DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Obecné souvislosti

Evropská unie (EU) musí přijmout kroky, kterými zaručí, že se dokáže vymanit z hospodářské a finanční krize a najít cestu k udržitelnému růstu.

Jedním z cílů programu Horizont 2020[1], což je program Evropské unie pro výzkum a inovace na období let 2014–2020, bude posílení evropského průmyslu akcemi na podporu výzkumu a inovací v široké škále průmyslových odvětví.

Pilíř programu Horizont 2020 s názvem „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ se zaměřuje zejména na posílení průmyslové konkurenceschopnosti v klíčových technologiích, např. informačních a komunikačních technologiích (IKT). Mezi prioritní oblasti vymezené v rámci tématu IKT programu Horizont 2020 patří mikro- a nanoelektronika a inteligentní vestavěné součásti a systémy.

Aby se lépe sladila podpora, kterou EU poskytuje na výzkum a inovace, s průmyslovými cíli a aby se podnítily vyšší investice do evropského průmyslu, mají být v rámci programu Horizont 2020 zřizována partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, v nichž by výzkum a inovace mohly přispět k dosažení obecnějších evropských cílů týkajících se konkurenceschopnosti a pomoci Evropě vyrovnat se se společenskými problémy.

Tento nový návrh partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) se týká společného podniku v oblasti elektronických součástí a systémů. Společný podnik ECSEL (Electronic Components and Systems for European Leadership – elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy) nahrazuje předchozí společné podniky ENIAC[2] (v oblasti nanoelektroniky) a ARTEMIS[3] (v oblasti vestavěných systémů), které byly zřízeny v sedmém rámcovém programu[4]. Tento společný podnik je navržen v kontextu víceletého finančního rámce[5], návrhu programu Horizont 2020 předloženého Komisí, sdělení Komise s názvem „Partnerství v oblasti výzkumu a inovací“[6], stěžejní iniciativy Unie inovací[7], sdělení Komise o klíčových základních technologiích s názvem „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“[8] a sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro mikro- a nanoelektronické součásti a systémy“[9]. Návrh je rovněž v souladu se sdělením Komise „Partnerství veřejného a soukromého sektoru v programu Horizont 2020: účinný nástroj k dosažení inovací a růstu v Evropě“[10].

· Odůvodnění a cíle společného podniku v oblasti elektronických součástí a systémů

Kromě toho, že se jedná o důležité průmyslové odvětví, jehož celosvětový obrat přesahuje 1 000 miliard EUR, stojí elektronické součásti a vestavěné systémy na počátku většiny případů zvýšení produktivity v celém hospodářství a hrají klíčovou úlohu při řešení společenských problémů. Navzdory tomu, že elektronické součásti a systémy jsou ve velké míře přítomny na důležitých vertikálních trzích (trh s automobily, energií, platebními systémy atd.), stojí toto odvětví v Evropě před velkými úkoly, které budou mít dopad na celé hospodářství.

Konkrétně musí odvětví elektronických součástí a systémů v Evropě řešit dva hlavní úkoly. Jedním z nich je kontrola klíčových prvků hodnotového řetězce (tj. navrhování, výroba a integrace do konečných výrobků), které mají zásadní význam pro zajištění udržitelnosti tvorby hodnot elektronickými součástmi a systémy v Evropě včetně konkurenceschopnosti mnoha dalších evropských průmyslových odvětví (odvětví výroby automobilů, energetiky, zdravotnictví, internetového odvětví atd.). Dalším úkolem je překlenutí závažných mezer v inovačních řetězcích, aby bylo možné lépe převádět vynikající výsledky výzkumu na komerční úspěchy.

Ve snaze vypořádat se s těmito úkoly se Evropa musí vyrovnat se silnou celosvětovou konkurencí, klesajícími podíly jejího průmyslového odvětví na trhu, vysokými náklady na výzkum a inovace a rychlým technologickým vývojem.

V této souvislosti má společný podnik v oblasti elektronických součástí a systémů za cíl:

· zaručit bezpečnost dodávek klíčových technologií, o něž se opírají inovace ve všech důležitých hospodářských odvětvích, a také to, aby Evropa dokázala tyto technologie co nejlépe využít k podnícení obecného hospodářského růstu,

· podporovat politiky EU a environmentální a průmyslovou konkurenceschopnost, které jsou zakotveny ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění,

· překonat překážky bránící účinnému výzkumu a inovacím v této oblasti, včetně vysokých rizik, vysokých nákladů na výzkum a vývoj a selhání trhu. Ke stimulaci soukromých investic je potřeba veřejná podpora,

· sladit strategie s členskými státy, což umožní přilákat soukromé investice a přispět ke zdravým veřejným financím tím, že se zabrání zbytečnému zdvojování úsilí a roztříštěnosti a usnadní se zapojení subjektů podílejících se na výzkumu a inovacích,

· přimět odvětví průmyslu, aby si stanovilo dlouhodobý strategický program pro výzkum a inovace, vytvářelo nezbytné „kritické množství“, stimulovalo soukromé investice, usnadňovalo sdílení znalostí a snižovalo rizika, náklady a dobu nutnou k uvedení na trh.

Tento nový společný podnik má zejména tyto konkrétní cíle:

· zachovat a rozšiřovat schopnost vyrábět v Evropě polovodičové a inteligentní systémy, včetně vedoucího postavení v odvětví výrobních zařízení a ve zpracování materiálů,

· zabezpečit vedoucí postavení v odvětví navrhování a konstrukce systémů včetně vestavěných technologií,

· zajistit všem zúčastněným stranám přístup ke špičkové infrastruktuře pro navrhování a výrobu elektronických součástí a vestavěných a inteligentních systémů,

· podporovat rozvoj ekosystémů, na nichž se podílejí inovativní malé a střední podniky, a tím posilovat stávající klastry a podporovat tvorbu nových klastrů ve slibných nových oblastech.

· Využití dosavadních zkušeností

Navrhovaný společný podnik vychází z výsledků předchozích společných podniků (ENIAC a ARTEMIS) v sedmém rámcovém programu. Oba společné podniky usilovaly o vytvoření celoevropského programu výzkumu a vývoje v odvětví nanoelektroniky a vestavěných systémů a poskytování pobídek odvětví, členským státům a Evropské unii k tomu, aby sladily své strategie a zvýšily investice. Oba podniky vytvořily ve všech částech Evropy důležité příležitosti ke spolupráci, zajistily kritické množství a přilákaly investice. Tyto společné podniky prokázaly, že dokáží úspěšně hrát úlohu poctivého zprostředkovatele a mohou být katalyzátorem ambiciózních projektů, který zvyšuje zapojení předních zástupců soukromého sektoru do rámce, v němž mohou vnitrostátní a evropské veřejné orgány podporovat témata vysoké strategické hodnoty. Tuto schopnost oba společné podniky přesvědčivě prokázaly, když se podniku ENIAC podařilo nastartovat provádění doporučení ohledně klíčových základních technologií v oblasti nanoelektroniky a když podnik ARTEMIS poprvé spustil rozsáhlé inovační pilotní projekty. V období let 2008–2012 uskutečnilo přibližně 2 000 účastníků, z toho více než 500 malých a středních podniků, celkové investice do výzkumu, vývoje a inovací v hodnotě 2,8 miliardy EUR.

Na těchto společných podnicích se podílí soukromý sektor a vnitrostátní a evropské orgány. Jedním z důležitých úkolů této třístranné konstrukce je sladění postupů a obsahu s očekáváními a procesy zúčastněných členských států.

První a druhé průběžné hodnocení společných podniků ARTEMIS a ENIAC důrazně doporučila, aby obdobná iniciativa pokračovala také v programu Horizont 2020, jelikož všechny problémy tohoto odvětví by nedokázala vyřešit žádná samostatná organizace ani členský stát. Proto je za nejvhodnější způsob dalšího postupu považována koordinovaná akce na evropské úrovni.

Zkušenosti se stávajícím modelem ukazují, že se mu podařilo splnit své cíle, přestože křivka osvojování si znalostí byla strmější, než se očekávalo, a v průběhu bylo nutné vybudovat důvěru a způsob fungování v praxi.

Kromě výše zmíněných úspěchů je třeba ke stávajícímu uspořádání uvést několik poznámek:

· Různé vnitrostátní postupy (jak pro uzavírání smluv, tak pro platby) nejsou dostatečně synchronizovány, čímž dochází ke zpožděním při provádění projektů.

· Povinnost účastníků uzavírat dvě grantové dohody na základě různých pravidel (na úrovni společného podniku a úrovni vnitrostátní) představuje administrativní zátěž.

· Odlišná vnitrostátní pravidla ovlivňují způsob, jakým jsou utvářena konsorcia.

· Plnění rozpočtu brzdí nepružná závislost mezi závazky na úrovni EU a na úrovni jednotlivých států (poměr příspěvků členských států k příspěvku EU stanoven nařízením Rady MS/EU na 1,8).

· Požadavky rámcového finančního nařízení na decentralizované agentury výrazně omezují limitované zdroje společného podniku.

Tyto obtíže nebrzdily provádění společných podniků, všechny strany však musely soustavně vynakládat značné úsilí, aby systém fungoval. Budoucí iniciativa bude ve značné míře využívat zjednodušený provozní model, což je v souladu s celkovým cílem programu Horizont 2020 týkajícím se zjednodušení. Návrh nového společného podniku obsahuje ustanovení, která mají operace zjednodušit a zvýšit jejich pružnost.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Výsledky konzultací

Zúčastněné strany se domnívají, že dva stávající společné podniky v oblasti IKT jsou velmi hodnotné. Z veřejných konzultací je patrné, že společné podniky pomohly odstranit hlavní překážky v oblastech, na něž se vztahují, a přispěly ke zvýšení evropské konkurenceschopnosti.

Na stávajících společných podnicích ENIAC a ARTEMIS se podílejí zúčastněné strany z odvětví (jak velké společnosti, tak malé a střední podniky) a výzkumná komunita (výzkumné organizace a organizace zabývající se šířením znalostí) z celé Evropy. Členské státy jsou přímo zapojeny do řídicích struktur a odvádějí finanční příspěvky. Průmyslové a výzkumné komunity jsou zastoupeny prostřednictvím průmyslových sdružení AENEAS a ARTEMIS-IA.

Z konzultací je zřejmé, že všechny subjekty mají motivaci a jsou odhodlány podílet se na společných technických iniciativách. Podle zástupců průmyslu pomohly společné technické iniciativy spojit příslušné zúčastněné strany a usnadnily spolupráci při provádění strategických výzkumných programů. Společné technické iniciativy sdružují soukromé zdroje a veřejné prostředky z členských států a Evropské unie.

Všechny zúčastněné strany vyjadřují rozhodnou podporu tomu, aby byly pro novou společnou technologickou iniciativu stanoveny tyto cíle:

· dosažení kritického množství sdružováním veřejných a soukromých zdrojů a

· poskytování veřejné podpory pro rozsáhlé demonstrační a pilotní projekty.

Měla by být podporována spolupráce na inovacích, a to v hodnotových řetězcích v celé Evropě a blíže k trhu. Společný podnik by se měl zabývat jak navrhováním složitých elektronických součástí a systémů, tak výrobou a technologickým vývojem.

Členské státy trvají na tom, aby byly veřejné prostředky v zájmu jejich průmyslu a výzkumných komunit vynakládány co nejúčinněji. Všechny zúčastněné členské státy uznávají, že silné průmyslové odvětví elektronických součástí a systémů je pro jejich hospodářství důležité. Bude-li úroveň financování vyžadovat slučování zdrojů a rozsáhlejší sladění strategií na regionální a vnitrostátní úrovni a úrovni EU, jsou členské státy ochotny zvážit účast v třístranném modelu.

Některé členské státy si uvědomují obtíže, jimž účastníci v současné době čelí, a to zejména v důsledku uplatňování vnitrostátních kritérií způsobilosti, nedostatečné synchronizace a nesouladu vnitrostátních podmínek, které upravují uzavírání smluv a financování. Odlišnosti ve vnitrostátních dohodách mohou vytvářet různé podmínky účasti a snižovat účinnost. Na tyto obtíže zúčastněné strany poukázaly v souvislosti s třístranným modelem společné technologické iniciativy.

Pro malé a střední podniky má zcela zásadní význam usnadnění účasti. Důrazně upřednostňují cílenější podporu a toto stanovisko sdílejí také zúčastněné členské státy.

Řada zúčastněných stran rovněž zdůraznila, že je třeba, aby členské státy stanovily pro operace společného podniku víceleté finanční výhledy.

Při navrhování nové společné technologické iniciativy pro elektronické součásti a systémy byla zohledněna různá stanoviska, přestože ne všechny členské státy vyjádřily stejnou podporu tomu, aby společný podnik fungoval jako jednotné kontaktní místo.

· Posouzení dopadů

Navrhované nařízení bylo Komisí podrobeno posouzení dopadů, které je připojeno k návrhu.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Návrh sestává z nařízení Rady, kterým se zřizuje společný podnik ECSEL a definují se jeho cíle, právní status, provozní pravidla a stanovy na období let 2014–2024 (pro finanční plánování do roku 2020). Společné podniky ENIAC a ARTEMIS byly zřízeny v oblastech nanoelektroniky a vestavěných počítačových systémů nařízeními Rady (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008 ze dne 20. prosince 2007. Tato nařízení budou zrušena s účinkem ode dne vstupu nového společného podniku v platnost.

· Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 187 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Použijí se pravidla pro pro účast a šíření výsledků programu Horizont 2020. Avšak vzhledem ke zvláštním provozním potřebám této iniciativy je nutná odchylka od těchto pravidel. Nicméně tato zvláštní odchylka není v současné fázi součástí tohoto návrhu, aby nebyly ovlivněny interinstitucionální diskuze ohledně příslušných právních základů / procedurálních ustanovení pro jejich přijetí, které stále nejsou ukončeny v souvislosti s legislativními pracemi týkajícími se návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, vypracovaného Komisí, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu Horizont 2020 (KOM(2011) 0810 – 2011/0399 (COD). Zvláštní odchylka bude zavedena později se zohledněním výsledků výše uvedených diskuzí.

