16.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 451/109

Zpravodaj:

pan PATER

Spoluzpravodaj:

pan DANDEA

1.1

Výbor konstatuje, že je zapotřebí silnější a rychlejší rozvoj zaměstnaneckého penzijního pojištění v rámci důchodových systémů členských států EU, a podporuje většinu řešení obsažených v návrhu směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) II, který vypracovala Evropská komise.

1.2

Výbor s uspokojením konstatuje, že v návrhu Komise byla zohledněna většina požadavků EHSV (1) vyjádřených ve stanovisku k bílé knize „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (2).

1.3

Výbor uznává, že je třeba vyvinout další formy spoření na důchod, jak kolektivní, tak individuální, a to zejména s ohledem na předpokládané snížení úrovně dávek z veřejných důchodových systémů, a zdůrazňuje, že zaměstnanecké penzijní pojištění zřízené rozhodnutím sociálních partnerů může hrát velmi důležitou úlohu v tom, že zaměstnancům zajistí dodatečné důchodové dávky.

1.4

Výbor současně vyjadřuje výhrady k některým ustanovením navrhované směrnice.

1.4.1

Výbor nesouhlasí s chápáním IZPP pouze jako institucí finančního trhu, bez faktického uznání a respektování jejich specifických vlastností. IZPP jsou instituce, které vykonávají důležitou sociální funkci. Jsou do velké míry zodpovědné za zaměstnanecké penzijní pojištění a staly se nepostradatelným doplňkem veřejných penzijních systémů. Navrhovaná směrnice musí brát v úvahu klíčovou úlohu sociálních partnerů při vytváření a řízení penzijních plánů a důležitou úlohu vnitrostátního práva v oblasti sociálního zabezpečení a pracovního práva při stanovení pravidel pro jejich činnost.

1.4.2

V úsilí o dosažení Komisí plánovaných cílů nelze uplatňovat přístup „one size fits all“, protože existují četné a podstatné rozdíly mezi důchodovými systémy jednotlivých členských států EU i mezi jednotlivými zaměstnaneckými penzijními plány, což má podstatný vliv na rozdílnosti statusu, práv a očekávání účastníků a příjemců těchto plánů. EHSV je například kritický vůči úmyslu rozesílat jednotný typ informačního dokumentu všem účastníkům zaměstnaneckého penzijního pojištění v celé Evropské unii a domnívá se, že vzhledem k velkým odlišnostem není možné vytvořit jednotný formulář, který by poskytoval všem účastníkům a příjemcům nejpotřebnější a nejpřiměřenější informace.

1.4.2.1

Výbor zdůrazňuje, že dalekosáhlá harmonizace zaměstnaneckých penzijních plánů může být nákladná a nemusí nakonec vést k jejich dalšímu rozvoji (který by si Výbor přál), ale k jejich postupnému zániku.

1.4.3

Výbor zdůrazňuje, že hlavním cílem důchodových systémů, včetně zaměstnaneckého penzijního pojištění, je zajištění dostatečné a stabilní úrovně dávek pro příjemce. Funkce podpory kapitálových trhů, včetně dlouhodobých investic, může být pouze sekundárním cílem, přičemž nesmí být dotčeny zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů. EHSV podporuje možnost většího zapojení investičních IZPP do „nástrojů s dlouhodobým investičním profilem“, ale zároveň důrazně odmítá návrh Evropské komise, který zní, že „členské státy nebrání institucím v … investování do nástrojů …, které … nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech“. Základní podmínkou zajištění finanční bezpečnosti účastníků a příjemců penzijního plánu je možnost průběžného, objektivního ocenění aktiv penzijního plánu a dostupnost věrohodných a aktuálních informací o finanční situaci emitenta cenných papírů, do nichž se aktiva tohoto plánu investují. Členské státy by však měly mít možnost se libovolně rozhodnout, zda stanoví či nestanoví omezení v této oblasti, po konzultaci se sociálními partnery.

1.4.4

Podrobné vysvětlení těchto námitek a další připomínky EHSV k navrhované směrnici jsou uvedeny dále v tomto stanovisku.

