SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu

1.           ÚVOD

V roce 2012 navštívilo Evropu 534 milionů turistů, což je o 17 milionů více než v roce 2011 a odpovídá 52 % všech cestovatelů v celosvětovém měřítku. Příjmy z cestovního ruchu směřujícího do Evropy dosáhly výše 356 miliard EUR, což představuje 43 % příjmů celosvětově[1]. V roce 2013 byl zaznamenán rekordní počet 2,6 miliardy nocí strávených v ubytovacích zařízení 28 členských států EU, což je oproti roku 2012 nárůst o 1,6 %[2]. Cestovní ruch je jednoznačně významnou hospodářskou činností, zejména v mnoha mořských a pobřežních oblastech. Toto odvětví však ovlivňuje měnící se světové hospodářství, které způsobuje významné změny v chování turistů a trhů původu.

Komise ve svém sdělení z roku 2010[3] oznámila strategii pro udržitelný pobřežní a námořní cestovní ruch[4]. Evropský parlament, Rada, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor tento návrh uvítaly a vyzdvihly potřebu společných kroků. Veřejná konzultace, jež proběhla v roce 2012, poskytla solidní základ pro zvláštní iniciativu EU[5].

Mimoto je pobřežní a námořní cestovní ruch uveden ve sdělení o modrém růstu z roku 2012[6] jako jedna z klíčových oblastí pro dosažení udržitelného růstu a zaměstnanosti v modré ekonomice. Zpráva Evropského parlamentu o modrém růstu za rok 2013[7] tento evropský rámec uvítala a doporučila řadu opatření k posílení tohoto odvětví a podpoře rozvoje udržitelného cestovního ruchu v pobřežních destinacích.

Odvětví cestovního ruchu roste a tohoto potenciálu je třeba využít tak, aby přinášel hospodářský prospěch udržitelným způsobem. Toto sdělení navrhuje společné reakce na četné výzvy s cílem využít silných stránek Evropy, a umožnit tak podstatně přispět k cílům strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

2.           ODVĚTVÍ S POTENCIÁLEM PRO RŮST A VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST

Evropa je kontinent obklopený mořem, s pobřežím sahajícím od Severního ledového oceánu k Středozemnímu moři a od Atlantského oceánu k Černému moři. Její přímořské a pobřežní oblasti poskytují jedinečný zdroj přírodního a kulturního bohatství. Pobřežní a námořní cestovní ruch představuje nejrozsáhlejší činnost založenou na mořském prostředí v Evropě a je úzce spojen s mnoha dalšími oblastmi hospodářství. Zaměstnává téměř 3,2 milionu lidí, vytváří hrubou přidanou hodnotu v celkové výši 183 miliard EUR[8] a představuje více než jednu třetinu námořní ekonomiky. Více než čtyři z devíti nocí strávených v ubytovacích zařízeních v EU jsou stráveny v pobřežních oblastech[9]. V roce 2012 cestovní ruch výletních lodí sám o sobě vytvořil přímý obrat ve výši 15,5 miliard EUR a zaměstnal 330 000 lidí; evropské přístavy navštívilo 29,3 milionu cestovatelů, tj. o 75 % více oproti roku 2006[10]. Polovina pracovních míst v evropském pobřežním cestovním ruchu a přidané hodnoty se nachází ve Středomoří, avšak významný podíl mají rovněž oblasti Atlantiku, Baltu a Černého moře.

Pobřežní oblasti přitahují více než jednu třetinu veškerého cestovního ruchu v Evropě, a tudíž jsou důležité pro růst a zaměstnanost, zejména pokud jde o mladé lidi, neboť 45 % pracovníků cestovního ruchu je ve věku od 16 do 35 let[11]. Mnoho malých a středních podniků, které toto odvětví tvoří, se však potýká s různými problémy a samo nemůže tohoto potenciálu odpovídajícím způsobem využít. Je tudíž nezbytné řešit přeshraniční problémy na úrovni EU a podporovat spolupráci a sdílení osvědčených postupů, a to i skrze podporu strategických meziregionálních a nadnárodních partnerství. Je zapotřebí společný evropský rámec, který dodá přidanou hodnotu akcím na všech úrovních a pomůže překonat obtíže.

