14.8.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 268/33


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum správy ekonomických záležitostí – Zpráva o používání nařízení č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013

(COM(2014) 905 final)

(2015/C 268/06)

Zpravodaj:

David CROUGHAN

Spoluzpravodaj:

Carmelo CEDRONE

Dne 19. prosince 2014 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přezkum správy ekonomických záležitostí – Zpráva o používání nařízení č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013

(COM(2014) 905 final).

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 2. března 2015.

Na 506. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. března 2015 (jednání dne 19. března 2015), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 165 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Pravidla evropské správy ekonomických záležitostí formulovaná před krizí hrála důležitou úlohu při fiskální konsolidaci, koordinaci hospodářské politiky a spolu se zavedením posouzení návrhu rozpočtu také při podpoře fiskální integrace. Nicméně EHSV se obává, že náklady byly vysoké, pokud jde o růst a zaměstnanost, a že Evropská unie zaostávala za zbytkem vyspělých ekonomik při překonávání hospodářské krize, což poukazuje na selhání politiky z velké části v důsledku neúplnosti správy ekonomických záležitostí v hospodářské a měnové unii.

1.2.

Opatření zavedená v rámci evropského semestru zahájila proces fiskální konsolidace a obnovení důvěryhodnosti, avšak přístup založený na pravidlech, jenž je vyhovující v normálních časech, je nyní součástí problému. Členské státy nacházející se v obtížné situaci potřebují více prostředků, aby se vymanily ze slepé uličky recese a zajistily růst a tvorbu pracovních míst prostřednictvím růstu a udržitelné fiskální konsolidace.

1.3.

EHSV se domnívá, že Evropská centrální banka nemůže být osamocena v boji proti současné recesi v eurozóně. Opatření v oblasti kvantitativního uvolňování, jež v současné době vyvíjí ECB, musí odpovídat větším politickým iniciativám ze strany členských států nad rámec investičního plánu pro Evropu, který oznámila Komise.

1.4.

Rozdíly v relativní konkurenceschopnosti členských států v hospodářské a měnové unii, jež by dříve byly vyrovnány prostřednictvím měnové korekce směrem nahoru i dolů, nelze jednoduše uplatnit naléháním pod hrozbou pokuty, doporučení a reforem pouze u těch, které jsou prohlášeny za nekonkurenceschopné.

1.5.

Je třeba naléhavě vytvořit konkrétní mechanismy a nástroje pro kvalitně navrženou koordinaci hospodářské politiky, jež povede ke konvergenci a solidaritě. Tento proces by neměl v první řadě zahrnovat změnu Smlouvy, ale EHSV je toho názoru, že v dlouhodobém výhledu bude změna Smlouvy nutná.

1.6.

V rámci přezkumu víceletého finančního rámce v roce 2016 je třeba podporovat neodkladné strukturální reformy se společným zájmem EU, včetně makroekonomické rovnováhy, s určitou formou fiskální kapacity, jako je např. nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost obsažený v návrhu.

1.7.

EHSV se obává, že strukturální saldo, jež je nezachytitelnou proměnnou založenou na teoretických a diskutabilních výpočtech mezer výstupu, jež jsou podrobeny výrazným přezkumům, hraje takovouto klíčovou roli při preventivních a nápravných opatřeních postupu při nadměrném schodku.

1.8.

V rámci procesu evropského semestru se klade mnohem větší důraz na snížení ročního schodku rozpočtu vlády jakožto nápravy vysokého zadlužení v poměru k HDP, nežli na přínosnější opatření ke zvýšení růstu HDP. Komise by měla sledovat nejen provádění doporučení pro jednotlivé země, ale také provést následnou analýzu svých doporučení při dosahování zvýšení produkce, růstu a vytváření kvalitních pracovních míst dotčeného členského státu.

1.9.

Výbor vítá důraz kladený na využívání flexibility v rámci pravidel Paktu o stabilitě a růstu, přičemž Komise vezme v úvahu některé veřejné investice při výpočtu schodku rozpočtu, ale považuje to za omezená a dílčí opatření. Rozumné odchýlení se od 3 % deficitu by mělo být považováno za dočasnou výjimku na několikaleté období a nevztahovaly by se na něj automaticky postihy.

1.10.

