52014DC0335

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením /* /2014/0XXX */


„Důstojný život pro všechny:

od vize ke společným opatřením“

1. Úvod

Vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje jsou zásadní výzvy pro celý svět, které mají dopad na současné i příští generace a na budoucnost celé planety. Tyto výzvy jsou všeobecně platné, vzájemně souvisejí a vyžadují, aby na ně svět reagoval společně. K tomu, abychom se s nimi dokázali vypořádat, jsou nutné pevné politické závazky a rozhodné kroky veškerých zúčastněných stran na všech úrovních.

Je třeba, aby tento program vyhovoval potřebám našeho globalizovaného a vzájemně propojeného světa, neboť už není možné pokračovat beze změn, ať už jde o otázky lidské důstojnosti, spravedlnosti, rovnosti či udržitelnosti. EU a její členské státy kladou důraz na svůj závazek spolupracovat se zapojením všech partnerů a zúčastněných stran na vytváření konsenzu ohledně nového transformačního programu pro období po roce 2015. V rámci probíhající činnosti otevřené pracovní skupiny OSN pro cíle udržitelného rozvoje se EU podílí a bude se prostřednictvím svých intervencí a intervencí členských států, které jsou členy otevřené pracovní skupiny, i nadále podílet na tom, aby se postupovalo vpřed.

Toto sdělení vychází ze stávajícího postoje EU vytyčeného v závěrech Rady z června 2013. Má za cíl dále rozpracovat klíčové zásady, určit možné prioritní oblasti a potenciální cílová témata rámce po roce 2015 a navrhnout možnosti, jak tyto prioritní oblasti seskupit, a zabývá se potřebou nového globálního partnerství. Zároveň si ponechává flexibilitu v reakci na budoucí vývoj mezinárodních diskusí. Mělo by být vnímáno jako příspěvek k postupnému tříbení postoje EU a jejích členských států, k němuž dochází po celou dobu až do závěrečných fází činností otevřené pracovní skupiny pro cíle udržitelného rozvoje a činností odborné skupiny pro financování udržitelného rozvoje. Přispěje rovněž k diskusím na blížícím se Valném shromáždění OSN, které předchází jednáním před summitem v roce 2015.

Staví na výsledcích nedávných relevantních mezinárodních diskusí o udržitelném rozvoji a vymýcení chudoby, mezi něž patřila konference Rio+20, přezkum rozvojových cílů tisíciletí, zpráva panelu na nejvyšší úrovni generálního tajemníka OSN o rozvojové agendě po roce 2015 a zpráva generálního tajemníka OSN „Důstojný život pro všechny“. Vychází také z rozprav s členskými státy EU. Bere v potaz rovněž klíčové návrhy předložené na mezinárodní úrovni, včetně diskusí, které dosud proběhly v rámci otevřené pracovní skupiny pro cíle udržitelného rozvoje, a výsledků nejrůznějších konzultací se zúčastněnými stranami.

2. Vize a zásady

Jádrem vize EU[1] je skutečnost, že svět má potřebné technologie a zdroje k tomu, aby byla extrémní chudoba vymýcena ještě za našeho života a aby se vydal cestou udržitelnosti, která do roku 2030 zajistí důstojný život pro všechny. K naplnění této vize je zapotřebí správný rámec. Měl by usilovat o celosvětový rozměr, vztahovat se na všechny země a být všeobecně platný, a současně by se s ním jednotlivé země měly ztotožňovat a měl by zohledňovat různou situaci, v níž se státy nacházejí, jejich schopnosti a úroveň rozvoje. Měl by se zakládat na právech a být zaměřený na občany. Měl by brát v potaz vzájemně se posilující charakter vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje a zabývat se jím. Měl by vyváženým způsobem integrovat tři rozměry udržitelného rozvoje (sociální, environmentální a ekonomický).

1. Všeobecná platnost a rozlišování podle situace jednotlivých zemí

Výzvy spočívající ve vymýcení chudoby a udržitelném rozvoji jsou jak společné, neboť jsou předmětem obecného zájmu a týkají se všech zemí a lidí, budoucí generace nevyjímaje, tak celosvětové, jelikož ve vzájemně propojeném světě si mnohé výzvy říkají o společná opatření a globální řešení. Všeobecně platný a transformační program by měl stavět na cílech a záměrech, které jsou zájmem a záležitostí všech zemí. Na jeho uskutečňování by se kromě toho měly podílet všechny zúčastněné strany.

Rámec musí odrážet měnící se světovou realitu. Od doby, kdy byly vypracovány rozvojové cíle tisíciletí, se celosvětové výzvy staly vzájemně provázanějšími a země doznaly rozvoje, pokud jde o jejich hospodářství, společnost i schopnost podílet se na globálním programu. EU bude nadále dodržovat zásady Deklarace z Ria z roku 1992. Vzhledem k tomu, že působnost zásady společné, avšak rozlišené odpovědnosti je omezena na celosvětové zhoršování stavu životního prostředí, není toto pojetí vhodné k řešení obecnějších výzev, jež jsou součástí rámce po roce 2015. EU současně zůstává připravena jednat se svými partnery o tom, jaké konkrétní důsledky má všeobecná platnost a rozlišování ve vztahu ke všem zemím pro plný rozsah působnosti tohoto rámce, přičemž má na paměti to, aby nejméně rozvinuté země a jiné zranitelné země nezůstaly pozadu.

Zatímco by se tedy stanovené cíle a záměry měly týkat všech, provádění všeobecného rámce by mělo brát ohled na různou relevantnost pro jednotlivé země a různé okolnosti a respektovat vnitrostátní politiky a priority. Existují nejrůznější způsoby, jak takovouto diferenciaci uvést do praxe, a to i prostřednictvím odlišných přístupů k dosahování cílů či prostřednictvím rozlišených ukazatelů sloužících k měření pokroku. V této souvislosti odrážejí cílová témata uvedená v tomto sdělení cestu, jak lze všeobecnou platnost a rozlišování uplatnit v praxi napříč cíli udržitelného rozvoje. Činnost na cílové úrovni včetně ukazatelů by měla být v konečném důsledku upravena tak, aby ve všech zemích na různé úrovni rozvoje podnítila nezbytnou transformaci, a tím umožnila splnění všeobecně platných cílů. Z toho vyplývá, že je třeba brát v potaz různé výchozí situace a schopnosti jednotlivých zemí a potřebu zajistit dosažitelnost, odpovědnost a měřitelnost.

2. Transformační program, který integruje tři rozměry udržitelného rozvoje a zabývá se rovněž novými výzvami

Má-li nový všeobecně platný rámec patřičně reagovat na nové výzvy, musí být transformační. To zahrnuje vypořádání se s otázkami celosvětového zájmu, jimiž se dostatečně nezabývaly rozvojové cíle tisíciletí, jako je například udržitelný růst podporující začlenění, nerovnost, udržitelná spotřeba i výroba, migrace a mobilita, důstojná práce, začlenění do informační společnosti, zdraví a sociální ochrana, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, změna klimatu, odolnost vůči katastrofám a řízení rizik a znalosti a inovace. Rámec po roce 2015 by měl rovněž zajišťovat přístup založený na právech, čímž jsou míněna všechna lidská práva, zabývat se problematikou soudnictví, rovnosti a spravedlnosti, řádné správy, demokracie a právního státu a obracet se k společnostem žijícím v míru a bez násilí. S ohledem na to, že změna klimatu má zesilující účinek na problémy související jak s vymýcením chudoby, tak s udržitelným rozvojem, by měl nový rámec reagovat na změnu klimatu coby průřezové téma. Součástí rámce po roce 2015 by měla být snaha o řešení změny klimatu a tato nezbytná snaha a potřebné kroky by do něj měly být včleněny skrze zapojení cílů v oblasti změny klimatu, zejména na mezinárodní úrovni dohodnutého cíle „méně než 2 °C“, do celého jeho souboru cílů a záměrů. Měl by podporovat a doplňovat aktuální jednání o klimatu v rámci UNFCCC, nikoli však do nich zasahovat.

Cíle a záměry musí vyváženým způsobem spojovat všechny tři rozměry udržitelného rozvoje a jejich vzájemné souvislosti. Uznáme-li tyto vzájemné vazby a budeme-li se jimi zabývat, napomůže to k dosažení integrovanějšího a méně roztříštěného rámce. Bude třeba vyvinout větší úsilí s cílem zajistit soudržnost politik na všech úrovních (regionální, státní i celosvětové).

