16.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 451/134

Hlavní zpravodaj:

pan PEZZINI

1.1

Výbor silně zdůrazňuje potřebu zajistit zdravé prostředí a kvalitní čisté ovzduší, jež je nezbytnou podmínkou pro dobré životní a pracovní podmínky všech evropských občanů, a lituje, že tak zásadní prvek pro Evropu není součástí priorit politické agendy EU a členských zemí a není mu přiznán nezbytný význam.

1.2

EHSV žádá nový Parlament, novou Komisi a Radu, aby opatřením na ochranu zdravé a čisté atmosféry přiznaly nejvyšší politickou prioritu evropských institucí, a to za plného zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti.

1.3

Výbor je toho názoru, že znečištění ovzduší představuje jedno z nejvážnějších ohrožení lidského zdraví i životního prostředí a má silné negativní důsledky v podobě dýchacích obtíží, předčasných úmrtí, eutrofizace a zhoršení ekosystémů; vítá proto iniciativu Komise stanovit nový program Čisté ovzduší a snížit vyhlídky na klesající střední délku života v EU z 8,5 měsíce v roce 2005 na 4,1 měsíce v roce 2030, čímž by se ušetřilo 180 milionů let života a 200 tisíc km2 by se navrátilo biologické rozmanitosti.

1.3.1

Výbor je přesvědčen, že pro povzbuzení k přechodu na udržitelnější ekonomiku v Evropě je zapotřebí stanovit cíl pro rok 2030, s jistější střednědobou a dlouhodobou perspektivou, jakou potřebují podniky a investoři.

1.4

Podle EHSV je vhodné urychlit použití limitů Euro 6 pro emise oxidů dusíku z lehkých dieselových motorů, které se měří podle „skutečných emisí při řízení“, stejně jako způsob, jak nahradit dvoutaktní motory, protože Výbor pochybuje o tom, že použití těchto opatření dokáže přinést kýžené výsledky již od roku 2020.

1.5

EHSV souhlasí s cílem Komise – navrženým jednak v programu Čisté ovzduší, jednak v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 – snížit práh emisí do roku 2030 na 70 % rozdílu (gap closure) mezi současnými referenčními hodnotami a maximálním proveditelným snížením emisí.

1.6

Při snaze o dosažení tohoto výsledku – který musí použít a zavést do praxe všechny zúčastněné strany – je podle názoru Výboru třeba přijmout tvrdá opatření, jejichž součástí bude:

1.7

Výbor plně souhlasí s nezbytným zapracováním změn dohodnutých v „Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979“ do právních předpisů EU.

1.8

Ačkoli není sporu o dlouhodobých kvalitativních cílech nové směrnice NERC, EHSV lituje, že cíle pro rok 2025 nejsou závazné, aby bylo možné zaručit jejich plnou proveditelnost.

1.9

Výbor zdůrazňuje potřebu zapracovat do opatření regionální politiky ochranu zdravého a čistého ovzduší, neboť je přesvědčen, že z důvodu vysoké míry nashromážděného znečištění a zvláštních regionálních meteorologických podmínek může řízení kvality ovzduší fungovat, pouze pokud jej podporují politiky EU pro snižování emisí.

1.10

Je nezbytná neutuchající vůle celostátních vlád a místních orgánů plánovat konkrétní zásahy zaměřené na snížení škodlivých emisí, prostřednictvím podrobných plánů pro kvalitu ovzduší – Regionální plány zásahů pro kvalitu ovzduší – se silnou pozorností upřenou na různá odvětví: výrobu, zemědělství, terciární sektor, soukromý sektor a na výrobu a distribuci energie; Komise by měla vyslat jasný signál, pokud se týká jejich účinného provádění, a to formou rychlých a rozhodných opatření proti členským státům neplnícím zákonné povinnosti. EHSV nicméně oceňuje, že mnohé členské státy již podnikly kroky správným směrem.

