SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu /* COM/2015/080 final */
1. PROČ POTŘEBUJEME ENERGETICKOU UNII Základem odolné energetické unie je ambiciózní
politika v oblasti změny klimatu a jejím cílem je poskytnout
spotřebitelům EU – domácnostem a podnikům – bezpečnou,
udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Dosažení
tohoto cíle si vyžádá zásadní transformaci evropského energetického systému. Naším cílem je vytvořit energetickou
unii, v níž členské státy uznávají, že na sobě vzájemně
závisejí, pokud chtějí svým občanům bezpečně dodávat
energii, v níž panuje skutečná solidarita a důvěra a která
v globálním měřítku vystupuje jednotně. Naším cílem je integrovaný energetický systém
na celém kontinentu, v němž energie plyne volně přes hranice na
základě hospodářské soutěže a při co nejlepším využití
zdrojů, s účinnou regulací trhů s energií na úrovni
EU, je-li to nutné. Naší vizí je energetická unie jako udržitelná
a nízkouhlíková ekonomika, která je šetrná k životnímu prostředí a má
trvalý ráz. Naším cílem jsou silné, inovativní
a konkurenceschopné evropské podniky, které vyvíjejí průmyslové
výrobky a technologie, jež jsou nutné k dosažení energetické
účinnosti a nízkouhlíkových technologií v Evropě
i mimo ni. Naším cílem je evropská pracovní síla, která
je kvalifikovaná k tomu, aby budovala a řídila energetický systém
zítřka. Naší vizí je důvěra investorů
vybudovaná díky cenovým signálům, které odrážejí dlouhodobé potřeby
a cíle politiky. Především je však naším cílem energetická
unie, jejímž jádrem jsou občané, kteří přijmou odpovědnost
za přechod na jiné zdroje energie, využívají výhod plynoucích z nových
technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí
na trhu, a kde je zranitelným spotřebitelům poskytována ochrana. Abychom našeho cíle dosáhli, musíme se
odklonit od ekonomiky závislé na fosilních palivech, v níž je dodávka
energie centralizovaná a určovaná nabídkou a která vychází ze starých
technologií a zastaralých obchodních modelů. Musíme posílit postavení
spotřebitelů tím, že jim poskytneme informace a možnost volby
a zavedeme flexibilitu pro řízení poptávky a nabídky. Musíme se
odklonit od fragmentovaného systému, který se vyznačuje nekoordinovanými
vnitrostátními politikami, tržními překážkami a oblastmi izolovanými
od energie. Evropský energetický systém v číslech Z nejnovějších údajů vyplývá, že EU dovezla 53 % energie v ceně přibližně 400 miliard EUR, což ji činí největším dovozcem energie na světě. U šesti členských států je dovoz veškerého jejich plynu závislý na jednom externím dodavateli, a tyto státy jsou tudíž příliš vystaveny riziku výkyvů dodávek. Rovněž se odhaduje, že každý další 1% nárůst úspor energie snižuje dovoz plynu o 2,6 %[1]. 75 % budov z bytového fondu je energeticky neúčinných. 94 % dopravy závisí na ropných produktech, jejichž dovoz dosahuje 90 %. EU vynaložila celkem120 miliard EUR ročně – přímo nebo nepřímo – na energetické subvence, které často nejsou opodstatněné[2]. Do odvětví energetiky v EU je až do roku 2020 třeba investovat přes 1 bilion EUR[3]. Velkoobchodní ceny elektřiny jsou v evropských zemích nízké, i když stále o 30 % vyšší než ve Spojených státech. Zároveň se však v porovnání s rokem 2012 ceny elektřiny pro domácnosti po připočtení daně v roce 2013 zvýšily v průměru o 4,4 %. Velkoobchodní ceny plynu jsou stále více než dvakrát vyšší než v USA[4]. Cenový rozdíl oproti ostatním ekonomikám má dopad na konkurenceschopnost našeho průmyslu, zejména na průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností. Evropské podniky působící v oblasti obnovitelné energie dosahují ročního obratu ve výši celkem 129 miliard EUR a zaměstnávají více než milion lidí[5]. Evropské společnosti se podílejí 40 % na všech patentech v oblasti technologií výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů[6]. Zásadním úkolem je i nadále udržet vedoucí úlohu Evropy v oblasti globálních investic do obnovitelné energie[7]. Evropská unie má v
současnosti stanovené předpisy upravující oblast energie
na evropské úrovni, v praxi však existuje 28 vnitrostátních
regulačních rámců. V tomto trendu nelze pokračovat. Integrovaný
trh s energií je nezbytný k vytvoření větší konkurence, dosažení
účinnějšího trhu díky lepšímu využívání zařízení na výrobu
energie v celé EU a stanovení dostupných cen pro spotřebitele. Maloobchodní trh nefunguje
řádně. Mnohé domácnosti mají na výběr příliš málo
dodavatelů energie a nad svými náklady na energii mají příliš malou
kontrolu. Nepřijatelně vysoký podíl evropských domácností si
nemůže dovolit platit účty za energii. Energetická
infrastruktura zastarává a není přizpůsobena zvýšené výrobě
energie z obnovitelných zdrojů. Je třeba přilákat
investice, avšak současné uspořádání trhu a vnitrostátní
politiky nejsou dostatečně motivační a pro potenciální
investory jsou nepředvídatelné. I nadále existují
energeticky izolované oblasti, jelikož mnohé trhy nejsou dostatečně
propojeny se svými sousedy. To spotřebitelům zvyšuje náklady
a vystavuje je zranitelnosti při zabezpečování dodávek energie. EU má stále
vedoucí postavení v oblasti inovací a obnovitelné energie, ale
ostatní části světa nás rychle dohánějí. V oblasti
některých čistých, nízkouhlíkových technologií jsme svou pozici již
ztratili. Posílení investic
do podniků využívajících vyspělých technologií a schopných obstát
v celosvětové konkurenci prostřednictvím stabilních politik
přinese Evropě růst a zaměstnanost. Vzniknou nová
odvětví podnikání a budou zavedeny nové obchodní modely a nové
profesní profily. Taková změna zásadně ovlivňuje roli všech
aktérů v energetickém systému, včetně
spotřebitelů. Evropa musí nyní
učinit správnou volbu. Bude-li pokračovat v současném trendu,
bude nevyhnutelný přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku obtížnější
v důsledku ekonomických, sociálních a environmentálních nákladů
plynoucích z roztříštěnosti vnitrostátních trhů s energií.
Současné nízké ceny ropy a plynu představují historickou
příležitost a s ohledem na klesající náklady na čistší formy energie,
silnou politiku EU v oblasti změny klimatu a zavádění
nových technologií je této situace třeba využít a nastavit
energetickou politiku EU správným směrem: vytvořit energetickou unii.
2. DALŠÍ POSTUP Strategie energetické unie má pět
vzájemně se posilujících a úzce propojených dimenzí, jejichž
účelem je dosáhnout větší bezpečnosti dodávek energie,
udržitelnosti a konkurenceschopnosti: – bezpečnost dodávek energie, solidarita
a důvěra; – plně integrovaný evropský trh
s energií; – energetická účinnost přispívající
ke zmírnění poptávky; – dekarbonizace hospodářství a – výzkum, inovace a konkurenceschopnost 2.1 Bezpečnost dodávek energie,
solidarita a důvěra V květnu 2014 poukázala Komise
ve své strategii energetické bezpečnosti[8] na přetrvávající
zranitelnost EU vůči rizikům výkyvů externích dodávek
a vyzvala tvůrce politik na vnitrostátní úrovni
i na úrovni EU, aby občanům dali jasně najevo, jaké
možnosti se nabízí při snižování závislosti na určitých
palivech, dodavatelích energie a trasách dodávek. Energetická unie z této
strategie vychází. Hlavními faktory pro zajištění
bezpečných dodávek energie je dokončení vnitřního trhu
s energií a účinnější spotřeba energie. To závisí na
větší transparentnosti, jakož i větší solidaritě
a důvěře mezi členskými státy. Bezpečnost dodávek
energie v EU úzce souvisí s jejími sousedy. Společné přístupy
v oblasti energetiky mohou posílit všechny části Evropské unie,
například v případě nedostatečných dodávek nebo jejich
výpadků. Duch solidarity v oblasti energetiky je výslovně uveden
ve Smlouvě a je základem energetické unie. Diverzifikace dodávek (energetických
zdrojů, dodavatelů a tras) Politické výzvy
v průběhu posledních měsíců ukázaly, že diverzifikace
zdrojů energie, dodavatelů a tras je zásadní pro zajištění
bezpečnosti a odolnosti dodávek energie evropským občanům
a podnikům, které očekávají, že budou mít kdykoliv přístup
k cenově dostupné a konkurenceschopné energii. Pro zajištění diverzifikace dodávek plynu je třeba zintenzivnit
práci na jižním koridoru pro přepravu plynu, aby středoasijské
země mohly svůj plyn vyvážet do Evropy. Zřízení uzlů
zkapalněného plynu v severní Evropě, do nichž jsou zapojeni
četní dodavatelé, značně posiluje bezpečnost dodávek
energie. Tento příklad je třeba následovat i ve střední
a východní Evropě a rovněž ve Středomoří, kde se
připravuje středomořský plynárenský uzel. Na výstavbě infrastruktury pro dodávání
nových zdrojů plynu do EU se podílí mnoho partnerů a jedná se o
složitý a nákladný proces. Řešení těchto otázek vyžaduje
rozhodná opatření na úrovni EU. Komise tento proces ještě více
podpoří a poskytne mu všechny dostupné finanční nástroje
Společenství, zejména budoucí evropský fond pro strategické investice
(EFSI), a do procesu plně zapojí evropské finanční instituce. Je
však zapotřebí, aby v EU existovala nezbytná infrastruktura,
včetně možnosti zpětných toků, která by plyn rozvedla tam,
kde je ho třeba. Prozkoumáme plný potenciál zkapalněného
zemního plynu (LNG), včetně možnosti využít ho jako rezervy v
krizových situacích, kdy do Evropy přes stávající plynárenské
soustavy neproudí dostatek plynu. Zvyšování objemu obchodu se zkapalněným
zemním plynem napomůže harmonizaci světových cen zemního plynu. Ceny
zkapalněného zemního plynu byly v posledních letech oproti cenám plynu z
plynovodu vyšší, zejména v důsledku vysokých nákladů na
zkapalňování, znovuzplyňování a přepravu a rovněž
v důsledku poptávky v Asii. V zájmu řešení těchto problémů
Komise vypracuje ucelenou strategii pro zkapalněný zemní plyn, která se
rovněž bude zabývat nezbytnou dopravní infrastrukturou propojující
přístupová místa pro zkapalněný zemní plyn s vnitřním
trhem. V této souvislosti se bude řešit i potenciál skladování plynu
v Evropě a regulační rámec, který je nutný k zajištění
dostatečných zásob plynu na zimní období. Komise bude též pracovat
na odstranění překážek dovozu zkapalněného zemního plynu
z USA a od jeho dalších producentů. Vzhledem k závislosti EU
na dovozu a celosvětovým problémům v oblasti
změny klimatu musíme přijmout dodatečná opatření
ke snížení spotřeby ropy v EU. Ceny ropy jsou
v současné době nízké z důvodu nadbytečné produkce a
rovněž nižší spotřeby a zvýšené energetické účinnosti[9]. EU je vysoce závislá
na dovozu jaderného paliva a souvisejících služeb do těch
členských států, v nichž je součástí skladby zdrojů energie
jaderná energie. Diverzifikace dodávek je důležitá pro zajištění
bezpečnosti dodávek. Komise zaktualizuje a posílí požadavky týkající
se informací o projektech jaderných zařízení, které mají být poskytnuty
v souladu s článkem 41 Smlouvy o Euratomu. Ke snižování naší
závislosti na dovozu energie rovněž přispívá energie
vyráběná v Evropě. Jedná se zejména o obnovitelné zdroje
energie, potřebné pro dekarbonizaci, jakož i konvenční a – pro
ty členské státy, které se tak rozhodnou – nekonvenční zdroje
fosilních paliv. Jednou takovou možností je těžba ropy a zemního
plynu z nekonvenčních zdrojů v Evropě, jako například
těžba břidlicového plynu, pod podmínkou, že budou náležitě
řešeny otázky souhlasu veřejnosti a dopadu na životní
prostředí.