3. Odpovědnost

Zásadními požadavky budoucího rámce by měly být odpovědnost, transparentnost a účinné přezkoumávání pokroku. Nový rámec by měl zahrnovat akce, které významně zvýší schopnost lidí podílet se na politických rozhodnutích, jež na ně mají dopad, a přimějí vlády a další aktéry k odpovědnosti za pokrok. V tomto ohledu má ústřední význam stanovení vhodných pravidel a zřízení patřičných institucí. K odpovědnosti patří také dodržování vnitrostátních a mezinárodních závazků v oblasti provádění, ať už jde o řádné politiky, účinné využívání finančních zdrojů nebo skutečné a hmatatelné zlepšení života lidí.

Nový rámec rovněž skýtá příležitost rozvinout globální mechanismus, který bude prosazován a podporován na nejvyšší politické úrovni, aby se zajistilo, že vnitrostátní vlády a další aktéři včetně soukromého sektoru ponesou odpovědnost za provádění rámce, a také příležitost důsledně přezkoumávat pokrok, urychlit činnost a v případě potřeby vyvíjet tlak na podniknutí dalších kroků. Hlavní roli v prosazování opatření a odpovědnosti by měly hrát občanská společnost, místní orgány a soukromý sektor. Klíčem k podpoře transparentnosti je shromažďování, zveřejňování, vyhodnocování a snadná přístupnost údajů a informací o tempu učiněného pokroku, a to jak ve vnitrostátním, tak v mezinárodním měřítku.

Z toho vyplývá potřeba pravidelně přezkoumávat pokrok, závazky a provádění pomocí pevného institucionálního rámce a se zapojením všech zúčastněných stran. To zároveň vyžaduje účinný sběr údajů a jejich analýzu za účasti vědecké obce a národních statistických úřadů v jednotlivých zemích. Aby se zajistilo, že nikdo nezůstane pozadu, mělo by to zahrnovat sběr vhodně rozčleněných údajů.

3. Prioritní oblasti a cíle, pokud jde o vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje

1. Rámec založený na cílech transformační změny

Diskuse na mezinárodní úrovni se stále specifičtěji zabývá klíčovými tematickými prioritami, na něž by se program po roce 2015 měl vztahovat, a to i na úrovni cílů. Jakožto první krok směřující k nalezení společného náhledu na prioritní oblasti poskytly závěry Rady z roku 2013 obecné tematické zaměření. Rada vyzvala k vytvoření rámce, který zajistí základní životní úroveň, podpoří hybatele zelené ekonomiky v kontextu udržitelného rozvoje, včetně strukturální ekonomické transformace, a zajistí udržitelné využívání a ochranu přírodních zdrojů a ekosystémů, jež poskytují, a hospodaření s nimi. Rámec po roce 2015 by měl rovněž zajišťovat přístup založený na právech a zabývat se problematikou soudnictví, rovnosti a spravedlnosti, řádné správy, demokracie a právního státu, míru, bezpečnosti a ochrany před násilím.

V návaznosti na toto zaměření a rovněž s ohledem na diskuse v OSN, zejména v otevřené pracovní skupině, určila Komise klíčové prioritní oblasti, které by mohly být v rámci po roce 2015 obsaženy díky jejich zásadnímu přínosu k plnění zastřešujícího cíle vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje. Tyto prioritní oblasti jsou nastíněny níže. Uvedené oblasti zohledňují komplexní škálu technických a vědeckých publikací a souvisejících materiálů vypracovaných na mezinárodní i evropské úrovni, včetně nejrůznějších konzultací se zúčastněnými stranami, jež poskytují další podrobnosti ohledně ústřední úlohy těchto oblastí při dosahování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje. Jsou navrženy tak, aby udávaly směr globálním transformačním aktivitám na všech úrovních. Určení těchto prioritních oblastí představuje přechodnou fázi výběru omezeného souboru cílů.

V tomto oddílu jsou rovněž uvedena možná cílová témata odpovídající prioritním oblastem. Tato cílová témata popisují hlavní potřebné kroky a to, jakého pokroku má být v každé z daných oblastí dosaženo. Jsou „symbolická“ tím, že zachycují klíčové záležitosti přispívající k dosažení cíle, a měla by působit jako hybatele změn.

2. Potenciální cíle a prioritní oblasti

Chudoba

Vymýcení chudoby je ústředním rozhodnutím Deklarace tisíciletí. Činnost započatou prostřednictvím rozvojových cílů tisíciletí je třeba posílit a dokončit, a to skrze vícerozměrný pohled na chudobu, který bude ve všech zemích řešit její rozmanité příčiny. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· vymýcení extrémní chudoby,

· zmenšení podílu osob ohrožených extrémní chudobou a žijících za méně než 2 USD na den,

· zmenšení podílu osob žijících pod hranicí chudoby v jednotlivých zemích, včetně osob náležejících ke zranitelným skupinám,

· snížení nákladů na remitence a nákladů migrace, včetně nákladů na nábor pracovníků,

· zabezpečení pozemkových práv, vlastnických práv k nemovitostem a jiných majetkových práv,

· budování odolnosti, snížení počtu úmrtí a omezení hospodářských ztrát způsobených katastrofami.

Nerovnost

U společností, které více podporují začlenění a v nichž panuje větší rovnost, existuje vyšší pravděpodobnost, že budou žít v míru, vytvářet dlouhodobý a udržitelný růst a rychleji se zotaví ze zhoršené hospodářské situace. Přínosy růstu a rozvoje by měly být široce sdíleny ku prospěchu všech členů společnosti. Měla by se řešit nerovnost v příjmech a v bohatství. Program po roce 2015 musí podporovat odpovídající investice pro všechny, zejména nejvíce znevýhodněné osoby, na základě spravedlivých práv a rovných příležitostí, a to tím, že zajistí bezpečnost příjmů a všeobecný a nediskriminační přístup k sociálním službám. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zajištění toho, aby skupiny s nižším příjmem měly stejný prospěch z růstu státních příjmů jako skupiny s vyšším příjmem,

· skoncování s diskriminací a nerovností v poskytování veřejných služeb a v ekonomickém životě,

· zrovnoprávnění a začlenění vyloučených skupin, včetně etnických menšin, migrantů a uprchlíků.

Bezpečnost potravin a výživa, udržitelné zemědělství

Vypořádání se s nedostatečným zabezpečením potravin a podvýživou může zabránit přenášení chudoby na další generace. Zajištění potravin vyžaduje, aby měli drobní zemědělci, především ženy, přístup k půdě, zdrojům, investicím a trhům, aby byly dostupné výživné potraviny a odpovídající systémy zdravotnictví a aby existovala víceodvětvová opatření týkající se chování a modelů stravování. Rámec musí podporovat udržitelnou praxi v zemědělství, rybolovu i akvakultuře, účinné využívání zdrojů a posílenou odolnost. Udržitelné zemědělství včetně udržitelného rybolovu má zásadní význam pro rozvoj a zabezpečení potravin, stejně jako pro zajištění úspěšného přizpůsobení se změně klimatu. Je třeba řešit také problém ztrát po sklizni a plýtvání potravinami. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zajištění celoročního přístupu k bezpečným, cenově dostupným a výživným potravinám v dostatečném množství s cílem vymýtit hlad,

· skoncování s podvýživou, nadměrným hubnutím a zakrnělým růstem u dětí,

· zlepšení produktivity zemědělství, rybolovu a akvakultury udržitelným způsobem,

· omezení ztrát a plýtvání potravinami.

Zdraví

Zdraví, definované jako dobrý stav, nikoli pouze nepřítomnost onemocnění, je předpokladem i výsledkem hospodářského a sociálního rozvoje. Má-li se právo všech lidí na nejvyšší dostupný standard zdravotní péče stát skutečností, je zásadní dosažení spravedlivého a všeobecného pokrytí kvalitními zdravotnickými službami spolu s ochranou proti osobnímu finančnímu riziku v důsledku nadměrných výdajů za zdravotní péči. Hlavními výzvami jsou dosažení spravedlivého a všeobecného pokrytí kvalitními zdravotnickými službami a přístup k těmto službám a ochrana proti finančnímu riziku v důsledku náhlých výdajů za zdravotní péči. Zatížení nemocemi (přenosnými i nepřenosnými) je třeba řešit skrze úpravu životního stylu a zaměřením na určující sociální a environmentální činitele ovlivňující zdraví, včetně řešení příčin onemocnění začleněním zdravotního hlediska do všech politik. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· snížení dětské úmrtnosti, úmrtnosti matek a zajištění sexuálního a reprodukčního zdraví a práv pro všechny,

· omezení zatížení přenosnými a nepřenosnými nemocemi,

· dosažení účinného, spravedlivého a všeobecného pokrytí kvalitními zdravotnickými službami pro všechny včetně zranitelných osob, jako jsou zdravotně postižení či starší osoby,

· zajištění toho, aby se nikdo z nutnosti neocitl v extrémní chudobě nebo v této situaci nezůstával kvůli výdajům za zdravotní péči.

