podporována relevantními programy financování EU v příslušných oblastech politiky a postupným zaváděním technické pomoci, kterou nabízí Útvar Komise na podporu strukturální reformy. Spolu s touto roční analýzou růstu je předkládán návrh na financování technické pomoci členským státům 17 .

Podpora zaměstnanosti a inkluzivní sociální politiky

Hlavní pozornost reformního úsilí se musí nadále soustředit na tvorbu pracovních míst. V situaci postupného hospodářského oživení začala klesat nezaměstnanost. V tomto příznivém vývoji se promítly nápomocné makroekonomické politiky a dopad strukturálních reforem. Avšak najít si práci zůstává pro příliš mnoho uchazečů o zaměstnání obtížné, neboť poptávka je stále nízká a jejich dovednosti nemusí odpovídat požadavkům, jež volná pracovní místa kladou.

Jak zdůrazňuje návrh společné zprávy o zaměstnanosti 18 , zůstává nezaměstnanost příliš vysoká, s tím, že v srpnu 2015 bylo bez práce 23 milionů Evropanů. Mimoto zhruba polovina nezaměstnaných 19 je bez práce více než rok. Dlouhodobá nezaměstnanost se od roku 2008 téměř zdvojnásobila 20 , přičemž její míra se v jednotlivých členských státech značně liší. Mezi mladými lidmi nezaměstnanost sice celkově klesá, avšak zůstává velmi vysoká a ve většině členských států přesahuje její míra 20 %. Práci na snižování nezaměstnanosti mladých musí celostátní, regionální i místní orgány zintenzivnit v souladu se zárukami pro mladé lidi, a to prostřednictvím systémových změn přechodu ze školy do zaměstnání, aktivačních politik a dobře fungující veřejné služby zaměstnanosti.

Přetrvávající dlouhodobá nezaměstnanost dopadá na společnost jako celek, má závažné sociální důsledky pro dotčené osoby a nepříznivě ovlivňuje hospodářský růst a veřejné finance. Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z faktorů, které jsou navázány na růst chudoby v EU od počátku krize. V roce 2014 21 byla v EU rizikem chudoby či sociálního vyloučení ohrožena čtvrtina obyvatel.

Členské státy by měly úsilí v boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti zintenzivnit v souladu s pokyny, jež navrhlo doporučení o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce 22 . Zejména by měly zavádět dohody o pracovní integraci a jednotná kontaktní místa, tak aby se dlouhodobě nezaměstnaným dostalo výhody individualizovaného a zjednodušeného přístupu a transparentnější podpory.

Je nutno pokračovat s politickými opatřeními, jež budou odstraňovat překážky v podnikání a tvorbě pracovních míst, které jsou jednotlivým vnitrostátním systémům vlastní. Zejména by mělo být zdanění navázané na systém práce a dávek koncipováno a uplatňováno tak, aby stimulovalo investice a zaměstnanost. V září 2015 vydala Euroskupina společné zásady, jimiž by se mělo řídit úsilí členských států eurozóny o redukci daňového zatížení práce. Euroskupina se dohodla na tom, že daňové zatížení práce v členských státech eurozóny podrobí referenčnímu srovnání na základě průměru EU váženého pomocí HDP. Z probíhajícího referenčního srovnávání v kombinaci s výměnou osvědčených postupů by měl vzejít nový podnět reformě zdanění práce na vnitrostátní úrovni. Podpořeny by tak měly být i členské státy v úsilí redukovat celkové náklady na práci snížením daňového zatížení 23 . Dále by měly členské státy přijmout kroky na podporu činnosti inovativních začínajících podniků a zjednodušovat tvorbu pracovních míst zejména v malých a středních podnicích.