2.1

Návrh Komise přináší revidovanou verzi směrnice 2003/41/ES platné od roku 2005, která se zabývá činnostmi institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledem nad nimi (3). Současně se jím směrnice pozměňuje a kodifikují se její nepozměněná ustanovení.

2.2

Jak uvádí Komise, obecným cílem návrhu je usnadnit spoření v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění. Komise rovněž definuje čtyři specifické cíle:

2.3

Návrh Komise byl evropské veřejnosti představen 27. března 2014 jako součást balíčku opatření, jejichž účelem je dlouhodobé financování evropské ekonomiky. Rovněž v důvodové zprávě se několikrát zdůrazňuje nutnost posílení schopnosti IZPP investovat do aktiv s dlouhodobým ekonomickým profilem.

2.4

V odůvodnění svého návrhu Komise mj. uvádí, že nebude-li nyní stanoven aktuální regulační rámec na úrovni EU, hrozí, že se řešení v jednotlivých členských státech budou čím dál více lišit, což by vytvořilo překážky bránící přeshraničnímu působení IZPP, nezajistilo by to dosažení vyšší úrovně ochrany spotřebitelů v celé Evropské unii a nevedlo k úsporám z rozsahu. Komise také zastává názor, že spolehlivý regulační rámec pro IZPP může podpořit jejich rozvoj v těch členských státech, kde v současnosti téměř neexistují.

2.5

Komise odhaduje, že provedení směrnice bude vyžadovat pokrytí dodatečných nákladů v průměrné výši 22 EUR na jednoho účastníka penzijního plánu a ročních nákladů ve výši 0,27–0,80 EUR na jednoho účastníka.

3.1

Snižování důchodových dávek ve veřejných důchodových systémech mnoha členských států znamená, že čím dál větší úlohu při zajišťování důstojných důchodů budou hrát doplňková řešení, která jsou často podporována členskými státy prostřednictvím daňových úlev. Zaměstnanecké penzijní plány jsou velmi důležité, protože mají vlastnosti, jež individuální důchodové spoření neposkytuje. Jsou financovány zcela nebo z velké části zaměstnavatelem, vyznačují se snadnou přístupností pro zaměstnance, včetně těch s nižšími příjmy, a úspory z rozsahu vedou k nižším jednotkovým nákladům. Interní pravidla penzijního plánu přijatá sociálními partnery někdy umožňují poskytování dodatečných důchodových dávek i za období, kdy zaměstnanec nemohl pracovat (např. nemoc, mateřská dovolená). V některých penzijních plánech sociální partneři při definování investiční politiky používají nejen ekonomická kritéria, ale např. také etická. Tímto způsobem propagují v podnikatelském prostředí hodnoty, které jsou jim blízké. Výbor si je vědom, že zaměstnanecké penzijní plány poskytují dodatečné plnění pouze nevelké části obyvatelstva Evropské unie (v současné době hrají významnou úlohu pouze v několika členských státech, zatímco v mnoha státech jsou neznámou institucí), a podporuje proto iniciativy zaměřené na rozvoj IZPP.

3.2

Zaměstnanecké penzijní pojištění přináší prospěch jak zaměstnancům, tak přispěvatelům, tedy zaměstnavatelům. Důchodová práva nabytá pracovníkem představují v podstatě dodatkovou formu odměny za práci. Pro zaměstnavatele jsou tyto penzijní plány nástrojem budování dlouhodobých vztahů se zaměstnanci. To obvykle vede k většímu zapojení zaměstnanců do činnosti podniku a snížení fluktuace pracovních sil. Výbor proto zdůrazňuje, že při zavádění nových právních předpisů je třeba věnovat velkou pozornost tomu, aby uložení dodatečné finanční nebo administrativní zátěže nevedlo ke snížení přitažlivosti IZPP.

3.3

EHSV si je vědom toho, že Evropská komise v současné době nemá nástroje k získání úplných a objektivních informací o nákladech plánovaných opatření a musí vycházet z informací poskytnutých zainteresovanými IZPP. EHSV kromě toho vyjadřuje politování nad skutečností, že náklady navrhované legislativy byly zprůměrovány; navíc se neuvádějí informace o jednotlivých složkách těchto souhrnných nákladů. Důsledkem je, že nevíme, jaké náklady může každý z návrhů vyvolat na straně zaměstnavatelů nebo zaměstnanců, ani k jakým rozdílům mezi jednotlivými zeměmi může dojít.

