SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ZELENÝ AKČNÍ PLÁN PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na obchodní příležitosti /* COM/2014/0440 final */
Úvod
a souvislosti Evropská rada v březnu 2014 upozornila na to, že
Evropa jako klíčovou hnací sílu pro hospodářský růst a pracovní
místa potřebuje silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu, a
to jak z hlediska o výroby, tak tak investic. Vzhledem k tomu, že evropské
výrobní podniky průměrně vynaloží 40 % svých nákladů na
suroviny, přičemž v případě energií a vody tento poměr
činí dokonce 50 % celkových výrobních nákladů, je jednou z hlavních
podmínek konkurenceschopnosti podniků účinnost využívání zdrojů[1]. Pro srovnání: náklady na
pracovní síly představuje 20 % celkových nákladů[2].
Evropská rada vyzvala rovněž k pokračování snah o snížení
nákladů na energie pro koncové odběratele, a to především
prostřednictvím trvalých investic do energetické účinnosti a
řízení poptávky rámci celého hodnotového řetězce a ve fázi
výzkumu a vývoje. Účinnější využívání zdrojů
skutečně vyžaduje kombinovat přístup hodnotového
řetězce s realizací komplexních technických řešení na úrovni
podniku. Odhaduje se, že pokrok v účinnosti využívání zdrojů v rámci
celého hodnotového řetězce by mohl do roku 2030 snížit materiálové
vstupy o 17–24 %[3].
V EU se navíc v současné době 60 % všech opadů nerecykluje,
nekompostuje ani jinak znovu nevyužívá[4],
z čehož vyplývá existence značných úniků hodnotných zdrojů
a zároveň významných obchodních příležitostí pro malé a střední
podniky[5],
které mohou využívat a prodávat výrobky, řešení a služby příznivé k
životnímu prostředí. Podnikatelské příležitosti lze vytvořit
také větším začleněním oběhových obchodních modelů a
zelených technologií do budoucích malých a středních podniků ve všech
odvětvích včetně služeb. Strategie Evropa 2020 vytyčuje prioritu EU stát se
udržitelnou ekonomikou a stanovit ambiciózní cíle pro opatření v oblasti
klimatu a pro energetickou účinnost. Iniciativa na podporu malých a
středních podniků („Small Business Act“)[6] upozornila na to, že EU a
členské státy by malým a středním podniku měly umožnit chopit se
výzev oblasti životního prostředí jako příležitosti. Zelený
akční plán udává malým a středním podnikům jednoznačný
směr a poskytuje rámec pro to, jak EU zamýšlí těmto podnikům
pomoci – v partnerství s členskými státy a regiony – využít
podnikatelských příležitostí, které přechod k ekologickému
hospodářství nabízí[7]. Tato iniciativa
konkrétně představuje soubor nových nebo revidovaných opatření
zaměřených na malé a střední podniky navrhovaných na evropské
úrovni. Zelený akční plán pro malé a střední podniky má 1) zlepšit
účinnost využívání zdrojů evropskými malými a středními podniky,
2) podpořit ekologické podnikání, 3) využít příležitosti, které
přinášejí ekologičtější hodnotové řetězce, a 4)
usnadnit ekologickým malým a středním podnikům přístup na trh[8]. Tento akční plán se
doplňuje se sdělením Iniciativa ekologické zaměstnanosti – Využít
potenciál ekologické ekonomiky k tvorbě pracovních míst, které navrhuje
scénář pro podporu tvorby zelených pracovních míst v celé EU, a se
sdělením věnovaným příležitostem k účinnému využívání
zdrojů ve stavebnictví, jakož i s balíčkem dokumentů na téma
oběhové hospodářství a přezkumem cíle pro nakládání s odpady. Zelený akční plán má přispět k
reindustrializaci Evropy, což uvádí sdělení o obnově evropského
průmyslu (COM(2014) 14) a podporuje Evropská rada, a to zvýšením
konkurenceschopnosti malých a středních podniků a podněcováním
rozvoje zeleného podnikání ve všech evropských regionech, zejména s ohledem na
skutečnost, že v této fázi jsou v účinnosti využívání zdrojů
mezi odvětvími a členskými státy značné rozdíly. Tento akční plán vychází z akčního plánu pro
ekologické inovace (EcoAP)[9], který udává směr
pro politiku v oblasti ekologických inovací a poskytuje financování v rámci
strategie Evropa 2020. Řada opatření a nástrojů akčního
plánu pro ekologické inovace má pro malé a střední podniky velký význam.