Vzdělávání

Přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny děti, mládež a dospělé je základním lidským právem, nutným předpokladem pro zlomení začarovaného kruhu chudoby přenášené na další generace a nástrojem na podporu aktivního občanství a umožnění vzniku znalostních a inovačních společností. Mezi hlavní výzvy patří zajištění spravedlivého přístupu ke všem úrovním vzdělávání, jeho dokončování a zlepšení kvality vzdělávání z hlediska celoživotního učení. Relevantní odborné vzdělávání, odborná příprava a dovednosti mají kromě toho zásadní význam pro přípravu mladých lidí i dospělých na trh práce. Problémy přetrvávají v oslovení vyloučených skupin včetně těch, které byly zasaženy konflikty, překlenutí nerovností mezi ženami a muži a zajištění toho, aby dospělí ve všech zemích dosáhli gramotnosti. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zajištění přístupu ke kvalitnímu základnímu vzdělání včetně nižšího sekundárního vzdělávání pro dívky i chlapce a jeho úplné dokončování,

· zajištění komplexních základních, přenosných a odborných dovedností pro všechny, aby se mohli plnou měrou zapojit do společnosti,

· snížení míry negramotnosti v dospělé populaci,

· odstranění nerovnosti ve vzdělávání a přijetí zvláštních opatření za účelem oslovení znevýhodněných jednotlivců a skupin ohrožených diskriminací, včetně zdravotně postižených osob, etnických menšin, migrantů a uprchlíků,

· posílení vazeb mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi a podpora vytváření znalostí a jejich sdílení.

Rovnost žen a mužů a zrovnoprávnění žen

Rovnost žen a mužů, zrovnoprávnění žen a plné požívání práv ze strany žen a dívek ve všech zemích jsou pro udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby i řešení nedokončených záležitostí souvisejících s rozvojovými cíli tisíciletí nezbytnou podmínkou. Klíčovou věcí je zachování vysoké míry politického odhodlání a uznání toho, že za dosažení rovnosti žen a mužů, zrovnoprávnění žen a lidská práva dívek existuje všeobecná odpovědnost; zásadní je také posílení právního státu, demokracie a řádné správy a navýšení investic do rovnosti žen a mužů a zrovnoprávnění žen a dívek. K cíli, jímž je začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, přispěje shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· prevence a odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách,

· skoncování se všemi podobami diskriminace žen a dívek,

· zvýšení zastoupení žen, jejich účasti a podílu na vedení při rozhodování na všech úrovních a ve všech sférách,

· zajištění všeobecného a spravedlivého přístupu žen a dívek k nezbytným službám,

· překlenutí a v konečném důsledku úplné odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů ve veřejném i soukromém sektoru.

Voda a hygiena

Rámec musí podporovat přístup k bezpečné pitné vodě a hygieně a integrované hospodaření s vodou včetně jejího účinného využívání, aby se tak vypořádal s výzvami, které představuje změna klimatu a nedostatek vody. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zajištění všeobecného přístupu k bezpečné pitné vodě,

· zajištění všeobecného přístupu k hygieně,

· zdokonalení integrovaného hospodaření s vodními zdroji,

· zlepšení účinného využívání vody ve všech odvětvích,

· zlepšení kvality vody a omezení znečištění.

Udržitelné zdroje energie

Přechod k nízkouhlíkovým a udržitelným energetickým systémům může být pro vymýcení chudoby i udržitelný rozvoj významným přínosem a hraje ústřední roli ve snaze o zmírnění změny klimatu. K hlavním výzvám patří přístup k čisté, finančně dostupné a udržitelné energii, zlepšení energetické účinnosti, odolná infrastruktura a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie (v souladu s iniciativou „Udržitelná energie pro všechny“). Důležité je vyřešit problém zhoubných dotací na výrobu energie, které nepomáhají nejchudším, nýbrž podporují neudržitelné energetické systémy. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zajištění všeobecného přístupu k moderním energetickým službám,

· zvýšení celosvětové míry zlepšování energetické účinnosti,

· zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celosvětové skladbě zdrojů energie,

· postupné zrušení dotací na fosilní paliva, které mají škodlivý dopad na životní prostředí.

Úplná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny

Pracovní místa mají zásadní význam v tom, že umožňují uniknout chudobě a přispívají k rovnoprávnosti, spravedlnosti, rovnosti, míru a bezpečnosti. Vytváření důstojných pracovních míst, zejména z hlediska dlouhodobého vývoje, posiluje růst. Mezi hlavní problémy patří nezaměstnanost, především mezi mladými a starými lidmi a zdravotně postiženými, a kvalita formálních i neformálních zaměstnání. Ta zahrnuje mzdy, podmínky, zdraví a bezpečnost na pracovišti a sociální ochranu spolu s potřebou vytvářet důstojná zelená pracovní místa. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zvýšení počtu důstojných pracovních míst a možností udržitelné obživy, a to i pro mladé lidi, starší osoby, ženy a skupiny ohrožené diskriminací,

· zvýšení podílu produktivní zaměstnanosti a důstojné práce na celkové zaměstnanosti v souladu s pilíři programu týkajícího se důstojné práce,

· rozšíření pokrytí minimálních úrovní sociální ochrany a postupné zavádění vyšších standardů sociálních jistot,

· ochrana práv migrujících pracovníků a vysídlených osob v souladu s normami a standardy MOP.

Udržitelný růst podporující začlenění

Udržitelný růst podporující začlenění je nezbytný jak pro dlouhodobé vymýcení chudoby, tak k tomu, aby prosperitu mohli sdílet všichni. Díky růstu by měla vznikat důstojná pracovní místa, měl by se uskutečňovat za účinného využívání zdrojů a v mezích možností planety a měl by podporovat úsilí o zmírnění změny klimatu. Klíčová je podpora vzniku prostředí příznivého pro podnikavost a podnikání, obchodní investice a inovace, včetně regulačních, soudních a efektivních daňových systémů, veřejných investic, přístupu na trhy a k financování a podpory nových technologií. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· podpora strukturální transformace ekonomiky a umožnění vzniku prostředí příznivého pro inovace, podnikavost, podnikání a obchod,

· zajištění přístupu na trhy a k financování a k informačním a komunikačním technologiím a sítím,

· podpora veřejných investic do odolné infrastruktury,

· usnadnění bezpečné, spořádané a pravidelné migrace skrze posílenou mezinárodní spolupráci,

· podpora přístupu na trhy bez cel a kvót pro výrobky pocházející z nejméně rozvinutých zemí.

Udržitelná města a lidská sídla

Ve stále urbanizovanějším světě představují města pro udržitelný rozvoj velký problém. Jsou zapotřebí udržitelné postupy plánování a rozvoje, jimž budou napomáhat efektivně fungující orgány veřejné správy. To zahrnuje plánování a zavádění opatření za účelem snížení rizika katastrof a řízení tohoto rizika i ve vztahu k venkovským oblastem, které se s městy navzájem ovlivňují. Mezi klíčová opatření patří snížení počtu obyvatel žijících ve slumech, vypořádání se se znečištěním ovzduší, výstavba odolných obydlí a odolné infrastruktury a vylepšené nakládání s odpady. Ke zdokonalení udržitelného městského plánování a městské správy je nutné demokratické, transparentní a zodpovědné rozhodování. Zásadní je rovněž udržitelná doprava ve městech i na venkově. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zlepšení přístupu k bezpečné a udržitelné dopravě včetně finančně dostupné veřejné dopravy,

· snížení počtu obyvatel žijících ve slumech skrze zajištění bezpečného, finančně dostupného a odolného bydlení a zabezpečení držení půdy,

· zdokonalení udržitelného a přístupného městského a územního plánování a jeho realizace,

· zlepšení kvality ovzduší.