Demokratický deficit nevolených orgánů, které mají značnou váhu při správě, s sebou nese riziko nízkého ztotožnění se s doporučeními a nepřátelství vůči evropskému projektu. Nedostatečné provádění doporučení pro jednotlivé země by mohlo být vyváženo skutečným zapojením občanské společnosti a sociálních partnerů při přípravě doporučení pro jednotlivé země.

1.11.

EP by měl hrát významnou úlohu při vytváření hospodářských priorit každého evropského semestru a vykonávat parlamentní dohled nad doporučeními pro jednotlivé země. Proces evropského semestru by měl být více propagován členskými státy a Komisí, aby bylo zajištěno lepší porozumění ze strany občanů.

2.   Stručné shrnutí přezkumu správy ekonomických záležitostí

2.1.

Evropský semestr zavedený v roce 2011 byl podpořen posíleným Paktem o stabilitě a růstu (PSR), který vstoupil v platnost dne 13. prosince 2011 společně s novým souborem pravidel pro hospodářský a fiskální dohled, který sestával z pěti nařízení a jedné směrnice – dohromady označované jako „balíček šesti právních aktů“. Dne 30. května 2013 byla přijata další dvě nařízení, tzv. „balíček dvou právních aktů“, s cílem dále posílit hospodářskou integraci a konvergenci členských států eurozóny. Tento přezkum se týká účinnosti sedmi nařízení a směřování budoucího vývoje. Obecně se zabývá třemi vrstvami správy ekonomických záležitostí na úrovni EU: fiskální dohled (1), makroekonomická nerovnováha (2) a státy eurozóny, které měly problémy s finanční stabilitou (3).

3.   Připomínky ke stávající správě ekonomických záležitostí

3.1.   Fiskální dohled

3.1.1.

Výbor vítá zaměření v roční analýze růstu na rok 2015, která byla zveřejněna současně s přezkumem správy ekonomických záležitostí, což poukazuje na racionalizovaný a posílený evropský semestr, jehož bylo dosaženo zjednodušením různých fází a jejich výstupy, jak doporučuje EHSV ve svém stanovisku k roční analýze růstu 2014 (4).

3.1.2.

EHSV se domnívá, že evropský semestr hraje zásadní roli v procesu sbližování a přizpůsobování. Výbor dále vyzval, aby se zahájilo provádění strategie v oblasti komunikace a zjednodušení v rámci společného úsilí Komise, Evropského parlamentu, členských států a občanské společnosti (5).

3.1.3.

Výbor vítá podporu fiskální integrace zavedené v důsledku zřízení společného harmonogramu pro členské státy, aby předložily a zveřejnily návrhy svých rozpočtových plánů, které budou sledovat vnitrostátní nezávislé orgány každý rok do poloviny října pro vyjádření Komise před konečným přijetím vládami členských států. Proces by se měl stát demokratičtějším a transparentním a měl by být více propagován členskými státy a Komisí, aby bylo zajištěno lepší porozumění ze strany občanů. Výbor by uvítal, kdyby Komise posoudila úlohu a kvalitu vnitrostátních nezávislých orgánů.

3.1.4.

Výbor bere na vědomí, že návrh rozpočtu na rok 2015 plánuje snížení fiskálního úsilí v roce 2015, což bude mít za následek celkově neutrální postoj eurozóny. Rovněž konstatuje, že ze sedmi zemí, které představují riziko nesouladu, mohou tři čelit v březnu případným krokům v rámci postupu při nadměrném schodku. Tento postup by rovněž vyžadoval větší transparentnost, konzultaci s vnitrostátními vládami a občanskou společností, zejména se sociálními partnery, a také dohled ze strany Evropského parlamentu.

3.1.5.

V krátkodobém období přezkumu má Výbor za to, že reformovaná fiskální pravidla EU podle příslušných nařízení v oblasti fiskálního dohledu nepochybně hrála určitou úlohu při řešení fiskální konsolidace, jak dokládá schodek EU-28, jenž se snížil z 4,5 % HDP v roce 2011 na 3 % v roce 2014.

3.1.6.