1.11

Jsou podnikány kroky vedoucí k zapojení organizací dané kategorie, organizované občanské společnosti, nevládních organizací, terciárního sektoru, vzdělávacích středisek na všech úrovních a výzkumných středisek, aby byl splněn cíl v podobě stále čistšího ovzduší, které je nezbytné pro blahobyt občanů i ekosystému.

1.12

EHSV zdůrazňuje své přesvědčení, že je třeba oživit udržitelný rozvoj evropského hospodářství, který by se zaměřil na kvalitu života, práce a zdraví občanů a ochranu životního prostředí, to vše v úzké spojitosti se všemi ostatními politickými prioritami strategie Evropa 2020 a tak, aby byl tento proces plně začleněn do globální strategie pro přechod k celosvětové rovnováze, která bude založena na kvalitním hospodářském růstu, jenž by přispíval k odstranění chudoby a k sociální spravedlnosti při současném zachování přírodních zdrojů příštím pokolením.

2.1

Znečištění ovzduší představuje vážné nebezpečí pro lidské zdraví a pro životní prostředí; dýchací obtíže, předčasná úmrtí, eutrofizace a poškození ekosystémů kvůli ukládání dusíku a kyselin znamenají pouze některé důsledky tohoto místního a zároveň přeshraničního problému.

2.2

V posledních desetiletích již politiky přijaté EU a mezinárodním společenstvím dosáhly úspěchů, neboť snížily některé potíže související se znečištěním ovzduší, jako v případě emisí oxidu siřičitého – původce kyselých dešťů –, které poklesly o více než 80 %.

2.3

Navzdory těmto pokrokům je však EU ještě hodně vzdálena svému dlouhodobému cíli, kterým je zlepšit kvalitu ovzduší tak, aby se odstranilo riziko závažného poškození zdraví a životního prostředí; jemné částice a troposférický ozon nadále způsobují vážné problémy, které podle odhadů Komise (1) znamenají 406 tisíc mrtvých ročně.

2.4

Jemné částice a ozon nadále závažně ohrožují zdraví, protože bezpečnostní limity pro tyto látky jsou pravidelně překračovány.

2.5

Komise odhaduje, že souhrn zdravotních výdajů souvisejících se znečištěním ovzduší představuje 330 až 940 miliard EUR ročně, přičemž cíle navržené do roku 2030 by znamenaly zisk od 44 do 140 miliard EUR.

2.6

Podle Komise nejenže znečištění ovzduší v EU v roce 2010 přivodilo stovky tisíc předčasných úmrtí, ale vystavilo téměř dvě třetiny půdy škodlivému znečištění, za což můžou emise.

2.7

Na poli zdraví evropských občanů se dále léčebné výlohy odhadují na 4 miliardy EUR a na 100 milionů se vyčíslují pracovní dny ztracené každý rok.

2.8

Na mezinárodní úrovni se Spojené státy v prosinci 2012 rozhodly přezkoumat roční normy pro kvalitu ovzduší a stanovily limit pro jemné částice na 12 mikrogramů na metr krychlový, což je značně pod úrovní současné normy EU 25 mikrogramů na metr krychlový; naproti tomu v Číně vláda jen v oblasti Pekingu rozhodla investovat do kontroly kvality ovzduší 160 miliard EUR v následujících pěti letech. EU tedy za přijatými mezinárodními opatřeními zaostává.

3.1

EHSV souhlasí s obecnými cíli, jakými jsou výrazné zlepšení kvality ovzduší a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, pokud jde o ochranu zdraví a životního prostředí, jež jsou stanoveny ve strategii pro oblast znečišťování ovzduší z roku 2005 a revidovány Komisí v jejím programu Čisté ovzduší pro Evropu.

3.2

Již od počátku byly cíle v oblasti snížení emisí stanoveny pro každý členský stát na základě odhadu nákladové efektivity kvůli rozdílným environmentálním podmínkám. Požadované snížení emisí se pro jednotlivé země liší v souladu se zásadou diferencovaného přístupu namísto jednotně stanovené úrovně.