3.           VÝZVY A NOVÝ RÁMEC PRO POBŘEŽNÍ A NÁMOŘNÍ CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ

Tato kapitola se zaměřuje na výzvy, s nimiž je třeba se vypořádat, a navrhuje strategii za účelem zlepšení udržitelnosti a konkurenceschopnosti tohoto odvětví, která má být prováděna Komisí, členskými státy, místními a regionálními orgány, soukromými subjekty a dalšími zúčastněnými stranami.

3.1.        Podpora výkonnosti a konkurenceschopnosti

Zlepšení znalostí

Jakémukoli hospodářskému posouzení odvětví stojí v cestě nedostatek údajů a jejich špatná srovnatelnost, a to jak na místní úrovni přímořských oblastí, tak na úrovni evropské. Navzdory určitému pokroku v posledních letech[12] je potřeba určit, jaké údaje chybějí, a řešit jejich nedostatek s cílem zlepšit plánování a řízení destinací. Ke zlepšení soudržnosti a srovnatelnosti statistických informací v oblasti pobřežního a námořního cestovního ruchu z celé Evropy a mimo ni jsou zapotřebí specifické ukazatele.

Řešení nestability poptávky

Poptávka v oblasti cestovního ruchu[13] značně kolísá v důsledku měnící se hospodářské, finanční a politické situace. Průměrné výdaje za noc se od poloviny prvního desetiletí 21. století snižují a mezi lety 2011 až 2020 se očekává další 9% pokles ročních výdajů. Tento trend má vliv na pobřežní ekonomiky, zejména ty, které jsou tvořeny převážně malými a středními podniky a mikropodniky[14]. Kromě toho mělo snížení dopravních nákladů za následek zvýšení konkurence mezi evropskými pobřežími a nízkonákladovými destinacemi na celém světě, což nestabilitu poptávky ještě zvýšilo. Místní destinace ztrácejí svou komparativní výhodu a často je pro ně obtížné přilákat jak tradiční, tak novou poptávku vznikající ve světě. Dalším problémem je sezónnost: většina potenciálních socioekonomických zisků je soustředěna do letních měsíců a mnoho místních podniků je pak po zbytek roku zavřeno. K využití potenciálu turistů, kteří mohou cestovat mimo hlavní sezónu, je tudíž třeba předložit konkrétní strategie založené na inovativních a atraktivních opatřeních a produktech.

Toto odvětví by se mohlo přizpůsobit demografickým změnám a rozvinout svou nabídku tak, aby přilákalo rostoucí počet starších osob[15]. Značný potenciál nabízejí návštěvníci ze zemí mimo Evropu trávící dovolenou mimo hlavní sezónu; Komise v nedávné době revidovala vízový kodex a navrhla zjednodušit postupy pro cestovatele z mimoevropských zemí[16]. Otázkami pobřežního a námořního cestovního ruchu je potřeba se zabývat i v rámci probíhajících iniciativ „Senior“ a „Dostupnost“[17] a iniciativy „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“[18]. Rovněž by mohly být vypracovány komunikační a propagační iniciativy zaměřené na konkrétní mimoevropské země.

Překonání roztříštěnosti odvětví

V důsledku přetrvávající hospodářské krize má většina malých a středních podniků v oblasti cestovního ruchu omezený či žádný přístup k úvěrům na investice a inovace[19]. Pro pobřežní oblasti je navíc často obtížné vytvořit hospodářské přínosy plynoucí z cestovního ruchu výletních plaveb a plně je využít, třebaže roste tlak na investice do přístavních infrastruktur a na ochranu životního prostředí.

Je to částečně dáno tím, že podniky v přímořských oblastech EU dostatečně nevyužívají součinnosti, což způsobuje roztříštěnost a omezený hospodářský zisk. Sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, regiony a zúčastněnými stranami je zásadní. Je třeba podporovat spolupráci mezi výzkumnými ústavy, muzei, společnostmi působícími v oblasti cestovního ruchu a dalšími zúčastněnými stranami za účelem rozvoje inovativních a udržitelných produktů, jež odpovídají očekáváním návštěvníků.