V několika členských státech přetrvává obzvláště velká nerovnost v míře zaměstnanosti žen a mužů. Navzdory skutečnosti, že ženy zpravidla dosahují lepšího vzdělání než muži, jsou na trhu práce i nadále nedostatečně zastoupeny. Členské státy by měly zaujmout komplexní přístup k lepšímu sladění pracovního a osobního života, mj. pomocí zařízení péče o děti, dovolených, opatření umožňujících pružnou pracovní dobu a takových systémů zdanění a dávek, jež nebudou druhé výdělečně činné osoby v domácnostech odrazovat od práce či zvýšení pracovního úvazku. Zvláštní pozornost by měla patřit rodičům samoživitelům a lidem s pečovatelskými povinnostmi.

K dosažení flexibility i zajištění ve světě práce je nutno vyvinout komplexní reformní úsilí, jež se zaměří současně na segmentaci pracovního trhu, přiměřený vývoj mezd, promyšlené systémy podpory příjmu, strategie, jak zjednodušit přechod do nového zaměstnání, jak uchazeče o zaměstnání vybavit požadovanými dovednostmi a jak jejich profil lépe sladit s požadavky volných pracovních míst. Tento přístup bude úspěšný pouze v případě, bude-li se opírat o silnou angažovanost sociálních partnerů 24 . 

Má-li být v celé EU zajištěna vysoká míra zaměstnanosti a posílena konvergence, musí se reálné mzdy ve střednědobém horizontu i nadále vyvíjet v souladu s produktivitou. V tomto procesu hrají klíčovou úlohu sociální partneři. Rámce stanovování mezd včetně kolektivních smluv by měly připouštět určitou flexibilitu, pokud jde o diferencovaný růst mezd, ať již v různých odvětvích, či v rámci téhož sektoru, tak aby se reálné mzdy a produktivita vyvíjely v průběhu času vzájemně provázaně. V tomto kontextu je důležité, aby bylo dobře zabezpečeno zastoupení pracovníků a aby byly na jednotlivých úrovních účinně koordinovány podmínky kolektivního vyjednávání.

Členské státy by měly pokračovat s modernizací a zjednodušováním právních předpisů na ochranu zaměstnanosti. Měly by zajišťovat i účinnou ochranu pracovníků a podporovat přechody mezi různými pracovními místy a povoláními na trhu práce. Stabilní a předvídatelné pracovněprávní vztahy, a zejména dlouhodobější smluvní vazby, jsou pro zaměstnavatele i zaměstnance pobídkou, aby více investovali do dovedností a celoživotního učení. Jednotlivci si díky nim mohou plánovat budoucnost, neboť získávají udržitelné vyhlídky na kariérní a platový postup. V posledních letech rostla celková zaměstnanost zejména díky přibývajícím smlouvám na dobu určitou, což v raných fázích hospodářského oživení není neobvyklý jev. Tento obecnější posun na trzích práce k větší pružnosti by měl zjednodušovat tvorbu pracovních míst, ale měl by též umožňovat rozšířenější přechod ke smlouvám na dobu neurčitou. Jeho důsledkem by neměl být nárůst nejistých pracovních míst. S větším úsilím by měly členské státy postupovat i proti nehlášené práci.

K boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení je zapotřebí účinnějších systémů sociální ochrany, jež současně zachovají udržitelnost veřejných financí a pobídky k práci. Je žádoucí, aby tento vývoj pokračoval, tak aby výhody poskytované zaměstnancům, dávky v nezaměstnanosti a systémy minimálního příjmu svou koncepcí představovaly pobídku ke vstupu na pracovní trh. Přiměřená a promyšlená podpora příjmu, např. v podobě dávek v nezaměstnanosti či systémů minimálního příjmu, umožňuje nezaměstnaným investovat do hledání práce a odborné přípravy, a tím zvyšuje jejich vyhlídky, že si najdou zaměstnání odpovídající jejich dovednostem.