Použitelnost pravidel státní podpory vyžaduje odchylku od nařízení (EU) č. … [pravidla pro účast a šíření výsledků programu Horizont 2020] vzhledem k jediné míře financování na akci. Z důvodu spolufinancování ze strany členských států se na veřejnou podporu poskytnutou společným podnikem použijí pravidla státní podpory se zvláštními ustanoveními o intenzitách podpory v závislosti na typu účastníků a typu činností.

· Zásada subsidiarity

Uplatní se zásada subsidiarity, jelikož návrh nespadá do výlučné pravomoci Unie.

Členské státy nemohou samy uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z těchto důvodů:

· Rozsáhlé úkoly, jimž evropský průmysl a hospodářství čelí, vyžadují značné investice, které jsou příliš náročné na to, aby je uskutečnil jeden členský stát. V důsledku toho jednotlivé členské státy bez ohledu na velikost svých ekonomik váhají, zda se mají do výzkumu a inovací zapojit, či odkládají investice, jež mají zásadní význam pro přilákání dalších soukromých investic a rozvíjení schopnosti Evropy uskutečňovat inovace a uspět v hospodářské soutěži. Kombinováním zdrojů na regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU může Evropa rychle reagovat na poptávku po vysokých investicích a tuto poptávku předvídat, jak dokládají výzvy k předkládání návrhů v souvislosti se společnou technologickou iniciativou ENIAC v roce 2012. Tyto výzvy podpořily soubor pilotních výrobních linek v klíčových oblastech evropských průmyslových odvětví.

· Evropa disponuje v oblasti mikro- a nanoelektronických součástí a inteligentních a vestavěných systémů vysoce kvalitními specializovanými technologickými a průmyslovými klastry. Inovace a konkurenceschopné produkty a služby v rostoucí míře vycházejí z víceoborového výzkumu a inovačních činností a ze sdružení a partnerství v rámci celého hodnotového řetězce od vývoje polovodičů po vestavěné softwarové a síťové aplikace. Nebude-li zahájena nová iniciativa na úrovni EU, zvětší se roztříštěnost výzkumu a inovací v Evropě. Bez zacíleného a uceleného programu by byl přínos Evropy v odvětví elektronických součástí a systémů pouhým souborem rozptýlených místních snah bez jakékoli struktury. Pokrok bude zdržovat nedostatečná koordinace výzkumných a vývojových cílů v oblasti průmyslu, zdvojování činností, zbytečná byrokracie a neoptimální využívání omezených prostředků určených na financování výzkumu. Z toho důvodu na vyřešení problémů, s nimiž se průmyslové odvětví elektronických součástí a systémů potýká, nestačí akce jednotlivých členských států. Žádný samostatný vnitrostátní mechanismus nedokáže shromáždit všechny odborné znalosti a finanční prostředky nezbytné k tomu, aby tomuto odvětví umožnil dosáhnout silného postavení na celosvětovém konkurenčním trhu.

Akce na úrovni EU lépe dosáhne žádoucích cílů z několika důvodů. Evropské partnerství veřejného a soukromého sektoru zajistí finanční a technické prostředky nutné ke zvládnutí složitého procesu stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti. Umožní přesněji nastavit evropské, vnitrostátní a průmyslové priority. Zkombinuje silné stránky nadnárodních a evropských programů. Přijetí zjednodušeného způsobu fungování by mělo zkrátit dobu nutnou k udělení grantu a zabránit zvyšování byrokratické zátěže účastníků.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

· Zásada proporcionality

V souladu se zásadou proporcionality nepřekračují ustanovení tohoto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: navrhovaný společný podnik je jedinou jednoduchou alternativou, která překonává omezení a splňuje požadavky nezbytné pro dosažení cílů tohoto opatření. Má trvanlivou strukturu, právní subjektivitu a zajišťuje jasný právní rámec pro spolupráci a účast subjektů zapojených do výzkumu a vývoje, vnitrostátních orgánů a EU v partnerství veřejného a soukromého sektoru. Prvořadý význam má účast všech zúčastněných stran. Vzhledem k tomu, že se tato iniciativa soustředí na průmyslové cíle, které mají velký význam pro hospodářskou konkurenceschopnost, je pro utváření výzkumných priorit a inovačních politik nezbytné zapojení průmyslu. Aby bylo možné mobilizovat vnitrostátní finanční prostředky, které představují hlavní část veřejných výdajů na výzkum a inovace v této oblasti, je třeba, aby se do podniku zapojily členské státy. EU kromě toho hraje klíčovou úlohu při stimulaci integračního procesu, vyrovnávání rozdílných zájmů jednotlivých partnerů a při odpovídajícím sledování způsobu, jakým je využíván její finanční příspěvek.

Navrhované opatření dosáhne nezbytné integrace na úrovni EU a zároveň zabezpečí flexibilitu pro účast jednotlivých členských států. Rozhodovací pravomoc v souvislosti s využitím finančních příspěvků jednotlivých států je zachována na vnitrostátní úrovni. Společný podnik zavede jednoduchou strukturu pro rozhodování a finanční a administrativní operace. Tato struktura bude obzvlášť nákladově efektivní, jelikož její administrativní náklady podle očekávání dosáhnou přibližně 3 % celkového příspěvku EU na výzkumné a inovační činnosti, které budou v rámci společného podniku zahájeny.

· Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: k vytvoření společného podniku s účastí Evropské unie je nutné nařízení Rady.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Z rozpočtového posouzení příspěvku z rozpočtu GŘ CONNECT na vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích vyplývají maximální výdaje EU ve výši 1 215 255 000 EUR[11][12] (včetně ESVO) v průběhu celkové doby trvání společného podniku ECSEL (do roku 2024), přičemž tuto částku bude nutné vyčlenit do 31. prosince 2020, kdy skončí rozpočet programu Horizont 2020, a uhradit do 31. prosince 2024.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

· Zjednodušení

Je navržen zjednodušený provozní model, aby se odstranily praktické obtíže, se kterými se účastníci potýkají u stávajících společných podniků, např. různorodá vnitrostátní pravidla a postupy způsobující značné rozdíly v zacházení s jednotlivými účastníky. Navrhuje se, aby nový společný podnik mohl uzavírat grantové dohody / provádět platby namísto vnitrostátních správních orgánů členských států, stejně jako to činí u příspěvku EU. Díky tomu bude moci společný podnik fungovat jako jednotné kontaktní místo a zajistit synchronizaci financování všech účastníků. Rovněž se navrhuje harmonizovat sazby veřejného financování (ze zdrojů EU i jednotlivých států) pro všechny účastníky.

· Evropský zájem

Je ve výsostném zájmu Evropy, aby disponovala špičkovým průmyslovým odvětvím elektronických součástí a systémů, neboť toto odvětví bude dodávat základní elektronické technologie, které podporují inovace ve velmi široké škále podniků v celém hospodářství, od automobilového a leteckého průmyslu po energetiku, zdravotnictví, odvětví výroby domácích spotřebičů a všechny typy průmyslových výrobních procesů. V tomto ohledu budou cíle a oblast působnosti společného podniku ECSEL přesně vymezovat, kam má podnik směřovat po technologické stránce a jakých ekonomických cílů má dosáhnout, stanoví otevřená a spravedlivá kritéria pro výběr účastníků a pro podíl průmyslu na investicích a tvorbě pracovních míst a určí příslušné podmínky řízení a provádění. Veřejná podpora poskytovaná činnostem společného podniku ECSEL zlepší postavení Evropské unie, pokud jde o výzkum a inovace v mezinárodním měřítku. Bude přínosem pro celý hodnotový řetězec průmyslového odvětví elektronických součástí a systémů v Evropě, včetně mnoha malých a středních podniků, avšak prostřednictvím vedlejších účinků také pro hospodářské subjekty se širším dosahem. Komise by mohla po oznámení dotčeného členského státu nebo skupiny členských států a za předpokladu splnění všech příslušných podmínek pokládat iniciativy společného podniku ECSEL za důležité projekty společného evropského zájmu.

2013/0234 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o společném podniku ECSEL

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a čl. 188 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[13],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[14],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společných technologických iniciativ byla původně zavedena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[15].

(2)       Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[16], určilo, která konkrétní partnerství veřejného a soukromého sektoru mají být podporována, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru ve zvláštních oblastech společných technologických iniciativ ENIAC a ARTEMIS.

(3)       Strategie Evropa 2020[17] zdůrazňuje, že je třeba vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací, aby Unie dosáhla inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Tuto strategii podpořil jak Evropský parlament, tak Rada.

(4)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013 ze dne … 2013 o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)[18] se snaží dosáhnout většího dopadu na výzkum a inovace spojením rámcového programu Horizont 2020 s finančními prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde by výzkum a inovace mohly přispět k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti a napomoci řešení společenských problémů. Účast Unie v těchto partnerstvích může mít formu finančních příspěvků pro společné podniky zřízené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie podle rozhodnutí 1982/2006/ES.

(5)       V souladu s rozhodnutím Rady (EU) č. […]/2013 ze dne […] 2013 o zřízení zvláštního programu k provedení programu Horizont 2020 (2014–2020)[19] by měla být společným podnikům zřízeným podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES za podmínek stanovených v rozhodnutí (EU) č. […]/2013 poskytována další podpora. Priorita týkající se vedoucího postavení odvětví se zaměřuje na dvě specifické linie činností v rámci informačních a komunikačních technologií: na „mikro- a nanoelektroniku“ a na „novou generaci součástí a systémů a navrhování pokročilých a inteligentních vestavěných součástí a systémů“. Vestavěné počítačové systémy (ARTEMIS) a nanoelektronika (ENIAC) by se měly sloučit do jediné iniciativy.

(6)       Sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“[20] označuje klíčové základní technologie (dále jen „KET“) včetně mikro- a nanoelektroniky za nepostradatelné zdroje inovací. V současnosti existuje mezera mezi vytvářením základních znalostí a jejich následnou komercializací v podobě zboží a služeb. Tuto mezeru je třeba řešit mimo jiné kladením důrazu na pilotní výrobní linky a pilotní inovační projekty včetně rozsáhlých projektů, aby bylo dosaženo validace technologií a produktů v průmyslových podmínkách a došlo k větší integraci různých KET a k jejich vzájemně přínosnému ovlivňování.

(7)       Podle sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro mikro- a nanoelektronické součásti a systémy“[21] podporují mikro- a nanoelektronické součásti a systémy inovace a konkurenceschopnost ve všech hlavních hospodářských odvětvích. Význam této oblasti a úkoly, jimž zúčastněné strany v Unii čelí, vyžadují urychleně jednat, aby v evropských inovačních a hodnotových řetězcích nezůstaly slabé články. Proto se navrhuje zřídit mechanismus na úrovni Unie, skrze nějž členské státy, Evropská unie a soukromý sektor spojí a soustředí podporu výzkumu a inovací v oblasti elektronických součástí a systémů.

(8)       Aby Evropa znovu získala vedoucí postavení v ekosystému nanoelektroniky, navrhly zúčastněné strany ze sféry průmyslu a výzkumu strategický výzkumný a inovační program, v němž celkové investice do roku 2020 dosáhnou 100 miliard EUR a jehož cílem bude zvýšit příjmy Evropy z nanoelektroniky na celosvětové úrovni o více než 200 miliard EUR ročně a vytvořit v Evropě dalších 250 000 přímých a nepřímých pracovních míst.

(9)       Pojem „elektronické součásti a systémy“ zahrnuje oblasti mikro- a nanoelektroniky, vestavěných/kyberneticko-fyzikálních a inteligentních integrovaných systémů a aplikací.

(10)     Společný podnik ENIAC zřízený nařízením Rady (ES) č. 72/2008 ze dne 20. prosince 2007[22] úspěšně provedl výzkumný program a posílil relevantní oblasti nanoelektroniky, v nichž Evropa zvýšila svoji konkurenceschopnost posílením investic do prioritních tematických oblastí a zapojením celého ekosystému.

(11)     Společný podnik ARTEMIS zřízený nařízením Rady (ES) č. 74/2008 ze dne 20. prosince 2007 o založení „společného podniku ARTEMIS“ pro provádění společné technologické iniciativy pro vestavěné počítačové systémy[23] úspěšně prokázal svůj strategický význam, který kombinuje vedení „shora dolů“ s vymezením technických otázek, které je třeba řešit, „zdola nahoru“, a přilákal projekty, jejichž výsledky mají pro toto odvětví přímý význam.

(12)     Průběžná hodnocení společných podniků ENIAC a ARTEMIS ukázala, že tyto podniky jsou užitečnými a přizpůsobenými nástroji ke spojení sil a že v oblastech, na něž se zaměřují, mají významný dopad. Oblasti výzkumu, na něž se společné podniky ENIAC a ARTEMIS soustředí, by tudíž měly být nadále podporovány, aby se zvýšila konkurenceschopnost evropského průmyslového odvětví elektronických součástí a systémů a aby se úsilí zacílilo na soubor strategických činností, na němž se soukromé a veřejné zúčastněné strany podílející se na iniciativách dohodly.

(13)     Soustavná podpora výzkumných programů v oblasti nanoelektroniky a vestavěných počítačových systémů by měla vycházet ze zkušeností získaných během provozování společných podniků ENIAC a ARTEMIS, včetně výsledků jejich průběžných hodnocení, doporučení zúčastněných subjektů a potřeby zajistit účinnou koordinaci a součinnost zdrojů.

(14)     Mezi zúčastněnými subjekty z evropských technologických platforem ARTEMIS, ENIAC a EPoSS (Evropská technologická platforma pro integraci inteligentních systémů) existuje zvýšená vzájemná spolupráce, jak je podrobně popsáno v jejich strategickém programu na vysoké úrovni pro výzkum a inovace v oblasti součástí a systémů IKT zveřejněném v roce 2012. Aby bylo možné co nejlépe využít součinnosti vyplývající z těchto interakcí a o tyto součinnosti se opírat, je nezbytné zřídit jediný společný podnik (dále jen „společný podnik ECSEL“), který bude zahrnovat elektronické součásti a systémy včetně předchozích činností společných podniků ENIAC a ARTEMIS a bude využívat účelnější strukturu a pravidla, aby se zvýšila účinnost a zaručilo zjednodušení. Za tímto účelem by měl společný podnik ECSEL přijmout finanční pravidla odpovídající jeho zvláštním potřebám v souladu s článkem 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie[24].

