14.6.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 183/22 |
Závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů (1)
2014/C 183/05
RADA EVROPSKÉ UNIE,
PŘIPOMÍNAJÍC POLITICKÉ SOUVISLOSTI TÉTO OTÁZKY, JEŽ JSOU UVEDENY V PŘÍLOZE TĚCHTO ZÁVĚRŮ,
DOMNÍVÁ SE, ŽE:
1. |
Kvalitní výuka je obecně považována za jeden z klíčových faktorů pro dosahování pozitivních výsledků učení rozvíjením znalostí, dovedností, postojů a hodnot, které studující potřebují, aby mohli plně uplatnit svůj potenciál jako jednotlivci i jako aktivní členové společnosti a účastníci trhu pracovních sil. |
2. |
V rychle se měnícím světě se vyvíjí i úloha učitelů, stejně jako očekávání, která k nim jsou vztahována; učitelé čelí výzvám, mezi něž patří požadavky na nové dovednosti, rychlý technologický vývoj a rostoucí sociální a kulturní rozmanitost, a musí zajistit individualizovanější výuku a zohledňovat zvláštní vzdělávací potřeby. |
3. |
Pokud jde o zachování a zlepšování kvality pedagogů, náleží zásadní úloha vyučujícím na pedagogických školách. Významnými faktory přispívajícími k tomu, aby se učitelské povolání stalo atraktivním pro vhodné uchazeče a aby si učitelé osvojili a udrželi příslušné kompetence, které v zájmu efektivní výuky v dnešní době potřebují, jsou poskytování kvalitního počátečního vzdělávání učitelů, podpora na počátku kariéry („zapracování“) a průběžný profesní rozvoj. |
4. |
V zájmu zlepšení programů vzdělávání učitelů a procesů náboru je zapotřebí nejprve identifikovat profesní kompetence, které jsou pro učitele nezbytné v jednotlivých fázích jejich kariéry. Rámce profesních kompetencí lze využít ke zvýšení norem kvality vymezením znalostí, dovedností a postojů, které by učitelé, včetně učitelů působících v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy a v oblasti dalšího vzdělávání, měli mít nebo které by si měli osvojit. Rámce tohoto druhu mohou být přínosné i pro vyučující na pedagogických školách, kteří připravují učitele k plnění jejich úkolů. |
UZNÁVÁ, ŽE:
1. |
Poměrně běžně dochází k tomu, že noví učitelé svoji profesi předčasně opouštějí; důsledkem tohoto jevu mohou být významné ztráty z hlediska dotčených jednotlivců i z hlediska systémů jako celku. K nápravě této situace mohou přispět programy počátečního vzdělávání učitelů, které budou učitele náležitě připravovat od samého počátku, a také opatření usnadňující zapracování, poradenství a větší ohled na osobní a profesní pohodu učitelů. |
2. |
Na vzdělávání učitelů je třeba nahlížet jako na nedílnou součást obecnějšího politického cíle, jímž je zvýšení atraktivity a kvality dané profese. Proto jsou zapotřebí politiky pro účely výběru, náboru a udržení učitelů, účinné počáteční vzdělávání učitelů, podpora na počátku kariéry, profesní vzdělávání a rozvoj po celou dobu výkonu profese, pedagogická zpětná vazba a pobídky pro učitele. |
3. |
Programy vzdělávání učitelů, ať již jsou zaměřeny na budoucí učitele, kteří svoji kariéru dosud nezahájili, nebo na praktikující učitele v souvislosti s jejich průběžným profesním rozvojem, by měly být dostatečně flexibilní, aby mohly reagovat na změny v procesech výuky a učení. Měly by vycházet ze zkušeností samotných učitelů a jejich cílem by měla být podpora interdisciplinárních přístupů a přístupů založených na spolupráci, aby tak vzdělávací instituce a učitelé považovali spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami, jako jsou kolegové, rodiče a zaměstnavatelé, za součást náplně své práce. |
4. |
Vzhledem k rychlému rozmachu nástrojů digitálního vzdělávání a otevřených vzdělávacích zdrojů se rovněž stalo nezbytným, aby se s nimi učitelé v dostatečné míře seznámili v zájmu osvojení příslušných digitálních kompetencí a jejich efektivního a vhodného využívání při výuce. Tyto nové nástroje mohou rovněž přispět k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny. |
SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:
1. |