Udržitelná spotřeba a výroba

Současné vzorce výroby a spotřeby jsou neudržitelné. V oblasti spotřeby patří mezi klíčová opatření podpora používání produktů šetrných k životnímu prostředí a vyrobených za účinného využití energie a zdrojů, postupné odstranění dotací se škodlivým dopadem na životní prostředí a udržitelné zadávání zakázek. V oblasti výroby to zahrnuje podporu inovativní výroby účinně využívající zdroje, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, posuzování životního cyklu produktů, udržitelná výstavba a nakládání s odpady a chemickými látkami a podporu ekologického podnikání a ekologických inovací. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· snížení množství odpadu, jeho opětovné využívání a recyklace,

· zlepšení produktivity zdrojů,

· omezení dopadu spotřeby na životní prostředí,

· zajištění řádného nakládání s chemickými látkami po celý jejich životní cyklus,

· omezení expozice člověka nebezpečným chemickým látkám a jejich uvolňování do životního prostředí,

· zlepšení výsledků ve vztahu k udržitelnosti u společností, výrobků i služeb.

Oceány a moře

Udržitelná správa oceánů poskytuje lidstvu hospodářské i společenské přínosy. Je zapotřebí podniknout zásadní kroky k zajištění zdravých oceánů pomocí ekosystémového přístupu k řízení veškerých lidských činností, jež mají na oceány dopad, uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti a podporovat udržitelný rybolov. Problémem je znečištění, acidifikace a zvyšování hladiny moří a mezi výzvy patří potřeba zřídit nástroje pro správu založené na rozdělení do oblastí včetně chráněných mořských oblastí, a to i oblastí mimo vnitrostátní jurisdikci, vypořádat se s nadměrným rybolovem a nadměrnou kapacitou a nezákonným, neregulovaným a nehlášeným rybolovem a zabývat se nepříznivými ekosystémy, dopady na životní prostředí a přístupem k rybolovu a trhům pro samozásobitele a drobné rybáře. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· ochrana a obnova zdraví oceánů a zachování biologické rozmanitosti moří skrze zmírnění dopadů lidských činností,

· zajištění udržitelného rybolovu (zdravé rybolovné zdroje),

· zajištění přístupu k rybolovu na místní, regionální i celosvětové úrovni pro samozásobitele a drobné rybáře,

· omezení znečištění moří a množství odpadu, a to i ze zdrojů na pevnině.

Biologická rozmanitost a lesy

Biologická rozmanitost je zásadní součástí podpůrného systému života na zemi a změna klimatu ji obzvláště ohrožuje. Jsou zapotřebí kroky s cílem snížit míru úbytku přírodních stanovišť a ohrožených druhů (a to i v důsledku obchodování s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a pytláctví) a začlenit hledisko biologické rozmanitosti do klíčových oblastí politiky (včetně zemědělství a rybolovu). Je třeba zvrátit celosvětový úbytek lesního porostu, zastavit mizení pralesů a skoncovat s nezákonnou těžbou a souvisejícím obchodem. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· ochrana a obnova ekosystémů, které poskytují životně důležité služby,

· prevence vymírání známých ohrožených druhů a zlepšení stavu ochrany,

· snížení míry úbytku, znehodnocování a fragmentace všech přírodních stanovišť,

· omezení úbytku lesních porostů a jejich znehodnocování prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů,

· snížení míry nezákonného obchodu s planě rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dřevem.

Postupné znehodnocování půdy, včetně desertifikace a sucha

Znehodnocování půdy včetně desertifikace a sucha jsou oblastmi naléhavého celosvětového zájmu, k čemuž dále přispívá změna klimatu. Prioritou je dospět ke stavu, kdy ke znehodnocování půdy nebude docházet. To vyžaduje, aby se zpomalily ztráty přirozeného půdního kapitálu, zlepšila správa (včetně přístupu a držby) a zvýšila odolnost. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· postup směrem ke stavu, kdy nebude docházet ke znehodnocování půdy,

· ochrana půd,

· prevence a zmírňování sucha.

Lidská práva, právní stát, řádná správa a efektivně fungující instituce

Přístup založený na právech, vztahující se na veškerá lidská práva, rozhodujícím způsobem přispěje ke zlepšení kvality správy, omezení nerovnosti a vyloučení a uskutečnění navržených cílů a opatření obsažených v tomto programu skrze účast, transparentnost a odpovědnost. Klíčovým požadavkem je posílení participativních politických systémů, které lidem – obzvláště vyloučeným a zranitelným skupinám – umožňují promlouvat do výběru politik a rozhodnutí, jež na ně mají dopad, a zajišťují, že ti, kdo mají nést odpovědnost, ji skutečně ponesou. Takovýto přístup se ve vzájemně propojeném světě stává čím dál tím důležitějším. Lidem umožní rozvíjet svůj život, těžit z hospodářských příležitostí a produktivním a mírovým způsobem se tak zapojit do politického, hospodářského i společenského života. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· zajištění bezplatné a všeobecné registrace občanů a zdokonalení nejdůležitějších statistických systémů,

· zaručení svobody vyjadřování a sdružování, práva na sociální dialog a mírový protest a smysluplného zapojení veřejnosti,

· zajištění transparentnosti a zaručení práva veřejnosti na přístup k informacím, správním údajům, nezávislým sdělovacím prostředkům a otevřenému internetu,

· přijetí vhodného právního rámce na ochranu lidských práv nejzranitelnějších skupin a jednotlivců včetně uprchlíků a vnitřně vysídlených osob,

· zajištění toho, že bude přijat a zaveden vhodný právní rámec spolu s vnitrostátními politikami za účelem omezení korupce,

· zajištění toho, aby soudní orgány byly přístupné, nestranné, nezávislé a dodržovaly náležitá procesní práva.

Společnosti žijící v míru

Mír je nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje i trvalého vymýcení chudoby. Prvotní příčiny konfliktů a násilí do velké míry souvisejí se špatnou správou, politickým a sociálním vyloučením, nerovností, korupcí a neposkytováním základních služeb. Mezi priority patří omezení výskytu násilí a násilných úmrtí a vypořádání se s přeshraničními hrozbami, jako je organizovaný zločin a nezákonný obchod. Rozhodující je vybudování institucí, které budou tyto problémy řešit. Potenciálními cílovými tématy mohou být:

· snížení počtu násilných úmrtí a osob zasažených násilím,

· zlepšení kapacit, profesionality a odpovědnosti policie, soudů a bezpečnostních orgánů,

· omezení nezákonných toků lehkých a smrtonosných zbraní,

· omezení mezinárodního organizovaného zločinu, včetně nezákonných finančních toků a obchodu s drogami, lidmi, planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a přírodními zdroji.

Rámec po roce 2015 musí rovněž zohledňovat četná průřezová témata, jako jsou změna klimatu, katastrofy a odolnost, vývoj stavu obyvatelstva a migrace. Všechny tyto záležitosti mohou mít významný dopad na ekonomiku stejně jako na dobré životní podmínky a bezpečnost občanů a je třeba se jim v uvedeném rámci věnovat způsobem, který nebude opakovat ani narušovat příslušné mezinárodní postupy a dohody. Začlenění těchto hledisek se odráží ve výše navrženém souboru cílových témat, jež se těchto zásadních otázek týkají.

Pokud jde o změnu klimatu, do rámce by měly být začleněny nezbytné snahy a kroky potřebné k jejímu řešení, zejména ty, jež nespadají do působnosti Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). V souladu s tím by případné prioritní oblasti a cíle po roce 2015 měly být navrženy tak, aby zmírňování změny klimatu a úsilí o přizpůsobení se této změně podporovaly.

Cílová témata a s nimi související klíčové prvky jsou shrnuty v příloze.

3. Vypracování cílů a řešení vzájemných vazeb

Předchozí oddíl uvádí pouze ty prioritní oblasti a ta cílová témata, o nichž se předpokládá, že mají význam pro dosažení transformativního programu po roce 2015. Zatímco pokračuje práce na konkrétních cílech, existuje řada kritérií, která je třeba vzít v úvahu:

Cíle by měly být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené (tj. „SMART“). Měly by se zakládat na důkazech a vycházet z dostupných údajů nebo údajů, jež budou pravděpodobně dostupné v blízké budoucnosti, a využívat ukazatele, které umožňují kvantifikovat pokrok a vyjádřit jej v konkrétních číslech, časových osách a procentech. Zatímco cíle zachycují klíčové priority, podrobné aspekty provádění by měly být vyjádřeny pomocí ukazatelů, díky nimž lze měřit pokrok. Bude zapotřebí činit kompromisy mezi komplexností a politickým a praktickým dopadem, a proto musí cíle v některých případech zastupovat nejkritičtější záležitosti.