Komise bude: 1. usilovat o odstranění nedostatků v dostupnosti údajů o cestovním ruchu, zejména pobřežním a námořním; 2. rozvíjet v případě potřeby zaměření iniciativ EU v oblasti cestovního ruchu na pobřežní a námořní oblasti, včetně propagačních a komunikačních kampaní; 3. podporovat celoevropský dialog mezi provozovateli výletních lodí, přístavy a zúčastněnými stranami v oblasti pobřežního cestovního ruchu; 4. podporovat rozvoj nadnárodních a meziregionálních partnerství, sítí[20], klastrů a strategií inteligentní specializace.

Komise vybízí členské státy, regionální a místní orgány a odvětví cestovního ruchu jako celek, aby: · se zapojily do vytváření sítí, klastrů a strategií inteligentní specializace a aktivně se na nich podílely, · vypracovaly cílenější balíčky pro konkrétní trhy, např. pro seniory nebo zdravotně postižené.

3.2.        Podpora kvalifikací a inovací

Investice do lidských zdrojů jsou podmínkou udržitelného a konkurenceschopného růstu, avšak toto odvětví nepřitahuje dostatek kvalifikovaného personálu. To je způsobeno zejména sezónností pracovních míst a nedostatkem příležitostí ke kariérnímu postupu. Je třeba využít vzdělávání a odborné přípravy ke sladění nabídky kvalifikací s poptávkou na trhu práce. Komise má několik iniciativ, jež toto sladění poptávky s nabídkou podporují: na portálu EURES, jenž poskytuje informace uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům[21], vznikne oddíl „modrých pracovních míst“, a na jaro 2014 se plánuje mapa potřeb kvalifikací a odborné přípravy ve službách cestovního ruchu, jež umožní vytvoření společných rámců pro toto odvětví propojených s evropským rámcem kvalifikací a evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu[22].

Politiky v oblasti odborné přípravy lépe zacílené díky začleňování potřeb odvětví do programů EU mají zajistit kvalifikovaný, na služby zaměřený a vícejazyčný lidský kapitál. Nový program Erasmus+ bude podporovat nadnárodní strategická partnerství mezi institucemi a organizacemi poskytujícími vzdělání a odbornou přípravu a mládežnickými institucemi a organizacemi. Nové studijní plány pro potřebu konkrétních odvětví a inovativní formy odborné výuky a odborné přípravy přinesou odvětví prospěch, a to se vyzývá, aby se zapojilo a spolupracovalo s institucemi vysokoškolského vzdělávání v rámci „znalostních aliancí“.

Co se týče volnočasových rekreačních plaveb, jednotlivé členské státy vyžadují u kapitánů jachet odlišné schopnosti, což omezuje přeshraniční rozvoj a ovlivňuje trh námořních pracovních míst. Nadto se mezi jednotlivými členskými státy značně liší povinnosti související s kvalifikacemi a bezpečnostním vybavením a omezují tak mobilitu a přístup na trh. Konkurenceschopnost malých podniků v oblasti pobřežního a námořního cestovního ruchu na stále globalizovanějším trhu lze zlepšit maximálním využíváním informačních technologií. Stávající nástroje, jako jsou informační a komunikační technologie (IKT) a portál pro podnikání v oblasti cestovního ruchu[23], by mohly zvýšit viditelnost a podpořit inovace a změnu zaměření podniků.

Komise: 5. posoudí potřebu opatření EU týkajících se požadavků na kvalifikace profesionálních kapitánů jachet a rekreační plavbu[24]; 6. posoudí potřebu opatření EU v oblasti předpisů týkajících se bezpečnostního vybavení v námořním cestovním ruchu; 7. bude podněcovat inovativní systémy řízení pomocí IKT[25] a portálu pro podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Komise vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby: · prosazovaly připojení k internetu a podporovaly nástroje elektronického marketingu, · podporovaly překladatelské služby pro mapy, prospekty a logistické informace. Komise vyzývá odvětví, aby: · se aktivně podílelo na činnostech podporujících kvalifikaci a odbornou přípravu, · investovalo do iniciativ kontroly kvality pro produkty a pracovníky cestovního ruchu, · vytvářelo a podporovalo otevřené on-line kurzy s cílem zlepšit nebo změnit zaměření kvalifikací v pobřežní a námořní oblasti.