3.2.1

Vzhledem k negativnímu dopadu znečištění ovzduší na zdraví a kvalitu života i na ekosystémy se Výbor obává, že na kvalitu ovzduší není v evropské ani vnitrostátní politické agendě kladen potřebný důraz, a pro podnícení přechodu na udržitelnější ekonomiku v Evropě považuje za důležité stanovit cíl pro rok 2030, a to spolu se střednědobou a dlouhodobou perspektivou, kterou potřebují podniky a investoři.

3.3

Cílem přezkumu strategie v oblasti znečištění ovzduší je zastavit nynější porušování stávajících norem kvality, aby byly plně dodržovány nejpozději od roku 2020, a to snížením emisí oxidů dusíku z lehkých dieselových motorů použitím Euro 6 a měření na základě „skutečných emisí při řízení“. EHSV pochybuje, že by opatření mohla dosáhnout zamýšleného účinku již od roku 2020, protože tato povinnost bude platit až od roku 2017 a obnova stávajícího vozového parku by si mohla vyžádat více času, než představuje horizont roku 2020.

3.4

Tato strategie se dále opírá o příspěvek v podobě opatření prováděných na místní a regionální úrovni, se všemi omezeními, jež jsou takovým opatřením vlastní: dosud byla účinnost opatření na regionální úrovni omezena, především kvůli vysoké míře nashromážděného znečištění a zvláštním regionálním meteorologickým podmínkám. EHSV je přesvědčen, že řízení kvality ovzduší může na těchto úrovních fungovat, pouze pokud je podporují politiky EU pro snížení emisí u zdroje.

3.5

Podle Výboru musí Komise tak jako tak zohlednit celou řadu faktorů stejné váhy a významu:

3.5.1

Výbor se domnívá, že na evropské úrovni i na úrovni členských států je třeba zachovat politickou prioritu oblasti výzkumu a inovací, jakož i odborné přípravy a vzdělávání, které musí usilovat o obnovu růstu a udržitelné zaměstnanosti a o kvalitnější reindustrializaci evropské ekonomiky, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, aniž se na tyto oblasti uplatní současná evropská rozpočtová omezení.

3.6

Podle Výboru je důležité zaručit koherenci mezi touto novou revidovanou strategií a ostatními politikami Unie. Lze si totiž například všimnout, že navzdory tomu, že domácí spalování dřeva způsobuje emise částic PM 2,5, podporuje se jeho používání coby alternativního zdroje energie, přitom by to mělo vyžadovat klasifikaci zařízení z hlediska emisí a posouzení jejich rentability.

3.7

V každém případě by se podle EHSV měla do roku 2015 v Mezinárodní dohodě o klimatu zohlednit řada faktorů stejné váhy a významu.

3.8

EHSV zdůrazňuje význam povzbuzení partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) na evropské úrovni, jakým bylo partnerství společného podniku pro iniciativu Čisté nebe 2 2014–2020 založené za účelem snížení emisí z letecké dopravy a přispění k výzkumné činnosti v rámci nařízení EK 71/2008 a rámcového programu Horizont 2020.

4.1.1

Úmluva z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států uzavřená pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN je hlavním mezinárodním právním rámcem pro spolupráci a opatření k omezení, postupnému snižování znečišťování ovzduší prostřednictvím osmi protokolů, včetně protokolu z roku 1999.

4.1.2

EHSV souhlasí s tím, aby Unie provedla do protokolu změny.

4.2.1

Návrh směrnice stanoví národní závazky v oblasti snížení emisí („NERC“) pro každý členský stát do roku 2020, 2025 a 2030 vyjádřené procentuálním snížením ročních emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), amoniaku (NH3) a těkavých organických sloučenin (COV) jiných než metan, jemných částic (PM 2,5) a metanu (CH4) vůči celkovým emisím každé z těchto znečišťujících látek vypuštěným každým členským státem v roce 2005.