Cíle by měly být formulovány tak, aby byly svým pokrytím všeobecně platné, přičemž je třeba mít na paměti, že je lze uskutečňovat za různých okolností různě, například pomocí rozličných časových os nebo způsobů provádění. Některé cíle či jejich součásti mohou mít za určitých okolností větší platnost než jiné, což lze vyřešit vhodným výběrem ukazatelů. Země by neměly mít možnost si ze všech cílů vybírat jen některé; toto je zcela zásadní kvůli tomu, aby se zajistilo, že společné úsilí zemí bude dostačující ke splnění globálních cílů a záměrů, a tím každé zemi zaručit maximální možný pokrok podle jejích schopností. Cíle by se měly vztahovat hlavně na země, ale jejich uskutečňování bude rovněž vyžadovat aktivitu všech zúčastněných stran.

Cíle by také měly odrážet četné vzájemné vazby mezi různými oblastmi rámce po roce 2015. Rozpoznat tyto vzájemné vazby a zabývat se jimi je nutné proto, abychom předešli nekoordinované činnosti a aby se zajistil vyvážený pokrok ve všech třech rozměrech udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že každá prioritní oblast souvisí s téměř všemi ostatními oblastmi, je zapojení na úrovni cílů zapotřebí k zachycení vazeb smysluplným a funkčním způsobem.

Cíle vypracované pro konkrétní priority (například přístup k bezpečné pitné vodě a hygieně) budou mít rovněž přímou souvislost s ostatními prioritami (například zdravím). Z toho vyplývá, že kromě zvolených ústředních cílů přiřazených jednotlivým záměrům by měl rámec po roce 2015 soudržným způsobem klást důraz na vzájemné odkazy. Například cíl týkající se bezpečnosti potravin, výživy a udržitelného zemědělství by mohl kromě vybraných hlavních cílů odkazovat i na další cíle, jako je účinné využívání vody, znehodnocování půdy, rovnost žen a mužů a správa.

4. Možné seskupení prioritních oblastí

Činnost v rámci EU se od počátku soustředila na určení řady prioritních oblastí a souvisejících cílových témat. Aby se přikročilo k omezenému souboru cílů, dohodnutých v kontextu EU a OSN, je třeba tyto prioritní oblasti v další fázi seskupit. Hlavním kritériem pro seskupování by měly být silné vzájemné vazby mezi prioritními oblastmi a souvisejícími cílovými tématy, přičemž je třeba brát v úvahu jejich přínos k vymýcení chudoby a k udržitelnému rozvoji. Uznání těchto četných vzájemných vazeb v rámci po roce 2015 by mohlo napomoci zajištění flexibility společného úsilí o dosažení shody na omezeném souboru cílů.

Příkladem seskupování na tomto základě by mohla být kombinace udržitelného růstu podporujícího začlenění a zaměstnanosti, biologická rozmanitost a lesy by mohly být spojeny s desertifikací včetně znehodnocování půdy a sucha; do rámce by mohlo být v celém jeho rozsahu začleněno rovněž hledisko udržitelných měst.

5. Nové globální partnerství

Nové a posílené globální partnerství by mělo podporovat začlenění a mobilizovat k opatřením přijímaným na všech úrovních všemi zeměmi a zúčastněnými stranami, včetně soukromého sektoru, občanské společnosti, vědeckých a znalostních institucí, parlamentů a místních orgánů. EU by měla zůstat jedním z hybatelů činnosti jak na vnitřní, tak na mezinárodní úrovni, přičemž novému globálnímu partnerství opakovaně vyjádřila svou podporu.

V první řadě potřebujeme zhodnotit, jaká jsou klíčová opatření, která posouvají pokrok směrem k dosažení cílů a záměrů, a za druhé je nutné diskutovat o tom, jak zajistit, aby se těmto opatřením dostalo na domácím i mezinárodním poli náležité pozornosti. Příkladem oblasti zásadního významu je příznivé prostředí s řádnými a ucelenými politikami na domácí i mezinárodní úrovni.

Příznivé politické prostředí

EU zůstává odhodlána zajišťovat zvýšenou soudržnost politik ve prospěch rozvoje a zohledňovat při tom rozvojové cíle těch politik, u nichž existuje pravděpodobnost, že budou mít dopad na rozvojové země. Všichni partneři v rozvinutém i rozvojovém světě jsou vybízeni k tomu, aby prosazovali soudržnost politik a své politiky – je-li to vhodné – přezkoumali s cílem zajistit jejich soulad s úsilím o vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj, čímž významně přispějí k provádění globálního rámce.

Jako jeden z příkladů může posloužit EU, která kromě toho, že je nejotevřenějším světovým trhem pro vývoz z rozvojových zemí, rovněž podporuje odpovědnou, udržitelnou a transparentnější těžbu, obchod a využívání přírodních zdrojů a surovin. V červnu 2013 přijala EU právní předpisy o transparentnosti a odpovědnosti, které od velkých těžařských a lesnických společností vyžadují, aby zveřejňovaly platby vládám, rozdělené podle jednotlivých zemí. Tyto právní předpisy poskytují EU i rozvojovým zemím účinný nástroj k boji proti korupci, což by mělo v konečném důsledku vést k tomu, že bude více domácích zdrojů dostupných k vlastnímu rozvoji. Kromě toho existuje návrh z nedávné doby na integrovaný přístup k zodpovědnému využívání nerostných zdrojů pocházejících z oblastí zasažených konfliktem a vysoce rizikových oblastí.

Dalším příkladem soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je to, že nové globální partnerství by mělo podporovat posílený dialog a spolupráci mezi státy a dalšími zúčastněnými stranami s cílem dát vzniknout prostředí příznivému k posílení pozitivních dopadů mezinárodní migrace pro rozvoj lidstva skrze opatření v oblastech, jako je snížení nákladů migrace a nákladů na remitence nebo boj s diskriminací migrantů. EU vytrvá v úsilí o uzavírání partnerství s rozvojovými zeměmi, jejichž účelem je maximalizovat dopad migrace na rozvoj v kontextu globálního přístupu k migraci a mobilitě.

Obchod a jeho otevřenost v kontextu řádných domácích politik a reforem hrají při vymycování chudoby a pro udržitelný rozvoj ústřední roli. V této souvislosti je vhodné opětovně potvrdit hodnotu systému založeného na pravidlech, který byl zřízen v rámci WTO. EU pokračuje ve svých iniciativách na podporu začleňování nejchudších zemí na trhy prostřednictvím cílených akcí, například všeobecného systému preferencí včetně iniciativy „Vše kromě zbraní“ a zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), pomoci na podporu obchodu a dvoustranných a regionálních obchodních dohod. Své partnery, zejména rozvinuté a pokročilé rozvojové země, vybízíme k poskytování přístupu na trhy pro výrobky pocházející z nejméně rozvinutých zemí bez cel a kvót. Globální partnerství by mělo uznat význam zmenšení překážek mezi severem a jihem, na jihu i v regionálním obchodu, neboť všechny jsou z hlediska začlenění do celosvětové ekonomiky stejně důležité. V tomto ohledu by měla být podporována větší transparentnost založená na dostupnosti komplexních statistik.

Zásadními aktivátory a hybateli v programu po roce 2015 by měly být věda, technologie a inovace a budování kapacit. Ústředními prvky programu jsou politiky vytváření a šíření znalostí. EU podporuje integrovaný a účelný přístup k vědě, technologiím a inovacím, který je v souladu s vizí strategie Evropa 2020. Na mezinárodní úrovni podporuje rámcový program EU pro výzkum a inovace – Horizont 2020 – spolupráci na výzkumu a inovacích mezi EU a mezinárodními partnery. Důležité je rozšířit kapacity vědy, technologií a inovací. EU podporuje vývoj a transfer čistých technologií šetrných k životnímu prostředí omezováním překážek obchodu a pomocí pobídek, vědecké a technické spolupráce a budování kapacit. Existuje velký prostor pro další rozvíjení existujících mechanismů k tomu, aby se předešlo zdvojování úsilí. Kromě vědy, technologií a inovací je budování kapacit oblastí, jež má zásadní význam, chceme-li těžit ze stávajících znalostí a zajistit, že pokrok směrem k cílům vytyčeným pro období po roce 2015 bude udržitelný. Jedním z důležitých prvků k dalšímu zvážení by měl být Balijský strategický plán podpory technologií a budování kapacit, přijatý Řídící radou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v roce 2005.