Jde například o evropský srovnávací přehled inovací, observatoř
ekologických inovací, evropské fórum pro ekologické inovace, evropské
inovační partnerství a finanční nástroje pro ekologické inovace v
rámci programu Horizont 2020. Opatření uvedená v zeleném akčním plánu
a v akčním plánu pro ekologické inovace jsou proto komplementární a
zajišťují důležitou součinnost. V průběhu celé
realizační fáze bude mezi akčním plánem pro ekologické inovace a
zeleným akčním plánem zajištěna náležitá koordinace. Zelený akční plán se zaměřuje na
opatření na evropské úrovni, která jsou koncipována tak, aby byla v
souladu se stávajícími „zelenými“ iniciativami na podporu malých a
středních podniků na úrovni jednotlivých států a regionů a
aby je posilovala[10]. Byl vytvořen na
základě konzultací se subjekty působícími v této oblasti v
jednotlivých státech a ve spolupráci s nimi bude také prováděn. Ve
většině členských států a řadě regionů
existují specializované organizace a nástroje, které malým a středním
podnikům pomáhají poskytují podporu v oblastech, jež jsou
předmětem tohoto akčního plánu, mimo jiné prostřednictvím
financování regionální politiky. Taková opatření zahrnují poskytování
informací, budování kapacit, podporu spolupráce a vytváření sítí,
přímé financování, usnadňování přístupu ke financování atd. Zelený akční plán stanoví řadu cílů a uvádí
výčet opatření, která budou provedena na evropské úrovni v rámci
víceletého finančního rámce 2014–2020[11]. Všechna tato opatření jsou buď nová, nebo verzemi
předcházejících opatření, která zohledňují potenciál
účinnosti využívání zdrojů pro podniky a přístup na ekologické
trhy[12]. Opatření
zohledňují také výsledky veřejné konzultace o zeleném akčním plánu, které
proběhla v prvním čtvrtletí roku 2013[13]. Konkrétní informace o opatřeních, která se
zmiňují v tomto sdělení s odkazem na programy, které je podporují,
jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, programy COSME,
Horizont 2020, Erasmus +, LIFE či nástroj partnerství, budou včas
uvedeny na internetové stránce Evropské komise, Generálního ředitelství
pro podniky a průmysl[14]: http://wcmcom-ec-europa-eu-wip.wcm3vue.cec.eu.int:8080/enterprise/policies/sme/public-
consultation-green-action-plan/index en.htm. I.
Ekologizace malých a středních podniků v zájmu konkurenceschopnosti a
udržitelnosti Zlepšení účinnosti využívání zdrojů v malých a
středních podnicích představuje významný potenciál z hlediska snížení
výrobních nákladů a zvýšení produktivity. Podle propočtů by
mělo lepší využívání zdrojů evropskému výrobnímu odvětví
ročně přinést celkové úspory ve výši 630 miliard EUR[15].
Řada malých a středních podniků Evropy si není tohoto potenciálu
vědoma. Malým a středním podnikům se navíc v úsilí o realizaci
úspor pomocí lepšího využívání zdrojů nedostává dostatečné podpory.
To může v Evropě vést nejen k prohloubení rozdílů v produktivitě
mezi podniky, které zdokonalují využívání zdrojů, a těmi, které tak
nečiní, ale také k oslabení celkové konkurenceschopnosti evropských
podniků, jakož i šancí řady malých a středních podniků na
získání pozice v globálních hodnotových řetězcích. Proč je to pro malé
a stření podniky tak důležité? Evropské malé a střední podniky mají obvykle informace
o tom, že účinně využívat zdroje je důležité, neboť 75 %
malých a středních podniků v EU v posledních pěti letech
zaznamenalo zvýšení nákladů na materiál. Nejméně 93 % malých a
středních podniků v EU za účelem zvýšení účinnosti
využívání zdrojů provádí alespoň jedno opatření. Ve
většině případů jde o opatření s nízkými náklady.
Pouze 42 % malých a středních podniků, které opatření ke
zlepšení účinnosti využívání zdrojů uskuteční, však zaznamená také
snížení výrobních nákladů[16].
Z toho vyplývá nutnost poskytnout malým a středním podnikům vodítko
ohledně nákladové efektivnosti investic do účinnosti využívání
zdrojů. V úrovni účinnosti využívání zdrojů ve výrobním
odvětví navíc panují mezi jednotlivými členskými státy velké rozdíly.
Výrazně se ve výrobních podnicích v různých evropských zemích liší i
využívání energií a vznik odpadů v případě daného určitého
druhu výroby[17]. Zlepšení účinnosti využívání zdrojů vyžaduje
odborné znalosti, které malé a střední podniky obvykle nemají. K nalezení
potenciálního dlouhodobého přínosu, který by inovace jejich procesů a
organizace měla z hlediska zlepšení účinnosti využívání zdrojů,
tedy potřebují poradenství. Malé a střední podniky, které se snaží
získat finance na rozsáhlé počáteční investice do účinnosti
využívání zdrojů, navíc v některých případech zjišťují, že
zprostředkovatelé financování považují tuto oblast za vysoce rizikovou.