3.3.        Posílení udržitelnosti

Řešení tlaků na životní prostředí

Cestovní ruch závisí na zdravém životním prostředí a udržitelném využívání přírodního kapitálu, avšak činnosti odvětví jsou často soustředěny do oblastí, které jsou již hustě osídleny, což způsobuje významný nárůst poptávky po vodě, větší množství odpadu a objem emisí z letecké, silniční a námořní dopravy v období sezónních špiček, riziko záborů půdy a úbytek biologické rozmanitosti (kvůli rozvoji infrastruktury), eutrofizaci a další tlaky. Ovlivněny mohou být i řídce obydlené a nedotčené oblasti. Dopady změny klimatu pak tlaky na tyto oblasti dále zhoršují a mohly by změnit podobu zeměpisného a sezónního rozšíření cestovního ruchu.

Síť EU Natura 2000 chrání zranitelná pobřežní a mořská stanoviště, jež mohou při kvalitním řízení poskytovat významné rekreační možnosti a přispívat k udržitelnému růstu a zaměstnanosti. Právní předpisy EU, jako je rámcová směrnice o vodě a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, od členských států vyžadují, aby zajistily dobrý stav pobřežních a mořských vod, což je předpokladem pro prosperitu cestovního ruchu. Integrovaná správa pobřeží a územní plánování námořních prostor pomáhají zajistit rozvoj udržitelné a zelené infrastruktury[26] prostřednictvím inteligentního plánování a spolupráce mezi vládními, veřejnými a soukromými partnery[27]. Dobrým příkladem je stezka „Wales Coast Path“, úsek velšského pobřeží o délce 1 400 km, kterou v roce 2012 navštívilo 2,82 milionu turistů a jež za jeden rok přinesla 32 milionů GBP[28]. Ekologická turistika[29] je dobrou příležitostí k rozvoji produktů, které lákají ekologicky orientované cestovatele, počínaje podáváním místních produktů až po obchodní modely a postupy šetrné k životnímu prostředí.

Odvětví má dobré předpoklady k měření a sledování své vlastní udržitelnosti pomocí iniciativ jako ekoznačka EU nebo certifikační systém Travelife[30]. O environmentálních systémech řízení je známo, že snižují toky odpadů, zlepšují účinnost provozu a šetří peníze[31]. Konkrétní ukazatele pro odvětví cestovního ruchu již existují v rámci evropského systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)[32] a další lze vypracovat v rámci pilotního systému ukazatelů evropského cestovního ruchu[33].

Emisemi z rekreačních plavidel se zabývají dva nedávné legislativní návrhy Komise[34]. Kromě toho by spotřebu paliva, hluk a emise do ovzduší mohla výrazně snížit plavidla v kotvištích přístavů využívající pobřežní elektřinu. K dnešnímu dni však do této technologie investoval jen malý počet evropských přístavů; dodávky elektřiny a začlenění do inteligentních energetických sítí je třeba dále zkoumat a podporovat.

Komise bude: 8. podporovat ekoturistiku při využití evropského systému pro environmentální řízení podniků a audit a ukazatelů ekoznačky EU a podporovat propojení s jinými opatřeními udržitelnosti; 9. podporovat provedení Protokolu k Barcelonské úmluvě o integrované správě pobřeží a příslušných doporučení Rady a podporovat územní plánování námořních prostor a zelené infrastruktury s cílem zajistit udržitelný rozvoj pobřežních oblastí EU; 10. podporovat strategie týkající se předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady a odpadků v moři s cílem podpořit udržitelný pobřežní a námořní cestovní ruch.