Mobilizace potřebných finančních zdrojů

Mobilizace finančních zdrojů bude rovněž stěžejní. Vzhledem k výzvám, jimž svět čelí, je třeba plně využívat veškeré dostupné zdroje (domácí i zahraniční, veřejné i soukromé). Prvořadou odpovědnost za mobilizaci a co nejlepší využívání svých zdrojů prostřednictvím vnitrostátních politik nesou vlády jednotlivých zemí. EU je připravena pomoci těm zemím, které to ve svém úsilí potřebují nejvíce. V této souvislosti uznává, že klíčovou úlohu hraje oficiální rozvojová pomoc (ORP), a stvrdila svůj závazek dosáhnout do roku 2015 cíle 0,7 %.

Jelikož se diskuse o financování rámce po roce 2015 vyvíjí, je zapotřebí komplexní a integrovaný přístup k financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje, nastíněný ve sdělení z roku 2013 a v příslušných závěrech Rady. V tomto ohledu je naprosto zásadní následující:

§ Mobilizace domácích zdrojů je hlavním mechanismem financování výdajů na politické cíle. Posílení daňové politiky a správy, boj s nezákonnými finančními toky a korupcí a zdokonalené hospodaření s přírodními zdroji by měly být pro pokrok kupředu prioritou.

§ Jakožto doplněk mobilizovaných domácích zdrojů budou mít nadále zvláštní význam mezinárodní veřejné finance, a to v případech, kdy domácí zdroje nedostačují a je třeba pomocí pákového efektu získat další zdroje a investice tam, kde je to nejvhodnější. Katalytický potenciál oficiální rozvojové pomoci by měl být lépe využíván prostřednictvím mechanismů, jako je kombinování zdrojů.

§ Klíčovým hybatelem udržitelného růstu podporujícího začlenění zůstává soukromý sektor. Vlády by měly v plné míře využívat příležitostí poskytovaných soukromým sektorem na domácí i mezinárodní úrovni, a to i skrze co nejlepší využívání regulatorního i operativního pákového efektu, aby se zvýšil jejich přínos k veřejným cílům.

Diskuse o financování v kontextu nového globálního partnerství by měly vycházet z práce mezivládního výboru odborníků na financování udržitelného rozvoje v úzké koordinaci s přípravami na příští konferenci o financování rozvoje a zohlednit související procesy v jiných fórech, jako je UNFCCC, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a mezinárodní rámec pro snižování rizika katastrof na období po roce 2015 (navazující na rámec pro činnost z Hjógo), a zachovávat s nimi soudržnost.

Základ účinné rozvojové spolupráce po roce 2015 by měly tvořit závazky učiněné na čtvrtém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se uskutečnilo v jihokorejském Pusanu v roce 2011, a na první schůzi globálního partnerství na vysoké úrovni v roce 2014. Zásady z Pusanu, jež se týkají i netradičních dárců, přinesou konstruktivnější výsledky v rozvojové oblasti. EU pokračuje v provádění svých politik s cílem zvýšit dopad a účinnost vlastní rozvojové spolupráce.

Monitorování pokroku a odpovědnost

Má-li být rámec po roce 2015 úspěšně uskutečňován, měly by být za účelem sledování pokroku zavedeny pevné mechanismy odpovědnosti. Jádro tohoto mechanismu by měla tvořit vzájemná odpovědnost na vnitrostátní i mezinárodní úrovni včetně monitorování pokroku v plnění cílů a záměrů stanovených pro období po roce 2015. Sem by měl patřit přínos opatření a financování ze strany vlád jednotlivých států, opatření na mezinárodní úrovni a příspěvek soukromého sektoru k vnitrostátnímu úsilí na podporu dosažení globálních cílů.

Základem monitorování pokroku musí být odpovědnost na vnitrostátní úrovni a oficiální statistiky vytvářené příslušnými národními statistickými úřady. Na mezinárodní úrovni bude hlavní pravidelný přezkum pokroku na vysoké úrovni, a to i v kontextu politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji. Mělo by se předejít zdvojování úsilí s jinými mezinárodními procesy vzájemné odpovědnosti, jako je financování rozvoje.

Kromě toho bude důležité komplexní každoroční monitorování pokroku vycházející z práce meziagenturní a odborné skupiny pro ukazatele rozvojových cílů tisíciletí. Zásadní je posílit využívání stávajících údajů a zajistit, aby bylo shromažďováno větší množství kvalitnějších údajů, a těžit při tom z nových technologií a softwaru. Výchozím bodem pro další činnost by měly být existující mechanismy a strategické plány pro posílení statistických kapacit, jako jsou partnerství PARIS21 v rámci OECD, akční plán pro statistiku přijatý v Pusanu a vnitrostátní strategie vypracovávání statistik.

6. Další kroky

Přístup vypracovaný v tomto sdělení nabízí celou škálu prvků, které mají význam pro závěrečnou etapu činnosti otevřené pracovní skupiny pro cíle udržitelného rozvoje, práci odborné skupiny pro financování udržitelného rozvoje i pro diskuse o období po roce 2015 na nadcházejícím 69. zasedání Valného shromáždění OSN v září 2014. Vychází ze závěrů Rady dohodnutých v loňském roce a poskytuje Radě základ pro další rozvíjení postoje EU. Dává k dispozici podstatné prvky, které by mohly být užitečné ve střednědobém výhledu, přičemž má na paměti to, že postoj EU je třeba dále rozvíjet s ohledem na závěrečné zprávy otevřené pracovní skupiny a odborné skupiny a souhrnnou zprávu Generálního sekretariátu OSN později v roce 2014.

EU a její členské státy jsou nadále pevně odhodlány hrát v diskusích o rámci po roce 2015 aktivní a konstruktivní roli a budou se podílet na dalším rozpracovávání prioritních témat a otázek během jeho dalšího definování. Komplexní postoj EU by měl poskytnout potřebný základ pro oslovení partnerských zemí, zúčastněných stran a občanů a konstruktivní jednání s nimi.

[1] Závěry Rady s názvem „Souhrnný rámec pro období po roce 2015“, červen 2013; sdělení Komise s názvem „Důstojný život pro všechny“, únor 2013; sdělení Komise s názvem „Po roce 2015: směrem ke komplexnímu a integrovanému přístupu k financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje“, červenec 2013; závěry Rady s názvem „Financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje po roce 2015“, prosinec 2013.

Prioritní oblasti || Potenciální cílová témata (s ilustračními příklady prvků, jež mohou pokrývat)

Vymýcení chudoby || Vymýcení extrémní chudoby Může zahrnovat extrémní příjmy a chudobu o více rozměrech. || Snížení podílu osob ohrožených extrémní chudobou a žijících za méně než 2 USD na den Může pokrývat hranice „ohrožení chudobou“ a vyšší hranice chudoby. || Zmenšení podílu osob žijících pod hranicí chudoby v jednotlivých zemích, včetně osob náležejících ke zranitelným skupinám Může pokrývat absolutní a relativní hranice chudoby podle definic chudoby vycházejících z pojetí jednotlivých zemí. || Snížení nákladů na remitence a nákladů migrace, včetně nákladů na nábor pracovníků Může zahrnovat transakční náklady, náklady na nábor pracovníků a finanční začlenění migrantů a jejich rodin. || Zabezpečení pozemkových práv, vlastnických práv k nemovitostem a jiných majetkových práv Může zahrnovat držení půdy, infrastrukturu, finanční začlenění a sezónnost příjmů. || Budování odolnosti, snížení počtu úmrtí a omezení hospodářských ztrát způsobených katastrofami Může zahrnovat posuzování rizik a řízení rizika katastrof, systémy včasného varování, finanční mechanismy a rámce pro obnovu a propojení pomoci, obnovy a rozvoje.

