Dne 8. srpna 2014 přijala Evropská komise zprávu o úloze a organizaci Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) (1) (dále jen „zpráva Komise“).

Pravomoc Evropské centrální banky (ECB) vydat stanovisko ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Rada je založena na článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (2) a článku 8 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 (3). V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Zpráva Komise přezkoumává úlohu a organizaci ESRB, jak vyžaduje článek 20 nařízení (EU) č. 1092/2010 a článek 8 nařízení (EU) č. 1096/2010. V obecné rovině ECB podporuje závěry obsažené ve zprávě Komise.

ECB má za to, že v současně době není třeba provádět žádné obsáhlé změny právního rámce ESRB. Doba pro provedení přezkumu byla relativně krátká a ECB má za to, že ESRB celkově fungovala dobře. Určité technické úpravy provozního rámce ESRB by však zlepšily efektivitu ESRB, čímž by ESRB mohla lépe předcházet systemickým rizikům pro finanční stabilitu, která vznikají v důsledku vývoje finančního systému, a tato rizika zmírňovat. Toto by měl Evropský parlament, Rada a Komise zvážit při posuzování potřeby konkrétních legislativních návrhů (4). Pokud tedy Komise v tomto směru předloží konkrétní legislativní návrhy, ECB na základě svých pravomocí vyplývajících ze Smluv poskytne svoje stanovisko.

1.1. Vztah mezi makroobezřetnostním dohledem ESRB v Evropské unii a mandátem ECB v oblasti měnové politiky, finanční stability a bankovního dohledu

ESRB byla zřízena v roce 2010, aby prováděla makroobezřetnostní dohled v Unii. Podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je prvořadým cílem ECB udržovat cenovou stabilitu; v souladu s tímto cílem ECB vymezuje a provádí měnovou politiku eurozóny. Podle čl. 127 odst. 5 Smlouvy dále Evropský systém centrálních bank (ESCB) přispívá k řádnému provádění opatření v oblasti stability finančního systému. Tato opatření jsou vymezena a prováděna na základě příslušných souborů makroekonomických a makrofinančních proměnných a analýz.

Od svého vzniku byla ESRB schopna čerpat makroekonomické, finanční a měnové zkušenosti od všech centrálních bank ESCB, zejména v oblastech sledování finanční stability, makroekonomické analýzy, analýzy tržních podmínek a tržních infrastruktur, jakož i při shromažďování statistických informací. ESRB kromě toho těžila ze vzájemné spolupráce v oblasti odborných znalostí, zdrojů a infrastruktury v kontextu stávajících činností ESCB.

Činnosti, které ECB vykonává s cílem podporovat ESRB, neovlivňují institucionální, funkční a finanční nezávislost ECB ani plnění úkolů ESCB podle Smlouvy a statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. ECB má i nadále vhodné předpoklady pro to, aby dále zajišťovala analytickou, statistickou, finanční a administrativní podporu pro ESRB v souladu se stávajícími ujednáními, zejména podle nařízení (EU) č. 1096/2010. Pokud se týká návrhu několika zúčastněných subjektů v konzultačním procesu Komise, aby došlo k posílení autonomie ESRB (5), domnívá se ECB, že je třeba usilovat o to, aby byla nastolena přiměřená rovnováha, neboť neopodstatněný stupeň autonomie by byl v rozporu s tím, že se ESRB průběžně spoléhá na dobrou pověst a odborné znalosti ECB (6).

ECB podporuje návrh Komise, aby byl předsedou generální rady ESRB ponechán prezident ECB. S ohledem na jejich odpovědnost za stabilitu finančního systému, jejich analytické znalosti a informace, které mají o reálné ekonomice, finančních trzích a tržních infrastrukturách, mají centrální banky v makroobezřetnostní politice významnou úlohu. ECB zejména poskytuje analytickou, statistickou, administrativní a logistickou podporu ESRB a zajišťuje úzkou spolupráci na technické úrovni pomocí vzájemného zastoupení v poradním technickém výboru ESRB a ve výboru pro finanční stabilitu ECB.

