PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu nařízení Rady o společném podniku ECSEL /* SWD/2013/0256 final */
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu nařízení Rady o společném podniku ECSEL Úvod Tento dokument popisuje posouzení dopadů
společné technologické iniciativy pro elektronické součásti a systémy
vytvořené jako společný podnik na základě článku 187 SFEU.
Navazuje na rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. V sedmém rámcovém programu byly založeny dva
společné podniky v oblasti nanoelektroniky a vestavěných
počítačových systémů s názvy ENIAC a ARTEMIS. Jejich úkolem bylo
uvolnit a využít soukromé a veřejné investice do výzkumu a inovací ve dvou
doplňujících se oblastech s velkým významem pro průmyslovou strukturu
v Evropě. V návaznosti na zkušenosti získané z
podniků ENIAC a ARTEMIS je stávající iniciativa založena na zjednodušené
jednotné struktuře, zacíleném rámci akcí posilujících součinnost mezi
oblastmi elektronických součástí a vestavěných systémů a
zásadním zjednodušení způsobů provádění. Tato iniciativa je
ústředním pilířem strategie EU pro elektronické součásti a
systémy v Evropě. Použitý postup je v souladu s pokyny Komise
pro předběžné posouzení dopadů. 1. VYMEZENÍ PROBLÉMU 1.1 Souvislosti Kromě toho, že se jedná o důležité
průmyslové odvětví, jehož celosvětový obrat přesahuje 1000
miliard EUR, stojí elektronické součásti a vestavěné systémy u
počátku většiny případů zlepšení produktivity v celém
hospodářství a hrají klíčovou úlohu při řešení
společenských výzev. Konkrétně čelí Evropa v odvětví
elektronických součástí a systémů dvěma výzvám. Jednou z nich je
kontrola klíčových prvků hodnotového řetězce (tj.
navrhování, výroba a integrace konečných výrobků), které mají zásadní
význam pro zaručení udržitelnosti tvorby hodnot získávaných elektronickými
součástmi a systémy v Evropě včetně konkurenceschopnosti
mnoha dalších evropských průmyslových odvětví. Druhou výzvou je
překlenutí velkých mezer v evropských inovačních řetězcích,
aby bylo možné lépe transformovat vynikající výsledky výzkumu na komerční
úspěchy. Ve snaze vypořádat se s těmito výzvami
se Evropa musí vyrovnat se silnou celosvětovou konkurencí, klesajícími
podíly svého průmyslového odvětví na trhu, vysokými náklady na výzkum
a vývoj a rychlým technologickým vývojem. ·
Úzký vztah mezi odvětvím elektronických
součástí a zbytkem průmyslové struktury má pro Evropu prvořadý
význam. Oslabení jejího odvětví výroby elektroniky pravděpodobně
povede k postupnému vymizení návazného hodnotového řetězce. To bude
mít dopad nejen na odvětví jako takové, ale také na pracovní místa a
růst ve velké části našeho hospodářství. ·
Pro společnosti v evropském odvětví
vestavěných počítačových systémů je výhled
příznivější, přestože i zde se vyskytují problémy, tj. u základních
platforem informačních a komunikačních technologií, na úrovni použití
a obsahu, kde převažují převážně subjekty ze zemí mimo EU,
a u vestavěných systémů, které jsou stále více propojené do
sítě a připojené k internetu, což přináší nové obchodní
příležitosti, ale i nové subjekty a hrozby z odvětví mimo EU, která
dnes internetu dominují. ·
Růst složeného trhu s elektronickými
součástmi a systémy byl v průběhu posledních deseti let vyšší
než 6 % ročně a stejné jsou i projekce na další desetiletí.
Růst je v tomto odvětví poháněn inovacemi, přičemž minimálně
15 % obratu se vynakládá na výzkum a vývoj. Se zvyšujícími se náklady na
výzkum a vývoj a přesahem v rámci celého hospodářství se partnerství
veřejného a soukromého sektoru stává nutností. ·
K zajištění konkurenceschopnosti je nutné
ovládat stále složitější technologii a výrobu, což vyžaduje vysoké investice
v řádu miliard eur jak do výzkumu, vývoje a inovací, tak i do
zařízení pro navrhování a výrobu. Evropské investice byly zatím
nedostatečné a politiky příliš roztříštěné, což vedlo k
poklesu podílu evropských subjektů na trhu s polovodiči, který se v
současnosti pohybuje pod 10 %. Členské státy mají při
podporování svých průmyslových odvětví vlastní priority, ale
úroveň podpory nutná pro toto průmyslové odvětví jde nad rámec jejich
individuálních zdrojů. 1.2 Příčiny
problémů při provádění Obě průběžná hodnocení
společných podniků ARTEMIS a ENIAC poukázala na otázky, které je
třeba při zřizování nového společného podniku řešit,
aby došlo k jeho posílení a zlepšení, pokud jde o jeho význam,
účelnost, účinnost a kvalitu výzkumu. Integrovaná
evropská strategie pro elektronické součásti a systémy Druhé průběžné hodnocení
doporučilo, aby byla pro společné technologické iniciativy
vytvořena zastřešující evropská výzkumná strategie. Ta by zabránila
zdvojování úsilí, umožnila by rozvoj průmyslového ekosystému udržitelných
elektronických součástí a systémů a poskytla by evropským
zúčastněným stranám účinné prostředky k udržení kroku
s technologií, k získání přístupu k moderním součástem a k
upevnění vedoucího postavení v oblasti elektronických systémů
pro klíčová hospodářská odvětví. Stanovení
právního základu pro účinnější provádění Obě průběžná hodnocení
doporučila, aby bylo provádění budoucí společné technologické
iniciativy uskutečněno na právním základě, který lépe odpovídá
zvláštnostem partnerství veřejného a soukromého sektoru s nižšími
správními režijními náklady a větší pružností. Lepší správa
a strategické plánování Obě průběžná hodnocení
zaznamenala, že správní rada věnovala příliš mnoho času
sledování provozu a příliš málo času debatám o strategických
otázkách. Za účelem zajištění účasti vysoce postavených
zástupců průmyslu by měla být snížena administrativní
zátěž. Posílený
závazek vůči prioritám členských států a harmonizace
s nimi Obě průběžná hodnocení
doporučila, aby se členské státy zavázaly k víceletému systému
financování. To by umožnilo zřídit strategický program a
zúčastněné strany by mohly plánovat s předstihem. Při
zvážení velikosti investic a potřeby udržet výzkum během delšího
časového období má posledně jmenovaný bod zásadní význam. Harmonizace
podmínek účasti Průběžná hodnocení zdůraznila
nutnost harmonizace vnitrostátních postupů a kritérií jednotlivých
zúčastněných členských států. Je-li to možné, pravidla
účasti a míry a postupy financování by měly být harmonizovány a
synchronizovány. Zefektivnění
operací včetně lepšího sledování a hodnocení Obě průběžná hodnocení
předložila nejrůznější doporučení ohledně
zefektivnění operací a zajištění lepšího sledování a hodnocení.
Ve snaze o lepší přizpůsobení portfolia projektů zastřešující
strategii se doporučuje především přezkoumat postupy hodnocení a
výběru. 2. Analýza subsidiarity Tato evropská iniciativa je navrhována v
souvislosti s prováděním programu Horizont 2020: „Společné podniky založené v 7. RP
podle článku 187 Smlouvy, jimž lze za výše uvedených podmínek poskytovat
podporu i nadále, zahrnují: iniciativu pro inovativní léčiva (IMI),
společný podnik Clean Sky, výzkum uspořádání letového provozu
jednotného evropského nebe (SESAR), společnou technologickou iniciativu
pro palivové články a vodík (FCH) a společné podniky pro
vestavěné počítačové systémy (ARTEMIS) a nanoelektroniku
(ENIAC). Poslední dva společné podniky je možno sloučit do jedné
iniciativy.“ Je zřejmé, že v žádném členském
státě se nenacházejí všechny společnosti nezbytné k tomu, aby bylo
možné soustředit se na celý řetězec jakéhokoli odvětví
aplikací, které je odkázáno na elektronické součásti a systémy. Tato
iniciativa je založena na spolupráci, a proto umožňuje vytváření
konsorcií s partnery z celé Evropy, díky čemuž lze z evropského ekosystému
vytěžit to nejlepší a snížit roztříštěnost. Stávající společné podniky ARTEMIS A
ENIAC poskytly významnou příležitost ke spolupráci v rámci Evropy a vytvářejí
potřebný důraz a pákové investice. První a druhé průběžné
hodnocení těchto podniků důrazně doporučila, aby
obdobná iniciativa pokračovala i v rámci programu Horizont 2020. 3. Cíle Evropa si musí udržet přední postavení v
oblasti technologického vývoje a musí rychleji přecházet k využívání jeho
výsledků, aby si udržela konkurenceschopnost. Navrhovaná iniciativa
představuje základní pilíř průmyslové strategie EU pro
elektroniku, jejímž cílem je zvrátit současný trend klesajícího podílu
evropské výroby na trhu a v příštích sedmi letech vytvořit
v tomto odvětví dalších 250 000 pracovních míst a získat v této
oblasti další soukromé investice do inovací a výroby v hodnotě
přesahující 100 miliard EUR[1].
Stávající iniciativa má tyto cíle: ·
přispívat k rozvoji silného a globálně
konkurenceschopného průmyslového odvětví elektronických součástí
a systémů v Unii; ·
zaručit dostupnost elektronických
součástí a systémů pro klíčové trhy a pro řešení
společenských výzev, aby si Evropa udržela přední postavení
v technologickém vývoji, aby se překlenula mezera mezi výzkumem
a využíváním jeho výsledků, posílily inovační schopnosti a
zároveň zaručil hospodářský růst a tvorba pracovních míst v
Unii; ·
sladit strategie s členskými státy, aby bylo
možné přilákat soukromé investice a přispět ke zdravým
veřejným financím, a to tím, že se zabrání zbytečnému zdvojování
úsilí a roztříštěnosti a usnadní se zapojení zúčastněných
subjektů do výzkumu a inovací; ·
zachovat a rozšiřovat schopnost vyrábět
v Evropě polovodičové a inteligentní systémy, včetně
vedoucího postavení v odvětví výrobních zařízení a zpracování
materiálů; ·
zabezpečit vedoucí postavení v odvětví
navrhování a tvorby systémů, včetně vestavěných technologií; ·
zajistit všem zúčastněným stranám
přístup ke špičkové infrastruktuře pro navrhování a výrobu
elektronických součástí, vestavěných a inteligentních systémů; ·
vytvářet dynamický ekosystém, na němž se
podílejí inovativní malé a střední podniky, a tím posílit stávající
klastry a podpořit tvorbu klastrů nových ve slibných nových
oblastech. Iniciativa se tudíž snaží i) vytvořit
kritické množství veřejných a soukromých investic na úrovni EU, ii)
překlenout tzv. „údolí smrti“ mezi výzkumem a trhem tím, že usnadní
víceoborový výzkum a technologický vývoj v celém inovačním
řetězci, přičemž pokryje úrovně technologické
připravenosti 2 až 8 včetně pilotních linek a rozsáhlých
aplikačních pokusů, a iii) spojit subjekty v hodnotových a
inovačních řetězcích včetně uživatelů a malých a
středních podniků, aby se mohly zabývat složitými otázkami, které
jsou neoddělitelně spjaty s navrhováním a výrobou elektronických
součástí a systémů. 4. Možnosti politiky Bylo posouzeno pět možnosti
provádění STI pro elektronické součásti a systémy: ·
a) spolehnout se na stávající iniciativy ENIAC a
ARTEMIS a obnovit a přizpůsobit jejich mandát novému kontextu
programu Horizont 2020; ·
b) provést plánované činnosti bez
specializovaného PPP za využití standardních postupů, které se vztahují na
projekty spolupráce v rámci programu Horizont 2020; ·
zahájit jediné nové PPP, které nahradí stávající
podniky ENIAC a ARTEMIS a mohlo by mít formu: ·
c) smluvního PPP (bez specializovaného právního
subjektu); ·
d) dvoustranného institucionálního PPP (specializovaný
právní subjekt bez účasti členských států); ·
e) třístranného institucionálního PPP
(specializovaný právní subjekt s účastí členských států). Dvě možnosti byly vyřazeny: „možnost
bez jakýchkoli dalších opatření“ (tj. zastavení veškeré veřejné podpory
na úrovni EU v této oblasti) a „předčasné ukončení
činnosti stávajících STI“ (tj. ukončení činnosti společných
podniků ARTEMIS a ENIAC před koncem jejich trvání, tj. před
rokem 2017). 5. Posouzení dopadů Ekonomický dopad se týká: ·
konkurenceschopnosti, obchodu a investic – pákový
efekt iniciativy na soukromé a veřejné finanční prostředky,
rozsah investic a kritické množství, potenciál ke spolupráci a překlenutí
mezery mezi technologickým vývojem a trhem; ·
výzkumu a inovací – synergie s průmyslovými a
vnitrostátními prioritami, rozsah, v němž iniciativa podpoří
dosahování vynikajících výsledků a usnadní pokrok při tvorbě
evropského výzkumného prostoru; ·
zúčastněných stran – odvětví
průmyslu – poskytovatelé a uživatelé technologií včetně malých a
středních podniků, výzkumných a technologických organizací a vysokých
škol, EU, členských států a regionů a
občanů/spotřebitelů, kteří mají mít z iniciativy
prospěch. Sociální dopad se věnuje: ·
zaměstnanosti – provázané s ekonomickým
dopadem. Průmyslová odvětví, jichž se iniciativa týká, jsou hlavním
přímým zaměstnavatelem vysoce kvalifikovaných technických
pracovníků; ·
potenciálu řešit společenské výzvy v
oblastech, které jsou pro evropské občany důležité (např.
doprava, zdravotnictví, energetika) – vývoj a využití elektronických
součástí a systémů má pro uvedené sociální hybné síly zásadní význam. Dopad na životní prostředí souvisí
především se snížením spotřeby energie. Příspěvek EU ve výši 1,2 miliardy
EUR by do roku 2020 přilákal celkové investice do programu o výši přibližně
8 miliard EUR. To by představovalo významnou část celkových investic
ohlášených výrobním odvětvím. Správní režijní náklady EU by se pohybovaly
v rozmezí 2 % jejího provozního příspěvku. 6. Srovnání možností Jsou předloženy tři navzájem
propojené úrovně srovnání možností. První úroveň se týká relativních
přínosů pěti možností ve srovnání se základní možností a) na
třech osách, tedy ose účinnosti, ose účelnosti a ose
soudržnosti. || Cíle || Možnost b) || Možnost c) || Možnost d) || Možnost e) Účinnost || 1.1 Zvýšení konkurenceschopnosti || - || + || + || + 1.2 Pokrytí inovačního a hodnotového řetězce || - || + || + || + 1.3 Řešení společenských výzev a vytvoření nových trhů || - || - || = || + 3.1 Zachování a zvyšování výroby v EU || - || - || - || + 3.2 Vedoucí postavení v oblasti strojírenství a výroby || - || - || - || = 4.1 Dostupnost elektronických součástí || - || - || = || + 4.2 Vedoucí postavení v systémovém inženýrství || - || = || + || + Účelnost || 2.1 Vytvoření struktury a provádění víceoborového výzkumu na vynikající úrovni || = || = || + || + 2.3 Mobilizace a slučování zdrojů || - || - || - || + 5.2 Účinné provádění programu || + || = || + || + 5.3 Součinnost při využívání výsledků a podpora růstu malých a středních podniků || - || - || + || + 5.4 Snazší účast v projektech se silným evropským rozměrem || + || + || + || = 5.6 Spolupráce a koordinace zúčastněných stran || - || = || + || + Soudržnost || 2.2 Uvedení strategií do souladu || - || = || = || + 3.3 Podpora vysokých úrovní technologické připravenosti || - || - || - || + 5.1. Stanovení strategického programu pro výzkum a inovace || - || = || + || + 5.5 Přístup k infrastruktuře pro navrhování a výrobu || - || = || + || + 5.7 Zachování kvalifikovaných lidských zdrojů || = || = || = || = Druhá úroveň se týká kritérií uvedených v
návrhu programu Horizont 2020, která se týkají identifikace PPP: ·
možnosti a) a e) nabízejí největší přidanou
hodnotu akce na úrovni EU (největší soudržnost); ·
možnost e) se vyznačuje nejdůraznějším
dopadem na konkurenceschopnost průmyslu, udržitelný růst a
sociálně-ekonomické otázky (největší účinnost); ·
možnosti a) a e) se vyznačují nejpevnějším
dlouhodobým závazkem všech partnerů ve vztahu ke společné vizi a jasně
definovaným cílům (největší účinnost a soudržnost); ·
možnost e) je nejdůraznější z hlediska rozsahu
využitých zdrojů a schopnosti uvolnit dodatečné investice do výzkumu
a inovací (největší účelnost); ·
možnosti c), d) a e) umožňují jasně
definovat úlohu každého z partnerů (největší účinnost a
soudržnost). Třetí úroveň se týká možností ve
vztahu ke zlepšením, která byla vymezena v průběžném hodnocení. || Možnost b) || Možnost c) || Možnost d) || Možnost e) Integrovaná evropská strategie || - || - || + || + Umožnění účinnějšího provádění || - || = || = || + Lepší správa a strategické plánování || - || - || + || + Silnější závazek vůči prioritám členských států a harmonizace s těmito prioritami || - || - || - || = Harmonizace podmínek účasti || = || + || + || = Zefektivnění operací včetně lepšího sledování a hodnocení || = || = || + || + Závěrem lze konstatovat, že
upřednostňovanou možností pro dosažení kritického množství a vysoké
návratnosti investic je možnost e) „Provedení třístranného
institucionálního partnerství veřejného a soukromého sektoru“, tedy partnerství
založeného na plánu pro výzkum, vývoj a investice, s rozsahem od součástí
po systémy, které sloučí zdroje na podporu vysokého počtu rozsáhlých
akcí, které překlenou „údolí smrti“, a které uvede do souladu strategie a
financování (na regionální, vnitrostátní i unijní úrovni). Možnost e) je třeba provést
zřízením nového právního subjektu podle článku 187 SFEU. Měl by
mít formu „subjektu PPP“ podle vzoru finančního nařízení pro subjekty
PPP, na které odkazuje článek 209 finančních pravidel, a měl by
být pověřen nepřímým řízením v souladu s čl.
58 odst. 1 písm. c) bodem iv). Převzal by všechna práva a povinnosti od
stávajících společných podniků ARTEMIS a ENIAC. 7 Hodnocení a monitorování Budou zorganizovány tři úrovně
hodnocení a monitorování. Na úrovni iniciativy bude Komise za pomoci
nezávislých odborníků provádět hodnocení společného podniku
v polovině období a hodnocení závěrečné. Tato hodnocení se
zaměří na pokrok při dosahování strategických cílů, na
účinnost/účelnost provádění a na závazky soukromých
členů v rámci projektů i mimo ně. Komise sdělí své
závěry Radě a Evropskému parlamentu. Na úrovni projektů bude zaveden
mechanismus pro měření pokroku a kvality každého projektu. Kromě
toho bude během projektu i po jeho skončení sledováno využívání a
šíření výsledků v souladu s doporučeními panelu pro druhé
průběžné hodnocení. Každoročně bude sledován pokrok
při dosahování výše uvedeného souboru cílů STI na základě
klíčových výkonnostních ukazatelů vymezených v posouzení dopadů.
Účetnictví společného podniku každý
rok zkontroluje nezávislý auditor. Každoročně bude také ve
zprávě výkonného ředitele posuzována provozní schopnost
společného podniku, a to na základě přibližně sedmi
klíčových výkonnostních ukazatelů vymezených v posouzení
dopadů. Kromě toho bude sledována kvalita u dalších
důležitých aspektů, např. u: ·
otevřenosti a transparentnosti postupů, ·
koordinace společné technologické iniciativy,
ostatních iniciativ EU a vnitrostátních a regionálních akcí, ·
předcházení střetu zájmů, ·
finančního auditu, ·
sledování řádné správy. [1] Jak pro
navrhované partnerství ohlásilo odvětví průmyslu.