V Bruselu dne 30.11.2015

COM(2015) 591 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o uplatňování a dopadech nařízení (EU) č. 1029/2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán


ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o uplatňování a dopadech nařízení (EU) č. 1029/2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán

1. Úvod

Jako součást reakce EU na ničivé povodně, které od července do září 2010 postihly rozsáhlé oblasti Pákistánu, se Evropská rada v Prohlášení o Pákistánu připojeném k jejím závěrům ze dne 16. září 2010 rozhodla pověřit ministry, aby se urychleně dohodli na uceleném souboru krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, jež napomohou k obnově a budoucímu rozvoji Pákistánu, včetně ambiciózních obchodních opatření se zásadním významem pro hospodářské oživení a růst.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1029/2012 ze dne 25. října 2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán (dále jen „nařízení“) udělilo Pákistánu obchodní preference na 75 produktů. Tyto obchodní preference byly pro 49 produktů, jež mohly být dovezeny do EU bez cla nebo množstevních omezení (jsou uvedeny v příloze I nařízení), a 26 produktů, jež mohly být dovezeny s nulovou celní sazbou s výhradou množstevních omezení, tedy celních kvót (produkty jsou uvedeny v příloze II nařízení).

2. Metodika

Analýza dopadů na obchod je založena především na zkoumání vývoje dovozu z Pákistánu do EU u produktů, na které se vztahují autonomní obchodní preference. Ačkoli preference byly uděleny na období od 15. listopadu 2012 do 31. prosince 2013, analýza se zaměřuje na kalendářní rok 2013, který je srovnáván s průměrným dovozem ve třech předchozích letech (2010, 2011 a 2012). Kvůli dostupnosti údajů a jejich snadnému srovnání vycházejí údaje z 27 členských států (EU-27), protože Chorvatsko přistoupilo k EU dne 1. července 2013. Rovněž z důvodu dostupnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti údajů je analýza založena na údajích měřených hodnotově, nikoli množstevně. Hlavním zdrojem údajů o dovozu do EU z Pákistánu je Eurostat (Comext). Analýza dopadů na hospodářství a zaměstnanost v EU vycházela především ze zkoumání údajů o výrobě a zaměstnanosti, založených mimo jiné na údajích Prodcom Eurostatu (NACE Rev. 2.0). Analýza se zaměřuje především na textilní a oděvní odvětví, neboť do nich spadala většina produktů, na které se vztahovaly autonomní obchodní preference.

V následujícím textu se autonomní obchodní preference označují jako „ATP“, produkty, na něž se vztahuje nařízení, buď jako „položky ATP“, nebo případně „produkty přílohy I“ a „produkty přílohy II“. V tabulkách, ale také v následujícím textu se odkazuje zejména na kód kombinované nomenklatury (KN) produktu. Popisy produktů související s kódy KN jsou uvedeny v příslušných přílohách nařízení.



3. Uplatňování nařízení – správa celních kvót

Na produkty přílohy II se vztahovaly celní kvóty, které byly podle článku 3 nařízení spravovány v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93. Tabulka 10 v příloze uvádí využití celních kvót. V roce 2013 sedm celních položek naplnilo nebo téměř naplnilo přidělenou kvótu: 22071000, 41079210, 61033200, 61099020, 61159500, 62046231 a 64039993. U těchto sedmi celních položek, s výjimkou položky 22071000, celkový objem dovozu překročil celní kvótu, avšak dovoz, který kvótu překračoval, vstoupil do EU se cly podle doložky nejvyšších výhod (DVN) nebo všeobecného systému preferencí (GSP). Zdá se, že bezcelní dovoz v rámci jedné celní položky, 64039993, velmi mírně překročil přidělenou kvótu, a to o 1,5 tuny čili 0,06 % celní kvóty 1 . Vážená průměrná míra využití celních kvót v roce 2012 (od 15. listopadu do 31. prosince) byla 11,3 % a v roce 2013 76,8 %.

4. Dopad nařízení

4.1 Dopady na obchod

Obecně vzato je Pákistán na 47. místě, pokud jde o partnery EU z hlediska celkového objemu obchodu, na 44. místě, pokud jde o dovoz, a na 51. místě, pokud jde o vývozní partnery. Obrázek 1 znázorňuje vývoj dvoustranného obchodu v posledním desetiletí a ukazuje, že úhrnný dvoustranný obchod se celkově vyvíjel pozitivně. Během tohoto období měla EU mezi lety 2005 a 2009 mírný obchodní přebytek a od roku 2010 schodek.

Tabulka 1 uvádí dovoz do EU-27 z Pákistánu celkově, dovoz produktů ATP a dovoz všech ostatních produktů (tedy celkový dovoz minus dovoz ATP). Dovoz produktů ATP do EU z Pákistánu činil v roce 2013 1,5 miliardy EUR a v témže roce se zvýšil o 348 milionů EUR neboli 31,5 % oproti průměru let 2010 až 2012. Jelikož dovoz produktů ATP do EU představoval kolem 33 % celkového dovozu z Pákistánu, lze říci, že dovoz ATP významně přispěl ke zvýšení celkového dovozu z Pákistánu v roce 2013 o 9,4 % (dovoz všech produktů s výjimkou dovozu produktů v rámci ATP se zvýšil jen o 1,1 %).

Celkový dovoz produktů ATP do EU z Pákistánu byl téměř rovnoměrně rozdělen mezi produkty přílohy I a přílohy II. Průměrně se dovoz produktů přílohy II zvýšil o něco více (34 %) než dovoz produktů přílohy I (29 %), což bylo důsledkem zejména výrazného zvýšení dovozu jednoho produktu přílohy II (22071000 ethylalkohol nedenaturovaný). Nepřihlédne-li se k tomuto produktu, dovoz produktů přílohy II se zvýšil průměrně o 25 %.

Tabulka 1: Dovoz do EU-27 z Pákistánu (v tisících EUR)

Průměr 2010–12

2013

Změna v EUR

Změna v %

Položky ATP % z úhrnu 2010–2012

Položky ATP % z úhrnu 2013

Celkový dovoz všech produktů

4 052 937

4 433 584

380 647

9,4 %

Dovoz produktů ATP

1 107 696

1 456 242

348 546

31,5 %

27,3 %

32,8 %

příloha I

561 415

723 787

162 373

28,9 %

13,9 %

16,3 %

příloha II

546 282

732 455

186 173

34,1 %

13,5 %

16,5 %

Všechny ostatní produkty

2 945 241

2 977 342

32 101

1,1 %

Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext.

Tabulka 2 shrnuje využití preferencí ATP, tedy dovoz, který skutečně využil výhod preferencí ATP a jiných používaných sazebních režimů. To znamená, že v průměru přibližně 65 % dovozu v rámci položek ATP využilo výhod preferencí ATP. Dovoz s využitím ATP, 942 milionů EUR, představoval v roce 2013 21 % celkového dovozu do EU z Pákistánu.

Tabulka 2: Dovoz produktů ATP z Pákistánu v rámci různých sazebních režimů

(v tisících EUR)

Průměr 2010–12

2013

Podíl dovozu ATP 2013

Podíl celkového dovozu 2013

Celkový dovoz položek ATP

1 107 696

1 456 242

V rámci preferencí ATP

21 0321

942 374

64,7 %

21,3 %

V rámci GSP

1 024 628

353 499

24,3 %

8,0 %

V rámci DNV

76 058

160 369

11,0 %

3,6 %

1 Vztahuje se pouze na ATP vzhledem k období od 15. listopadu do 31. prosince 2012.

Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext.