(15)     Provádění strategického programu na vysoké úrovni pro výzkum a inovace, který předložily zúčastněné strany ze sféry průmyslu, spoléhá na několik zdrojů podpory: vnitrostátní, regionální a mezivládní programy, rámcový program Unie a společnou technologickou iniciativu ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru.

(16)     Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro elektronické součásti a systémy by mělo spojit finanční a technické prostředky nutné ke zvládnutí složitého procesu stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti. Proto by členy společného podniku ECSEL měly být Unie, členské státy a země přidružené k rámcovému programu Horizont 2020 (dále jen „přidružené země“), a to na dobrovolném základě, a sdružení jakožto soukromí členové zastupující své společnosti a jiné organizace, které v Evropě působí v odvětví elektronických součástí a systémů. Společný podnik ECSEL by měl být otevřen novým členům.

(17)     Společný podnik ECSEL by se měl soustředit na jasně definovaná témata, která by evropským průmyslovým odvětvím umožnila, aby společně navrhovala, vyráběla a využívala ty nejinovativnější technologie v oblasti elektronických součástí a systémů. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby se výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví dokázaly udržet na špičce ve vysoce konkurenčním mezinárodním prostředí, aby se v celé Evropě zaručilo rychlé a rozsáhlé průmyslové využívání vedoucího postavení v oblasti technologií, které přinese důležité vedlejší přínosy pro společnost, a aby bylo možné sdílet rizika a spojit síly sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu. Komise by mohla po oznámení dotčeného členského státu nebo skupiny členských států a za předpokladu splnění všech příslušných podmínek pokládat iniciativy společného podniku ECSEL za důležité projekty společného evropského zájmu.

(18)     Soukromá sdružení AENEAS, ARTEMISIA a EPoSS písemně vyjádřila svůj souhlas s tím, aby byly výzkumné a inovační činnosti společného podniku ECSEL prováděny v rámci struktury, která bude dobře přizpůsobena povaze partnerství veřejného a soukromého sektoru. Je vhodné, aby soukromá sdružení dopisem vyjadřujícím souhlas přijala stanovy uvedené v příloze tohoto nařízení.

(19)     Aby společný podnik ECSEL dosáhl svých cílů, měl by účastníkům poskytovat finanční podporu především ve formě grantů na základě otevřených a soutěž umožňujících výzev k předkládání návrhů. Takováto finanční podpora musí být zaměřena na prokázaná selhání trhu, která brání rozvoji daného programu, a musí být pobídkou ke změně chování příjemce.

(20)     V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky působící na vnitřním trhu by mělo být financování z rámcového programu Unie koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytěsňování soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků.

(21)     Účast v nepřímých akcích financovaných společným podnikem ECSEL by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013 ze dne … 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)“[25].

(22)     Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly nepřímého řízení stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012[26].

(23)     Audity příjemců finančních prostředků Unie na základě tohoto nařízení by se měly provádět tak, aby se snížila administrativní zátěž, a v souladu s nařízením (EU) č. […]/2013 [rámcový program Horizont 2020].

(24)     Finanční zájmy Unie a ostatních členů společného podniků ECSEL by měly být chráněny pomocí přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí a zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(25)     Interní auditor Komise by měl mít ve polečnému podniku ECSEL stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi.

(26)     Podle čl. 287 odst. 1 Smlouvy mohou zřizovací akty institucí nebo jiných subjektů zřízených Unií vyloučit, aby Účetní dvůr přezkoumával účetnictví všech příjmů a výdajů těchto institucí nebo jiných subjektů zřízených Unií. V souladu s čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 mají být výkazy výdajů subjektů podle článku 209 uvedeného nařízení kontrolovány nezávislým auditorem, který má vydat výrok mimo jiné o spolehlivosti výkazu výdajů a legalitě a správnosti uskutečněných operací. Aby se zabránilo zdvojování kontrol účetnictví, nemělo by účetnictví společného podniku ECSEL podléhat kontrole Účetního dvora.

(27)     V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nemohou členské státy samy uspokojivě dosáhnout cílů společného podniku ECSEL, které spočívají v posílení průmyslového výzkumu a inovací v celé Unii, a lze jich tedy lépe dosáhnout na úrovni Unie, neboť se tak zabrání zdvojování, zachová se kritické množství a zaručí se optimální využití veřejného financování. Toto nařízení se omezuje na minimum potřebné k dosažení těchto cílů a nepřekračuje to, co je k jejich dosažení nezbytné.

(28)     Společné podniky ENIAC a ARTEMIS byly zřízeny na dobu do 31. prosince 2017. Přechod od společných podniků ENIAC a ARTEMIS ke společnému podniku ECSEL by měl být uveden do souladu a synchronizován s přechodem od sedmého rámcového programu k rámcovému programu Horizont 2020, aby se zaručilo optimální využití finančních prostředků, které jsou pro výzkum k dispozici. V zájmu právní jistoty a jasnosti by tudíž měla být nařízení Rady (ES) č. 72/2008 a č. 74/2008 zrušena a měla by být stanovena přechodná ustanovení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Zřízení

1.           Za účelem provádění společné technologické iniciativy s názvem „Elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy“ se na období do 31. prosince 2024 zřizuje společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „společný podnik ECSEL“).

2.           Společný podnik ECSEL nahrazuje společné podniky ENIAC a ARTEMIS původně zřízené nařízeními (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008 a je jejich nástupcem.

3.           Společný podnik ECSEL je subjektem pověřeným realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeným v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.           Společný podnik ECSEL má právní subjektivitu. Ve všech členských státech má nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý majetek a nemovitosti a může vystupovat před soudy.

5.           Společný podnik ECSEL má sídlo v Bruselu v Belgii.

6.           Stanovy společného podniku ECSEL jsou uvedeny v příloze.

Článek 2 Cíle

1.           Společný podnik ECSEL má tyto cíle:

a)      přispívat k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013 ze dne … 2013 o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) a zejména části … rozhodnutí Rady č. …/2013/EU ze dne … 2013 o zřízení zvláštního programu k provedení programu Horizont 2020 (2014–2020);

b)      přispívat k rozvoji silného a globálně konkurenceschopného průmyslového odvětví elektronických součástí a systémů v Unii;

c)      zaručit dostupnost elektronických součástí a systémů pro klíčové trhy a pro řešení společenských problémů, aby si Evropa udržela vůdčí postavení v technologickém vývoji a aby se překlenula mezera mezi výzkumem a využíváním jeho výsledků, posílily inovační schopnosti a podnítil hospodářský růst a tvorba pracovních míst v Unii;

d)      sladit strategie s členskými státy s cílem přilákat soukromé investice a přispět k efektivnosti veřejné podpory tím, že se zabrání zbytečnému zdvojování a tříštění úsilí a usnadní se zapojení subjektů podílejících se na výzkumu a inovacích;

e)      zachovat a rozšiřovat schopnost vyrábět v Evropě polovodičové a inteligentní systémy, včetně vedoucího postavení v odvětví výrobních zařízení a zpracování materiálů;

f)       zabezpečit vedoucí postavení v odvětví navrhování a konstrukce systémů včetně vestavěných technologií;

g)      zajistit všem zúčastněným stranám přístup ke špičkové infrastruktuře pro navrhování a výrobu elektronických součástí a vestavěných/kyberneticko-fyzikálních a inteligentních systémů;

h)      budovat dynamický ekosystém za účasti inovativních malých a středních podniků, a tím posílit stávající klastry a podpořit tvorbu nových klastrů ve slibných nových oblastech.

2.           Rozsah práce společného podniku ECSEL bude vycházet z výsledků získaných společnými podniky ENIAC a ARTEMIS a evropskou technologickou platformou EPoSS. Bude podporovat nový vývoj a synergické účinky mezi těmito hlavními oblastmi:

a)      technologie, proces a integrace navrhování, vybavení, materiály pro mikro- a nanoelektroniku a jejich výrobu, a to s důrazem na miniaturizaci, diverzifikaci a diferenciaci a na heterogenní integraci;

b)      procesy, metody, nástroje a platformy, referenční návrhy a architektury pro softwarové a/nebo vestavěné/kyberneticko-fyzikální systémy náročné na řízení, které umožňují bezešvou propojitelnost a interoperabilitu, funkční bezpečnost, vysokou dostupnost a bezpečnost pro aplikace profesionálního a spotřebitelského typu a propojené služby;

c)      víceoborové přístupy k inteligentním systémům za podpory vývoje celostního navrhování a vyspělé výroby s cílem vytvářet soběstačné a přizpůsobivé inteligentní systémy se sofistikovaným rozhraním, které nabízejí složité funkce opírající se např. o hladkou integraci detekování, ovládání, zpracování, zajišťování energie a tvorby sítí.

Článek 3 Finanční příspěvek Unie

1.           Maximální příspěvek Unie pro společný podnik ECSEL, včetně prostředků od zemí ESVO, na pokrytí administrativních a provozních nákladů činí 1 215 255 000 EUR. Příspěvek se hradí z prostředků souhrnného rozpočtu Unie vyčleněných na zvláštní program, kterým se provádí program Horizont 2020 (2014-2020). Plnění rozpočtu, pokud jde o příspěvek Unie, bude svěřeno společnému podniku ECSEL, jednajícímu jako subjekt uvedený v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iv) a články 60 a 61 uvedeného nařízení.

2.           Ujednání o finančním příspěvku Unie jsou stanovena v pověřovací dohodě a dohodách o ročních převodech finančních prostředků, které uzavřou Komise jménem Unie a společný podnik ECSEL.

3.           Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 2 se týká prvků stanovených v čl. 58 odst. 3 a článcích 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v článku 40 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a také mimo jiné těchto bodů:

a)      požadavků na příspěvek společného podniku ECSEL týkajících se příslušných výkonnostních ukazatelů uvedených v příloze II rozhodnutí č. …/EU [zvláštní program k provádění rámcového programu Horizont 2020];

b)      požadavků na příspěvek poskytnutý společným podnikem ECSEL týkajících se sledování uvedeného v příloze III rozhodnutí č. …/EU [zvláštní program k provedení rámcového programu Horizont 2020];

c)      zvláštních výkonnostních ukazatelů týkajících se fungování společného podniku ECSEL;

d)      ujednání o poskytování nezbytných údajů, aby bylo možné zaručit, že je Komise schopna splnit své závazky ohledně šíření informací a podávání zpráv podle článku 22 nařízení (EU) č. …/2013 [rámcový programu Horizont 2020];

e)      využití a změny lidských zdrojů, zejména náboru podle funkční skupiny, stupně a kategorie, reklasifikace a veškerých změn počtu zaměstnanců.

Článek 4 Příspěvky jiných členů než Unie

1.           Členské státy ECSEL během období uvedeného v článku 1 finančně přispějí na provozní náklady společného podniku ECSEL částkou ve výši nejméně 1 200 000 000 EUR.

2.           Soukromí členové přispějí nebo zajistí, aby jejich zřizovací subjekty přispěly, během období uvedeného v článku 1 na společný podnik ECSEL částkou ve výši nejméně 1 700 000 000 EUR.

3.           Příspěvky uvedené v odstavcích 1 a 2 budou sestávat z příspěvků na společný podnik ECSEL podle čl. 16 odst. 2, čl. 16 odst. 3 písm. b) a čl. 16 odst. 3 písm. c) stanov.

4.           Členové společného podniku ECSEL s výjimkou Unie podávají každý rok do 31. ledna správní radě zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odstavcích 1 a 2, které byly poskytnuty v každém z předchozích finančních roků.

5.           Pro účely ocenění příspěvků uvedených v čl. 16 odst. 3 písm. c) stanov se náklady určí podle obvyklých postupů účtování nákladů používaných dotčenými subjekty, v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je daný subjekt usazen, a v souladu s platnými mezinárodními účetními standardy / mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Náklady musí být potvrzeny nezávislým externím auditorem jmenovaným dotčeným subjektem. Ocenění příspěvků musí být ověřeno společným podnikem ECSEL. V případě přetrvávající nejistoty může společný podnik ECSEL provést jeho audit.

6.           Komise se může zapojit do nápravných opatření a případně finanční příspěvek Unie pro společný podnik ECSEL ukončit, poměrně snížit nebo pozastavit nebo může zahájit likvidační řízení podle čl. 26 odst. 2 stanov, pokud tito členové nebo jejich zřizovací subjekty příspěvky uvedené v odstavcích 1 a 2 nehradí, hradí je pouze částečně nebo se zpožděním.

Článek 5 Finanční pravidla

Společný podnik ECSEL přijme zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 29 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením (EU) č. … [nařízení v přenesené pravomoci o vzoru finančního nařízení pro PPP].

Článek 6 Zaměstnanci

1.           Na zaměstnance společného podniku ECSEL se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68[27] a pravidla přijatá na základě dohod mezi orgány Unie, která těmto řádům dodávají účinek.

2.           Pokud jde o zaměstnance společného podniku ECSEL, správní rada vykonává pravomoci svěřené služebním řádem orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovním řádem ostatních zaměstnanců orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Za zvláštních okolností může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je převést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance společného podniku ECSEL, který není výkonným ředitelem.

3.           Správní rada přijímá vhodná prováděcí pravidla k služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.

4.           Personální zdroje jsou uvedeny v plánu pracovních míst společného podniku ECSEL, který stanoví počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a stupňů, jakož i podle počtu smluvních zaměstnanců vyjádřeného v ekvivalentech plného pracovního úvazku v souladu s ročním rozpočtem tohoto společného podniku.

5.           Společný podnik ECSEL zaměstnává dočasné a smluvní zaměstnance.

6.           Veškeré výdaje na zaměstnance nese společný podnik ECSEL.

Článek 7 Vyslaní národní odborníci a stážisté

1.           Společný podnik ECSEL může využívat vyslané národní odborníky a stážisty, kteří nejsou tímto podnikem zaměstnáni. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v ekvivalentech plného pracovního úvazku se v souladu s ročním rozpočtem doplní k personálním zdrojům uvedeným v čl. 6 odst. 4.

2.           Správní rada přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku ECSEL a pro využívání stážistů.

Článek 8 Výsady a imunity

Na společný podnik ECSEL a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 9 Odpovědnost společného podniku ECSEL

1.           Smluvní odpovědnost společného podniku ECSEL se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem rozhodným pro danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.