Význam úlohy centrálních bank při fungování ESRB je zdůrazněn účastí guvernérů všech centrálních bank ESCB v generální radě ESRB, jakož i tím, že funkce předsedy generální rady ESRB je na základě nařízení (EU) č. 1092/2010 svěřena prezidentovi ECB. Úloha prezidenta ECB jako předsedy generální rady ESRB by proto měla zůstat zachována.

Je důležité poznamenat, že jelikož nařízení (EU) č. 1092/2010 obsahuje výslovné omezení délky funkčního období (7), musel by být prezident ECB znovu jmenován do funkce předsedy generální rady ESRB do konce roku 2015, V první polovině roku 2015 by tedy bylo nutné připravit a přijmout legislativní návrh, který stanoví způsob jmenování předsedy.

Pokud se týká návrhu Komise zefektivnit a omezit velikost generální rady ESRB (8), má ECB za to, že možnosti snížit počet členů jsou velmi omezené. Ve skutečnosti ECB zastává stanovisko, že generální rady by se měli účastnit všichni, kdo rozhodují v oblasti makroobezřetnostní politiky. S ohledem na jejich ústřední úlohu v oblasti makroobezřetnostní politiky by v generální radě měli být zástupci všech centrálních bank ESCB a vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů, nejsou-li centrálními bankami, avšak nikoli nezbytně s hlasovacím právem. Dále by bylo prospěšné, aby byl v generální radě bez hlasovacího práva (tedy stejně, jako jsou v současné době zastoupeny vnitrostátní orgány dohledu) zastoupen jednotný mechanismus dohledu.

ECB souhlasí s návrhem Komise posílit úlohu řídícího výboru. Řídící výbor by například mohl být využíván jako platforma pro výměnu informací o plánovaných makroobezřetnostních opatřeních ještě před tím, než je o nich ESRB oficiálně vyrozuměna, čímž by se zajistilo zapojení všech dotčených makroobezřetnostních orgánů. Tyto makroobezřetnostní orgány by mohly být zvány na příslušná zasedání řídícího výboru jako ad hoc účastníci. To by ECB umožnilo projednat možné účinky přelévání rizik a šíření nákazy, zejména s členskými státy mimo eurozónu, ještě před přijetím makroobezřetnostních opatření. Řídící výbor by kromě toho mohl zaujmout aktivní přístup orientovaný do budoucna při stanovení priorit v pořadu jednání generální rady a určení klíčových politických otázek v podobě pracovního programu. Řídící výbor by měl při plnění těchto úkolů vůči generální radě zajistit transparentnost. Posílená úloha řídícího výboru by neměla nikterak snižovat úlohu generální rady jakožto jediného rozhodovacího orgánu ESRB. Závěrem je třeba uvést, že ECB považuje to, že je v řídícím výboru zastoupen jednotný mechanismus dohledu, za prospěšné.

2.3. Ostatní dílčí struktury (poradní technický výbor a poradní vědecký výbor)

ESRB zřídila různé dílčí struktury, které podporují její analytickou činnost. Poradní technický výbor přispívá k činnosti ESRB v několika oblastech (9). Poradní vědecký výbor dává činnosti ESRB inovativnější, externí a vědeckou perspektivu. ECB má za to, že složení nebo strukturu těchto výborů není třeba nijak obsáhle měnit. Komise navrhuje, aby byly zlepšeny určité oblasti, a to v souvislosti se značnou velikostí poradního technického výboru, viditelností činnosti poradního vědeckého výboru a užším propojením poradního technického výboru a obecné agendy ESRB (10). ECB má za to, že jakákoli změna velikosti poradního technického výboru by měla odrážet změny ve složení generální rady. Pokud se týká poradního vědeckého výboru, mohl by svou viditelnost zvýšit tím, že by se věnoval též prioritním otázkám, které určí generální rada a řídící výbor, za předpokladu, že poradní vědecký výbor bude mít i nadále možnost analyzovat otázky na základě své vlastní iniciativy.