Proto je důležité malé a střední podniky zaprvé nabádat k tomu, aby
se snažily získat odpovídající informace ohledně účinnosti využívání
zdrojů prostřednictvím obchodních kampaní zaměřených na
tyto podniky, a zadruhé jim poskytovat toto poradenství v jejich regionech. Komise
vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito
opatřeními: 1. Poskytovat malým a středním podnikům
praktické informace, poradenství a podporu ohledně toho, jak
hospodárně zlepšit účinnost využívání zdrojů: § Evropské středisko
excelence pro účinnost využívání zdrojů, které má být zřízeno v
roce 2015 na základě prokázaných zkušeností v oblasti účinnosti
využívání zdrojů v členských státech, bude malým a středním
podnikům, které usilují o zlepšení své účinnosti využívání
zdrojů, poskytovat poradenství a pomoc, a to přímo i
prostřednictvím sítě partnerů napříč evropskými
regiony; stane se referenčním místem pro otázky účinnosti a nákladové
efektivnosti různých způsobů zlepšení účinnosti využívání
zdrojů napříč EU. Toto středisko bude malým a středním
podnikům poskytovat informace ohledně programů a opatření v
oblasti účinnosti využívání zdrojů a podpory pro malé a střední
podniky a popřípadě podniky na tyto programy a opatření odkáže. §
Průzkum Eurobarometr na téma „Malé a střední podniky, účinnost
využívání zdrojů a zelené trhy“ posoudí trendy v účinnosti využívání
zdrojů mezi malými a středními podniky v Evropě a USA, což
poskytne vodítko pro další rozvoj opatření v této oblasti. § Síť Enterprise Europe
Network (EEN)[18]
bude vyzvána, aby 1) uspořádala evropskou kampaň věnovanou
účinnosti využívání zdrojů a zahrnující propagační činnosti
ohledně účinnosti využívání zdrojů (uvádění informací na
internetových stránkách, sociálních médiích, prezentace na stávající akcích
mezi podniky) a 2) malým a středním podnikům poskytovala poradenské
služby . § Komise bude orgánům
spravujícím evropské strukturální a investiční fondy nápomocna v
podpoře projektů v oblasti účinnosti využívání zdrojů a v
propagaci podnikatelských příležitostí, které zelené trhy skýtají, a to
zejména zviditelňováním úspěšných příkladů a nástrojů
z celé EU. 2. Podporovat uplatňování
účinných mechanismů pro přenos technologií v případě
zelených technologií: § Komercializace zelených
technologií je z hlediska růstu malých a středních podniků v
zeleném hospodářství významnou prioritou. Databáze pro přenos
technologií sítě Enterprise Europe Network (EEN) s více 23 000 profily
bude i nadále aktualizovat klasifikaci klíčových slov popisujících
technologie související s účinností využívání zdrojů a klimatem, aby
bylo možné uvést nabídku malých a středních podniků do lepšího souladu
s poptávkou jejich klientů. § Partneři sítě
Enterprise Europe Network (EEN) budou vyzváni, aby zajistili úzkou spolupráci
mezi různými odvětvovými skupinami, které se zabývají účinností
využívání zdrojů s cílem umožnit výměnu informací a přenos
osvědčených postupů. 3. Usnadnit přístup k financování pro zlepšení
související s využíváním zdrojů a pro energetickou účinnost v malých
a středních podnicích: § Několik internetových
stránek Evropské komise zaměřených na malé a střední podniky
bude aktualizováno tak, aby lépe uváděly informace týkající se životního
prostředí, financování EU na zlepšení účinnosti využívání
zdrojů, jakož i nefinanční podpory, která je malým a středním
podnikům k dispozici. §
Evropská
investiční banka bude prostřednictvím finančních zprostředkovatelů
z Nástroje financování přírodního kapitálu (NCFF) poskytovat finanční
prostředky na zlepšení účinnosti využívání zdrojů související s
ekosystémovými službami a přizpůsobováním se změně klimatu. §
Nástroj
soukromého financování pro energetickou účinnost (PF4EE) může
podporovat malé a střední podniky a dále větší společnosti se
střední kapitalizací, které provednou drobné investice do energetické
účinnosti a které jsou schopny prostředky vypůjčené na
úhradu počátečních nákladů splatit z úspor energie. §
Bude
vytvořena síť a společenství veřejných a soukromých
subjektů financování a investorů, kteří podporují ekologické
inovace. § Evropský
fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský námořní a rybářský fond
v období 2014–2020 podpoří konkurenceschopnost malých a středních
podniků, včetně zlepšení energetické účinnosti a využití
obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k tomu, že se jedná o priority, by
si je mohly členské státy zvolit k financování z Evropského fondu pro
regionální rozvoj a Evropského námořního a rybářského fondu. II.