3.4

Vzhledem k tomu, že návrh směrnice ukládá IZPP nové povinnosti, které vyvolávají dodatečné náklady, navrhuje Výbor zavedení možnosti vynětí z působnosti směrnice v počátečním období fungování IZPP (do 12 měsíců). Umožnilo by to přispěvateli založit IZPP bez nutnosti vynakládat poměrně vysoké administrativní náklady od prvního dne její činnosti a později se rozhodnout, zda bude pokračovat ve financování „vlastní“ IZPP nebo se raději připojí k již existující IZPP. EHSV se domnívá, že by to mělo příznivý účinek na rozhodování zaměstnavatelů o zřízení IZPP.

3.5

Výbor zdůrazňuje, že při vytváření i řízení IZPP hrají významnou úlohu sociální partneři. Podle Výboru musí být zachována nezávislost sociálních partnerů při vývoji řešení v oblasti penzijních plánů. Právní rámec by měl definovat pouze minimální normy, jež budou muset dodržovat partneři zodpovědní za penzijní plán. Výbor také zdůrazňuje, že v mnoha členských státech jsou velmi silné vazby zaměstnaneckého penzijního pojištění na pracovní právo, právo v oblasti sociálního zabezpečení a předpisy upravující úlohu sociálních partnerů. EHSV v předloženém návrhu spatřuje pokus marginalizovat úlohu sociálních partnerů, kteří mají často dlouholeté zkušenosti s vývojem zaměstnaneckých penzijních plánů, přestože čl. 21 odst. 2 návrhu prohlašuje, že „touto směrnicí není dotčena role sociálních partnerů v řízení institucí“. IZPP nelze považovat – jak to návrh fakticky činí – jen za finanční instituce; tyto instituce jsou také součástí systému sociálního zabezpečení a jsou aktivně vytvářeny a řízeny sociálními partnery. Výbor proto opakuje svůj názor, který již dříve vyjádřil ve stanovisku k bílé knize (4).

3.6

EHSV zdůrazňuje, že vztah mezi IZPP a účastníky a příjemci penzijního plánu nelze posuzovat stejně jako vztah mezi finanční institucí a jejími zákazníky (spotřebiteli).

3.7

Výbor vítá rozhodnutí Evropské komise nezavádět pro zaměstnanecké penzijní plány řešení, jejichž účelem je zachovat „stejné podmínky jako u režimu Solventnost II“ (5). Je to ve shodě s požadavkem EHSV vyjádřeným ve stanovisku Výboru k bílé knize (6). EHSV zdůrazňuje, že pokud jde o kvantitativní požadavky, tak by sjednocení předpisů obsažených v návrhu směrnice s předpisy směrnice Solventnost II (metody oceňování aktiv a požadavek na silnější závislost výšky kapitálu na velikosti předpokládaného rizika) přineslo negativní důsledky pro systém zaměstnaneckého penzijního pojištění, jejichž příčinou by byl vzrůst kapitálových požadavků, vyšší provozní náklady a možná narušení alokace kapitálu.

4.1.1

EHSV zdůrazňuje, že všechny aspekty přeshraniční činnosti IZPP, jak jsou definovány v článcích 12 a 13 navrhované směrnice, musí vyplývat z potřeb zaměstnavatelů vytvářejících penzijní plán a jejich zaměstnanců a sloužit jejich zájmům. Proto rozhodnutí o takové činnosti musí přijímat sociální partneři vytvářející penzijní plán.

4.1.2

Výbor kladně hodnotí zavedení možnosti převádět penzijní plány na jiné instituce v jiných členských státech – po předchozím získání povolení od příslušného orgánu pro dohled nad institucí, která penzijní plán přijímá, a se souhlasem účastníků a příjemců penzijního plánu.