Nerovnost || Zajištění toho, aby skupiny s nižším příjmem měly stejný prospěch z růstu státních příjmů jako skupiny s vyšším příjmem Může pokrývat srovnání obyvatelstva na základě rozdělení do pěti skupin podle příjmu a relativní chudoby. || Skoncování s diskriminací a nerovností v poskytování veřejných služeb a v ekonomickém životě Může pokrývat diskriminaci mimo jiné na základě pohlaví, etnické příslušnosti, sexuální orientace, zdravotního postižení, národnosti aj. || Zrovnoprávnění a začlenění vyloučených skupin, včetně etnických menšin, migrantů a uprchlíků Může zahrnovat míru, do jaké mají migranti a uprchlíci přístup k veřejným službám, zdravotní péči, vzdělávání atd. (v porovnání se státními příslušníky dané země) a ukazatele začlenění migrantů a uprchlíků. || || ||

Bezpečnost potravin a výživa, udržitelné zemědělství || Zajištění celoročního přístupu k bezpečným, cenově dostupným a výživným potravinám v dostatečném množství s cílem vymýtit hlad Může zahrnovat venkovské a městské oblasti, znevýhodněné sociální skupiny a odolnost dodávek potravin. || Skoncování s podvýživou, nadměrným hubnutím a zakrnělým růstem u dětí Může zahrnovat nadměrné hubnutí a zakrnělý růst u dětí a obezitu. || Zlepšení produktivity zemědělství, rybolovu a akvakultury udržitelným způsobem Může zahrnovat produktivitu, zavlažování, technologie, drobné zemědělce, konkurenceschopnost, kolísání cen, ženy, udržitelné praktiky v zemědělství, půdu, vodu, znečištění, biologickou rozmanitost, odolnost (i vůči změně klimatu), odlesňování, tradiční metody. || Omezení ztrát a plýtvání potravinami Může zahrnovat ztráty po sklizni a během zpracování, dopravu, skladování, distribuci a prodej a plýtvání ze strany spotřebitelů. || ||

Zdraví || Snížení dětské úmrtnosti, úmrtnosti matek a zajištění sexuálního a reprodukčního zdraví a práv pro všechny Může zahrnovat dětskou úmrtnost a úmrtnost matek, porodnost mladistvých a přístup k plánování rodičovství. || Omezení zatížení přenosnými a nepřenosnými nemocemi Může zahrnovat hlavní přenosná i nepřenosná onemocnění. || Dosažení účinného, spravedlivého a všeobecného pokrytí kvalitními zdravotnickými službami pro všechny včetně zranitelných osob, jako jsou zdravotně postižení či starší osoby Může zahrnovat podporu zdraví, služby v oblasti prevence, léčbu a rehabilitaci a dostupnost a kvalitu pracovních sil ve zdravotnictví. || Zajištění toho, aby se nikdo z nutnosti neocitl v extrémní chudobě nebo v této situaci nezůstával kvůli výdajům za zdravotní péči Může zahrnovat uvržení do chudoby kvůli úhradám z vlastních prostředků. || ||

Vzdělávání || Zajištění přístupu ke kvalitnímu základnímu vzdělání včetně nižšího sekundárního vzdělávání pro dívky i chlapce a jeho úplné dokončování Může zahrnovat rozvoj v raném dětství, dokončení primárního a nižšího sekundárního vzdělání a přechod od primárního k nižšímu sekundárnímu vzdělávání. || Zajištění komplexních základních, přenosných a odborných dovedností pro všechny, aby se mohli plnou měrou zapojit do společnosti Může zahrnovat výsledky učení, dostupnost a kvalifikaci učitelů, přechod ze vzdělávacího procesu do zaměstnání, příležitosti vzdělávání a odborné přípravy pro dospělé. || Snížení míry negramotnosti v dospělé populaci Může zahrnovat gramotnost mládeže a dospělých a rozdíly mezi ženami a muži. || Odstranění nerovnosti ve vzdělávání a přijetí zvláštních opatření za účelem oslovení znevýhodněných jednotlivců a skupin ohrožených diskriminací, včetně zdravotně postižených osob, etnických menšin, migrantů a uprchlíků Může zahrnovat rozčlenění školní docházky, ukončeného vzdělání a výsledků učení podle pohlaví, venkovských/městských oblastí, majetku na základě rozdělení do pěti skupin, zeměpisné lokality a konkrétních zranitelných skupin v závislosti na situaci dané země, jakož i náklady na vzdělávání. || Posílení vazeb mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi a podpora vytváření znalostí a jejich sdílení Může zahrnovat spolupráci mezi podnikatelskou a akademickou sférou, inovativní osnovy a odbornou přípravu týkající se zelených, digitálních a udržitelných ekonomik a společností. ||

Rovnost žen a mužů a zrovnoprávnění žen || Prevence a odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách Může zahrnovat sexuální násilí, sňatky dětí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, vraždy žen a přístup ke spravedlnosti. || Skoncování se všemi podobami diskriminace žen a dívek Může zahrnovat přístup k hospodářským příležitostem, produktivní aktiva a příjmy, právní předpisy a práva a rozdělení odpovědnosti mezi ženy a muže. || Zvýšení zastoupení žen, jejich účasti a podílu na vedení při rozhodování na všech úrovních a ve všech sférách Může zahrnovat politické zastoupení, ženy v řídicích funkcích a klíčových profesích, jako je soudnictví, policie a akademická sféra. || Zajištění všeobecného a spravedlivého přístupu žen a dívek k nezbytným službám Může zahrnovat přístup ke zdravotní péči a plánování rodičovství, vzdělávání, energii, vodě a hygieně a jiným službám, včetně IKT a související odborné přípravy. || Překlenutí a v konečném důsledku úplné odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů ve veřejném i soukromém sektoru Může zahrnovat výši mezd žen ve srovnání s muži a účast na trhu práce. ||

Voda a hygiena || Zajištění všeobecného přístupu k bezpečné pitné vodě Může zahrnovat venkovský i městský rozměr, znevýhodněné skupiny, veřejná zařízení, jako jsou nemocnice, školy a uprchlické tábory, a kvalitativní parametry. || Zajištění všeobecného přístupu k hygieně Může zahrnovat přístup k hygienickým zařízením a skoncování s vykonáváním potřeby na veřejnosti. || Zdokonalení integrovaného hospodaření s vodními zdroji Může zahrnovat plány správy povodí, plány pro případ povodní či sucha, ztráty spojené s katastrofami, kapacity pro skladování a participativní rozhodování. || Zlepšení účinného využívání vody ve všech klíčových odvětvích Může zahrnovat povodí, kde je na zásoby vody vyvíjen velký tlak, udržitelné úrovně čerpání, produktivní využívání vody v klíčových odvětvích (zemědělství, energetika, průmysl, domácnosti) a zpětné získávání nákladů. || Zlepšení kvality vody a omezení znečištění Může zahrnovat stav vody, hlavní odvětví způsobující znečištění vody, znečištění chemickými látkami a živinami a odpadní vodu. ||

Udržitelné zdroje energie || Zajištění všeobecného přístupu k moderním energetickým službám Může zahrnovat moderní služby v oblasti energetiky a odolnost infrastruktury. || Zvýšení celosvětové míry zlepšování energetické účinnosti Může pokrývat investice do energetické účinnosti podle odvětví, nové technologie, politické a institucionální rámce, renovaci budov, účinné systémy vytápění a chlazení a výrobky účinně využívající energii. || Zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celosvětové skladbě zdrojů energie Může pokrývat podíl obnovitelných zdrojů energie, investice podle odvětví, nové technologie, pobídky a politické a institucionální rámce. || Postupné zrušení dotací pro fosilní paliva, které mají škodlivý dopad na životní prostředí Může pokrývat úrovně, odvětví a regiony, přístup, ceny a strategie postupného rušení. || ||

Úplná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny || Zvýšení počtu i kvality pracovních míst a rozšíření možností udržitelné a přiměřené obživy, zejména pro mladé lidi, starší osoby, ženy a skupiny ohrožené diskriminací Může zahrnovat neformální zaměstnání, mladé lidi a dívky/ženy, kteří nemají produktivní zaměstnání ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy. || Zvýšení podílu produktivní zaměstnanosti a důstojné práce na celkové zaměstnanosti v souladu s pilíři programu týkajícího se důstojné práce Může zahrnovat zaměstnání za mzdu, neformální zaměstnání, dětskou práci, nucenou práci a základní pracovní normy. || Rozšíření pokrytí minimálních úrovní sociální ochrany a postupné zavádění vyšších standardů sociálních jistot Může zahrnovat podporu pro nezaměstnané, rodiny s dětmi či chudé, sociální zabezpečení a důchody a nástroje pro řízení rizika katastrof. || Ochrana práv migrujících pracovníků a vysídlených osob v souladu s normami a standardy MOP Může pokrývat rovné zacházení a přístup k důstojné práci pro migrující pracovníky a podíl migrantů ve formálním zaměstnání v porovnání s celkovou zaměstnaností. || ||