V neposlední řadě jsou v zájmu lidí vzdálených pracovnímu trhu zapotřebí komplexní integrační opatření, zejména v reakci na nedávný příchod velkého počtu uprchlíků. Integrace migrantů, a zejména uprchlíků, si žádá komplexní přístup, který by jim usnadnil přístup na trh práce a v obecnější rovině pak zapojení do společnosti.

Další zlepšení trhů výrobků a služeb a podnikatelského prostředí

Lepší fungování trhů výrobků a služeb zůstává pro mnoho členských států problémem. Jeho konkrétní podoba se mezi státy liší, avšak jeho součástí jsou zpružnění trhů výrobků a služeb, zkvalitnění výzkumu a inovací, odbourání regulatorních a administrativních překážek, posílení veřejné správy a zlepšení soudnictví a právní úpravy insolvence. S ohledem na nerovnoměrné a nezřídka jen málo ambiciózní provedení směrnice o službách v období 2012–2014 je řada členských států s to využít jen některých jejích výhod, zatímco značná část jejích přínosů teprve musí být realizována.

Otevřené a konkurenční trhy výrobků a služeb jsou nezbytnou pobídkou k efektivní alokaci zdrojů a napomáhají investicím. Pružnější regulace trhů služeb by zvýšila produktivitu a mohla by novým aktérům usnadnit vstup na trh, zredukovat cenu služeb a spotřebitelům rozšířit výběr. Z hlediska konkurenceschopnosti určitých hospodářských odvětví, například výroby, je navíc zcela zásadní produktivita podnikatelských služeb. V některých členských státech brání vstupu na tyto trhy značné překážky. Reformní úsilí členských států by se mělo soustředit na to, aby povolení k činnosti na těchto trzích nebylo podmiňováno nepřiměřenými a neodůvodněnými požadavky. Na odbourávání těchto bariér bude Komise s členskými státy nadále úzce spolupracovat.

V ekonomice EU hraje významnou roli maloobchod (který generuje 9,6 % přidané hodnoty a 13,1 % pracovních míst). Jeho nedostatečná dynamika způsobuje vysoké maloobchodní ceny, jež fakticky snižují kupní sílu spotřebitelů. Z výzkumu vyplývá, že jsou tyto vysoké ceny dány zčásti překážkami vstupu na trh a dalšími restrikcemi, jež v některých členských státech snižují v maloobchodu míru konkurence. Nízká produktivita tohoto odvětví ubírá na efektivitě celé ekonomice.

Zásadní význam pro investice má zvýšení transparentnosti, efektivity a odpovědnosti při zadávání veřejných zakázek, na něž připadá 19 % HDP EU. Členské státy by se měly postarat o přiměřenou správní kapacitu a kromě intenzivnějšího využívání elektronického zadávání veřejných zakázek (digitálních nástrojů) by se měly soustředit na boj proti korupci.

Služby poskytované podnikům a občanům rychle a ve vysoké kvalitě nejsou možné bez moderní a efektivní veřejné správy. Posílení kvality, nezávislosti a efektivity soudnictví členských států je nezbytným předpokladem příznivého investičního a podnikatelského prostředí. Je nezbytné zajistit řízení bez průtahů, řešit nevyřízené soudní případy, posílit záruky nezávislosti soudnictví a soudnictví zkvalitnit, mimo jiné lepším využíváním informačních a komunikačních technologií na soudech a používáním norem kvality.

Zaváděním nových technologií a podnikatelských modelů lze navíc otevřít nové zdroje růstu a významnou měrou umožnit tvorbu pracovních míst. Za účelem co nejlepšího využití těchto zdrojů by měly členské státy vytvořit příznivé a přizpůsobivé podnikatelské a regulatorní prostředí a posílit partnerství mezi podniky a vysokými školami, zejména v zájmu digitální transformace průmyslu a služeb, aplikací využívajících dat velkého objemu a kooperativní ekonomiky.