Komise vybízí členské státy, regiony, odvětví a ostatní zúčastněné strany, aby: · provedly doporučení a protokol o integrované správě pobřeží, · vypracovaly pokyny pro minimalizaci dopadů na biologickou rozmanitost a zvýšení přínosů rekreace a cestovního ruchu v chráněných oblastech, · rozvíjely přizpůsobení se změně klimatu v pobřežních oblastech, · zlepšily účinné využívání zdrojů, předcházení vzniku odpadů a znečištění a nakládání s odpady a kontrolu znečišťování v turistických oblastech a ze strany provozovatelů, · podpořily systém pro environmentální řízení podniků a audit a zavedly osvědčené postupy environmentálního řízení a metody zelené infrastruktury, · podpořily využívání pobřežní elektřiny a zásobování přístavních zařízení, · podpořily opatření za účelem racionálního hospodaření s vodou obsažená v plánu na ochranu vodních zdrojů[35]. Komise vyzývá odvětví a další zúčastněné strany, aby: · rozvíjely a podporovaly ekoturistiku a další produkty udržitelného cestovního ruchu, · zavedly opatření za účelem racionálního využívání vody obsažená v plánu na ochranu vodních zdrojů, · aktivně se podílely na projektech snižujících odpady, emise a odpadky v moři a zlepšujících využívání přírodních zdrojů a na využívání / recyklaci vody a odpadu.

Podpora inovativní, udržitelné a vysoce kvalitní nabídky

Měnící se poptávka vyžaduje atraktivní a udržitelné produkty, které poskytují jedinečné a na míru uzpůsobené zážitky. Potenciálně zajímavá místa či předměty však často nejsou představovány a propagovány přitažlivým způsobem nebo jsou představovány a propagovány bez náležité vazby na další nabídky pobřežního cestovního ruchu. Odvětví by mělo vyvíjet nové produkty prosazující atraktivitu a přístupnost pobřežní a námořní archeologie, námořního dědictví, podmořského cestovního ruchu, vinařsko-gastronomické aktivity atp. Dobrým příkladem je „Projekt Odyssea“[36], který zhodnocuje ekonomický potenciál pobřežního cestovního ruchu, námořních kulturních tras a inovativních jachtingových aktivit prostřednictvím sítě inovativních pobřežních zařízení a starobylých námořních cest.

Rostoucí zájem veřejnosti o vodní sporty, jako je rekreační rybolov, rekreační plavby, windsurfing a potápění, vytváří možnosti a může pomoci s řešením sezónnosti, protože tyto aktivity nejsou závislé na hlavních sezónách. Nastupující trend volnočasových rekreačních plaveb vyžaduje, aby byly rekreační přístavy bezpečné a přístupné, nadále však přetrvávají problémy kvůli nedostatku kotvišť a náležitých služeb pro osoby s omezenou pohyblivostí. Iniciativy, jako je „síť námořního cestovního ruchu“[37] nebo projekt „Sail West“[38], jehož cílem je vytvoření námořního zábavního centra nejvyšší kvality spojujícího námořní regiony Irska, Severního Irska a západního Skotska, by mohly být inspirací pro vytváření dalších sítí v námořním odvětví.

Kvalita služeb je nezbytným zdrojem konkurenční výhody. Je tudíž důležité zajistit, aby se turisté mohli spolehnout vysoce kvalitní služby v celé EU a aby tato kvalita byla neustále hodnocena. Cílem nedávného návrhu o zásadách kvality evropského cestovního ruchu je zvýšit bezpečnost spotřebitelů a důvěru ve služby cestovního ruchu[39].

Ostrovní povaha a odlehlost – hledání příležitostí v zeměpisných omezeních

Ostrovy a jiné odlehlé destinace jsou dále znevýhodněny omezenou dostupností a do značné míry závisejí na lodních službách. Vzniká tak problém dopravních nákladů, sezónnosti a spojení s pevninou nebo okolními místy, což má vliv na přitažlivost pro návštěvníky a pracovníky v cestovním ruchu. Uvědomění si problémů často k navržení vhodných řešení nepostačuje. Rozvoj těchto lokalit je však potřebný, neboť nabízejí pracovní příležitosti tam, kde jsou jiné hospodářské činnosti často vzácné.