Zelené podnikání pro podniky budoucnosti Prevence poškozování životního prostředí, jeho
náprava a přechod k nízkouhlíkovému hospodářství jsou
společenskou výzvou, která ale zároveň přináší nové obchodní
příležitosti pro podniky. Ekologické inovace však podobně jako
jakýkoliv jiný druh inovací k rozkvětu potřebuje příhodné
prostředí a inovátoři jsou při vyvíjení a realizaci svých
myšlenek závislí na podpoře a přístupu k financím. Blízkost
vzdělávacích institucí, jakož i z dostupnost kvalifikovaných pracovních
sil a průmyslové vztahy, které usnadňují spolupráci mezi
odvětvími, a z podmínky příhodné pro vznik ekologicky inovativních
uskupení jsou faktory podporující rozvoj zeleného podnikání. Proč
je to pro malé a stření podniky tak důležité? Malé a střední podniky potřebují příznivé
prostředí pro podnikání, v němž lze ekologické myšlenky snadno
rozvíjet, financovat a přinášet na trh. Pro myšlení budoucích zelených
podnikatelů by bylo vhodné, aby se „zeleným podnikáním“ zabývalo i (vyšší)
vzdělávání. „Zelené podnikání“ je také třeba podporovat
prostřednictvím pomoci poskytované potenciálním podnikatelům pomáhat
při zjišťování příležitostí k podnikání vyplývajících z
přechodu na nízkouhlíkové a z hlediska využívání zdrojů účinné
hospodářství, a to mimo jiné prostřednictvím nových tvořivých
forem spolupráce mezi podniky a akademickou obcí. Je třeba podporovat
všechny formy inovací, které napomáhají zelenému podnikání. Zelenému podnikání
prospívají také nové podnikatelské nápady, které kombinují účinnost
využívání zdrojů s tvořivostí, jako je například fenomén nového
využívání surovin („upcycling“), kdy dochází ke kombinování recyklace s
designem. Kromě toho je třeba vyvíjet další snahy o zúročení zelených
technologií, které vznikají díky výzkumu a u nichž byla úspěšně
prokázána proveditelnost. V této souvislosti je nezbytné poskytovat podporu
malým a středním podnikům na zkoumání vědecké či technické
proveditelnosti a komerčního potenciálu ekologicky inovativních
podnikatelských nápadů, jelikož mnohé z těchto podniků nemají
prostředky na to, aby tak činily samy. Komise
vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito
opatřeními: 1. Podporovat všechny formy ekologických inovací
včetně netechnologických ekologických inovací: § Nástroj pro malé a
střední podniky v rámci programu Horizont 2020 malým a středním
podnikům pomůže zkoumat vědeckou nebo technickou proveditelnost
a komerční potenciál vysoce ekologicky inovativních nápadů s cílem
rozvinout konkrétní nové podniky. V případě příznivého posouzení
obchodní proveditelnosti bude možné financování aktivit v oblasti demonstrace.
Malé a střední podniky mohou o tuto podporu požádat v rámci zvláštních
výzev k podávání žádostí zaměřených na ekologické inovace a dodávky
surovin, na ekologicky inovativní výrobu a zapracování potravin a na inovace v
nízkouhlíkovém a energeticky účinném systému. § V rámci
programu Horizont 2020 se opatřeními společenskopolitické výzvy
„činnosti v oblasti klimatu a životního prostředí, účinnost
využívání zdrojů a suroviny“ podporují cíle zeleného akčního plánu,
totiž zvyšování účinnosti využívání zdrojů prostřednictvím
systematického přístupu k ekologickým inovacím a k zavádění
oběhového hospodářství. Pokryty jsou všechny formy inovací. Řeší
se různé druhy činností od výzkumu po demonstrace, pronikání na trh,
koordinace a vytváření sítí. § Evropský
fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova a Evropský námořní a rybářský fond budou v období 2014–2020 u
malých a středních podniků podporovat konkurenceschopnost,
zaměření na energetickou účinnost a na využívání obnovitelných
zdrojů energie. Tyto prvky byly stanoveny jako investiční priority,
které mají členské státy a regiony sledovat prostřednictvím svých
operačních programů. 2. Napomáhat partnerství mezi podniky, podporovat
dovednosti a znalosti pro zelené podnikání: §
Sdělení Iniciativa
zelené zaměstnanosti – Využít potenciál zeleného hospodářství k
tvorbě pracovních míst navrhuje komplexní plán rozvoje dovedností pro
ekologizaci hospodářství. §
Prostřednictvím
iniciativ, jako je systém ověřování environmentálních technologií, v
současné době prováděný jako pilotní program EU, bude
podporováno poskytování vysoce kvalitních informací o ekologických inovacích a
ekologicky inovativních malých a středních podnicích, což
přispěje ke zvýšení důvěry a ke snížení investičních
rizik. § U malých a středních
podniků budou prostřednictvím programu LIFE podporovány nové modely
podnikání pro účinnost využívání zdrojů a energetickou účinnost. § V rámci soutěže o
evropské ceny za podporu podnikání budou oceněny snahy podněcující
zelené podnikání. Tyto ceny budou udělovány veřejným subjektům a
partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, které napomáhají rozvoji
zelených trhů a účinnosti využívání zdrojů. 3. Lépe využívat úlohy klastrů
při podpoře ekologicky inovativních malých a středních
podniků: § Účinnost využívání
zdrojů se stane zvláštním tématem vzdělávání v rámci programu Cluster
Excellence (excelence evropských klastrů), jehož cílem je plně
informovat řídící pracovníky klastrů o možných opatřeních, která
lze v jejich klastrech zahájit v zájmu podnícení ekologických inovací a
účinnosti využívání zdrojů v rámci jejich malých a středních
podniků a mezi nimi. III.