Náklady však byly vysoké s velmi omezeným úspěchem, což poukazuje na selhání politiky EU, pokud jde o celkový příspěvek k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Pro porovnání se ve stejném období schodek USA snížil z 10,6 % na 4,9 %. Růst HDP v USA se zrychlil z 1,6 % na 2,4 % (oproti zpomalení v EU z 1,7 % na 1,3 %). Nezaměstnanost v USA se snížila z 8,9 % na 6,2 % (oproti zvýšení v EU z 9,6 % na 10,2 %) a došlo k výraznému 6,3 % zvýšení zaměstnanosti v USA, zatímco zaměstnanost v EU stagnovala na - 0,1 %.

3.1.7.

EHSV je mnohem méně optimistický nežli Komise, že cíle týkající se strukturálního schodku v rámci postupu při nadměrném schodku umožňují přesnější a transparentnější politická doporučení. Přestože Výbor uznává, že toto opatření, zbavené narušení hospodářského cyklu a jednorázových fiskálních opatření, nabízí příležitost transparentnějšího obrazu, je nicméně nezachytitelnou proměnnou založenou na teoretických a diskutabilních výpočtech případných mezer výstupu, jež jsou podrobeny výrazným přezkumům a v některých případech mohou vést ke špatným politickým řešením.

3.1.8.

Poměr dluhu k HDP je důležitým prvkem fiskální udržitelnosti. Má dvě složky: výši dluhu a velikost HDP, přičemž žádnou z nich nelze sledovat bez ohledu na dopad na tu druhou. Přístup, který se zaměřuje na příliš rychlé snížení schodku s cílem dalšího snižování míry zadlužení, bude mít, pokud vyústí v omezení nebo snížení HDP, kontraproduktivní účinek s ohledem na cíl samotného snižování poměru dluhu k HDP.

3.1.9.

Výbor vítá důraz kladený na využívání flexibility v rámci pravidel Paktu o stabilitě a růstu, přičemž Komise vezme v úvahu (při určování zdravosti rozpočtové pozice členských států): a) veřejné investice investičního plánu pro Evropu, b) investice spojené se spolufinancováním ze strukturálních fondů, c) reformy, jež mají dlouhodobý dopad na udržitelnost veřejných financí a d) cyklické podmínky (6). Podle názoru Výboru to však představuje omezené a dílčí opatření.

3.1.10.

EHSV upozorňuje, že i přes určitou větší spolupráci s EP a zvýšené zapojení vnitrostátních parlamentů prostřednictvím misí na daném místě, a v eurozóně prostřednictvím dohledu nad návrhy rozpočtů, zůstává demokratický deficit stále v jádru procesu společně s institucemi EU, jež jsou do značné míry zproštěny odpovědnosti a jež mají významný vliv na rozhodování na vnitrostátní úrovni.

3.1.11.

Vstupní schodek (tj. žádná skutečná účast členských států v rozhodovacím procesu), který není kompenzován dobrou legitimností produkce (tj. dobré výsledky při řešení hospodářských problémů), má za následek nedostatečný pocit společné odpovědnosti za hospodářské programy a rostoucí nepřátelství vůči evropskému projektu, o čemž svědčily volby do Evropského parlamentu (7).

3.1.12.

Komise by měla provést hodnocení ex post nejen, pokud jde o plnění jejích politických doporučení členskými státy, ale rovněž zda doporučení účinně podporovala návrat ekonomiky na cestu udržitelného vývoje, a to nejen z hlediska finančních a rozpočtových úprav, ale také z hlediska hospodářského růstu, rozvoje a vytváření vysoce kvalitních pracovních míst.

3.2.   Postup při makroekonomické nerovnováze

3.2.1.

Výbor uznává a podporuje nezbytnost postupu při makroekonomické nerovnováze, jelikož dohled nad klíčovými mimorozpočtovými proměnnými může odhalit možné nezdravé trendy předtím, než v novém prostředí zdomácní. Tato krize velmi dobře poukázala na nezdar PSR, jestliže je sledována pouze fiskální rovnováha, zatímco otázky rozvoje a zaměstnanosti jsou nadále ignorovány nebo řešeny pouze okrajově.

3.2.2.

EP by měl hrát významnou úlohu při vytváření hospodářských priorit každého evropského semestru a vykonávat parlamentní dohled nad doporučeními pro jednotlivé země (8).

3.2.3.