Dále by měly členské státy pracovat na účinnějším využívání zdrojů a rozvinout koncepci oběhového hospodářství. Tento přístup 25 si klade za cíl chránit a zachovat hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů v ekonomice po co nejdelší dobu a minimalizovat vznik odpadů. Rozvinutější oběhové hospodářství a vyšší účinnost zdrojů přispěje ke stimulaci investic, jež budou pro ekonomiku, životní prostředí i zaměstnanost generovat krátkodobé i dlouhodobé přínosy.

4. Odpovědná fiskální politika

Rozpočtové schodky se daří snižovat a veřejný dluh má své maximum podle všeho již za sebou. Do poklesu celkových rozpočtových schodků se příznivě promítá hospodářské oživení, nižší úrokové sazby i pokračující konsolidační úsilí v některých zemích. Veřejný dluh v EU i eurozóně by měl v roce 2015 mírně klesnout poté, co v několika předchozích letech zaznamenával výrazný a soustavný růst. Výrazem úsilí za poslední roky je klesající počet zemí podléhajících postupu při nadměrném schodku. I přesto však zůstává veřejný dluh v řadě členských států velmi vysoký. Jeho vlivem se zpomaluje růst a roste ohrožení ekonomik nepříznivými otřesy.

Pakt o stabilitě a růstu poskytuje vhodný rámec k tomu, aby vývoj veřejných financí získal udržitelný charakter a tento charakter si zachoval a aby byl zároveň plně využit dostupný fiskální prostor. Komise nedávno vydala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny 26 . V souladu s oznámením při zveřejnění uvedeného souboru bude Komise při uplatňování Paktu o stabilitě a růstu přihlížet k rozpočtovým důsledkům mimořádného přílivu uprchlíků. Informace, jež členské státy poskytly, budou použity při hodnocení (ex post) možného dočasného odklonu od požadavků Paktu o stabilitě a růstu v letech 2015 a 2016.

Nastavení fiskální politiky na letošní a příští rok je jak v eurozóně, tak v EU jako celku v podstatě neutrální. S ohledem na dvojí cíl, tj. dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a krátkodobou makroekonomickou stabilizaci, se toto nastavení jeví jako vhodné.

Na úrovni členských států by měla být zachována odpovědná fiskální politika, jež respektuje společná fiskální pravidla, což je důležité z hlediska redukce veřejného dluhu a obnovy potřebné fiskální rezervy při současné eliminaci procyklických strategií. Fiskální úsilí by mělo být mezi členskými státy diferencováno, tak aby reflektovalo jejich specifické problémy při snižování veřejného dluhu a stabilizaci cyklické pozice a aby zohledňovalo efekty přelévání, zejména mezi zeměmi eurozóny. Postupuje práce na silnějších vnitrostátních fiskálních rámcích, které jsou důležité k nastolení a zachování vhodné fiskální politiky. V souladu s čl. 8 odst. 1 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii Komise zamýšlí zveřejnit počátkem roku 2016 zprávu o začleňování rozpočtového paktu do vnitrostátních právních předpisů.

Koncepce fiskálních strategií by měly více upřednostňovat prorůstovou orientaci výdajů a zachovat produktivní veřejné investice. Největší výdajové škrty, jež na příští rok plánují členské státy eurozóny, ovlivňují mzdové náklady ve veřejném sektoru a vládní nákupy zboží a služeb. Tato plánovaná korekce pravděpodobně neovlivní střednědobé vyhlídky růstu, nicméně složení výdajů může nabízet prostor k jejich silnější prorůstové orientaci. Dále by měla být systematicky zkoumána efektivita stávajících výdajových programů členských států z hlediska dosahování cílů a v náležitých případech by měla být posílena přijímáním reforem.

Zvýšení účinnosti a spravedlivosti daňových systémů

Pokud jde o příjmy, je důležité zajistit efektivní daňové systémy podporující růst. Znamená to mj. odsouvat z práce daňové zatížení, což může významně přispět k růstu zaměstnanosti a lepší adaptabilitě trhu práce.