Příležitosti pro malé a střední podniky v ekologičtějším
hodnotovém řetězci Opětovné zpracovávání, oprava, údržba, recyklace a
ekologický design mají velký potenciál stát se hnací silou hospodářského
růstu a tvorby pracovních míst a zároveň mít významný přínos k
řešení problematických otázek v oblasti životního prostředí.
Inovacemi a změnou designu výrobků a výroby a obchodních modelů
mohou podniky snížit využívání drahých surovin a vytvářet méně
odpadu. 60 % veškerého odpadu v EU není recyklováno, kompostováno ani
znovu využito[19]. Malým a středním
podnikům se zde nabízí možnost využít hodnotové řetězce
přesahující jednotlivá odvětví, které umožňují využívat zdroje
účinněji. „Oběhové“[20] neboli „symbiotické“[21] hospodářství
optimalizuje úspory zdrojů a nákladů tím, že maximalizuje dobu
používání zdrojů, výrobků či složek. Pro lepší a
účinnější využívání zdrojů snížením vzniku odpadů a
přeměnou odpadů na nové zboží a služby jsou nezbytné ekologické
inovace, noví zprostředkovatelé a zprostředkovatelské služby. Aby se
malé a střední podniky a podnikatelé mohli zapojit do nových
průmyslových vztahů, které jim umožní přechod k oběhovému
hospodářství, potřebují příznivé prostředí. Proč je to pro malé a stření podniky tak
důležité? Přestože byly prokázány přínosy inovací, které
snižují odpad, a spolupráce v rámci hodnotového řetězce
přesahujícího hranice odvětví, představuje kombinace
regulačních, institucionálních, technických a kulturních překážek
systémové bariéry, které stále ještě brání účinnějším
opatřením a vytváření sítí mezi podniky, a tedy také vyšší
účinnosti využívání zdrojů. V současné době například
44 % velkých podniků v EU prodává své odpadní suroviny jinému
podniku; malých a středních podniků tak činí jen 24 %[22]. Pro malé a střední
podniky je často obtížné rozvíjet a sdílet poznatky o omezování
odpadů a nakládání s odpady a využít potenciál zamezení plýtvání a
opětovného využívání výrobků, surovin a odpadů v rámci
různých hodnotových řetězců, neboť to často
vyžaduje specializované znalosti a sítě. Vysoké transakční náklady a
vysoké počáteční investice mohou dále snižovat zájem účastnit se
operací souvisejících s opětovným použitím a recyklací zdrojů,
zvláště protože vzhledem k nedostatku zkušeností a nejistotě plynoucí
z proměnlivé kvality, vlastností a doby dodání lze předem jen
těžko určit potenciální přínos. Výměna probíhající v
hodnotovém řetězci může navíc přinášet technologické
problémy, jelikož je někdy nezbytné odpad ještě před jeho opětovným
zavedením jako vedlejšího produktu do hodnotového řetězce provést
přeměnit a upravit. Komise vytyčila
několik cílů, jichž má být dosaženo těmito opatřeními: 1. Řešit systémové překážky, které brání
spolupráci v rámci hodnotového řetězce přesahujícího
několik odvětví a členských států, jakož i vytváření
podniků a jejich spolupráci usnadněním vytváření obchodních
modelů v odvětví služeb a opětovným využíváním materiálů,
výrobků a odpadů: § Je třeba analyzovat
systémové překážky, které brání v uplatňování oběhových
obchodních modelů malými a středními podniky, účinnosti
využívání materiálu z toků odpadů a procesům symbiózy ve
výrobním odvětví. To je rozhodující pro rozvoj co nejlepších opatření
na úrovni EU k řešení těchto nedostatků a k podpoře úlohy
malých a středních podniků v oběhovém hospodářství. 2. Zprostředkovat spolupráci napříč
odvětvími za účelem propagace oběhového hospodářství: § Nadcházející opatření
zaměřené na projekty pro nové průmyslové hodnotové
řetězce zprostředkované klastry v rámci programu Horizont 2020
poskytne nejméně 75 % celkového rozpočtu na podporu inovací v
malých a středních podnicích. Jeho cílem je podporovat napříč
odvětvími a regiony spolupráci a inovační projekty iniciované malými
a středními podniky tím, že zajistí jejich lepší integraci do klastrů
a různých hodnotových řetězců. § Evropské středisko
pro sledování klastrů regionům lépe zmapuje, kde jsou geograficky
soustředěny kompetence v ekoprůmyslu, a určí a analyzuje
trendy ve vytváření klastrů mezi odvětvími, včetně
internacionalizace klastrů a tendencí v průmyslové transformaci
souvisejících ekoprůmyslem. § Budou vybrány regiony,
které představují ekologicky inovativní řešení a které budou sloužit
jako demonstrační modely. § Program LIFE podpoří
přijímání modelů oběhového podnikání a bude seznamovat s jejich
přínosy pro malé a střední podniky. § V rámci programu Horizont
2020 bude zřízena odborná skupina, která se zaměří na
systematický přístup k ekologickým inovacím. IV.