Ze zprávy Komise vyplývá, že Komise dále prozkoumá možnost vytvoření pozice generálního ředitele na plný úvazek, který by měl na starosti každodenní činnosti ESRB (11). Tato organizační změna by mohla být prospěšná (12), avšak skutečnost, že ESRB se bude i nadále opírat o analytickou, statistickou, administrativní a logistickou podporu ECB, vyžaduje, aby ECB byla v rozhodovacích orgánech ESRB i nadále významně zastoupena. Za tímto účelem by jmenování generálního ředitele ESRB mělo být vyrovnáno tím, že se prezidentovi ECB natrvalo přidělí ex officio předsednictví generální rady (13). ECB dále navrhuje, aby byl lépe vyjasněn rozsah úlohy generálního ředitele, například pokud se týká úkolů a odpovědnosti předsedy a vedoucího sekretariátu a rovněž pokud se týká odpovědnosti a povinnosti podávat zprávy, jakož i zastupování ESRB navenek.

ECB se domnívá, že pokud se týká návrhu na rozšíření sady nástrojů ESRB (14), je namístě poskytnout další vysvětlení. Komise navrhuje, aby byla stávající sada nástrojů, která jako dva hlavní komunikační nástroje obsahuje varování a doporučení, rozšířena tak, aby zahrnovala více výkonu tzv. „soft powers“ (měkké síly). Komise ve své zprávě jako příklad prostředku ke zvýšení flexibility funkce včasného varování zmiňuje zveřejnění dopisů nebo prohlášení, a to před vydáním formálního varování nebo doporučení. ECB tento přístup podporuje, neboť by měl ESRB umožnit již v dřívější fázi zdůraznit určitá rizika, aniž by bylo nezbytné vydávat formální varování.

ECB si všímá toho, že několik respondentů v rámci konzultace s Komisí, jakož i jiné zprávy v téže věci navrhovaly (15), že ESRB by měla být nějakým způsobem zapojena do legislativního procesu Unie. Je důležité zdůraznit, že legislativní proces Unie se řídí příslušnými ustanoveními Smlouvy. Kromě toho nařízení (EU) č. 1092/2010 již obsahuje základ, podle něhož může ESRB Komisi vydávat doporučení v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie (16).

Odborné znalosti ESRB v oblasti finanční stability by samozřejmě byly hodnotné v rámci projednávání politických iniciativ v Unii. ECB se v souladu se shora uvedenými úvahami o proaktivní komunikační strategii domnívá, že ESRB může do legislativního procesu přispívat například tím, že Komisi upozorní na oblasti, kde může být nezbytná budoucí legislativní akce. Jiný možný způsob, jak by ESRB mohla být do legislativního procesu zapojena, by mohla být účast ESRB na veřejných konzultacích, které vede Komise. ECB se však nedomnívá, že by bylo třeba zakotvit formální úlohu ESRB v legislativním procesu Unie v míře vyšší, než je nyní zakotvena v nařízení (EU) č. 1092/2010.

S ohledem na své zkušenosti z období přezkumu ECB hodnotí stávající rámec pro poskytování údajů ESRB jako vhodný a potvrzuje, že sekretariát ESRB a evropské orgány dohledu úzce spolupracují. Zlepšeny by však mohly být postupy týkající se výměny údajů.

V rámci poskytování statistické podpory ESRB ECB doposud zajistila, že počáteční požadavky na pravidelné vykazování souboru agregovaných údajů ve smyslu rozhodnutí ESRB/2011/6 (17) jsou plněny včas a s vysokou kvalitou údajů. Rozhodnutí ESRB/2011/6 bylo přijato v návaznosti na klíčový příspěvek smíšené skupiny složené ze zástupců sekretariátu ESRB, ECB a evropských orgánů dohledu za účelem vyřešení otázky, jaké statistické údaje ESRB potřebuje (18). Tyto údaje se používají v rámci pravidelných informačních schůzek generální rady ESRB a poradního technického výboru, a zejména v přehledu ukazatelů rizik, který ESRB čtvrtletně zveřejňuje od září roku 2012.