Komise: 11. podpoří diverzifikaci a propojení zajímavostí na pobřeží i ve vnitrozemí, a to i prostřednictvím nadnárodních tematických cestovních tras, jako jsou kulturní, náboženské a starobylé obchodní cesty[40]; 12. zadá studii týkající se způsobů, jak zlepšit spojení ostrovů, a navrhne inovativní strategie cestovního ruchu pro (odlehlé) ostrovy; 13. zadá studii, jejímž cílem bude určit inovativní postupy pro rozvoj rekreačních přístavů.

Komise vybízí členské státy, regionální a místní orgány a odvětví, aby: · rozvíjely cestovní ruch založený na kulturním dědictví a podmořských archeologických parcích (vycházejících z práce organizace UNESCO) a zdravotní cestovní ruch a přírodní turistiku v pobřežních destinacích, · využily vnitrostátních a regionálních strategií k zajištění soudržnosti nabídek cestovního ruchu a lepší dostupnosti ostrovů a odlehlých destinací, · rozvíjely inovativní postupy obnovy a opětovného využívání stávající námořní infrastruktury. Komise vyzývá odvětví k: · rozvoji zvláštní sítě zúčastněných stran námořního cestovního ruchu, včetně poskytovatelů služeb cestovního ruchu.

3.4.      Maximalizace dostupných finančních prostředků EU

Finanční rámec EU na období 2014–2020 a další nástroje EU financují plánování a provádění projektů podněcujících udržitelný rozvoj odvětví. Členské státy a regiony se vyzývají, aby vypracovaly víceleté vnitrostátní nebo regionální strategie pro rozvoj udržitelného pobřežního a námořního cestovního ruchu a zajistily soudržnost se svými dohodami o partnerství a operačními programy.

Evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI)

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) může spolufinancovat investice do udržitelného cestovního ruchu v rámci různých tematických cílů, jež jsou spojeny s výzkumem a inovací, s přístupem k informačním a komunikačním technologiím a využíváním těchto technologií, podnikáním, růstem a konkurenceschopností malých a středních podniků, energetickou účinností a využíváním energie z obnovitelných zdrojů, přizpůsobením se změně klimatu, rozvojem kulturního a přírodního dědictví nebo zaměstnaností a mobilitou pracovníků. Investice do infrastruktury jsou omezeny na kulturní a udržitelný cestovní ruch malého rozsahu. V rámci cíle Evropská územní spolupráce může EFRR podpořit výměnu osvědčených postupů, nadnárodní sítě a uskupení, společné strategie pro udržitelný cestovní ruch, kulturu a přeshraniční obchod.

Pro pobřežní a námořní cestovní ruch mohou být rovněž přínosem rovněž různé nové fondy EU, a to prostřednictvím víceodvětvových projektů zaměřených na inovace, například v rámci integrovaného rozvoje měst (v Evropském fondu pro regionální rozvoj), v rámci udržitelného rozvoje oblastí závislých na rybolovu (v Evropském námořním a rybářském fondu) a v rámci rozvoje venkova (v Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova). Tyto projekty mohou zahrnovat financování z Evropského sociálního fondu na podporu vytváření pracovních míst, profesní adaptace, odborné přípravy a budování kapacit.

Výzkum, inovace a konkurenceschopnost

Horizont 2020 je finanční nástroj k provádění strategie EU pro výzkum a inovace na období 2014–2020. Modrý růst byl označen za jednu z hlavních cílových oblastí; plánuje se zvláštní podpora pro malé a střední podniky, které chtějí rozvíjet a využívat inovativní řešení, včetně inovativních řešení v pobřežním a námořním cestovním ruchu.

Cílem rámcového programu COSME (Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků) na období 2014–2020 je zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků. Mezi hlavní cíle programu v oblasti cestovního ruchu patří zvýšení poptávky (zejména mimo hlavní sezónu), diverzifikace nabídky a produktů, zvýšení kvality, udržitelnost, přístupnost, kvalifikace a inovace, zlepšení socioekonomických znalostí o odvětví a propagace Evropy jakožto souboru jedinečných, udržitelných a vysoce kvalitních destinací.