Dále je nutno řešit daňové zvýhodnění dluhového financování. V kontextu přístupu k financování, a tedy i investic, je tzv. daňový štít dluhového financování, tedy daňová odečitatelnost zaplacených úroků, jedním z důvodů, proč je financování z cizích zdrojů preferováno před zdroji vlastními. Na úrovni členských států lze toto daňové zvýhodnění dluhu v podnikovém financování řešit tím, že budou odstraněny deformace plynoucí z diferencovaného zdanění. Způsoby, jak k tomuto zvýhodnění přistupovat, prozkoumá Komise v rámci širší práce na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB). V roce 2016 pak předloží nový návrh.

Členské státy by se dále měly zaměřit na omezení agresivního daňového plánování a na boj proti daňovým podvodům a únikům. Tyto kroky pomohou zajistit příjmy např. pro potřeby veřejných investic či snížení daní. Členské státy mohou proti daňovým únikům a podvodům a proti vyhýbání se daňovým povinnostem bojovat prosazováním předpisů, zvyšováním transparentnosti a spoluprací na úrovni vnitrostátních daňových správ. Komise v červnu představila akční plán, jehož cílem je obnovit vazbu mezi zdaněním a místem výkonu hospodářské činnosti, řešit problém oslabování daňové základny a přesouvání zisků ze strany některých nadnárodních společností a zvýšit daňovou transparentnost. Ve stejném duchu navrhla Komise v březnu soubor opatření ke zvýšení daňové transparentnosti, jehož důležitou součástí je zavedení automatické výměny informací mezi členskými státy o daňových rozhodnutích 27 , jež přijímají vůči korporátním entitám.

Reakce na demografický problém

Delší a zdravější život je pozoruhodným výdobytkem naší společnosti. Máme-li zajistit finanční udržitelnost důchodů, zdravotní a dlouhodobé péče, jež dokáží poskytnout náležitou ochranu všem, potřebujeme odpovědnou politiku. V reformě evropských modelů sociální ochrany, a zejména v důchodové oblasti, bylo v posledním desetiletí dosaženo značného posunu vpřed. Většina uzpůsobila své systémy tak, aby lépe odolávaly demografickému dopadu, který se zřetelně projeví v příští dekádě. Kromě všeobecného zvýšení důchodového věku tak byl omezen předčasný odchod do důchodu.

Pokud jsou ve většině členských států zavedeny důchodové reformy, jež takto posilují udržitelnost, mohou vyvstávat nové problémy. Reformy šly obecně ruku v ruce s racionalizací veřejných důchodových systémů. Mají-li se tyto reformy těšit trvalé podpoře a úspěchu, budou pravděpodobně zapotřebí další doprovodná opatření k zachování důchodových příjmů, např. prodloužení pracovního života či poskytování jiných druhů důchodového příjmu z doplňkového důchodového spoření. Souběžně s tím musí členské státy podpořit rozvoj kolektivních a individuálních penzijních plánů, jež doplní veřejné důchodové systémy, mj. odstraněním souvisejících překážek na evropské úrovni. V závislosti na zvyklostech v členských státech zde mohou důležitou úlohu hrát sociální partneři.

Pokud jde o systémy zdravotní a dlouhodobé péče, je třeba pokračovat v reformách s cílem zvýšit nákladovou efektivnost těchto systémů a zajistit odpovídající přístup k nim. Demografický problém dopadá nejen na důchody, ale i na výdaje na zdravotní a dlouhodobou péči. Zdravější populace bude znamenat i vyšší účast na pracovním trhu a produktivitu práce. Členské státy musí zavést opatření, která zajistí udržitelnou základnu financování a podnítí poskytování účinných služeb primární zdravotní péče a přístup k těmto službám, nákladově efektivní používání léčiv, lepší zadávání zdravotních zakázek, lepší integraci péče díky moderním informačním kanálům (např. elektronickému zdravotnictví) a posouzení relativní účinnosti zdravotnických technologií. V neposlední řadě musí zavést opatření, jež podpoří zdravotní osvětu a prevenci chorob.