Zpřístupnění trhu pro ekologické malé a střední podniky EU má strategický zájem adekvátně řešit významné
globální problémy v oblasti životního prostředí, jako je změna
klimatu. V důsledku vysokého hospodářského růstu a jinde zase v
důsledku raných fází industrializace je v řadě zemí světa
životní prostředí vyčerpáváno a znečišťováno. Bude
nezbytně nutné pomoci těmto zemím v přechodu k ekologickému
hospodářství. EU zároveň náleží vedoucí pozice, pokud jde o zelené a
nízkouhlíkové technologie. Zde se nabízí velký potenciál kombinovat cíle
týkající se změny klimatu a další cíle v oblasti životního prostředí
s rozvojem obchodu, investic a podnikání pro evropského podniky, a zvláště
malé a střední podniky. Proč je to pro malé a stření podniky tak
důležité? Díky mezinárodním závazkům EU v oblastech, jako je
spolupráce v oblasti změny klimatu nebo politika sousedství, mohou
evropské malé a střední podniky s odpovídající odborností získat
přístup na nové trhy pro technologie, výrobky a služby zaměřené
na účinné omezování uhlíkových emisí, které nabízejí. EU tvoří zhruba
třetinu světového trhu s ekoprůmyslem a je čistým vývozcem.
Roční růst tohoto světového trhu činí 5 % a
očekává se, že se do roku 2030 ztrojnásobí[23]; malým
a středním podnikům tak nabídne značné příležitosti. Jen
málo malých a středních podniků v EU však nabízí své zelené
technologie, výrobky či služby v zemích mimo EU. 87 % malých a
středních podniků v EU prodává pouze na domácích trzích[24].
To, že malé a střední podniky nejsou internacionalizovány, se obvykle
vysvětluje absencí podpůrného rámce, který by jim v přístupu na
zahraniční trhy pomohl. Malé a střední podniky mají větší šanci vstoupit
do globálních hodnotových řetězců, pokud spolupracují s jinými
podniky a nejednají samostatně. Zlepšení účinnosti využívání
zdrojů v Evropě a pomoc malým a středním podnikům v
úspěšné integraci do globálních hodnotových řetězců
vyžaduje větší mezinárodní spolupráci. Aby byly malé a střední
podniky působící v oblasti účinnosti využívání zdrojů úspěšné
v mezinárodní konkurenci, musí hledat mezinárodní partnery, a to nejen k
prodeji, ale také jako zdroj surovin, a mít přístup k výzkumu, znalostem a
kvalifikaci v rámci celého hodnotového řetězce. Této spolupráci
často napomáhají klastry, které jsou pro malé a střední podniky
skutečnými vlastně „odrazovými můstky“ jak v přístupu na
mezinárodní trhy, tak k zahájení obchodní spolupráce a k vytvoření
dlouhodobého strategického partnerství v rámci celých hodnotových
řetězců. Malé a střední podniky navíc mohou využívat také
mezinárodní kontakty a sítě, které díky mezinárodním subjektům,
univerzitám a jiným institucím v jejich klastru vznikly již dříve. Komise
vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito
opatřeními: 1. Podporovat ekologičtější evropský
vnitřní trh: § Evropské normalizační
organizace budou vyzvány, aby při tvorbě norem přihlížely k
cílům týkajícím se oběhového hospodářství a pokračovaly tak
v předchozích snahách Komise o začlenění hledisek životního
prostředí do evropské normalizační činnosti[25]. 2. Zpřístupnit ekologické trhy pro ekologické
podnikatele: § Vytvoření evropských
strategických klastrových partnerství podněcujících spojenectví mezi klastry
z různých odvětví za účelem rozvoje společné strategie pro
internacionalizaci. Budou podporována spojení v oblasti zelených technologií a
ekologických inovací. § Mezinárodní mise za
účelem navazování kontaktů podnítí spolupráci v oblasti
účinnosti využívání zdrojů a ekologických inovací a
individuálně, s přihlédnutím ke zvláštnostem cílové země a
obchodního potenciálu, se jim dostane přednostního zájmu. § Finanční nástroje v
rámci programu COSME budou malé a střední podniky podporovat k
internacionalizaci tím, že budou stimulovat jejich přeshraniční
rozvoj. 3. Umožňovat přijímání
technologií pro účinnost využívání zdrojů v partnerských zemích
prostřednictvím spolupráce s evropskými malými a středními podniky: §
Opatření
zaměřené na nízkouhlíkové podnikání poskytne technickou pomoc pro
vznik partnerské spolupráce mezi podniky v EU a klastry, podniky a jinými
partnery v zemích se středními příjmy, jakož i pro vypracování
společných financovatelných návrhů[26], které odrážejí zájmy
obou stran a zároveň zajišťují soudržnost politik pro rozvoj. ■
V zemích jižního Středomoří budou skrze spolupráci s evropskými
malými a středními podniky zahajovány nové podnikatelské činnosti
