52013SC0256

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu nařízení Rady o společném podniku ECSEL /* SWD/2013/0256 final */


PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ

Průvodní dokument k

návrhu nařízení Rady

o společném podniku ECSEL

Úvod

Tento dokument popisuje posouzení dopadů společné technologické iniciativy pro elektronické součásti a systémy vytvořené jako společný podnik na základě článku 187 SFEU. Navazuje na rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020.

V sedmém rámcovém programu byly založeny dva společné podniky v oblasti nanoelektroniky a vestavěných počítačových systémů s názvy ENIAC a ARTEMIS. Jejich úkolem bylo uvolnit a využít soukromé a veřejné investice do výzkumu a inovací ve dvou doplňujících se oblastech s velkým významem pro průmyslovou strukturu v Evropě.

V návaznosti na zkušenosti získané z podniků ENIAC a ARTEMIS je stávající iniciativa založena na zjednodušené jednotné struktuře, zacíleném rámci akcí posilujících součinnost mezi oblastmi elektronických součástí a vestavěných systémů a zásadním zjednodušení způsobů provádění. Tato iniciativa je ústředním pilířem strategie EU pro elektronické součásti a systémy v Evropě.

Použitý postup je v souladu s pokyny Komise pro předběžné posouzení dopadů.

1.         VYMEZENÍ PROBLÉMU

1.1       Souvislosti

Kromě toho, že se jedná o důležité průmyslové odvětví, jehož celosvětový obrat přesahuje 1000 miliard EUR, stojí elektronické součásti a vestavěné systémy u počátku většiny případů zlepšení produktivity v celém hospodářství a hrají klíčovou úlohu při řešení společenských výzev.

Konkrétně čelí Evropa v odvětví elektronických součástí a systémů dvěma výzvám. Jednou z nich je kontrola klíčových prvků hodnotového řetězce (tj. navrhování, výroba a integrace konečných výrobků), které mají zásadní význam pro zaručení udržitelnosti tvorby hodnot získávaných elektronickými součástmi a systémy v Evropě včetně konkurenceschopnosti mnoha dalších evropských průmyslových odvětví. Druhou výzvou je překlenutí velkých mezer v evropských inovačních řetězcích, aby bylo možné lépe transformovat vynikající výsledky výzkumu na komerční úspěchy.

Ve snaze vypořádat se s těmito výzvami se Evropa musí vyrovnat se silnou celosvětovou konkurencí, klesajícími podíly svého průmyslového odvětví na trhu, vysokými náklady na výzkum a vývoj a rychlým technologickým vývojem.

· Úzký vztah mezi odvětvím elektronických součástí a zbytkem průmyslové struktury má pro Evropu prvořadý význam. Oslabení jejího odvětví výroby elektroniky pravděpodobně povede k postupnému vymizení návazného hodnotového řetězce. To bude mít dopad nejen na odvětví jako takové, ale také na pracovní místa a růst ve velké části našeho hospodářství.

· Pro společnosti v evropském odvětví vestavěných počítačových systémů je výhled příznivější, přestože i zde se vyskytují problémy, tj. u základních platforem informačních a komunikačních technologií, na úrovni použití a obsahu, kde převažují převážně subjekty ze zemí mimo EU, a u vestavěných systémů, které jsou stále více propojené do sítě a připojené k internetu, což přináší nové obchodní příležitosti, ale i nové subjekty a hrozby z odvětví mimo EU, která dnes internetu dominují.

· Růst složeného trhu s elektronickými součástmi a systémy byl v průběhu posledních deseti let vyšší než 6 % ročně a stejné jsou i projekce na další desetiletí. Růst je v tomto odvětví poháněn inovacemi, přičemž minimálně 15 % obratu se vynakládá na výzkum a vývoj. Se zvyšujícími se náklady na výzkum a vývoj a přesahem v rámci celého hospodářství se partnerství veřejného a soukromého sektoru stává nutností.

· K zajištění konkurenceschopnosti je nutné ovládat stále složitější technologii a výrobu, což vyžaduje vysoké investice v řádu miliard eur jak do výzkumu, vývoje a inovací, tak i do zařízení pro navrhování a výrobu. Evropské investice byly zatím nedostatečné a politiky příliš roztříštěné, což vedlo k poklesu podílu evropských subjektů na trhu s polovodiči, který se v současnosti pohybuje pod 10 %. Členské státy mají při podporování svých průmyslových odvětví vlastní priority, ale úroveň podpory nutná pro toto průmyslové odvětví jde nad rámec jejich individuálních zdrojů.

1.2       Příčiny problémů při provádění

Obě průběžná hodnocení společných podniků ARTEMIS a ENIAC poukázala na otázky, které je třeba při zřizování nového společného podniku řešit, aby došlo k jeho posílení a zlepšení, pokud jde o jeho význam, účelnost, účinnost a kvalitu výzkumu.

Integrovaná evropská strategie pro elektronické součásti a systémy

Druhé průběžné hodnocení doporučilo, aby byla pro společné technologické iniciativy vytvořena zastřešující evropská výzkumná strategie. Ta by zabránila zdvojování úsilí, umožnila by rozvoj průmyslového ekosystému udržitelných elektronických součástí a systémů a poskytla by evropským zúčastněným stranám účinné prostředky k udržení kroku s technologií, k získání přístupu k moderním součástem a k upevnění vedoucího postavení v oblasti elektronických systémů pro klíčová hospodářská odvětví.

Stanovení právního základu pro účinnější provádění

Obě průběžná hodnocení doporučila, aby bylo provádění budoucí společné technologické iniciativy uskutečněno na právním základě, který lépe odpovídá zvláštnostem partnerství veřejného a soukromého sektoru s nižšími správními režijními náklady a větší pružností.

Lepší správa a strategické plánování

Obě průběžná hodnocení zaznamenala, že správní rada věnovala příliš mnoho času sledování provozu a příliš málo času debatám o strategických otázkách. Za účelem zajištění účasti vysoce postavených zástupců průmyslu by měla být snížena administrativní zátěž.

Posílený závazek vůči prioritám členských států a harmonizace s nimi

Obě průběžná hodnocení doporučila, aby se členské státy zavázaly k víceletému systému financování. To by umožnilo zřídit strategický program a zúčastněné strany by mohly plánovat s předstihem. Při zvážení velikosti investic a potřeby udržet výzkum během delšího časového období má posledně jmenovaný bod zásadní význam.

Harmonizace podmínek účasti

Průběžná hodnocení zdůraznila nutnost harmonizace vnitrostátních postupů a kritérií jednotlivých zúčastněných členských států. Je-li to možné, pravidla účasti a míry a postupy financování by měly být harmonizovány a synchronizovány.

Zefektivnění operací včetně lepšího sledování a hodnocení

Obě průběžná hodnocení předložila nejrůznější doporučení ohledně zefektivnění operací a zajištění lepšího sledování a hodnocení. Ve snaze o lepší přizpůsobení portfolia projektů zastřešující strategii se doporučuje především přezkoumat postupy hodnocení a výběru.

2.         Analýza subsidiarity

Tato evropská iniciativa je navrhována v souvislosti s prováděním programu Horizont 2020:

„Společné podniky založené v 7. RP podle článku 187 Smlouvy, jimž lze za výše uvedených podmínek poskytovat podporu i nadále, zahrnují: iniciativu pro inovativní léčiva (IMI), společný podnik Clean Sky, výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík (FCH) a společné podniky pro vestavěné počítačové systémy (ARTEMIS) a nanoelektroniku (ENIAC). Poslední dva společné podniky je možno sloučit do jedné iniciativy.“

Je zřejmé, že v žádném členském státě se nenacházejí všechny společnosti nezbytné k tomu, aby bylo možné soustředit se na celý řetězec jakéhokoli odvětví aplikací, které je odkázáno na elektronické součásti a systémy. Tato iniciativa je založena na spolupráci, a proto umožňuje vytváření konsorcií s partnery z celé Evropy, díky čemuž lze z evropského ekosystému vytěžit to nejlepší a snížit roztříštěnost.

Stávající společné podniky ARTEMIS A ENIAC poskytly významnou příležitost ke spolupráci v rámci Evropy a vytvářejí potřebný důraz a pákové investice. První a druhé průběžné hodnocení těchto podniků důrazně doporučila, aby obdobná iniciativa pokračovala i v rámci programu Horizont 2020.

3.         Cíle

Evropa si musí udržet přední postavení v oblasti technologického vývoje a musí rychleji přecházet k využívání jeho výsledků, aby si udržela konkurenceschopnost. Navrhovaná iniciativa představuje základní pilíř průmyslové strategie EU pro elektroniku, jejímž cílem je zvrátit současný trend klesajícího podílu evropské výroby na trhu a v příštích sedmi letech vytvořit v tomto odvětví dalších 250 000 pracovních míst a získat v této oblasti další soukromé investice do inovací a výroby v hodnotě přesahující 100 miliard EUR[1]. Stávající iniciativa má tyto cíle:

· přispívat k rozvoji silného a globálně konkurenceschopného průmyslového odvětví elektronických součástí a systémů v Unii;

· zaručit dostupnost elektronických součástí a systémů pro klíčové trhy a pro řešení společenských výzev, aby si Evropa udržela přední postavení v technologickém vývoji, aby se překlenula mezera mezi výzkumem a využíváním jeho výsledků, posílily inovační schopnosti a zároveň zaručil hospodářský růst a tvorba pracovních míst v Unii;

· sladit strategie s členskými státy, aby bylo možné přilákat soukromé investice a přispět ke zdravým veřejným financím, a to tím, že se zabrání zbytečnému zdvojování úsilí a roztříštěnosti a usnadní se zapojení zúčastněných subjektů do výzkumu a inovací;

· zachovat a rozšiřovat schopnost vyrábět v Evropě polovodičové a inteligentní systémy, včetně vedoucího postavení v odvětví výrobních zařízení a zpracování materiálů;

· zabezpečit vedoucí postavení v odvětví navrhování a tvorby systémů, včetně vestavěných technologií;

· zajistit všem zúčastněným stranám přístup ke špičkové infrastruktuře pro navrhování a výrobu elektronických součástí, vestavěných a inteligentních systémů;

· vytvářet dynamický ekosystém, na němž se podílejí inovativní malé a střední podniky, a tím posílit stávající klastry a podpořit tvorbu klastrů nových ve slibných nových oblastech.

Iniciativa se tudíž snaží i) vytvořit kritické množství veřejných a soukromých investic na úrovni EU, ii) překlenout tzv. „údolí smrti“ mezi výzkumem a trhem tím, že usnadní víceoborový výzkum a technologický vývoj v celém inovačním řetězci, přičemž pokryje úrovně technologické připravenosti 2 až 8 včetně pilotních linek a rozsáhlých aplikačních pokusů, a iii) spojit subjekty v hodnotových a inovačních řetězcích včetně uživatelů a malých a středních podniků, aby se mohly zabývat složitými otázkami, které jsou neoddělitelně spjaty s navrhováním a výrobou elektronických součástí a systémů.

4.         Možnosti politiky

Bylo posouzeno pět možnosti provádění STI pro elektronické součásti a systémy:

· a) spolehnout se na stávající iniciativy ENIAC a ARTEMIS a obnovit a přizpůsobit jejich mandát novému kontextu programu Horizont 2020;

· b) provést plánované činnosti bez specializovaného PPP za využití standardních postupů, které se vztahují na projekty spolupráce v rámci programu Horizont 2020;

· zahájit jediné nové PPP, které nahradí stávající podniky ENIAC a ARTEMIS a mohlo by mít formu:

· c) smluvního PPP (bez specializovaného právního subjektu);

· d) dvoustranného institucionálního PPP (specializovaný právní subjekt bez účasti členských států);

· e) třístranného institucionálního PPP (specializovaný právní subjekt s účastí členských států).

Dvě možnosti byly vyřazeny: „možnost bez jakýchkoli dalších opatření“ (tj. zastavení veškeré veřejné podpory na úrovni EU v této oblasti) a „předčasné ukončení činnosti stávajících STI“ (tj. ukončení činnosti společných podniků ARTEMIS a ENIAC před koncem jejich trvání, tj. před rokem 2017).

5.         Posouzení dopadů

Ekonomický dopad se týká:

· konkurenceschopnosti, obchodu a investic – pákový efekt iniciativy na soukromé a veřejné finanční prostředky, rozsah investic a kritické množství, potenciál ke spolupráci a překlenutí mezery mezi technologickým vývojem a trhem;

· výzkumu a inovací – synergie s průmyslovými a vnitrostátními prioritami, rozsah, v němž iniciativa podpoří dosahování vynikajících výsledků a usnadní pokrok při tvorbě evropského výzkumného prostoru;

· zúčastněných stran – odvětví průmyslu – poskytovatelé a uživatelé technologií včetně malých a středních podniků, výzkumných a technologických organizací a vysokých škol, EU, členských států a regionů a občanů/spotřebitelů, kteří mají mít z iniciativy prospěch.

Sociální dopad se věnuje:

· zaměstnanosti – provázané s ekonomickým dopadem. Průmyslová odvětví, jichž se iniciativa týká, jsou hlavním přímým zaměstnavatelem vysoce kvalifikovaných technických pracovníků;

· potenciálu řešit společenské výzvy v oblastech, které jsou pro evropské občany důležité (např. doprava, zdravotnictví, energetika) – vývoj a využití elektronických součástí a systémů má pro uvedené sociální hybné síly zásadní význam.

Dopad na životní prostředí souvisí především se snížením spotřeby energie.

Příspěvek EU ve výši 1,2 miliardy EUR by do roku 2020 přilákal celkové investice do programu o výši přibližně 8 miliard EUR. To by představovalo významnou část celkových investic ohlášených výrobním odvětvím. Správní režijní náklady EU by se pohybovaly v rozmezí 2 % jejího provozního příspěvku.

6.         Srovnání možností

Jsou předloženy tři navzájem propojené úrovně srovnání možností.

První úroveň se týká relativních přínosů pěti možností ve srovnání se základní možností a) na třech osách, tedy ose účinnosti, ose účelnosti a ose soudržnosti.

|| Cíle || Možnost b) || Možnost c) || Možnost d) || Možnost e)

Účinnost || 1.1 Zvýšení konkurenceschopnosti || - || + || + || +

1.2 Pokrytí inovačního a hodnotového řetězce || - || + || + || +

1.3 Řešení společenských výzev a vytvoření nových trhů || - || - || = || +

3.1 Zachování a zvyšování výroby v EU || - || - || - || +

3.2 Vedoucí postavení v oblasti strojírenství a výroby || - || - || - || =

4.1 Dostupnost elektronických součástí || - || - || = || +

4.2 Vedoucí postavení v systémovém inženýrství || - || = || + || +

Účelnost || 2.1 Vytvoření struktury a provádění víceoborového výzkumu na vynikající úrovni || = || = || + || +

2.3 Mobilizace a slučování zdrojů || - || - || - || +

5.2 Účinné provádění programu || + || = || + || +

5.3 Součinnost při využívání výsledků a podpora růstu malých a středních podniků || - || - || + || +

5.4 Snazší účast v projektech se silným evropským rozměrem || + || + || + || =

5.6 Spolupráce a koordinace zúčastněných stran || - || = || + || +

Soudržnost || 2.2 Uvedení strategií do souladu || - || = || = || +

3.3 Podpora vysokých úrovní technologické připravenosti || - || - || - || +

5.1. Stanovení strategického programu pro výzkum a inovace || - || = || + || +

5.5 Přístup k infrastruktuře pro navrhování a výrobu || - || = || + || +

5.7 Zachování kvalifikovaných lidských zdrojů || = || = || = || =

Druhá úroveň se týká kritérií uvedených v návrhu programu Horizont 2020, která se týkají identifikace PPP:

· možnosti a) a e) nabízejí největší přidanou hodnotu akce na úrovni EU (největší soudržnost);

· možnost e) se vyznačuje nejdůraznějším dopadem na konkurenceschopnost průmyslu, udržitelný růst a sociálně-ekonomické otázky (největší účinnost);

· možnosti a) a e) se vyznačují nejpevnějším dlouhodobým závazkem všech partnerů ve vztahu ke společné vizi a jasně definovaným cílům (největší účinnost a soudržnost);

· možnost e) je nejdůraznější z hlediska rozsahu využitých zdrojů a schopnosti uvolnit dodatečné investice do výzkumu a inovací (největší účelnost);

· možnosti c), d) a e) umožňují jasně definovat úlohu každého z partnerů (největší účinnost a soudržnost).

Třetí úroveň se týká možností ve vztahu ke zlepšením, která byla vymezena v průběžném hodnocení.

|| Možnost b) || Možnost c) || Možnost d) || Možnost e)

Integrovaná evropská strategie || - || - || + || +

Umožnění účinnějšího provádění || - || = || = || +

Lepší správa a strategické plánování || - || - || + || +

Silnější závazek vůči prioritám členských států a harmonizace s těmito prioritami || - || - || - || =

Harmonizace podmínek účasti || = || + || + || =

Zefektivnění operací včetně lepšího sledování a hodnocení || = || = || + || +

Závěrem lze konstatovat, že upřednostňovanou možností pro dosažení kritického množství a vysoké návratnosti investic je možnost e) „Provedení třístranného institucionálního partnerství veřejného a soukromého sektoru“, tedy partnerství založeného na plánu pro výzkum, vývoj a investice, s rozsahem od součástí po systémy, které sloučí zdroje na podporu vysokého počtu rozsáhlých akcí, které překlenou „údolí smrti“, a které uvede do souladu strategie a financování (na regionální, vnitrostátní i unijní úrovni).

Možnost e) je třeba provést zřízením nového právního subjektu podle článku 187 SFEU. Měl by mít formu „subjektu PPP“ podle vzoru finančního nařízení pro subjekty PPP, na které odkazuje článek 209 finančních pravidel, a měl by být pověřen nepřímým řízením v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iv). Převzal by všechna práva a povinnosti od stávajících společných podniků ARTEMIS a ENIAC.

7          Hodnocení a monitorování

Budou zorganizovány tři úrovně hodnocení a monitorování.

Na úrovni iniciativy bude Komise za pomoci nezávislých odborníků provádět hodnocení společného podniku v polovině období a hodnocení závěrečné. Tato hodnocení se zaměří na pokrok při dosahování strategických cílů, na účinnost/účelnost provádění a na závazky soukromých členů v rámci projektů i mimo ně. Komise sdělí své závěry Radě a Evropskému parlamentu.

Na úrovni projektů bude zaveden mechanismus pro měření pokroku a kvality každého projektu. Kromě toho bude během projektu i po jeho skončení sledováno využívání a šíření výsledků v souladu s doporučeními panelu pro druhé průběžné hodnocení. Každoročně bude sledován pokrok při dosahování výše uvedeného souboru cílů STI na základě klíčových výkonnostních ukazatelů vymezených v posouzení dopadů.

Účetnictví společného podniku každý rok zkontroluje nezávislý auditor. Každoročně bude také ve zprávě výkonného ředitele posuzována provozní schopnost společného podniku, a to na základě přibližně sedmi klíčových výkonnostních ukazatelů vymezených v posouzení dopadů.

Kromě toho bude sledována kvalita u dalších důležitých aspektů, např. u:

· otevřenosti a transparentnosti postupů,

· koordinace společné technologické iniciativy, ostatních iniciativ EU a vnitrostátních a regionálních akcí,

· předcházení střetu zájmů,

· finančního auditu,

· sledování řádné správy.

[1]               Jak pro navrhované partnerství ohlásilo odvětví průmyslu.