4.1.3

Výbor podporuje posílení aspektu přeshraniční činnosti IZPP a zdůrazňuje, že v zájmu dynamického rozvoje sektoru zaměstnaneckého penzijního pojištění je velmi důležité podporovat a propagovat IZPP v zemích, kde tato forma důchodového zabezpečení neexistuje nebo se teprve začíná rozvíjet.

4.1.4

Výbor zastává mínění, že pozitivní změnou je možnost, aby IZPP investovala v jiném členském státu EU a plnila při tom právní požadavky jen té země, v níž je usazena. Usnadní to činnost IZPP na společném evropském trhu.

4.2.1

EHSV podporuje návrh zajistit větší transparentnost v oblasti odměňování osob zastávajících klíčové pozice v IZPP, pokud budou brány v úvahu různé typy správy zaměstnaneckého penzijního pojištění.

4.2.2

Výbor se domnívá, že pokud aktiva spravuje externí společnost formou outsourcingu, je nutné zveřejnit zásady odměňování a částku, kterou obdrží tato společnost, nikoli plat jejích vybraných zaměstnanců. Výbor kriticky hodnotí navrhované uplatňování zásady otevřenosti politiky odměňování vůči zaměstnancům externích společností řídících penzijní plány formou outsourcingu. Mohlo by se to stát závažnou překážkou při hledání společnosti, která by se ujala řízení, a to zejména u správy aktiv malého penzijního plánu.

4.2.3

Výbor vítá další návrhy na regulaci externího zajištění řízení penzijního plánu a dohledu nad tímto outsourcingem, ale doporučuje obezřetnost při ukládání povinností, které by měly tyto řídící subjekty plnit.

4.2.4

EHSV se domnívá, že pokud se týče návrhu definovat požadavky způsobilosti a bezúhonnosti osob fakticky řídících instituci a osob vykonávajících jiné klíčové funkce, musí tyto předpisy brát v úvahu specifika IZPP a úlohu sociálních partnerů, kterou již po léta zastávají při řízení IZPP (např. právo jmenovat své zástupce do řídících orgánů nebo orgánů dohledu IZPP). IZPP totiž nejsou typické finanční instituce vytvořené k dosahování zisku, ale subjekty, které kontrolují zaměstnavatelé i zaměstnanci. Z pochopitelných důvodů mají zájem minimalizovat organizační náklady. Tyto skutečnosti je třeba brát v úvahu při stanovování požadavků na odbornou způsobilost osob odpovědných za řízení IZPP, protože žádné předpisy nesmí omezit úlohu sociálních partnerů při řízení penzijního plánu ve srovnání se současným stavem.

4.2.5

Výbor navrhuje, aby se posuzování odborné způsobilosti řídících osob provádělo ve vztahu k celému řídícímu orgánu nebo orgánu dohledu, nikoliv ve vztahu k jednotlivým osobám. Tento návrh by se mohl v článku 23 realizovat samostatnou definicí požadavků na osoby řídící instituci nebo osoby vykonávající v ní klíčové funkce. Takové řešení by umožnilo další zastoupení sociálních partnerů v řídících orgánech IZPP a zároveň zvýšilo nároky na osoby bezprostředně zapojené do statutárních činností IZPP.

4.2.6

Výbor zdůrazňuje, že požadavky na řízení IZPP musí brát v úvahu strukturální specifika zaměstnaneckého penzijního pojištění. Jedná se o vazby mezi třemi subjekty: zaměstnavatelem/přispěvatelem, zaměstnancem/účastníkem penzijního plánu a IZPP. Tato skutečnost na jedné straně zajišťuje větší bezpečnost penzijního plánu díky vzájemné kontrole jednotlivých subjektů, na druhé straně situaci komplikuje tím, že dochází k překrývání právní úpravy finančních institucí, pracovního práva a práva v oblasti sociálního zabezpečení a pravidel spolupráce sociálních partnerů v jednotlivých členských státech.

4.2.7

EHSV vítá, že si Evropská komise uvědomuje potenciální problémy, které může způsobit zavedení přísnějších požadavků na řízení IZPP, a podporuje ustanovení, že kontrolní systémy musí odpovídat povaze, rozsahu a složitosti činnosti IZPP (čl. 22, 24, 25, 26, 29).

