PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním /* SWD/2013/0472 final */
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského
parlamentu a Rady o ochraně
nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství)
před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním
1. Úvod a konzultace Komise dne 3. března 2010 přijala
strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění. V souladu s touto strategií nazvanou Evropa 2020 má být
posílena úloha znalostí a inovací, neboť jsou v Unii motorem
hospodářského růstu. V rámci stěžejní iniciativy „Unie
inovací“ se Komise zavázala zkvalitnit rámcové podmínky pro inovace
v podnicích, mimo jiné prostřednictvím optimalizace duševního
vlastnictví. V této souvislosti přijala dne 24.
května 2011 komplexní strategii, jež si klade za cíl hladké fungování
vnitřního trhu v oblasti duševního vlastnictví. Každý patent, průmyslový vzor či
ochranná známka je na počátku své existence tajemstvím (zavedení nového
výrobku, budoucí revoluční léčivý přípravek, prototyp nového
automobilového motoru atd.). Až do získání ochrany v podobě práva
duševního vlastnictví jsou společnosti vystaveny riziku odcizení cenných
výzkumných poznatků a informací. Tato rizika, s nimiž se inovativní
společnosti a výzkumné organizace potýkají, minimalizuje právní
úprava obchodního tajemství, neboť stanoví právní mechanismy nápravy v
případě protiprávního přisvojení výsledků výzkumu a vývoje,
know-how a dalších cenných dat. Obchodní tajemství má na vnitřním trhu
zásadní význam pro kooperativní výzkum a otevřené inovace, při
nichž je zapotřebí, aby cenné informace sdílelo několik partnerů
z více členských států. Obchodní tajemství však v Unii nepožívá
dostatečné ochrany. Inovativní podniky a výzkumné ústavy čelí
stále častěji zneužívání, ať již v rámci Unie či mimo
ni. Navíc skutečnost, že se zatím nezformovalo společné, robustní
právní prostředí, brání těmto subjektům v tom, aby zcela
naplnily svůj potenciál generovat hospodářský růst a pracovní
místa. Prvotní příčiny tohoto problému a
jeho možná řešení analyzuje předkládané posouzení dopadů. Útvary Komise se v této souvislosti obrátily
na externí odborníky. Jmenovitě byla právní ochrana obchodního tajemství v
EU spolu s přehledem související ekonomické literatury předmětem
dvou externě zadaných studií. V souvislosti s jednou z nich proběhl v
roce 2012 průzkum (průzkum v roce 2012), jehož se zúčastnilo 537
společností. Útvary Komise uspořádaly veřejnou konzultaci, do
níž se přihlásilo 386 respondentů. 2. Souvislosti politiky,
vymezení problému a subsidiarita Bylo prokázáno, že si společnosti
bez ohledu na svou velikost cení obchodního tajemství přinejmenším
stejně jako patentů a dalších práv duševního vlastnictví. Zvláštní
význam má obchodní tajemství pro malé a střední podniky
a podniky začínající. Obchodní tajemství je důležité též při
ochraně inovací netechnologického charakteru. Odvětví služeb, na
něž připadá přes 70 % HDP EU, využívá obchodního tajemství
ve srovnání se zpracovatelským průmyslem ve větším měřítku,
u patentů je situace opačná. Vzhledem k ekonomické hodnotě
obchodního tajemství je možné, že se budou konkurenti snažit si jej
opatřit nelegálně, např. odcizením, nedovoleným kopírováním,
porušením důvěrnosti atd., a následně jej zneužít. Z řady
trendů (globalizace, outsourcing, delší dodavatelské řetězce,
širší využití informačních a komunikačních technologií atd.)