Výbor je velmi znepokojen jednostranným přístupem k nápravě makroekonomické nerovnováhy. Tento problém je vnímán pouze jako vnitrostátní problém, přičemž téměř veškerý důraz je kladen na odstranění škodlivých schodků a na přívětivou vidinu přebytků. Aby bylo možné řešit tento problém smysluplně, je zapotřebí hodnocení nerovnováhy a jejího dopadu na evropské hospodářství.

3.2.4.

Aby bylo zajištěno, že postup při makroekonomické nerovnováze a potažmo projekt strategie Evropa 2020 nebude opakováním neúspěšné Lisabonské agendy, Komise musí iniciovat lepší metodu hodnocení kvality provádění doporučení pro jednotlivé země a být připravena sledovat proces a poskytnout členským státům pobídky (flexibilita, zlatá pravidla atd.), dříve než použije sankce jako poslední možnost.

3.2.5.

Na rozdíl od rozpočtového dohledu, který má obvykle krátkodobé snadno měřitelné výsledky, politická doporučení, která tvoří podstatnou část doporučení pro jednotlivé země, se vztahují na mírnější politiky a jejich výsledky, jako je konkurenceschopnost, nebo na různé aspekty prostředí pro podnikání či reformy systémů sociálního zabezpečení, kde může být obtížné měřit úroveň provádění nebo účinků.

3.2.6.

V rámci přezkumu víceletého finančního rámce v roce 2016 je třeba podporovat neodkladné strukturální reformy se společným zájmem EU, včetně makroekonomické rovnováhy, s určitou formou fiskální kapacity. EHSV naléhavě žádá, aby byly zdůrazněny možné nástroje: nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, aby mohly ekonomiky ve složitém období realizovat naléhavé strukturální reformy, jež jsou společným zájmem EU, jak je popsáno na šesti stránkách v návrhu prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie, který byl předmětem sdělení (9); přezkum zelené knihy o dluhopisech stability, jak bylo požadováno v nařízení (EU) č. 1173/2011, jež je předmětem přezkumu v rámci tohoto stanoviska, a nějaká minimální forma systému sociálního pojištění, jež by pomohly ekonomikám ve složitém období.

3.2.7.

Komise uvádí, že hloubkové přezkumy jsou jedním z hlavních nástrojů postupu při makroekonomické nerovnováze a jejich politická doporučení jsou základem pro doporučení pro jednotlivé země. EHSV podporuje tuto praxi, která má potenciál vytvářet užitečnější analýzy, jelikož zahrnuje mise na daném místě, které výrazně přispívají ke znalostní ekonomice, jež podléhá přezkumu, a rovněž jsou přidanou hodnotou pro Komisi a finanční úředníky členských států při vytváření užitečných pracovních vztahů.

3.2.8.

Jelikož reformy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze mají dlouhodobější prospěch, panuje obava, že by je vlády členských států nemusely považovat za prioritní a mohly by dát pouze slovní podporu jejich provádění. Klíčovou součástí doporučení pro jednotlivé země k nápravě nerovnováh by mělo být zaměřit se na dokončení vnitřního trhu.

3.2.9.

Skutečné zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů v této oblasti evropského semestru by bylo důležité pro zajištění souladu a také pro zvýšení jeho politické viditelnosti a převzetí odpovědnosti na vnitrostátní úrovni.

3.2.10.

EHSV navrhuje, že by bylo možné získat ponaučení o tom, jak by mohly členské státy a Komise nejlépe spolupracovat, ze zkušeností zemí, na něž se vztahuje ozdravný program, kde byl proveden průběžný a hluboký dohled.

3.2.11.

Dokument útvarů GŘ ECFIN navrhuje, aby nevýrazných 41 % doporučení pro jednotlivé země bylo provedeno během dvouletého období 2012 až 2013, přičemž mezi těmito dvěma roky došlo k určitému zhoršení, což může dávat některé výrazné varovné signály. Potřebujeme posoudit důvody stávajícího rozdílu mezi doporučeními a jejich prováděním (10).

3.2.12.

EHSV upozorňuje, že přístup založený na srovnávacím přehledu, který se dívá zpět a je hlavním nástrojem pro zdůvodnění hloubkových přezkumů, nemusí nutně odhalit hromadící se nerovnosti v oblasti zásob, které by mohly přispět k vytvoření krize. Existuje tudíž nebezpečí, že tvůrci politik nemusí mít k dispozici pevné základy pro přijetí účinných opatření (11) a mohla by být dokonce odpoutána jejich pozornost od klíčovějšího zaměření politiky.