Dovoz do EU ze světa (mimo EU-27) a ze zemí s podobnými obchodními preferencemi (těch, které využívají výhod nulových cel v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) EU), je uveden v tabulce 3. Ta ukazuje, že dovoz z Pákistánu v rámci položek ATP se v průměru vyvíjel lépe než celkový dovoz do EU ze světa, avšak hůře než dovoz ze zemí s podobnými obchodními preferencemi. Jedním z pravděpodobných vysvětlení pro prudké zvýšení dovozu ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP (66,2 %) je reforma pravidel původu GSP (použitelná od 1. ledna 2011), která je podstatně uvolnila pro nejméně rozvinuté země, a to i pro textilní a oděvní průmysl. Hlavní příčinou tohoto zvýšení je Bangladéš, na který připadalo kolem 65 % dovozu ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP.



Tabulka 3: Dovoz do EU-27 ze světa a ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP (v tisících EUR)

Průměr

2010–2012

2013

Změna

Podíl Pákistánu 2010–12

Podíl Pákistánu 2013

Svět

Celkový dovoz

1 530 617 750

1 520 363 786

–0,7 %

0,3 %

0,3 %

Dovoz všech položek ATP

17 431 666

18 238 834

4,6 %

6,4 %

8,0 %

Příloha I

11 164 767

11 718 469

5,0 %

5,0 %

6,2 %

Příloha II

6 266 899

6 520 365

4,0 %

8,7 %

11,2 %

Země zvýhodněné nulovou sazbou v rámci systému GSP

Dovoz všech položek ATP

994 127

1 652 269

66,2 %

Příloha I

188 428

333 394

76,9 %

Příloha II

805 699

1 318 875

63,7 %

Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext.

Tabulky 11 až 13 v příloze uvádějí podrobnější členění (podle tříd a jednotlivých položek) dovozu v rámci ATP. Ze zkoumání těchto tabulek i tabulek zmíněných výše vyplývá, že:

Podíl Pákistánu na celkovém dovozu do EU ze světa zůstal beze změny na úrovni 0,3 %. Podíl Pákistánu na dovozu produktů ATP do EU se celkově zvýšil z 6,4 % na 8 % (viz tabulka 3). Již před zavedením ATP byl u některých produktů podíl Pákistánu podstatný – šest produktů, na které se vztahují ATP, se na dovozu podílelo více než 50 % 2 (viz tabulka 6). V roce 2013 se deset produktů, na které se vztahují ATP, podílelo na dovozu více než 50 % 3 .

Produktem, jehož dovoz se zvýšil zdaleka nejvíce (o 441 %), je nedenaturovaný ethylalkohol (22071000), což se vysvětluje hlavně tím, že na tento produkt se obvykle systém GSP nevztahuje a má sazbu podle doložky nejvyšších výhod (DNV) 19 EUR/hektolitr (viz tabulky 11 a 12 v příloze). Dovoz nedenaturovaného ethylalkoholu z Pákistánu v rámci ATP byl omezen celní kvótou. K velkému nárůstu o 85 % došlo také v třídě chemická nekonečná vlákna (kapitola 54), avšak tato třída představovala jen 1,7 % hodnoty dovozu v rámci preferencí ATP (viz tabulka 13 v příloze).

Tabulka 13 ukazuje, že v největší třídě z hlediska hodnoty celkového dovozu v rámci ATP, kterou je bavlna (kapitola 52), došlo k nárůstu dovozu o 28,8 %. Je třeba upozornit na to, že pokud jde o bavlnu a bavlněné výrobky, Pákistán je po Turecku druhým největším dodavatelem EU. V třídách oděvů – kapitolách 61 a 62 –, které společně představují kolem 34 % dovozu z Pákistánu v rámci ATP, došlo k nárůstu o 37,4 %, resp. 49,8 %. Dovoz produktů ATP do EU v rámci kapitoly 63, ostatní textilní výrobky, vzrostl o 6,8 %.

Ze zkoumání jednotlivých celních položek v rámci ATP (viz zejména tabulka 12 v příloze) plyne, že tyto položky obecně odpovídaly trendu v dovozu do EU ze světa a ve většině případů měl dovoz z Pákistánu lepší nebo horší výsledky v závislosti na tom, zda se dovoz zvýšil nebo snížil. U 27 celních položek se dovoz zvýšil o více než 40 %, přičemž u 10 položek o více než 80 %, kdežto u 18 položek se dovoz snížil, přičemž u 12 položek o více než 20 %.

Podle tabulky 12 byly největší přírůstky v dovozu zaznamenány hlavně u výrobků v kapitole 52 (bavlna) 4 a 61 (pletené oděvy) 5 . U určitých bavlněných položek se zároveň dovoz snížil nejvíce 6 . Dovoz většiny výrobků v kapitole 63 (ostatní textilní výrobky) se rovněž snížil 7 .

Celkové ušlé celní příjmy EU v důsledku ATP se odhadují na 84,6 milionu EUR 8 . Dovoz hlavních 10 položek v rámci ATP z hlediska hodnoty dovozu představoval 62 % ušlých celních příjmů.

4.2 Dopady na výrobu a zaměstnanost v EU

Tento oddíl zkoumá možné dopady ATP na hospodářství EU, měřené především z hlediska výroby EU. Analýza vychází z údajů Prodcom Eurostatu o výrobě v EU, která podle odhadů odpovídá produktům ATP. Avšak vzhledem k určitým nedostatkům údajů Prodcom (např. u některých členských států jsou podrobné údaje důvěrné) a v důsledku toho, že osmimístné kódy kombinované nomenklatury ne vždy odpovídají jednotlivým kódům NACE, níže uvedené číselné údaje lze považovat jen za orientační a musely být předloženy v úhrnné formě.

Tabulka 4 uvádí výrobu (hodnotu prodané výroby) a zaměstnanost (celkový počet) v EU-27 ve zpracovatelském průmyslu v roce 2013 celkem (sekce NACE C.10 až C.32), ve výrobě textilií (sekce NACE C.13 a C.20.60), oděvů (sekce NACE C.14) a usní a souvisejících výrobků, včetně obuvi (sekce NACE C.15). Podíl výroby v těchto třech subsektorech na celkové výrobě ve zpracovatelském průmyslu lze považovat za omezenější, kdežto podíly zaměstnanosti jsou významnější.

Tabulka 4: Výroba a zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v EU-27 v roce 2013 (v tisících)

Výroba ve zpracovatelském průmyslu

Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu

Hodnota (v EUR)

Podíl na celkové výrobě

Počet

Podíl na celkové zaměstnanosti

Celkem

4 807 491 596

31 537

Textilie

67 574 110

1,4 %

688

2,2 %

Oděvy

33 111 472

0,7 %

1 176

3,7 %

Usně

33 338 444

0,7 %

451

1,4 %

Zdroj: výpočty založené na údajích Prodcom Eurostatu a údajích Eurostatu o zaměstnanosti

Tabulka 5 znázorňuje změny ve výrobě a zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v EU-27 oproti předešlému roku pro roky 2010 až 2013. Třebaže se výroba v EU-27 v uvedených třech subsektorech v roce 2013 zvýšila, zaměstnanost – s výjimkou „sektoru usní“ – se snížila. Podrobnější členění výroby v EU, které podle odhadu odpovídá produktům ATP, je uvedeno v tabulce 14 v příloze. Podobné členění pro zaměstnanost nelze předložit, jelikož údaje o zaměstnanosti jsou k dispozici pouze na dvoumístné úrovni sekcí NACE.

Tabulka 5: Změna ve výrobě a zaměstnanosti v EU-27 ve zpracovatelském průmyslu v letech 2010–2013

Výroba

Zaměstnanost

2011–10

2012–11

2013–12

2011–10

2012–11

2013–12

Celkem

8,6 %

1,2 %

1,2 %

–0,1 %

–1,4 %

–1,4 %

Textilie

6,8 %

–1,3 %

1,5 %

–0,9 %

–2,2 %

–2,6 %

Oděvy

–2,1 %

1,2 %

6,0 %

–4,4 %

–2,9 %

–4,5 %

Usně

17,2 %

–3,3 %

8,6 %

2,2 %

1,2 %

0,2 %

Zdroj: údaje Prodcom Eurostatu a údaje Eurostatu o zaměstnanosti.