Vzdělávání, odborná příprava a kultura

Program Tvůrčí Evropa (na období 2014–2020) nabízí možnou součinnost s kulturním a přírodním cestovním ruchem, včetně součinnosti v oblasti pobřežního a námořního dědictví. Program Erasmus+ (na období 2014–2020) by mohl odvětví přinést prospěch, co se týče zaměstnatelnosti, nových studijních plánů pro potřeby odvětví a inovativních způsobů odborného vzdělávání a přípravy.

Životní prostředí, změna klimatu a další financování

Financování z programu LIFE+ bude opětovně zahájeno v roce 2014 a mělo by podpořit cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti. Poskytuje značný prostor pro financování inovativních projektů, které mají dopad na pobřežní a námořní cestovní ruch, včetně podpory účinného využívání zdrojů. Návrh 7. akčního programu pro životní prostředí na období do roku 2020 a cíle EU pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění se zaměřují na odvětví infrastruktury, jako je energetika a doprava, ale také na konkrétní aspekty spojené s pobřežním a námořním cestovním ruchem. Kromě toho Evropská investiční banka poskytuje malým a středním podnikům financování na investice do cestovního ruchu nebo do konvergenčních regionů.

Komise: 14. vypracuje on-line průvodce s přehledem hlavních možností financování, které jsou odvětví (zejména malým a středním podnikům) k dispozici.

Komise vyzývá členské státy a regiony, aby: · vypracovaly a provedly vnitrostátní / regionální strategie týkající se pobřežního a námořního cestovního ruchu a projektů, které mají být zahrnuty do operačních programů, · usilovaly o přeshraniční spolupráci na výše uvedených strategiích a při výměně osvědčených postupů, · účinně a účelně využívaly dostupné finanční prostředky.

4.           ZOHLEDŇOVÁNÍ POLITIK EU, JEŽ SE TÝKAJÍ POBŘEŽNÍHO A NÁMOŘNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU

Většina evropských politik a hospodářských činností přímo či nepřímo ovlivňuje pobřežní a námořní cestovní ruch, jenž může být hybnou silou hospodářského růstu.

Komise proto zajistí, aby byl pobřežní a námořní cestovní ruch zohledňován v ostatních politikách EU, jako je propojenost informačních technologií, udržitelná doprava, bezpečnostní otázky a volný pohyb pracovníků. Uváženy budou rovněž průřezové aspekty politik, jako je ochrana životního prostředí, regionální rozvoj, odborná příprava, ochrana spotřebitele a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí.

Makroregionální strategie pro Baltské moře, Atlantský oceán a Jónské a Jaderské moře navíc podporují silný cestovní ruch a koordinují regionální zdroje, zdroje EU i zdroje zemí mimo EU ke všeobecnému prospěchu. V budoucnu bude zkoumáno propojení s evropskou politikou sousedství, černomořskou synergií, strategií pro Podunají a politikou Severní dimenze.

5.            ZÁVĚR

Pobřežní a námořní cestovní ruch potřebuje ambiciózní politický rámec. Komise, členské státy, regionální a místní orgány, dané odvětví a další zúčastněné strany musí přijmout cílená opatření v souladu s politikami EU, jež mají na toto odvětví vliv.

Komise bude tento proces pravidelně sledovat, aby zajistila, že jednotlivá opatření budou prováděna. Následně bude podávat zprávy Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a vyhodnocovat výsledky.

[1]               Výroční zpráva UNWTO (Světové organizace cestovního ruchu Organizace spojených národů) z roku 2012:

                http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/annual_report_2012.pdf

[2]               Databáze EUROSTAT (2013).

[3]               KOM(2010) 352 v konečném znění.

[4]               Včetně námořního a plážového cestovního ruchu, výletních lodí, jachtingu a rekreačních plaveb a souvisejících činností                 ve vnitrozemí.

[5]              http://ec.europa.eu/dgs/maritimeaffairs_fisheries/consultations/tourism/index_en.htm

[6]               COM(2012) 494 final.

[7]               A7-0209/2013 – 2012/2297(INI).