ECB by rovněž podpořila zefektivnění postupů pro přístup k údajům v případech, kdy údaje jsou již v evropských nebo vnitrostátních orgánech k dispozici, avšak je třeba konkretizovat obsah, formát a přístupová práva k těmto údajům. Tento postup by měl příslušným orgánům či institucím (např. evropským orgánům dohledu, vnitrostátním orgánům nebo ESCB) nadále umožňovat kontrolu toho, zda jsou dodržovány zbývající omezení, která se týkají například šíření údajů. Naopak současné hlasování v generální radě ESRB by bylo i nadále vhodné v případech, kdy údaje nejsou k dispozici, což vede k zahájení šetření ad hoc, pro které je třeba údaje shromáždit z finančního sektoru.

Od vzniku ESRB byla její statistická potřeba ve velkém rozsahu plněna prostřednictvím žádostí ad hoc, a to jak agregovaných, tak konkrétních pro určitý podnik. Postupy pro shromažďování, zpracování a šíření těchto údajů jsou však dlouhé a těžkopádné, což má rovněž vliv na včasnost následné analytické činnosti. S ohledem na významný doplňkový charakter agregovaných údajů a údajů na úrovni podniku pro účely makroobezřetnostní analýzy a tvorbu makroobezřetnostní politiky je třeba znovu přezkoumat stávající restriktivní rámec pro získávání příslušných potřebných informací. Konkrétně článek 15 nařízení (EU) č. 1092/2010 omezuje způsobilost ESRB (prostřednictvím jejího sekretariátu a podpůrné statistické a analytické funkce ECB) získávat jednotlivé údaje na úrovni podniků včas a způsobem vhodným pro účely provádění makroobezřetnostní analýzy. V zájmu vyřešení těchto omezení musely být zavedeny těžkopádné postupy. Ty mohou být částečně nadbytečné, neboť některé údaje na úrovni podniků, jako například jednotlivé údaje z účetní závěrky bank kotovaných na burze, které jsou nyní předávány do „černé komory“ spravované sekretariátem ESRB, mohou být těmito podniky ve skutečnosti zveřejněny.

ECB proto zásadně podporuje přezkum článku 15 nařízení (EU) č. 1092/2010 s cílem přizpůsobit postupy pro poskytování jednotlivých údajů na úrovni podniků ve větší míře potřebám ESRB a učinit tyto postupy méně omezující tím, že se budou rozlišovat údaje, které jsou citlivé (např. vzájemná propojenost), a že se zajistí přiměřená ochrana důvěrnosti.

ECB navrhuje stejně jako Rada pro finanční stabilitu (19) rozlišovat mezi údaji „od instituce k agregaci“, tj. jedna instituce vykazuje své celkové expozice jako například rozvaha a účty zisků a ztrát nebo vůči různým kategoriím protistran (např. banky, vládní agentury) seskupeným podle rizikových faktorů, a údaji „od instituce k instituci“, tj. instituce vykazují své dvoustranné expozice. Ačkoli oba případy mohou zahrnovat důvěrné a citlivé údaje, a tedy podléhat ochraně důvěrnosti a opatrnému posouzení v každém jednotlivém případě, bude kategorie údajů „od instituce k instituci“ v mnoha případech citlivější, a proto by se na ni měla vztahovat omezení v rámci stávajícího postupu. Naopak pro kategorii údajů „od instituce k agregaci“ by mohl platit jednodušší postup, aniž by bylo dotčeno právo vyžadovat přísnější úpravu ve zvláštních případech, které jsou odůvodněny citlivostí dotčených údajů. V oblasti, kde se agregované údaje nehodí pro analytické účely z důvodu zbytkových faktorů a souvisejících rizik, je zásadní přijmout opatření k rozdělení údajů, která vyžadují větší míru podrobnosti. Rovněž by mělo být zohledněno, že většina údajů se vykazuje několik týdnů či dokonce měsíců po uplynutí referenčního období, čímž dále ztrácejí na citlivosti.