Spolupráce v oblasti zabezpečení dodávek
energie
Členské státy,
provozovatelé přenosových soustav, energetický průmysl a všechny
další zúčastněné strany musí úzce spolupracovat, aby evropským
občanům a podnikům zajistily vysokou úroveň
bezpečnosti dodávek energie. Pokud jde o ropu,
důležité kroky byly podniknuty již v roce 2009, kdy byla přijata
směrnice o zásobách ropy[10],
podle níž musí členské státy vytvořit a udržovat minimální zásoby
ropy a ropných produktů. Členské státy je
třeba ujistit, že v případě nedostatečných dodávek se
mohou spolehnout na své sousedy. Zpráva Komise z roku 2014 o
schopnosti krátkodobě čelit výpadkům dodávek v odvětví
plynu[11]
zdůraznila potřebu užší spolupráce při řešení
případného narušení dodávek. V zájmu zavedení mechanismu společného
řešení krizí navrhne Komise preventivní plány a krizové plány
na regionální úrovni a úrovni EU, včetně smluvních stran
energetického společenství. Solidarita mezi členskými státy, zejména
v případě krize dodávek, musí být posílena. Tyto otázky
a zkušenosti s prováděním nařízení budou zohledněny
při návrhu revize nařízení o bezpečnosti dodávek zemního
plynu. Komise posoudí možnosti
dobrovolných mechanismů sdružování poptávky při společném nákupu
plynu během krize a v případech, kdy jsou členské státy závislé
na jediném dodavateli. Takové mechanismy by musely být plně
v souladu s pravidly WTO a pravidly hospodářské soutěže EU.
Mnohé členské státy
nemají v současné době odpovídající rámec upravující
bezpečnost dodávek energie a při posuzování bezpečnosti
dodávek elektrické energie používají zastaralé a nejednotné přístupy.
Ve spolupráci s členskými státy stanoví Komise řadu
stupňů přijatelného rizika pro případy přerušení
dodávek a zavede objektivní věcné celoevropské posouzení bezpečnosti
dodávek energie, které by se zabývalo situací v členských státech.
Přitom zohlední přeshraniční toky, výrobu energie
z variabilních obnovitelných zdrojů, reakci na straně poptávky
a možnosti skladování. Kapacitní mechanismy by měly být zavedeny
pouze pro účely zabezpečování dodávek energie v případech,
kdy posouzení adekvátnosti regionálního systému na takovou potřebu
upozorní, s přihlédnutím k případné energetické účinnosti a reakci
strany poptávky[12]. Silnější úloha Evropy na světových
trzích s energií V případě
energetické unie se nejedná o samoúčelný projekt. Silnější
a jednotnější EU může konstruktivněji spolupracovat se
svými partnery k vzájemnému prospěchu. Energetická politika je
často využívána jako nástroj zahraniční politiky, zejména
v zemích, které jsou významnými producenty, a tranzitních zemích. Tuto
skutečnost je třeba zohlednit při projednávání evropské
vnější energetické politiky. Evropská unie proto musí
zlepšit svou schopnost prosadit se na světových trzích s energií. Společně se svými hlavními
partnery bude Evropská unie usilovat o zdokonalený systém globální správy
v oblasti energetiky, což povede ke konkurenceschopnějším
a transparentnějším celosvětovým trhům s energií. Obchodní politika EU přispívá k větší
bezpečnosti dodávek energie a diverzifikaci tím, že do obchodních
dohod uzavřených s partnery EU začleňuje ustanovení týkající se
energie. Pokud EU vyjednává dohody se zeměmi, které jsou důležité
z hlediska zabezpečení dodávek energie, bude Komise usilovat v prvé
řadě o vyjednání ustanovení týkajících se energie, která
přispívají k zabezpečení dodávek energie, zejména ustanovení o
přístupu ke zdrojům a udržitelných cílech, které si energetická unie
stanovila. V obecné rovině bude Komise usilovat o program aktivního obchodu a investic v oblasti
energetiky, včetně přístupu evropských energetických technologií
a služeb na zahraniční trhy[13]. Jako součást obnovené
evropské diplomacie v oblasti energie a klimatu využije EU všechny své
nástroje zahraniční politiky k tomu, aby uzavřela strategická
partnerství v oblasti energetiky se stále
významnějšími producentskými a tranzitními zeměmi či
regiony, jako jsou Alžírsko, Turecko, Ázerbájdžán, Turkmenistán, Blízký
východ, Afrika a další potenciální dodavatelé. EU bude dále rozvíjet své
partnerství s Norskem, které je druhým největším dodavatelem ropy
a zemního plynu do EU. EU bude i nadále plně
začleňovat Norsko do své vnitřní energetické politiky. EU
bude také rozvíjet své partnerství se zeměmi, jako jsou Spojené státy a
Kanada. Jakmile to podmínky dovolí, bude EU zvažovat novou koncepci vztahů
s Ruskem v oblasti energetiky, které by ku vzájemnému prospěchu
obou stran vycházely z rovných podmínek pro otevření trhu, spravedlivou
hospodářskou soutěž, ochranu a bezpečnost životního
prostředí. Zvláštní pozornost bude
věnována zlepšení strategického partnerství v oblasti energetiky
s Ukrajinou. To se bude zabývat otázkami týkajícími se významu Ukrajiny
jako tranzitní země, jakož i aspekty souvisejícími s reformami ukrajinského
trhu s energií, jako je například modernizace její plynárenské
soustavy, vytvoření vhodného regulačního rámce pro trh
s elektrickou energií a zvyšování energetické účinnosti
na Ukrajině jakožto způsobu, jak snížit její závislost
na dovážené energii. Pokud jde o bezprostřední sousedství EU, navrhne Komise
posílení energetického společenství v zájmu
zajištění účinného provádění acquis EU v oblasti
energetiky, životního prostředí a hospodářské soutěže,
reforem trhu s energií a motivačních investic
v odvětví energetiky. Cílem je užší integrace energetických trhů
EU a energetického společenství. Vztahy s partnery v oblasti
energetiky v rámci evropské politiky sousedství (EPS) budou zváženy v
probíhajícím přezkumu EPS. Větší
transparentnost dodávek plynu Důležitým prvkem
při zabezpečování dodávek energie (a zejména plynu) je zajištění
plného souladu dohod o nákupu energie ze třetích zemí s právními
předpisy EU. Takové kontroly souladu mezivládních dohod
a souvisejících obchodních dohod se v současné době provádějí
na základě příslušného rozhodnutí[14] poté, co členský
stát a třetí země uzavřou dohodu. V praxi se ukázalo, že
opětovné vyjednávání těchto dohod je velmi obtížné. Pozice
signatářů je předem stanovena, což vytváří politický tlak
neměnit žádný aspekt dohody. V budoucnu by Komise měla být
informována o sjednávání mezivládních dohod již od počáteční
fáze, aby bylo zajištěno lepší předběžné posouzení souladu
mezivládních dohod s pravidly vnitřního trhu i kritérii
bezpečnosti dodávek energie. Účast Komise na těchto
jednáních se třetími zeměmi a přechod ke standardním
smluvním doložkám by rovněž mohl účinněji zabránit
nepřiměřenému tlaku a zajistit dodržování evropských
pravidel. Komise proto přezkoumá rozhodnutí o mezivládních dohodách
a navrhne možnosti, jak zajistit, aby EU v jednáních se třetími
zeměmi vystupovala jednotně. V souvislosti
s přezkumem nařízení o bezpečnosti dodávek plynu
Komise rovněž navrhne, aby byla zajištěna přiměřená
transparentnost obchodních smluv o dodávkách plynu, které mohou mít dopad
na bezpečnost dodávek energie v EU, a zároveň zachována
důvěrnost citlivých informací. 2.2 Plně integrovaný vnitřní trh s
energií I přes pokrok dosažený
v nedávných letech evropský energetický systém stále nefunguje tak, jak
má. Současné uspořádání trhu nevede k dostatečným investicím,
koncentrace trhu a slabá hospodářská soutěž i nadále
představují problém a oblast energetiky v EU je stále příliš
nejednotná. Je třeba poskytnout nový politický impuls pro dokončení
vnitřního trhu s energií. Technické možnosti
vnitřního trhu: propojení trhů prostřednictvím propojení
energetických soustav V současnosti
nepostačují evropské přepravní soustavy elektřiny a zemního
plynu, zejména přeshraniční propojení, k tomu, aby vnitřní
trh s energií řádně fungoval a zbývající energeticky
izolované oblasti byly napojeny na hlavní elektrorozvodnou
a plynárenskou síť. V posledních letech
se zrychlila práce na projektech v oblasti infrastruktury, zejména
s ohledem na nedávné události na východní hranici Evropské unie.