Udržitelný růst podporující začlenění || Podpora strukturální transformace ekonomiky a umožnění vzniku prostředí příznivého pro inovace, podnikavost, podnikání a obchod Může zahrnovat reformy právních předpisů a fiskální reformy, využívání národních účtů v hospodářské, sociální a environmentální oblasti, podporu nízkoemisních rozvojových strategií, zvýšení produktivity mikropodniků a malých a středních podniků ve formálním i neformálním sektoru, přístup k pracovním místům mimo venkov a zdokonalení místních hodnotových řetězců. || Zajištění přístupu na trhy a k financování a k informačním a komunikačním technologiím a sítím Může zahrnovat přístup k finančním službám, fyzické infrastruktuře, elektronickým komunikacím a internetu rozvojem spravedlivého, transparentního a příznivého regulačního prostředí, odolným investicím s informacemi o riziku a investicím do vědy, technologií a inovací. || Podpora veřejných investic do udržitelné a odolné infrastruktury Může pokrývat odvětví (doprava, energetika, zavlažování atd.), úrovně a kvalitu investic, partnerství veřejného a soukromého sektoru, nenaplněné potřeby a odolnost. || Usnadnění bezpečné, spořádané a pravidelné migrace skrze posílenou mezinárodní spolupráci Může pokrývat zřizování a provádění dohod o pracovní mobilitě a dohod o přenositelnosti důchodů a jiného sociálního zabezpečení, stejně jako ukazatele pokroku v otázce uznávání dovedností a kvalifikací. || Podpora přístupu na trhy bez cel a kvót pro výrobky pocházející z nejméně rozvinutých zemí Může pokrývat cla a kvóty podle odvětví, dovážejících zemí a zemí původu. ||

Udržitelná města a lidská sídla || Zlepšení přístupu k bezpečné a udržitelné dopravě včetně finančně dostupné veřejné dopravy Může zahrnovat dopravu, hluk, bezpečnost na silnicích a jejich přístupnost pro všechny. || Snížení počtu obyvatel žijících ve slumech skrze zajištění bezpečného, finančně dostupného a odolného bydlení a zabezpečení držení půdy Může zahrnovat udržitelné bydlení a bezpečnost držby půdy. || Zdokonalení udržitelného a přístupného městského a pozemkového plánování a jeho realizace Může zahrnovat udržitelné městské plánování, integrované řízení rizik katastrof, odolnost měst a přizpůsobení se klimatu, zelené plochy ve městech, propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a přístupné městské prostředí. || Zlepšení kvality ovzduší Může zahrnovat jemné částice, ozon a znečištění ovzduší ve vnitřním i venkovním prostředí. || ||

Udržitelná spotřeba a výroba || Snížení množství odpadu, jeho opětovné využívání a recyklace Může zahrnovat prevenci, přístup k systémům sběru, recyklaci a omezení skládkování. || Zdokonalení produktivního využívání zdrojů Může zahrnovat poměr HDP a spotřeby surovin, snížení uhlíkové intenzity a techniky s lepšími výsledky ve vztahu k životnímu prostředí. || Omezení dopadu spotřeby na životní prostředí Může zahrnovat ekologickou stopu, ekonomické nástroje, expozici toxickým látkám, odpadky. || Zajištění řádného nakládání s chemickými látkami po celý jejich životní cyklus Může zahrnovat přístup založený na životním cyklu výrobků, registraci a povolování chemických látek, nebezpečný odpad, regulační rámce a zařízení pro nakládání s odpady. || Omezení expozice člověka nebezpečným chemickým látkám a jejich uvolňování do životního prostředí Může zahrnovat úrovně znečišťujících látek v lidském těle, v potravinách a v životním prostředí a snížení počtu zamořených lokalit. || Zlepšení výsledků ve vztahu k udržitelnosti u společností, výrobků i služeb Může zahrnovat podávání zpráv o udržitelnosti společnostmi, udržitelné zadávání veřejných zakázek, certifikované označování a investice do ekologických odvětví.

Oceány a moře || Ochrana a obnova zdraví oceánů a zachování biologické rozmanitosti moří skrze zmírnění dopadů lidských činností Může zahrnovat ekosystémový přístup k řízení činností, znehodnocování stanovišť, ohrožené druhy a zajištění chráněných a udržitelně řízených oblastí ve vnitrostátních jurisdikcích i mimo ně. || Zajištění udržitelného rybolovu (zdravé rybolovné zdroje) Může zahrnovat obnovení rybolovných zdrojů do stavu, který dokáže produkovat maximální udržitelný výnos, nadměrnou kapacitu loďstev, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedlejší úlovky a výměty a využívání ekosystémového přístupu. || Zajištění přístupu k rybolovu na místní, regionální i celosvětové úrovni pro samozásobitele a drobné rybáře Může zahrnovat drobný a tradiční rybolov, ženy pracující v oblasti rybolovu, jakož i původní obyvatelstvo a jeho společenství. || Omezení znečištění moří a množství odpadu, a to i ze zdrojů na pevnině Může zahrnovat zdroje na moři i na pevnině a trosky na moři. || ||

Biologická rozmanitost a lesy || Ochrana a obnova ekosystémů, které poskytují životně důležité služby Může zahrnovat oblasti ochrany, obnovu, klíčové druhy a ekosystémové služby. || Prevence vymírání známých ohrožených druhů a zlepšení stavu ochrany Může zahrnovat zaměření se na klíčové ohrožené druhy, ochranu, pytláctví a nezákonný obchod. || Snížení míry úbytku, znehodnocování a fragmentace všech přírodních stanovišť Může zahrnovat chráněné oblasti a fragmentaci přírodních stanovišť. || Omezení úbytku lesních porostů a jejich znehodnocování prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů Může zahrnovat znehodnocování lesů, změny lesního porostu, nezákonnou těžbu dřeva, chráněné oblasti a udržitelné obhospodařování lesů. || Snížení míry nezákonného obchodu s planě rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dřevem Může zahrnovat omezení poptávky, schopnost vymáhat dodržování předpisů, provádění předpisů a organizovaný zločin. ||

Postupné znehodnocování půdy, včetně desertifikace a sucha || Postup směrem ke stavu, kdy nebude docházet ke znehodnocování půdy Může zahrnovat prevenci znehodnocování půdy a obnovu znehodnocené či kontaminované půdy. || Ochrana půd Může zahrnovat kvalitu půdy, erozi půdy, organickou hmotu v půdě a udržování úrodné půdy. || Prevence a zmírňování sucha Může zahrnovat plánování povodí a plánování pro případ ohrožení suchem a opatření za účelem účinného využívání vody. || || ||

Lidská práva, právní stát, řádná správa a efektivně fungující instituce || Zajištění bezplatné a všeobecné registrace občanů a zdokonalení nejdůležitějších statistických systémů Může zahrnovat registraci při narození a právní totožnost. || Zaručení svobody vyjadřování a sdružování, práva na sociální dialog a mírový protest a zaručení smysluplného zapojení veřejnosti Může zahrnovat účast v politice a na rozhodování, svobodu sdružování a projevu, státní orgány a služby a sociální dialog. || Zajištění transparentnosti a zaručení práva veřejnosti na přístup k informacím, správním údajům, nezávislým sdělovacím prostředkům a otevřenému internetu Může zahrnovat přístup k informacím a správním údajům, svobodu sdělovacích prostředků a otevřený internet. || Přijetí vhodného právního rámce na ochranu lidských práv nejzranitelnějších skupin a jednotlivců včetně uprchlíků a vnitřně vysídlených osob Může zahrnovat přístup ke spravedlnosti a veřejným službám, svobodu projevu a informace o zranitelných skupinách. || Zajištění toho, že bude přijat a zaveden vhodný právní rámec a spolu s vnitrostátními politikami za účelem omezení korupce Může zahrnovat korupci, správu veřejných financí a zřízení mechanismů odpovědnosti. || Zajištění toho, aby soudní orgány byly přístupné, nestranné, nezávislé a dodržovaly náležitá procesní práva Může zahrnovat rozhodování podle zásad právního státu a bez diskriminace, předvídatelnou a transparentní tvorbu právních předpisů, prosazování práva a přístup ke spravedlnosti.

Společnosti žijící v míru || Snížení počtu násilných úmrtí a osob zasažených násilím Může zahrnovat zabití a úmrtí v důsledku konfliktů a násilí páchané na zranitelných skupinách. || Zlepšení kapacit, profesionality a odpovědnosti policie, soudů a bezpečnostních orgánů Může zahrnovat důvěru veřejnosti v činnost soudů, policie a bezpečnostních orgánů. || Omezení nezákonných toků lehkých a smrtonosných zbraní Může zahrnovat zásilky zbraní a obchod se zbraněmi. || Omezení mezinárodního organizovaného zločinu, včetně nezákonných finančních toků a obchodu s drogami, lidmi, planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a přírodními zdroji Může zahrnovat oblasti obchodování a organizovaného zločinu související s drogami, komoditami a planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy, omezení nezákonných toků a daňových úniků a zpětné získávání odcizeného majetku. || ||