založené na zelených technologiích. V. Řízení Koncepci a struktuře zeleného akčního plánu pro
malé a střední podniky, představených v rámci veřejných
konzultací o budoucí politice v oblasti malých a střední podniků, a
konkrétně v rámci veřejné konzultace o zeleném akčním plánu,
která proběhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013, se dostalo ze
strany správ těch členských států a subjektů
zainteresovaných v oblasti malých a středních podniků, které na
konzultaci reagovaly[27], široké podpory. Také
síť malých a středních podniků Envoys[28]
reagovala na plán příznivě a ocenila jeho jasné zaměření na
problematiku podnikání, která plyne z úkolů v oblasti životního
prostředí. Je proto nezbytné tento akční plán důkladně
provést. Vyžaduje to jednoznačný politický závazek jak od Komise, tak i od
členských států. Proč
je to pro malé a stření podniky tak důležité? Pouze účinné a efektivní plnění cílů a
provádění navazujících opatření tohoto akčního plánu zajistí
dopad ve prospěch malých a středních podniků v celé Evropě. Komise
vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito
opatřeními: 1.
Zajistit
monitorování a aktualizaci opatření vytyčených Komisí na podporu
malých a středních podniků v této oblasti: § Provádění
opatření spojených s tímto akčním plánem pro malé a střední
podniky bude pravidelně monitorováno, včetně
vyčleněných finančních prostředků, v rámci dialogu
subjektů zainteresovaných v souvislosti s malými a středními podniky;
hodnocena bude rovněž efektivita programů. Aktualizované informace o
opatřeních budou k dispozici na internetových stránkách Komise. § V rámci
přehledu výkonnosti malých a středních podniků[29]
se každoročně sleduje a posuzuje pokrok, jehož země dosáhly v
provádění iniciativy na podporu malých a středních podniků,
včetně jejich výkonnosti ve vztahu k jeho zásadě 9 („malé a
střední podniky jsou schopny proměnit výzvy v oblasti životního
prostředí na příležitosti k podnikání“), čímž doplňuje
monitorování zeleného akčního plánu. 2. Podporovat koordinaci, spolupráci a výměnu
osvědčených postupů na evropské, vnitrostátní a regionální
úrovni: §
Mechanismus
řízení iniciativy na podporu malých a středních podniků, který
zahrnuje přehled výkonnosti malých a středních podniků a
síť malých a středních podniků Envoys, slouží členským
státům jako platforma k výměně osvědčených
postupů, jak pomáhat malým a středním podnikům při
přetváření úkolů v oblasti životního prostředí na
příležitosti k podnikání. Konkrétně bude síť malých a
středních podniků Envoys využívána k diskusi o provádění
těchto postupů a o souvisejících výsledcích a překážkách. §
Bude
nastolena spolupráce s pracovní skupinou na vysoké úrovni pro akční plán
pro ekologické inovace, aby byl zajištěn neustálý tok informací,
soudržnost a lepší zúročení součinnosti mezi jednotlivými
iniciativami. Ve vhodných případech bude rovněž vyvíjeno úsilí o
koordinaci se skupinami na evropské úrovni působícími v jiných oblastech
politiky, jako je životní prostředí, zaměstnanost, vzdělávání,
rozvojová spolupráce atd. [1] Účinné využívání zdrojů znamená čerpat omezené zdroje
Země udržitelným způsobem a současně minimalizovat dopady
na životní prostředí a umožňovat hospodářský růst
(prostřednictvím oddělení využití materiálu a ekonomického zisku). [2] „Pokyny k
účinnému využívání zdrojů ve výrobě: zkušenosti se zlepšováním
účinnosti využívání zdrojů ve výrobních podnicích“, Europe INNOVA
(2012). [3] Meyer, B. et al
(2011) „Studie o makroekonomickém modelování udržitelného vývoje a vazbách mezi
ekonomikou a životním prostředím“, Studie vypracovaná pro Evropskou komisi
(GŘ pro životní prostředí), k dispozici na adresehttp://ec.europa.eu/environment/enveco/studies_modelling/pdf/report_macroeconomic.pdf. [4] Statistika
Eurostatu o odpadech (2011). [5] Viz definice
malých a středních podniků na adrese http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/sme- definition/index_cs.htm. [6] Podrobnější informace: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/index_en.htm. [7] „Zelená ekonomika “ je model, „který zajišťuje růst a
rozvoj, chrání zdraví a dobré životní podmínky člověka, nabízí
důstojná pracovní místa, omezuje nerovnosti, zachovává biologickou
rozmanitost včetně poskytovaných ekosystémových služeb (přírodní
bohatství) a investuje do nich vzhledem k jejich vnitřní hodnotě a k
zásadnímu podílu na dobrých životních podmínkách lidí a hospodářské prosperitě“.