V roce 2013 určila Evropská unie 248 projektů společného
zájmu v oblasti energetické infrastruktury. V průběhu
tohoto roku a poté každé dva roky bude seznam revidován a aktualizován[15]. V roce 2014
určila evropská strategie energetické bezpečnosti v oblasti
infrastruktury 33 projektů, které mají zásadní význam pro zlepšení
bezpečnosti dodávek energie a lepší propojení energetických
trhů. Pro elektrickou
energii byl stanoven konkrétní minimální cíl propojení ve výši 10 %
instalované kapacity výroby elektrické energie členských států;
tohoto cíle by mělo být dosaženo do roku 2020. Opatření nezbytná
k dosažení tohoto 10% cíle jsou uvedena ve sdělení Komise, které
se předkládá současně s tímto strategickým rámcem energetické
unie. V roce 2016 podá Komise zprávu o opatřeních nezbytných pro
dosažení 15% cíle do roku 2030. Přechod na
bezpečnější a udržitelnější energetický systém si vyžádá
rozsáhlé investice do výroby, sítí a energetické účinnosti,
jejichž hodnota se v příštím desetiletí odhaduje přibližně
na 200 miliard EUR ročně[16].
Ačkoliv náklady na většinu těchto investic ponese soukromý
sektor, bude mít zajištění přístupu k financování klíčový
význam. V současnosti poskytují prostředky Evropská
investiční banka, Nástroj pro propojení Evropy a evropské strukturální a
investiční fondy. Dodatečnou podporu kromě toho poskytne
navrhovaný evropský fond pro strategické investice, a tím dále usnadní
přístup k finančním prostředkům pro projekty
evropského významu, jako například v oblasti energetických sítí,
obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Komise
prozkoumá návrhy na režimy investic do energetiky, které sdružují zdroje
k financování hospodářsky životaschopných investic a zabraňují
narušení a fragmentaci trhu. Investoři mohou
využívat investičního portálu, který se v současnosti vytváří
jako součást Evropského fondu pro strategické investice a jehož
účelem je posílit transparentnost evropského seznamu
investičních projektů, a zpřístupnit tak informace potenciálním
investorům. Komise rovněž sdruží informace o projektech
v oblasti infrastruktury financovaných Nástrojem pro propojení Evropy a
fondy politiky soudržnosti EU s cílem zajistit soudržnost široké škály
stávajících systémů financování a maximalizovat jejich dopad. Komise bude
pravidelně hodnotit provádění významných projektů v oblasti
infrastruktury, které přispívají k vytváření energetické unie,
zejména v rámci opatření přijatých v návaznosti na projekty
společného zájmu. Jako součást tohoto hodnocení předloží Komise
výroční zprávu o pokroku při dosahování 10% cíle propojení
elektroenergetických sítí se zvláštním důrazem na provádění
regionálních akčních plánů. V neposlední řadě Komise
rovněž svolá specializované fórum pro energetickou infrastrukturu, kde by
měl být s členskými státy, příslušnými skupinami regionální
spolupráce a rovněž orgány EU projednáván pokrok. Fórum se poprvé
sejde na konci roku 2015. Provádění a aktualizace
předpisů upravujících vnitřní trh s energií Důsledné
provádění a přísné prosazování stávajících právních
předpisů v oblasti energetiky a souvisejících oblastí má pro
stanovení energetické unie prvořadý význam. Nemá
smysl vytvářet nové politiky a zavádět nové přístupy na
slabých základech. Komise v této souvislosti využije veškeré
dostupné politické nástroje a bude trvat na tom, že členské státy
plně provedou a budou prosazovat třetí balíček
opatření pro vnitřní trh s energií, zejména pokud jde
o oddělení a nezávislost regulačních orgánů. V zájmu
využití evropských strukturálních a investičních fondů pro
spolufinancování investic do energetiky je třeba předběžně
splňovat určité podmínky. To přispěje k zajištění
dodržování předpisů EU v oblasti energetiky. Přísné prosazování pravidel
hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě pomůže zabránit
tomu, aby podniky narušovaly vnitřní trh s energií. Prosazování
antimonopolních opatření zajistí volný tok energie tím, že tato
opatření budou řešit územní omezení veřejných zakázek na
dodávky, jakož i otázky předcházejících/navazujících trhů
a otázky uzavření sítí (včetně propojovacího vedení).
Prosazováním právních předpisů v oblasti hospodářské
soutěže Komise rovněž posoudí vývoj a tvorbu cen energií. Dobře fungující vnitřní trh
s energií potřebuje účinný regulační rámec. Třetí
balíček opatření pro vnitřní trh s energií stanovil orgány
pro zajištění spolupráce mezi provozovateli přenosových nebo
přepravních soustav a regulačními orgány. Fungování těchto
orgánů bude posíleno v rámci diskuse o uspořádání trhu.
Rozhodnutí těchto orgánů v současné době stále
ještě odrážejí vnitrostátní stanoviska. Provoz přenosových či
přepravních soustav bude muset být mnohem více integrován, aby
splňoval požadavky transformovaného energetického systému. Aby evropské
sítě provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav pro
elektřinu a zemní plyn (ENTSO-E/G), které byly rovněž zřízeny
v rámci třetího balíčku opatření pro vnitřní trh
s energií, dostály této úloze, musí být modernizovány. Bude třeba
vytvořit regionální operační střediska, která budou účinně
plánovat a řídit přeshraniční toky elektřiny
a zemního plynu. V rámci třetího balíčku
opatření pro vnitřní trh s energií byla vytvořena Agentura
pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), jejíž úlohou
je poskytovat pomoc vnitrostátním regulačním orgánům, zejména pokud
jde o přeshraniční otázky. V současné době však
agentura v prvé řadě vydává doporučení a stanoviska. Má
velmi omezená rozhodovací práva, rozhodnutí může například
přijímat pouze na žádost vnitrostátních regulačních orgánů
nebo tehdy, pokud tyto orgány nepřijmou rozhodnutí v určité
lhůtě. Je třeba zintenzivnit celounijní regulaci jednotného
trhu, a to významným posílením pravomocí a nezávislosti agentury ACER
při jejím výkonu regulačních funkcí na evropské úrovni tak, aby mohla
účinně dohlížet na rozvoj vnitřního trhu s energií
a vypracování souvisejících tržních pravidel, jakož i řešit všechny
přeshraniční otázky nezbytné pro hladké fungování vnitřního trhu[17]. Třetí balíček opatření pro
vnitřní trh s energií rovněž stanovil přijetí kodexů
sítě v zájmu harmonizace toku elektřiny a zemního plynu mezi
různými přenosovými a přepravními soustavami. Tuto činnost
je třeba dokončit, a zajistit tak lepší fungování
přeshraničních trhů s energií. Integrace výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů energie do trhu s energií vyžaduje
v členských státech i za jejich hranicemi pružné trhy, a to jak
na straně nabídky, tak na straně poptávky. Musí tedy dojít
k významnému rozvoji elektrických sítí. Je třeba rozšířit možnosti
pro distribuovanou výrobu a řízení poptávky, včetně
vnitrodenních trhů, a zavést nová vysokonapěťová dálková
propojení (tzv. supersítí) a nové technologie skladování. Komise připraví ambiciózní legislativní
návrh, jehož cílem bude reforma trhu s elektřinou a propojení
velkoobchodu a maloobchodu. Tím se zvýší bezpečnost dodávek energie
a zajistí lepší přizpůsobení trhu s elektřinou na
přechod k jiným zdrojům energie, což přinese řadu
nových výrobců, zejména u obnovitelných zdrojů energie, a umožní plné
zapojení spotřebitelů do trhu, zejména prostřednictvím
reakce poptávky. Užší integrace, včetně na regionální úrovni,
větší objem přeshraničního obchodu a rozvoj krátkodobých
a dlouhodobých trhů s účinnou tvorbou cen přinesou
správné investiční signály, jakož i nezbytnou flexibilitu v zájmu
integrace nových zdrojů energie do trhu s energií. Plně fungující vnitřní trh
s energií, který poskytuje účinné investiční signály, je
nejlepším prostředkem, jak snížit potřebu existence kapacitních
mechanismů. Komise již vypracovala pokyny[18]
a pravidla[19]
pro omezení negativních účinků nesprávně koncipovaných,
fragmentovaných a nekoordinovaných veřejných intervencí. Nicméně
účinné uplatňování těchto pokynů může být pouze prvním
krokem pro zajištění většího souladu rozdílných regulačních
nástrojů upravujících vnitrostátní trhy, jako jsou kapacitní mechanismy
a nekoordinované režimy podpory obnovitelných zdrojů energie[20]. I když jsou
jisté formy veřejné intervence v některých případech
nezbytné a opodstatněné pro řešení selhání trhu, některé z
nich měly závažný nepříznivý dopad na účinné fungování vnitřního
trhu s energií. Komise bude spolupracovat s členskými státy
s cílem zajistit, aby kapacitní mechanismy a podpora výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů byly plně v souladu
se stávajícími předpisy a nenarušovaly vnitřní trh s energií.