4.2.8

EHSV se domnívá, že prioritou IZPP musí zůstat zajištění bezpečnosti prostředků akumulovaných v penzijním plánu a dostatečných důchodových dávek, k nimž přispívá vyvážená investiční politika. Podpora dlouhodobých investic by neměla zastínit hlavní účel IZPP, jímž je zajistit účastníkům finanční prostředky na stáří. Podmínkou pro bezpečné investování aktiv penzijního plánu musí být možnost častého a objektivního ocenění a přístup k aktuálním a přesným informacím o finanční situaci emitenta cenných papírů, do nichž IZPP investuje.

4.2.8.1

EHSV kladně hodnotí návrh, aby aktiva zaměstnaneckého penzijního plánu mohla být bez překážek kladených ze strany členských států investována do nástrojů s dlouhodobým ekonomickým profilem.

4.2.8.2

Výbor nicméně důrazně odmítá návrh Evropské komise, který zní, že „členské státy nebrání institucím v … investování do nástrojů …, které nejsou obchodovány na regulovaných trzích, ve vícestranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech.“ EHSV poznamenává, že u příspěvkově definovaných systémů, u nichž není možné průběžně oceňovat hodnotu aktiv, by takové investice byly velmi riskantním řešením pro účastníky penzijního plánu. Přístup založený na tomto druhu investiční politiky by byl neprůhledný vzhledem k nemožnosti poskytnout účastníkům penzijního plánu spolehlivé informace o hodnotě akumulovaných prostředků a očekávaných výnosech po dosažení důchodového věku – což je zvláště důležité pro účastníky, kteří nesou veškeré investiční riziko. EHSV je nicméně přesvědčen, že by členské státy měly mít možnost se libovolně rozhodnout, zda stanoví či nestanoví omezení v této oblasti, po konzultaci se sociálními partnery.

4.2.8.3

EHSV souhlasí s tím, aby IZPP mohly investovat do dlouhodobých infrastrukturních projektů, a je přesvědčen, že investice do takových projektů bez kvantitativních omezení by měly být možné pouze v případech, kdy jsou finanční nástroje, které jsou předmětem investice (např. akcie, dluhopisy), veřejně obchodovatelné nebo se s nimi obchoduje prostřednictvím využití finančních nástrojů běžně dostupných na finančních trzích (jedná se např. o různé typy investičních fondů nebo akcie společností bezprostředně investujících do dlouhodobých projektů kotované na veřejném trhu).

4.2.9

EHSV navrhuje Komisi, aby zvážila možnost změny čl. 20 odst. 1 písm. d) navrhované směrnice, kde se upravují zásady investování do derivátových finančních nástrojů. Výbor se domnívá, že dosavadní zkušenosti z období krize odůvodňují potřebu podstatně zúžit stávající velmi obecnou zásadu, podle které IZPP mohou investovat do derivátových finančních nástrojů, pokud „usnadňují účinnou správu portfolia“.

4.2.10

Výbor plně podporuje zavedení funkce depozitáře v penzijních plánech, kde investiční riziko nesou účastníci a příjemci, a považuje činnost depozitáře za důležitý nástroj k ochraně aktiv institucí kolektivního investování v dnešním světě.

4.2.11

EHSV kladně hodnotí požadavek, aby v penzijních plánech, v nichž účastníci a příjemci nenesou všechna rizika, byla zavedena účinná pojistněmatematická funkce.

4.3.1

EHSV vítá rozšíření rozsahu informací poskytovaných účastníkům i příjemcům penzijních plánů, které požadoval již v minulosti. Dále je třeba ocenit zavedení povinnosti IZPP zveřejňovat nejméně jednou za dvanáct měsíců klíčové informace týkající se mj. záruk penzijního plánu, celkových příspěvků zaplacených účastníkem, nákladů na účast v plánu, investičního profilu, dosavadní výkonnosti plánu a projekce důchodů.