[8]               Studie na podporu politických opatření pro námořní a pobřežní cestovní ruch na úrovni EU (dále jen „studie o námořním                 a pobřežním cestovním ruchu“), ECORYS, 2013:

http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/documentation/studies/documents/study-maritime-and-coastal-tourism_en.pdf

[9]               Pobřežní oblasti zahrnují obce hraničící s mořem nebo obce, polovina jejichž území se nachází do 10 km od pobřeží.

                Databáze EUROSTAT (2012) – Nights spent at tourist accommodation establishments by coastal and non-coastal area (Noci strávené v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v pobřežních a vnitrozemských oblastech): http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_ninatc

[10]             Cruise Lines International Association (Mezinárodní asociace provozovatelů výletních lodí), „The Cruise Industry“, vydání                 z roku 2013:

                http://www.senato.it/application/xmanager/projects/leg17/attachments/documento_evento_procedura_commissione/files/000/000/                 632/Documentazione_Clia_Europe.pdf

[11]             Databáze EUROSTAT (2012) – Employed persons by age groups (Zaměstnané osoby podle věkových skupin) (NACE Rev. 2):

                http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database#

[12]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 o evropské statistice cestovního ruchu.

[13]             Měřená počtem místních a zahraničních návštěvníků.

[14]             Studie o námořním a pobřežním cestovním ruchu.

[15]             128 milionů obyvatel EU je ve věku mezi 55 a 80 lety.

                Databáze EUROSTAT (2012) – Population on 1 January by five years age groups and sex (Struktura obyvatelstva k 1. lednu podle pětiletých věkových skupin a pohlaví):

                http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database#

[16]             COM(2012) 629.

[17]             Tyto iniciativy podporují partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, což umožňuje některým klíčovým skupinám, jako jsou mladí lidé nebo starší osoby, lidé se sníženou pohyblivostí a ekonomicky slabé rodiny, cestovat zejména mimo hlavní sezónu.

[18]             http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/index_cs.htm

[19]             Studie o námořním a pobřežním cestovním ruchu.

[20]             Např. síť Enterprise Europe Network.

                Studie o výhledech vytváření klastrů ve Středomoří byla zahájena na podzim roku 2013.

[21]             https://ec.europa.eu/eures/

[22]             http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/ecvet_en.htm

[23]             http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/ict/index_en.htm

[24]             Výcvik námořníků pro osobní lodě podle Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků se nevztahuje na kapitány plavidel.

[25]             Mezi konkrétní dostupné nástroje IKT patří například Virtuální středisko sledování cestovního ruchu (http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/vto/index_en.htm), platforma Tourism Link (http://www.tourismlink.eu/tourism-link/) či platforma eCalypso (http://www.ecalypso.eu/steep/public/index.jsf).

[26]             Zelená infrastruktura se zabývá prostorovou strukturou přirozených či částečně přirozených oblastí:

                http://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/

[27]             COM(2013) 133 final.

[28]             http://www.bbc.co.uk/news/uk-wales-25096911

[29]             http://www.ecotourism.org/book/ecotourism-definition

[30]             http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/index_en.htm

                http://www.travelife.org/Hotels/home.asp?p=1

[31]             Studie týkající se hotelů ve Španělsku (Cornell Hospitality Quarterly, August 2012) ukázala, že hotely využívající environmentální systémy řízení mají větší zisky.

[32]             http://ec.europa.eu/environment/emas/about/index_en.htm

[33]             Nástroj k měření a sledování výkonnosti destinací udržitelného cestovního ruchu: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/sustainable-tourism/indicators/index_en.htm 

[34]             KOM(2011) 456 v konečném znění a COM(2013) 18 final.

[35]             Cílem plánu na ochranu vodních zdrojů je začlenit vodní politiku do ostatních politik:

                http://ec.europa.eu/environment/water/blueprint/

[36]             www.odyssea.eu

[37]             www.nautical-tourism.eu

[38]             Tento projekt financovaný z programu INTERREG IV A poskytuje finanční podporu řadě plánů rozvoje v přístavech: http://malinwaters.com/about

[39]             COM(2014) … final.

[40]             Např. v dohodě o společném řízení uzavřené mezi Radou Evropy a Komisí, jež podporuje kulturní a náboženské trasy.