Počáteční vzdělávání učitelů by budoucí učitele mělo vybavit hlavními kompetencemi, jež jsou nezbytné pro realizaci vysoce kvalitní výuky, a mělo by je motivovat k osvojování a aktualizaci kompetencí během celé kariéry. Toto vzdělávání by mělo v plné míře zohledňovat vnitrostátní situaci; současně je třeba, aby nejen zahrnovalo znalosti učební látky a pedagogické kompetence zdokonalované v rámci integrovaných bloků pedagogické praxe, ale rovněž aby podněcovalo sebereflexi a spolupráci, adaptaci na multikulturní třídy a přijetí vedoucí úlohy. |
2. |
Ke konkrétním otázkám, kterým by programy vzdělávání učitelů měly věnovat větší pozornost, patří mimo jiné účinné metody, jež mají pomáhat studujícím osvojit si průřezové kompetence, jako je digitální gramotnost, rozvoj schopnosti se učit, podnikavost a tvůrčí a kritické myšlení, jakož i posílit jazykové kompetence. Pozornost je třeba dále věnovat účinným způsobům podpory různých skupin studujících, včetně studujících se zvláštními potřebami nebo těch, kteří pocházejí ze znevýhodněného prostředí. |
3. |
Pro počáteční vzdělávání učitelů by mohla být prospěšná opatření pro zajištění kvality a pravidelné přezkumy, přičemž důraz by měl být kladen na dosažení požadovaných výsledků učení, na kvalitu a patřičnou délku pedagogické praxe a na zajištění relevantnosti učiva. |
4. |
Vysokoškolské instituce poskytující počáteční vzdělávání učitelů by mohly být posíleny ve své pozici uzlových bodů zajišťujících vzdělávání učitelů i vyučujících na pedagogických školách a provádějících výzkum v oblasti rozvoje kompetencí učitelů a účinných metod výuky a učení. |
5. |
K přípravě a provádění programů vzdělávání učitelů mohou užitečnými poznatky a nápady přispět dialog a partnerství mezi poskytovateli vzdělávání učitelů a vzdělávacími institucemi, jakož i se zástupci trhu práce a příslušné komunity. Tato partnerství mohou rovněž napomoci při podpoře koordinovanějšího přístupu ke kvalifikacím, normám v oblasti kompetencí a poskytování příslušného vzdělávání, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a v oblasti dalšího vzdělávání. |
6. |
Počáteční vzdělávání učitelů i jejich průběžný profesní rozvoj by měly být založeny na spolehlivém pedagogickém výzkumu a měly by se při nich uplatňovat metody dalšího vzdělávání vycházející ze společenství osob, které spojuje praxe, z učení online a ze vzájemného učení. Měly by zajistit, aby učitelé měli možnost si v pravidelných intervalech aktualizovat své znalosti učební látky a aby se jim pravidelně dostávalo podpory a odborné přípravy zaměřené na účinné a inovativní způsoby výuky, včetně způsobů založených na nových technologiích. |
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘI NÁLEŽITÉM ZOHLEDNĚNÍ ZÁSADY SUBSIDIARITY A INSTITUCIONÁLNÍ AUTONOMIE A V SOULADU SE SVÝMI VNITROSTÁTNÍMI PODMÍNKAMI:
1. |
Usilovaly o zajištění toho, aby programy počátečního vzdělávání učitelů umožňovaly budoucím učitelům osvojit si veškeré relevantní kompetence, jež potřebují, aby mohli úspěšně zahájit svou kariéru. |
2. |
Podporovaly vypracování komplexních rámců profesních kompetencí pro učitele (2), v nichž budou vymezeny kompetence a schopnosti vyžadované v různých fázích kariéry nebo v různých výukových situacích. Tyto rámce by měly být dostatečně flexibilní, aby mohly reagovat na měnící se potřeby, a měly by být sjednány ve spolupráci s příslušnými zainteresovanými subjekty. |
3. |
Podporovaly rovněž vytvoření rámců profesních kompetencí pro vyučující na pedagogických školách, v nichž budou uvedeny požadované kompetence a jejichž prostřednictvím bude posílena spolupráce a výměna postupů vzájemného učení a rozvinuty oblasti, jako je poskytování poradenství novým učitelům přímo ve škole. |
4. |
Prozkoumaly dále potenciál posílené spolupráce, partnerství a vytváření sítí s širokým okruhem zainteresovaných subjektů při vypracovávání programů vzdělávání učitelů. |
5. |
Prosazovaly účinnou digitální výuku a účinné digitální učení tím, že zajistí, aby si vyučující na pedagogických školách i sami učitelé osvojovali digitální dovednosti dostatečné úrovně a aby se naučili, jak pomáhat studujícím k racionálnímu a bezpečnému využívání digitálních zdrojů a jak lépe řídit individuální procesy učení, a to prostřednictvím aktualizovaných programů vzdělávání učitelů a snazší dostupnosti a využitelnosti kvalitních otevřených vzdělávacích zdrojů. |