3.3.   Státy eurozóny, které měly problémy s finanční stabilitou

3.3.1.

EHSV uznává, že je zapotřebí podporovat cílený dohled nad zeměmi, které buď 1) jsou postiženy nebo ohroženy závažnými obtížemi, pokud jde o jejich finanční stabilitu nebo udržitelnost jejich veřejných financí, nebo 2) požadují nebo přijímají finanční pomoc od institucí EU, jiných členských států nebo MMF.

3.3.2.

EHSV plně podporuje, aby v případě zavedení makroekonomického ozdravného programu byly všechny ostatní povinnosti, včetně evropského semestru, pozastaveny a aby tyto členské státy podléhaly průběžnému dohledu po ukončení programu.

3.3.3.

Proces pokrývající období, v němž členský stát hodlá požádat o finanční pomoc, je stále nevyzkoušený, jelikož toto nařízení vstoupilo v platnost teprve poté, kdy ve čtyřech zemích zapojených do programu již byl ozdravný program spuštěn.

3.3.4.

EHSV vyzývá Komisi, aby provedla a zveřejnila studii o výsledcích ozdravných programů v uvedených čtyřech zemích, zejména za účelem zjištění toho, zda zjevně méně úspěšný výsledek u jedné z nich by mohl být zmírněn odlišným přístupem Komise.

4.   Je nutná hlubší vize správy HMU

4.1.

EU je jedním z největších a nejlépe prosperujících hospodářských bloků na světě, který dosud přežívá s nefunkčním systémem správy ekonomických záležitostí, který je důsledkem rozhodnutí o vytvoření hospodářské a měnové unie s jednotnou měnou a měnovou politikou, ale současně o ponechání vnitrostátních fiskálních a hospodářských politik.

4.2.

EHSV se domnívá, že Evropská centrální banka nemůže být osamocena v boji proti současné recesi v eurozóně. Opatření v oblasti kvantitativního uvolňování, jež v současné době vyvíjí ECB, musí odpovídat větším politickým iniciativám ze strany členských států. Investiční plán pro Evropu ohlášený Komisí je nezbytný, avšak nedostatečný krok správným směrem. Bez další fiskální integrace národně zaměřený přístup k hospodářské koordinaci v rámci evropského semestru brání eurozóně, aby vhodně zaměřila svou orientaci fiskální politiky.

4.3.

Krize odhalila zásadní nedostatky, které představují existenciální hrozbu pro euro. Krize přiměla učinit zásadní reformy správy ekonomických záležitostí, jež byly prováděny ve spěchu a zaváděny prostřednictvím mezivládních smluv spíše než metodou Společenství. Rozdíly v relativní konkurenceschopnosti členských států v hospodářské a měnové unii, jež by dříve byly vyrovnány prostřednictvím měnové korekce směrem nahoru i dolů, nelze jednoduše uplatnit naléháním pod hrozbou pokuty, doporučení a reforem, pouze u těch států, které jsou prohlášeny za nekonkurenceschopné.

4.4.

Opatření zavedená v rámci evropského semestru zahájila proces fiskální konsolidace a obnovení důvěryhodnosti, avšak přístup založený na pravidlech, jenž je vyhovující v normálních časech, je nyní součástí problému. EHSV se domnívá, že správu ekonomických záležitostí (zejména eurozóny) již nelze svěřit pouze nařízením, která jsou v současnosti přezkoumávána. Členské státy nacházející se v obtížné situaci potřebují více prostředků, aby se vymanily ze slepé uličky recese a zajistily růst a tvorbu pracovních míst prostřednictvím růstu a udržitelné fiskální konsolidace.

4.5.

EHSV sdílí obavy vyvolané výroční zprávou o evropském sociálním rozvoji, jež byla v nedávné době zveřejněna Komisí (12), podle níž opatření přijatá k řešení krize „zvýšila finanční problémy a úroveň zadlužení domácností ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“ a že „zhoršení sociální situace po dlouhou dobu má negativní dopad na veřejné přesvědčení a důvěru ve schopnost vlády a institucí řešit tyto problémy“. Údaje uvedené ve zprávě Komise o kvalitě práce (částečný úvazek, nejistá a nestálá práce) a nezaměstnanosti, zejména u mladých lidí, jsou šokující.