vyplývá, že riziko zneužití obchodního tajemství v čase roste. Z
podniků zúčastněných na průzkumu 20 % uvedlo, že se v
uplynulých deseti letech setkalo s případy zneužití či pokusy o
ně, jež měly původ v EU. Navzdory významu obchodního tajemství
a hrozbám, jimž je vystaveno, věnuje právní rámec EU tomuto jevu jen
malou pozornost. Na úrovni EU totiž právní úprava neexistuje a ochrana
před zneužitím obchodního tajemství, kterou nabízí vnitrostátní právo, je
nejednotná. Zneužití obchodního tajemství řeší ve svém občanském
či trestním právu jen několik členských států, zatímco
většina tuto problematiku řeší v rámci obecného práva proti nekalé
soutěži, odpovědnosti za škodu či několika
trestněprávních ustanovení. V důsledku rozdílů
ve vnitrostátní úpravě je právní ochrana obchodního tajemství
před zneužitím na vnitřním trhu roztříštěná. Tento
závěr vyplývá z následující tabulky, která porovnává právní
předpisy členských států na základě vybraných důležitých
opatření, o nichž by se dalo očekávat, že je bude taková právní
ochrana nabízet: Roztříštěnost právní ochrany (vybraná opatření) Zdroj dat: Baker & McKenzie (2013). Vybraná opatření || AT || BE || BG || CY || CZ || DE || DK || EE || EL || ES || FI || FR || HU || IE || IT || LT || LU || LV || MT || NL || PL || PT || RO || SE || SI || SK || UK Definice obchodního tajemství v občanském právu || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || Možnost uložit zákaz třetí osobě jednající v dobré víře || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || Uložení časově neomezeného zákazu || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || Možnost nařídit zničení obch. taj./výrobků vyrobených s jeho využitím || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || Výpočet náhrady škody na základě přiměřeného licenčního poplatku || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || Prováděcí předpisy o zachování tajemství (občanskoprávní řízení) || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || Dostatečná trestněprávní úprava || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || Pozn.: Prázdné políčko znamená, že dotyčné opatření není vnitrostátními právními předpisy upraveno. –
a) rozsah ochrany: obchodní tajemství a jeho
zneužití definuje jen málo členských států a některé státy
nemají vyhrazená ustanovení o obchodním tajemství vůbec, –
b) náprava: není vždy možné podat zdržovací žalobu
na ukončení zneužívání obchodního tajemství třetí stranou (např.
v případě, že bylo zneužité obchodní tajemství převedeno na
třetí stranu v dobré víře); nelze se vždy domoci uložení
časově neomezeného příkazu; nelze se vždy domoci vydání
příkazu zničit výrobky zhotovené za pomoci zneužitého obchodního
tajemství ani příkazu zničit zneužité informace nebo je vrátit
původnímu majiteli obchodního tajemství; tradiční pravidla
výpočtu náhrady škody (skutečná ztráta / ušlý zisk) jsou v
případě zneužití obchodního tajemství začasté neadekvátní a
metody alternativní (např. výše licenčního poplatku, který by
měl být hrazen podle licenční smlouvy) nejsou používány ve všech
členských státech; –
c) zajištění důvěrnosti obchodního
tajemství v občanskoprávním řízení: vnitrostátní úprava
zajišťuje důvěrnost začasté jen nedostatečně, což
může vést k nezvratné ztrátě obchodního tajemství v případě,
že se poškozený rozhodne vést spor. Toto riziko odrazuje poškozené
od toho, aby se v případě zneužití obchodního tajemství domáhali
nápravy; a –
d) odcizení obchodního tajemství je trestným
činem v mnoha členských státech, nikoli však ve všech, a postihy se
značně různí. V důsledku této nejednotné ochrany
nepředstavuje soudní spor na ochranu obchodního tajemství před
zneužitím třetí stranou s přítomností unijního prvku spolehlivý
způsob, jak ochránit své duševní vlastnictví. Tato nejednotnost navíc oslabuje
ochranu, jíž požívají inovátoři v EU před zbožím vyrobeným v
třetích zemích za pomoci obchodního tajemství, které jim bylo odcizeno.
Praxe potvrzuje, že vnitrostátní úprava je pro majitele obchodního
tajemství neatraktivní, neboť se jeho ochrany před soudy mohou v
případě zneužití domáhat jen těžko. Byly zjištěny následující dva hlavní
problémy: 1) Pobídky pro přeshraniční inovace
jsou suboptimální. V situaci, kdy obchodnímu tajemství hrozí zneužití a jeho
právní ochrana je neúčinná, jsou tlumeny pobídky k inovační
činnosti (včetně činnosti přeshraniční),
neboť: –
i) očekávaná hodnota inovací, které
využívají obchodního tajemství, klesá, a naopak rostou náklady
na jejich ochranu. Čím je pravděpodobnější, že jednoho dne
bude obchodní tajemství zneužito, aniž by měl jeho majitel mnoho
naděje na kompenzaci způsobených škod, tím nižší výnos může
očekávat. Na straně druhé však platí, že čím slabší je
právní ochrana, tím více musí inovátoři investovat do svých vlastních
ochranných opatření. V průzkumu v roce 2012 označilo 35 % respondentů
„vyšší výdaje na ochranná opatření“ za přímý důsledek
zneužití tajemství (či pokusů o zneužití); a –
ii) v případě sdílení obchodního
tajemství roste podnikatelské riziko. Podle průzkumu v roce 2012 by
např. 40 % podniků v EU raději nesdílelo obchodní
tajemství s dalšími stranami, neboť se obává ztráty
důvěrnosti těchto informací v důsledku zneužití nebo
poskytnutí dalším stranám bez jejich souhlasu. 2) Kompetitivní výhody plynoucí z obchodního
tajemství jsou ohroženy (snížená konkurenceschopnost). Nejednotná právní
ochrana v EU totiž nezaručuje srovnatelný rozsah ochrany
a nápravy na vnitřním trhu, čímž se kompetitivní výhody plynoucí
z obchodního tajemství (ať již spojeného s inovacemi či nikoli)
dostávají do ohrožení a majitelé tajemství ztrácejí na konkurenceschopnosti.