4.2.2

V posledních 20 letech byly v EU zaznamenány výrazné pokroky v oblasti kvality ovzduší a antropogenních emisí do ovzduší díky politikám a strategiím týkajícím se znečištění ovzduší, jež přijala Unie a její členský státy s dlouhodobým cílem dosáhnout takové míry kvality ovzduší, která nebude mít negativní dopady či výrazný škodlivý účinek na lidské zdraví a životní prostředí, jak bylo zdůrazněno v VII. akčním programu pro životní prostředí (2).

4.2.3

To se zjevně ukazuje, ačkoli došlo ke zřejmému zpomalení těchto pokroků v oblasti kvality ovzduší a cíle navrhované v současnosti jsou ve skutečnosti méně ambiciózní než úrovně, jakých by členské státy dosáhly úplným splnění povinností stanovených ve stávajících právních předpisech EU.

4.2.4

Ačkoli navržené dlouhodobé kvalitativní cíle jsou prakticky nesporné, Výbor vyjadřuje politování nad tím, že cíle pro rok 2025 nejsou závazné kvůli zjištění, že je obtížné zajistit dodržování stávajících norem.

4.2.5

Podle EHSV jsou nezbytné posílené platformy pro specifický a interaktivní dialog za účelem posouzení ustanovení obsažených v návrhu směrnice.

4.3.1

Podle EHSV rozšíření kontroly emisí látek znečišťujících ovzduší, jež pocházejí ze středních spalovacích zařízení o jmenovitém tepelném příkonu mezi 1 a 50 MW, které jsou využívány pro širokou škálu aplikací, musí být prováděno za pomoci zjednodušených a levných postupů, aby byl podpořen a povzbuzen rozvoj malých a středních podniků a začínajících podniků a infrastruktura menších rozměrů rozšířená na daném území.

5.1

Látky znečišťující ovzduší mohou pocházet z různých zdrojů a jsou přenášeny též na velkou vzdálenost.

5.2

Pro dovršení programu Čisté ovzduší pro Evropu je zapotřebí, aby regiony po konzultacích se sociálními partnery a s organizovanou občanskou společností přistoupily k vypracování a schválení Plánů opatření pro kvalitu ovzduší (PRIA), v nichž je třeba zohlednit především:

5.3

Balíček Komise „Čisté ovzduší“ přebírá a posiluje dosud připravené politiky, aby pokračoval v boji proti znečištění ovzduší, což jde proti politické agendě.

5.3.1

Podle EHSV je zásadní zapojit do tohoto procesu regionální a územněsprávní úroveň vedle úrovně celostátní, v souladu se sociálními partnery a organizovanou občanskou společností.

5.4.1

Provádění balíčku Čisté ovzduší v terénu musí dosáhnout potřebné synergie s nejrůznějšími plány:

5.4.2

Provádění na úrovni územních celků by mělo zohlednit nejnaléhavější zásahy, jež souvisejí s místními hospodářskými a výrobními situacemi, a stanovit pravidla pro spalování biomasy vedle povinností a pobídek k obnově vozového parku.

5.5

Opatření pro pozdější omezení emisí SO2 (oxidu siřičitého) jsou nezbytná zejména v regionech, kde dochází k výraznému průmyslovému spalování a kde se vyrábí energie a zpracovávají paliva.

5.6.1

V celé EU, především ve výrazně zemědělských regionech, je nezbytné podniknout opatření ke snížení koncentrací NH3 (amoniaku), N2O (oxidu dusného), CH4 (metanu) a COV (těkavých organických sloučenin), jak se tomu již stalo v řadě členských států. Používání dusíkatých hnojiv a hnojiv vyrobených z odpadních vod je hlavním zdrojem (98 %) emisí NH3, který v reakci s SO2 a NO2 vytváří amonné soli, hlavní složku částic.