Dotace, jež škodí životnímu prostředí, musí být úplně ukončeny[21]. Při udávání
správných investičních signálů bude hrát důležitou úlohu také
reformovaný systém obchodování s emisemi. V neposlední řadě Komise zajistí
větší transparentnost ve skladbě nákladů a cen energie, a
to tak, že vypracuje mechanismy pravidelného a podrobného sledování
a podávání zpráv, včetně dopadů nákladů a cen
energie na konkurenceschopnost. Zvláštní pozornost bude věnována
veřejným intervencím, jako jsou regulované sazby, politiky zdanění
energie a úroveň veřejné podpory, jakož i jejich
dopadům na mechanismy stanovování cen, včetně deficitů
sazeb za elektrickou energii. Posílená regionální spolupráce v rámci
společného rámce EU Členské státy musí při stanovování
svých energetických politik v rámci energetické unie navzájem koordinovat svou
činnost a spolupracovat se svými sousedy. Technické provádění různých
prvků strategie energetické unie bude velmi složité. Některé prvky,
jako jsou nová tržní opatření pro krátkodobé trhy s plynem
a elektřinou nebo začlenění činností provozovatelů
přepravních soustav, by měly být rozvíjeny a prováděny
na regionální úrovni jakožto krok k dosažení úplné celounijní
integrace trhu. Budoucí iniciativy mohou vycházet ze stávajících
mechanismů, jako je například pentalaterální energetické fórum nebo
plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP). Úspěchy
v těchto oblastech by měly fungovat jako katalyzátor pro další
regiony. Komise zajistí, aby se všechny regionální iniciativy vyvíjely
soudržným způsobem a vedly k vytvoření plně
integrovaného jednotného trhu s energií. Ve střední a jihovýchodní Evropě je
vzhledem k její značné zranitelnosti třeba zlepšit spolupráci,
solidaritu a důvěru. Zvláštní ujednání o spolupráci by
pomohla urychlit lepší integraci těchto trhů do širšího
evropského trhu s energií, což by zlepšilo likviditu a odolnost
energetického systému a umožnilo by plné využití energetické účinnosti
daného regionu a jeho potenciálu obnovitelných zdrojů energie. V této
souvislosti přijme Komise prioritně konkrétní iniciativy. Pokud jde o Severní a Baltské moře,
bude Komise spolupracovat s členskými státy a odvětvím
při snižování nákladů u těchto mořských energetických
systémů. Co přinese nová politika
spotřebitelům? V energetické unii by spotřebitelé
v jednom členském státu měli mít možnost činit informovaná
rozhodnutí a volně a nekomplikovaně nakupovat energii od podniku
v jiném členském státě. To vyžaduje další přizpůsobení
stávajících vnitrostátních regulačních rámců, neboť převážná
většina evropských domácností je i nadále pasivními spotřebiteli.
V některých členských státech mají spotřebitelé omezené
možnosti výběru dodavatelů a přechod mezi dodavateli je
poměrně složitý. Aby spotřebitelé měli více možností,
musí členské státy a jejich orgány v plném rozsahu provést
a prosazovat stávající evropské předpisy, včetně pravidel
na ochranu spotřebitele. Nezbytná podpůrná opatření by
měly provést také regionální a místní orgány, aby spotřebitelé
měli k dispozici srozumitelné a snadno dostupné informace, uživatelsky
přívětivé nástroje a finanční pobídky pro úsporu energie. Inteligentní technologie pomohou
spotřebitelům a podnikům, které jim poskytují energetické
služby, plně využít příležitostí, které trh s energií skýtá, a
to tím, že převezmou kontrolu nad svou spotřebou energie
(a případnou samovýrobou). To přinese větší flexibilitu
trhu a mohlo by spotřebitelům snížit náklady. Komise bude i nadále usilovat o
prosazování normalizace, podporovat vnitrostátní zavádění inteligentních
měřičů[22]
a podněcovat další rozvoj inteligentních spotřebičů a inteligentních
sítí v zájmu zvýhodňování flexibilního využívání energie. Vyvine synergie
mezi energetickou unií a jednotným digitálním trhem a přijme
opatření na zajištění ochrany soukromí a kybernetické
bezpečnosti. To však bude fungovat pouze tehdy, vyšlou-li
tržní ceny správné signály. Regulované sazby v řadě
členských států stále omezují rozvoj účinné hospodářské
soutěže, což odrazuje investice a vstup nových účastníků na
trh. Regulované ceny pro koncové uživatele jsou často využívány
k ochraně domácností nebo dokonce firemních zákazníků před
zvyšováním nákladů na energii. Tato opatření pak dopadají na
spotřebitele, jichž se regulace cen netýká, elektroenergetické podniky
a/nebo veřejné finance, jimž vznikají deficity sazeb za elektrickou
energii. Dlouhodobě však tato opatření poškozují zájmy
spotřebitelů, kterým mají naopak pomoci. Komise bude usilovat o
postupné rušení regulovaných cen pod úrovní nákladů
prostřednictvím hospodářské soutěže a rámců pro správu
ekonomických záležitostí. Rovněž členské státy vyzve, aby vypracovaly
plán pro postupné rušení všech regulovaných cen. Ochrana zranitelných spotřebitelů Energetická chudoba negativně
ovlivňuje životní podmínky a zdraví. Má mnoho příčin,
většinou nízký příjem v kombinaci s podmínkami všeobecné chudoby,
energeticky náročnými budovami a systémem pronajímání domů a
bytů, který nepodporuje prosazování energetické účinnosti.
Energetickou chudobu lze řešit pouze kombinací opatření, zejména
v sociální oblasti a v rámci působnosti orgánů
na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Při postupném rušení
regulovaných cen musí členské státy navrhnout mechanismus na ochranu
zranitelných spotřebitelů, nejlépe v rámci obecného systému
sociálního zabezpečení. Pokud by takový mechanismus byl zaveden
prostřednictvím trhu s energií, mohl by být proveden na základě
takových režimů, jako je solidární sazba nebo sleva v účtech za
energii. Náklady na takové režimy musí nést společně
spotřebitelé, kteří nejsou způsobilí k využívání výhod tohoto
mechanismu. Proto je důležité, aby byl tento systém dobře zacílen
a udržoval celkové náklady na nízké úrovni a omezoval narušení trhu
plynoucí z regulovaných cen (a tím například zabránil dalšímu zvyšování
sazebních deficitů v členských státech). 2.3 Energetická účinnost jakožto krok ke
zmírnění poptávky po energii V říjnu 2014 stanovila Evropská rada na
úrovni EU orientační cíl pro zlepšení energetické účinnosti
v roce 2030 o nejméně 27 %. Do roku 2020 bude tento cíl
přezkoumán, neboť se uvažuje o jeho zvýšení na 30 %.
V této souvislosti je třeba zásadně přehodnotit
energetickou účinnost a přistupovat k ní jako k vlastnímu
zdroji energie, jehož hodnota je rovna hodnotě ušetřené energie. V
rámci přezkumu uspořádání trhu Komise zajistí, že energetická
účinnost a reakce strany poptávky mohou rovnoměrně konkurovat výrobní
kapacitě. Většinu opatření je třeba
provést na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, Komise však
může hrát významnou úlohu při vytváření vhodného rámce pro
zajištění pokroku. Komise proto členské státy vyzve, aby ve svých
politikách zvážily v prvé řadě energetickou účinnost. EU již zavedla celosvětově
jedinečný soubor opatření, jejichž cílem je zajistit větší
účinnost při spotřebě energie. Prostřednictvím
předpisů o označování energetické účinnosti
a ekodesignu mohou spotřebitelé činit informovaná rozhodnutí v
oblasti spotřeby energie. Opatření ke zvýšení účinnosti
spotřeby energie musí sice přijmout všechna hospodářská
odvětví, Komise však bude věnovat zvláštní pozornost těm z nich,
která mají obrovský potenciál energetické účinnosti, zejména odvětví
dopravy a stavebnictví. Komise dále zavede synergie mezi politikami
energetické účinnosti, politikami v oblasti účinného využívání
zdrojů a cyklickou ekonomikou, včetně využití potenciálu
produkce energie z odpadů. Zvyšování energetické
účinnosti ve stavebnictví Vytápění a chlazení je
největším zdrojem poptávky po energii v Evropě a většina
plynu dovezeného do Evropy se používá pro tyto účely. Je třeba
podchytit potenciál značných úspor vzniklých díky vyšší efektivitě
centrálního vytápění a chlazení a tato otázka bude předmětem
strategie Komise. Členské státy musí přijmout
opatření, zejména na místní a regionální úrovni, pro využití
potenciálu energetické účinnosti budov. Přilákání investic
v potřebném měřítku je stále problematické, zejména
na místní úrovni, především kvůli nedostatečné
informovanosti a nedostatku potřebných znalostí
nízkorozpočtového financování. Komise podpoří způsoby, jak
zjednodušit přístup ke stávajícím finančním prostředkům
a řídícím orgánům evropských strukturálních a investičních
fondů, a zúčastněným stranám nabídne standardní modely
financování pro finanční nástroje, podpoří nové finanční režimy
založené na sdílení rizik a výnosů a zavede nové způsoby
financování a podpory v oblasti poskytování technické pomoci.