Například evropský chemický průmysl, který výraznou měrou
inovuje procesy s využitím poznatků, jež jsou předmětem
obchodního tajemství, odhaduje, že zneužití obchodního tajemství může
nezřídka zkracovat obrat až o 30 %. Tato skutečnost
ohrožuje i schopnost inovátorů docílit adekvátních výnosů z využití
svého obchodního tajemství. Inovativní podniky, zejména ty malé
a střední, čelí negativním následkům a podkopána je i spolupráce
na inovacích v rámci vnitřního trhu. Vzhledem k rozdílnosti
úrovně ochrany jsou některé společnosti v lepším postavení než
jiné, mají-li dostát výzvám informační ekonomiky a využívat efektivní
infrastruktury duševního vlastnictví. Roztříštěnost právního rámce
brání inovátorům v tom, aby potenciálu využívali v plném rozsahu a v rámci
vnitřního trhu v dalších členských státech, což zase negativně
dopadá na investice, zaměstnanost a hospodářský růst. Nebude-li na úrovni EU přijato žádné
opatření (základní scénář), zůstanou nepříznivé
důsledky zneužívání obchodního tajemství řešeny jen
nedostatečně, a to právními prostředky, jež majitelům
obchodního tajemství nabízejí k jejich obraně členské státy. 3. Subsidiarita Opatření EU by se mohla opírat o
článek 114 Smlouvy o fungování EU, neboť hlavním smyslem
iniciativy je zlepšit podmínky pro inovace a zvýšit efektivitu duševního
vlastnictví na vnitřním trhu. Zásada subsidiarity by byla
dodržena, neboť členské státy samotné by cílů této iniciativy dosáhnout
nemohly. Opatření EU je zapotřebí zejména proto, aby byl
vytvořen právní rámec, který by dokázal ochránit, a tím posílit
přeshraniční toky inovačních obchodních tajemství mezi výzkumnou
a podnikatelskou sférou. Za tímto účelem by měly být minimalizovány,
ne-li zcela vyloučeny výhody, jež by ze zneužití takových informací
plynuly. Uvedený informační tok je přitom z hlediska využívání
inovací v EU a z hlediska výzkumu a vývoje zcela zásadní. 4. Cíle Obecný cíl:
Zajistit, aby byla konkurenceschopnost evropských podniků
a výzkumných organizací, která je založena na nezveřejněném
know-how a obchodních informacích (obchodním tajemství), dostatečné
chráněna a aby zkvalitňovala podmínky/rámec pro vývoj
a využívání inovací a předávání znalostí na vnitřním trhu. Specifický cíl:
Zvýšit na vnitřním trhu účinnost právní ochrany obchodního tajemství
před zneužitím. Tento specifický cíl je zakomponován do širší
strategie EU na podporu a zefektivnění infrastruktury duševního
vlastnictví na vnitřním trhu, a to s ohledem na cíle strategie
Evropa 2020 na poli inovací (srv. Unie inovací). Tento cíl je v souladu
s mezinárodními závazky EU a jejích členských států
v této oblasti (srv. Dohoda o obchodních aspektech práv
k duševnímu vlastnictví). 5. Porovnání možností politiky Souhrnné srovnání možností || Účinnost* (dle operativních cílů) || Efektivita a náklady ** Možnosti politiky || Srovnatelný rozsah ochrany || Dostatečná a srovnatelná možnost nápravy || Zachování důvěrnosti v soudních sporech || Odrazující účinek || Náklady || Efektivita 1. Status quo || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 2. Informace / zvyšování povědomí o stávajících možnostech nápravy v případě zneužití obchodního tajemství || 0 || 0/+ || 0 || 0/+ || V || N 3. Protiprávnost případů zneužití obchodního tajemství || + + || + || + || + || S || S 4. Sblížení vnitrostátních občanskoprávních prostředků nápravy v případě zneužití obchodního tajemství || + + || + + || + + || + + || S || V 5. Sblížení vnitrostátních občanskoprávních a trestněprávních prostředků nápravy proti zneužití obchodního tajemství || + + || + + || + + || +++ || V || S * Srovnání vůči základnímu scénáři: ---
velmi výrazné zhoršení situace; -- výrazné zhoršení situace; - mírné zhoršení;
0 žádné podstatné změny; + mírné zlepšení; + + výrazné zlepšení; +++
velmi výrazné zlepšení. **
Celkové posouzení možnosti z hlediska dosažení cílů: N: nízké; S:
střední; V: vysoké. V rámci možnosti č. 1 by výdaje
na ochranná opatření zůstaly vysoké a společnosti by
se zdráhaly stát členy přeshraničních inovačních sítí na
bázi kooperace. Nadměrný akcent na prevenci by zpřísňoval
omezení pro zaměstnance a snižoval mobilitu pracovních míst. Slabší
inovační pobídky by bránily tvorbě nových pracovních míst. Vyšší
náklady by dopadaly v porovnání významněji na malé
a střední podniky. Co do pracovních příležitostí, inovací
a růstu by ekonomika EU zaostávala a spotřebitelé by
měli omezený přístup k inovativním výrobkům a službám. Možnost č. 2 by tvůrce
a inovátory lépe uschopňovala k tomu, aby se bránili zneužívání
obchodního tajemství, a tím by vedla k posilování důvěry. Nebyla by
však zcela účinná z hlediska dosahování vytčeného cíle,
neboť: předpokládá vynaložení dalších nákladů
a zdrojů, jež by si vyžádaly sestavování, prezentace a
průběžná aktualizace informací ve všech jazycích a pravidelné akce
na zvyšování informovanosti; v případě zneužití obchodního
tajemství by byli jeho majitelé nadále ve slabém postavení; přetrvávala by
nerovnoměrnost ochrany v EU; na vnitřním trhu by bylo v oběhu
zboží vyrobené v členských státech s nízkou úrovní ochrany. V případě možností č. 3, 4
a 5 by harmonizovaný rozsah ochrany obchodního tajemství zajišťoval
stejnou právní ochranu a větší právní jistotu. Tyto faktory by –
i) posílily konkurenceschopnost podniků,
neboť by se zlepšila přeshraniční ochrana jejich
konkurenčních výhod a zdroje by byly lépe alokovány vzhledem k tomu,
že na ochranná opatření by se počítalo s menšími investicemi, takže
by zdroje byly uvolňovány na produktivnější investice; a –
ii) zesílily pobídky pro (přeshraniční)
inovace, neboť by byla očekávána vyšší hodnota obchodního tajemství a
poznatky sdílené přes hranice členských států by se těšily
lepší ochraně. Popsané dopady by se měly pozitivně
promítnout jednak v inovacích (vyšší investice do nich, sdílení znalostí
napříč členskými státy a následné pozitivní efekty), jednak
na vnitřním trhu přeshraniční tvořivosti a činností ve
spojitosti s duševním vlastnictvím. Tyto dopady by v konečném
důsledku napomohly hospodářskému růstu a rozšířily pro
spotřebitele výběr i přístup k novým výrobkům a
službám. Díky těmto možnostem by mohli (vysoce) kvalifikovaní
zaměstnanci (ti, kteří obchodní tajemství vytvářejí nebo k
němu mají přístup) i snáze měnit zaměstnání na
vnitřním trhu nebo začít s vlastním podnikáním. Možnost č. 3 by znamenala pouze výzvu
členským státům, aby zajistily účinné
a přiměřené, avšak blíže nespecifikované prostředky nápravy,
a řešila by tedy jen část úpravy, jíž by bylo zapotřebí k
nastavení účinného právního rámce, o nějž by se ochrana obchodního
tajemství před zneužitím opírala. Tato možnost by navíc nezajišťovala
výraznější harmonizaci, pokud jde o zachování důvěrnosti
obchodního tajemství během soudních sporů. Potenciální žalobci by
nadále museli vyhodnocovat rizika různě v různých
členských státech. Úspora v nákladech na informace by byla
nevýrazná. Možnost č. 4 by měla s možností
č. 3 společné výše uvedené kladné účinky. Navíc by však
přinesla harmonizovaná opatření, jimiž by bylo ukončeno užívání
zneužitého obchodního tajemství třetími stranami, mj. dovozy z
třetích zemí. Přinášela by též větší jistotu, že tajemství zůstane
zachováno i během soudních sporů, neboť by zavedla společný
právní rámec a eliminovala rizika a náklady, jež by plynuly z
nedostatečné konvergence právní úpravy a z nevýhod v
případě možnosti č. 3. Lepší prostředky vymáhání práv,
zlepšení při náhradách škody a silnější záruky ohledně zachování
důvěrnosti obchodního tajemství během soudních sporů nabízejí
investorům větší jistotu, a tedy příznivě působí na
investice do inovací, zejména v přeshraničním kontextu. Znamenají
tedy přínos z hlediska hladšího fungování vnitřního trhu. Možnost č. 5 by přinesla obohacení
možnosti č. 4 o prvek sbližování trestněprávní úpravy. Posílila by
odrazující účinek právní úpravy a zlepšila přístup k
důkazům v rámci vyšetřovacích pravomocí donucovacích
orgánů. Tato možnost by však překračovala aktuální rámec
trestněprávní ochrany práv duševního vlastnictví, která není
v současnosti na úrovni EU harmonizována. Podle zásady
proporcionality navíc musí být trestní právo vždy jen krajním prostředkem
a je nutno posoudit, zda navrhované změny v občanskoprávní
úpravě samy o sobě již nepostačují k dosažení
cílů. Upřednostňovanou možností je
možnost č. 4. Volba právního nástroje: jelikož by nezávazný právní nástroj nezaručoval pozitivní dopady,
musela by být uvedená možnost provedena formou směrnice. 6. Celkové dopady
upřednostňované možnosti Sbližování občanskoprávních
prostředků nápravy by inovativním podnikům umožnilo bránit své
legitimní obchodní tajemství účinněji, a to v celé EU. Navíc,
pokud by majitelé obchodního tajemství mohli spoléhat na jeho zachování
v průběhu řízení, byli by více ochotni domáhat se právní
ochrany před potenciální škodou, jež by jim mohla následkem zneužití
tohoto tajemství vzniknout. Větší právní jistota a sbližování
právních předpisů v rámci možnosti č. 4 by pomohly
zvýšit hodnotu inovací, jež se společnosti snaží chránit jako obchodní
tajemství, neboť by se snížilo riziko jejich zneužití. Tato možnost by se též pozitivně promítla
do fungování vnitřního trhu; podnikům, zejména těm malým
a středním, a výzkumným pracovníkům by měla umožnit,
aby svých inovativních nápadů lépe využívali v kooperaci s vhodnými
partnery z celé EU. Tato pobídka k efektivnějším inovacím,
jakož i úspory na nákladech plynoucích z aktuálně
nepřiměřeně silných ochranných opatření, by pomohly
zvýšit soukromé investice do výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Díky srovnatelné úrovni ochrany obchodního
tajemství v celé EU by mohl být kdekoliv v EU a za rovnocenných
podmínek zastaven dovoz zboží ze třetích zemí, jež by bylo vyrobeno
za použití neoprávněně získaného obchodního tajemství. Zároveň by neměla být omezena hospodářskou
soutěž, neboť nedochází k poskytnutí výlučných práv
a každý soutěžitel má možnost nabýt nezávisle poznatky chráněné
obchodním tajemstvím (mj. formou reverzního inženýrství). Uvedené by se
mělo postupem času kladně projevit na konkurenceschopnosti
a růstu ekonomiky EU. Na makroúrovni, např. na úrovni
zaměstnanosti v členských státech, nebude mít
upřednostňovaná možnost žádný sociální dopad. Nepřímo by
se však měla kladně projevit v podobě podpory mobility
vysoce kvalifikované pracovní síly (jež má přístup k obchodnímu
tajemství) na vnitřním trhu a v podobě úrovně pracovních míst na
poli inovací (díky zvýšené inovační činnosti). Měla by tedy
podpořit udržitelnost zaměstnanosti v EU. Upřednostňovaná možnost by
neměla mít přímý dopad na životní prostředí. Tato iniciativa nemá negativní dopad na základní
práva. Za opatření EU, jehož smyslem je
účinná a rovnocenná ochrana obchodního tajemství napříč EU,
se vyslovují zúčastněné strany ze sféry průmyslu, které se
zapojily do veřejné konzultace a zvláštního průzkumu v roce
2012. Naopak zúčastněné strany stojící mimo sféru průmyslu žádný
důvod k přijetí iniciativy na úrovni EU nevidí. 7. Monitoring a hodnocení
upřednostňované možnosti politiky Budou provedeny tři kroky: 1) bude
přijat plán transpozice; 2) Komise bude pravidelně monitorovat, zdali
jsou včas přijata správná transpoziční opatření a jak jsou
uplatňována; a 3) ve střednědobém horizontu budou
vyhodnoceny dopady zvolené politiky.