5.6.2

Jako velmi důležité se ukazuje: plné respektování směrnice o dusičnanech (91/676/EHS); nařídit uzavření nádrží pro skladování chlévské mrvy; vytvoření recyklačních systémů formou anaerobního rozkladu pro výrobu produktů vyhnívání s podobnými vlastnostmi jako syntetická hnojiva, správné využívání chlévské mrvy a zpracování jejích tekutých složek, které škodí zdraví. Příslušná opatření však musí slaďovat hospodářské, sociální a ekologické aspekty. Snižování emisí v zemědělství je velmi komplikované, takže jsou nezbytné větší investice do výzkumu a vývoje.

5.6.3

Je zapotřebí používat zemědělské stroje o nízkých emisích částic.

5.6.4

EHSV zdůrazňuje, že v této oblasti se již uplatňuje řada opatření, jejichž plné provedení je teprve nutné zajistit, a opakuje své přesvědčení, že Komise nevyužila příležitost stanovit konsolidovaný rámec pravidel pro emise. Hovězí dobytek zůstává mimo působnost tohoto sdělení. Existují však jiné normy týkající se hovězího dobytka, který je největším zdrojem emisí amoniaku.

5.7.1

Ve městech a oblastech s vysokým provozem se mimořádná pozornost soustřeďuje na emise PM 2,5, PM 10 (jemné částice o průměru menším než 10 mikrometrů), CO a CO2 (oxid uhelnatý a oxid uhličitý) a snížení emisí NOx. Filtry pevných částic jsou schopny v dieselových motorech – a se speciálními filtry i u benzinových motorů – dosáhnout takové účinnosti při snižování emisí, která přesahuje 90 % (filtry s uzavřeným cyklem).

5.7.2

Ve školních a kancelářských budovách, které sousedí se silnicemi o vysokém provozu, je velmi důležité počítat s izolačními opatřeními u neprůhledných i průhledných svislých stěn pro omezení znečištění COV a jemnými částicemi (PM10 a PM2,5) (3).

5.8.1

Pokud jde o užitková vozidla a vozidla pro přepravu osob, je třeba nahradit vozidla splňující normu Euro 3 vozidly vyhovujícími normám Euro 5 a 6, a to formou omezení provozu a za využití pobídek. Stejným způsobem je třeba nahradit dvoutaktní motory (motorky, mopedy, motorové pily a sekačky) odpovídající normě Euro 1. Proto je na místní, regionální a celostátní úrovni žádoucí:

5.8.1.1

Co nejdříve – bez čekání na termín, kterým je rok 2017 – přijmout na unijní a celostátní úrovni vhodné způsoby měření emisí NOx z lehkých dieselových automobilů kvůli jejich silnému negativnímu vlivu na kvalitu ovzduší ve městech.

5.8.1.2

Podpořit na celostátní a regionální úrovni distribuci metanu a LPG (zkapalněného ropného plynu), vodíku, zkapalněného zemního plynu, etanolu a dalších vyspělých biopaliv. Urychlit rozvoj elektrické mobility a infrastruktur pro dobíjení. Mělo by být možné poznat emisní třídu vozidel v provozu formou elektronického zařízení instalovaného na palubě.

5.8.1.3

Posílit distribuci metanového plynu prostřednictvím finančních podpor na unijní, celostátní a místní úrovni pro podniky a obce na vybudování sítí nebo posílení těch stávajících.

5.8.1.4

Financovat investice do místní veřejné dopravy prostřednictvím víceletých projektů EU spolufinancovaných na celostátní a místní úrovni. Autobusy by měly být:

5.8.1.5

Využít interaktivní možnosti mezi pevnými stavbami, informačními technologiemi a způsoby dopravy. Zejména podpořit používání materiálů využívajících fotokatalytické látky s nanopigmenty oxidu titaničitého, které štěpí molekuly znečišťujících látek a přeměňují je na látky zdraví neškodné (silnice, silniční zábrany, omítky a další stavební díla). V tomto ohledu jsou zajímavé dálniční sjezdy a nájezdy s povrchovou úpravou patentem i.active COAT-Italcementi, jenž čistí vzduch, odráží světlo a vyznačuje se silným jasem.