Tabulka 6 znázorňuje trh EU (výroba v EU-27 plus celkový dovoz ze zemí mimo EU-27 minus celkový vývoz do zemí mimo EU-27), který odhadem odpovídá produktům ATP pro různé třídy KN, na které se vztahuje nařízení, a podíl dovozu ATP z Pákistánu.

Tabulka 6: Trh EU-27 související s produkty ATP a podíl dovozu z Pákistánu podle tříd KN

Třída KN

Trh EU-27 související s produkty ATP

(v mld EUR)

Dovoz ATP z Pákistánu jako podíl na trhu EU

2010

2011

2012

2013

2010

2011

2012

2013

07 Jedlá zelenina

157

148

159

169

2,7 %

3,2 %

6,9 %

3,6 %

22 Nápoje, lihoviny a ocet

2 255

2 639

3 124

3 178

0,1 %

0,7 %

0,3 %

1,7 %

41 Surové kůže a kožky a usně

1 214

1 547

1 186

1 400

1,3 %

1,4 %

1,7 %

1,6 %

42 Kožené zboží

486

523

466

473

15,4 %

16,8 %

19,3 %

20,2 %

52 Bavlna

2 796

3 260

2 801

3 142

10,5 %

11,5 %

9,7 %

12,8 %

54 Chemická nekonečná vlákna

1 456

1 851

1 906

1 599

1,0 %

0,7 %

0,6 %

1,6 %

55 Chemická střižová vlákna

578

706

613

616

8,1 %

7,7 %

7,4 %

11,2 %

61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

14 471

14 917

14 407

14 566

1,1 %

1,3 %

1,3 %

1,7 %

62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované

4 327

4 434

3 790

3 906

3,4 %

3,9 %

4,6 %

6,3 %

63 Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky

6 826

7 120

5 108

5 134

3,3 %

3,5 %

4,6 %

4,9 %

64 Obuv

9 317

9 871

9 630

9 889

0,3 %

0,3 %

0,3 %

0,3 %

Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext a údajů Prodcom Eurostatu.

Je obtížné oddělit možné dopady dovozu z Pákistánu v rámci ATP od dopadů řady jiných faktorů, které mohou ovlivnit výrobu, zaměstnanost a trhy v EU, jako jsou slabý hospodářský rozvoj v několika členských státech EU, směnné kurzy, hospodářské cykly, důvěra spotřebitelů, úrokové míry atd. Je proto obtížné vyvozovat jednoznačné závěry o tom, zda dovoz do EU z Pákistánu v rámci ATP ovlivnil výrobu a zaměstnanost EU, zejména pokud jde o konkrétní sektory nebo produkty. Bylo by však možno uvažovat o tom, že dovoz z Pákistánu v rámci ATP mohl negativně ovlivnit výrobu v EU, jestliže by byla splněna tato kritéria:

došlo k velkému nárůstu dovozu produktů ATP do EU z Pákistánu,

podíl dovozu ATP z Pákistánu na trh EU se prudce zvýšil a tento dovoz má na trhu EU velký podíl,

ve výrobě v EU byl záporný růst a

podíl výroby v EU přímo související s dovozem ATP byl vysoký.

Tabulka 7 ukazuje tyto faktory dohromady na úrovni dvoumístných tříd KN („výrobou ATP v EU“ se rozumí výroba v EU související s produkty ATP). Zkoumání údajů v tabulce 7 zřejmě nevede k jednoznačným závěrům, protože žádná třída nesplňuje všechna kritéria.

V třídách jako chemická nekonečná vlákna (kapitola 54), chemická střižová vlákna (kapitola 55) a tkané oděvy (kapitola 62) bylo zaznamenáno to, co lze chápat jako velký nárůst dovozu výrobků ATP z Pákistánu a pokles výroby v EU. Nicméně u kapitoly 54 je tržní podíl dovozu ATP omezený. U kapitol 55 a 62 je podíl výroby v EU, která byla dovozem ovlivněna, omezený, a třebaže došlo k určitému zvýšení podílu dovozu ATP na trhu EU v roce 2013 oproti roku 2012, lze jej považovat za nízký.

Pokud jde o kapitolu 42, kožené zboží, byl zaznamenán pokles výroby v EU spolu s relativně vysokým podílem dovozu ATP na trhu EU. Zvýšení dovozu produktů ATP v kapitole 42 by však mohlo být považováno za méně významné (dovoz v rámci ATP byl omezen celní kvótou).

Celkovým závěr by zřejmě mohl být, že dopad dovozu ATP z Pákistánu na výrobu v EU byl omezený. Dovoz ATP pravděpodobně přispěl ke zvýšení dovozní konkurence na trhu EU, zejména v třídách produktů, v nichž Pákistán již patřil k hlavním dodavatelům do EU. Tento možný příspěvek k dovozní konkurenci je ale třeba chápat v souvislosti s mnohem významnějším zvýšením dovozu ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP.

Tabulka 7: Změny a podíly na dovozu, trhu a výrobě související s produkty ATP

Třída KN

Změna v dovozu ATP z Pákistánu 2013–12

Podíl dovozu ATP z Pákistánu na trhu EU 2012

Podíl dovozu ATP z Pákistánu na trhu EU 2013

Změna ve výrobě v EU 2013–12

Podíl výroby ATP v EU na sekci NACE 2013

07 Jedlá zelenina

–10,0 %

6,9 %

3,6 %

8,3 %

22 Nápoje, lihoviny a ocet

441,3 %

0,3 %

1,7 %

–2,6 %

41 Surové kůže a kožky a usně

12,7 %

1,7 %

1,6 %

10,9 %

9,2 %

42 Kožené zboží

13,2 %

19,3 %

20,2 %

–8,3 %

0,8 %

52 Bavlna

28,8 %

9,7 %

12,8 %

2,7 %

3,3 %

54 Chemická nekonečná vlákna

85,0 %

0,6 %

1,6 %

–20,8 %

1,8 %

55 Chemická střižová vlákna

40,9 %

7,4 %

11,2 %

–3,2 %

0,7 %

61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

37,4 %

1,3 %

1,7 %

7,2 %

12,5 %

62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované

49,8 %

4,6 %

6,3 %

–22,9 %

3,8 %

63 Ostatní zhotovené textilní výrobky

6,8 %

4,6 %

4,9 %

–0,2 %

11,0 %

64 Obuv

14,0 %

0,3 %

0,3 %

7,0 %

60,7 %

Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext a údajů Prodcom Eurostatu.

4.3 Dopady na zaměstnanost, chudobu a udržitelný rozvoj v Pákistánu

Monzunové záplavy, které postihly Pákistán od července do září 2010, lze považovat za nejhorší přírodní katastrofu v dějinách této země. Podle zdrojů OSN bylo povodněmi postiženo zhruba 20 milionů lidí a 20 % území Pákistánu, odpovídajících přinejmenším 160 000 čtverečních kilometrů (rozloze Bulharska a Slovenska dohromady), a v jejich důsledku se 12 milionů lidí stalo závislými na naléhavé humanitární pomoci.

Podle předběžného posouzení potřeb v souvislosti se škodami (Damage Needs Assessment, DNA), které vypracovaly Světová banka, Asijská rozvojová banka a pákistánská vláda, se přímé a nepřímé škody způsobené záplavami odhadují na 10 miliard USD a vyžádají si celkové náklady na pomoc a obnovu ve výši 8,7 až 10,8 miliardy USD (což představuje 5,8 % HDP, resp. 4,5 až 5,3 % HDP) 9 . Kdyby byly náklady na obnovu rozloženy po dobu tří let a hradila by je výhradně pákistánská vláda, představovaly by ve vztahu k federálnímu rozpočtu na období 2010–11 přibližně 8–11 % celkových výdajů.

Nejpostiženějším odvětvím bylo zemědělství, na které připadalo až 50 % odhadovaných nákladů na likvidaci škod. Poškozena byla zejména produkce rýže a bavlny (nejpostiženější provincie Sindh a Paňdžáb se na produkci bavlny v Pákistánu podílejí téměř 100 %). Posouzení potřeb DNA dospělo k závěru, že odvětví průmyslu nebylo velmi postiženo přímo. Nicméně se očekávalo, že odvětví průmyslu bude významně postiženo ztrátami v produkci bavlny, cukrové třtiny a jiných zemědělských plodin. Textilní odvětví, které bylo zdrojem přibližně třetiny přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, mělo v důsledku ztráty 2 milionů žoků bavlny pravděpodobně čelit akutnímu nedostatku vstupů.

Pokud jde o celkové hospodářství Pákistánu, dospělo posouzení potřeb DNA k závěru, že povodně z roku 2010 budou mít významný nepříznivý dopad na tempo růstu reálného HDP, inflaci, velikost rozpočtového schodku a platební bilanci 10 . Ještě před záplavami rostly obavy o zdraví pákistánského hospodářství, které se poté, co v letech 2007 a 2008 přestálo vnější a vnitřní otřesy, potýkalo při obnově stability s potížemi (viz tabulka 8).

Tabulka 8: Míry růstu pákistánského hospodářství (v procentech, červenec–červen)

Podíl na HDP

2009–10

2010–11

2011–12

2012–13

2013–14

HDP

2,6

3,6

3,8

3,7

4,0

Zemědělství

21,2

0,2

2,0

3,6

2,7

2,7

Vyzrňování bavlny

0,6

7,3

–8,5

13,8

–2,9

–1,3

Průmysl

20,4

3,4

4,5

2,6

4,5

3,6

Zpracovatelský průmysl

13,4

1,4

2,5

2,1

4,6

4,5

Služby

58,4

3,2

3,9

4,4

5,1

4,4

Zdroj: Pákistánský statistický úřad, Pakistan Economic Survey 2014–15.

Hlavním nástrojem, kterým EU reagovala na záplavy, byla humanitární pomoc. EU byla během této krize největším dárcem humanitární pomoci se závazky převyšujícími 423 milionů EUR (150 milionů EUR z rozpočtu EU a 273 milionů EUR z členských států EU). EU v souladu se závěry Evropské rady ze dne 16. září 2010 rovněž navrhla balíček na bezprostřední obnovu, navazující na velmi významnou poskytnutou humanitární pomoc. Pákistánská vláda však informovala mezinárodní společenství, včetně EU, že se rozhodla převzít plnou odpovědnost za obnovu a rekonstrukci po záplavách. Evropská komise kromě humanitární pomoci EU přidělila 225 milionů EUR na rozvojovou spolupráci jako součást víceletého orientačního programu pro Pákistán na období let 2011–13. Pozornost se soustředila na rozvoj venkova a vzdělávání. V rámci těchto programů byly následky záplav po dohodě s vládou Pákistánu zohledněny tam, kde to bylo možné a odůvodněné. V této souvislosti byly preference ATP zaměřeny na podporu hospodářské obnovy Pákistánu ve střednědobém až dlouhodobém výhledu na základě vytváření dalšího vývozu z Pákistánu do EU. Jako možné náklady, které by pro rozpočet EU představoval tento další vývoz, lze chápat ušlé celní příjmy ve výši 84,6 milionu EUR.

Tabulka 9 uvádí určité hospodářské ukazatele a ukazatele lidského rozvoje pro Pákistán ve srovnání s jižní Asií a zeměmi s nižšími středními příjmy (Lower Middle Income Countries, LMIC). Je patrné, že ačkoli většina ukazatelů pro Pákistán vykazuje žádoucí trend, země zaostává za svými jihoasijskými sousedy a dalšími zeměmi s nižšími středními příjmy. To platí i pro index lidského rozvoje (HDI) Pákistánu, který v roce 2013 dosáhl hodnoty 0,537, čímž se země zařadila do skupiny na nízkém stupni lidského rozvoje a ocitla pod průměrem zemí v jižní Asii (0,588). Celkově byl Pákistán v řebříčku 183 zemí, pokud jde o HDI, na 146. místě.

Tabulka 9: Ukazatele rozvoje pro Pákistán, jižní Asii a země s nižšími středními příjmy (LMIC)

Pákistán

Jižní Asie

LMIC

2010

2013

2010

2013

2010

2013

Růst HDP (v % za rok)

1,6

4,4

9,1

6,6

7,6

5,8

HDP na obyvatele (v stálých USD 2005)

748

790

940

1 077

1 139

1 273

Růst HDP na obyvatele (v % za rok)

–0,2

2,7

7,7

5,2

6,0

4,3

HND na obyvatele, PPP (v stálých mezinárodních USD 2011)

4 380,2

4 679,9

4 259,1

4 866,0

5 239,6

5 859,0

Obchod (v % HDP)

32,9

33,1

46,3

50,7

56,9

58,4

Přímé zahraniční investice, čistý příliv (v % HDP)

1,1

0,6

1,5

1,4

2,2

2,1

Růst obyvatelstva (v % za rok)

1,8

1,7

1,3

1,3

1,5

1,5

Naděje dožití při narození, celkem (v rocích)

66,1

66,6

66,1

66,9

65,7

66,4

Míra gramotnosti dospělých, celkem (v % lidí ve věku 15 let a více)

55,4

61,4

70,6

Procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby stanovené jako 1,25 USD na den (PPP) (v % obyvatelstva)

12,7

29,0

25,2

Procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby stanovené jako 2 USD na den (PPP) (v % obyvatelstva)

50,7

64,7

54,5

Míra dokončení základního vzdělání, celkem (v % příslušné věkové skupiny)

66,9

73,1

90,5

91,2

Zápis do základních škol (v %, hrubá míra)

94,8

92,1

110,4

105,7

Zdroj: Světová banka, ukazatele světového rozvoje

Pokud jde konkrétněji o zaměstnanost, profil země z hlediska důstojné práce vypracovaný nedávno pro Pákistán Mezinárodní organizací práce poskytuje souhrnný přehled situace a vývoje v Pákistánu (pokud byly k dispozici údaje) ve vztahu k 10 zkoumaným ukazatelům důstojné práce 11 . Ve většině ukazatelů, u nichž bylo možné provést posouzení, Pákistán v období 2001–2013 dosáhl určitého pokroku, pokud jde o situaci jak mužů, tak žen. Nicméně přetrvávala nerovnost, v některých případech významná, mezi muži a ženami, znevýhodňující ženy. Tabulka 15 v příloze znázorňuje vývoj počtu zaměstnaných osob a poměru zaměstnaných osob k obyvatelstvu (podílu zaměstnaného obyvatelstva v produktivním věku) v Pákistánu a jeho provinciích a naznačuje určitý pokles měr zaměstnanosti. Tabulka 16 v příloze uvádí průměrné měsíční reálné příjmy v Pákistánu a jeho provinciích.

Třebaže tyto informace dokládají vývoj související s pracovními místy a sociálními podmínkami v Pákistánu, konkrétnější údaje, například údaje související se zaměstnaností a mzdami například v textilním průmyslu, ať už na celostátní nebo provinční úrovni, nebyly k dispozici. Textilní průmysl však hraje v pákistánském hospodářství důležitou roli. Podle pákistánského ministerstva financí se textilní průmysl na HDP podílí zhruba 8 %, přispívá k celkovým příjmům země z vývozu 50 až 60 %, podílí se na celkové výrobě 46 % a zaměstnává 38 % pracovních sil ve zpracovatelském průmyslu.

Pákistánské hospodářství projevuje odolnost a nedávno i známky oživení (viz tabulka 8 výše), i když se i nadále potýká se značnými problémy, mimo jiné kvůli přetrvávajícímu velkému nedostatku elektrické energie a nestabilní bezpečnostní situaci 12 . Je však obtížné vyvozovat jednoznačné závěry o možném dopadu preferencí ATP na růst, zaměstnanost a chudobu v Pákistánu. Pro podrobnější analýzu nejsou k dispozici aktuální a relevantní údaje. A co je ještě důležitější, bylo by obtížné oddělit případný dopad preferencí ATP od dopadu jiných vnějších a vnitřních faktorů ovlivňujících růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj v Pákistánu. Nicméně s ohledem na podíl EU na vývozu z Pákistánu do světa, zejména pokud jde o textilie a oděvy, a relativní význam textilního průmyslu pro pákistánské hospodářství, včetně zaměstnanosti, preference ATP mohly přispět k hospodářskému oživení. Zdá se, že to do jisté míry potvrzuje skutečnost, že se dovoz do EU z Pákistánu, celkově i v hlavních vývozních odvětvích, po známkách zotavení z finanční krize let 2007 a 2008 v roce 2012 snížil nebo stagnoval, ale v roce 2013 znovu vzrostl (viz obrázek 4).

5. Závěry

Preference ATP udělené Pákistánu byly součástí balíčku opatření EU na pomoc Pákistánu při krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé obnově po ničivých záplavách, které lze považovat za nejhorší v dějinách země. V této bezpříkladné souvislosti bylo účelem ATP podpořit vývoz Pákistánu, a tak přispět k jeho budoucímu hospodářskému rozvoji, a to poskytnutím časově ohraničeného snížení cel na hlavní produkty dovážené z Pákistánu, které by mělo mít jen omezený nepříznivý dopad na domácí trh EU.

Existují určité náznaky, že preference ATP splnily svůj účel podpořit hospodářské oživení v Pákistánu. Z dostupných údajů rovněž vyplývá, že vliv na výrobu EU byl zřejmě omezený. Dovoz produktů ATP z Pákistánu však možná přispěl ke zvýšení konkurence na trhu EU, zejména v určitých odvětvích, v nichž Pákistán již patřil k hlavním dodavatelům na trh EU. K této větší dovozní konkurenci však pravděpodobně více přispěl významnější nárůst dovozu produktů ATP ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP. Nicméně není možné vyvozovat jednoznačné závěry o dopadu, který mohly mít preference ATP na hospodářství nebo zaměstnanost v EU nebo vytváření pracovních míst, vymycování chudoby a udržitelný vývoj v Pákistánu. Je to způsobeno zejména tím, že je obtížné oddělit možné dopady preferencí ATP od dopadů jiných důležitých faktorů, jako jsou celková hospodářská situace v EU a Pákistánu, hospodářské cykly, směnné kurzy, průmyslová politika a průmyslové programy, politika a programy zaměstnanosti atd. Omezujícím faktorem byl rovněž nedostatek konkrétních a relevantních údajů, zejména těch, které souvisejí se zaměstnaností a mzdami v Pákistánu.

* * *

(1)

To odpovídalo odhadem hodnotě 16 000 EUR a clům, která měla být vybrána, ve výši 1 300 EUR.

(2)

 52082219, 52091200, 52091900, 52111200, 54078100 a 55134100.

(3)

52081219, 52081300, 52082219, 52082296, 52091200, 52091900, 52111200, 54078100, 55132100 a 55134100.

(4)

 Například: 52081219, 52082296, 52092200, 52092900 a 52093200.

(5)

Například: 61012090, 61034200, 61099020 a 61112090.

(6)

Například: 52052300, 52052400, 52081190, 52081216, 52082190, 52085100 a 52093900.

(7)

Například: 63039100, 63039990 a 63049200.

(8)

K ušlým celním příjmům je třeba přistupovat obezřetně, protože jsou založeny na dovozu produktů ATP, který by se možná neuskutečnil, kdyby preference ATP nebyly poskytnuty.

(9)

  http://www.adb.org/sites/default/files/linked-documents/44372-01-pak-oth-02.pdf  

(10)

V září 2013 Pákistán uzavřel s MMF prodlouženou dohodu o pomoci ve výši 6,64 miliardy USD na oživení hospodářství, zabránění krizi v platební bilanci a obnovu rezerv, snížení rozpočtového schodku a provedení komplexních strukturálních reforem na podporu investic a růstu.

(11)

  http://www.ilo.org/islamabad/whatwedo/publications/WCMS_316668/lang--en/index.htm  

(12)

Na základě údajů ze zprávy Pakistan Economic Survey 2014–15 byl učiněn odhad, že teroristické útoky způsobily hospodářství v rozpočtových letech 2010–11 až 2013–14 ztráty průměrně ve výši 13 miliard EUR ročně.


V Bruselu dne 30.11.2015

COM(2015) 591 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE EVRŘOPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o uplatňování a dopadech nařízení (EU) č. 1029/2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán


PŘÍLOHA

Tabulka 10: Dovoz produktů ATP do EU-27 z Pákistánu v rámci celních kvót (v tunách)

Produkt

2012

2013

Celkový dovoz

Dovoz ATP

Celní kvóta

Využití celní kvóty

Celkový dovoz

Dovoz ATP

Celní kvóta

Využití celní kvóty

22071000

3 032,02

2 952,01

18 750,00

16 %

74 716,98

74 695,66

75 000,00

100 %

41079210

479,17

9,96

89,00

11 %

729,88

353,10

356,00

99 %

41079910

400,13

0,00

90,25

0 %

220,34

144,34

361,00

40 %

42032100

993,95

7,99

361,75

2 %

1 068,89

259,53

1 447,00

18 %

42032910

4 269,71

48,60

1 566,50

3 %

4 682,10

3 216,85

6 266,00

51 %

42032990

654,53

9,89

198,25

5 %

623,19

323,43

793,00

41 %

52052300

1 101,29

0,34

1 790,00

0 %

1 509,93

1 401,53

7 160,00

20 %

52052400

674,68

14,40

1 276,25

1 %

401,97

298,87

5 105,00

6 %

52083900

998,59

7,33

421,25

2 %

1 366,25

1 086,63

1 685,00

64 %

52093900

1 820,27

0,00

689,25

0 %

328,90

250,38

2 757,00

9 %

55095300

5 733,63

203,92

3 061,00

7 %

6 234,29

5 989,51

12 244,00

49 %

61033200

1 142,18

104,19

249,75

42 %

1 333,16

940,00

999,00

94 %

61034200

1 798,83

96,12

568,75

17 %

3 119,10

1 783,72

2 275,00

78 %

61072100

375,57

20,57

167,50

12 %

643,35

410,07

670,00

61 %

61083100

724,38

29,52

374,50

8 %

989,07

679,88

1 498,00

45 %

61099020

700,30

11,70

297,50

4 %

1 554,96

1 172,83

1 190,00

99 %

61112090

746,15

49,07

153,50

32 %

840,70

576,99

614,00

94 %

61159500

8 902,61

340,16

2 263,00

15 %

12 574,46

8 846,62

9 052,00

98 %

62046231

9 913,46

464,74

1 892,75

25 %

13 189,98

7 474,00

7 571,00

99 %

62114290

312,07

0,47

96,50

0 %

287,89

77,86

386,00

20 %

63026000

29 814,76

713,74

9 602,00

7 %

35 074,24

27 826,68

38 408,00

72 %

63029100

6 447,74

159,68

2 499,25

6 %

6 371,77

5 063,23

9 997,00

51 %

64039993

245,61

12,51

60,50

21 %

434,36

243,48

242,00

101 %

64039996

962,47

29,85

363,25

8 %

1 124,29

839,02

1 453,00

58 %

64039998

765,21

27,00

172,75

16 %

724,87

593,98

691,00

86 %

Zdroj: databáze Comext Eurostatu.



Tabulka 11: Dovoz do EU-27 z Pákistánu v rámci ATP (v tisících EUR)

Příloha

Produkt

Cla

Dovoz

DNV

GSP

ATP1

Celkový průměr 2010–12

ATP

20122

Celkem

2013

ATP

2013 

Ušlé celní příjmy

Příloha I

07123900

12,8 %

9,3 %

0 %

6 684

0

6 014

29

4

52051200

4,0 %

3,2 %

0 %

13 657

216

20 676

16 417

529

52052200

4,0 %

3,2 %

0 %

18 864

395

17 346

14 972

490

52053200

4,0 %

3,2 %

0 %

15 294

218

17 110

13 615

443

52054200

4,0 %

3,2 %

0 %

3 679

50

3 892

3 423

112

52081190

8,0 %

6,4 %

0 %

9 104

96

6 193

4 900

320

52081216

8,0 %

6,4 %

0 %

5 593

11

3 603

2 416

155

52081219

8,0 %

6,4 %

0 %

30 548

753

64 630

52 321

3 402

52081300

8,0 %

6,4 %

0 %

16 392

283

21 074

15 648

1 035

52081900

8,0 %

6,4 %

0 %

26 659

591

40 510

34 632

2 264

52082190

8,0 %

6,4 %

0 %

5 683

35

2 958

2 127

138

52082219

8,0 %

6,4 %

0 %

7 255

143

11 485

9 746

634

52082296

8,0 %

6,4 %

0 %

3 936

9

8 284

5 166

333

52082900

8,0 %

6,4 %

0 %

8 795

74

12 553

10 665

688

52085100

8,0 %

6,4 %

0 %

3 400

49

2 355

930

63

52085200

8,0 %

6,4 %

0 %

15 533

330

22 823

17 654

1 166

52085990

8,0 %

6,4 %

0 %

4 823

48

5 165

3 217

212

52091100

8,0 %

6,4 %

0 %

15 294

105

17 711

9 081

608

52091200

8,0 %

6,4 %

0 %

31 693

309

35 515

28 963

1 873

52091900

8,0 %

6,4 %

0 %

22 379

629

26 028

21 527

1 430

52092200

8,0 %

6,4 %

0 %

6 000

255

12 791

8 235

551

52092900

8,0 %

6,4 %

0 %

5 063

210

12 587

9 364

633

52093200

8,0 %

6,4 %

0 %

5 773

233

15 656

12 673

829

52111200

8,0 %

6,4 %

0 %

6 070

3

6 662

5 856

375

54078100

8,0 %

6,4 %

0 %

9 941

171

20 356

17 804

1 152

54078200

8,0 %

6,4 %

0 %

3 526

0

4 560

2 010

130

55131120

8,0 %

6,4 %

0 %

8 379

103

13 977

9 534

623

55132100

8,0 %

6,4 %

0 %

12 838

52

18 322

11 992

779

55134100

8,0 %

6,4 %

0 %

11 893

255

20 085

14 816

969

61012090

12,0 %

9,6 %

0 %

7 171

110

16 424

7 253

671

61121200

12,0 %

9,6 %

0 %

3 825

66

5 428

2 406

240

61161020

8,0 %

6,4 %

0 %

16 727

209

19 297

12 385

811

61161080

8,9 %

7,1 %

0 %

21 629

154

21 682

14 032

1 016

61169200

8,9 %

7,1 %

0 %

23 049

368

23 077

17 103

1 248

61169300

8,9 %

7,1 %

0 %

8 478

100

10 772

5 138

376

62019300

12,0 %

9,6 %

0 %

6 052

132

13 437

5 912

591

62034319

12,0 %

9,6 %

0 %

5 778

27

9 066

3 369

332

62042280

12,0 %

9,6 %

0 %

6 517

35

6 444

2 972

291

62046290

12,0 %

9,6 %

0 %

9 165

52

12 810

7 474

727

62079100

12,0 %

9,6 %

0 %

11 317

137

13 662

8 748

858

Příloha I

62089100

12,0 %

9,6 %

0 %

6 764

45

10 333

5 873

572

62114310

12,0 %

9,6 %

0 %

3 985

93

5 077

2 687

270

62160000

7,6 %

6,0 %

0 %

10 010

239

10 915

4 921

326

63039100

12,0 %

9,6 %

0 %

23 112

2

17 015

3 561

343

63039290

12,0 %

9,6 %

0 %

18 081

0

21 943

2 670

258

63039990

12,0 %

9,6 %

0 %

4 489

0

3 090

542

52

63049200

12,0 %

9,6 %

0 %

6 712

9

5 548

1 990

192

63071090

7,7 %

6,1 %

0 %

11 813

38

15 822

6 472

400

63079099

6,3 %

5,0 %

0 %

21 995

21

19 688

5 298

269

Příloha I celkem

0 %

561 415

7 462

732 455

480 538

31 780

Příloha II

22071000

19,2 EUR/hl

19,2 EUR/hl

0 %

9 890

1 808

53 537

52 582

17 912

41079210

5,5 %

2,0 %

0 %

11 169

68

17 073

8 619

191

41079910

6,5 %

3,0 %

0 %

8 391

0

4 976

3 415

103

42032100

9,0 %

5,5 %

0 %

15 373

109

15 388

4 378

260

42032910

9,0 %

5,5 %

0 %

51 811

644

63 429

38 295

2 186

42032990

7,0 %

3,5 %

0 %

17 014

0

16 532

7 340

274

52052300

4,0 %

3,2 %

0 %

10 341

2

5 650

5 059

164

52052400

4,0 %

3,2 %

0 %

6 749

71

1 717

1 250

43

52083900

8,0 %

4,5 %

0 %

5 019

12

5 933

3 728

171

52093900

8,0 %

4,5 %

0 %

9 363

0

2 190

1 340

61

55095300

4,0 %

3,2 %

0 %

15 665

265

16 320

15 306

501

61033200

12,0 %

9,6 %

0 %

8 466

309

11 038

3 859

401

61034200

12,0 %

9,6 %

0 %

18 474

449

30 253

14 668

1 467

61072100

12,0 %

9,6 %

0 %

3 565

37

4 879

2 934

301

61083100

12,0 %

9,6 %

0 %

7 669

83

8 772

4 909

484

61099020

12,0 %

9,6 %

0 %

6 634

45

12 238

6 631

650

61112090

12,0 %

9,6 %

0 %

6 518

467

10 721

7 098

780

61159500

12,0 %

9,6 %

0 %

51 619

2 236

78 070

57 213

5 744

62046231

12,0 %

9,6 %

0 %

101 010

4 249

161 377

86 081

8 731

62114290

12,0 %

9,6 %

0 %

3 544

3

2 823

469

46

63026000

12,0 %

9,6 %

0 %

124 402

1 504

145 489

98 899

9 722

63029100

12,0 %

9,6 %

0 %

27 171

322

25 268

17 174

1 733

64039993

8,0 %

4,5 %

0 %

2 827

114

4 630

2 599

124

64039996

8,0 %

4,5 %

0 %

11 339

317

12 102

7 540

361

64039998

7,0 %

3,5 %

0 %

12 259

455

13 384

10 452

387

Příloha II celkem

546 282

13 569

723 787

461 836

52 796

Všechny položky celkem

1 107 696

21 032

1 456 242

942 374

84 576

1. Pro produkty přílohy II se použijí pouze v rámci bezcelních kvót stanovených v nařízení.

2. Týká se období od 15. listopadu do 31. prosince 2012.

Zdroj: databáze Comext Eurostatu.

Tabulka 12: Relativní ukazatele související s dovozem ATP z Pákistánu

Příloha

Produkt

Podíl na celkovém dovozu ATP

Využití ATP 2013

Využití GSP 2013

Změna v dovozu z Pákistánu 2013/2010–12

Změna v dovozu ze světa 2013/2010–12

Podíl Pákistánu na dovozu do EU ze světa 2010–12

Podíl Pákistánu na dovozu do EU ze světa 2013

Příloha I

07123900

0,0 %

0,5 %

0,9 %

–10,0 %

14,2 %

10,4 %

8,2 %

52051200

1,7 %

79,4 %

15,5 %

51,4 %

4,8 %

10,7 %

15,4 %

52052200

1,6 %

86,3 %

11,5 %

–8,0 %

8,0 %

15,8 %

13,5 %

52053200

1,4 %

79,6 %

14,7 %

11,9 %

14,5 %

28,4 %

27,8 %

52054200

0,4 %

88,0 %

11,4 %

5,8 %

–6,2 %

21,1 %

23,8 %

52081190

0,5 %

79,1 %

14,2 %

–32,0 %

–28,3 %

16,5 %

15,6 %

52081216

0,3 %

67,0 %

18,4 %

–35,6 %

–14,0 %

15,1 %

11,3 %

52081219

5,6 %

81,0 %

10,3 %

111,6 %

64,7 %

39,6 %

50,9 %

52081300

1,7 %

74,3 %

21,6 %

28,6 %

5,2 %

49,4 %

60,3 %

52081900

3,7 %

85,5 %

11,1 %

52,0 %

26,6 %

37,2 %

44,7 %

52082190

0,2 %

71,9 %

23,1 %

–47,9 %

–38,7 %

27,4 %

23,3 %

52082219

1,0 %

84,9 %

13,7 %

58,3 %

52,0 %

79,2 %

82,5 %

52082296

0,5 %

62,4 %

19,7 %

110,5 %

12,0 %

36,1 %

67,7 %

52082900

1,1 %

85,0 %

11,3 %

42,7 %

6,9 %

26,6 %

35,6 %

52085100

0,1 %

39,5 %

58,2 %

–30,7 %

–6,7 %

27,1 %

20,1 %

52085200

1,9 %

77,4 %

21,1 %

46,9 %

40,1 %

27,2 %

28,6 %

52085990

0,3 %

62,3 %

33,7 %

7,1 %

–6,5 %

15,7 %

18,0 %

52091100

1,0 %

51,3 %

15,4 %

15,8 %

–0,1 %

42,0 %

48,7 %

52091200

3,1 %

81,6 %

13,7 %

12,1 %

8,8 %

70,1 %

72,2 %

52091900

2,3 %

82,7 %

16,3 %

16,3 %

17,7 %

51,0 %

50,4 %

52092200

0,9 %

64,4 %

31,7 %

113,2 %

55,7 %

27,9 %

38,2 %

52092900

1,0 %

74,4 %

22,2 %

148,6 %

33,4 %

22,8 %

42,5 %

52093200

1,3 %

80,9 %

16,1 %

171,2 %

36,1 %

19,5 %

38,9 %

52111200

0,6 %

87,9 %

8,4 %

9,8 %

9,3 %

89,7 %

90,1 %

54078100

1,9 %

87,5 %

7,4 %

104,8 %

59,2 %

67,2 %

86,5 %

54078200

0,2 %

44,1 %

24,3 %

29,3 %

9,8 %

13,3 %

15,6 %

55131120

1,0 %

68,2 %

23,9 %

66,8 %

11,3 %

25,4 %

38,1 %

55132100

1,3 %

65,5 %

20,7 %

42,7 %

8,9 %

42,0 %

55,0 %

55134100

1,6 %

73,8 %

23,8 %

68,9 %

55,2 %

80,6 %

87,7 %

61012090

0,8 %

44,2 %

24,9 %

129,1 %

2,9 %

6,7 %

14,9 %

61121200

0,3 %

44,3 %

24,8 %

41,9 %

–13,6 %

2,4 %

3,9 %

61161020

1,3 %

64,2 %

25,7 %

15,4 %

12,1 %

7,8 %

8,0 %

61161080

1,5 %

64,7 %

24,0 %

0,2 %

0,1 %

10,4 %

10,5 %

61169200

1,8 %

74,1 %

18,3 %

0,1 %

–5,8 %

42,2 %

44,8 %

61169300

0,5 %

47,7 %

39,7 %

27,0 %

1,9 %

4,6 %

5,7 %

62019300

0,6 %

44,0 %

34,8 %

122,0 %

7,1 %

0,5 %

1,1 %

62034319

0,4 %

37,2 %

39,4 %

56,9 %

6,1 %

1,3 %

1,9 %

62042280

0,3 %

46,1 %

41,3 %

–1,1 %

–9,3 %

28,6 %

31,2 %

62046290

0,8 %

58,3 %

34,1 %

39,8 %

4,0 %

2,9 %

3,9 %

62079100

0,9 %

64,0 %

29,0 %

20,7 %

–13,1 %

23,6 %

32,8 %

Příloha I

62089100

0,6 %

56,8 %

28,5 %

52,8 %

–1,2 %

7,6 %

11,7 %

62114310

0,3 %

52,9 %

40,4 %

27,4 %

–8,5 %

4,7 %

6,6 %

62160000

0,5 %

45,1 %

37,5 %

9,0 %

–1,1 %

5,5 %

6,0 %

63039100

0,4 %

20,9 %

44,0 %

–26,4 %

–21,0 %

17,5 %

16,3 %

63039290

0,3 %

12,2 %

43,6 %

21,4 %

1,4 %

4,1 %

4,9 %

63039990

0,1 %

17,5 %

19,7 %

–31,2 %

–25,6 %

6,4 %

6,0 %

63049200

0,2 %

35,9 %

59,5 %

–17,3 %

–2,5 %

6,8 %

5,8 %

63071090

0,7 %

40,9 %

28,0 %

33,9 %

2,6 %

10,7 %

14,0 %

63079099

0,6 %

26,9 %

53,1 %

–10,5 %

1,4 %

2,1 %

1,9 %

Příloha I celkem

51,0 %

65,6 %

22,3 %

30,5 %

4,0 %

9,0 %

11,2 %

Příloha II

22071000

5,6 %

98,2 %

0,0 %

441,3 %

70,5 %

3,8 %

11,9 %

41079210

0,9 %

50,5 %

46,1 %

52,9 %

15,3 %

6,5 %

8,6 %

41079910

0,4 %

68,6 %

29,9 %

–40,7 %

–38,9 %

10,8 %

10,5 %

42032100

0,5 %

28,4 %

62,5 %

0,1 %

–1,5 %

36,9 %

37,5 %

42032910

4,1 %

60,4 %

31,6 %

22,4 %

12,2 %

18,9 %

20,6 %

42032990

0,8 %

44,4 %

43,7 %

–2,8 %

–12,7 %

13,1 %

14,6 %

52052300

0,5 %

89,5 %

9,6 %

–45,4 %

12,1 %

7,8 %

3,8 %

52052400

0,1 %

72,8 %

21,7 %

–74,6 %

–5,3 %

8,2 %

2,2 %

52083900

0,4 %

62,8 %

26,9 %

18,2 %

–21,1 %

6,6 %

9,9 %

52093900

0,1 %

61,2 %

22,9 %

–76,6 %

–13,2 %

12,2 %

3,3 %

55095300

1,6 %

93,8 %

4,4 %

4,2 %

1,9 %

18,3 %

18,7 %

61033200

0,4 %

35,0 %

32,7 %

30,4 %

16,6 %

18,6 %

20,8 %

61034200

1,6 %

48,5 %

39,6 %

63,8 %

18,6 %

7,3 %

10,1 %

61072100

0,3 %

60,1 %

23,9 %

36,9 %

–5,4 %

1,6 %

2,3 %

61083100

0,5 %

56,0 %

26,2 %

14,4 %

–11,4 %

1,7 %

2,2 %

61099020

0,7 %

54,2 %

30,8 %

84,5 %

28,5 %

0,4 %

0,6 %

61112090

0,8 %

66,2 %

23,3 %

64,5 %

–1,8 %

0,5 %

0,8 %

61159500

6,1 %

73,3 %

21,5 %

51,2 %

6,2 %

5,6 %

8,0 %

62046231

9,1 %

53,3 %

38,9 %

59,8 %

2,8 %

6,9 %

10,8 %

62114290

0,0 %

16,6 %

67,0 %

–20,4 %

–21,6 %

2,4 %

2,5 %

63026000

10,5 %

68,0 %

14,9 %

17,0 %

1,2 %

16,2 %

18,7 %

63029100

1,8 %

68,0 %

20,1 %

–7,0 %

–4,6 %

16,2 %

15,8 %

64039993

0,3 %

56,1 %

37,6 %

63,8 %

–15,9 %

0,6 %

1,1 %

64039996

0,8 %

62,3 %

23,9 %

6,7 %

–1,0 %

1,1 %

1,2 %

64039998

1,1 %

78,1 %

15,4 %

9,2 %

–1,2 %

1,2 %

1,4 %

Příloha II celkem

49,0 %

63,8 %

26,3 %

32,5 %

5,0 %

4,9 %

6,2 %

Všechny položky celkem

100,0 %

64,7 %

24,3 %

31,5 %

4,6 %

6,4 %

8,0 %

Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext.

Tabulka 13: Dovoz produktů ATP z Pákistánu ve dvoumístných třídách KN (v tisících EUR)

Celkový dovoz z Pákistánu ve třídě

Dovoz z Pákistánu v rámci položek ATP ve třídě

Podíl ATP na celkovém dovozu ve třídě

Podíl na celkovém dovozu ATP

Podíl na celkovém dovozu z Pákistánu

Podíl Pákistánu na dovozu do EU ze světa (položky ATP ve třídě)

Změna 2013/2010–12

Třída

Průměr 2010–12

2013

Průměr 2010–12

2013

Průměr 2010–12

2013

2013

2013

2013

Celkem1

ATP

07 Jedlá zelenina

9 738

10 456

6 684

6 014

68,6 %

57,5 %

0,4 %

0,1 %

8,2 %

45,4 %

–10,0 %

22 Nápoje, lihoviny a ocet

16 649

61 237

9 890

53 537

59,4 %

87,4 %

3,7 %

1,2 %

11,9 %

13,9 %

441,3 %

41 Surové kůže a kožky a usně

80 664

97 989

19 560

22 048

24,2 %

22,5 %

1,5 %

0,5 %

8,9 %

24,3 %

12,7 %

42 Kožené zboží

283 531

313 620

84 197

95 348

29,7 %

30,4 %

6,5 %

2,2 %

20,6 %

9,5 %

13,2 %

52 Bavlna

520 764

528 745

312 958

403 099

60,1 %

76,2 %

27,7 %

9,1 %

27,6 %

–39,5 %

28,8 %

54 Chemická nekonečná vlákna

18 779

27 502

13 467

24 916

71,7 %

90,6 %

1,7 %

0,6 %

47,3 %

–51,3 %

85,0 %

55 Chemická střižová vlákna

146 262

141 701

48 774

68 704

33,3 %

48,5 %

4,7 %

1,5 %

38,2 %

–25,1 %

40,9 %

61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

480 773

584 756

183 825

252 652

38,2 %

43,2 %

17,3 %

5,7 %

4,1 %

11,8 %

37,4 %

62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované

684 861

797 656

164 142

245 945

24,0 %

30,8 %

16,9 %

5,5 %

6,1 %

6,0 %

49,8 %

63 Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky

956 563

972 561

237 773

253 863

24,9 %

26,1 %

17,4 %

5,7 %

9,1 %

0,0 %

6,8 %

64 Obuv

50 910

55 952

26 425

30 116

51,9 %

53,8 %

2,1 %

0,7 %

1,2 %

5,5 %

14,0 %

Celkem

3 249 493

3 592 175

1 107 696

1 456 242

34,1 %

40,5 %

100,0 %

32,8 %

8,0 %

–0,3 %

31,5 %

1. Třída celkem bez dovozu ATP.

Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext.



Tabulka 14: Výroba EU-27 související s produkty ATP podle tříd KN (v tisících EUR)

Třída KN

Výroba EU-27 související s produkty ATP

Změna ve výrobě EU-27

2010

2011

2012

2013

2011–10

2012–11

2013–12

07 Jedlá zelenina

97 500

85 312

92 394

100 025

–12,5 %

8,3 %

8,3 %

22 Nápoje, lihoviny a ocet

2 076 767

2 378 775

2 858 900

2 783 886

14,5 %

20,2 %

–2,6 %

41 Surové kůže a kožky a usně

1 406 613

1 707 546

1 433 865

1 590 286

21,4 %

–16,0 %

10,9 %

42 Kožené zboží

110 873

87 433

80 375

73 723

–21,1 %

–8,1 %

–8,3 %

52 Bavlna

2 013 171

2 218 134

2 173 155

2 231 336

10,2 %

–2,0 %

2,7 %

54 Chemická nekonečná vlákna

1 235 002

1 500 000

1 500 000

1 187 280

21,5 %

0,0 %

–20,8 %

55 Chemická střižová vlákna

410 266

482 881

467 576

452 638

17,7 %

–3,2 %

–3,2 %

61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

3 572 623

3 361 686

3 556 891

3 811 751

–5,9 %

5,8 %

7,2 %

62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované

1 686 308

1 583 057

1 503 175

1 159 567

–6,1 %

–5,0 %

–22,9 %

63 Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky

4 086 897

4 225 649

3 367 569

3 360 456

3,4 %

–20,3 %

–0,2 %

64 Obuv

7 821 121

9 029 324

9 136 496

9 774 446

15,4 %

1,2 %

7,0 %

Zdroj: výpočty na základě údajů Prodcom Eurostatu.

Tabulka 15: Zaměstnanost v Pákistánu

Zaměstnané osoby (v milionech)

Poměr zaměstnaných osob k obyvatelstvu (%)

2010–11

2012–13

2010–11

2012–13

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Pákistán

53,84

41,73

12,11

56,01

43,49

12,52

51,89

80,64

23,01

51,34

79,54

22,8

Paňdžáb

32,26

23,59

8,67

33,43

24,48

8,95

54,38

81,06

28,53

53,65

80,03

28,07

Sindh

13,36

11,22

2,14

13,96

11,75

2,21

52,2

81,65

16,78

51,41

81,2

17,15

Chajbar-Paštunsko

6,05

4,97

1,08

6,14

5,04

1,10

43,23

75,14

14,68

41,78

72,31

14,24

Balúčistán

2,17

1,95

0,22

2,48

2,22

0,26

50,12

84,89

9,11

50,48

83,9

10,66

Zdroj: Pakistan Labour Force Survey 2012–13 a profil Pákistánu z hlediska důstojné práce vypracovaný MOP v roce 2014.



Tabulka 16: Průměrné měsíční reálné příjmy v rupiích

2009–10

2010–11

2012–131

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Pákistán

4 074

4 253

2 780

4 037

4 234

2 703

7 036

7 414

4 631

Paňdžáb

3 776

4 037

2 404

3 650

3 903

2 410

6 265

6 755

4 067

Sindh

4 746

4 784

4 222

4 747

4 850

3 540

8 151

8 296

6 309

Chajbar-Paštunsko

3 929

3 938

3 808

4 192

4 201

4 065

7 880

7 895

7 664

Balúčistán

4 557

4 576

4 084

4 778

4 783

4 562

9 058

9 030

9 992

1. Průměrné měsíční příjmy pro období 2012–13 byly deflovány novým indexem spotřebitelských cen založeným na cenách z období 2007–08, a tudíž nejsou přímo srovnatelné s předchozími časovými řadami.

Zdroj: profil Pákistánu z hlediska důstojných pracovních podmínek vypracovaný MOP v roce 2014.