2.           V případě mimosmluvní odpovědnosti společný podnik ECSEL nahradí škody způsobené jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států.

3.           Veškeré platby společného podniku ECSEL z titulu odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a náklady a výdaje vzniklé v souvislosti s touto odpovědností se považují za výdaje společného podniku ECSEL a hradí se ze zdrojů společného podniku ECSEL.

4.           Za plnění svých závazků odpovídá výhradně společný podnik ECSEL.

Článek 10 Pravomoc Soudního dvora a rozhodné právo

1.           Soudní dvůr je příslušný za podmínek stanovených ve Smlouvě a v těchto případech:

a)      ve sporech mezi členy společného podniku ECSEL, které se týkají předmětu tohoto nařízení;

b)      na základě jakékoliv rozhodčí doložky obsažené v dohodách, rozhodnutích a smlouvách uzavíraných společným podnikem ECSEL;

c)      ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku ECSEL při výkonu jejich povinností;

d)      ve sporech mezi společným podnikem ECSEL a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním řádu úředníků Evropské unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

2.           Na záležitosti týkající se přidružené země se použijí zvláštní ustanovení příslušných dohod.

3.           Na záležitosti, na které se nevztahuje toto nařízení ani jiné právní předpisy Unie, se použije právo státu, ve kterém má společný podnik ECSEL sídlo.

Článek 11 Hodnocení

1.           Komise do 31. prosince 2017 vypracuje prozatímní hodnocení společného podniku ECSEL, které posoudí zejména úroveň účasti na nepřímých akcích a příspěvky na tyto akce ze strany soukromých členů a jejich zřizovacích subjektů a rovněž dalších právnických osob. Do 30. června 2018 sdělí Komise závěry tohoto hodnocení a své připomínky Evropskému parlamentu a Radě.

2.           Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 1 může Komise jednat v souladu s čl. 4 odst. 6 nebo může přijmout jakékoli jiné vhodné opatření.

3.           Do šesti měsíců po likvidaci společného podniku ECSEL, ale nejpozději do dvou let po zahájení likvidačního řízení podle článku 26 stanov provede Komise závěrečné hodnocení společného podniku ECSEL. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12 Absolutorium

1.           Absolutorium za plnění rozpočtu v souvislosti s příspěvkem Unie do společného podniku ECSEL je součástí absolutoria, které na doporučení Rady uděluje Evropský parlament Komisi postupem podle článku 319 Smlouvy.

2.           Společný podnik ECSEL plně spolupracuje s orgány, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytuje jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti může být společný podnik požádán, aby byl zastoupen na setkáních s příslušnými orgány nebo subjekty a aby byl nápomocen pověřené schvalující osobě z Komise.

Článek 13 Audity ex post

1.           Následné audity (ex post) výdajů na nepřímé akce provádí společný podnik ECSEL v souladu s článkem 23 nařízení (EU) č. …/2013 [rámcový program Horizont 2020] jako součást nepřímých akcí rámcového programu Horizont 2020.

2.           V zájmu zajištění jednotnosti se Komise může rozhodnout, že provede audity uvedené v odstavci 1.

Článek 14 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Aniž je dotčen čl. 22 odst. 4 stanov, poskytne společný podnik ECSEL zaměstnancům Komise a jiným osobám, které Komise pověří, jakož i auditorům Účetního dvora přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím včetně informací v elektronickém formátu, jež potřebují k tomu, aby mohli provádět audity.

2.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[28] a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[29] s cílem stanovit, zda v souvislosti s dohodou nebo rozhodnutím nebo smlouvou financovanými podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

3.           Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, společný podnik ECSEL, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takovýchto auditů a kontrol v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.           Společný podnik ECSEL prováděním nebo zadáváním vhodných interních a externích kontrol zajistí, aby byly náležitě chráněny finanční zájmy jeho členů.

5.           Společný podnik ECSEL přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[30]. Společný podnik ECSEL přijme nezbytná opatření za účelem usnadnění vnitřního vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům.

Článek 15 Důvěrnost

Aniž je dotčen článek 16, zajistí společný podnik ECSEL ochranu citlivých informací, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy jeho členů nebo účastníků podílejících se na činnostech společného podniku ECSEL.

Článek 16 Průhlednost

1.           Na dokumenty společného podniku ECSEL se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[31].

2.           Správní rada společného podniku ECSEL může přijmout praktická opatření pro provádění nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.           Aniž je dotčen článek 10, rozhodnutí přijatá společným podnikem ECSEL v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti předložené veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článku 228 Smlouvy.

Článek 17 Pravidla pro účast a šíření výsledků

Na akce financované společným podnikem ECSEL se vztahuje nařízení (EU) č. … [pravidla pro účast a šíření výsledků programu Horizont 2020]. V souladu s uvedeným nařízením je společný podnik ECSEL považován za financující subjekt a poskytuje finanční podporu pro nepřímé akce, jak stanoví čl. 1 písm. a) stanov.

Článek 18 Podpora ze strany hostitelského státu

Společný podnik ECSEL a stát, v němž má tento podnik sídlo, mohou uzavřít dohodu o výsadách a imunitách a o další podpoře, kterou má tento stát poskytnout společnému podniku ECSEL.

Článek 19 Zrušení a přechodná ustanovení

1.           Nařízení (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008 se zrušují s účinkem od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.           Aniž je dotčen odstavec 1, akce zahájené na základě nařízení (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008, včetně ročních prováděcích plánů přijatých na základě uvedených nařízení, se budou až do svého dokončení nadále řídit uvedenými nařízeními.

3.           Kromě příspěvků uvedených v čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 se v období 2014–2017 vyplatí tyto příspěvky na administrativní náklady společného podniku ECSEL na dokončení akcí zahájených na základě nařízení (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008: 2 050 000 EUR ze strany Unie, 1 430 000 EUR sdružením AENEAS a 975 000 EUR sdružením ARTEMISIA.

Průběžné hodnocení uvedené v čl. 11 odst. 1 musí zahrnovat závěrečné hodnocení společných podniků ENIAC a ARTEMIS v souladu s nařízeními (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008.

4.           Výkonnému řediteli jmenovanému na základě nařízení (ES) č. 72/2008 jsou na zbývající část jeho funkčního období přiděleny funkce výkonného ředitele společného podniku ECSEL stanovené tímto nařízením, a to s účinkem od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Ostatní podmínky smlouvy výkonného ředitele se nemění.

5.           Jestliže výkonný ředitel jmenovaný v souladu s odstavcem 4 vykonával své první funkční období, je jmenován na zbývající dobu funkčního období s možností prodloužení funkčního období až na čtyři roky v souladu s čl. 8 odst. 4 stanov. Jestliže výkonný ředitel jmenovaný v souladu s odstavcem 4 vykonával své druhé funkční období, nelze funkční období prodloužit. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

6.           Pracovní smlouva výkonného ředitele jmenovaného na základě nařízení (ES) č. 74/2008 se ukončí před datem vstupu tohoto nařízení v platnost.

7.           Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, tímto nařízením nejsou dotčena práva a povinnosti zaměstnanců zaměstnaných na základě nařízení (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008. Jejich smlouvy mohou být obnoveny podle tohoto nařízení v souladu se služebním řádem a pracovním řádem ostatních zaměstnanců a v souladu s rozpočtovými omezeními společného podniku ECSEL.

8.           Výkonný ředitel společného podniku ECSEL svolá první zasedání správní rady a rady správních orgánů.

9.           Nedohodnou-li se členové společného podniku ENIAC a společného podniku ARTEMIS podle nařízení (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008 jinak, všechna práva a povinnosti včetně aktiv, dluhů či závazků členů společných podniků podle uvedených nařízení se v souladu s tímto nařízením převedou na členy společného podniku ECSEL.

10.         Veškeré nevyužité prostředky podle nařízení (ES) č. 72/2008 a (ES) č. 74/2008 se převedou na společný podnik ECSEL. Veškeré částky, které mají uhradit sdružení AENEAS a sdružení ARTEMISIA na úhradu administrativních nákladů společných podniků ENIAC a ARTEMIS za období 2008–2013, se převedou na na společný podnik ECSEL způsobem, který bude dohodnut s Komisí.

Článek 20 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

PŘÍLOHA STANOVY SPOLEČNÉHO PODNIKU ECSEL

1 – Úkoly

Společný podnik ECSEL plní tyto úkoly:

a)           finančně podporuje nepřímé výzkumné a inovační akce, především formou grantů;

b)           zajišťuje udržitelné řízení společného podniku ECSEL;

c)           rozvíjí úzkou spolupráci a zajišťuje koordinaci s evropskými (zejména programem Horizont 2020), vnitrostátními a nadnárodními činnostmi, orgány a zúčastněnými subjekty s cílem vytvořit v Evropě plodné inovativní prostředí a dosáhnout lepší součinnosti a dokonalejšího využívání výsledků výzkumu a inovací v oblasti elektronických součástí a systémů;

d)           definuje a provádí nezbytné úpravy víceletého strategického plánu;

e)           vypracovává a provádí pracovní plány plnění víceletého strategického plánu;

f)            zahajuje výzvy k předkládání návrhů, hodnotí návrhy a přiděluje finanční prostředky na nepřímé akce v rozsahu dostupných finančních prostředků;

g)           zveřejňuje informace o nepřímých akcích;

h)           sleduje provádění nepřímých akcí a spravuje grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantů;

i)            sleduje celkový pokrok při dosahování cílů společného podniku ECSEL;

j)            provádí informační a komunikační činnosti a činnosti týkající se využívání a šíření výsledků, a to tak, že obdobně uplatňuje ustanovení článku 22 nařízení (EU) č. …/2013 [rámcový program Horizont 2020];

k)           plní veškeré další úkoly nutné k dosažení cílů stanovených v článku 2.

2 – Členové

1.           Členy společného podniku ECSEL jsou:

a)      Unie zastoupená Komisí,

b)      [Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko]; a

c)      po přijetí těchto stanov prostřednictvím dopisu vyjadřujícího souhlas též [sdružení AENEAS registrované podle francouzského práva (registrační č. 20070039) se sídlem v Paříži (Francie), sdružení ARTEMISIA registrované podle nizozemského práva (registrační č. 17201341) se sídlem v Eindhovenu (Nizozemsko) a sdružení EPoSS registrované podle … práva (registrační č. …) se sídlem v (…)].

2.           Země, které jsou členy společného podniku ECSEL, se dále označují jako „členské státy ECSEL“. Každý členský stát ECSEL jmenuje své zástupce do orgánů společného podniku ECSEL a určí vnitrostátní subjekt nebo subjekty, které budou odpovědné za plnění jeho povinností s ohledem na činnosti společného podniku ECSEL.

3.           Členské státy ECSEL společně s Komisí se dále označují jako „správní orgány“ společného podniku ECSEL.

4.           Soukromá sdružení se dále označují jako „soukromí členové“ společného podniku ECSEL.

3 – Změny členství

1.           Členské státy Unie nebo přidružené země, které nejsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 písm. b), se stávají členy společného podniku ECSEL, jakmile prostřednictvím písemného prohlášení určeného správní radě přijmou tyto stanovy a veškerá další ustanovení, jimiž se řídí fungování společného podniku ECSEL.

2.           Pokud se budou podílet na financování uvedeném v čl. 16 odst. 4 v zájmu dosažení cílů společného podniku ECSEL stanovených v článku 2 a přijmou tyto stanovy, mohou o členství ve společném podniku ECSEL požádat tyto subjekty:

(a) jakákoli jiná země než země uvedené v odstavci 1, která provádí výzkumné a inovační politiky nebo programy v oblasti elektronických součástí a systémů;

(b) jakýkoli jiný právní subjekt, který přímo či nepřímo podporuje výzkum a inovace v členském státě nebo v přidružené zemi.

3.           Každá žádost o členství ve společném podniku ECSEL podle odstavce 2 je adresována správní radě. Ta žádost posoudí a přihlédne přitom k významu a možné přidané hodnotě žadatele z hlediska dosažení cílů společného podniku ECSEL. Poté o žádosti rozhodne.

4.           Kterýkoli člen může své členství ve společném podniku ECSEL ukončit. Takovéto ukončení nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců poté, co je oznámeno ostatním členům. Od tohoto okamžiku je bývalý člen osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik ECSEL schválil nebo které tomuto podniku vznikly před oznámením o ukončení členství.

5.           Členství ve společném podniku ECSEL nemůže být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady.

6.           Bezprostředně po změně členství podle tohoto článku zveřejní společný podnik ECSEL na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam členů společného podniku ECSEL společně s datem, kdy tato změna nabývá účinku.

4 – Organizace společného podniku ECSEL

Orgány společného podniku ECSEL jsou:

a)           správní rada;

b)           výkonný ředitel;

c)           rada správních orgánů;

d)           rada soukromých členů.

5 – Složení správní rady

Správní rada je složena ze zástupců členů společného podniku ECSEL.

Každý člen společného podniku ECSEL jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva člena správní rady.

6 – Fungování správní rady

1.           Hlasovací práva jsou rozložena tímto způsobem: 1/3 společně pro soukromé členy, 1/3 pro Komisi a 1/3 společně pro členské státy ECSEL. Členové vyvíjejí maximální úsilí k dosažení shody. Pokud jí nedosáhnou, přijímá správní rada rozhodnutí většinou alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů nepřítomných členů.

V prvních dvou finančních letech jsou hlasovací práva členů společného podniku ECSEL mezi členy rozložena takto: jedno procento pro každý členský stát ECSEL a zbývající procenta rozdělena každý rok mezi členské státy ECSEL úměrně jejich skutečným finančním příspěvkům v posledních dvou letech, včetně příspěvků na společné podniky ENIAC a ARTEMIS. Pro následující roky se rozložení hlasovacích práv členských států ECSEL stanoví každý rok v poměru k finančním prostředkům, které tyto státy v posledních dvou finančních letech skutečně vyčlenily na nepřímé akce.

Hlasovací práva soukromých členů se rozloží rovnoměrně mezi soukromá sdružení, pokud rada soukromých členů nerozhodne jinak.

Hlasovací práva každého nového člena společného podniku ECSEL, který není členským státem ani přidruženou zemí, určí správní rada předtím, než tento člen přistoupí ke společnému podniku ECSEL.