6. |
Využívaly možností financování poskytovaných nástroji EU, jako je například program Erasmus+ a případně Evropský sociální fond, za účelem:
|
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY:
1. |
Co nejlépe využívaly struktur ET 2020 v rámci otevřené metody koordinace, a to v zájmu posílení empiricky podložené tvorby politik a v zájmu rozvoje a šíření úspěšných politických postupů týkajících se:
|
2. |
Využily výsledků příslušných šetření a studií, jako je TALIS (3), k řešení politických implikací, jež plynou z názorů a stanovisek učitelů a vedoucích pracovníků škol, pokud jde o vzdělávání učitelů. |
3. |
Na základě výzkumu identifikovaly příklady nejúčinnějších metod a postupů, jimiž mohou učitelé napomáhat studujícím, aby v dnešních mnohorozměrných vzdělávacích prostředích své učení řídili efektivně. |
VYZÝVÁ KOMISI, ABY
1. |
Budovala společenství učitelů, zejména budoucích učitelů a učitelů přijatých v nedávné době, za využití stávajících evropských platforem pro učitele, jako je eTwinning, a to s cílem dále rozvíjet v celé EU spolupráci na úrovni vzájemného učení ve věci výukových postupů. |
2. |
Podpořila spolupráci s partnery, sítěmi a organizacemi, jež mohou nabídnout zkušenosti a poznatky v oblasti vývoje účinných programů vzdělávání učitelů, zejména programů počátečního vzdělávání. |
(1) V rámci tohoto dokumentu se pojmem učitel označují učitelé všeobecného školního vzdělávání, učitelé a školitelé v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jakož i vyučující v oblasti dalšího vzdělávání.
Pojem vyučující na pedagogických školách se používá k označení všech osob, které aktivně zajišťují formální vzdělávání studentů pedagogických škol a učitelů, ať již v rámci počátečního vzdělávání učitelů, nebo průběžného profesního rozvoje.
(2) Viz zprávu dřívější tematické pracovní skupiny pro profesní rozvoj učitelů z července roku 2013 (Podpora rozvoje kompetencí učitelů v zájmu lepších výsledků učení).
(3) Mezinárodní studie OECD v oblasti výuky a učení.
PŘÍLOHA K PŘÍLOZE
Politické souvislosti
1. |
Články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
2. |
Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (1). |
3. |
Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. listopadu 2007 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (2). |
4. |
Závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na období do roku 2020 (ET 2020). |
5. |
Závěry Rady ze dne 26. listopadu 2009 o profesním rozvoji učitelů a vedoucích pracovníků škol (3). |
6. |
Komuniké ze zasedání v Bruggách ze dne 7. prosince 2010 a závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na období let 2011–2020 (4). |
7. |
Usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (5). |
8. |
Závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o vzdělávání a odborné přípravě v rámci strategie Evropa 2020 – přínos vzdělávání a odborné přípravy k hospodářskému oživení, růstu a zaměstnanosti (6). |
9. |
Závěry Rady ze dne 15. února 2013 o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků a na Roční analýzu růstu pro rok 2013 (7). |
10. |
Závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013 o účinném vedení v oblasti vzdělávání (8). |
11. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (9). |
12. |
Závěry Rady o účinném a inovativním vzdělávání a odborné přípravě jako investici do dovedností – podpora evropského semestru 2014 (10). |
Další souvislosti
1. |
Sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků. |
2. |
Zpráva Eurydice z roku 2013 nazvaná Klíčové údaje o učitelích a vedoucích pracovnících škol v Evropě. |
(1) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(2) Úř. věst. C 300, 12.12.2007, s. 6.
(3) Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 6.
(4) Úř. věst. C 324, 1.12.2010, s. 5.
(5) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.
(6) Úř. věst. C 393, 19.12.2012, s. 5.
(7) Úř. věst. C 64, 5.3.2013, s. 5.
(8) Úř. věst. C 30, 1.2.2014, s. 2.