4.3.2

Výbor má vážné pochybnosti, zda je možné uskutečnit navrhovanou koncepci jednotné podoby informací, které mají být uvedeny na dvou stránkách graficky přehledného dokumentu. V různých zaměstnaneckých penzijních plánech nesou účastníci různé druhy rizika a mají také různá očekávání budoucího plnění; pravidla pro výplatu prostředků akumulovaných v zaměstnaneckých penzijních plánech jsou často dána předpisy jednotlivých členských států. Tyto faktory se musí projevit v dokumentu, který dostávají účastníci nebo příjemci penzijních plánů. Z toho důvodu EHSV požaduje úpravu navrhovaných pravidel tak, aby bylo sjednocení vzoru informačního dokumentu předávaného účastníkům penzijních plánů rozloženo do několika etap a bylo možné v průběhu tohoto procesu pružně stanovit konečnou podobu. V počáteční etapě je třeba vypracovat vzory několika typů dokumentu (přinejmenším dvou vzorů založených na koncepci definovaných příspěvků a definovaných dávek), poté je vyzkoušet jako pilotní projekt ve vybraných členských státech nebo IZPP, a teprve na základě získaných zkušeností je možné zahájit práci na aktu v přenesené pravomoci popsaném v článku 54.

4.3.3

Výbor se domnívá, že nakonec by měly fungovat přinejmenším dva vzory informačních dokumentů – zvlášť pro penzijní plány založené na koncepci definovaných příspěvků a zvlášť pro plány založené na koncepci definovaných dávek. Kromě toho musí mít každý členský stát možnost doplnit do tohoto vzoru některé informace, které jsou podstatné pro účastníky nebo příjemce penzijních plánů a vyplývají ze specifické vnitrostátní právní úpravy.

4.3.4

EHSV se domnívá, že navrhovaná pravidla jsou na mnoha místech málo přesná, a místo aby poskytovala jednoznačné informace, mohou uvádět účastníky nebo příjemce v omyl.

4.3.4.1

Již sám název tohoto dokumentu (přehled důchodových dávek) je zavádějící – tato informace se bude týkat ponejvíce projekce důchodů. Z toho důvodu je třeba změnit název tohoto dokumentu např. na „Aktuální projekce důchodů“.

4.3.4.2

V čl. 48 odst. 1 se uvádí možnost poskytnout účastníkovi informaci o plné záruce. Použitá formulace je zavádějící. Pokud žadatel hovoří o „plné záruce“, tak si nepřipouští pesimistický scénář, kdy dojde k úpadku zaměstnavatele/přispěvatele IZPP. Důsledkem takového úpadku může být neschopnost vyplatit příjemcům dávky z penzijního plánu. Naproti tomu Komise v čl. 48 odst. 2 písm. d) uvádí „mechanismy snížení dávek“, což zpochybňuje existenci plné záruky.

4.3.5

Výbor žádá Komisi, aby při navrhování aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 54 postupovala velmi obezřetně a brala v úvahu také potenciální náklady tohoto řešení. Zátěž spojená s přípravou informací pro účastníky penzijního plánu nebo dodatečné provozní náklady vyplývající z nutnosti poskytnout další vysvětlení v situaci, kdy jednotný celoevropský vzor nebude odpovídat realitě konkrétního penzijního plánu, nesmí výrazně zvyšovat náklady IZPP. EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby při vytváření seznamu informací poskytovaných účastníkům penzijních plánů brala v potaz jejich povahu.

4.4.1

Vzhledem k současným interpretačním obtížím vyplývajícím z různých metod používaných při dohledu v jednotlivých členských státech vítá Výbor snahu upřesnit oblast finanční činnosti podléhající tomuto dohledu a snahu oddělit ji od záležitostí v působnosti práva v oblasti sociálního pojištění a pracovního práva.

4.4.2

EHSV vítá navrhované posílení předpisů o interinstitucionální výměně informací mezi příslušnými orgány zodpovědnými za dohled nad IZPP.

4.4.3

EHSV považuje za rozumný návrh na zvýšení pravomoci dohledu nad IZPP, s nímž může být spojeno určité rozšíření informačních povinností. Ustanovení navrhované směrnice v tomto ohledu zachovávají odpovídající úroveň flexibility, která umožňuje přizpůsobit určité činnosti dohledu konkrétním situacím.