4.6.

EHSV žádá, aby ve srovnávacím přehledu výrazněji figurovaly sociální ukazatele (13) a aby byly využívány na regulování rozpočtových politik počínaje evropským semestrem, aby se zabránilo narušení základních zásad EU – harmonického a vyváženého hospodářského rozvoje, udržitelného růstu šetrnému k životnímu prostředí, vysoké míry hospodářské konvergence, vysoké úrovně zaměstnanosti a sociální ochrany, hospodářské a sociální soudržnosti, solidarity mezi členskými státy –, jak je stanoveno Římskými smlouvami a poté zakotveno v Maastrichtské, Amsterdamské a Lisabonské smlouvě, avšak nedostatečně zohledněno rozpočtovým paktem a všemi souvisejícími dokumenty.

4.7.

S cílem dát nový význam integraci členských států, a zejména zemím eurozóny, je třeba navrhnout evropský přístup ke správě věcí veřejných, který umožňuje zemím s největším dluhovým zatížením a nulovým či negativním růstem HDP provádět investice nezbytné k tomu, aby se jejich výrobní systémy staly opět konkurenceschopnými a znovu nastartovaly rozvoj. Takový přístup by měl brát náležitě v úvahu zásady hospodářské a sociální soudržnosti zakotvené v zakládajících smlouvách EU.

4.8.

Rozumné odchýlení jakéhokoli členského státu od 3 % deficitu by mohlo být považováno za dočasnou výjimku na několikaleté období a nevztahovaly by se na něj automaticky postihy. Podle tohoto nového přístupu ke správě musí Komise pečlivě přezkoumat potřeby zemí, které se potýkají s problémy, posoudit, zda investiční plán navržený členským státem je vhodný a proveditelný s ohledem na přijaté závazky (stabilita/konvergence a národní programy reforem) v evropském semestru, a schválit jej pod dohledem Evropského parlamentu.

4.9.

Parametry použité pro vypracování rozpočtů a výklad údajů musí být jednotné a harmonizované a musí se uplatňovat ve všech zemích a jejich správách prostřednictvím transparentního, srozumitelného a veřejně známého postupu. Jedno jediné nařízení s jasnými a jednoduchými pravidly by mohlo být dostačující, zajistí-li zapojení občanské společnosti, sociálních partnerů a vnitrostátních parlamentů.

4.10.

V souladu s tímto přístupem by se měl evropský semestr využívat jakožto významná příležitost pro HMU s cílem obnovit vzájemnou důvěru a znovu zahájit společný proces, a to jak co se týče strukturálních reforem (které musí být odsouhlaseny pro všechny země eurozóny), tak pro rozpočet. Regulační rámec by se měl vyvíjet směrem k novému rozpočtu eurozóny a vyzkoušet postup pro společný rozvoj s co největší možnou transparentností a věrohodností, což jsou důležité principy pro evropské veřejné mínění.

V Bruselu dne 19. března 2015.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011. s. 1).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 306, 23.11.2011. s. 12) a

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013. s. 11).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011. s. 8) a

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(Úř. věst. L 306, 23.11.2011. s. 25).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013. s. 1).

(4)  Úř. věst. C 214, 8.7.2014, s. 46.

(5)  Stanovisko EHSV k tématu Dokončit HMU – příští evropské legislativní období (Úř. Věst. C 451, 16.12.2014, s. 10).

(6)  COM(2015) 12 final.

(7)  Zvláštní zpráva CEPS č. 98, Posílení legitimity správy hospodářské a měnové unie (HMU), prosinec 2014.

(8)  Tamtéž.

(9)  COM(2013) 165 final.

(10)  ECFIN Economic Brief, 37. vydání, říjen 2014, Provádění hospodářských reforem – reagují členské státy EU na doporučení evropského semestru?

(11)  Daniel Gros a Alessandro Giovannini, Instituto Affari Internazionali č. 14, březen 2014, „relativní“ význam HMU makroekonomické nerovnováhy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze.

(12)  Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě, prosinec 2014.

(13)  Například: růst HDP, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, počet osob ohrožených chudobou, veřejné investice, vztah mezi cenami a příjmy atd.