2.           Správní rada volí předsedu na dobu nejméně jednoho roku.

3.           Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost Komise nebo většiny zástupců členských států ECSEL či většiny soukromých členů nebo na žádost předsedy či výkonného ředitele v souladu s čl. 16 odst. 5 může správní rada uspořádat mimořádná zasedání. Zasedání správní rady svolává předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku ECSEL.

Správní rada je usnášeníschopná, je-li zastoupena Komise, soukromí členové a hlavní zástupci alespoň tří členských států ECSEL.

Výkonný ředitel má právo účastnit se diskusí, nemá však právo hlasovat.

Správní rada může v jednotlivých případech pozvat další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů EU, aby se jejích zasedání zúčastnily jako pozorovatelé.

Zástupci členů společného podniku ECSEL nenesou osobní odpovědnost za jednání ve funkci zástupců ve správní radě.

Správní rada přijme svůj jednací řád.

7 – Úkoly správní rady

1.           Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategické směřování a operace společného podniku ECSEL a dohlíží na provádění jeho činností.

2.           Správní rada zejména provádí tyto úkoly:

a)      posuzuje, přijímá či zamítá nové žádosti o členství v souladu čl. 3 odst. 3;

b)      rozhoduje o ukončení členství kteréhokoli člena, jenž neplní své povinnosti, ve společném podniku ECSEL;

c)      v souladu s článkem 5 přijímá finanční pravidla společného podniku ECSEL;

d)      přijímá roční rozpočet společného podniku ECSEL, včetně plánu pracovních míst, v němž je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a stupňů, počet smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřený v ekvivalentech plného pracovního úvazku;

e)      vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování zaměstnanců v souladu s čl. 6 odst. 2;

f)       jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, uděluje mu pokyny a sleduje jeho výsledky;

g)      na doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře uvedené v čl. 9 odst. 5;

h)      přijímá víceletý strategický plán podle čl. 21 odst. 1;

i)       přijímá pracovní plán a odpovídající odhady výdajů podle čl. 21 odst. 2;

j)       schvaluje roční účetní závěrku;

k)      schvaluje výroční zprávu o činnosti včetně příslušných výdajů podle čl. 22 odst. 1;

l)       zajišťuje případné zřízení kapacity interního auditu společného podniku ECSEL;

m)     na doporučení výkonného ředitele stanoví komunikační politiku společného podniku ECSEL;

n)      ve vhodných případech stanoví prováděcí pravidla podle čl. 6 odst. 3;

o)      ve vhodných případech stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku ECSEL a pro využívání stážistů podle čl. 7 odst. 2;

p)      ve vhodných případech zřizuje vedle orgánů společného podniku ECSEL poradní skupiny;

q)      ve vhodných případech předloží Komisi žádost o změnu tohoto nařízení, navrženou kterýmkoli členem společného podniku ECSEL;

r)       nese odpovědnost za každý úkol, jenž není konkrétně přidělen některému z orgánů společného podniku ECSEL; může takové úkoly přidělit jednomu z těchto orgánů.

8 – Jmenování, odvolání nebo prodloužení funkčního období výkonného ředitele

1.           Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení. Komise ve vhodných případech přizve do výběrového řízení zástupce ostatních členů společného podniku ECSEL.

Ve fázi předvýběru v rámci výběrového řízení bude zajištěno zejména přiměřené zastoupení ostatních členů společného podniku ECSEL. Za tím účelem členské státy ECSEL a soukromí členové jmenují ve vzájemné shodě jednak zástupce, jednak pozorovatele jménem správní rady.

2.           Výkonný ředitel je zaměstnancem a působí jako dočasný zaměstnanec společného podniku ECSEL podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie.

Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem společného podniku ECSEL předseda správní rady.

3.           Funkční období výkonného ředitele je tříleté. Na konci tohoto období Komise, případně s přizváním členských států ECSEL a soukromých členů posoudí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly společného podniku ECSEL.

4.           Správní rada jednající na návrh Komise, která přihlédne k posouzení uvedenému v odstavci 3, může funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to nanejvýš o čtyři roky.

5.           Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrové řízení na tutéž pozici.

6.           Výkonný ředitel může být odvolán pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise s případným přizváním členských států ECSEL a soukromých členů.

9 – Úkoly výkonného ředitele

1.           Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku ECSEL v souladu s rozhodnutími správní rady.

2.           Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku ECSEL. Zodpovídá se správní radě.

3.           Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku ECSEL.

4.           Výkonný ředitel zejména provádí nezávisle tyto úkoly:

a)      vypracovává a předkládá správní radě k přijetí návrh víceletého strategického plánu, který se skládá z víceletého strategického programu pro výzkum a inovace navrženého radou soukromých členů a víceletých finančních výhledů navržených správními orgány;

b)      připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu včetně odpovídajícího plánu pracovních míst, v němž jsou uvedena dočasná pracovní místa podle funkčních skupin a stupňů a počet smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřený v ekvivalentech plného pracovního úvazku;

c)      vypracovává a předkládá správní radě k přijetí návrh pracovního plánu, který obsahuje rozsah výzev k předkládání návrhů potřebný k provádění plánu výzkumných a inovačních činností podle návrhu rady soukromých členů a odpovídající odhady výdajů podle návrhu správních orgánů;

d)      předkládá správní radě ke schválení roční účetní závěrku;

e)      připravuje a předkládá správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti včetně odpovídajících výdajů;

f)       podepisuje jednotlivé grantové dohody nebo rozhodnutí o grantech;

g)      podepisuje smlouvy na veřejné zakázky;

h)      provádí komunikační politiku společného podniku ECSEL;

i)       organizuje a řídí operace a zaměstnance společného podniku ECSEL a a dohlíží na ně v mezích pověření od správní rady podle čl. 6 odst. 2;

j)       zřídí účinný a účelný systém interní kontroly, zajišťuje jeho fungování a oznámí jakoukoli významnou změnu správní radě;

k)      zaručí, že je prováděno posouzení a řízení rizik;

l)       přijme jakákoli další opatření nezbytná k posouzení pokroku společného podniku ECSEL při dosahování jeho cílů podle článku 2;

m)     provádí veškeré další úkoly, které byly správní radou výkonnému řediteli svěřeny nebo na něj přeneseny.

5.           Výkonný ředitel zřídí programovou kancelář, která v rámci jeho odpovědnosti vykonává všechny podpůrné úkoly vyplývající z tohoto nařízení. Programovou kancelář tvoří zaměstnanci společného podniku ECSEL a provádí zejména tyto úkoly:

a)      poskytuje podporu při zavádění a řízení vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly společného podniku ECSEL;

b)      řídí výzvy k předkládání návrhů podle pracovního plánu a spravuje grantové dohody nebo rozhodnutí o grantech;

c)      členům a jiným orgánům společného podniku ECSEL poskytuje všechny relevantní informace a nezbytnou podporu, aby mohli plnit své povinnosti, a reaguje na jejich konkrétní žádosti;

d)      funguje jako sekretariát orgánů společného podniku ECSEL a poskytuje podporu případným poradním skupinám zřízeným správní radou.

10 – Složení rady správních orgánů

Rada správních orgánů je složena ze zástupců správních orgánů společného podniku ECSEL.

Každý správní orgán jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva v radě správních orgánů.

11 – Fungování rady správních orgánů

1.           Hlasovací práva rady správních orgánů se každoročně rozdělují mezi správní orgány v poměru k jejich finančnímu příspěvku na činnosti společného podniku ECSEL za daný rok poskytnutému podle čl. 18 odst. 4 a v rámci maximálního limitu, který u žádného člena nesmí přesáhnout 50 % všech hlasovacích práv v radě správních orgánů.

Pokud výkonnému řediteli oznámí své finanční příspěvky podle čl. 18 odst. 4 méně než tři členské státy ECSEL, má Komise 50 % hlasovacích práv a zbývajících 50 % se rovnoměrně rozdělí mezi členské státy ECSEL.

Správní orgány vyvíjejí maximální úsilí o dosažení shody. Pokud jí nedosáhnou, přijímá rada správních orgánů rozhodnutí většinou alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů nepřítomných členských států ECSEL.

Každý správní orgán má právo veta ve všech záležitostech týkajících se využití jeho vlastního příspěvku společnému podniku ECSEL.

2.           Rada správních orgánů volí svého předsedu na dobu nejméně jednoho roku.

3.           Řádná zasedání rady správních orgánů se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost Komise, většiny zástupců členských států ECSEL nebo předsedy se mohou konat mimořádná zasedání. Zasedání rady správních orgánů svolává předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku ECSEL.

Rada správních orgánů je usnášeníschopná, je-li přítomna Komise a alespoň tři hlavní zástupci členských států ECSEL.

Výkonný ředitel má právo účastnit se diskusí, nemá však právo hlasovat.

Každý členský stát nebo přidružená země, které nejsou členy společného podniku ECSEL, se mohou účastnit práce rady správních orgánů v pozici pozorovatele. Pozorovatelům jsou poskytovány všechny relevantní dokumenty a pozorovatelé mohou vydávat doporučení k jakémukoli rozhodnutí přijatému radou správních orgánů.

Je-li to nutné, může rada správních orgánů jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více správními orgány.

Rada správních orgánů přijme svůj jednací řád.

12 – Úkoly rady správních orgánů

Rada správních orgánů:

a)           zajišťuje, aby při přidělování veřejných finančních prostředků účastníkům nepřímých akcí byly náležitě uplatňovány zásady spravedlnosti a transparentnosti;

b)           schvaluje jednací řád pro výzvy k předkládání návrhů a pro hodnocení, výběr a monitorování nepřímých akcí;

c)           schvaluje zahájení výzev k předkládání návrhů v souladu s pracovním plánem;

d)           hodnotí návrhy na základě kritérií pro výběr a udělení s přihlédnutím k jejich přínosu k dosažení cílů výzvy a součinnosti s vnitrostátními prioritami;

e)           rozhoduje o přidělení veřejných finančních prostředků vybraným návrhům do výše dostupného rozpočtu, přičemž zohlední ověření provedená v souladu s čl. 18 odst. 5. Toto rozhodnutí je pro členské státy ECSEL závazné bez jakýchkoli dalších hodnocení či výběrových řízení.

13 – Složení rady soukromých členů

Rada soukromých členů je složena ze zástupců soukromých členů společného podniku ECSEL.

Každý soukromý člen jmenuje své zástupce a hlavního zástupce, který má hlasovací práva v radě soukromých členů.

14 – Fungování rady soukromých členů

1.           Rada soukromých členů se schází nejméně dvakrát ročně.

2.           Je-li to nutné, může rada soukromých členů jmenovat pracovní skupiny, které jsou jako celek koordinovány jedním či více členy.

3.           Rada soukromých členů volí svého předsedu.

4.           Rada soukromých členů přijme svůj jednací řád.

15 – Úkoly rady soukromých členů

Rada soukromých členů plní tyto úkoly:

a)           připravuje a pravidelně aktualizuje návrh víceletého strategického programu pro výzkum a inovace uvedeného v čl. 21 odst. 1 za účelem dosažení cílů společného podniku ECSEL stanovených v článku 2;

b)           každoročně připravuje návrh plánu výzkumných a inovačních činností na příští rok jako podklad pro výzvy k předkládání návrhů uvedený v čl. 21 odst. 2;

c)           předkládá výkonnému řediteli návrh víceletého strategického programu pro výzkum a inovace a roční návrh plánu výzkumných a inovačních činností ve lhůtách stanovených správní radou;

d)           organizuje poradní fórum zúčastněných stran, které je otevřené všem veřejným i soukromým zainteresovaným stranám, jež se zajímají o oblast elektronických součástí a systémů, aby je informovala a získala zpětnou vazbu k návrhu víceletého strategického programu pro výzkum a inovace a návrhu plánu výzkumných a inovačních činností pro daný rok.

16 – Zdroje financování

1.           Společný podnik ECSEL je financován společně svými členy prostřednictvím finančních příspěvků hrazených ve splátkách a věcných příspěvků sestávajících z nákladů, které vzniknou soukromým členům nebo jejich zřizovacím subjektům při provádění nepřímých akcí, jež nejsou hrazeny společným podnikem ECSEL.

2.           Správní náklady společného podniku ECSEL nepřesáhnou 39 420 000 EUR a hradí se prostřednictvím finančních příspěvků uvedených v čl. 3 odst. 1, pokud jde o příspěvek Unie do výše 15 255 000 EUR, čl. 4 odst. 2, pokud jde o příspěvek soukromých členů do výše 19 710 000 EUR, a čl. 19 odst. 2, pokud jde o dokončení akcí zahájených podle nařízení č. 72/2008 a č. 74/2008. Pokud se příspěvek na správní náklady částečně nevyužije, lze jej zpřístupnit na pokrytí provozních nákladů společného podniku ECSEL.

3.           Provozní náklady společného podniku ECSEL se hradí prostřednictvím:

a)      finančního příspěvku Unie;

b)      finančních příspěvků členských států ECSEL;

c)      věcných příspěvků soukromých členů nebo jejich zřizovacích subjektů sestávajících z nákladů jim vzniklých při provádění nepřímých akcí s odečtením příspěvků společného podniku ECSEL, členských států ECSEL a jakýchkoli dalších příspěvků Unie na tyto náklady.

4.           Zdroje společného podniku ECSEL zapsané do jeho rozpočtu se skládají z těchto příspěvků:

a)      finančních příspěvků členů na správní náklady;

b)      finančních příspěvků členů na provozní náklady, včetně příspěvků členských států ECSEL, které pověří společný podnik ECSEL v souladu s čl. 17 odst 1;

c)      příjmů vytvořených společným podnikem ECSEL;

d)      jakýchkoli dalších finančních příspěvků, zdrojů a příjmů.

Veškeré úroky z příspěvků, které byly společnému podniku ECSEL vyplaceny, se považují za jeho příjmy.

5.           Pokud člen společného podniku ECSEL neplní své závazky týkající se dohodnutého finančního příspěvku, výkonný ředitel tuto skutečnost zapíše a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž musí být tento nedostatek napraven. Není-li situace v této lhůtě napravena, výkonný ředitel svolá zasedání správní rady, aby rozhodla, zda má být členství člena neplnícího své závazky zrušeno, nebo zda mají být do doby, než splní své povinnosti, přijata jiná opatření.

6.           Veškeré zdroje a činnosti společného podniku ECSEL směřují k dosažení cílů stanovených v článku 2.

7.           Společný podnik ECSEL vlastní veškerý majetek vytvořený či na něj převedený za účelem plnění cílů stanovených v článku 2.

8.           S výjimkou ukončení činnosti společného podniku ECSEL podle článku 26 se případný přebytek příjmů nad výdaji členům společného podniku ECSEL nevyplácí.

17 – Příspěvky členských států ECSEL

1.           Členské státy ECSEL mohou pověřit společný podnik ECSEL realizací jejich příspěvků účastníkům na nepřímých akcích prostřednictvím grantových dohod s účastníky uzavřených společným podnikem ECSEL. Mohou také pověřit společný podnik ECSEL, aby vyplácel jejich příspěvky účastníkům, nebo mohou provádět platby samy na základě ověření provedených společným podnikem ECSEL.

2.           V případě, že členský stát ECSEL nepověří společný podnik ECSEL v souladu s prvním odstavcem, přijme veškerá nutná opatření k vytvoření svých vlastních grantových dohod v obdobném časovém rámci, jaký platí pro grantové dohody společného podniku ECSEL a takovým způsobem, aby byly plně v souladu s podmínkami způsobilosti nákladů podle definice v nařízení (EU) č. … [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020]. Členský stát ECSEL může jako součást svého vlastního platebního postupu použít ověření způsobilosti nákladů provedené společným podnikem ECSEL podle čl. 18 odst. 7.

3.           Mechanismy spolupráce mezi členskými státy ECSEL a společným podnikem ECSEL se stanoví prostřednictvím správního ujednání, které se dohodne mezi subjekty jmenovanými členskými státy ECSEL a společným podnikem ECSEL za tímto účelem.

4.           Když členské státy ECSEL pověří společný podnik ECSEL v souladu s prvním odstavcem, správní ujednání uvedené v odstavci 3 se doplní o roční dohody mezi subjekty jmenovanými za tím účelem členskými státy ECSEL a společným podnikem ECSEL, ve kterých se stanoví náležitosti a podmínky pro finanční příspěvky členských států ECSEL na společný podnik ECSEL.

5.           Členské státy, přidružené země a třetí země, které nejsou členy společného podniku ECSEL, mohou se společným podnikem ECSEL uzavírat obdobné dohody.

18 – Financování nepřímých akcí

1.           Společný podnik ECSEL podporuje nepřímé akce prostřednictvím otevřených a soutěž umožňujících výzev k předkládání návrhů a přidělování veřejných finančních prostředků v mezích rozpočtu, který je k dispozici. Jakákoli veřejná podpora poskytnutá v rámci této iniciativy nesmí být v rozporu s procesními nebo hmotnými předpisy, které se vztahují na státní podpory.

2.           Finanční příspěvek od správních orgánů je příspěvek uvedený v čl. 16 odst. 3 písm. a) a čl. 16 odst. 3 písm. b) vyplácený jako náhrada způsobilých nákladů účastníkům podílejícím se na nepřímých akcích. Celkový veřejný příspěvek na danou akci nesmí překročit limity uvedené v nařízení (EU) č. … [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020].

3.           Kritéria způsobilosti pro financování ze strany Unie jsou stanovena v nařízení (EU) č. … [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020].

Příslušné vnitrostátní financující orgány mohou určovat zvláštní kritéria způsobilosti pro financování ze strany členských států ECSEL, která se zahrnou do pracovního plánu.

4.           Správní orgány sdělí výkonnému řediteli své finanční závazky vyhrazené pro každou výzvu k předkládání návrhů, které mají být zahrnuty do pracovního plánu, a případně v souladu s čl. 17 odst. 1 včas na přípravu návrhu rozpočtu společného podniku ECSEL s přihédnutím k rozsahu výzkumných a inovačních činností uvedených v pracovním plánu.

5.           Výkonný ředitel ověří způsobilost žadatelů k financování ze strany Unie a členské státy ECSEL ověří způsobilost svých žadatelů podle všech předem stanovených vnitrostátních kritérií pro financování a sdělí výsledky výkonnému řediteli.

6.           Na základě ověření stanovených v odstavci 5 výkonný ředitel vypracuje návrh seznamu nepřímých akcí, jež mají být vybrány pro financování a které žadatelé podrobně popsali, a sdělí jej radě správních orgánů, která rozhodne o maximálním přídělu veřejných finančních prostředků v souladu s čl. 12 písm. e) a pověří výkonného ředitele, aby uzavřel dohody s příslušnými účastníky.

7.           Společný podnik ECSEL přijme všechna nezbytná opatření, včetně ověření způsobilosti nákladů, aby příslušným účastníkům vyplatil veřejné finanční prostředky v souladu s ujednáními uvedenými v čl. 17 odst. 3 a odst. 4.

8.           Členské státy ECSEL nepožadují další technické sledování a zprávy, než ty, které požaduje společný podnik ECSEL.

19 – Finanční závazky

Finanční závazky společného podniku ECSEL nepřekročí částku dostupných finančních zdrojů nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové zavázali.

20 – Rozpočtový rok

Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

21 – Provozní a finanční plánování

1.           Víceletý strategický plán podrobně popisuje strategii a plány pro dosažení cílů společného podniku ECSEL stanovených v článku 2, a to formou víceletého strategického programu pro výzkum a inovace od rady soukromých členů a víceletých finančních výhledů navržených správními orgány. Měl by vymezovat výzkumné a inovační priority pro vývoj a přijímání klíčových kompetencí pro elektronické součásti a systémy v různých oblastech použití s cílem zvýšit evropskou konkurenceschopnost a umožnit vznik nových trhů a společenských aplikací. Měl by být pravidelně podrobován přezkumu v souladu s vývojem průmyslových potřeb v Evropě.

2.           Výkonný ředitel předloží správní radě k přijetí návrh ročního nebo víceletého pracovního plánu, který obsahuje plán výzkumných a inovačních činností, správní činnosti a příslušné odhady nákladů.

3.           Pracovní plán se přijme do konce roku předcházejícímu jeho provedení. Pracovní plán je veřejně přístupný.

4.           Výkonný ředitel připravuje návrh ročního rozpočtu pro nadcházející rok a předkládá jej správní radě k přijetí.

5.           Roční rozpočet pro konkrétní rok přijímá správní rada do konce roku předcházejícího.

6.           Roční rozpočet se přizpůsobí tak, aby byla zohledněna výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie.

22 – Provozní a finanční vykazování

1.           Výkonný ředitel podává každý rok správní radě zprávu o plnění svých povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku ECSEL.

Do 15. února každého roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti, v níž popisuje pokrok, jehož společný podnik ECSEL dosáhl v předchozím kalendářním roce, zejména ve vztahu k pracovnímu plánu pro daný rok. Uvedená zpráva obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

a)      o výzkumu, inovacích a jiných prováděných akcích a souvisejících výdajích;

b)      o předložených návrzích, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí;

c)      o návrzích vybraných pro financování, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí, s uvedením příspěvků, které společný podnik ECSEL a členské státy ECSEL poskytly jednotlivým účastníkům a na nepřímé akce.

2.           Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.

3.           Společný podnik ECSEL podává Komisi každoročně zprávu v souladu s čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.           Účetnictví společného podniku ECSEL kontroluje nezávislý auditor v souladu s čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Účetnictví společného podniku ECSEL nepodléhá kontrole Účetního dvora.

23 – Interní audit

Interní auditor Komise má ve polečném podniku ECSEL stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi.

24 – Odpovědnost členů a pojištění

1.           Finanční odpovědnost členů společného podniku ECSEL za dluhy společného podniku ECSEL je omezena na příspěvek, který již uhradili.

2.           Společný podnik ECSEL uzavře vhodná pojištění a zachovává je.

25 – Střet zájmů

1.           Společný podnik ECSEL, jeho orgány a zaměstnanci se při provádění činností vyhýbají střetům zájmů.

2.           Správní rada společného podniku ECSEL může přijmout pravidla, aby zabránila vzniku střetů zájmů u svých členů, orgánů a zaměstnanců, popřípadě tyto střety řešila. Tato pravidla obsahují ustanovení pro zabránění střetům zájmů u zástupců členů společného podniku ECSEL, kteří zasedají ve správní radě nebo v radě správních orgánů.

26 – Ukončení činnosti

1.           Společný podnik ECSEL ukončí svoji činnost na konci období stanoveného v článku 1.

2.           Postup ukončení činnosti se zahájí automaticky, pokud ze společného podniku ECSEL vystoupí Komise nebo všichni soukromí členové.

3.           Pro účely řízení směřujícího k ukončení činnosti společného podniku ECSEL jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle rozhodnutí správní rady.

4.           Je-li ukončována činnost společného podniku ECSEL, jeho aktiva se použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s ukončením činnosti. Veškerá zbývající aktiva se při ukončení činnosti rozdělí mezi členy v poměru ke skutečné výši jejich příspěvků společnému podniku ECSEL. Veškerá taková zbývající aktiva přidělená Unii se vrátí do rozpočtu Unie.

5.           Zavede se postup ad hoc, jehož cílem je zaručit náležité řízení všech dohod uzavřených společným podnikem ECSEL nebo všech rozhodnutí, která tento podnik přijal, stejně jako veřejných zakázek, jež přesahují dobu trvání společného podniku ECSEL.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Nařízení Rady o společném podniku ECSEL

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[32]

Oblast politiky: Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)

Činnost: Horizont 2020: výzkum a inovace zaměřené na komunikační sítě, obsah a technologie

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[33]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

þ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Strategie EU 2020 pro růst – přispět k cíli, aby do výzkumu a inovací byla investována 3 % HDP EU

Unie inovací – zaměřit finanční nástroje Unie na priority programu Unie inovací

Digitální agenda pro Evropu – přispět k pilíři V, výzkum a inovace v oblasti IKT, akcím 50 (stimulace většího objemu soukromých investic do výzkumu a inovací v oblasti IKT) a 51 (posílení koordinace a slučování zdrojů)

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích

Příslušné aktivity ABM/ABB

Vedoucí postavení v informačních a komunikačních technologiích

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Hospodářský dopad:

•        Konkurenceschopnost – zvýšení a zaměření rozsahu investic stimulací zdrojů ze soukromých a veřejných prostředků, spolupráce v rámci celých inovačních a hodnotových řetězců a vytvoření mostu mezi technologiemi a inovacemi.

•        Výzkum a inovace – součinnost mezi průmyslovými a vnitrostátními prioritami, excelence, omezení zdvojování úsilí a roztříštěnosti.

•        Zúčastněné strany – propojení široké škály hodnotových řetězců: průmysl – poskytovatelé a uživatelé technologií včetně malých a středních podniků, výzkumných organizací a organizací zabývajících se šířením znalostí, EU, členských států a regionů.

Sociální dopad:

•        Zaměstnanost – vytvoření pracovních míst pro vysoce kvalifikované a technické pracovníky, která díky inovacím a produktivitě umožní růst mnoha hospodářských odvětví;

•        Řešení společenských problémů v oblastech, které jsou pro evropské občany důležité (např. doprava, zdravotnictví, energetika) a které jsou pro uvedené hybné síly ve společnosti nepostradatelné.

Dopad na životní prostředí:

•        Snížení spotřeby energie

•        Řízení využívání hmotných zdrojů

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Sledují se ukazatele výsledků a dopadů stanovené v programu Horizont 2020 – rámcovém programu pro výzkum a inovace, specifickém cíli „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a je o nich každoročně předkládána zpráva Komisi.

Kromě toho se k měření pokroku při dosahování cílů společného podniku ECSEL použijí tyto konkrétní ukazatele:

Cíle || Klíčový ukazatel výkonnosti || Sledované hodnoty (měřeno v období 2014–2024)

Vytvoření struktury a provádění víceoborového výzkumu na vynikající úrovni || Inovativní a moderní projekty || Ø Kvalita výsledků měřená např. podle počtu recenzovaných publikací Ø Inovativní výzkum a inovace, nejméně dva patenty na 10 milionů EUR financování Ø Počet a dopad průlomových technologií

Sladění strategií || Strategický program pro výzkum a inovace s prioritami || Ø Závazek všech členů společného podniku Ø Zaměření strategického programu pro výzkum a inovace odpovídající dostupnému rozpočtu

Mobilizace a slučování zdrojů || Plnění rozpočtu || Ø Finanční závazky všech členů společného podniku Ø Příspěvek k 3% cíli pro výzkum a inovace

Zachování a zvyšování výroby v EU || Tvorba pracovních míst v odvětvích elektroniky Zvýšení počtu výrobních závodů v Evropě || Ø Počet přímých a nepřímých pracovních míst v Evropě – pokrok směrem k vytvoření dalších 250 000 nepřímých pracovních míst Ø Počet moderních továren v Evropě, měřeno podle technologického uzlu a velikosti substrátového disku

Vedoucí postavení v odvětví vybavení a materiálů || Strategická spolupráce v otázkách vybavení a materiálů || Ø Postavení a podíl/objem na trhu evropských dodavatelů v oblasti vybavení a materiálů

Podpora vysokých úrovní technologické připravenosti || Rozsah a dopad projektů || Ø Počet nových/modernizovaných pilotních linek v Evropě – alespoň tři za rok Ø Počet demonstračních projektů integrovaných řešení – alespoň tři za rok Ø Přístup subjektů a využití subjekty, které pilotní linky/demonstrační projekty přímo neprovádějí

Dostupnost elektronických součástí || Absorpce nových technologií v evropských aplikačních odvětvích || Ø Podíl/objem nových řešení na evropském trhu

Vedoucí postavení v systémovém inženýrství || Strategická spolupráce v záležitostech vestavěných a inteligentních systémů || Ø Postavení a podíl/objem evropských dodavatelů elektronických systémů na trhu

K měření výkonnosti společného podniku ECSEL se použijí tyto konkrétní ukazatele:

Cíle || Klíčový ukazatel výkonnosti || Sledované hodnoty (měřeno v období 2014–2024)

Stanovení strategického programu pro výzkum a inovace || Strategický program pro výzkum a inovace || Ø Přijetí strategického programu pro výzkum a inovace všemi hlavními subjekty Ø Jasnost a zaměření, jak je vnímají zúčastněné subjekty

Účinné provádění programu || Operace společného podniku || Ø Doba do udělení grantů (od ukončení výzvy k předkládání návrhů k udělení grantu) < 270 dní Ø Doba na platbu < 90 dní Ø Šíření výsledků Ø Výsledky projektu

Součinnost při využívání výsledků a podpora růstu malých a středních podniků || Využívání výsledků projektů průmyslem || Ø Počet vedlejších produktů Ø Růst malých a středních podniků z hlediska obratu a počtu pracovních míst

Snazší účast v projektech se silným evropským rozměrem || Zjednodušená pravidla účasti || Ø Podíl účasti průmyslových a malých a středních podniků – u MSP ≥ 30 % Ø Snížení správních režijních nákladů

Přístup k infrastruktuře pro navrhování a výrobu || Dostupnost nejmodernější infrastruktury a otevřený přístup k ní || Ø Přístup malých a středních podniků a využívání těmito podniky včetně systémových integrátorů

Spolupráce a koordinace zúčastněných stran || Partnerství || Ø Složení konsorcií – vznik strategických spojenectví

Zachování kvalifikovaných lidských zdrojů || Odbornost dostupná v Evropě || Ø Dostupnost osnov/kurzů a efektivní využívání odborných školení v souladu s potřebami průmyslu

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V oblasti elektronických součástí a systémů se Evropa potýká se dvěma hlavními problémy:

•        Prvním je potřeba mít kontrolu nad klíčovými složkami hodnotového řetězce, tj. navrhováním součástí a systémů, výrobou součástí a integrací elektronických součástí do konečných výrobků. Hodnotový řetězec v odvětví elektroniky nekončí na úrovni její výroby, nýbrž pokrývá celé uživatelské odvětví od výroby automobilů po odvětví letectví a internetové služby. Každá z jeho složek má zásadní význam pro zaručení udržitelné tvorby hodnot odvětvím elektroniky v Evropě. Zejména platí, že pokud Evropa přijde o kapacity pro výrobu elektroniky, nejen že se mohou relevantní dodavatelské řetězce a návrhářství přesunout mimo Evropu, ale výrazně se tím oslabí také konkurenceschopnost celé hospodářské struktury, která na elektronice závisí.

•        Druhý problém souvisí se zlepšením účinnosti evropského systému inovací, jak zdůrazňuje zpráva o klíčových základních technologiích, která poukazuje na „údolí smrti“ mezi vytvářením základních znalostí a jejich následným uvedením na trh v podobě komerčních výrobků. Proto je třeba přistupovat k inovacím a průmyslové produkci důrazněji, aby podniky a občané mohli využívat špičkové technologie.

Aby si Evropa zajistila kontrolu nad hodnotovým řetězcem a zlepšila svůj systém inovací, je třeba, aby překonala tyto obtíže:

•        silnou celosvětovou konkurenci a měnící se obchodní modely,

•        klesající podíly na trhu,

•        vysoké náklady na výzkum a inovace a roztříštěnost této oblasti v Evropě a

•        rychlé tempo inovací.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Je třeba zajistit finanční podporu pro výzkum a inovace, které by se opíraly o spolupráci a na nichž by se podílela výrobní odvětví a akademická sféra z celé Evropy. Cílem je:

•        udržet evropské veřejné výzkumné týmy ve vedoucím postavení v oblasti elektroniky a zajistit rychlé a rozsáhlé průmyslové využití vedoucího postavení v oblasti technologií v celé Evropě,

•        sdílet s průmyslovým odvětvím elektronických součástí a systémů náklady spojené s rizikem, které je spjato s rozvojem technologií a jejich rozšířeným využíváním, a to vzhledem k rozsáhlým vedlejším dopadům na růst a tvorbu pracovních míst v celém hospodářství a dopadu na řešení společenských problémů, s nimiž se Evropa potýká,

•        spojit síly. Členské státy mají při podporování svých průmyslových odvětví vlastní priority, ale úroveň podpory nutná pro toto odvětví přesahuje jejich individuální zdroje. Roztříštěnost zpravidla vede ke zdvojování úsilí v oblasti výzkumu a inovací. Kromě toho v Evropě existuje jen několik klastrů, které vyvíjejí rozsáhlou průmyslovou činnost v odvětví elektronických součástí a vestavěných systémů a současně se drží na předním místě ve světě. Proto je třeba, aby subjekty v EU spojily své síly. Lepší spolupráce založená na spolupracujících společnostech uživatelů a poskytovatelů technologií urychluje inovaci výrobků na obou stranách skrze koordinaci podnikatelského zaměření, přičemž výzkumné projektové klastry zajišťují regionální podpůrnou síť pro malé a střední podniky prostřednictvím spolupráce akademické sféry a rozsáhlého odvětví výrobců původních zařízení (OEM),

•        posílit stávající evropské klastry v odvětví elektronických součástí a aktivně podporovat tvorbu klastrů nových, aby se Evropa vyrovnala ostatním hráčům na světové scéně. Je třeba jednat na evropské úrovni, aby bylo možné spojit zdroje a různé subjekty a zajistit odpovídající rozsah a prostředky k posílení odvětví. Tato podpora musí zajistit udržitelná a adekvátní řešení, díky nimž bude Evropa soutěžit s mezinárodní konkurencí. Tato akce pomůže sdílet stávající i budoucí platformy zaměřené na zlepšení prostředí pro průmyslové subjekty včetně malých a středních podniků a konečných uživatelů, a tím posílit jejich mezinárodní konkurenceschopnost,

•        strukturovat a koordinovat v Evropě výzkum a inovace s cílem zaručit, že Evropa bude v budoucnosti disponovat výrobní základnou a že evropské subjekty včetně uživatelů budou mít přístup k nejnovějšímu technologickému vývoji a infrastrukturám. Pro dosažení tohoto cíle je zcela zásadní, aby byly účinně stimulovány veřejné finanční prostředky na evropské i vnitrostátní úrovni.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Stávající společné podniky ENIAC a ARTEMIS vytvořily ve všech částech Evropy důležité příležitosti ke spolupráci, shromáždění kritického množství a přilákání investic. Jejich první průběžné hodnocení důrazně doporučilo, aby obdobná iniciativa pokračovala také v programu Horizont 2020, jelikož všechny problémy v tomto odvětví by nedokázala vyřešit žádná samostatná organizace ani členský stát. Proto je za nejvhodnější přístup považována koordinovaná akce na evropské úrovni.

Tyto společné podniky prokázaly, že se dokáží úspěšně zhostit úlohy poctivého zprostředkovatele a mohou být katalyzátorem ambiciózních projektů, díky němuž se zvýší zapojení předních zástupců soukromého sektoru a který zároveň poskytne rámec, v němž mohou vnitrostátní a evropské veřejné orgány podporovat strategicky významná témata. Tuto schopnost oba společné podniky přesvědčivě prokázaly v rámci výzev k předkládání návrhů v roce 2012, kdy se společnému podniku ENIAC podařilo nastartovat provádění doporučení ohledně klíčových základních technologií v oblasti nanoelektroniky a společný podnik ARTEMIS poprvé zahájil zkoušky rozsáhlých inovačních pilotních projektů.

Pokud jde o třístrannou strukturu obou společných podniků, jeden z důležitých úkolů spočívá ve sladění obsahu a postupů s očekáváními a procesy zúčastněných členských států. Tyto státy umožňují realizaci výzev k překládání návrhů tím, že předem vyčleňují své finanční příspěvky a určují vnitrostátní podmínky způsobilosti a míry financování.

Zkušenosti se stávajícím modelem ukazují, že ačkoli křivka osvojování si znalostí byla kvůli zdlouhavé fázi, v jejímž průběhu bylo nutné vybudovat důvěru a praktický způsob fungování, strmější, než se očekávalo, cíle se podařilo splnit.

Kromě výše zmíněných úspěchů je třeba uvést několik poznámek ke stávajícímu uspořádání:

•        Různé vnitrostátní postupy (jak pro uzavírání smluv, tak pro platby) nejsou dostatečně synchronizovány, čímž dochází ke zpožděním při provádění projektů.

•        Povinnost uzavírat dvě grantové dohody (na úrovni společného podniku a úrovni vnitrostátní) představuje pro účastníky administrativní zátěž.

•        Různorodá vnitrostátní pravidla ovlivňují způsob, jímž jsou utvářena konsorcia.

•        Závazky jednotlivých států jsou po zjištění výsledků výzev k předkládání návrhů často upravovány, přičemž k těmto úpravám dochází jak směrem nahoru, tak dolů.

•        V případech, kdy byla účast některého státu nízká nebo kdy se vnitrostátní sazby financování odchýlily od očekávaného poměru 1/3 (společný podnik) ku 2/3 (stát), jako tomu bylo v případě pilotních linek, brzdila plnění rozpočtu nepružná závislost závazků na úrovni EU a na úrovni jednotlivých států (poměr členských států/EU 1,8).

•        Požadavky rámcového finančního nařízení použitelné na decentralizované agentury výrazně omezují limitované zdroje společného podniku.

Tyto obtíže nebrzdily provádění společných podniků, všechny strany však musely soustavně vynakládat značné úsilí, aby systém fungoval. Každá budoucí iniciativa bude k jejich překonání ve značné míře využívat zjednodušený provozní model, což bude také v souladu s celkovým cílem programu Horizont 2020.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Iniciativa má rozvíjet součinnost s doplňkovými mechanismy financování včetně opatření Evropské komise pro inteligentní specializaci, která mají posílit a podpořit stávající a nové vědecké a technologické klastry v regionech Evropské unie.

Rozsah iniciativy rovněž doplňuje činnosti, které jsou plánovány v rámci pilíře pro vedoucí postavení průmyslového odvětví v programu Horizont 2020, v němž bude podporován vyspělejší a dlouhodobější výzkum.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ  Návrh/podnět s platností od [1. ledna] 2014 do 31. prosince 2024

– þ  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020 u prostředků na závazky a od roku 2014 do roku 2024 u prostředků na platby.

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení

U rozpočtu na rok 2014

¨ Přímé řízení Komisí

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur

¨ Sdílené řízení s členskými státy

þ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨  mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨  Evropská investiční banka;

– þ  subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨  veřejnoprávní subjekty;

– ¨  soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨  soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Členské státy spolufinancují nepřímé akce.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Komise do 31. prosince 2017 provede průběžné hodnocení společného podniku a do 30. června 2018 oznámí závěry tohoto hodnocení společně s vlastními připomínkami Evropskému parlamentu a Radě.

Do šesti měsíců po skončení činnosti společného podniku, nejpozději však do dvou let po rozhodnutí o ukončení, Komise provede závěrečné hodnocení společného podniku. Výsledky závěrečného hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Do 15. února každého roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení návrh výroční zprávy o činnosti, v níž popíše pokrok, jehož společný podnik dosáhl v předchozím kalendářním roce, zejména s ohledem na pracovní plán pro daný rok. Zpráva bude obsahovat informace o provedeném výzkumu, inovacích a jiných akcích a příslušných výdajích; o předložených návrzích, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí; o nepřímých akcích vybraných pro financování, spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí, a o příspěvku, který finanční podnik poskytl jednotlivým účastníkům a na jednotlivé akce.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Hlavním zjištěným rizikem je nesprávné hrazení výdajů účastníkům. Vzhledem k velikosti společného podniku je realistickým cílem 1% míra chyb.

Specifické riziko střetu zájmů, které je u partnerství veřejného a soukromého sektoru inherentní, je řešeno jasným rozdělením rozhodovacích pravomocí mezi správní radu, která stanovuje strategii a pracovní plány (za účasti odvětví), a radu správních orgánů, která stanovuje podmínky pro předkládání návrhů a rozhoduje o přidělování veřejných finančních prostředků (bez účasti odvětví).

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Interní auditor Komise má ve společném podniku stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi. Kromě toho může správní rada případně zajistit vytvoření kapacity společného podniku pro provádění interního auditu. Náklady na funkci interního auditu (odhadované na méně než půl milionu EUR za dobu existence společného podniku) budou příznivé v poměru k celkovým platbám prováděným společným podnikem (1% míra chyb při částce 1,2 miliardy EUR představuje 12 milionů EUR).

V souladu s článkem 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 společný podnik dodržuje zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zaručuje úroveň ochrany finančních zájmů svých členů rovnocennou úrovni ochrany vyžadované podle uvedeného nařízení.

Ex post audity výdajů na nepřímé akce budou prováděny v souladu s rámcovým programem Horizont 2020 jako součást nepřímých akcí rámcového programu Horizont 2020.

V zájmu ochrany finančních zájmů Unie Komise v souladu s finančním nařízením dohlíží na činnosti společného podniku, a to zejména tak, že plnění daného programu podrobuje auditům a hodnocením, uplatňuje postupy kontroly a schvalování účetní závěrky a vyloučí z financování výdajů Unií úhrady provedené v rozporu s platnými pravidly. Může také pozastavit nebo přerušit platby.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět audit formou kontroly dokumentů i inspekcí na místě u všech příjemců grantů, smluvních stran nebo subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky EU.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, a to v souladu s postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování EU nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Evropské unie.

Aniž jsou dotčena předchozí ustanovení, musí grantové dohody, rozhodnutí a smlouvy o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a řad OLAF k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo 09 04 02 01 – položka hlavního rozpočtu || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení

1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || 09 04 07 21 Vedoucí postavení průmyslu – společná technologická iniciativa ECSEL || RP || ANO || ANO || NE || ANO

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1a || Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Společný podnik ECSEL [34][35] || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020[36] || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || CELKEM

Hlava 1 || Závazky || (1) || 0,310 || 0,310 || 0,550 || 0,715 || 1,210 || 1,210 || 4,350 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 8,655

Platby || (2) || 0,310 || 0,310 || 0,550 || 0,715 || 1,210 || 1,210 || 1,170 || 1,170 || 0,970 || 0,670 || 0,370 || 8,655

Hlava 2 || Závazky || (1a) || 0,500 || 0,500 || 0,500 || 0,700 || 0,800 || 0,800 || 2,800 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 6,600

Platby || (2a) || 0,500 || 0,500 || 0,500 || 0,700 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,600 || 0,600 || 0,500 || 0,300 || 6,600

Hlava 3 || Závazky || (3a) || 135,000 || 145,000 || 160,000 || 175,000 || 185,000 || 195,000 || 205,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 1200,000

|| Platby || (3b) || 33,750 || 70,000 || 116,750 || 140,750 || 166,000 || 178,000 || 189,000 || 145,750 || 99,500 || 40,000 || 20,500 || 1200,000

CELKEM prostředky na společný podnik ECSEL || Závazky || =1+1a +3a || 135,810 || 145,810 || 161,050 || 176,415 || 187,010 || 197,010 || 212,150 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 1215,255

Platby || =2+2a +3b || 34,560 || 70,810 || 117,800 || 142,165 || 168,010 || 180,010 || 190,970 || 147,520 || 101,070 || 41,170 || 21,170 || 1215,255

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ CNECT || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || CELKEM

Ÿ Lidské zdroje (2 přepočtené plné pracovní úvazky – úředníci, 1 plný pracovní úvazek – smluvní zaměstnanci)[37] || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || || || || || 2,324

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || || || || 0

GŘ CNECT CELKEM || Prostředky || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || 0,332 || || || || || 2,324

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ CNECT || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || CELKEM

Ÿ Lidské zdroje (2 přepočtené plné pracovní úvazky – úředníci, 1 plný pracovní úvazek – smluvní zaměstnanci) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

GŘ CNECT CELKEM || Prostředky || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 136,142 || 146,142 || 161,382 || 176,747 || 187,342 || 197,342 || 212,482 || || || || || 1217,579

Platby || 34,892 || 71,142 || 118,132 || 142,497 || 168,342 || 180,342 || 191,302 || 147,520 || 101,070 || 41,170 || 21,170 || 1217,579

3.2.2.     Odhadovaný dopad na prostředky společného podniku ECSEL

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Roks 2021-2024 || CELKEM

|| VÝSTUPY

Druh || Průměrné náklady[38] || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup[39] || výzkumné a inovační akce společného podniku ECSEL || 15 || 9 || 135 || 10 || 145 || 11 || 160 || 11 || 175 || 12 || 185 || 13 || 195 || 14 || 205 || 0 || 0 || 80 || 1200

NÁKLADY CELKEM || 9 || 135 || 10 || 145 || 11 || 160 || 11 || 175 || 12 || 185 || 13 || 195 || 14 || 205 || 0 || 0 || 80 || 1200

3.2.3.     Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku ECSEL

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Počet zaměstnanců (počet osob / přepočtených plných pracovních úvazků)[40]

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || CELKEM

Úředníci (AD) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Úředníci (AST) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Smluvní zaměstnanci || 13 || 13 || 12 || 11 || 11 || 11 || 11 || 11 || 9 || 6 || 3 || 111

Dočasní zaměstnanci (AD) || 14 || 14 || 13 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 10 || 7 || 4 || 122

Vyslaní národní odborníci || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 6

CELKEM || 28 || 28 || 26 || 24 || 24 || 24 || 23 || 23 || 19 || 13 || 7 || 239

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Úředníci (AD) || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000

Úředníci (AST) || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000

Smluvní zaměstnanci || 0,910 || 0,910 || 0,840 || 0,770 || 0,770 || 0,770 || 0,770 || 0,770 || 0,630 || 0,420 || 0,210 || 7,770

Dočasní zaměstnanci (AD) || 1,834 || 1,834 || 1,703 || 1,572 || 1,572 || 1,572 || 1,572 || 1,572 || 1,310 || 0,917 || 0,524 || 15,982

Vyslaní národní odborníci || 0,078 || 0,078 || 0,078 || 0,078 || 0,078 || 0,078 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,468

CELKEM || 2,822 || 2,822 || 2,621 || 2,420 || 2,420 || 2,420 || 2,342 || 2,342 || 1,940 || 1,337 || 0,734 || 24,220

Smluvní zaměstnanci jsou převzati ze stávajících společných podniků ARTEMIS a ENIAC. Jejich smlouvy jsou platné od prvního dne fungování nového společného podniku.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Roky 2021-2024* || Celkem

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 01 02 (při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

09 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || p.m. || 14

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| || || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[41] ||

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 04 yy[42] || – v ústředí[43] || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

– při delegacích || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

09 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || p.m. || 7

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || p.m. || 21

*O počtu pracovníků na období po roce 2020 bude rozhodnuto později.

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Členství ve správních subjektech a sledování činností/podávání zpráv o činnosti

Externí zaměstnanci || Poskytování podpory úředníkům

3.2.3.3.  Odhadované potřeby společného podniku ECSEL v oblasti lidských zdrojů[44]

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

– a. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů, které mají být financovány z prostředků víceletého finančního rámce pro období let 2014–2020

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || Celkem

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

09 04 07 21 (subjekt PPP) || || || || || || || || || || || ||

Úředníci (AD) || 6 || 6 || 7 || 9 || 12 || 12 || 12 || 12 || 10 || 7 || 4 || 97

Úředníci (AST) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[45] ||

09 04 07 21 (subjekt PPP) || || || || || || || || || || || ||

SZ || 8 || 8 || 8 || 8 || 11 || 11 || 11 || 11 || 9 || 6 || 3 || 94

VNO || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 6

ZAP || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 15 || 15 || 16 || 18 || 24 || 24 || 23 || 23 || 19 || 13 || 7 || 197

|| || || || || || || || || || || ||

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Programové a správní řízení

Externí zaměstnanci || Podpora dočasných zaměstnanců

– b. p.m. – Lidské zdroje financované z prostředků víceletého finančního rámce pro období let 2007–2013 (pro informaci)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Celkem

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

09 04 01 03 (společný podnik ARTEMIS)[46] || || || || ||

Úředníci (AD) || 8 || 8 || 6 || 3 || 25

Úředníci (AST) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) ||

09 04 01 03 (společný podnik ARTEMIS)8 || || || || ||

SZ || 5 || 5 || 4 || 3 || 17

VNO || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

ZAP || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 13 || 13 || 10 || 6 || 42

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

c. Konsolidovaný přehled lidských zdrojů v rámci písmen a) a b)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || Celkem

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

09 04 07 21 (subjekt PPP) || 14 || 14 || 13 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 10 || 7 || 4 || 122

Úředníci (AD) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Úředníci (AST) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[47] ||

09 04 07 21 (subjekt PPP) || 13 || 13 || 12 || 11 || 11 || 11 || 11 || 11 || 9 || 6 || 3 || 111

SZ || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

VNO || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 6

ZAP || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 28 || 28 || 26 || 24 || 24 || 24 || 23 || 23 || 19 || 13 || 7 || 239

|| || || || || || || || || || || ||

d. Příspěvek na provozní náklady spojené s postupným ukončením činnosti subjektu PPP podle víceletého finančního rámce pro období let 2007–2013

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Celkem[48]

Příspěvek EU v hotovosti[49] || 0,600 || 0,600 || 0,550 || 0,300 || 2,050

Příspěvek třetích stran v hotovosti – sdružení AENEAS || 0,500 || 0,500 || 0,300 || 0,130 || 1,430

Příspěvek třetích stran v hotovosti – sdružení ARTEMISIA || 0,300 || 0,300 || 0,210 || 0,165 || 0,975

CELKEM || 1,400 || 1,400 || 1,060 || 0,595 || 4,455

Příspěvky sdružení AENEAS a ARTEMISIA se skládají z částek, které tato sdružení dluží jako příspěvky na provozní náklady společných podniků ENIAC a ARTEMIS, aby mohly být respektovány dohody uzavřené s Komisí podle tohoto rozdělení provozních nákladů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2008-2013 || Společný podnik ARTEMIS || Společný podnik ENIAC

Celkové provozní náklady || EK || ARTEMISIA || Celkové provozní náklady || EK || AENEAS

Skutečné příspěvky na konci roku 2013 || 8,664 || 3,864 || 4,800 || 9,255 || 4,514 || 4,741

Přepočtené příspěvky k realizaci rozdělení na 2/3 (odvětví) ku 1/3 (EK) || 2,889 || 5,775 || 3,084 || 6,171

Rozdíl (upravené – skutečné) || || -0,975 || 0,975 || || -1,430 || 1,430

Částky dlužné Komisi budou v období 2014–2017 kompenzovány snížením příspěvků Komise podle oddílu 3.2.1.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

-

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

-

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 || Rok 2024 || Celkem

Soukromí členové – příspěvky v hotovosti na správní náklady[50] || 2,210 || 2,210 || 2,110 || 2,010 || 2,010 || 2,010 || 1,970 || 1,770 || 1,570 || 1,170 || 0,670 || 19,710

Členské státy ECSEL – příspěvky v hotovosti na provozní náklady[51] || 135,000 || 145,000 || 160,000 || 175,000 || 185,000 || 195,000 || 205,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 1200,000

Spolufinancované prostředky CELKEM || 137,210 || 147,210 || 162,110 || 177,010 || 187,010 || 197,010 || 206,970 || 1,770 || 1,570 || 1,170 || 0,670 || 1219,710

Celkový příspěvek soukromých členů je stanoven v čl. 4 odst. 2 nařízení Rady o společném podniku ECSEL.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

[1]               KOM(2011) 809 v konečném znění, 30.11.2011.

[2]               Nařízení (ES) č. 72/2008 ze dne 4.2.2008, Úř. věst. L 30/21.

[3]               Nařízení (ES) č. 74/2008 ze dne 4.2.2008, Úř. věst. L 30/52.

[4]               Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18.12.2006.

[5]               [odkaz na víceletý finanční rámec].

[6]               KOM(2011) 572 v konečném znění, 21.9.2011.

[7]               KOM(2010) 546 v konečném znění, 6.10.2010.

[8]               COM(2012) 341 final, 26.6.2012.

[9]               COM(2013) 298 final, 23.5.2013.

[10]             COM(2013) … [sdělení o partnerstvích veřejného a soukromého sektoru v programu Horizont 2020].

[11]             V současných cenách.

[12]             Částka je orientační a bude záležet na konečné částce pro GŘ CONNECT v rámci výše uvedeného úkolu.

[13]               Úř. věst. C [stanovisko EP], , s. .

[14]               Úř. věst. C [stanovisko EHSV], , s. .

[15]               Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

[16]               Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.

[17]               KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[18]               Úř. věst. [H2020 FP].

[19]               Úř. věst. [H2020 FP].

[20]               COM(2012) 341, 26.6.2012.

[21]               COM(2013) 298, 23.5.2013.

[22]             Úř. věst. L 30, 4.2.2008, s. 21.

[23]             Úř. věst. L 30, 4.2.2008, s. 52.

[24]             Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[25]             Úř. věst. [H2020 Pravidla pro účast a šíření výsledků].

[26]             Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

[28]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[29]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[30]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[31]             Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[32]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[33]               Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[34]               Částky v hlavách 1 a 2 představují příspěvek EU (50 %) na správní náklady společného podniku ECSEL. Zbývajících 50 % přispívají soukromí členové, jak je uvedeno v oddíle 3.2.5. Na období 2014–2017 je nutno přičíst příspěvky na postupné ukončení činnosti subjektu PPP podle víceletého finančního rámce 2007–2013, jak je uvedeno v oddíle 3.2.3.3 písm. d), k číselným údajům za stejné období v hlavě 1 tabulky. Správní náklady se určí na základě zkušeností se společnými podniky ENIAC a ARTEMIS a s ohledem na úspory vyplývající z nadbytečných funkcí. Období let 2021–2024 je fází příprav na ukončení činnosti, během níž nebudou zahájeny žádné nové akce.

[35]               Prostředky na platby u hlavy 1 a 2 vycházejí z roční spotřeby všech příslušných prostředků na závazky, zatímco u hlavy 3 jsou stanoveny na základě typického tříletého harmonogramu pro provádění plateb v rámci projektu s 50% předběžným financováním (jehož polovina je zaplacena v roce výzvy k předkládání návrhů a druhá polovina v roce následujícím), 30% průběžnými platbami ve druhém roce po výzvě k předkládání návrhů, 10% průběžnými platbami ve třetím roce po výzvě k předkládání návrhů a 10% konečnou platbou ve čtvrtém roce po výzvě k podávání návrhů.

[36]               Hlavy 1 a 2 pro rok 2020 obsahují závazky na uvedený rok (1,170 + 0,800) a předsunuté závazky na zbývající roky společného podniku v období 2021–2024, tj.1,170 + 0,600 na rok 2021, 0,970 + 0,600 na rok 2022, 0,670 + 0,500 na rok 2023 a 0,370 + 0,300 na rok 2024.

[37]               O počtu pracovníků na období po roce 2020 bude rozhodnuto později. Náklady přepočtené na plné pracovní úvazky jsou stanoveny na základě průměrných ročních nákladů na pracovníky ve třídě AD (131 000 EUR) a ve třídě AST (70 000 EUR).

[38]               Průměrné náklady jsou částky příspěvku EU na financování výstupů.

[39]               Výstupy společného podniku ECSEL jsou výzkumné a inovační projekty spolufinancované EU a zúčastněnými členskými státy. Počet výstupů za rok je zaokrouhlený údaj k odhadnutí počtu projektů, které by byly podpořeny s uvedenými náklady.

[40]               V případě subjektů PPP podle článku 209 finančního nařízení je tato tabulka uvedena pro informační účely.

[41]               SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury (prozatímní).

[42]               Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[43]               Hlavně pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[44]               V případě subjektů PPP podle článku 209 finančního nařízení je tento oddíl uveden pro informační účely.

[45]               SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury (prozatímní).

[46]               Tyto lidské zdroje jsou spolufinancovány příspěvky ze sdružení ARTEMISIA a AENEAS (viz bod d) níže).

[47]               SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury (prozatímní).

[48]               Celkový příspěvek EU v hotovosti se rovná částce, která byla v rozpočtu pro rok 2013 předsunuta na dokončení činností subjektu v letech 2007–2013.

[49]             Příslušná rozpočtová položka je 09 04 01 03.

[50]               Příspěvky sdružení AENEAS a ARTEMISIA za období 2014–2017, které jsou podrobně rozepsány v oddíle 3.2.3.3 písm. d), nejsou v těchto částkách zahrnuty.

[51]               Odhaduje se, že celkové vnitrostátní příspěvky budou řádově ve stejné výši jako celkový příspěvek EU.