Generální rada ESRB by mohla zavést postupy pro sdílení údajů „od instituce k agregaci“ a údajů na úrovni podniků, a to v rámci právního rámce, který upravuje sdílení těchto informací. Pro ochranu skutečně důvěrných údajů ECB zavedla vhodné postupy, a tak může z této zkušenosti v tomto ohledu čerpat (20).

ECB by v neposlední řadě ráda vybídla evropské orgány dohledu k tomu, aby při zvažování nové nebo pozměněné zpravodajské povinnosti v oblasti dohledu přikládaly přiměřenou váhu potřebám ESRB v zájmu lepšího zohlednění potřeby makroobezřetnostní analýzy. ECB už sama nyní zohledňuje požadavky ESRB na údaje v rámci probíhajících prací na vývoji nové nebo zlepšené statistiky, a to prostřednictvím svého posouzení přínosů a nákladů, které je rovnocenné posouzení dopadů, které používá Komise.

V okamžiku, kdy byl vytvářen systém správy a řízení ESRB, neexistovala ještě bankovní unie. S cílem promítnout změny v kontextu Evropského systému finančního dohledu, včetně zřízení jednotného mechanismu dohledu, by nařízení (EU) č. 1092/2010 mělo výslovně zakotvit zastoupení jednotného mechanismu dohledu v generální radě ESRB (21). Jak již ECB uvedla, mělo by být zakotveno též zastoupení jednotného mechanismu dohledu v řídícím výboru (22). ECB se domnívá, že by bylo prospěšné, kdyby byl jednotný mechanismus dohledu zastoupen i v poradním technickém výboru.

5.2. Úloha ESRB při používání makroobezřetnostních nástrojů v rámci jednotného mechanismu dohledu

Je třeba uvést, že nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (23) ECB výslovně svěřuje politickou odpovědnost a pravomoci v oblasti makroobezřetnostní politiky (24), která bude prováděna ve vztahu k většině členů ESRB. Za tímto účelem musí vnitrostátní orgány ECB oznámit makroobezřetnostní opatření, která zamýšlejí uplatnit. Na druhé straně ECB může, považuje-li to za nezbytné, uplatnit přísnější požadavky.

V březnu 2014 ESRB zveřejnila stěžejní zprávu o makroobezřetnostní politice v bankovním sektoru (25). Ve zprávě se uvádí, že ESRB bude sloužit jako centrála pro shromažďování a šíření informací o opatřeních v oblasti makroobezřetnostní politiky v Unii. ESRB již doporučila, aby makroobezřetnostní orgány spolupracovaly a vyměňovaly si informace rovněž na přeshraničním základě, zejména aby informovaly ESRB o krocích, které přijaly k řešení systémových rizik na vnitrostátní úrovni (26). ESRB kromě toho vydala doporučení, aby makroobezřetnostní orgány (aniž by byla dotčena příslušná ustanovení právních předpisů Unie) informovaly ESRB před použitím makroobezřetnostních nástrojů na vnitrostátní úrovni, pokud lze očekávat významné přeshraniční účinky na jiné členské státy či jednotný trh (27).

Je zásadní, aby makroobezřetnostní dohled ESRB byl prováděn s ohledem na úlohu a funkce ECB v makroobezřetnostní oblasti (28). Jednoznačným rozdělením úkolů a odpovědnosti ECB a ESRB lze zamezit duplicitě činnosti. S ohledem na tyto skutečnosti se předpokládá, že generální rada ESRB a příslušné rozhodovací orgány ECB zavedou jednoznačná pravidla pro sdílení informací a reakce na doporučení ESRB.

Nařízení (EU) č. 1092/2010 v současné době stanoví potenciálně neomezený počet adresátů doporučení ESRB (29). ESRB již vydala doporučení členským státům, vnitrostátním příslušným orgánům, vnitrostátním pověřeným orgánům, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Komisi.

Nařízení (EU) č. 1092/2010 je současně celkem restriktivní, pokud se týká adresátů, kteří musí poskytnout důkazy o své reakci na doporučení ESRB způsobem „konej, nebo vysvětli“ (30). Zpětné vysvětlení opatření přijatých za účelem splnění těchto doporučení musí skutečně poskytovat pouze někteří adresáti. Tato asymetrie by měla být pokud možno vyloučena.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti by bylo vhodné zvážit, zda by v právním rámci nemělo být zakotveno, že ESRB může v rámci svého mandátu vydávat doporučení vnitrostátním makroobezřetnostním orgánům, jakož i ECB při výkonu jejích funkcí v oblasti mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního dohledu (31). Uvedením ECB jako možného adresáta by však v žádném případě neměl být dotčen prvořadý cíl ESCB, kterým je v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy udržování cenové stability (32). Jak ECB navrhuje výše (33), měla by být v tomto ohledu zajištěna jednoznačná ex-ante komunikace a sdílení informací mezi generální radou ESRB a příslušnými rozhodovacími orgány ECB.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 4. února 2015.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(3) Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).

(9) Viz Mandát poradního technického výboru, který je k dispozici na internetových stránkách ESRB.

(10) Viz pracovní dokument útvarů Komise, který doplňuje dokument „Zpráva Evropskému parlamentu a Radě o úloze a organizaci Evropské rady pro systémová rizika (ESRB)“, s. 16.

(12) Zejména tím, že přispěje ke zvýšení viditelnosti ESRB a usnadní každodenní rozhodování v rámci ESRB.

(15) Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 s doporučeními Komisi, pokud se týká přezkumu Evropského systému finančního dohledu (ESFS) (2013/2166(INL)).

(17) Rozhodnutí ESRB/2011/6 ze dne 21. září 2011 o poskytování a shromažďování informací pro účely makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem v rámci Unie (Úř. věst. C 302, 13.10.2011, s. 3).

(18) Další podrobnosti o činnosti, která byla vykonána za účelem přípravy, vývoje, provedení a správy úvodního souboru statistických informací a informací z oblasti dohledu, které jsou nezbytné pro podporu ESRB, jsou uvedeny v dokumentu autorů Israel J-M., Sandars P., Schubert A., and Fischer B. (2013) „Statistics and Indicators for Financial Stability Analysis and Policy“, Occasional Paper Series, č. 145, ECB, Frankfurt nad Mohanem, duben 2013.

(19) Viz konzultační dokument Rady pro finanční stabilitu „Understanding Financial Linkages: A Common Data Template for Global Systemically Important Banks“, 6. října 2011.

(20) Zejména na údaje shromažďované podle nařízení Rady (EU) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8) se vztahuje ochranné opatření vymezené v článku 8 uvedeného nařízení, které zajišťuje fyzickou a logickou ochranu důvěrných statistických informací.

(23) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(25) Viz dokument „Flagship Report on Macro-prudential Policy in the Banking Sector“, který je k dispozici na internetových stránkách ESRB www.esrb.europa.eu

(28) Nařízení (EU) č. 1024/2013 již nyní konkrétně odkazuje na podobu spolupráce mezi zeměmi, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, a ESRB ve vztahu k makroobezřetnostním otázkám, neboť uvádí, že vnitrostátní příslušné nebo pověřené orgány a ECB postupují při uplatňování postupu uvedeného v nařízení (EU) č. 1024/2013 v souladu s koordinačními postupy stanovenými v jiných aktech práva Unie, přičemž mandát ESRB zůstává nedotčen. Viz 24. bod odůvodnění.

(31) Tento návrh byl již zmíněn v oddílu 2.1.1 písm. a) doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 18. června 2014 o pokynech ke stanovení sazeb proticyklických kapitálových rezerv (Úř. věst. C 293, 2.9.2014, s. 1).

(32) Viz příspěvek k přezkumu ESRB skupiny na vysoké úrovni pro přezkum ESRB, březen 2013.