5. Další kroky

Chce-li EU své hospodářské a sociální problémy překonat, musí postupovat kolektivně a ambiciózně. Komise v této roční analýze růstu navrhuje, aby byl uvedený přístup rozvinut na bázi integrovaných pilířů obnovy investic, realizace strukturálních reforem a modernizace veřejných financí se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a sociální začlenění. Roční analýza růstu zahajuje evropský semestr roku 2016. Komise uvítá názory Evropského parlamentu i dalších zúčastněných stran na všech úrovních, které diskusi obohatí a zpřesní priority dalších kroků.

Spolu s diskusemi o prioritách eurozóny, jež jsou nastíněny ve zvláštním doporučení, by se měly orgány EU dohodnout na prioritách EU i eurozóny na příští rok. Od nich by se měly následně odvinout národní programy reforem, programy stability a konvergenční programy členských států předkládané v dubnu, jakož i příslušná doporučení pro jednotlivé země vydávaná v květnu.

K úspěchu je nutné silné společné odhodlání členských států i orgánů EU. Komise bude nadále spolupracovat se všemi aktéry na tom, aby hospodářské oživení získalo udržitelný charakter a aby Evropa dokázala naplno využít svého potenciálu co do zaměstnanosti a hospodářského růstu.

PŘEPRACOVANÝ EVROPSKÝ SEMESTR

Komise od loňského roku výrazně zracionalizovala evropský semestr a nastolila s členskými státy intenzivnější dialog. Za tímto účelem mj. začala aktivně spolupracovat se zúčastněnými stranami na všech úrovních, zpřesnila poskytovaná vodítka a zveřejnila zprávy o jednotlivých zemích již v únoru, čímž zbylo více času k přípravě doporučení pro jednotlivé země. Jak ohlásila ve svém sdělení ze dne 21. října 2015 28 , budou počínaje tímto semestrálním cyklem následovat další vylepšení:

•    Lepší propojení aspektů, jež se váží k eurozóně a jednotlivým členským státům. Dobře fungující, robustní ekonomika eurozóny má zásadní význam pro řádné fungování celé EU. V zájmu této koordinace je předkládaná roční analýza růstu za rok 2016 doprovázena sérií doporučení eurozóně; jedná se o důležitou změnu oproti předchozím semestrům, kdy doporučení eurozóně byla spolu s doporučeními pro jednotlivé země navrhována až ke konci semestru.

•    Větší zaměření na zaměstnanost a sociální výkonnost. V rámci postupu při makroekonomické nerovnováze je kladen větší důraz na zaměstnanost a sociální aspekty. Zpráva mechanismu varování na rok 2016, jež tuto roční analýzu růstu doprovází, používá tři hlavní ukazatele (míru aktivity, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost). V rámci nových makroekonomických ozdravných programů je více pozornosti věnováno sociální spravedlnosti. Návrh společné zprávy o zaměstnanosti shrnuje problémy a priority. Na všech úrovních je podporováno těsné zapojení sociálních partnerů.

•    Podpora konvergence pomocí referenčního srovnávání a osvědčených postupů.
Komise postupně navrhne referenční hodnoty a rozšíří výměnu osvědčených postupů v různých oblastech politiky a tematických oblastech.

•    Cílenější podpora reforem prostřednictvím fondů a technické pomoci EU. Tato roční analýza růstu je předkládána spolu s návrhem na financování technické pomoci členským státům 29 .

Dále bude v souladu s návrhem ze dne 21. října vylepšena správa ekonomických záležitostí EU, a to prostřednictvím praktických vylepšení v postupu při makroekonomické nerovnováze a při uplatňování Paktu o stabilitě a růstu, jakož i zřízením poradní Evropské fiskální rady a sítě vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost.