EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2015
COM(2015) 591 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Zpráva o uplatňování a dopadech nařízení (EU) č. 1029/2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2015
COM(2015) 591 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Zpráva o uplatňování a dopadech nařízení (EU) č. 1029/2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Zpráva o uplatňování a dopadech nařízení (EU) č. 1029/2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán
1. Úvod
Jako součást reakce EU na ničivé povodně, které od července do září 2010 postihly rozsáhlé oblasti Pákistánu, se Evropská rada v Prohlášení o Pákistánu připojeném k jejím závěrům ze dne 16. září 2010 rozhodla pověřit ministry, aby se urychleně dohodli na uceleném souboru krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, jež napomohou k obnově a budoucímu rozvoji Pákistánu, včetně ambiciózních obchodních opatření se zásadním významem pro hospodářské oživení a růst.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1029/2012 ze dne 25. října 2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán (dále jen „nařízení“) udělilo Pákistánu obchodní preference na 75 produktů. Tyto obchodní preference byly pro 49 produktů, jež mohly být dovezeny do EU bez cla nebo množstevních omezení (jsou uvedeny v příloze I nařízení), a 26 produktů, jež mohly být dovezeny s nulovou celní sazbou s výhradou množstevních omezení, tedy celních kvót (produkty jsou uvedeny v příloze II nařízení).
2. Metodika
Analýza dopadů na obchod je založena především na zkoumání vývoje dovozu z Pákistánu do EU u produktů, na které se vztahují autonomní obchodní preference. Ačkoli preference byly uděleny na období od 15. listopadu 2012 do 31. prosince 2013, analýza se zaměřuje na kalendářní rok 2013, který je srovnáván s průměrným dovozem ve třech předchozích letech (2010, 2011 a 2012). Kvůli dostupnosti údajů a jejich snadnému srovnání vycházejí údaje z 27 členských států (EU-27), protože Chorvatsko přistoupilo k EU dne 1. července 2013. Rovněž z důvodu dostupnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti údajů je analýza založena na údajích měřených hodnotově, nikoli množstevně. Hlavním zdrojem údajů o dovozu do EU z Pákistánu je Eurostat (Comext). Analýza dopadů na hospodářství a zaměstnanost v EU vycházela především ze zkoumání údajů o výrobě a zaměstnanosti, založených mimo jiné na údajích Prodcom Eurostatu (NACE Rev. 2.0). Analýza se zaměřuje především na textilní a oděvní odvětví, neboť do nich spadala většina produktů, na které se vztahovaly autonomní obchodní preference.
V následujícím textu se autonomní obchodní preference označují jako „ATP“, produkty, na něž se vztahuje nařízení, buď jako „položky ATP“, nebo případně „produkty přílohy I“ a „produkty přílohy II“. V tabulkách, ale také v následujícím textu se odkazuje zejména na kód kombinované nomenklatury (KN) produktu. Popisy produktů související s kódy KN jsou uvedeny v příslušných přílohách nařízení.
3. Uplatňování nařízení – správa celních kvót
Na produkty přílohy II se vztahovaly celní kvóty, které byly podle článku 3 nařízení spravovány v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93. Tabulka 10 v příloze uvádí využití celních kvót. V roce 2013 sedm celních položek naplnilo nebo téměř naplnilo přidělenou kvótu: 22071000, 41079210, 61033200, 61099020, 61159500, 62046231 a 64039993. U těchto sedmi celních položek, s výjimkou položky 22071000, celkový objem dovozu překročil celní kvótu, avšak dovoz, který kvótu překračoval, vstoupil do EU se cly podle doložky nejvyšších výhod (DVN) nebo všeobecného systému preferencí (GSP). Zdá se, že bezcelní dovoz v rámci jedné celní položky, 64039993, velmi mírně překročil přidělenou kvótu, a to o 1,5 tuny čili 0,06 % celní kvóty 1 . Vážená průměrná míra využití celních kvót v roce 2012 (od 15. listopadu do 31. prosince) byla 11,3 % a v roce 2013 76,8 %.
4. Dopad nařízení
4.1 Dopady na obchod
Obecně vzato je Pákistán na 47. místě, pokud jde o partnery EU z hlediska celkového objemu obchodu, na 44. místě, pokud jde o dovoz, a na 51. místě, pokud jde o vývozní partnery. Obrázek 1 znázorňuje vývoj dvoustranného obchodu v posledním desetiletí a ukazuje, že úhrnný dvoustranný obchod se celkově vyvíjel pozitivně. Během tohoto období měla EU mezi lety 2005 a 2009 mírný obchodní přebytek a od roku 2010 schodek.
|
Tabulka 1 uvádí dovoz do EU-27 z Pákistánu celkově, dovoz produktů ATP a dovoz všech ostatních produktů (tedy celkový dovoz minus dovoz ATP). Dovoz produktů ATP do EU z Pákistánu činil v roce 2013 1,5 miliardy EUR a v témže roce se zvýšil o 348 milionů EUR neboli 31,5 % oproti průměru let 2010 až 2012. Jelikož dovoz produktů ATP do EU představoval kolem 33 % celkového dovozu z Pákistánu, lze říci, že dovoz ATP významně přispěl ke zvýšení celkového dovozu z Pákistánu v roce 2013 o 9,4 % (dovoz všech produktů s výjimkou dovozu produktů v rámci ATP se zvýšil jen o 1,1 %).
Celkový dovoz produktů ATP do EU z Pákistánu byl téměř rovnoměrně rozdělen mezi produkty přílohy I a přílohy II. Průměrně se dovoz produktů přílohy II zvýšil o něco více (34 %) než dovoz produktů přílohy I (29 %), což bylo důsledkem zejména výrazného zvýšení dovozu jednoho produktu přílohy II (22071000 ethylalkohol nedenaturovaný). Nepřihlédne-li se k tomuto produktu, dovoz produktů přílohy II se zvýšil průměrně o 25 %.
Tabulka 1: Dovoz do EU-27 z Pákistánu (v tisících EUR) |
||||||
Průměr 2010–12 |
2013 |
Změna v EUR |
Změna v % |
Položky ATP % z úhrnu 2010–2012 |
Položky ATP % z úhrnu 2013 |
|
Celkový dovoz všech produktů |
4 052 937 |
4 433 584 |
380 647 |
9,4 % |
||
Dovoz produktů ATP |
1 107 696 |
1 456 242 |
348 546 |
31,5 % |
27,3 % |
32,8 % |
příloha I |
561 415 |
723 787 |
162 373 |
28,9 % |
13,9 % |
16,3 % |
příloha II |
546 282 |
732 455 |
186 173 |
34,1 % |
13,5 % |
16,5 % |
Všechny ostatní produkty |
2 945 241 |
2 977 342 |
32 101 |
1,1 % |
||
Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext. |
Tabulka 2 shrnuje využití preferencí ATP, tedy dovoz, který skutečně využil výhod preferencí ATP a jiných používaných sazebních režimů. To znamená, že v průměru přibližně 65 % dovozu v rámci položek ATP využilo výhod preferencí ATP. Dovoz s využitím ATP, 942 milionů EUR, představoval v roce 2013 21 % celkového dovozu do EU z Pákistánu.
Tabulka 2: Dovoz produktů ATP z Pákistánu v rámci různých sazebních režimů (v tisících EUR) |
||||
Průměr 2010–12 |
2013 |
Podíl dovozu ATP 2013 |
Podíl celkového dovozu 2013 |
|
Celkový dovoz položek ATP |
1 107 696 |
1 456 242 |
||
V rámci preferencí ATP |
21 0321 |
942 374 |
64,7 % |
21,3 % |
V rámci GSP |
1 024 628 |
353 499 |
24,3 % |
8,0 % |
V rámci DNV |
76 058 |
160 369 |
11,0 % |
3,6 % |
1 Vztahuje se pouze na ATP vzhledem k období od 15. listopadu do 31. prosince 2012. Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext. |
Dovoz do EU ze světa (mimo EU-27) a ze zemí s podobnými obchodními preferencemi (těch, které využívají výhod nulových cel v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) EU), je uveden v tabulce 3. Ta ukazuje, že dovoz z Pákistánu v rámci položek ATP se v průměru vyvíjel lépe než celkový dovoz do EU ze světa, avšak hůře než dovoz ze zemí s podobnými obchodními preferencemi. Jedním z pravděpodobných vysvětlení pro prudké zvýšení dovozu ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP (66,2 %) je reforma pravidel původu GSP (použitelná od 1. ledna 2011), která je podstatně uvolnila pro nejméně rozvinuté země, a to i pro textilní a oděvní průmysl. Hlavní příčinou tohoto zvýšení je Bangladéš, na který připadalo kolem 65 % dovozu ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP.
Tabulka 3: Dovoz do EU-27 ze světa a ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP (v tisících EUR) |
|||||
Průměr 2010–2012 |
2013 |
Změna |
Podíl Pákistánu 2010–12 |
Podíl Pákistánu 2013 |
|
Svět |
|||||
Celkový dovoz |
1 530 617 750 |
1 520 363 786 |
–0,7 % |
0,3 % |
0,3 % |
Dovoz všech položek ATP |
17 431 666 |
18 238 834 |
4,6 % |
6,4 % |
8,0 % |
Příloha I |
11 164 767 |
11 718 469 |
5,0 % |
5,0 % |
6,2 % |
Příloha II |
6 266 899 |
6 520 365 |
4,0 % |
8,7 % |
11,2 % |
Země zvýhodněné nulovou sazbou v rámci systému GSP |
|||||
Dovoz všech položek ATP |
994 127 |
1 652 269 |
66,2 % |
||
Příloha I |
188 428 |
333 394 |
76,9 % |
||
Příloha II |
805 699 |
1 318 875 |
63,7 % |
||
Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext. |
Tabulky 11 až 13 v příloze uvádějí podrobnější členění (podle tříd a jednotlivých položek) dovozu v rámci ATP. Ze zkoumání těchto tabulek i tabulek zmíněných výše vyplývá, že:
Podíl Pákistánu na celkovém dovozu do EU ze světa zůstal beze změny na úrovni 0,3 %. Podíl Pákistánu na dovozu produktů ATP do EU se celkově zvýšil z 6,4 % na 8 % (viz tabulka 3). Již před zavedením ATP byl u některých produktů podíl Pákistánu podstatný – šest produktů, na které se vztahují ATP, se na dovozu podílelo více než 50 % 2 (viz tabulka 6). V roce 2013 se deset produktů, na které se vztahují ATP, podílelo na dovozu více než 50 % 3 .
Produktem, jehož dovoz se zvýšil zdaleka nejvíce (o 441 %), je nedenaturovaný ethylalkohol (22071000), což se vysvětluje hlavně tím, že na tento produkt se obvykle systém GSP nevztahuje a má sazbu podle doložky nejvyšších výhod (DNV) 19 EUR/hektolitr (viz tabulky 11 a 12 v příloze). Dovoz nedenaturovaného ethylalkoholu z Pákistánu v rámci ATP byl omezen celní kvótou. K velkému nárůstu o 85 % došlo také v třídě chemická nekonečná vlákna (kapitola 54), avšak tato třída představovala jen 1,7 % hodnoty dovozu v rámci preferencí ATP (viz tabulka 13 v příloze).
Tabulka 13 ukazuje, že v největší třídě z hlediska hodnoty celkového dovozu v rámci ATP, kterou je bavlna (kapitola 52), došlo k nárůstu dovozu o 28,8 %. Je třeba upozornit na to, že pokud jde o bavlnu a bavlněné výrobky, Pákistán je po Turecku druhým největším dodavatelem EU. V třídách oděvů – kapitolách 61 a 62 –, které společně představují kolem 34 % dovozu z Pákistánu v rámci ATP, došlo k nárůstu o 37,4 %, resp. 49,8 %. Dovoz produktů ATP do EU v rámci kapitoly 63, ostatní textilní výrobky, vzrostl o 6,8 %.
Ze zkoumání jednotlivých celních položek v rámci ATP (viz zejména tabulka 12 v příloze) plyne, že tyto položky obecně odpovídaly trendu v dovozu do EU ze světa a ve většině případů měl dovoz z Pákistánu lepší nebo horší výsledky v závislosti na tom, zda se dovoz zvýšil nebo snížil. U 27 celních položek se dovoz zvýšil o více než 40 %, přičemž u 10 položek o více než 80 %, kdežto u 18 položek se dovoz snížil, přičemž u 12 položek o více než 20 %.
Podle tabulky 12 byly největší přírůstky v dovozu zaznamenány hlavně u výrobků v kapitole 52 (bavlna) 4 a 61 (pletené oděvy) 5 . U určitých bavlněných položek se zároveň dovoz snížil nejvíce 6 . Dovoz většiny výrobků v kapitole 63 (ostatní textilní výrobky) se rovněž snížil 7 .
Celkové ušlé celní příjmy EU v důsledku ATP se odhadují na 84,6 milionu EUR 8 . Dovoz hlavních 10 položek v rámci ATP z hlediska hodnoty dovozu představoval 62 % ušlých celních příjmů.
4.2 Dopady na výrobu a zaměstnanost v EU
Tento oddíl zkoumá možné dopady ATP na hospodářství EU, měřené především z hlediska výroby EU. Analýza vychází z údajů Prodcom Eurostatu o výrobě v EU, která podle odhadů odpovídá produktům ATP. Avšak vzhledem k určitým nedostatkům údajů Prodcom (např. u některých členských států jsou podrobné údaje důvěrné) a v důsledku toho, že osmimístné kódy kombinované nomenklatury ne vždy odpovídají jednotlivým kódům NACE, níže uvedené číselné údaje lze považovat jen za orientační a musely být předloženy v úhrnné formě.
Tabulka 4 uvádí výrobu (hodnotu prodané výroby) a zaměstnanost (celkový počet) v EU-27 ve zpracovatelském průmyslu v roce 2013 celkem (sekce NACE C.10 až C.32), ve výrobě textilií (sekce NACE C.13 a C.20.60), oděvů (sekce NACE C.14) a usní a souvisejících výrobků, včetně obuvi (sekce NACE C.15). Podíl výroby v těchto třech subsektorech na celkové výrobě ve zpracovatelském průmyslu lze považovat za omezenější, kdežto podíly zaměstnanosti jsou významnější.
Tabulka 4: Výroba a zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v EU-27 v roce 2013 (v tisících) |
||||
Výroba ve zpracovatelském průmyslu |
Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu |
|||
Hodnota (v EUR) |
Podíl na celkové výrobě |
Počet |
Podíl na celkové zaměstnanosti |
|
Celkem |
4 807 491 596 |
31 537 |
||
Textilie |
67 574 110 |
1,4 % |
688 |
2,2 % |
Oděvy |
33 111 472 |
0,7 % |
1 176 |
3,7 % |
Usně |
33 338 444 |
0,7 % |
451 |
1,4 % |
Zdroj: výpočty založené na údajích Prodcom Eurostatu a údajích Eurostatu o zaměstnanosti |
Tabulka 5 znázorňuje změny ve výrobě a zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v EU-27 oproti předešlému roku pro roky 2010 až 2013. Třebaže se výroba v EU-27 v uvedených třech subsektorech v roce 2013 zvýšila, zaměstnanost – s výjimkou „sektoru usní“ – se snížila. Podrobnější členění výroby v EU, které podle odhadu odpovídá produktům ATP, je uvedeno v tabulce 14 v příloze. Podobné členění pro zaměstnanost nelze předložit, jelikož údaje o zaměstnanosti jsou k dispozici pouze na dvoumístné úrovni sekcí NACE.
Tabulka 5: Změna ve výrobě a zaměstnanosti v EU-27 ve zpracovatelském průmyslu v letech 2010–2013 |
||||||
Výroba |
Zaměstnanost |
|||||
2011–10 |
2012–11 |
2013–12 |
2011–10 |
2012–11 |
2013–12 |
|
Celkem |
8,6 % |
1,2 % |
1,2 % |
–0,1 % |
–1,4 % |
–1,4 % |
Textilie |
6,8 % |
–1,3 % |
1,5 % |
–0,9 % |
–2,2 % |
–2,6 % |
Oděvy |
–2,1 % |
1,2 % |
6,0 % |
–4,4 % |
–2,9 % |
–4,5 % |
Usně |
17,2 % |
–3,3 % |
8,6 % |
2,2 % |
1,2 % |
0,2 % |
Zdroj: údaje Prodcom Eurostatu a údaje Eurostatu o zaměstnanosti. |
Tabulka 6 znázorňuje trh EU (výroba v EU-27 plus celkový dovoz ze zemí mimo EU-27 minus celkový vývoz do zemí mimo EU-27), který odhadem odpovídá produktům ATP pro různé třídy KN, na které se vztahuje nařízení, a podíl dovozu ATP z Pákistánu.
Tabulka 6: Trh EU-27 související s produkty ATP a podíl dovozu z Pákistánu podle tříd KN |
||||||||
Třída KN |
Trh EU-27 související s produkty ATP (v mld EUR) |
Dovoz ATP z Pákistánu jako podíl na trhu EU |
||||||
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
|
07 Jedlá zelenina |
157 |
148 |
159 |
169 |
2,7 % |
3,2 % |
6,9 % |
3,6 % |
22 Nápoje, lihoviny a ocet |
2 255 |
2 639 |
3 124 |
3 178 |
0,1 % |
0,7 % |
0,3 % |
1,7 % |
41 Surové kůže a kožky a usně |
1 214 |
1 547 |
1 186 |
1 400 |
1,3 % |
1,4 % |
1,7 % |
1,6 % |
42 Kožené zboží |
486 |
523 |
466 |
473 |
15,4 % |
16,8 % |
19,3 % |
20,2 % |
52 Bavlna |
2 796 |
3 260 |
2 801 |
3 142 |
10,5 % |
11,5 % |
9,7 % |
12,8 % |
54 Chemická nekonečná vlákna |
1 456 |
1 851 |
1 906 |
1 599 |
1,0 % |
0,7 % |
0,6 % |
1,6 % |
55 Chemická střižová vlákna |
578 |
706 |
613 |
616 |
8,1 % |
7,7 % |
7,4 % |
11,2 % |
61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované |
14 471 |
14 917 |
14 407 |
14 566 |
1,1 % |
1,3 % |
1,3 % |
1,7 % |
62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované |
4 327 |
4 434 |
3 790 |
3 906 |
3,4 % |
3,9 % |
4,6 % |
6,3 % |
63 Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky |
6 826 |
7 120 |
5 108 |
5 134 |
3,3 % |
3,5 % |
4,6 % |
4,9 % |
64 Obuv |
9 317 |
9 871 |
9 630 |
9 889 |
0,3 % |
0,3 % |
0,3 % |
0,3 % |
Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext a údajů Prodcom Eurostatu. |
Je obtížné oddělit možné dopady dovozu z Pákistánu v rámci ATP od dopadů řady jiných faktorů, které mohou ovlivnit výrobu, zaměstnanost a trhy v EU, jako jsou slabý hospodářský rozvoj v několika členských státech EU, směnné kurzy, hospodářské cykly, důvěra spotřebitelů, úrokové míry atd. Je proto obtížné vyvozovat jednoznačné závěry o tom, zda dovoz do EU z Pákistánu v rámci ATP ovlivnil výrobu a zaměstnanost EU, zejména pokud jde o konkrétní sektory nebo produkty. Bylo by však možno uvažovat o tom, že dovoz z Pákistánu v rámci ATP mohl negativně ovlivnit výrobu v EU, jestliže by byla splněna tato kritéria:
došlo k velkému nárůstu dovozu produktů ATP do EU z Pákistánu,
podíl dovozu ATP z Pákistánu na trh EU se prudce zvýšil a tento dovoz má na trhu EU velký podíl,
ve výrobě v EU byl záporný růst a
podíl výroby v EU přímo související s dovozem ATP byl vysoký.
Tabulka 7 ukazuje tyto faktory dohromady na úrovni dvoumístných tříd KN („výrobou ATP v EU“ se rozumí výroba v EU související s produkty ATP). Zkoumání údajů v tabulce 7 zřejmě nevede k jednoznačným závěrům, protože žádná třída nesplňuje všechna kritéria.
V třídách jako chemická nekonečná vlákna (kapitola 54), chemická střižová vlákna (kapitola 55) a tkané oděvy (kapitola 62) bylo zaznamenáno to, co lze chápat jako velký nárůst dovozu výrobků ATP z Pákistánu a pokles výroby v EU. Nicméně u kapitoly 54 je tržní podíl dovozu ATP omezený. U kapitol 55 a 62 je podíl výroby v EU, která byla dovozem ovlivněna, omezený, a třebaže došlo k určitému zvýšení podílu dovozu ATP na trhu EU v roce 2013 oproti roku 2012, lze jej považovat za nízký.
Pokud jde o kapitolu 42, kožené zboží, byl zaznamenán pokles výroby v EU spolu s relativně vysokým podílem dovozu ATP na trhu EU. Zvýšení dovozu produktů ATP v kapitole 42 by však mohlo být považováno za méně významné (dovoz v rámci ATP byl omezen celní kvótou).
Celkovým závěr by zřejmě mohl být, že dopad dovozu ATP z Pákistánu na výrobu v EU byl omezený. Dovoz ATP pravděpodobně přispěl ke zvýšení dovozní konkurence na trhu EU, zejména v třídách produktů, v nichž Pákistán již patřil k hlavním dodavatelům do EU. Tento možný příspěvek k dovozní konkurenci je ale třeba chápat v souvislosti s mnohem významnějším zvýšením dovozu ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP.
Tabulka 7: Změny a podíly na dovozu, trhu a výrobě související s produkty ATP |
|||||
Třída KN |
Změna v dovozu ATP z Pákistánu 2013–12 |
Podíl dovozu ATP z Pákistánu na trhu EU 2012 |
Podíl dovozu ATP z Pákistánu na trhu EU 2013 |
Změna ve výrobě v EU 2013–12 |
Podíl výroby ATP v EU na sekci NACE 2013 |
07 Jedlá zelenina |
–10,0 % |
6,9 % |
3,6 % |
8,3 % |
|
22 Nápoje, lihoviny a ocet |
441,3 % |
0,3 % |
1,7 % |
–2,6 % |
|
41 Surové kůže a kožky a usně |
12,7 % |
1,7 % |
1,6 % |
10,9 % |
9,2 % |
42 Kožené zboží |
13,2 % |
19,3 % |
20,2 % |
–8,3 % |
0,8 % |
52 Bavlna |
28,8 % |
9,7 % |
12,8 % |
2,7 % |
3,3 % |
54 Chemická nekonečná vlákna |
85,0 % |
0,6 % |
1,6 % |
–20,8 % |
1,8 % |
55 Chemická střižová vlákna |
40,9 % |
7,4 % |
11,2 % |
–3,2 % |
0,7 % |
61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované |
37,4 % |
1,3 % |
1,7 % |
7,2 % |
12,5 % |
62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované |
49,8 % |
4,6 % |
6,3 % |
–22,9 % |
3,8 % |
63 Ostatní zhotovené textilní výrobky |
6,8 % |
4,6 % |
4,9 % |
–0,2 % |
11,0 % |
64 Obuv |
14,0 % |
0,3 % |
0,3 % |
7,0 % |
60,7 % |
Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext a údajů Prodcom Eurostatu. |
4.3 Dopady na zaměstnanost, chudobu a udržitelný rozvoj v Pákistánu
Monzunové záplavy, které postihly Pákistán od července do září 2010, lze považovat za nejhorší přírodní katastrofu v dějinách této země. Podle zdrojů OSN bylo povodněmi postiženo zhruba 20 milionů lidí a 20 % území Pákistánu, odpovídajících přinejmenším 160 000 čtverečních kilometrů (rozloze Bulharska a Slovenska dohromady), a v jejich důsledku se 12 milionů lidí stalo závislými na naléhavé humanitární pomoci.
Podle předběžného posouzení potřeb v souvislosti se škodami (Damage Needs Assessment, DNA), které vypracovaly Světová banka, Asijská rozvojová banka a pákistánská vláda, se přímé a nepřímé škody způsobené záplavami odhadují na 10 miliard USD a vyžádají si celkové náklady na pomoc a obnovu ve výši 8,7 až 10,8 miliardy USD (což představuje 5,8 % HDP, resp. 4,5 až 5,3 % HDP) 9 . Kdyby byly náklady na obnovu rozloženy po dobu tří let a hradila by je výhradně pákistánská vláda, představovaly by ve vztahu k federálnímu rozpočtu na období 2010–11 přibližně 8–11 % celkových výdajů.
Nejpostiženějším odvětvím bylo zemědělství, na které připadalo až 50 % odhadovaných nákladů na likvidaci škod. Poškozena byla zejména produkce rýže a bavlny (nejpostiženější provincie Sindh a Paňdžáb se na produkci bavlny v Pákistánu podílejí téměř 100 %). Posouzení potřeb DNA dospělo k závěru, že odvětví průmyslu nebylo velmi postiženo přímo. Nicméně se očekávalo, že odvětví průmyslu bude významně postiženo ztrátami v produkci bavlny, cukrové třtiny a jiných zemědělských plodin. Textilní odvětví, které bylo zdrojem přibližně třetiny přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, mělo v důsledku ztráty 2 milionů žoků bavlny pravděpodobně čelit akutnímu nedostatku vstupů.
Pokud jde o celkové hospodářství Pákistánu, dospělo posouzení potřeb DNA k závěru, že povodně z roku 2010 budou mít významný nepříznivý dopad na tempo růstu reálného HDP, inflaci, velikost rozpočtového schodku a platební bilanci 10 . Ještě před záplavami rostly obavy o zdraví pákistánského hospodářství, které se poté, co v letech 2007 a 2008 přestálo vnější a vnitřní otřesy, potýkalo při obnově stability s potížemi (viz tabulka 8).
Tabulka 8: Míry růstu pákistánského hospodářství (v procentech, červenec–červen) |
||||||
Podíl na HDP |
2009–10 |
2010–11 |
2011–12 |
2012–13 |
2013–14 |
|
HDP |
2,6 |
3,6 |
3,8 |
3,7 |
4,0 |
|
Zemědělství |
21,2 |
0,2 |
2,0 |
3,6 |
2,7 |
2,7 |
Vyzrňování bavlny |
0,6 |
7,3 |
–8,5 |
13,8 |
–2,9 |
–1,3 |
Průmysl |
20,4 |
3,4 |
4,5 |
2,6 |
4,5 |
3,6 |
Zpracovatelský průmysl |
13,4 |
1,4 |
2,5 |
2,1 |
4,6 |
4,5 |
Služby |
58,4 |
3,2 |
3,9 |
4,4 |
5,1 |
4,4 |
Zdroj: Pákistánský statistický úřad, Pakistan Economic Survey 2014–15. |
Hlavním nástrojem, kterým EU reagovala na záplavy, byla humanitární pomoc. EU byla během této krize největším dárcem humanitární pomoci se závazky převyšujícími 423 milionů EUR (150 milionů EUR z rozpočtu EU a 273 milionů EUR z členských států EU). EU v souladu se závěry Evropské rady ze dne 16. září 2010 rovněž navrhla balíček na bezprostřední obnovu, navazující na velmi významnou poskytnutou humanitární pomoc. Pákistánská vláda však informovala mezinárodní společenství, včetně EU, že se rozhodla převzít plnou odpovědnost za obnovu a rekonstrukci po záplavách. Evropská komise kromě humanitární pomoci EU přidělila 225 milionů EUR na rozvojovou spolupráci jako součást víceletého orientačního programu pro Pákistán na období let 2011–13. Pozornost se soustředila na rozvoj venkova a vzdělávání. V rámci těchto programů byly následky záplav po dohodě s vládou Pákistánu zohledněny tam, kde to bylo možné a odůvodněné. V této souvislosti byly preference ATP zaměřeny na podporu hospodářské obnovy Pákistánu ve střednědobém až dlouhodobém výhledu na základě vytváření dalšího vývozu z Pákistánu do EU. Jako možné náklady, které by pro rozpočet EU představoval tento další vývoz, lze chápat ušlé celní příjmy ve výši 84,6 milionu EUR.
Tabulka 9 uvádí určité hospodářské ukazatele a ukazatele lidského rozvoje pro Pákistán ve srovnání s jižní Asií a zeměmi s nižšími středními příjmy (Lower Middle Income Countries, LMIC). Je patrné, že ačkoli většina ukazatelů pro Pákistán vykazuje žádoucí trend, země zaostává za svými jihoasijskými sousedy a dalšími zeměmi s nižšími středními příjmy. To platí i pro index lidského rozvoje (HDI) Pákistánu, který v roce 2013 dosáhl hodnoty 0,537, čímž se země zařadila do skupiny na nízkém stupni lidského rozvoje a ocitla pod průměrem zemí v jižní Asii (0,588). Celkově byl Pákistán v řebříčku 183 zemí, pokud jde o HDI, na 146. místě.
Tabulka 9: Ukazatele rozvoje pro Pákistán, jižní Asii a země s nižšími středními příjmy (LMIC) |
||||||
Pákistán |
Jižní Asie |
LMIC |
||||
2010 |
2013 |
2010 |
2013 |
2010 |
2013 |
|
Růst HDP (v % za rok) |
1,6 |
4,4 |
9,1 |
6,6 |
7,6 |
5,8 |
HDP na obyvatele (v stálých USD 2005) |
748 |
790 |
940 |
1 077 |
1 139 |
1 273 |
Růst HDP na obyvatele (v % za rok) |
–0,2 |
2,7 |
7,7 |
5,2 |
6,0 |
4,3 |
HND na obyvatele, PPP (v stálých mezinárodních USD 2011) |
4 380,2 |
4 679,9 |
4 259,1 |
4 866,0 |
5 239,6 |
5 859,0 |
Obchod (v % HDP) |
32,9 |
33,1 |
46,3 |
50,7 |
56,9 |
58,4 |
Přímé zahraniční investice, čistý příliv (v % HDP) |
1,1 |
0,6 |
1,5 |
1,4 |
2,2 |
2,1 |
Růst obyvatelstva (v % za rok) |
1,8 |
1,7 |
1,3 |
1,3 |
1,5 |
1,5 |
Naděje dožití při narození, celkem (v rocích) |
66,1 |
66,6 |
66,1 |
66,9 |
65,7 |
66,4 |
Míra gramotnosti dospělých, celkem (v % lidí ve věku 15 let a více) |
55,4 |
61,4 |
70,6 |
|||
Procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby stanovené jako 1,25 USD na den (PPP) (v % obyvatelstva) |
12,7 |
29,0 |
25,2 |
|||
Procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby stanovené jako 2 USD na den (PPP) (v % obyvatelstva) |
50,7 |
64,7 |
54,5 |
|||
Míra dokončení základního vzdělání, celkem (v % příslušné věkové skupiny) |
66,9 |
73,1 |
90,5 |
91,2 |
||
Zápis do základních škol (v %, hrubá míra) |
94,8 |
92,1 |
110,4 |
105,7 |
||
Zdroj: Světová banka, ukazatele světového rozvoje |
Pokud jde konkrétněji o zaměstnanost, profil země z hlediska důstojné práce vypracovaný nedávno pro Pákistán Mezinárodní organizací práce poskytuje souhrnný přehled situace a vývoje v Pákistánu (pokud byly k dispozici údaje) ve vztahu k 10 zkoumaným ukazatelům důstojné práce 11 . Ve většině ukazatelů, u nichž bylo možné provést posouzení, Pákistán v období 2001–2013 dosáhl určitého pokroku, pokud jde o situaci jak mužů, tak žen. Nicméně přetrvávala nerovnost, v některých případech významná, mezi muži a ženami, znevýhodňující ženy. Tabulka 15 v příloze znázorňuje vývoj počtu zaměstnaných osob a poměru zaměstnaných osob k obyvatelstvu (podílu zaměstnaného obyvatelstva v produktivním věku) v Pákistánu a jeho provinciích a naznačuje určitý pokles měr zaměstnanosti. Tabulka 16 v příloze uvádí průměrné měsíční reálné příjmy v Pákistánu a jeho provinciích.
Třebaže tyto informace dokládají vývoj související s pracovními místy a sociálními podmínkami v Pákistánu, konkrétnější údaje, například údaje související se zaměstnaností a mzdami například v textilním průmyslu, ať už na celostátní nebo provinční úrovni, nebyly k dispozici. Textilní průmysl však hraje v pákistánském hospodářství důležitou roli. Podle pákistánského ministerstva financí se textilní průmysl na HDP podílí zhruba 8 %, přispívá k celkovým příjmům země z vývozu 50 až 60 %, podílí se na celkové výrobě 46 % a zaměstnává 38 % pracovních sil ve zpracovatelském průmyslu.
Pákistánské hospodářství projevuje odolnost a nedávno i známky oživení (viz tabulka 8 výše), i když se i nadále potýká se značnými problémy, mimo jiné kvůli přetrvávajícímu velkému nedostatku elektrické energie a nestabilní bezpečnostní situaci 12 . Je však obtížné vyvozovat jednoznačné závěry o možném dopadu preferencí ATP na růst, zaměstnanost a chudobu v Pákistánu. Pro podrobnější analýzu nejsou k dispozici aktuální a relevantní údaje. A co je ještě důležitější, bylo by obtížné oddělit případný dopad preferencí ATP od dopadu jiných vnějších a vnitřních faktorů ovlivňujících růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj v Pákistánu. Nicméně s ohledem na podíl EU na vývozu z Pákistánu do světa, zejména pokud jde o textilie a oděvy, a relativní význam textilního průmyslu pro pákistánské hospodářství, včetně zaměstnanosti, preference ATP mohly přispět k hospodářskému oživení. Zdá se, že to do jisté míry potvrzuje skutečnost, že se dovoz do EU z Pákistánu, celkově i v hlavních vývozních odvětvích, po známkách zotavení z finanční krize let 2007 a 2008 v roce 2012 snížil nebo stagnoval, ale v roce 2013 znovu vzrostl (viz obrázek 4).
5. Závěry
Preference ATP udělené Pákistánu byly součástí balíčku opatření EU na pomoc Pákistánu při krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé obnově po ničivých záplavách, které lze považovat za nejhorší v dějinách země. V této bezpříkladné souvislosti bylo účelem ATP podpořit vývoz Pákistánu, a tak přispět k jeho budoucímu hospodářskému rozvoji, a to poskytnutím časově ohraničeného snížení cel na hlavní produkty dovážené z Pákistánu, které by mělo mít jen omezený nepříznivý dopad na domácí trh EU.
Existují určité náznaky, že preference ATP splnily svůj účel podpořit hospodářské oživení v Pákistánu. Z dostupných údajů rovněž vyplývá, že vliv na výrobu EU byl zřejmě omezený. Dovoz produktů ATP z Pákistánu však možná přispěl ke zvýšení konkurence na trhu EU, zejména v určitých odvětvích, v nichž Pákistán již patřil k hlavním dodavatelům na trh EU. K této větší dovozní konkurenci však pravděpodobně více přispěl významnější nárůst dovozu produktů ATP ze zemí zvýhodněných nulovou sazbou v rámci systému GSP. Nicméně není možné vyvozovat jednoznačné závěry o dopadu, který mohly mít preference ATP na hospodářství nebo zaměstnanost v EU nebo vytváření pracovních míst, vymycování chudoby a udržitelný vývoj v Pákistánu. Je to způsobeno zejména tím, že je obtížné oddělit možné dopady preferencí ATP od dopadů jiných důležitých faktorů, jako jsou celková hospodářská situace v EU a Pákistánu, hospodářské cykly, směnné kurzy, průmyslová politika a průmyslové programy, politika a programy zaměstnanosti atd. Omezujícím faktorem byl rovněž nedostatek konkrétních a relevantních údajů, zejména těch, které souvisejí se zaměstnaností a mzdami v Pákistánu.
* * *
To odpovídalo odhadem hodnotě 16 000 EUR a clům, která měla být vybrána, ve výši 1 300 EUR.
52082219, 52091200, 52091900, 52111200, 54078100 a 55134100.
52081219, 52081300, 52082219, 52082296, 52091200, 52091900, 52111200, 54078100, 55132100 a 55134100.
Například: 52081219, 52082296, 52092200, 52092900 a 52093200.
Například: 61012090, 61034200, 61099020 a 61112090.
Například: 52052300, 52052400, 52081190, 52081216, 52082190, 52085100 a 52093900.
Například: 63039100, 63039990 a 63049200.
K ušlým celním příjmům je třeba přistupovat obezřetně, protože jsou založeny na dovozu produktů ATP, který by se možná neuskutečnil, kdyby preference ATP nebyly poskytnuty.
http://www.adb.org/sites/default/files/linked-documents/44372-01-pak-oth-02.pdf
V září 2013 Pákistán uzavřel s MMF prodlouženou dohodu o pomoci ve výši 6,64 miliardy USD na oživení hospodářství, zabránění krizi v platební bilanci a obnovu rezerv, snížení rozpočtového schodku a provedení komplexních strukturálních reforem na podporu investic a růstu.
http://www.ilo.org/islamabad/whatwedo/publications/WCMS_316668/lang--en/index.htm
Na základě údajů ze zprávy Pakistan Economic Survey 2014–15 byl učiněn odhad, že teroristické útoky způsobily hospodářství v rozpočtových letech 2010–11 až 2013–14 ztráty průměrně ve výši 13 miliard EUR ročně.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2015
COM(2015) 591 final
PŘÍLOHA
ZPRÁVY KOMISE EVRŘOPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Zpráva o uplatňování a dopadech nařízení (EU) č. 1029/2012 o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán
PŘÍLOHA
Tabulka 10: Dovoz produktů ATP do EU-27 z Pákistánu v rámci celních kvót (v tunách) |
||||||||
Produkt |
2012 |
2013 |
||||||
Celkový dovoz |
Dovoz ATP |
Celní kvóta |
Využití celní kvóty |
Celkový dovoz |
Dovoz ATP |
Celní kvóta |
Využití celní kvóty |
|
22071000 |
3 032,02 |
2 952,01 |
18 750,00 |
16 % |
74 716,98 |
74 695,66 |
75 000,00 |
100 % |
41079210 |
479,17 |
9,96 |
89,00 |
11 % |
729,88 |
353,10 |
356,00 |
99 % |
41079910 |
400,13 |
0,00 |
90,25 |
0 % |
220,34 |
144,34 |
361,00 |
40 % |
42032100 |
993,95 |
7,99 |
361,75 |
2 % |
1 068,89 |
259,53 |
1 447,00 |
18 % |
42032910 |
4 269,71 |
48,60 |
1 566,50 |
3 % |
4 682,10 |
3 216,85 |
6 266,00 |
51 % |
42032990 |
654,53 |
9,89 |
198,25 |
5 % |
623,19 |
323,43 |
793,00 |
41 % |
52052300 |
1 101,29 |
0,34 |
1 790,00 |
0 % |
1 509,93 |
1 401,53 |
7 160,00 |
20 % |
52052400 |
674,68 |
14,40 |
1 276,25 |
1 % |
401,97 |
298,87 |
5 105,00 |
6 % |
52083900 |
998,59 |
7,33 |
421,25 |
2 % |
1 366,25 |
1 086,63 |
1 685,00 |
64 % |
52093900 |
1 820,27 |
0,00 |
689,25 |
0 % |
328,90 |
250,38 |
2 757,00 |
9 % |
55095300 |
5 733,63 |
203,92 |
3 061,00 |
7 % |
6 234,29 |
5 989,51 |
12 244,00 |
49 % |
61033200 |
1 142,18 |
104,19 |
249,75 |
42 % |
1 333,16 |
940,00 |
999,00 |
94 % |
61034200 |
1 798,83 |
96,12 |
568,75 |
17 % |
3 119,10 |
1 783,72 |
2 275,00 |
78 % |
61072100 |
375,57 |
20,57 |
167,50 |
12 % |
643,35 |
410,07 |
670,00 |
61 % |
61083100 |
724,38 |
29,52 |
374,50 |
8 % |
989,07 |
679,88 |
1 498,00 |
45 % |
61099020 |
700,30 |
11,70 |
297,50 |
4 % |
1 554,96 |
1 172,83 |
1 190,00 |
99 % |
61112090 |
746,15 |
49,07 |
153,50 |
32 % |
840,70 |
576,99 |
614,00 |
94 % |
61159500 |
8 902,61 |
340,16 |
2 263,00 |
15 % |
12 574,46 |
8 846,62 |
9 052,00 |
98 % |
62046231 |
9 913,46 |
464,74 |
1 892,75 |
25 % |
13 189,98 |
7 474,00 |
7 571,00 |
99 % |
62114290 |
312,07 |
0,47 |
96,50 |
0 % |
287,89 |
77,86 |
386,00 |
20 % |
63026000 |
29 814,76 |
713,74 |
9 602,00 |
7 % |
35 074,24 |
27 826,68 |
38 408,00 |
72 % |
63029100 |
6 447,74 |
159,68 |
2 499,25 |
6 % |
6 371,77 |
5 063,23 |
9 997,00 |
51 % |
64039993 |
245,61 |
12,51 |
60,50 |
21 % |
434,36 |
243,48 |
242,00 |
101 % |
64039996 |
962,47 |
29,85 |
363,25 |
8 % |
1 124,29 |
839,02 |
1 453,00 |
58 % |
64039998 |
765,21 |
27,00 |
172,75 |
16 % |
724,87 |
593,98 |
691,00 |
86 % |
Zdroj: databáze Comext Eurostatu. |
Tabulka 11: Dovoz do EU-27 z Pákistánu v rámci ATP (v tisících EUR) |
|||||||||
Příloha |
Produkt |
Cla |
Dovoz |
||||||
DNV |
GSP |
ATP1 |
Celkový průměr 2010–12 |
ATP 20122 |
Celkem 2013 |
ATP 2013 |
Ušlé celní příjmy |
||
Příloha I |
07123900 |
12,8 % |
9,3 % |
0 % |
6 684 |
0 |
6 014 |
29 |
4 |
52051200 |
4,0 % |
3,2 % |
0 % |
13 657 |
216 |
20 676 |
16 417 |
529 |
|
52052200 |
4,0 % |
3,2 % |
0 % |
18 864 |
395 |
17 346 |
14 972 |
490 |
|
52053200 |
4,0 % |
3,2 % |
0 % |
15 294 |
218 |
17 110 |
13 615 |
443 |
|
52054200 |
4,0 % |
3,2 % |
0 % |
3 679 |
50 |
3 892 |
3 423 |
112 |
|
52081190 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
9 104 |
96 |
6 193 |
4 900 |
320 |
|
52081216 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
5 593 |
11 |
3 603 |
2 416 |
155 |
|
52081219 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
30 548 |
753 |
64 630 |
52 321 |
3 402 |
|
52081300 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
16 392 |
283 |
21 074 |
15 648 |
1 035 |
|
52081900 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
26 659 |
591 |
40 510 |
34 632 |
2 264 |
|
52082190 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
5 683 |
35 |
2 958 |
2 127 |
138 |
|
52082219 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
7 255 |
143 |
11 485 |
9 746 |
634 |
|
52082296 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
3 936 |
9 |
8 284 |
5 166 |
333 |
|
52082900 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
8 795 |
74 |
12 553 |
10 665 |
688 |
|
52085100 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
3 400 |
49 |
2 355 |
930 |
63 |
|
52085200 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
15 533 |
330 |
22 823 |
17 654 |
1 166 |
|
52085990 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
4 823 |
48 |
5 165 |
3 217 |
212 |
|
52091100 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
15 294 |
105 |
17 711 |
9 081 |
608 |
|
52091200 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
31 693 |
309 |
35 515 |
28 963 |
1 873 |
|
52091900 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
22 379 |
629 |
26 028 |
21 527 |
1 430 |
|
52092200 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
6 000 |
255 |
12 791 |
8 235 |
551 |
|
52092900 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
5 063 |
210 |
12 587 |
9 364 |
633 |
|
52093200 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
5 773 |
233 |
15 656 |
12 673 |
829 |
|
52111200 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
6 070 |
3 |
6 662 |
5 856 |
375 |
|
54078100 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
9 941 |
171 |
20 356 |
17 804 |
1 152 |
|
54078200 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
3 526 |
0 |
4 560 |
2 010 |
130 |
|
55131120 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
8 379 |
103 |
13 977 |
9 534 |
623 |
|
55132100 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
12 838 |
52 |
18 322 |
11 992 |
779 |
|
55134100 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
11 893 |
255 |
20 085 |
14 816 |
969 |
|
61012090 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
7 171 |
110 |
16 424 |
7 253 |
671 |
|
61121200 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
3 825 |
66 |
5 428 |
2 406 |
240 |
|
61161020 |
8,0 % |
6,4 % |
0 % |
16 727 |
209 |
19 297 |
12 385 |
811 |
|
61161080 |
8,9 % |
7,1 % |
0 % |
21 629 |
154 |
21 682 |
14 032 |
1 016 |
|
61169200 |
8,9 % |
7,1 % |
0 % |
23 049 |
368 |
23 077 |
17 103 |
1 248 |
|
61169300 |
8,9 % |
7,1 % |
0 % |
8 478 |
100 |
10 772 |
5 138 |
376 |
|
62019300 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
6 052 |
132 |
13 437 |
5 912 |
591 |
|
62034319 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
5 778 |
27 |
9 066 |
3 369 |
332 |
|
62042280 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
6 517 |
35 |
6 444 |
2 972 |
291 |
|
62046290 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
9 165 |
52 |
12 810 |
7 474 |
727 |
|
62079100 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
11 317 |
137 |
13 662 |
8 748 |
858 |
|
Příloha I |
62089100 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
6 764 |
45 |
10 333 |
5 873 |
572 |
62114310 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
3 985 |
93 |
5 077 |
2 687 |
270 |
|
62160000 |
7,6 % |
6,0 % |
0 % |
10 010 |
239 |
10 915 |
4 921 |
326 |
|
63039100 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
23 112 |
2 |
17 015 |
3 561 |
343 |
|
63039290 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
18 081 |
0 |
21 943 |
2 670 |
258 |
|
63039990 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
4 489 |
0 |
3 090 |
542 |
52 |
|
63049200 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
6 712 |
9 |
5 548 |
1 990 |
192 |
|
63071090 |
7,7 % |
6,1 % |
0 % |
11 813 |
38 |
15 822 |
6 472 |
400 |
|
63079099 |
6,3 % |
5,0 % |
0 % |
21 995 |
21 |
19 688 |
5 298 |
269 |
|
Příloha I celkem |
0 % |
561 415 |
7 462 |
732 455 |
480 538 |
31 780 |
|||
Příloha II |
22071000 |
19,2 EUR/hl |
19,2 EUR/hl |
0 % |
9 890 |
1 808 |
53 537 |
52 582 |
17 912 |
41079210 |
5,5 % |
2,0 % |
0 % |
11 169 |
68 |
17 073 |
8 619 |
191 |
|
41079910 |
6,5 % |
3,0 % |
0 % |
8 391 |
0 |
4 976 |
3 415 |
103 |
|
42032100 |
9,0 % |
5,5 % |
0 % |
15 373 |
109 |
15 388 |
4 378 |
260 |
|
42032910 |
9,0 % |
5,5 % |
0 % |
51 811 |
644 |
63 429 |
38 295 |
2 186 |
|
42032990 |
7,0 % |
3,5 % |
0 % |
17 014 |
0 |
16 532 |
7 340 |
274 |
|
52052300 |
4,0 % |
3,2 % |
0 % |
10 341 |
2 |
5 650 |
5 059 |
164 |
|
52052400 |
4,0 % |
3,2 % |
0 % |
6 749 |
71 |
1 717 |
1 250 |
43 |
|
52083900 |
8,0 % |
4,5 % |
0 % |
5 019 |
12 |
5 933 |
3 728 |
171 |
|
52093900 |
8,0 % |
4,5 % |
0 % |
9 363 |
0 |
2 190 |
1 340 |
61 |
|
55095300 |
4,0 % |
3,2 % |
0 % |
15 665 |
265 |
16 320 |
15 306 |
501 |
|
61033200 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
8 466 |
309 |
11 038 |
3 859 |
401 |
|
61034200 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
18 474 |
449 |
30 253 |
14 668 |
1 467 |
|
61072100 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
3 565 |
37 |
4 879 |
2 934 |
301 |
|
61083100 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
7 669 |
83 |
8 772 |
4 909 |
484 |
|
61099020 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
6 634 |
45 |
12 238 |
6 631 |
650 |
|
61112090 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
6 518 |
467 |
10 721 |
7 098 |
780 |
|
61159500 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
51 619 |
2 236 |
78 070 |
57 213 |
5 744 |
|
62046231 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
101 010 |
4 249 |
161 377 |
86 081 |
8 731 |
|
62114290 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
3 544 |
3 |
2 823 |
469 |
46 |
|
63026000 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
124 402 |
1 504 |
145 489 |
98 899 |
9 722 |
|
63029100 |
12,0 % |
9,6 % |
0 % |
27 171 |
322 |
25 268 |
17 174 |
1 733 |
|
64039993 |
8,0 % |
4,5 % |
0 % |
2 827 |
114 |
4 630 |
2 599 |
124 |
|
64039996 |
8,0 % |
4,5 % |
0 % |
11 339 |
317 |
12 102 |
7 540 |
361 |
|
64039998 |
7,0 % |
3,5 % |
0 % |
12 259 |
455 |
13 384 |
10 452 |
387 |
|
Příloha II celkem |
546 282 |
13 569 |
723 787 |
461 836 |
52 796 |
||||
Všechny položky celkem |
1 107 696 |
21 032 |
1 456 242 |
942 374 |
84 576 |
||||
1. Pro produkty přílohy II se použijí pouze v rámci bezcelních kvót stanovených v nařízení. 2. Týká se období od 15. listopadu do 31. prosince 2012. Zdroj: databáze Comext Eurostatu. |
Tabulka 12: Relativní ukazatele související s dovozem ATP z Pákistánu |
||||||||
Příloha |
Produkt |
Podíl na celkovém dovozu ATP |
Využití ATP 2013 |
Využití GSP 2013 |
Změna v dovozu z Pákistánu 2013/2010–12 |
Změna v dovozu ze světa 2013/2010–12 |
Podíl Pákistánu na dovozu do EU ze světa 2010–12 |
Podíl Pákistánu na dovozu do EU ze světa 2013 |
Příloha I |
07123900 |
0,0 % |
0,5 % |
0,9 % |
–10,0 % |
14,2 % |
10,4 % |
8,2 % |
52051200 |
1,7 % |
79,4 % |
15,5 % |
51,4 % |
4,8 % |
10,7 % |
15,4 % |
|
52052200 |
1,6 % |
86,3 % |
11,5 % |
–8,0 % |
8,0 % |
15,8 % |
13,5 % |
|
52053200 |
1,4 % |
79,6 % |
14,7 % |
11,9 % |
14,5 % |
28,4 % |
27,8 % |
|
52054200 |
0,4 % |
88,0 % |
11,4 % |
5,8 % |
–6,2 % |
21,1 % |
23,8 % |
|
52081190 |
0,5 % |
79,1 % |
14,2 % |
–32,0 % |
–28,3 % |
16,5 % |
15,6 % |
|
52081216 |
0,3 % |
67,0 % |
18,4 % |
–35,6 % |
–14,0 % |
15,1 % |
11,3 % |
|
52081219 |
5,6 % |
81,0 % |
10,3 % |
111,6 % |
64,7 % |
39,6 % |
50,9 % |
|
52081300 |
1,7 % |
74,3 % |
21,6 % |
28,6 % |
5,2 % |
49,4 % |
60,3 % |
|
52081900 |
3,7 % |
85,5 % |
11,1 % |
52,0 % |
26,6 % |
37,2 % |
44,7 % |
|
52082190 |
0,2 % |
71,9 % |
23,1 % |
–47,9 % |
–38,7 % |
27,4 % |
23,3 % |
|
52082219 |
1,0 % |
84,9 % |
13,7 % |
58,3 % |
52,0 % |
79,2 % |
82,5 % |
|
52082296 |
0,5 % |
62,4 % |
19,7 % |
110,5 % |
12,0 % |
36,1 % |
67,7 % |
|
52082900 |
1,1 % |
85,0 % |
11,3 % |
42,7 % |
6,9 % |
26,6 % |
35,6 % |
|
52085100 |
0,1 % |
39,5 % |
58,2 % |
–30,7 % |
–6,7 % |
27,1 % |
20,1 % |
|
52085200 |
1,9 % |
77,4 % |
21,1 % |
46,9 % |
40,1 % |
27,2 % |
28,6 % |
|
52085990 |
0,3 % |
62,3 % |
33,7 % |
7,1 % |
–6,5 % |
15,7 % |
18,0 % |
|
52091100 |
1,0 % |
51,3 % |
15,4 % |
15,8 % |
–0,1 % |
42,0 % |
48,7 % |
|
52091200 |
3,1 % |
81,6 % |
13,7 % |
12,1 % |
8,8 % |
70,1 % |
72,2 % |
|
52091900 |
2,3 % |
82,7 % |
16,3 % |
16,3 % |
17,7 % |
51,0 % |
50,4 % |
|
52092200 |
0,9 % |
64,4 % |
31,7 % |
113,2 % |
55,7 % |
27,9 % |
38,2 % |
|
52092900 |
1,0 % |
74,4 % |
22,2 % |
148,6 % |
33,4 % |
22,8 % |
42,5 % |
|
52093200 |
1,3 % |
80,9 % |
16,1 % |
171,2 % |
36,1 % |
19,5 % |
38,9 % |
|
52111200 |
0,6 % |
87,9 % |
8,4 % |
9,8 % |
9,3 % |
89,7 % |
90,1 % |
|
54078100 |
1,9 % |
87,5 % |
7,4 % |
104,8 % |
59,2 % |
67,2 % |
86,5 % |
|
54078200 |
0,2 % |
44,1 % |
24,3 % |
29,3 % |
9,8 % |
13,3 % |
15,6 % |
|
55131120 |
1,0 % |
68,2 % |
23,9 % |
66,8 % |
11,3 % |
25,4 % |
38,1 % |
|
55132100 |
1,3 % |
65,5 % |
20,7 % |
42,7 % |
8,9 % |
42,0 % |
55,0 % |
|
55134100 |
1,6 % |
73,8 % |
23,8 % |
68,9 % |
55,2 % |
80,6 % |
87,7 % |
|
61012090 |
0,8 % |
44,2 % |
24,9 % |
129,1 % |
2,9 % |
6,7 % |
14,9 % |
|
61121200 |
0,3 % |
44,3 % |
24,8 % |
41,9 % |
–13,6 % |
2,4 % |
3,9 % |
|
61161020 |
1,3 % |
64,2 % |
25,7 % |
15,4 % |
12,1 % |
7,8 % |
8,0 % |
|
61161080 |
1,5 % |
64,7 % |
24,0 % |
0,2 % |
0,1 % |
10,4 % |
10,5 % |
|
61169200 |
1,8 % |
74,1 % |
18,3 % |
0,1 % |
–5,8 % |
42,2 % |
44,8 % |
|
61169300 |
0,5 % |
47,7 % |
39,7 % |
27,0 % |
1,9 % |
4,6 % |
5,7 % |
|
62019300 |
0,6 % |
44,0 % |
34,8 % |
122,0 % |
7,1 % |
0,5 % |
1,1 % |
|
62034319 |
0,4 % |
37,2 % |
39,4 % |
56,9 % |
6,1 % |
1,3 % |
1,9 % |
|
62042280 |
0,3 % |
46,1 % |
41,3 % |
–1,1 % |
–9,3 % |
28,6 % |
31,2 % |
|
62046290 |
0,8 % |
58,3 % |
34,1 % |
39,8 % |
4,0 % |
2,9 % |
3,9 % |
|
62079100 |
0,9 % |
64,0 % |
29,0 % |
20,7 % |
–13,1 % |
23,6 % |
32,8 % |
|
Příloha I |
62089100 |
0,6 % |
56,8 % |
28,5 % |
52,8 % |
–1,2 % |
7,6 % |
11,7 % |
62114310 |
0,3 % |
52,9 % |
40,4 % |
27,4 % |
–8,5 % |
4,7 % |
6,6 % |
|
62160000 |
0,5 % |
45,1 % |
37,5 % |
9,0 % |
–1,1 % |
5,5 % |
6,0 % |
|
63039100 |
0,4 % |
20,9 % |
44,0 % |
–26,4 % |
–21,0 % |
17,5 % |
16,3 % |
|
63039290 |
0,3 % |
12,2 % |
43,6 % |
21,4 % |
1,4 % |
4,1 % |
4,9 % |
|
63039990 |
0,1 % |
17,5 % |
19,7 % |
–31,2 % |
–25,6 % |
6,4 % |
6,0 % |
|
63049200 |
0,2 % |
35,9 % |
59,5 % |
–17,3 % |
–2,5 % |
6,8 % |
5,8 % |
|
63071090 |
0,7 % |
40,9 % |
28,0 % |
33,9 % |
2,6 % |
10,7 % |
14,0 % |
|
63079099 |
0,6 % |
26,9 % |
53,1 % |
–10,5 % |
1,4 % |
2,1 % |
1,9 % |
|
Příloha I celkem |
51,0 % |
65,6 % |
22,3 % |
30,5 % |
4,0 % |
9,0 % |
11,2 % |
|
Příloha II |
22071000 |
5,6 % |
98,2 % |
0,0 % |
441,3 % |
70,5 % |
3,8 % |
11,9 % |
41079210 |
0,9 % |
50,5 % |
46,1 % |
52,9 % |
15,3 % |
6,5 % |
8,6 % |
|
41079910 |
0,4 % |
68,6 % |
29,9 % |
–40,7 % |
–38,9 % |
10,8 % |
10,5 % |
|
42032100 |
0,5 % |
28,4 % |
62,5 % |
0,1 % |
–1,5 % |
36,9 % |
37,5 % |
|
42032910 |
4,1 % |
60,4 % |
31,6 % |
22,4 % |
12,2 % |
18,9 % |
20,6 % |
|
42032990 |
0,8 % |
44,4 % |
43,7 % |
–2,8 % |
–12,7 % |
13,1 % |
14,6 % |
|
52052300 |
0,5 % |
89,5 % |
9,6 % |
–45,4 % |
12,1 % |
7,8 % |
3,8 % |
|
52052400 |
0,1 % |
72,8 % |
21,7 % |
–74,6 % |
–5,3 % |
8,2 % |
2,2 % |
|
52083900 |
0,4 % |
62,8 % |
26,9 % |
18,2 % |
–21,1 % |
6,6 % |
9,9 % |
|
52093900 |
0,1 % |
61,2 % |
22,9 % |
–76,6 % |
–13,2 % |
12,2 % |
3,3 % |
|
55095300 |
1,6 % |
93,8 % |
4,4 % |
4,2 % |
1,9 % |
18,3 % |
18,7 % |
|
61033200 |
0,4 % |
35,0 % |
32,7 % |
30,4 % |
16,6 % |
18,6 % |
20,8 % |
|
61034200 |
1,6 % |
48,5 % |
39,6 % |
63,8 % |
18,6 % |
7,3 % |
10,1 % |
|
61072100 |
0,3 % |
60,1 % |
23,9 % |
36,9 % |
–5,4 % |
1,6 % |
2,3 % |
|
61083100 |
0,5 % |
56,0 % |
26,2 % |
14,4 % |
–11,4 % |
1,7 % |
2,2 % |
|
61099020 |
0,7 % |
54,2 % |
30,8 % |
84,5 % |
28,5 % |
0,4 % |
0,6 % |
|
61112090 |
0,8 % |
66,2 % |
23,3 % |
64,5 % |
–1,8 % |
0,5 % |
0,8 % |
|
61159500 |
6,1 % |
73,3 % |
21,5 % |
51,2 % |
6,2 % |
5,6 % |
8,0 % |
|
62046231 |
9,1 % |
53,3 % |
38,9 % |
59,8 % |
2,8 % |
6,9 % |
10,8 % |
|
62114290 |
0,0 % |
16,6 % |
67,0 % |
–20,4 % |
–21,6 % |
2,4 % |
2,5 % |
|
63026000 |
10,5 % |
68,0 % |
14,9 % |
17,0 % |
1,2 % |
16,2 % |
18,7 % |
|
63029100 |
1,8 % |
68,0 % |
20,1 % |
–7,0 % |
–4,6 % |
16,2 % |
15,8 % |
|
64039993 |
0,3 % |
56,1 % |
37,6 % |
63,8 % |
–15,9 % |
0,6 % |
1,1 % |
|
64039996 |
0,8 % |
62,3 % |
23,9 % |
6,7 % |
–1,0 % |
1,1 % |
1,2 % |
|
64039998 |
1,1 % |
78,1 % |
15,4 % |
9,2 % |
–1,2 % |
1,2 % |
1,4 % |
|
Příloha II celkem |
49,0 % |
63,8 % |
26,3 % |
32,5 % |
5,0 % |
4,9 % |
6,2 % |
|
Všechny položky celkem |
100,0 % |
64,7 % |
24,3 % |
31,5 % |
4,6 % |
6,4 % |
8,0 % |
|
Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext. |
Tabulka 13: Dovoz produktů ATP z Pákistánu ve dvoumístných třídách KN (v tisících EUR) |
|||||||||||
Celkový dovoz z Pákistánu ve třídě |
Dovoz z Pákistánu v rámci položek ATP ve třídě |
Podíl ATP na celkovém dovozu ve třídě |
Podíl na celkovém dovozu ATP |
Podíl na celkovém dovozu z Pákistánu |
Podíl Pákistánu na dovozu do EU ze světa (položky ATP ve třídě) |
Změna 2013/2010–12 |
|||||
Třída |
Průměr 2010–12 |
2013 |
Průměr 2010–12 |
2013 |
Průměr 2010–12 |
2013 |
2013 |
2013 |
2013 |
Celkem1 |
ATP |
07 Jedlá zelenina |
9 738 |
10 456 |
6 684 |
6 014 |
68,6 % |
57,5 % |
0,4 % |
0,1 % |
8,2 % |
45,4 % |
–10,0 % |
22 Nápoje, lihoviny a ocet |
16 649 |
61 237 |
9 890 |
53 537 |
59,4 % |
87,4 % |
3,7 % |
1,2 % |
11,9 % |
13,9 % |
441,3 % |
41 Surové kůže a kožky a usně |
80 664 |
97 989 |
19 560 |
22 048 |
24,2 % |
22,5 % |
1,5 % |
0,5 % |
8,9 % |
24,3 % |
12,7 % |
42 Kožené zboží |
283 531 |
313 620 |
84 197 |
95 348 |
29,7 % |
30,4 % |
6,5 % |
2,2 % |
20,6 % |
9,5 % |
13,2 % |
52 Bavlna |
520 764 |
528 745 |
312 958 |
403 099 |
60,1 % |
76,2 % |
27,7 % |
9,1 % |
27,6 % |
–39,5 % |
28,8 % |
54 Chemická nekonečná vlákna |
18 779 |
27 502 |
13 467 |
24 916 |
71,7 % |
90,6 % |
1,7 % |
0,6 % |
47,3 % |
–51,3 % |
85,0 % |
55 Chemická střižová vlákna |
146 262 |
141 701 |
48 774 |
68 704 |
33,3 % |
48,5 % |
4,7 % |
1,5 % |
38,2 % |
–25,1 % |
40,9 % |
61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované |
480 773 |
584 756 |
183 825 |
252 652 |
38,2 % |
43,2 % |
17,3 % |
5,7 % |
4,1 % |
11,8 % |
37,4 % |
62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované |
684 861 |
797 656 |
164 142 |
245 945 |
24,0 % |
30,8 % |
16,9 % |
5,5 % |
6,1 % |
6,0 % |
49,8 % |
63 Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky |
956 563 |
972 561 |
237 773 |
253 863 |
24,9 % |
26,1 % |
17,4 % |
5,7 % |
9,1 % |
0,0 % |
6,8 % |
64 Obuv |
50 910 |
55 952 |
26 425 |
30 116 |
51,9 % |
53,8 % |
2,1 % |
0,7 % |
1,2 % |
5,5 % |
14,0 % |
Celkem |
3 249 493 |
3 592 175 |
1 107 696 |
1 456 242 |
34,1 % |
40,5 % |
100,0 % |
32,8 % |
8,0 % |
–0,3 % |
31,5 % |
1. Třída celkem bez dovozu ATP. Zdroj: výpočty na základě údajů Eurostatu z databáze Comext. |
Tabulka 14: Výroba EU-27 související s produkty ATP podle tříd KN (v tisících EUR) |
|||||||
Třída KN |
Výroba EU-27 související s produkty ATP |
Změna ve výrobě EU-27 |
|||||
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2011–10 |
2012–11 |
2013–12 |
|
07 Jedlá zelenina |
97 500 |
85 312 |
92 394 |
100 025 |
–12,5 % |
8,3 % |
8,3 % |
22 Nápoje, lihoviny a ocet |
2 076 767 |
2 378 775 |
2 858 900 |
2 783 886 |
14,5 % |
20,2 % |
–2,6 % |
41 Surové kůže a kožky a usně |
1 406 613 |
1 707 546 |
1 433 865 |
1 590 286 |
21,4 % |
–16,0 % |
10,9 % |
42 Kožené zboží |
110 873 |
87 433 |
80 375 |
73 723 |
–21,1 % |
–8,1 % |
–8,3 % |
52 Bavlna |
2 013 171 |
2 218 134 |
2 173 155 |
2 231 336 |
10,2 % |
–2,0 % |
2,7 % |
54 Chemická nekonečná vlákna |
1 235 002 |
1 500 000 |
1 500 000 |
1 187 280 |
21,5 % |
0,0 % |
–20,8 % |
55 Chemická střižová vlákna |
410 266 |
482 881 |
467 576 |
452 638 |
17,7 % |
–3,2 % |
–3,2 % |
61 Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované |
3 572 623 |
3 361 686 |
3 556 891 |
3 811 751 |
–5,9 % |
5,8 % |
7,2 % |
62 Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované |
1 686 308 |
1 583 057 |
1 503 175 |
1 159 567 |
–6,1 % |
–5,0 % |
–22,9 % |
63 Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky |
4 086 897 |
4 225 649 |
3 367 569 |
3 360 456 |
3,4 % |
–20,3 % |
–0,2 % |
64 Obuv |
7 821 121 |
9 029 324 |
9 136 496 |
9 774 446 |
15,4 % |
1,2 % |
7,0 % |
Zdroj: výpočty na základě údajů Prodcom Eurostatu. |
Tabulka 15: Zaměstnanost v Pákistánu |
||||||||||||
Zaměstnané osoby (v milionech) |
Poměr zaměstnaných osob k obyvatelstvu (%) |
|||||||||||
2010–11 |
2012–13 |
2010–11 |
2012–13 |
|||||||||
Celkem |
Muži |
Ženy |
Celkem |
Muži |
Ženy |
Celkem |
Muži |
Ženy |
Celkem |
Muži |
Ženy |
|
Pákistán |
53,84 |
41,73 |
12,11 |
56,01 |
43,49 |
12,52 |
51,89 |
80,64 |
23,01 |
51,34 |
79,54 |
22,8 |
Paňdžáb |
32,26 |
23,59 |
8,67 |
33,43 |
24,48 |
8,95 |
54,38 |
81,06 |
28,53 |
53,65 |
80,03 |
28,07 |
Sindh |
13,36 |
11,22 |
2,14 |
13,96 |
11,75 |
2,21 |
52,2 |
81,65 |
16,78 |
51,41 |
81,2 |
17,15 |
Chajbar-Paštunsko |
6,05 |
4,97 |
1,08 |
6,14 |
5,04 |
1,10 |
43,23 |
75,14 |
14,68 |
41,78 |
72,31 |
14,24 |
Balúčistán |
2,17 |
1,95 |
0,22 |
2,48 |
2,22 |
0,26 |
50,12 |
84,89 |
9,11 |
50,48 |
83,9 |
10,66 |
Zdroj: Pakistan Labour Force Survey 2012–13 a profil Pákistánu z hlediska důstojné práce vypracovaný MOP v roce 2014. |
Tabulka 16: Průměrné měsíční reálné příjmy v rupiích |
|||||||||
2009–10 |
2010–11 |
2012–131 |
|||||||
Celkem |
Muži |
Ženy |
Celkem |
Muži |
Ženy |
Celkem |
Muži |
Ženy |
|
Pákistán |
4 074 |
4 253 |
2 780 |
4 037 |
4 234 |
2 703 |
7 036 |
7 414 |
4 631 |
Paňdžáb |
3 776 |
4 037 |
2 404 |
3 650 |
3 903 |
2 410 |
6 265 |
6 755 |
4 067 |
Sindh |
4 746 |
4 784 |
4 222 |
4 747 |
4 850 |
3 540 |
8 151 |
8 296 |
6 309 |
Chajbar-Paštunsko |
3 929 |
3 938 |
3 808 |
4 192 |
4 201 |
4 065 |
7 880 |
7 895 |
7 664 |
Balúčistán |
4 557 |
4 576 |
4 084 |
4 778 |
4 783 |
4 562 |
9 058 |
9 030 |
9 992 |
1. Průměrné měsíční příjmy pro období 2012–13 byly deflovány novým indexem spotřebitelských cen založeným na cenách z období 2007–08, a tudíž nejsou přímo srovnatelné s předchozími časovými řadami. Zdroj: profil Pákistánu z hlediska důstojných pracovních podmínek vypracovaný MOP v roce 2014. |