(Definice z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne
20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní
prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“). [8] Zelený akční plán pro malé a střední podniky se
zaměřuje na účinnost využívání zdrojů obecně, aniž by
se zvláště zabýval energetickou účinností nebo výrobou elektřiny
z obnovitelných zdrojů, jimiž se již věnovala konkrétní sdělení
Komise a legislativní návrhy. [9] http://ec.europa.eu/environment/ecoap/index_en.htm. [10] EU bude například podporovat opatření související se zeleným
akčním plánem prostřednictvím politiky soudržnosti. Členské
státy se dohodly na tom, že z Evropského regionálního a rozvojového fondu
vyčlení na investice do malých a středních podniků,
nízkouhlíkového hospodářství a na výzkum a inovace vyčlení více než
100 miliard EUR. [11] Opatření uvedená ve sdělení nemají žádný dopad na
rozpočet EU nad rámec prostředků, které již byly naplánovány ve
schváleném finančním plánování Komise. [12] Seznam opatření, případně s uvedením časového
rozpětí pro jejich realizaci v období 2014–2020 je obsažen v
připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise. [13] Odkaz na zprávu o výsledcích veřejných konzultací je k dispozici
zde:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/public-consultation-green-action-plan/index_en.htm. [14] Tyto informace budou obsahovat odkazy na příslušné finanční
prostředky na opatření stanovená v rámci správy zeleného akčního
plánu a na jejich účinnost. [15] „Pokyny k
účinnému využívání zdrojů ve výrobě: zkušenosti se zlepšováním
účinnosti využívání zdrojů ve výrobních podnicích“, Europe INNOVA
(2012). [16] Všechny údaje v
tomto odstavci pocházejí z bleskového průzkumu Eurobarometr z roku 2013 na
téma „Malé a střední podniky, účinnost využívání zdrojů a zelené
trhy“: ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_eapdf. [17] Calogirou C.,
S. Y. Sørensen, P. B. Larsen, S. Alexopoulou et al. (2010), Malé a střední
podniky a životní prostředí v Evropské unii, PLANET SA a Danish
Technological Institute, vydala Evropská komise, GŘ pro podniky a
průmysl. http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=4711. [18] Podrobnější
informace: http://een.ec.europa.eu/. [19] Statistika Eurostatu o odpadech (2011). [20] Oběhové hospodářství zachovává přidanou hodnotu
výrobků co nejdéle a eliminuje odpad. Zdroje, jež jsou do výrobku vloženy,
jsou dále produktivně využity i po skončení životního cyklu výrobku,
a představují další hodnotu. [21] V symbiotickém hospodářství je praxí, že se vedlejší produkty
jednoho podniku či odvětví (včetně energií, vody, logistiky
a materiálů) využívají v jiném podniku či odvětví. [22] Bleskový průzkum Eurobarometr z roku 2013 na téma „Malé a
střední podniky, účinnost využívání zdrojů a zelené trhy“:
ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_eapdf. [23] IDEA Consult,
ECORYS, 2009. Studie o konkurenceschopnosti ekoprůmyslu EU, Spolkové
ministerstvo pro životní prostředí, Ochrana přírody a jaderná
bezpečnost, 2009, „Greentech – Made in Germany 2.0“. [24] Bleskový průzkum Eurobarometr z roku 2013 na téma „Malé a
střední podniky, účinnost využívání zdrojů a zelené trhy“: ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_eapdf. [25] Mezi dřívější snahy Komise patří sdělení o
začlenění environmentálních aspektů do normalizace (KOM(2004)
130 v konečném znění) a sdělení nazvané „Strategická vize pro
evropské normy – další pokroky v posílení a urychlení udržitelného růstu
evropského hospodářství do roku 2020 (KOM(2011) 311 v konečném
znění). [26]Financovatelný návrh je
projekt či návrh, který je dostatečně podložen jak z
finančního, tak koncepčního hlediska k tomu, aby mohl být
úspěšný při žádosti o financování od institucionálních
poskytovatelů úvěrů. [27] Zpráva o výsledcích veřejné konzultace je k dispozici zde:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/public-consultation-green-action-plan/index_en.htm. [28] Podrobnější
informace: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/sme-envoy/index_en.htm. [29] Podrobnější informace:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-review/index_en.htm.