Finanční podporu je třeba zkombinovat s technickou podporou tak,
aby bylo možné sdružit projekty malého rozsahu do rozsáhlejších
programů, což může snížit transakční náklady a do
značné míry přilákat soukromý sektor. Pro dosažení pokroku v oblasti energetické
účinnosti v EU i mimo ni je důležitá činnost prováděná v
rámci iniciativ „inteligentní města a obce“, jakož i Paktu starostů
a primátorů, které v prvé řadě realizují starostové,
organizace občanské společnosti, investoři, finanční
instituce a poskytovatelé služeb. Toto úsilí má plnou podporu Komise.
Komise také vypracuje iniciativu nazvanou „globální excelence pro tvorbu
politik v oblasti energetické účinnosti“ jako příspěvek k
akčnímu plánu energetické účinnosti skupiny G20. Bude důrazně
podporovat přijetí ambiciózních cílů v oblasti energetické
účinnosti a cílů v rámci takových fór, jako je inciativa
OSN nazvaná „Udržitelná energie pro všechny“ a Mezinárodní energetická
agentura. EU zaujímá celosvětově vedoucí pozici v oblasti
technologií energetické účinnosti a výše uvedené by mělo podnítit
vývoz, růst a zaměstnanost v EU. Fondy EU a finanční prostředky
poskytnuté Evropskou investiční bankou mohou přinést značné
zlepšení. Evropský fond pro strategické investice je příležitostí k
mobilizaci rozsáhlých investic do obnovy budov. Investice v této
oblasti mohou přinést skvělé výsledky, pokud jde o růst
a pracovní místa. Přechod na energeticky
účinné dekarbonizované odvětví dopravy Doprava představuje více než 30 %
konečné spotřeby energie v Evropě. V zájmu realizace jejího
potenciálu energetické účinnosti je třeba se neustále
zaměřovat na zpřísňování standardů pro emise CO2
pro osobní i nákladní vozidla po roce 2020 a na opatření ke zvýšení
palivové účinnosti a snížení emisí CO2 pro těžká nákladní
vozidla a autobusy. Rovněž je třeba prosazovat lepší řízení
provozu jako moderní výhledový nástroj pro snížení emisí CO2. Toto úsilí by mělo být doplněno
opatřeními, jejichž cílem je lepší využívání potenciálu jednotného trhu a
internalizace vnějších nákladů. Komise bude podporovat využívání
režimů silničních poplatků založených na zásadách
„znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“ a bude
intenzivněji usilovat o vytvoření jednotného evropského dopravního
prostoru, založeného na optimálnějším využívání vozového parku.
Značných úspor paliva by mohlo být dosaženo rovněž odstraněním
překážek pro ty druhy dopravy, které neprodukující příliš velké
množství skleníkových plynů, jako je železnice, námořní doprava
a vnitrozemské vodní cesty, a zvýšením jejich přitažlivosti a
nákladové efektivnosti. Komise bude dále prosazovat iniciativu „Shift 2Rail“[23]. Komise rovněž přijme další
opatření k dekarbonizaci odvětví dopravy, které stále
v zásadě používá ropné produkty. To si vyžádá postupnou transformaci
celého dopravního systému, jakož i intenzivnější vývoj
a využívání alternativních paliv. Komise přijme další opatření
na podporu rychlého zavedení nezbytné infrastruktury, tj. čerpacích
a dobíjecích stanic[24].
Pronikání takových vozidel na trh závisí na současném zavádění
infrastruktury, vozidel a paliv. Elektrifikace dopravy je důležitá v zájmu
prolomení závislosti na ropě a dekarbonizace dopravy, zejména
silniční (krátké a střední vzdálenosti) a železniční
dopravy. Evropa musí urychlit elektrifikaci svého vozového parku a jiných
dopravních prostředků a zaujmout vedoucí postavení
v oblasti elektromobility a technologií pro skladování energie. To
vyžaduje plné začlenění elektrických vozidel do politik městské
mobility a elektrické sítě, a to jednak jako spotřebitelů
energie, a jednak jako zařízení pro její případné skladování. 2.4. Dekarbonizace hospodářství Nedílnou součástí energetické unie je
ambiciózní politika v oblasti změny klimatu. Politika EU
v oblasti změny klimatu je založena na celoevropském trhu
s uhlíkem (systém EU pro obchodování s emisemi), ambiciózních, avšak
spravedlivých vnitrostátních cílech pro snížení emisí skleníkových plynů
v odvětvích, na něž se systém obchodování s emisemi
nevztahuje, a na energetické politice, jejímž cílem je, aby Evropská unie
dosáhla prvenství v oblasti obnovitelné energie. Ambiciózní
politika EU v oblasti změny klimatu Dohoda ohledně rámce politiky v oblasti
klimatu a energetiky do roku 2030 stanovila pro EU závazek dosáhnout ve
srovnání s rokem 1990 alespoň 40% snížení vnitrostátních emisí
skleníkových plynů. Tím EU ambiciózně přispívá
k mezinárodním jednáním o klimatu vedeným za účelem dosažení
závazné dohody v oblasti změny klimatu v roce 2015. Tímto
příspěvkem se zabývá sdělení o cestě k Pařížské
dohodě, které se předkládá zároveň s tímto strategickým rámcem
pro energetickou unii. Komise společně s členskými státy
bude spolupracovat s dalšími velkými ekonomikami a snažit se je
přesvědčit, aby se připojily k evropským ambicím. Komise
tak bude činit prostřednictvím aktivní evropské diplomacie
v oblasti klimatu, která plně využívá nástrojů
uplatňovaných v oblasti obchodu a rozvoje. Základem evropské politiky v oblasti
změny klimatu je dobře fungující systém EU pro obchodování
s emisemi. Díky rezervě tržní stability a opatřením
potřebným k dosažení ambicióznějších cílů, o nichž
bylo rozhodnuto v rámci pro rok 2030, zajistí systém EU pro obchodování
s emisemi rozumnou cenu emisí uhlíku a podpoří nákladově
efektivní snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise si přeje,
aby systém EU pro obchodování s emisemi plně působil jako
technologicky neutrální, nákladově efektivní a celounijní
motivační faktor pro investice do nízkouhlíkových technologií.
Prostřednictvím tvorby cen na úrovni EU posiluje systém fungování
vnitřního trhu s energií a podněcuje zavádění obnovitelných
zdrojů energie a dalších nízkouhlíkových a energeticky
účinných technologií. Politiky prevence úniku uhlíku by měly odrážet
míru úsilí dosaženého v jiných velkých ekonomikách. Pro odvětví, na něž se systém EU pro
obchodování s emisemi nevztahuje, je třeba vnitrostátní cíle teprve
stanovit. Odvětví půdy a lesnictví budou začleněna do
rámce EU pro rok 2030, čímž se zajistí, že rovněž tato odvětví
budou vhodným způsobem motivována snížit emise skleníkových plynů
a přispět k boji proti změně klimatu. Dosažení prvenství v oblasti obnovitelných
zdrojů energie Evropská unie je odhodlána stát se
světovou špičkou v oblasti obnovitelné energie a globálním
centrem pro vývoj nové generace technicky vyspělých
a konkurenceschopných obnovitelných zdrojů energie. EU si rovněž
vytyčila za cíl, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů
spotřebované v EU v roce 2030 činil alespoň 27 %. EU se již blíží splnění svého cíle pro
rok 2020, kterým je 20% podíl obnovitelných energií ve skladbě zdrojů
energie, náklady na nové větrné a solární kapacity se
výrazně snížily, a to zejména díky odhodlání EU v této oblasti,
a reformy režimů podpory pro další snižování nákladů jsou
v plném proudu. V zájmu dosažení 27% cíle je však třeba řešit
nové úkoly. Aby výroba energie z obnovitelných
zdrojů mohla být postupně a účinně integrována
do trhu, který podporuje konkurenceschopné obnovitelné zdroje energie
a podněcuje inovace, musí být trhy s energií a sítě na
obnovitelné zdroje energie připraveny[25].
Pro účely účinného přechodu na jiné zdroje energie je třeba
plně provést stávající právní předpisy a nová tržní pravidla, a
umožnit tak zavedení nových technologií, inteligentních sítí a zajistit reakci
strany poptávky. V souladu s pokyny k podpoře
v oblasti životního prostředí a energetiky je třeba výrobu
energie z obnovitelných zdrojů podporovat prostřednictvím
tržních mechanismů, které řeší selhání trhu, zajišťují
nákladovou efektivnost a zabraňují nadměrným vyrovnávacím
platbám nebo narušení trhu. Nízkonákladové financování kapitálově
náročných obnovitelných zdrojů energie závisí na existenci
stabilního investičního rámce, který snižuje regulační riziko. To je
nezbytné pro získání důvěry investorů a přilákání investic
z mezinárodních fondů, od stimulátorů velkoplošných projektů a z
družstev a domácností v tržním rámci, který brání zvyšování kapitálových
nákladů. Komise usnadní spolupráci[26]
a sbližování vnitrostátních režimů podpory, což povede
k většímu přeshraničnímu otevírání trhů, na
základě důkladných jednání s členskými státy ohledně
příslušných pokynů Komise[27]
a pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí
a energetiky. Při rozhodování investovat
do oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů je nutno brát
v úvahu konkrétní faktory, jako je dostupnost zdrojů a sítí,
souhlas veřejnosti, administrativní překážky a místo, kde dochází ke
spotřebě. Rovněž je při vývoji nové infrastruktury, zejména
propojení, nutno snížit náklady na začlenění elektrické energie
z obnovitelných zdrojů do vnitřního trhu s energií. EU musí investovat do moderních a udržitelných
alternativních paliv, včetně postupů výroby biopaliv, a
obecně do biohospodářství. To nám umožní udržet si vedoucí pozici
v oblasti technologií a průmyslu a splnit cíle v oblasti
změny klimatu. EU bude rovněž muset zohlednit dopady bioenergie
na životní prostředí, využívání půdy a produkci potravin.
Investiční plán EU, jakož i další zdroje financování EU, by mohly
pomoci zajistit nezbytné finanční prostředky. 2.5. Energetická unie pro výzkum, inovace
a konkurenceschopnost Samotným základem energetické unie musí být
strategie pro výzkum a inovace. Pokud má evropská energetická unie
dosáhnout celosvětového prvenství v oblasti obnovitelných zdrojů
energie, musí stát v čele vývoje příští generace obnovitelných
technologií, jakož i řešení v oblasti skladování energie. Zajištění vedoucího postavení EU
v oblasti inteligentních sítí a technologií pro inteligentní domácnosti,
čisté dopravy, jakož i čistých fosilních paliv a
světově nejbezpečnější výroby jaderné energie je zásadní
pro přeměnu energetické unie na hnací sílu při vytváření
růstu, pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti. Ačkoliv bylo při zlepšování
účinnosti evropských výzkumných programů dosaženo významného pokroku,
je možné udělat mnohem více. Výzkum ještě zdaleka není plně
koordinovaný a cílený a programy EU a členských států je
nutno účinně kombinovat tak, aby směřovaly ke
společným cílům. Pokud máme stanovených cílů dosáhnout, musíme
zajistit maximální možnou návratnost z každého eura investovaného v celé
EU. To znamená zavedení integrovaného přístupu k vytváření
synergií, spolupráci při koordinaci úsilí a dosahování výsledků,
zajištění účinnějších vazeb mezi výzkumem a průmyslem,
a tím uvádění nových technologií na trh v EU. Abychom toho dosáhli, měl by nový
evropský přístup k výzkumu a investicím v oblasti energetiky[28] urychlit transformaci
energetického systému. Přitom by se mělo vycházet z programu
Horizont 2020 a měly by se zapojit všechny členské státy,
zúčastněné subjekty a Komise. Činnosti by měly být
rozčleněny do těchto čtyř hlavních priorit, k
nimž se členské státy a Komise zaváží: –
dosažení světového prvenství ve vývoji
nové generace technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů,
včetně ekologické výroby energie a využívání biomasy
a biopaliv, společně se skladováním energie; –
snazší účast spotřebitelů na
přechodu na jiné zdroje energie prostřednictvím inteligentních sítí,
inteligentních domácích spotřebičů, inteligentních měst
a automatizovaných systémů pro domácnost; –
energeticky účinné systémy, využití
technologie pro energetickou neutrálnost budov a –
udržitelnější dopravní systémy, které
ve velkém rozsahu vyvíjejí a zavádějí inovativní technologie
a služby v zájmu zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí
skleníkových plynů. Vedle těchto čtyř
společných priorit existují další výzkumné priority, které si zasluhují
mnohem vyšší úroveň spolupráce mezi Komisí a těmi členskými
státy, které tyto technologie hodlají využít: –
Výhledový přístup pro zachycování
a ukládání CO2 a jeho využívání při výrobě
energie a v průmyslových odvětvích, který bude mít
rozhodující význam pro dosažení cílů v oblasti klimatu do roku
2050 nákladově efektivním způsobem. To si vyžádá příslušný
politický rámec, včetně reformy systému obchodování s emisemi
a nového fondu inovací, s cílem zvýšit jasnost pro podniky
a investory, což je pro další rozvoj této technologie nezbytné. –
Jaderná energie v současné době
představuje téměř 30 % výroby elektrické energie EU[29].
EU musí zajistit, aby členské státy používaly nejvyšší standardy
bezpečnosti, ochrany, nakládání s odpadem a nešíření
jaderných zbraní. EU by také měla zajistit, že si v oblasti
technologií v jaderné oblasti udrží prvenství, mimo jiné
prostřednictvím projektu ITER[30], aby
se nezvyšovala její závislost na energii a technologiích. Přechod na nízkouhlíkové
hospodářství stimulovaný inovacemi nabízí velké příležitosti pro
růst a zaměstnanost. Vzniknou nová odvětví podnikání a
budou zavedeny nové obchodní modely a nové profesní profily. Na vedoucí
postavení v oblasti technologií musí navázat rozvoj průmyslové
výrobní kapacity nebo technologických dodavatelských řetězců
v celé Evropě. To si vyžaduje sdružení výzkumu, průmyslu,
finančního sektoru a veřejných orgánů. Efektivní
průmyslová strategie v tomto duchu umožní průmyslu EU využívat
výhody „prvního tahu“ jak na domácím trhu, tak i na mezinárodních
trzích s technologiemi, a bude mít pozitivní dopady
na konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst. Komise prozkoumá, jakým způsobem lze
využít potenciál veřejných zakázek jako katalyzátoru pro průmyslové
a obchodní inovace a zelený růst v EU i za jejími hranicemi.
Plně využije obchodní politiku EU s cílem zlepšit přístup
na zahraniční trhy s energií pro technologie a služby
související s energetickou unií, jakož i chránit trh EU před nekalými
obchodními praktikami a podporovat další země v jejich úsilí
vybudovat moderní a udržitelné energetické systémy. Komise bude
spolupracovat s členskými státy a regiony, aby zajistila
součinnost mezi různými fondy EU a pro účely inovací plně
využila potenciál finančních prostředků poskytovaných v rámci
politiky soudržnosti. V důsledku změn se rovněž budou
muset přizpůsobit některá odvětví, obchodní modely
nebo profesní profily. Je třeba zavést odbornou přípravu a jiné
formy odborného vzdělávání pro nové či přizpůsobené
pracovní profily, které odpovídají novým potřebám podniků
a lidem zaručí solidní odborné znalosti. Aby byl přechod na jiné
zdroje energie spravedlivý, bude v některých odvětvích vyžadovat
rekvalifikaci nebo zvyšování kvalifikace zaměstnanců
a v případě potřeby sociální opatření
na příslušné úrovni. V tomto ohledu jsou zásadní
bezprostřední znalosti a zkušenosti sociálních partnerů. Komise
bude sociální partnery informovat a vyzve je, aby přechod na jiné
zdroje energie začlenili do svého sociálního dialogu na evropské
úrovni. 3. Správa energetické unie Energetická
unie rovněž potřebuje integrovanou správu a integrované
monitorování, aby se zajistilo, že opatření týkající se energetiky
na evropské, regionální, vnitrostátní a místní úrovni přispívají
k plnění cílů energetické unie. Správa by měla sloužit
k těmto účelům: -
sdružovat opatření v oblasti energie a klimatu,
jakož i opatření v jiných příslušných politických
oblastech, což by vedlo k větší a dlouhodobější politické
soudržnosti. Investorům se tím rovněž poskytne dlouhodobá jistota
a pokyny; -
zajistit provádění vnitřního trhu s energií
a zavedení rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030,
zejména plnění cílů dohodnutých na rok 2030 v oblasti
obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, činností,
na které se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi,
a propojení; -
zjednodušit
současné požadavky na plánování a podávání zpráv tak, aby se
předešlo zbytečné administrativní zátěži; -
vést
dialog o energetice se zúčastněnými stranami v zájmu poskytování
informací pro tvorbu politiky a podpory aktivní účasti na řízení
přechodu na jiné zdroje energie; -
prohloubit
spolupráci mezi členskými státy, i na regionální úrovni,
a spolupráci s Komisí; -
zlepšit
kvalitu údajů, analýz a informací nezbytných pro energetickou unii, a
sice společným využíváním znalostí a jejich snadnou přístupností
všem zúčastněným stranám, a -
podávat
Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávy o stavu
energetické unie s cílem řešit hlavní otázky
a usměrňovat politickou rozpravu. Komise
zahájí dynamický proces správy evropské energetické unie. Ačkoli mezi
tímto procesem správy a evropským semestrem budou existovat jasné vazby, budou
tyto dva procesy řízeny odděleně. 4. Realizace energetické unie Pro realizaci
energetické unie je třeba provést opatření uvedená v této
strategii, která jsou shrnuta v následujících 15 níže uvedených bodech.
Přiložený plán uvádí všechny iniciativy, které mají být v rámci
strategie vypracovány, spolu s jasným časovým rámcem pro
přijímání a provádění, jakož i příslušnými
pravomocemi. Komise je považuje za navzájem propojené a soudržné
s mírou veškerého úsilí, které EU musí podniknout za účelem
transformace evropského energetického systému. Úspěšné
provedení závisí na politických závazcích všech dotyčných
aktérů, včetně orgánů EU, členských států,
Evropské investiční banky a dalších zúčastněných stran,
a to i na regionální a místní úrovni, v souladu se
zásadami subsidiarity, proporcionality a lepší regulace. EU musí být
schopna reagovat na nečekané události, využít nových
příležitostí a předjímat budoucí trendy
a přizpůsobovat se jim. Kdykoli je to nutné, využije Komise
svého práva převzít iniciativu a vhodně reagovat na události. Komise vyzývá
Evropský parlament a Radu, aby tuto strategii pro realizaci energetické
unie schválily a aktivně se zapojily do jejího provádění
v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými
stranami. * * * Energetická unie – 15 akčních bodů 1. Důsledné provádění a přísné prosazování stávajících právních předpisů v oblasti energetiky a souvisejících oblastí má pro stanovení energetické unie prvořadý význam. Ø Komise využije veškeré nástroje k tomu, aby členské státy plně provedly právní předpisy v oblasti energetiky, zejména třetí balíček opatření pro vnitřní trh s energií a bude přísně prosazovat pravidla hospodářské soutěže stanovená Smlouvou. 2. EU musí diverzifikovat své dodávky plynu a učinit je odolnějšími vůči výpadkům dodávek. Ø V letech 2015–2016 navrhne Komise balíček opatření pro odolnost a diverzifikaci dodávek plynu prostřednictvím revize stávajícího nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu. Ø Komise vypracuje komplexní strategii pro zkapalněný zemní plyn a jeho skladování a Ø Komise bude s členskými státy spolupracovat na zajištění přístupu k alternativním dodavatelům, včetně dodavatelů z jižního koridoru pro přepravu plynu, Středomoří a Alžírska, v zájmu snížení stávající závislosti na jednotlivých dodavatelích. 3. Mezivládní dohody by měl být plně v souladu s právními předpisy EU a měly by být transparentnější. Ø V roce 2016 navrhne Komise revizi rozhodnutí o mezivládních dohodách s cílem zajistit soulad s právními předpisy EU před jejich sjednáním, zahrnout Komisi do těchto jednání, vypracovat standardní smluvní doložky, jež se týkají pravidel EU, a zvýšit transparentnost obchodních smluv o dodávkách plynu. 4. Předpokladem pro dokončení trhu s energií je odpovídající infrastruktura, která začleňuje obnovitelné zdroje energie a bezpečnost dodávek energie. Ø Komise podpoří provádění hlavních projektů infrastruktury, zejména projektů společného zájmu, díky dostupným finančním prostředkům, například Nástroji pro propojení Evropy, evropským strukturálním a investičním fondům a budoucímu evropskému fondu pro strategické investice, s cílem mobilizovat potřebné soukromé a veřejné finanční prostředky. Ø Komise sdruží informace o projektech infrastruktury financovaných EU v zájmu zajištění soudržnosti a maximalizace jejich dopadu. Ø Komise vytvoří specializované fórum pro energetickou infrastrukturu, kde se s členskými státy, skupinami regionální spolupráce a orgány EU budou projednávat hlavní projekty infrastruktury. Fórum se poprvé sejde na konci roku 2015. 5. Pro účely hladkého fungování vnitřního trhu, který je pro občany přínosný, zajištění bezpečnosti dodávek energie, začlenění obnovitelných zdrojů energie do trhu a nápravy současného nekoordinovaného vývoje kapacitních mechanismů v členských státech je třeba provést přezkum současného uspořádání trhu. Ø V roce 2016 navrhne Komise právní předpisy o bezpečnosti dodávek energie. Ø Komise v roce 2015 navrhne nové uspořádání evropského trhu s elektřinou a v roce 2016 budou následovat legislativní návrhy. 6. Regulační rámec zřízený třetím balíčkem opatření pro vnitřní trh s energií je třeba dále upravit tak, aby občanům a podnikům zajišťoval hladké fungování vnitřního trhu. Ø Komise v letech 2015–2016 přezkoumá regulační rámec, zejména fungování Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a sítí ENTSO, a navrhne vhodná opatření k posílení evropského regulačního rámce. 7. Regionální přístupy k integraci trhu jsou důležitou součástí přechodu k plně integrovanému celoevropskému trhu s energií. Ø Komise vypracuje pokyny pro regionální spolupráci a aktivně se zapojí do spolupráce s členskými státy a zúčastněnými stranami v rámci orgánů regionální spolupráce. 8. Větší transparentnost energetických nákladů a cen energie, jakož i míry veřejné podpory posílí integraci trhu a identifikuje činnosti, které narušují vnitřní trh. Ø Komise každé dva roky vypracuje zprávu o cenách energie, provede hloubkovou analýzu úlohy daní, dávek a dotací a bude usilovat o postupné zrušení regulovaných cen pod úrovní nákladů. Ø Na vnitrostátní a místní úrovni by měla být přijata opatření na ochranu zranitelných spotřebitelů prostřednictvím sociální politiky. 9. EU si vytyčila cíl dosáhnout do roku 2030 nejméně 27% úspory energie. Ø V letech 2015 a 2016 přezkoumá Komise veškeré příslušné právní předpisy upravující energetickou účinnost, a bude-li to nutné, navrhne revize v zájmu podpory dosažení cíle stanoveného pro rok 2030. Ø Členské státy a regiony by měly více využívat evropské fondy pro renovaci bydlení. 10. Budovy skýtají obrovský potenciál pro zvýšení energetické účinnosti. Dodatečná modernizace stávajících budov tak, aby byly energeticky účinné a plně využívaly udržitelného vytápění a chlazení, sníží náklady na dovoz energie do EU, posílí bezpečnost dodávek energie a domácnostem i podnikům sníží náklady na energii. Ø Komise vypracuje iniciativu pro „inteligentní financování inteligentních budov“ s cílem zvýšit energetickou účinnost stávajících budov a usnadnit přístup ke stávajícím nástrojům financování. Ø Komise navrhne strategii pro usnadnění investic do odvětví vytápění a chlazení. 11. EU musí urychlit energetickou účinnost a dekarbonizaci odvětví dopravy, jeho postupný přechod na alternativní paliva a integraci energetických a dopravních systémů. Ø Komise navrhne komplexní balíček opatření pro silniční dopravu, který bude prosazovat účinnější stanovování cen infrastruktury, zavádění inteligentních dopravních řešení a zvyšování energetické účinnosti. Ø Komise přijme další opatření pro vytvoření příznivých tržních podmínek pro zvýšené zavádění alternativních paliv a další podporu při zadávání veřejných zakázek v oblasti čistých vozidel. To bude realizováno prostřednictvím kombinovaných opatření na vnitrostátní, regionální a místní úrovni za podpory EU. 12. Na říjnovém zasedání Evropské rady schválila EU rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. Tyto předpisy je třeba začít provádět. EU se bude ambiciózně podílet na mezinárodních jednáních o změně klimatu. Ø Komise navrhne právní předpisy pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů dohodnutého na zasedání Evropské rady v říjnu 2014 jak v systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, tak v odvětvích, na něž se tento systém nevztahuje. 13. EU se dohodla na stanovení cíle pro obnovitelné energie do roku 2030 ve výši nejméně 27 % na úrovni EU. Ø V letech 2016– 2017 navrhne Komise nový balíček v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Ten bude zahrnovat novou politiku pro udržitelnou biomasu a biopaliva, jakož i právní předpisy, jejichž cílem je zajistit, aby cíl, který si EU vytyčila pro rok 2030, byl splněn nákladově efektivním způsobem. 14. EU musí vypracovat progresivní strategii výzkumu a inovací v oblasti energetiky a změny klimatu v zájmu udržení evropské vedoucí pozice v oblasti technologií a rozšiřování vývozních příležitostí. Ø V letech 2015–2016 navrhne Komise evropský přístup v oblasti výzkumu a inovací, který bude zahrnovat aktualizovaný strategický plán pro energetické technologie a strategickou agendu pro výzkum a inovace v oblasti dopravy, s omezeným počtem zásadních priorit a jasných cílů. Ø Komise vypracuje iniciativu pro globální vedoucí postavení v technologiích a inovacích v oblasti energetiky a klimatu, jejímž cílem je podpořit růst a zaměstnanost. 15. EU využije všechny nástroje vnější politiky k zajištění toho, aby silná a jednotná EU konstruktivně spolupracovala se svými partnery a vystupovala jednotně v oblasti energetiky a klimatu. Ø Komise společně s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyní a členskými státy oživí diplomacii EU v oblasti energetiky a klimatu. Ø Komise společně s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyní vypracuje aktivní agendu k posílení spolupráce EU se třetími zeměmi v oblasti energetiky, včetně energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Ø Komise plně využije politiky zahraničního obchodu EU k prosazování přístupu ke zdrojům energie a přístupu evropských energetických technologií a služeb na zahraniční trhy. [1] Sdělení „Energetická účinnost a její
příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku
2030 v oblasti klimatu a energetiky“, COM(2014) 520. [2] Evropská strategie energetické bezpečnosti, COM(2014) 330. [3] Odhady Komise. IEA odhaduje, že do roku 2025 je
zapotřebí investovat 1,3 bilionu EUR do oblasti výroby,
přepravy a distribuce. [4] Výpočty GŘ pro energetiku provedené
na základě zpráv o trhu vypracovaných společností Platts
a údajů IEA pro první pololetí roku 2014. [5] Zpráva Eur’Observeur z roku 2014. [6] Pro srovnání: podíl EU na veškerých celosvětových
patentech činí 32 %. [7] UNEP-BNEF Global Trends in Renewable Energy Investments 2014
(Zpráva UNEP-BNEF o globálních trendech v investicích do obnovitelné
energie za rok 2014). [8] COM(2014) 330. [9] Vedoucí představitelé EU budou i nadále usilovat o
celosvětové zlepšení standardů a účinnosti, snížení budoucí
spotřeby ropy, a tudíž i závislosti EU. [10] Směrnice 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se
členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo
ropných produktů. [11] COM(2014) 654 final. [12] Viz sdělení „Optimální účinek veřejných
zásahů“, C(2013)7243. [13] Iniciativy jako například „obchod se zeleným zbožím“ pomohou
podpořit produkty, které napomáhají snížení emisí CO2, jsou
prospěšné pro životní prostředí a vytvářejí v EU pracovní
místa a růst. [14] Rozhodnutí č. 994/2012/EU, kterým se zavádí mechanismus
výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a
třetími zeměmi v oblasti energetiky. [15] Tato aktualizace zahrne i strategické projekty prováděné v
zájmu energetického společenství (PECI), které jsou důležité pro
zlepšení bezpečnosti dodávek energie v Evropské unii, pokud tyto projekty
rovněž splňují kritéria na to, aby se staly projekty společného
zájmu. [16] Investiční plán pro Evropu, COM(2014) 903. [17] Příkladem by mohla být rozhodnutí týkající se nové
infrastruktury, která zahrnuje více než dva členské státy, v otázce
výjimek z fyzických zpětných toků v souladu s nařízením
o bezpečnosti dodávek plynu, přeshraničního
rozdělování nákladů podle nařízení TEN-E a podobně. [18] Viz sdělení „Optimální účinek veřejných
zásahů“, C(2013)7243. [19] Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí
a energetiky, Úř. věst. C 200, 28.6.2014,
s. 1–55. [20] Použití pokynů pro státní podporu v oblasti životního
prostředí a energetiky u dosud schválených režimů podpory
částečně zmírnilo dopady fragmentace, jsou však
zapotřebí další kroky. [21] Viz plán pro účinné využívání zdrojů (KOM(2011) 571) a
sdělení z roku 2012 o vnitřním trhu s energií (COM(2012) 663), a
v souladu se závazky G20. [22] Viz zpráva „Srovnání zavádění inteligentního měření
v zemích EU-27 s důrazem na elektřinu“, COM(2014) 356. [23] Nařízení č. 642/2014 o zřízení
společného podniku Shift2Rail [24] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22.
října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. [25] Příprava trhů na obnovitelné zdroje energie znamená, že
krátkodobé trhy se musí přeměnit na široce zaměřené a
likvidní trhy fungující v reálném čase. Stávající rozvodné sítě,
které byly koncipovány a často spravovány pro účely
konvenční výroby elektřiny na vnitrostátní úrovni, nejsou pro
budoucnost optimální vzhledem k tomu, že dodávka energie z obnovitelných
zdrojů bude stále důležitější a že je třeba zajistit
rovnováhu v zájmu kompenzace za jejich inherentní proměnlivost. [26] Několik členských států uvažuje o využívání
mechanismů spolupráce stanovených směrnicí o obnovitelných
zdrojích energie v zájmu dosažení svých národních cílů nákladově
účinným způsobem. Komise tento proces podporuje tím,
že členským státům pomáhá nalézt řešení technických a finančních
otázek souvisejících s těmito přeshraničními mechanismy. [27] Pokyny Evropské komise pro koncepci režimů podpory
obnovitelných zdrojů energie, SWD(2013)439, Pokyny pro využívání
mechanismů spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů,
SWD(2013)440. [28] To by mělo zahrnovat aktualizovaný strategický plán pro
energetické technologie a strategický program výzkumu a inovací v
dopravě. [29] Viz Evropská strategie energetické bezpečnosti, COM(2014)
330. Plán vytváření energetické unie Legenda: ZD: zabezpečení dodávek / VTE:
vnitřní trh s energií / EÚ: energetická účinnost / ESP: emise
skleníkových plynů / V&I: výzkum a inovace Opatření || Odpovědný subjekt || Harmonogram || ZD || VTE || EÚ || ESP || V&I Infrastruktura || || || || || || || Účinné provedení cíle 10% vzájemného propojení elektroenergetických soustav || Komise Členské státy Vnitrostátní regulační orgány Provozovatelé přepravní nebo přenosové soustavy || 2015–20 || X || X || || X || 2. seznam projektů společného zájmu (PSZ) – vedoucí k aktu Komise v přenesené pravomoci || Komise Členské státy || 2015 || X || X || || X || Sdělení o pokroku dosaženém při vypracovávání seznamu nejdůležitějších energetických infrastruktur a o nezbytných opatřeních k dosažení cíle 15% propojení elektroenergetických soustav do roku 2030 || Komise || 2016 || X || X || || || Vytvořit fórum pro energetickou infrastrukturu || Komise Členské státy || 2015 || X || X || || || Elektřina || || || || || || || Iniciativa týkající se uspořádání trhu a regionálních trhů s elektřinou a koordinace kapacit pro zabezpečení dodávek energie, což posílí přeshraniční obchod a usnadní integraci energie z obnovitelných zdrojů || Komise || 2015–2016 || X || X || X || X || Přezkum směrnice o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektrické energie || Komise || 2016 || X || X || || X || Maloobchod || || || || || || || Nová politika pro spotřebitele energie: posílení postavení spotřebitelů, zavedení režimu reakce strany poptávky; používání inteligentní technologie; propojení velkoobchodních a maloobchodních trhů; postupné odstraňování regulovaných cen; doprovodná opatření na ochranu zranitelných zákazníků || Komise Členské státy || 2015–2016 || || X || X || X || X Plyn || || || || || || || Přezkum nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu || Komise || 2015–2016 || X || X || || || Zkapalněný zemní plyn a strategie skladování || Komise || 2015–2016 || X || || || || Předpisový rámec || || || || || || || Přezkum Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a energetického regulačního rámce || Komise || 2015–16 || X || X || || X || Energie z obnovitelných zdrojů || || || || || || || Balíček opatření v oblasti energie z obnovitelných zdrojů: včetně nové směrnice o energii z obnovitelných zdrojů plánované na rok 2030; osvědčené postupy v oblasti vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a režimů podpory; politika udržitelnosti v oblasti bioenergie. || Komise || 2015–2017 || X || X || || X || Sdělení o využívání energie z odpadů || Komise || 2016 || X || || || X || Oblast klimatu || || || || || || || Legislativní návrh revize systému EU pro obchodování s emisemi, 2021–2030 || Komise || 2015 || X || X || || X || Legislativní návrhy týkající se rozhodnutí o sdílení úsilí a zahrnutí problematiky využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 || Komise || 2016 || || || || X || Opatření v oblasti dopravy || || || || || || || Spravedlivé a účinné stanovování cen pro udržitelnou dopravu – přezkum směrnice o euroznámce a rámce pro prosazování evropského elektronického mýtného || Komise || 2016 || || || X || X || Přezkum pravidel pro přístup na trh silniční dopravy s cílem zlepšit její energetickou účinnost || Komise || 2016 || || || X || X || Hlavní plán pro zavedení kooperativních inteligentních dopravních systémů || Komise Členské státy Odvětví dopravy || 2016 || || || X || X || X Přezkum nařízení, kterými se stanoví výkonnostní emisní standardy, v zájmu stanovení cílů pro osobní a dodávkové automobily na období po roce 2020 || Komise || 2016–2017 || || || X || X || X Zavedení systému monitorování a vykazování pro těžká nákladní vozidla (nákladní vozidla a autobusy) s cílem zlepšit informace pro kupujícího || Komise || 2016–2017 || || || X || X || X Přezkum směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel || Komise || 2017 || || || X || X || Sdělení o dekarbonizaci odvětví dopravy, včetně akčního plánu pro druhou a třetí generaci biopaliv a jiných alternativních udržitelných paliv || Komise || 2017 || || || X || X || X Energetická účinnost || || || || || || || Přezkum směrnice o energetické účinnosti || Komise || 2016 || X || || X || X || X Přezkum směrnice o energetické náročnosti budov včetně iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov || Komise || 2016 || X || || X || X || X Přezkum rámce energetické účinnosti výrobků (směrnice o energetických štítcích a směrnice o ekodesignu) || Komise || 2015 || X || || X || X || X Posílení cíleného využití finančních nástrojů na podporu investic do energetické účinnosti || Komise || 2015– || || || X || X || Vytápění a chlazení || || || || || || || Strategie EU v oblasti vytápění a chlazení – podíl vytápění a chlazení při uskutečňování cílů EU v oblasti energetiky a klimatu || Komise || 2015 || X || X || X || X || X Zahraniční politika v oblasti energetiky a klimatu || || || || || || || Diplomacie v politice EU v oblasti energetiky a klimatu || Komise Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Členské státy || 2015 || X || X || || X || X Přezkum rozhodnutí o mechanismu výměny informací v souvislosti s mezivládními dohodami mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky || Komise Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise || 2016 || X || X || || || Nové a intenzivnější dialogy v oblasti energetiky se zeměmi, které jsou pro energetickou politiku EU významné || Komise Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise || 2015– || X || X || X || X || X Memorandum o porozumění o rozšířeném strategickém partnerství s Ukrajinou || Komise Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Evropský parlament Rada || 2015 || X || X || || || Třístranné memorandum o porozumění s Ázerbájdžánem a Turkmenistánem o transkaspické soustavě plynovodů || Komise Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Evropský parlament Rada || 2015 || X || X || || || Iniciativa pro posílení energetického společenství || Komise Smluvní strany energetického společenství Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise || 2015 || X || X || || || Posílení evropsko-středomořské spolupráce v oblasti plynu, elektřiny, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie || Komise Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise || 2015–2016 || X || X || || || Přijetí a podpis nové mezinárodní energetické charty jménem EU a EURATOMU || Komise Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise || 2015 || X || X || || || Konkurenceschopnost průmyslu || || || || || || || Nový evropský přístup k výzkumu a investicím v oblasti energetiky, jehož cílem je urychlit transformaci energetického systému a který tvoří – integrovaný strategický plán pro energetické technologie (plán SET) – strategický program výzkumu a inovací v oblasti dopravy || Komise || 2015–2017 || || || || || X Analýza cen energie a energetických nákladů (včetně daní a dotací) || Komise || 2016 a poté každé 2 roky || || X || || || Iniciativa týkající se globálního vedoucího postavení EU v technologiích a inovacích v oblasti energetiky a klimatu, jejímž cílem je podpořit růst a zaměstnanost || Komise || 2015–2016 || || || X || X || X Posílení obchodní politiky s cílem usnadnit vývoz technologií EU || Komise || 2015–2019 || X || X || || || X Průřezová opatření || || || || || || || Přezkum pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky || Komise || 2017–2019 || X || X || X || X || X Zpráva o evropské strategii energetické bezpečnosti; včetně platformy a plánu pro evropsko-středomořské partnerství a strategie pro zkapalněný zemní plyn, skladování energie a jižní koridor pro přepravu plynu || Komise || 2015–2016 || X || X || X || X || X Údaje, analýzy a informace pro energetickou unii: sdružování iniciativ a snadný přístup k veškerým relevantním poznatkům v Komisi a členských státech || Komise || 2016 || X || X || X || X || X Jaderná energie || || || || || || || Nařízení Rady, kterým se aktualizují požadavky článku 41 Smlouvy o Euratomu s ohledem na evropskou strategii energetické bezpečnosti || Komise || 2015 || X || X || || || Sdělení o jaderném ukázkovém programu (PINC) podle článku 40 Smlouvy o Euratomu || Komise || 2015 || X || || || X ||